Mateus 13

bkw (BKW) vs NVI

Sair da comparação
NVI Nova Versão Internacional
1 Dwoo tak wat, Yezu nadus ɛ pɛ ndjaa nyɛ nadi ɛ́, nyɛ ɛ́ boozɛtɔ́, kɛdisi pɛ ɛboŋ ɛ boo soob na djato-djato. Tin, nyɛ moo zɛlyo bot.
1 Naquele mesmo dia Jesus saiu de casa e assentou-se à beira-mar.
2 Wɔ gwaa, zukamwaa nɛ mot zokazɛmaala é di tak. Dáa nyɛ nabee náá, zukamwaa nɛ mot naazɛsɛɛga tin ɛ, nyɛ ɛ́ boozɛni tɔ dhiiti elɛɛd, nɔɔ nyel, disi. Nyɛ eezɛpus elɛɛd tɔ dii, ɛdhuu ɛ bot eezɛlik pɛ kyiid é ngwoob dii.
2 Reuniu-se ao seu redor uma multidão tão grande que ele teve que entrar num barco e assentar-se nele, enquanto todo o povo ficou na praia.
3 Mɛlyo mɛ nyɛ nalelyo bɛ ɛ nadyeebabu ɛ́ tɔ ekana. Tɔ ekana ee nyɛ nadi elyo bɛ nɛ yɛ ɛ, wat nabɛ ɛ́ kɔ ɛsu ɛ sɔsel mɛbhek. Tin, nyɛ ɛ́ boozɛke nɛ nɔɔ náá: «Dhiiti dwoo mot ngɔt natɔ́ pɛ pyeeb kɛsɔs bhek.
3 Então lhes falou muitas coisas por parábolas, dizendo: "O semeador saiu a semear.
4 Dáa nyɛ nakadi emwam bhek tak ɛ, kyee wat nakwyit ɛ́ é gba. Wɔ gwaa enen zokazɛdɛ yɛ.
4 Enquanto lançava a semente, parte dela caiu à beira do caminho, e as aves vieram e a comeram.
5 Yak kyee kakwyit ɛ́ kɔ bat ɛkok. Tin, ààkobɔya deenek, mɛbhek eezɛkwyil, etɛɛ náá, di tak nadi ɛ́, nɛ ba bɔs.
5 Parte dela caiu em terreno pedregoso, onde não havia muita terra; e logo brotou, porque a terra não era profunda.
6 É di gwyes na ghɛ-ghɛ nakakas ɛ, wɔ gwaa mɛbhek djas zɛsyee, etɛɛ náá, ekaŋal e tak nabɛ ɛ́ ààni tɔ bɔs ɛdimɛpe.
6 Mas quando saiu o sol, as plantas se queimaram e secaram, porque não tinham raiz.
7 Yak pak mɛbhek nakakwyit ɛ́ tɔ engwyinini. Wɔ gwaa, engwyinini binek zokawyee, kala kɔ mɛbhek ààbɛ nɛ dáa mɛbhek wyee ɛnyɔɛpe.
7 Outra parte caiu entre espinhos, que cresceram e sufocaram as plantas.
8 Tin, mɛbhek mɛ nakakwyit kɔ mbɛɛ bɔs ɛ, naakwyil ɛnyɔɛpe, wɔ gwaa ye kwyil bhum. É kwos wat, bhum mɛkam-mɛlɛl, é yak mɛkam-mɛtɛn nɛ wat, é yak tak bhum dhet.»
8 Outra ainda caiu em boa terra, deu boa colheita, a cem, sessenta e trinta por um.
9 Bhii tak, Yezu eezɛke náá: «Yɛ bɛ náá, bi ɛ́ nɛ mɛlɔ mɛ ɛgwak ɔɔ, gwakeka ɛnyɔɛpe!»
9 Aquele que tem ouvidos para ouvir, ouça! "
10 Tin, bɛdjekel eezɛtiila pɛ pak Yezu nadi ɛ́, bɛ ɛ́ boozɛdji nyɛ náá: «Étɛp yé wɔ di elii nɛ nɔɔ tɔ ekana?»
10 Os discípulos aproximaram-se dele e perguntaram: "Por que falas ao povo por parábolas? "
11 Wɔ gwaa nyɛ zɛbɔɔza nɛ nɔɔ náá: «Biyɔ, bi eezedjɛaa etsoŋ ɛgu ɛsuk ɛ Ɛyoŋ ɛ di tɔ gwoo ɛ. Yɛ bɛ bɛsɔ bin ɔ, bɛ dinaa ààpaamɛt ɛsuk ɛ tak.
11 Ele respondeu: "A vocês foi dado o conhecimento dos mistérios do Reino dos céus, mas a eles não.
12 Etɛɛ náá, mot aadi nɛ ba bim sonok ɔ, bɛ waabil nyɛ dhiiti, étɛp ye neebu. Tin, mot aakadi toto ààbɛ nɛ sonok ɔ, bɛ waadɛk nyɛ dɔɔ nɛ eghutu-ghutu nyɛ lik nɛ yɛ ɛ.
12 A quem tem será dado, e este terá em grande quantidade. De quem não tem, até o que tem lhe será tirado.
13 Étɛp tak ɛ́ mɛ di elii nɛ nɔɔ tɔ ekana. Etɛɛ náá, bɛ ɛ́ nɛ ghwyil ɛgwyák nɛ mis, ààbee. Bɛ ɛ́ nɛ ghwyil ɛgwak nɛ mɛlɔ, dhi bɛ di ààsiiza sa ye di ekwyɛl ɛlɛɛ ɛ.
13 Por essa razão eu lhes falo por parábolas: ‘Porque vendo, eles não vêem e, ouvindo, não ouvem nem entendem’.
14 Ye ɛ́ deenek ɛ́, etɛp ee ngoolel-mɛkpa ɛ Zɛɛb Ezayi nalɛɛ ɛ́ aabela ɛsuk. Nyɛ nabɛ ɛ́, nyɛ eeke náá:
14 Neles se cumpre a profecia de Isaías: ‘Ainda que estejam sempre ouvindo, vocês nunca entenderão; ainda que estejam sempre vendo, jamais perceberão.
15 Etɛɛ náá, bot ɛ mbyak'ak nɛ kalyel elyem dhaa nyel.
15 Pois o coração deste povo se tornou insensível; de má vontade ouviram com os seus ouvidos, e fecharam os seus olhos. Se assim não fosse, poderiam ver com os olhos, ouvir com os ouvidos, entender com o coração e converter-se, e eu os curaria’.
16 «Yɛ kabɛ biyɔ bɛ ɛmet ɔ, mɛnyɔ nɛ nen, etɛɛ náá, mis men ɛpebee, mɛlɔ men ɛpegwak!
16 Mas, felizes são os olhos de vocês, porque vêem; e os ouvidos de vocês, porque ouvem.
17 Mɛ lɛɛ bin ɛ́ etɛp ee tsɛɛtsɛ náá: Bɛtɛ nɛ bɛngoolel ɛ mɛkpa ɛ Zɛɛb, bot ɛ epiki naadyeebakwos ɛbee nɛ ɛgwak sa bi di ebee nɛ gwak mos'aak. Bɛ ààpabela bhwoob ɛbee nɛ gwak sa bi di ebee mos'aak.»
17 Pois eu lhes digo a verdade: Muitos profetas e justos desejaram ver o que vocês estão vendo, mas não viram, e ouvir o que vocês estão ouvindo, mas não ouviram.
18 «Biyɔ, bot bak! Gwakeka ɛsuk ɛ kana sɔsel mɛbhek:
18 "Portanto, ouçam o que significa a parábola do semeador:
19 Bɔs é ngwoob gba di bhek nakwyit ɔ, ye kwyɛl ɛlyaal ɛ bot ɛ nadi egwak etɛp Ɛyoŋ ɛ Zɛɛb, bɛ kadi ɛ́, ààmɛt ɛsuk ɛ tak ɔ. Tin, Mbee Mot eetuula, nyɛ eezɛdɛk mɛbhek bɛaa tɔ elyem bɔɔ ɛ.
19 Quando alguém ouve a mensagem do Reino e não a entende, o Maligno vem e lhe arranca o que foi semeado em seu coração. Este é o que foi semeado à beira do caminho.
20 Bɛdhiiti bot kadi ɛ́ dáa mɛbhek nakwyit kɔ bat ɛkok ɛ, é sok bɛ di egwak-gwakak mɛkpa ɛ Zɛɛb ɛ, bɛ nɛ dyeebamyaala tɔ elyem bɔɔ.
20 Quanto ao que foi semeado em terreno pedregoso, este é aquele que ouve a palavra e logo a recebe com alegria.
21 Tin, bɛ ààpakabet náá, mɛkpa mɛ tak pookoni bɛ tɔ ebhum elyem ɛnyɔɛpe. Bɛ kadi ɛ́, ààwa zii ɛbuɛpe tɔ ɛbaal ɛ mɛkpa mɛ tak. Tin, é ghɛŋ mezuk nɛ mɛbhowal aatuula bɛ kɔ ɛsu ɛ mɛkpa ɛ Zɛɛb ɔ, ɛliig ɛ lɔɔ koŋ nɛ Zɛɛb ààbɔya.
21 Todavia, visto que não tem raiz em si mesmo, permanece por pouco tempo. Quando surge alguma tribulação ou perseguição por causa da palavra, logo a abandona.
22 Bɛdhiiti tɔ len gwak mɛkpa ɛ Zɛɛb ɛ dáa kyee mɛbhek nakwyit tɔ engwyinini ɛ. Bɛ nɛ gwak mɛkpa ɛ Zɛɛb, ye kabela ɛ náá, yɔbɔ elyem ɛ́ tɔ ɛwyeeb ɛ esa e bɔs, mɛvu mɛ di ekɔɔ bot kɔ bɔs'ak ɛ, nɛ mbee esiiza tɔ elyem bɔɔ di enyal mɛkpa ɛ Zɛɛb ɛ. Tin, mɛbhek mɛ tak kadi ɛ́, ààwum.
22 Quanto ao que foi semeado entre os espinhos, este é aquele que ouve a palavra, mas a preocupação desta vida e o engano das riquezas a sufocam, tornando-a infrutífera.
23 Bɛdhiiti bot kadi ɛ́ dáa mɛbhek nakwyit kɔ mbɛɛ bɔs ɛ. Bɛ ɛpegwak mɛkpa ɛ Zɛɛb, myaal yɛ nɛ lyem wat, bɛ kakɛ ɛ́ dáa Zɛɛb kwyɛl ɛ. Tin, yɛ waawum ɛbuɛpe. Yak mɛkam-mɛlɛl, yak mɛkam-mɛtɛn nɛ ngɔt, yak dhet.»
23 E, finalmente, o que foi semeado em boa terra: este é aquele que ouve a palavra e a entende, e dá uma colheita de cem, sessenta e trinta por um".
24 Yezu zokabaalɛɛ bɛdhiiti kana sis: «Beeka dhiiti sonok di tyee Ɛyoŋ ɛ di tɔ gwoo ɛ: Dhiiti mot ngɔt naabɛ mbɛɛ mɛbhek tɔ pyeeb'ɛ.
24 Jesus lhes contou outra parábola, dizendo: "O Reino dos céus é como um homem que semeou boa semente em seu campo.
25 Yak pum, é sok bot ɛ dɛl djas nadi é gɔ́ ɛ, wɔ gwaa dhiiti mot mɛbhuka mɛ zokazɛbɛ nyɛ mbee bhek tɔ pyeeb, nyɛ eezɛnɔɔ nyel sik.
25 Mas enquanto todos dormiam, veio o seu inimigo e semeou o joio no meio do trigo e se foi.
26 Dáa mɛbhek nakawyee ɛ, yɛ eezɛwum, mbee mɛbhek menek eebaazɛwyee yɛ.
26 Quando o trigo brotou e formou espigas, o joio também apareceu.
27 Tin, bot ɛ mɛsa mɛ nakuma pyeeb tak ɛ́ boozɛlɛɛ nɛ kukuma yɔbɔ náá: “Ghɛŋ, wɔ nabɛ tɔ pyeeb'ɔ ɛ́ mbɛɛ mɛbhek, etsal é? Ha yak mbee bhek kadus paa?”
27 "Os servos do dono do campo dirigiram-se a ele e disseram: ‘O senhor não semeou boa semente em seu campo? Então, de onde veio o joio? ’
28 Nyɛ ɛ́ boozɛbɔɔza nɛ nɔɔ náá: “Ye ɛ́ mot mɛbhuka ɛ́ sa esesɛɛ binek.” Bhii tak, bot ɛ mɛsa ɛ́ boozɛdji nyɛ náá: “Bis sa dáa, wɔ kwyɛl ɛ́, bis kɛdis embee mɛbhek menek é?”
28 " ‘Um inimigo fez isso’, respondeu ele. "Os servos lhe perguntaram: ‘O senhor quer que vamos tirá-lo? ’
29 Nyɛ eebaazɛbɔɔza nɛ nɔɔ náá: “Hoo! Ààbɛ! Etɛɛ náá, bi ɛ́ kɛgu yɛ ɔɔ, bi ɛ́ nɛ ghwyil ɛgu dɔɔ nɛ mbɛɛ mɛbhek lɔɔg wat nɛ yiizaag.
29 "Ele respondeu: ‘Não, porque, ao tirar o joio, vocês poderão arrancar com ele o trigo.
30 Deenek, betka náá, mɛbhek menek djas wyee lɔɔg wat, kɛkum dwoo yɛ aakabɛ náá, bi moo kɛdis ɛ. Tin, mɛ waalɛɛ nɛ bot aakɛdis ɔ náá, bɛ pookokan sok ɛdis ɛ mbee bhek, da bɛ ɛ́ kɔl yɛ é di wat étɛp bɛ needik yɛ. Bhii tak ɛ bɛ aakasɛɛg mbɛɛ bhek, kwom kɔ taŋ'am.”»
30 Deixem que cresçam juntos até à colheita. Então direi aos encarregados da colheita: Juntem primeiro o joio e amarrem-no em feixes para ser queimado; depois juntem o trigo e guardem-no no meu celeiro’ ".
31 Wɔ gwaa Yezu baazɛlɛɛ bɛ yak kana sis, nyɛy náá: «Ɛyoŋ ɛ di tɔ gwoo ɛ, ye ɛ́ dáa bhek le di edjɛ bhum di edjóoaa mutaad ɛ dhiiti mot nakɛbɛ pɛ tɔ pyeeb'ɛ ɛ.
31 E contou-lhes outra parábola: "O Reino dos céus é como um grão de mostarda que um homem plantou em seu campo.
32 Bhum mutaad ɛ́ bhek na sikɛ-sikɛ dhaa mɛbhek djas di ebɛaa kɔ ɛko ɛ bɔs ɛ nɛ mɛtɔɔl. Tin, é ghɛŋ yɛ di ekwyil ɛ, mɛbɔk mɛ di edhaa ele e bok djas nɛ mɛbɔk. Ye kadi ɛ́, ye moo le di náá, enen ɛpebatazɛlóo mɛk mɔɔ kɔ elɛɛ e tak.»
32 Embora seja a menor dentre todas as sementes, quando cresce torna-se a maior das hortaliças e se transforma numa árvore, de modo que as aves do céu vêm fazer os seus ninhos em seus ramos".
33 Yezu zokabaazɛdjɛ bɛdhiiti kana. Nyɛy nɛ nɔɔ náá: «Ɛyoŋ ɛ di tɔ gwoo ɛ, ye ɛ́ dáa moma di enɔɔ ba mɔɔ deez pu leviid, sɛɛg nɛ bɛtɛ nɛ pu falin, étɛp nyɛ neesa tsim mapa nɛ yɛ ɛ. Mɔɔ ɛwala bhii tak, tsim'enek djas kadi ɛ́, yɛ eezeghamta.»
33 E contou-lhes ainda outra parábola: "O Reino dos céus é como o fermento que uma mulher tomou e misturou com uma grande quantidade de farinha, e toda a massa ficou fermentada".
34 Mɛlyo mɛ Yezu nadyeebadjɛ mɛdhuu mɛ bot ɛ nabe-bɛ ɛ́ tɔ ekana. Nyɛ nabɛ ɛ́ ààdjɛ dhiiti mɛlyo, ààlɛɛ yɛ tɔ kana.
34 Jesus falou todas estas coisas à multidão por parábolas. Nada lhes dizia sem usar alguma parábola,
35 Nyɛ nasesa deenek ɛ́, etɛɛ náá, sa bɛngoolel ɛ mɛkpa ɛ Zɛɛb nalɛɛ ɛ́ neebela ɛsuk. Ye nabɛ ɛ́ bɛngoolel ɛ mɛkpa ɛ Zɛɛb naake náá: «Mɛ waalii nɛ nen tɔ ekana. Tin, mɛ waalɛɛ bɛ esa ee nadi syela kana bɔs nakusel ɛ.»
35 cumprindo-se, assim, o que fora dito pelo profeta: "Abrirei minha boca em parábolas, Proclamarei coisas ocultas Desde a criação do mundo".
36 Bhii tak, Yezu zokazɛdus tɔ ɛdhuu ɛ bot, nyɛ eezɛsik, tɔ́ pɛ ndjaa. Tin, bɛdjekel ɛ́ boozɛzyɛ pɛ nyɛ nadi ɛ. Bhii tak, bɛ ɛ́ boozɛke nɛ nɛ náá: «Lɛɛa bis ɛsuk ɛ kana mbee bhek tɔ pyeeb.»
36 Então ele deixou a multidão e foi para casa. Seus discípulos aproximaram-se dele e disseram: "Explica-nos a parábola do joio no campo".
37 É di'enek, Yezu ɛ́ boozɛni elɛɛ bɛdjekel bɛ náá: «Ye ɛ́ Sɛɛŋɛlɛ Mɔn Mot ɛ di bɛ mbɛɛ mɛbhek.
37 Ele respondeu: "Aquele que semeou a boa semente é o Filho do homem.
38 Pyeeb kwyɛl ɛlyaal ɛ́ mɛdhik djas di kɔ bɔs ɛ. Mbɛɛ mɛbhek kwyɛl ɛlyaal ɛ́ bot ɛ di ekɛ dáa Ɛyoŋ ɛ Zɛɛb di kwyɛl ɛ. Mbee bhek kalyaal ɛ́ bot ɛ Mbee Mot.
38 O campo é o mundo, e a boa semente são os filhos do Reino. O joio são os filhos do Maligno,
39 Mot mɛbhuka nazɛbɛ bhek ɔ, kabɛ ɛ́ Dim mot mɛkɔŋ. Dwoo ɛkɛbɔ́k bhum kabɛ ɛ́ ɛsi ɛ bɔs, bot ɛ mɛsa kwyɛl ɛlyaal ɛ́ efofop.
39 e o inimigo que o semeia é o diabo. A colheita é o fim desta era, e os encarregados da colheita são anjos.
40 Dáa ye di náá, embee mɛbhek ɛ́ waatsaalaa étɛp ɛkɛmwasaa tɔ du ɛ, yɛ aabaazodi ɛ́ deenek é ɛsi ɛ bɔs.
40 "Assim como o joio é colhido e queimado no fogo, assim também acontecerá no fim desta era.
41 Sɛɛŋɛlɛ Mɔn Mot ɛ́ waalwom efofop bɛ, nyɛ waadis tɔ Ɛyoŋ ɛ lɛ bot djas di ezɛm ɛmyaal ɛ bɔn nyɛɛg bɔɔ ɔ, zɛnɔɔ bot ɛ mbee mɛsa.
41 O Filho do homem enviará os seus anjos, e eles tirarão do seu Reino tudo o que faz tropeçar e todos os que praticam o mal.
42 Nyɛ waamwas bɛ tɔ boo du di egoo na kɔm-kɔm ɛ. Penek, bot ɛbuɛpe aadi ɛ́ tɔ mɛgwyɛ nɛ ɛkwaal ɛ mɛtsok.
42 Eles os lançarão na fornalha ardente, onde haverá choro e ranger de dentes.
43 Tin, bot ɛ epiki ɛ́ waakas tɔ Ɛyoŋ ɛ Sɛɛg'ɔɔ dáa gwyes. Yɛ bɛ náá, bi ɛ́ nɛ mɛlɔ mɛ ɛgwak ɔɔ, gwakeka ɛnyɔɛpe.»
43 Então os justos brilharão como o sol no Reino do seu Pai. Aquele que tem ouvidos, ouça".
44 «Ɛyoŋ ɛ di tɔ gwoo ɛ́ dáa di ɛkwom ɛ epata di syela tɔ pyeeb ɛ. Dáa dhiiti mot nakabela yɛ ɛ, nyɛ ɛ́ boobaazɛsyel yɛ é di sis tɔ pyeeb'enek. É di'enek, nyɛ moo ɛ́ tɔ mɛmyaala, etɛɛ náá, nyɛ nadi ekwyɛl ɛkɛbɔmsa esa bɛ djas étɛp nyɛ neezɛbɔm pyeeb tak.
44 "O Reino dos céus é como um tesouro escondido num campo. Certo homem, tendo-o encontrado, escondeu-o de novo e, então, cheio de alegria, foi, vendeu tudo o que tinha e comprou aquele campo.
45 «Ɛyoŋ ɛ di tɔ gwoo ɛ baanɔŋel ɛ́, nɛ mot di esaa esa e ghoŋ étɛp nyɛ neebɔmsa ɔ. Nyɛ dyeebasaŋ ɛ́ tɛtɛ esa e ghoŋ na nyenyɔ-nyɔ.
45 "O Reino dos céus também é como um negociante que procura pérolas preciosas.
46 Yɛ kabɛ náá, nyɛ eebela yii na nyenyɔnyɔ dhaa bɛsɔ djas nɛ boo mɛtaŋ ɔɔ, nyɛ kakɛbɔmsa ɛ́ esa bɛ djas étɛp nyɛ neezɛbɔm yii zaag na boo mɛtaŋ.»
46 Encontrando uma pérola de grande valor, foi, vendeu tudo o que tinha e a comprou".
47 «Ɛyoŋ ɛ di tɔ gwoo ɛ, baanɔŋel ɛ́, nɛ ɛwyet bɛ di ela tɔ dii ɛ. Ɛwyet ɛ tak dyeebamɛt ɛ́ ekɔkɔ bɛsu djas.
47 "O Reino dos céus é ainda como uma rede que é lançada ao mar e apanha toda sorte de peixes.
48 Tin, yɛ bɛ náá, ɛwyet eezelwood ɔɔ, bɛlael ɛ mɛwyet kadul yɛ ɛ, zyɛ nɛ yɛ pɛ kyiid, da bɛ ɛ́ nɔɔ mɛnyel disi étɛp ɛdis ɛ́ bɛsu ɛ́ bel é ɛwyet ɛ tak ɔ. Tin, bɛ kabɛk bɛ edi ɛ́ bɛkak. Bɛ nɔɔ bɛtɛtɛ, wa tɔ mɛbɔɔl, yɛ kabɛ bɛ na sikɛ-sikɛ nɛ embee e tak ɔ, bɛ kamwas bɛ ɛ́ mwasak.
48 Quando está cheia, os pescadores a puxam para a praia. Então se assentam e juntam os peixes bons em cestos, mas jogam fora os ruins.
49 Ɛsi ɛ bɔs aadi ɛ́ deenek: Zɛɛb ɛ́ waadhis efofop bɛ zɛwa mbek pak mbee bot nɛ bot ɛ epiki.
49 Assim acontecerá no fim desta era. Os anjos virão, separarão os perversos dos justos
50 Etɛɛ náá, mbee bot ɛ́ waakɛlóoaa tɔ boo du na kɔm-kɔm. Tin, bot ɛbuɛpe waadje mɛgwyɛ nɛ ɛkwaal ɛ mɛtsok.»
50 e lançarão aqueles na fornalha ardente, onde haverá choro e ranger de dentes".
51 Yezu zokazɛdji bɛ náá: «Bi eemɛt ɛsuk ɛ etɛp binek é?» Bɔɔ náá: «Iyoo»
51 Então perguntou Jesus: "Vocês entenderam todas essas coisas? " "Sim", responderam eles.
52 Yezu ɛ́ boozɛke nɛ nɔɔ náá: «Étɛp tak ɛ́ di náá: ghaa mɛkana mɛ etsi djas di ekwos ɛdi djekel étɛp Ɛyoŋ ɛ di tɔ gwoo ɔ, nyɛ ɛ́ dáa kuma mot di enɔɔ ɛkwom ɛ lɛ pɛ tɔ mɛvu mɛ na mwa zɛnɔɔ yii na bes ɛ.»
52 Ele lhes disse: "Por isso, todo mestre da lei instruído quanto ao Reino dos céus é como o dono de uma casa que tira do seu tesouro coisas novas e coisas velhas".
53 Bhii Yezu nasilal ɛlyo bot tɔ ekana binek ɛ, nyɛ ɛ́ boozɛnɔɔ nyel, tɔ́ yɛ.
53 Tendo terminado de contar estas parábolas, Jesus saiu dali.
54 Nyɛ natɔ́ ɛ́ pɛ dɛl ɛ nyɛ nawyee kɔ tak ɛ. Nyɛ moo tin elyo bot tɔ ndjaa mendjaala mɛ eYuda. Tin, bot ɛ nadi egwak nyɛ ɔ, naadyeebadjoka ɛbuɛpe, bɛ moo tin eke náá: «Nyɛ kɛbela yak kwaambi etsoŋ nɛ mbi yak endem e mɛbwala paa?
54 Chegando à sua cidade, começou a ensinar o povo na sinagoga. Todos ficaram admirados e perguntavam: "De onde lhe vêm esta sabedoria e estes poderes miraculosos?
55 Mɔn'ak tok wak mɔn salpande? Ye tok Maali di wak nyɛɛg é? Zak bɛ nɛ Zozɛf, nɛ Simɔŋ, zɛnɔɔ Yudas tok bɛdhyeeb é?
55 Não é este o filho do carpinteiro? O nome de sua mãe não é Maria, e não são seus irmãos Tiago, José, Simão e Judas?
56 Haa ye tok bɛkɛl mena nɛ bɛ nɔɔ di mɛlu djas é di wat'aak é? Ha nyɛ kɛbela yenek mɛbwala paa?»
56 Não estão conosco todas as suas irmãs? De onde, pois, ele obteve todas essas coisas? "
57 Egeka binek djas ɛ́ nasa náá, ɛmyaal nɛ ɛbwaalel ɛ bot binɔk djas dus kɔ Yezu. É di'enek, Yezu ɛ́ boozɛke nɛ nɔɔ náá: «Ngoolel-mɛkpa ɛ Zɛɛb dyeebaduwalaa ɛ́, pɛ kyee sis, ààbɛ pɛ kɔ dɛl ɛ nyɛ nabyel kɔ tak ɛ, nɛghu tɔ ndjaŋ'ɛ nɛ tɔ bil'ɛ.»
57 E ficavam escandalizados por causa dele. Mas Jesus lhes disse: "Só em sua própria terra e em sua própria casa é que um profeta não tem honra".
58 Yezu nabɛ ɛ́ ààsa bɛtɛ nɛ endem e mɛbwala tin, étɛp mɛlyel mɛ elyem bɔɔ.
58 E não realizou muitos milagres ali, por causa da incredulidade deles.

Ler em outra tradução

Comparar com outra

Estude este capítulo no WhatsApp

Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Mateus 13, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.