Lucas 19
bkw (BKW) vs NTLH
1 Bhis nyɛ natuula kɔ dɛl ɛ Yeliko, Yezu eezɛkpaa tɔ́ pɛ yii kyee dɛl.
1 Jesus entrou em Jericó e estava atravessando a cidade.
2 Kɔ dɛl ɛ tak, ye nabɛ ɛ́ nɛ dhiiti mot, din ɛ lɛ nabɛ ɛ́ Zasye. Nyɛ nadi ɛ́, kukuma bɛnɔŋel ɛ epata ee elapo, nyɛ nadi ɛ́, mot ekum.
2 Morava ali um homem rico, chamado Zaqueu, que era chefe dos cobradores de impostos.
3 Nyɛ nadi esuu ɛbee Yezu, saabɛgɔs kabɛ ɛ́ náá, nyɛ nadi ɛ́ ɛwulalɛpe. Nyɛ nabɛ ɛ́ ààbɛ nɛ tyee nyɛ bee Yezu, etɛɛ náá, bot nadi ɛ́ ɛbuɛpe.
3 Ele estava tentando ver quem era Jesus, mas não podia, por causa da multidão, pois Zaqueu era muito baixo.
4 Tin, nyɛ ɛ́ boozɛwyis kaab tɔ pɛ sok kɛgo kɔ mɔɔ le sikomood, etɛɛ náá, Yezu ɛ dhaa tin ɔɔ, nyɛ neebee nyɛ.
4 Então correu adiante da multidão e subiu numa figueira brava para ver Jesus, que devia passar por ali.
5 Dáa Yezu nakum é di'enek ɛ, nyɛ zɛben mis pɛ ɛko, nyɛ ɛ́ boolɛɛ nɛ Zasye náá: «Lela ɛsul Zasye, etɛɛ náá, ye goka ɛ́ náá, mos, mɛ sulal tɔ ndjaŋ'ɔ.»
5 Quando Jesus chegou àquele lugar, olhou para cima e disse a Zaqueu:
6 Tin, wɔ gwaa Zasye zɛsul kɔ le kaab ɛ kaab. Bhii tak, nyɛ eekɛdisi bɛ nɛ Yezu tɔ ndjaŋ'ɛ nɛ mɛmyaala ɛbuɛpe tɔ lyem.
6 Zaqueu desceu depressa e o recebeu na sua casa, com muita alegria.
7 Dáa bot nabee deenek ɛ, bot naadyeebalii ɛbiyoɛpe kɔ ɛsu ɛ Yezu étɛp tak. Bɛ nadi ekeke ɛ náá: «Mot tak eetɔ́, kɛdi tɔ ndjaa mot na mbee dék!»
7 Todos os que viram isso começaram a resmungar: — Este homem foi se hospedar na casa de um pecador!
8 Zasye eezɛwyɛl sok bhwoob ɛ Yezu, nyɛ eezɛke, nɛ nɛ náá: «Ghɛŋ, gwaka. Mɛ waakaa mɛvu mam ekyee ebá. Kyee wat mɛ waadjɛ bɛdjel ɛ bot, yɛ bɛ náá, mɛ naanɔɔ epata e mot, dhaa yii mɛ nawaagoka nɛ ɛnɔŋ ɛ, mɛ waabulal nyɛ mɛtaŋ mɛ mɛnɔŋ ɛ́ esok ená.»
8 Zaqueu se levantou e disse ao Senhor: — Escute, Senhor, eu vou dar a metade dos meus bens aos pobres. E, se roubei alguém, vou devolver quatro vezes mais.
9 Tin, Yezu eezɛke nɛ nɛ náá: «Dwoo pan mos'ak, tsik eeni tɔ ndjaŋ'ak, etɛɛ náá, wɔy pe ɛ́ dha ɛ Abalaam.
9 Então Jesus disse:
10 Etɛɛ náá, Sɛɛŋɛlɛ Mɔn Mot nazyɛ ɛ́, zɛsaa nɛ tsik bot djas nazewo ze ɔ.»
10 Porque o
11 Yezu eebaazɛlɛɛ dhiiti kana dum nɛ bot ɛ nadi é gwak nyɛ ɔ. Nyɛ nadi ɛ́, nyɛ eezekunaa nɛ Yeluzalɛm. Bot nadi é gek ɛ́ náá, Ɛyoŋ ɛ Zɛɛb eezekɔ nɛ ɛtuula.
11 Jesus contou uma parábola para os que ouviram o que ele tinha dito. Agora ele estava perto de Jerusalém, e por isso eles estavam pensando que o Reino de Deus ia aparecer logo.
12 Tin, Yezu eezɛke nɛ nɔɔ náá: «Mot ngɔt nabyel du wat nɛ bɛkuma ɛ bot ɔ zokazɛtɔ́ mɛdjoŋ pɛ dhiiti dɛl ɛtsetaɛpe nɛ dɛl ɛ lɛ étɛp nyɛ neekɛ djɛaa boo mɛkoozi. Bhii tak nyɛ zɛbula pɛ dɛl ɛ lɛ.
12 Então Jesus disse:
13 Ɛsok nɛ nyɛ nɛ tɔ́, nyɛ eezɛdjóo bot ɛ mɛsa mɛ kam, lik bɛ mot nɛ mot ɛdhɛɛb ɛ lɔɔd wat nadi nɛ boo mɛtaŋ ɛ. Bhii tak nyɛ eezɛke nɛ nɔɔ náá: “Likeka é liig mɛmbɔ nɛ epata bak, kɛkum dwoo mɛ aaboo bul ɛ.”
13 Antes de viajar, chamou dez dos seus empregados, deu a cada um uma moeda de ouro e disse: “Vejam o que vocês conseguem ganhar com este dinheiro, até a minha volta.”
14 Tin, kaa bela náá, bot ɛ dɛl ɛ lɛ nadi bhina nyɛ. Wɔ gwaa bɛ zɛlwom bot nyɛy ààgu, étɛp bot ɛ tak neekɛ lɛɛ náá: “Bis ààpakwyɛl náá, mot'enɔk di mɛkoozi mis.”
14 — Acontece que o povo do seu país o odiava e por isso mandou atrás dele uma comissão para dizer que não queriam que aquele homem fosse feito rei deles.
15 Saabɛgɔs nɛ nɔɔ, ye naka swaala náá, bɛ naabatadjɛ nyɛ boo mɛkoozi. Bhii tak nyɛ eezɛsik pɛ dɛl ɛ lɛ. Dáa nyɛ nakakum ɛ, wɔ gwaa nyɛ zɛdjóo bot ɛ mɛsa mɛ nyɛ nadjɛ bɛ epata ɔ, étɛp nyɛ needji bɛ bim epata ee nakala kɔ yii nyɛ nalik bɛ nɛ yɛ étɛp ɛliig ɛ mɛmbɔ ɛ.
15 — O homem foi feito rei e voltou para casa. Aí mandou chamar os empregados a quem tinha dado o dinheiro, para saber quanto haviam conseguido ganhar.
16 Mot ɛsok eezɛzyɛ, nyɛy nɛ nɛ náá: “Kukuma, mɛ eebela mɛdhɛɛb mɛ lɔɔd kam kɔ yii wɔ nalik mɛ nɛ ye ɛ́.”
16 O primeiro chegou e disse: “Patrão, com aquela moeda de ouro que o senhor me deu, eu ganhei dez.”
17 Mɛkoozi eezɛbɔɔza nɛ nɛ náá: “Ɛnyɔɛpe! Wɔ ɛ́ mbɛɛ mot-mɛsa. Dáa ye di náá, wɔ kɛ tɔ etsoŋ dum nɛ bɔɔ esonok ɛ, mɛ eedil wɔ kɔ bóó mɛkoozi mɛ lɛt eghaada kam.”
17 — “Muito bem!” — respondeu ele. — “Você é um bom empregado! E, porque foi fiel em coisas pequenas, você vai ser o governador de dez cidades.”
18 Mot nadi du bhis koŋ mot ɛsok ɔ eezɛzyɛ yɛ. Nyɛ eezɛke nɛ kukuma yɛ náá: “Kukuma, mɛ eebela mɛdhɛɛb mɛ lɔɔd mɛtɛn kɔ yii wɔ nalik mɛ nɛ yɛ ɛ.”
18 — O segundo empregado veio e disse: “Patrão, com aquela moeda de ouro que o senhor me deu, eu ganhei cinco.”
19 Mɛkoozi eezɛbɔɔza nɛ nɛ náá: “Ɛnyɔɛpe wɔy, mɛ eedil wɔ kɔ bóó mɛkoozi mɛ lɛt eghaada etɛn.”
19 — “Você vai ser o governador de cinco cidades!” — disse o patrão.
20 Nwyak dhiiti mot-mɛsa eezɛzyɛ. Nyɛ eezɛke nɛ kukuma yɛ náá: “Kukuma, beea ɛdhɛɛb ɛ lɔɔd wɔ nalik mɛ nɛ yɛ ɛ. Mɛ ààpabe. Mɛ kwom ye ɛ́ syela tɔ pes kaad.
20 — O outro empregado chegou e disse: “Patrão, aqui está a sua moeda. Eu a embrulhei num lenço e a escondi.
21 Etɛɛ náá, mɛ di ɛ́, nɛ bwoo nɛ nɔ. Wɔy ɛ́ mot ngɔt di náá, wɔ ɛ́ nɛ biyo dhaa tyɛ. Wɔ nɛ dyeebanɔɔ dɔɔ nɛ sa di náá, wɔ ààpakwom ɛ. Wɔ nɛ tɔ́ tɔ epyeeb e baa, kɛnɔɔ edee bɔɔ, ààbɛ náá, wɔy ɛ́ nabɛ yɛ.”
21 Tive medo do senhor, porque sei que é um homem duro, que tira dos outros o que não é seu e colhe o que não plantou.”
22 É di'enek, kukuma yɛ boobɔɔza nɛ nɛ náá: “Mbee mot-mɛsa, beta náá, mɛ pɛ́ɛ wɔ nɛ mɛkpa mɔ ɛmet. Wɔ nadi egu náá, mam dyeebabɔ́k esa ee dɛk ɛ́ tɔ epyeeb mɛ di ààbɛ ɛ.
22 — Ele respondeu: “Você é um mau empregado! Vou usar as suas próprias palavras para julgá-lo. Você sabia que sou um homem duro, que tiro dos outros o que não é meu e colho o que não plantei.
23 Ha wɔ di àànɔɔ epata bam, kɛwa tɔ eboo mendjaa mɛ di ebaal epata ee bot ɛ, étɛp yé? Pe bula mɛ bula ɛ, mɛ eezɛbelaa, mɛ zɛbela bɛdhiiti epata eezekala kɔ yii mɛ nalik ɛ.”
23 Então por que você não pôs o meu dinheiro no banco? Assim, quando eu voltasse da viagem, receberia o dinheiro com juros.”
24 Bhii tak nyɛ eezɛke nɛ bot ɛ nadi tin ɔ náá: “Dɛkeka nyɛ ɛdhɛɛb ɛ lɔɔd ee nyɛ di nɛ yɛ enek, da bi ɛ́ djɛ mot bela kam kɔ yii mɛ nadjɛ nyɛ ɛ́.”
24 — E disse para os que estavam ali: “Tirem dele a moeda e deem ao que tem dez.”
25 Bot ɛ tak eezɛbɔɔza nɛ kukuma tak náá: “Kukuma, nyɛy moo ɛ́ nɛ mɛdhɛɛb mɛ lɔɔd kam!”
25 Eles responderam:
26 Kukuma eebaazɛbɔɔza náá: “Mɛ lɛɛ bin ɛ náá, ye ɛ́ pɛ dáa bot djas aadi nɛ batsa ɔ bɛ aabil étɛp ye neebu. Tin, mot aakadi toto ààbɛ nɛ sonok ɔ, bɛ waadɛk nyɛ dɔɔ nɛ eghutu-ghutu nyɛ lik nɛ yɛ ɛ.
26 — E o patrão disse:
27 Yɛ kabɛ bot ɛ di bhina mɛ ɔ, bot ɛ nadi ààkwyɛl náá, mɛ di mɛkoozi ɔ, dhaaka nɛ nɔɔ wak, da bi ɛ́ tsak bɛ e mis mam.”»
27 E agora tragam aqui os meus inimigos, que não queriam que eu fosse o rei deles, e os matem na minha frente.”
28 Bhis bɛ nalii deenek ɛ, Yezu eezɛbyet tɔ́ pɛ Yeluzalɛm. Nyɛy pɛ sok lɔɔg mɛdhuu mɛ bot.
28 Depois de dizer isso, Jesus foi adiante deles para Jerusalém.
29 Dáa bɛ nadi, bɛ moo é kunaa nɛ mɛl mɛ Bhɛtfaze nɛ Bhetani ɛ, e ngwoob Ɛtsok ɛ pyeeb oliv. Tin, Yezu eezɛlwom bɛdjekel bɛ bɛbá.
29 Quando iam chegando aos povoados de Betfagé e Betânia, que ficam perto do monte das Oliveiras, enviou dois discípulos na frente,
30 Nyɛy nɛ nɔɔ náá: «Tɔ́ka kɔ dɛl ɛ di pɛ sok enek. Tuula bi aatuula kɔ dɛl ɛ, bi ɛ́ waabee mɔɔ swooz an tiŋela, nyɛ nabɛ ɛ́, nyɛ di náá, mot dinaa ààpaago kɔ lɛ ɔ. Tiika nyɛ, da bi ɛ́ zyɛ mɛ nɛ nɛ wak.
30 com a seguinte ordem:
31 Mot ɛ́ dji bin náá: “Bi tii nyɛ étɛp yé ɔ?” Lɛɛka nyɛ náá: “Ye ɛ́ Ghɛŋ ɛ́ di nɛ gwyes tak.”»
31 Se alguém perguntar por que vocês estão fazendo isso, digam que o Mestre precisa dele.
32 Bhii tak, bot ɛ nalwomaa ɔ eezɛtɔ́, bɛ kakɛbela esonok djas ɛ́ dáa Yezu nazolɛɛ bɛ ɛ.
32 Eles foram e acharam tudo como Jesus tinha dito.
33 Dáa bɛ nakadi etii mɔɔ swooz an tak ɛ, bɛ nakuma tak eezɛdji bɛ náá: «Bi tii mɔɔ swooz an étɛp yé?»
33 Quando estavam desamarrando o jumentinho, os donos perguntaram: — Por que é que vocês estão desamarrando o animal?
34 Wɔ gwaa bɛ zɛbɔɔza nɛ nɔɔ náá: «Ye ɛ́ ghɛŋ ɛ́ di nɛ gwyes tak.»
34 Eles responderam: — O Mestre precisa dele.
35 Bɛ eezɛtii mɔɔ swooz an tak. Tin, bɛ eezɛtɔ́ nɛ nɛ pɛ daa Yezu. Bhii tak bɛ eezɛdja endjookuwa bɔɔ kɔ koŋ mɔɔ swooz an tak. Tin, bɛ eezɛgel Yezu kɔ lɛ.
35 Então eles levaram o jumentinho para Jesus, puseram as suas capas sobre o animal e ajudaram Jesus a montar.
36 Dáa bɛ nadi bɔɔ ekɛ, bɛ moo tin edja endjookuwa bɔɔ gba ɛ gba.
36 Conforme ele ia passando, o povo estendia as suas capas no caminho.
37 Dáa bɛ nadi, bɛ moo kunaa nɛ Yeluzalɛm ɛ, bɛ nadhaŋ ɛ́ pɛ ze di esul Ɛtsok ɛ pyeeb oliv ɛ, mɛdhuu mɛ bɛdjekel moo tin eduwal Zɛɛb ɛlyelɛpe dum nɛ endem e mɛbwala mɛ bɛ nadi ebee ɛ.
37 Quando Jesus chegou perto de Jerusalém, na descida do monte das Oliveiras, uma grande multidão de seguidores ia com ele. E eles, cheios de alegria, começaram a louvar a Deus em voz alta por tudo o que tinham visto.
38 Bɛ nakeke ɛ́ náá: «Zɛɛb sɛɛ Mɛkoozi mɛ di ezyɛ nɛ din ɛ Ghɛŋ ɔ mɛtel. Egwyem tɔ gwoo dɔɔ nɛ duma nɛ Zɛɛb!»
38 Eles diziam: — Que Deus abençoe o Rei que vem em nome do Senhor! Paz no céu e
39 Bɛdhiiti eFalizyɛ nadi tɔ mɛdhuu mɛ bot binɔk ɔ zokake nɛ Yezu náá: «Lyoel, lyaka bɛdjekel bɔ náá, bɛ di gwyem.»
39 Aí alguns fariseus que estavam no meio da multidão disseram a Jesus: — Mestre, mande que os seus seguidores calem a boca!
40 Yezu eezɛbɔɔza nɛ nɔɔ náá: «Beeka, mɛ lɛɛ bin náá, bɔɔ bɛ diyal enuub bɔɔ di gwyem ɔ, mɛkok ɛ waatsim e diɔɔ.»
40 Jesus respondeu:
41 Dáa Yezu nakum e bhaaz ghaada ɛ, beea nyɛ nabee Yeluzalɛm ɛ, Yezu zokadje kɔ ɛsu ɛ dɛl ɛ tak.
41 Quando Jesus chegou perto de Jerusalém e viu a cidade, chorou com pena dela
42 Nyɛy náá: «Yɛ pe bɛ ɛ́ di náá, dɔɔ nɛ wɔy pe ɛpegu dwoo ɛlak mos dáa ye di egoka nɛ ɛsaa étɛp ɛbela egwyem ɔ. Saabɛgɔs nɛ ye kasa étɛp náá, nenak e moo ɛ́ syela e mis mɔɔ.
42 e disse:
43 Etɛɛ náá, mɛlu mɛ bot ɛ di bhina wɔ ɔ, aasum boo peeb étɛp ɛzɛlumela nɛ nɔ ɛpezyɛ. Bɛ waakaal wɔ kuku ɛbwak. Bhii tak, bɛ ɛ́ kɛmaadɔ tɔ dhiiti tuma.
43 Pois chegarão os dias em que os inimigos vão cercá-la com rampas de ataque, e vão rodeá-la, e apertá-la de todos os lados.
44 Bɛ waasii wɔ, bi nɛ bot bɔ. Bɛ aanàkwaalik wɔ ɛkok ɛwat kɛla kɔ sɔ, etɛɛ náá, wɔ nabɛ ɛ́ ààsiiza ɛwala Zɛɛb nazɛkwyee wɔ ɛ.»
44 Eles destruirão completamente você e todos os seus moradores. Não ficará uma pedra em cima da outra, porque você não reconheceu o tempo em que Deus veio para salvá-la.
45 Wɔ gwaa Yezu zɛni tɔ kok Ndjaa-ebuwa, nyɛ eezɛni é sɔ bot ɛ nadi bɔmsa esa bɔɔ tɔ tak ɔ.
45 Jesus entrou no pátio do Templo e começou a expulsar dali os vendedores.
46 Nyɛy nɛ bot ɛ tak náá: «Pɛ tɔ ekwyala Zɛɛb lɛɛ ɛ náá: “Ndjaŋ'am aadjóoaa ɛ́ ndjaa mendjaala mɛ eYuda.” Yɛ kabɛ biyɔ ɔ, bi zeliig yɛ, ye di zɛɛga bot ɛ djii.»
46 Ele lhes disse:
47 Mɛlu djas Yezu nadi lelyo bot tɔ kok Ndjaa-ebuwa. Tin, eboo bɛghaa-Zɛɛb, nɛ bɛghaŋ ɛ mɛkana mɛ etsi, zɛnɔɔ bɛdhil ɛ bot ɛ dɛl nadi esaa dáa bɛ sa étɛp bɛ neegó Yezu.
47 Jesus ensinava no pátio do Templo todos os dias. Os chefes dos sacerdotes, os mestres da Lei e os líderes do povo queriam matá-lo.
48 Deenek bɛ nabɛ ɛ́ ààgu dáa bɛ nawaa di ye goka nɛ ɛsa ɛ. Etɛɛ náá, bot djas nadi kwyɛl ɛgwak mɛlyo mɛ ɛbuɛpe.
48 Mas não achavam jeito de fazer isso, pois todos o escutavam com muita atenção.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Lucas 19, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.