Mateus 13
bkw (BKW) vs NAA
1 Dwoo tak wat, Yezu nadus ɛ pɛ ndjaa nyɛ nadi ɛ́, nyɛ ɛ́ boozɛtɔ́, kɛdisi pɛ ɛboŋ ɛ boo soob na djato-djato. Tin, nyɛ moo zɛlyo bot.
1 Naquele mesmo dia, Jesus saiu de casa e se assentou à beira-mar.
2 Wɔ gwaa, zukamwaa nɛ mot zokazɛmaala é di tak. Dáa nyɛ nabee náá, zukamwaa nɛ mot naazɛsɛɛga tin ɛ, nyɛ ɛ́ boozɛni tɔ dhiiti elɛɛd, nɔɔ nyel, disi. Nyɛ eezɛpus elɛɛd tɔ dii, ɛdhuu ɛ bot eezɛlik pɛ kyiid é ngwoob dii.
2 E grandes multidões se reuniram em volta dele, de modo que entrou num barco e se assentou. E toda a multidão estava em pé na praia.
3 Mɛlyo mɛ nyɛ nalelyo bɛ ɛ nadyeebabu ɛ́ tɔ ekana. Tɔ ekana ee nyɛ nadi elyo bɛ nɛ yɛ ɛ, wat nabɛ ɛ́ kɔ ɛsu ɛ sɔsel mɛbhek. Tin, nyɛ ɛ́ boozɛke nɛ nɔɔ náá: «Dhiiti dwoo mot ngɔt natɔ́ pɛ pyeeb kɛsɔs bhek.
3 E de muitas coisas lhes falou por parábolas, dizendo:
4 Dáa nyɛ nakadi emwam bhek tak ɛ, kyee wat nakwyit ɛ́ é gba. Wɔ gwaa enen zokazɛdɛ yɛ.
4 E, ao semear, uma parte caiu à beira do caminho, e, vindo as aves, a comeram.
5 Yak kyee kakwyit ɛ́ kɔ bat ɛkok. Tin, ààkobɔya deenek, mɛbhek eezɛkwyil, etɛɛ náá, di tak nadi ɛ́, nɛ ba bɔs.
5 Outra parte caiu em solo rochoso, onde a terra era pouca, e logo nasceu, visto não ser profunda a terra.
6 É di gwyes na ghɛ-ghɛ nakakas ɛ, wɔ gwaa mɛbhek djas zɛsyee, etɛɛ náá, ekaŋal e tak nabɛ ɛ́ ààni tɔ bɔs ɛdimɛpe.
6 Saindo, porém, o sol, a queimou; e, porque não tinha raiz, secou-se.
7 Yak pak mɛbhek nakakwyit ɛ́ tɔ engwyinini. Wɔ gwaa, engwyinini binek zokawyee, kala kɔ mɛbhek ààbɛ nɛ dáa mɛbhek wyee ɛnyɔɛpe.
7 Outra parte caiu entre os espinhos; e os espinhos cresceram e a sufocaram.
8 Tin, mɛbhek mɛ nakakwyit kɔ mbɛɛ bɔs ɛ, naakwyil ɛnyɔɛpe, wɔ gwaa ye kwyil bhum. É kwos wat, bhum mɛkam-mɛlɛl, é yak mɛkam-mɛtɛn nɛ wat, é yak tak bhum dhet.»
8 Outra, enfim, caiu em boa terra e deu fruto: a cem, a sessenta e a trinta por um.
9 Bhii tak, Yezu eezɛke náá: «Yɛ bɛ náá, bi ɛ́ nɛ mɛlɔ mɛ ɛgwak ɔɔ, gwakeka ɛnyɔɛpe!»
9 Quem tem ouvidos para ouvir, ouça.
10 Tin, bɛdjekel eezɛtiila pɛ pak Yezu nadi ɛ́, bɛ ɛ́ boozɛdji nyɛ náá: «Étɛp yé wɔ di elii nɛ nɔɔ tɔ ekana?»
10 Então os discípulos se aproximaram de Jesus e lhe perguntaram: — Por que o senhor fala com eles por meio de parábolas?
11 Wɔ gwaa nyɛ zɛbɔɔza nɛ nɔɔ náá: «Biyɔ, bi eezedjɛaa etsoŋ ɛgu ɛsuk ɛ Ɛyoŋ ɛ di tɔ gwoo ɛ. Yɛ bɛ bɛsɔ bin ɔ, bɛ dinaa ààpaamɛt ɛsuk ɛ tak.
11 Ao que Jesus respondeu:
12 Etɛɛ náá, mot aadi nɛ ba bim sonok ɔ, bɛ waabil nyɛ dhiiti, étɛp ye neebu. Tin, mot aakadi toto ààbɛ nɛ sonok ɔ, bɛ waadɛk nyɛ dɔɔ nɛ eghutu-ghutu nyɛ lik nɛ yɛ ɛ.
12 Pois ao que tem, mais será dado, e terá em abundância; mas, ao que não tem, até o que tem lhe será tirado.
13 Étɛp tak ɛ́ mɛ di elii nɛ nɔɔ tɔ ekana. Etɛɛ náá, bɛ ɛ́ nɛ ghwyil ɛgwyák nɛ mis, ààbee. Bɛ ɛ́ nɛ ghwyil ɛgwak nɛ mɛlɔ, dhi bɛ di ààsiiza sa ye di ekwyɛl ɛlɛɛ ɛ.
13 Por isso, falo com eles por meio de parábolas: porque, vendo, não veem; e, ouvindo, não ouvem, nem entendem.
14 Ye ɛ́ deenek ɛ́, etɛp ee ngoolel-mɛkpa ɛ Zɛɛb Ezayi nalɛɛ ɛ́ aabela ɛsuk. Nyɛ nabɛ ɛ́, nyɛ eeke náá:
14 Assim, neles se cumpre a profecia de Isaías:
15 Etɛɛ náá, bot ɛ mbyak'ak nɛ kalyel elyem dhaa nyel.
15 Porque o coração deste povo
16 «Yɛ kabɛ biyɔ bɛ ɛmet ɔ, mɛnyɔ nɛ nen, etɛɛ náá, mis men ɛpebee, mɛlɔ men ɛpegwak!
16 — Bem-aventurados, porém, são os olhos de vocês, porque veem; e bem-aventurados são os ouvidos de vocês, porque ouvem.
17 Mɛ lɛɛ bin ɛ́ etɛp ee tsɛɛtsɛ náá: Bɛtɛ nɛ bɛngoolel ɛ mɛkpa ɛ Zɛɛb, bot ɛ epiki naadyeebakwos ɛbee nɛ ɛgwak sa bi di ebee nɛ gwak mos'aak. Bɛ ààpabela bhwoob ɛbee nɛ gwak sa bi di ebee mos'aak.»
17 Pois em verdade lhes digo que muitos profetas e justos desejaram ver o que vocês estão vendo, mas não viram; e quiseram ouvir o que vocês estão ouvindo, mas não ouviram.
18 «Biyɔ, bot bak! Gwakeka ɛsuk ɛ kana sɔsel mɛbhek:
18 — Ouçam, portanto, o que significa a parábola do semeador.
19 Bɔs é ngwoob gba di bhek nakwyit ɔ, ye kwyɛl ɛlyaal ɛ bot ɛ nadi egwak etɛp Ɛyoŋ ɛ Zɛɛb, bɛ kadi ɛ́, ààmɛt ɛsuk ɛ tak ɔ. Tin, Mbee Mot eetuula, nyɛ eezɛdɛk mɛbhek bɛaa tɔ elyem bɔɔ ɛ.
19 A todos os que ouvem a palavra do Reino e não a compreendem, vem o Maligno e arrebata o que lhes foi semeado no coração. Este é o que foi semeado à beira do caminho.
20 Bɛdhiiti bot kadi ɛ́ dáa mɛbhek nakwyit kɔ bat ɛkok ɛ, é sok bɛ di egwak-gwakak mɛkpa ɛ Zɛɛb ɛ, bɛ nɛ dyeebamyaala tɔ elyem bɔɔ.
20 O que foi semeado em solo rochoso, esse é o que ouve a palavra e logo a recebe com alegria.
21 Tin, bɛ ààpakabet náá, mɛkpa mɛ tak pookoni bɛ tɔ ebhum elyem ɛnyɔɛpe. Bɛ kadi ɛ́, ààwa zii ɛbuɛpe tɔ ɛbaal ɛ mɛkpa mɛ tak. Tin, é ghɛŋ mezuk nɛ mɛbhowal aatuula bɛ kɔ ɛsu ɛ mɛkpa ɛ Zɛɛb ɔ, ɛliig ɛ lɔɔ koŋ nɛ Zɛɛb ààbɔya.
21 Mas ele não tem raiz em si mesmo, sendo de pouca duração. Quando chega a angústia ou a perseguição por causa da palavra, logo se escandaliza.
22 Bɛdhiiti tɔ len gwak mɛkpa ɛ Zɛɛb ɛ dáa kyee mɛbhek nakwyit tɔ engwyinini ɛ. Bɛ nɛ gwak mɛkpa ɛ Zɛɛb, ye kabela ɛ náá, yɔbɔ elyem ɛ́ tɔ ɛwyeeb ɛ esa e bɔs, mɛvu mɛ di ekɔɔ bot kɔ bɔs'ak ɛ, nɛ mbee esiiza tɔ elyem bɔɔ di enyal mɛkpa ɛ Zɛɛb ɛ. Tin, mɛbhek mɛ tak kadi ɛ́, ààwum.
22 O que foi semeado entre os espinhos é o que ouve a palavra, porém as preocupações deste mundo e a fascinação das riquezas sufocam a palavra, e ela fica infrutífera.
23 Bɛdhiiti bot kadi ɛ́ dáa mɛbhek nakwyit kɔ mbɛɛ bɔs ɛ. Bɛ ɛpegwak mɛkpa ɛ Zɛɛb, myaal yɛ nɛ lyem wat, bɛ kakɛ ɛ́ dáa Zɛɛb kwyɛl ɛ. Tin, yɛ waawum ɛbuɛpe. Yak mɛkam-mɛlɛl, yak mɛkam-mɛtɛn nɛ ngɔt, yak dhet.»
23 Mas o que foi semeado em boa terra é o que ouve a palavra e a compreende; este frutifica e produz a cem, a sessenta e a trinta por um.
24 Yezu zokabaalɛɛ bɛdhiiti kana sis: «Beeka dhiiti sonok di tyee Ɛyoŋ ɛ di tɔ gwoo ɛ: Dhiiti mot ngɔt naabɛ mbɛɛ mɛbhek tɔ pyeeb'ɛ.
24 Jesus lhes propôs outra parábola, dizendo:
25 Yak pum, é sok bot ɛ dɛl djas nadi é gɔ́ ɛ, wɔ gwaa dhiiti mot mɛbhuka mɛ zokazɛbɛ nyɛ mbee bhek tɔ pyeeb, nyɛ eezɛnɔɔ nyel sik.
25 Mas, enquanto todos estavam dormindo, veio o inimigo dele, semeou o joio no meio do trigo e foi embora.
26 Dáa mɛbhek nakawyee ɛ, yɛ eezɛwum, mbee mɛbhek menek eebaazɛwyee yɛ.
26 E, quando as plantas cresceram e produziram fruto, apareceu também o joio.
27 Tin, bot ɛ mɛsa mɛ nakuma pyeeb tak ɛ́ boozɛlɛɛ nɛ kukuma yɔbɔ náá: “Ghɛŋ, wɔ nabɛ tɔ pyeeb'ɔ ɛ́ mbɛɛ mɛbhek, etsal é? Ha yak mbee bhek kadus paa?”
27 Então os servos do dono da casa chegaram e disseram: “Patrão, o senhor não semeou boa semente no seu campo? De onde, então, vem o joio?”
28 Nyɛ ɛ́ boozɛbɔɔza nɛ nɔɔ náá: “Ye ɛ́ mot mɛbhuka ɛ́ sa esesɛɛ binek.” Bhii tak, bot ɛ mɛsa ɛ́ boozɛdji nyɛ náá: “Bis sa dáa, wɔ kwyɛl ɛ́, bis kɛdis embee mɛbhek menek é?”
28 Ele, porém, lhes respondeu: “Um inimigo fez isso.” Mas os servos lhe perguntaram: “O senhor quer que a gente vá e arranque o joio?”
29 Nyɛ eebaazɛbɔɔza nɛ nɔɔ náá: “Hoo! Ààbɛ! Etɛɛ náá, bi ɛ́ kɛgu yɛ ɔɔ, bi ɛ́ nɛ ghwyil ɛgu dɔɔ nɛ mbɛɛ mɛbhek lɔɔg wat nɛ yiizaag.
29 O dono da casa respondeu: “Não! Porque, ao separar o joio, vocês poderão arrancar também com ele o trigo.
30 Deenek, betka náá, mɛbhek menek djas wyee lɔɔg wat, kɛkum dwoo yɛ aakabɛ náá, bi moo kɛdis ɛ. Tin, mɛ waalɛɛ nɛ bot aakɛdis ɔ náá, bɛ pookokan sok ɛdis ɛ mbee bhek, da bɛ ɛ́ kɔl yɛ é di wat étɛp bɛ needik yɛ. Bhii tak ɛ bɛ aakasɛɛg mbɛɛ bhek, kwom kɔ taŋ'am.”»
30 Deixem que cresçam juntos até a colheita. E, no tempo da colheita, direi aos ceifeiros: ‘Ajuntem primeiro o joio e amarrem-no em feixes para ser queimado; mas recolham o trigo no meu celeiro.’”
31 Wɔ gwaa Yezu baazɛlɛɛ bɛ yak kana sis, nyɛy náá: «Ɛyoŋ ɛ di tɔ gwoo ɛ, ye ɛ́ dáa bhek le di edjɛ bhum di edjóoaa mutaad ɛ dhiiti mot nakɛbɛ pɛ tɔ pyeeb'ɛ ɛ.
31 Jesus lhes propôs outra parábola, dizendo:
32 Bhum mutaad ɛ́ bhek na sikɛ-sikɛ dhaa mɛbhek djas di ebɛaa kɔ ɛko ɛ bɔs ɛ nɛ mɛtɔɔl. Tin, é ghɛŋ yɛ di ekwyil ɛ, mɛbɔk mɛ di edhaa ele e bok djas nɛ mɛbɔk. Ye kadi ɛ́, ye moo le di náá, enen ɛpebatazɛlóo mɛk mɔɔ kɔ elɛɛ e tak.»
32 Esse grão é, na verdade, a menor de todas as sementes, mas, quando cresce, é maior do que as hortaliças, e chega a ser uma árvore, de modo que as aves do céu vêm se aninhar nos seus ramos.
33 Yezu zokabaazɛdjɛ bɛdhiiti kana. Nyɛy nɛ nɔɔ náá: «Ɛyoŋ ɛ di tɔ gwoo ɛ, ye ɛ́ dáa moma di enɔɔ ba mɔɔ deez pu leviid, sɛɛg nɛ bɛtɛ nɛ pu falin, étɛp nyɛ neesa tsim mapa nɛ yɛ ɛ. Mɔɔ ɛwala bhii tak, tsim'enek djas kadi ɛ́, yɛ eezeghamta.»
33 Jesus lhes contou ainda outra parábola:
34 Mɛlyo mɛ Yezu nadyeebadjɛ mɛdhuu mɛ bot ɛ nabe-bɛ ɛ́ tɔ ekana. Nyɛ nabɛ ɛ́ ààdjɛ dhiiti mɛlyo, ààlɛɛ yɛ tɔ kana.
34 Jesus disse todas estas coisas às multidões por parábolas e sem parábolas nada lhes dizia.
35 Nyɛ nasesa deenek ɛ́, etɛɛ náá, sa bɛngoolel ɛ mɛkpa ɛ Zɛɛb nalɛɛ ɛ́ neebela ɛsuk. Ye nabɛ ɛ́ bɛngoolel ɛ mɛkpa ɛ Zɛɛb naake náá: «Mɛ waalii nɛ nen tɔ ekana. Tin, mɛ waalɛɛ bɛ esa ee nadi syela kana bɔs nakusel ɛ.»
35 Isso aconteceu para se cumprir o que foi dito por meio do profeta: “Abrirei a minha boca em parábolas; publicarei coisas ocultas desde a criação do mundo.”
36 Bhii tak, Yezu zokazɛdus tɔ ɛdhuu ɛ bot, nyɛ eezɛsik, tɔ́ pɛ ndjaa. Tin, bɛdjekel ɛ́ boozɛzyɛ pɛ nyɛ nadi ɛ. Bhii tak, bɛ ɛ́ boozɛke nɛ nɛ náá: «Lɛɛa bis ɛsuk ɛ kana mbee bhek tɔ pyeeb.»
36 Então, despedindo as multidões, Jesus foi para casa. E, aproximando-se dele os seus discípulos, disseram: — Explique-nos a parábola do joio do campo.
37 É di'enek, Yezu ɛ́ boozɛni elɛɛ bɛdjekel bɛ náá: «Ye ɛ́ Sɛɛŋɛlɛ Mɔn Mot ɛ di bɛ mbɛɛ mɛbhek.
37 E Jesus respondeu:
38 Pyeeb kwyɛl ɛlyaal ɛ́ mɛdhik djas di kɔ bɔs ɛ. Mbɛɛ mɛbhek kwyɛl ɛlyaal ɛ́ bot ɛ di ekɛ dáa Ɛyoŋ ɛ Zɛɛb di kwyɛl ɛ. Mbee bhek kalyaal ɛ́ bot ɛ Mbee Mot.
38 O campo é o mundo. A boa semente são os filhos do Reino; o joio são os filhos do Maligno.
39 Mot mɛbhuka nazɛbɛ bhek ɔ, kabɛ ɛ́ Dim mot mɛkɔŋ. Dwoo ɛkɛbɔ́k bhum kabɛ ɛ́ ɛsi ɛ bɔs, bot ɛ mɛsa kwyɛl ɛlyaal ɛ́ efofop.
39 O inimigo que o semeou é o diabo. A colheita é o fim dos tempos, e os ceifeiros são os anjos.
40 Dáa ye di náá, embee mɛbhek ɛ́ waatsaalaa étɛp ɛkɛmwasaa tɔ du ɛ, yɛ aabaazodi ɛ́ deenek é ɛsi ɛ bɔs.
40 Pois, assim como o joio é colhido e jogado no fogo, assim será no fim dos tempos.
41 Sɛɛŋɛlɛ Mɔn Mot ɛ́ waalwom efofop bɛ, nyɛ waadis tɔ Ɛyoŋ ɛ lɛ bot djas di ezɛm ɛmyaal ɛ bɔn nyɛɛg bɔɔ ɔ, zɛnɔɔ bot ɛ mbee mɛsa.
41 O Filho do Homem mandará os seus anjos, que ajuntarão do seu Reino todos os que servem de pedra de tropeço e os que praticam o mal
42 Nyɛ waamwas bɛ tɔ boo du di egoo na kɔm-kɔm ɛ. Penek, bot ɛbuɛpe aadi ɛ́ tɔ mɛgwyɛ nɛ ɛkwaal ɛ mɛtsok.
42 e os lançarão na fornalha acesa; ali haverá choro e ranger de dentes.
43 Tin, bot ɛ epiki ɛ́ waakas tɔ Ɛyoŋ ɛ Sɛɛg'ɔɔ dáa gwyes. Yɛ bɛ náá, bi ɛ́ nɛ mɛlɔ mɛ ɛgwak ɔɔ, gwakeka ɛnyɔɛpe.»
43 Então os justos resplandecerão como o sol, no Reino de seu Pai. Quem tem ouvidos para ouvir, ouça.
44 «Ɛyoŋ ɛ di tɔ gwoo ɛ́ dáa di ɛkwom ɛ epata di syela tɔ pyeeb ɛ. Dáa dhiiti mot nakabela yɛ ɛ, nyɛ ɛ́ boobaazɛsyel yɛ é di sis tɔ pyeeb'enek. É di'enek, nyɛ moo ɛ́ tɔ mɛmyaala, etɛɛ náá, nyɛ nadi ekwyɛl ɛkɛbɔmsa esa bɛ djas étɛp nyɛ neezɛbɔm pyeeb tak.
44 — O Reino dos Céus é semelhante a um tesouro escondido no campo, que um homem achou e escondeu. Então, transbordante de alegria, vai, vende tudo o que tem e compra aquele campo.
45 «Ɛyoŋ ɛ di tɔ gwoo ɛ baanɔŋel ɛ́, nɛ mot di esaa esa e ghoŋ étɛp nyɛ neebɔmsa ɔ. Nyɛ dyeebasaŋ ɛ́ tɛtɛ esa e ghoŋ na nyenyɔ-nyɔ.
45 — O Reino dos Céus é também semelhante a um homem que negocia e procura boas pérolas.
46 Yɛ kabɛ náá, nyɛ eebela yii na nyenyɔnyɔ dhaa bɛsɔ djas nɛ boo mɛtaŋ ɔɔ, nyɛ kakɛbɔmsa ɛ́ esa bɛ djas étɛp nyɛ neezɛbɔm yii zaag na boo mɛtaŋ.»
46 Quando encontrou uma pérola de grande valor, ele foi, vendeu tudo o que tinha e comprou a pérola.
47 «Ɛyoŋ ɛ di tɔ gwoo ɛ, baanɔŋel ɛ́, nɛ ɛwyet bɛ di ela tɔ dii ɛ. Ɛwyet ɛ tak dyeebamɛt ɛ́ ekɔkɔ bɛsu djas.
47 — O Reino dos Céus é ainda semelhante a uma rede que foi lançada ao mar e apanhou peixes de toda espécie.
48 Tin, yɛ bɛ náá, ɛwyet eezelwood ɔɔ, bɛlael ɛ mɛwyet kadul yɛ ɛ, zyɛ nɛ yɛ pɛ kyiid, da bɛ ɛ́ nɔɔ mɛnyel disi étɛp ɛdis ɛ́ bɛsu ɛ́ bel é ɛwyet ɛ tak ɔ. Tin, bɛ kabɛk bɛ edi ɛ́ bɛkak. Bɛ nɔɔ bɛtɛtɛ, wa tɔ mɛbɔɔl, yɛ kabɛ bɛ na sikɛ-sikɛ nɛ embee e tak ɔ, bɛ kamwas bɛ ɛ́ mwasak.
48 E, quando já estava cheia, os pescadores a arrastaram para a praia e, assentados, escolheram os bons para os cestos e jogaram fora os ruins.
49 Ɛsi ɛ bɔs aadi ɛ́ deenek: Zɛɛb ɛ́ waadhis efofop bɛ zɛwa mbek pak mbee bot nɛ bot ɛ epiki.
49 Assim será no fim dos tempos: os anjos sairão, separarão os maus dentre os justos
50 Etɛɛ náá, mbee bot ɛ́ waakɛlóoaa tɔ boo du na kɔm-kɔm. Tin, bot ɛbuɛpe waadje mɛgwyɛ nɛ ɛkwaal ɛ mɛtsok.»
50 e os lançarão na fornalha acesa; ali haverá choro e ranger de dentes.
51 Yezu zokazɛdji bɛ náá: «Bi eemɛt ɛsuk ɛ etɛp binek é?» Bɔɔ náá: «Iyoo»
51 Então Jesus perguntou: Eles responderam: — Sim!
52 Yezu ɛ́ boozɛke nɛ nɔɔ náá: «Étɛp tak ɛ́ di náá: ghaa mɛkana mɛ etsi djas di ekwos ɛdi djekel étɛp Ɛyoŋ ɛ di tɔ gwoo ɔ, nyɛ ɛ́ dáa kuma mot di enɔɔ ɛkwom ɛ lɛ pɛ tɔ mɛvu mɛ na mwa zɛnɔɔ yii na bes ɛ.»
52 Então Jesus lhes disse:
53 Bhii Yezu nasilal ɛlyo bot tɔ ekana binek ɛ, nyɛ ɛ́ boozɛnɔɔ nyel, tɔ́ yɛ.
53 Quando Jesus acabou de contar essas parábolas, retirou-se dali.
54 Nyɛ natɔ́ ɛ́ pɛ dɛl ɛ nyɛ nawyee kɔ tak ɛ. Nyɛ moo tin elyo bot tɔ ndjaa mendjaala mɛ eYuda. Tin, bot ɛ nadi egwak nyɛ ɔ, naadyeebadjoka ɛbuɛpe, bɛ moo tin eke náá: «Nyɛ kɛbela yak kwaambi etsoŋ nɛ mbi yak endem e mɛbwala paa?
54 E, chegando à sua terra, ensinava-os na sinagoga, de modo que se maravilhavam e diziam: — De onde lhe vêm esta sabedoria e estes poderes miraculosos?
55 Mɔn'ak tok wak mɔn salpande? Ye tok Maali di wak nyɛɛg é? Zak bɛ nɛ Zozɛf, nɛ Simɔŋ, zɛnɔɔ Yudas tok bɛdhyeeb é?
55 Não é este o filho do carpinteiro? A sua mãe não se chama Maria, e seus irmãos não são Tiago, José, Simão e Judas?
56 Haa ye tok bɛkɛl mena nɛ bɛ nɔɔ di mɛlu djas é di wat'aak é? Ha nyɛ kɛbela yenek mɛbwala paa?»
56 Todas as suas irmãs não vivem entre nós? Então, de onde lhe vem tudo isto?
57 Egeka binek djas ɛ́ nasa náá, ɛmyaal nɛ ɛbwaalel ɛ bot binɔk djas dus kɔ Yezu. É di'enek, Yezu ɛ́ boozɛke nɛ nɔɔ náá: «Ngoolel-mɛkpa ɛ Zɛɛb dyeebaduwalaa ɛ́, pɛ kyee sis, ààbɛ pɛ kɔ dɛl ɛ nyɛ nabyel kɔ tak ɛ, nɛghu tɔ ndjaŋ'ɛ nɛ tɔ bil'ɛ.»
57 E escandalizavam-se por causa dele. Jesus, porém, lhes disse:
58 Yezu nabɛ ɛ́ ààsa bɛtɛ nɛ endem e mɛbwala tin, étɛp mɛlyel mɛ elyem bɔɔ.
58 E não fez ali muitos milagres, por causa da incredulidade deles.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Mateus 13, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.