Marcos 11
भड्लाई बाइबिल (BHD) vs NTLH
1 ज़ैखन यीशु त तैसेरे चेले यरूशलेम नगरेरे नेड़े आए, त तैखन ज़ैतून नंव्वेरे पहाड़ेरे नेड़े, बैतफगे त कने बैतनिय्याह ड्लोंव्वन कां पुज़्ज़े। तैखन यीशुए अपने चेलन मरां दुइयन सेइं एन ज़ोइतां पेइले भेज़े कि,
1 Quando Jesus e os discípulos estavam chegando a Jerusalém, foram até o monte das Oliveiras, que fica perto dos povoados de Betfagé e Betânia. Então Jesus enviou dois discípulos na frente,
2 “अपने सामनेबाले ड्लोंव्वे मां गाथ। तैड़ी पुज़ते तुसन अक गैधेरो बच्चो बंधोरो मैलेलो, ज़ैस पुड़ कधी कोई नईं च़ढ़ोरो। तैस खोलतां इड़ी मीं कां आनां।
2 com a seguinte ordem:
3 अगर तुसन कोई पुच़्छ़े, ‘किजो एन केरने लग्गोरेथ?’ त तैस सेइं ज़ोइयथ, ‘प्रभुए एसेरी ज़रूरत आए।’ त तै अकदम गधेरे बच्चे तुसन सेइं साथी इड़ी भेज़ेलो।”
3 Se alguém perguntar por que vocês estão fazendo isso, digam que o Mestre precisa dele, mas o devolverá logo.
4 तैना दूई चेले तैस ड्लोंव्वे मां जे। तैड़ी गैधरो बच्चो एक्के घरेरे दारे बेइर बंधोरो लाव, त तैना तैस खोलने लग्गे।
4 Eles foram e acharam o jumentinho na rua, amarrado perto da porta de uma casa. Quando estavam desamarrando o animal,
5 ज़ैना तैड़ी खड़े थिये, तैन मरां किछ मैनेईं तैन पुच़्छ़ू, “एन कुन केरने लग्गोरेथ, गधेरे बच्चे किजो खोलने लग्गोरेथ?”
5 algumas pessoas que estavam ali perguntaram: — O que é que vocês estão fazendo? Por que estão desamarrando o jumentinho?
6 ज़ेन्च़रां यीशुए अपने चेलन सेइं ज़ोरू थियूं, तेन्च़रां तैनेईं तैन मैनन् सेइं ज़ोवं। तैखन तैन मैनेईं चेले तैट्ठां गाने दित्ते।
6 Eles responderam como Jesus havia mandado, e então aquelas pessoas deixaram que os dois discípulos levassem o animal.
7 यीशुएरे चेलेईं बच्चो यीशु कां एन्तां यीशुए तैस पुड़ बिशालनेरे लेइ, तैस पुड़ अपने लिगड़ां छ़ड्डो। त यीशु तैस पुड़ बिश्शो (त तैना यरूशलेम नगरेरे पासे जो च़लने लग्गे)।
7 Eles levaram o jumentinho a Jesus e puseram as suas capas sobre o animal. Em seguida, Jesus o montou.
8 तैखन बड़े लोकेईं (तैसेरी इज़्ज़त केरनेरे लेई) अपना लिगड़ां बत्ती मां बिछ़ां त कने किछ मैनेईं पट्लनबाली डैलड़ी एन्तां बत्ती मां बिछ़ेई।
8 Muitas pessoas estenderam as suas capas no caminho, e outras espalharam no caminho ramos que tinham cortado nos campos.
9 ज़ैना यीशुएरे अग्री-अग्री त कने पत्ती-पत्ती च़लने लग्गोरे थिये, तैना खुशी सेइं ज़ोरे सेइं ज़ोने लग्गे, “होशाना! (परमेशरेरी तारीफ़ भोए) परमेशर तैस बरकत दे, ज़ै प्रभु-परमेशरेरे अधिकारे सेइं साथी एज्जी राओरोए!”
9 Tanto os que iam na frente como os que vinham atrás começaram a gritar: — Que Deus abençoe aquele que vem em nome do Senhor!
10 “परमेशर तीं आशिर्वाद दे, ज़ैखन तू इश्शे पड़दादे दाऊदेरू राज़ेरू ज़ेरू राज़ केरे! परमेशरेरी होशाना (तारीफ़) भोए, ज़ै उच्चे स्वर्गे मां आए!”
10 Que Deus abençoe o Reino de Davi, o nosso pai, o Reino que está vindo! Hosana a Deus nas alturas do céu!
11 तैल्ला पत्ती, तैन लोकन सेइं साथी, यीशु यरूशलेम नगरी मां पुज़्तां मन्दरे मां जेव। यीशु मन्दरे मां च़ेव्रे पासन तक्कू कि ज़ैन तैड़ी भोइ राओरू थियूं। तै अपने 12 चेलन सेइं साथी नगरे मरां निस्तां, राती बिशनेरे लेइ बैतनिय्याह ड्लोंव्वे जो वापस च़लो जेव, किजोकि ड्लोझ़ भोइ जोरी थी।
11 Jesus entrou em Jerusalém, foi até o Templo e olhou tudo em redor. Mas, como já era tarde, foi para o povoado de Betânia com os doze discípulos.
12 त एग्री दिहाड़ी, ज़ैखन यीशु त तैसेरे चेले बैतनिय्याह ड्लोंव्वेरां निस्तां यरूशलेम नगरे जो वापस एज्जी राओरे थिये, तैखन यीशुए ढ्लुख लग्गी।
12 No dia seguinte, quando eles estavam voltando de Betânia, Jesus teve fome.
13 तै दूरेरां फ़ेगेरो अक नीलो बुट लेइतां तैसेरे नेड़े जेव कि खाने जो शायद तैस मां किछ मैल्ले। पन, ज़ैखन तै बुटे कां जेव, त तैड़ी पट्लां केरे अलावा तैस किछ न मैल्लू, किजोकि तै फल्लेरो मौसम न थियो।
13 Viu de longe uma figueira cheia de folhas e foi até lá para ver se havia figos. Quando chegou perto, encontrou somente folhas porque não era tempo de figos.
14 तैखन यीशुए तैस बुटे फिटकार देइतां तैस सेइं ज़ोवं, “हुन्नेरे पत्ती, तीं मां कोई फल कधी न लग्गलो!” त तैसेरे चेले एन शुनी राओरे थिये।
14 Então disse à figueira: E os seus discípulos ouviram isso.
15 तैल्ला पत्ती, तैना फिरी यरूशलेम नगरे मां पुज़्ज़े, त यीशु मन्दरेरे अंगने मां जेव। तैड़ी लोक जानवरां केरू त कने मन्दरे मां च़ाढ़नेरू सामान घिन्नेरू त कने बेच़नेरो कारोबार केरि राओरे थिये। यीशु तैनन् बेइर कढने लगो, ते तैनी तैड़ी पेंइसे बदलनेबालन केरे मेज़न त कने कबूतर बेच़नेबालन केरि कुर्सी उलटेइ दित्ती।
15 Quando Jesus e os discípulos chegaram a Jerusalém, ele entrou no pátio do Templo e começou a expulsar todos os que compravam e vendiam naquele lugar. Derrubou as mesas dos que trocavam dinheiro e as cadeiras dos que vendiam pombas.
16 त मन्दरेरी ठैरी मां केन्ची बेच़नेरे लेइ कोई चीज़ एन्तां च़लने न दित्तू।
16 E não deixava ninguém atravessar o pátio do Templo carregando coisas.
17 तैखन यीशुए तैन लोकन शिक्षा देइतां ज़ोवं, “परमेशरेरी किताबी मां एस मन्दरेरे बारे मां एन लिखोरूए कि परमेशरे ज़ोवं, मेरू मन्दर सैरी कौमां केरे लोकां केरे लेइ प्रार्थनारू घर भोलू! पन तुस लोकेईं इन मन्दर डैकू केरो अड्डो बनोरोए।”
17 E ele ensinava a todos assim:
18 एन शुन्तां प्रधान याजक त कने शास्त्री लोक यीशु कत्ल केरनेरो मौको तोपने लग्गे। पन तैना यीशु केरां डरते थिये, किजोकि सारे लोक तैसेरी शिक्षाई शुन्तां हैरान भोते थिये।
18 Os chefes dos sacerdotes e os mestres da Lei ouviram isso e começaram a procurar um jeito de matar Jesus. Mas tinham medo dele porque o povo admirava os seus ensinamentos.
19 ज़ैखन ड्लोझ़ भोइ, त यीशु त तैसेरे चेले (रात गुज़ारनेरे लेइ) नगरेरां बेइर च़ेलि जे।
19 De tardinha, Jesus e os discípulos saíram da cidade.
20 एग्री दिहाड़ी, झ़ेज़्झ़ां यीशु त तैसेरे चेले तैट्ठां यरूशलेम नगरे जो च़ले त तैनेईं तै फ़ेगेरो बुट लाव, ज़ैस यीशुए पेइले फिटकार दित्तोरो थियो। तै बुट ज़ीलन तगर शुक्की जोरो थियो।
20 No dia seguinte, de manhã cedo, Jesus e os discípulos passaram perto da figueira e viram que ela estava seca desde a raiz.
21 पतरसे तै गल याद आई कि यीशुए एस बुटे फिटकार दित्तोरो थियो, त तैनी यीशु सेइं ज़ोवं, “हे गुरू, तक! ए फ़ेगेरो बुट ज़ैस तीं फिटकार दित्तोरो थियो, शुक्की जोरोए! (एन केन्च़रां भोवं)”
21 Então Pedro lembrou do que havia acontecido e disse a Jesus: — Olhe, Mestre! A figueira que o senhor amaldiçoou ficou seca.
22 यीशुए अपने चेलन जुवाब दित्तो, “तुस परमेशरे पुड़ विश्वास रखा।
22 Jesus respondeu:
23 अवं तुसन सेइं सच़ ज़ोताईं कि ज़ै कोई एस पहाड़े सेइं ज़ोए, ‘तू उखड़तां समुन्द्रे मां बिछ़ड़ी गा,’ त एन्च़रां ज़ोइतां अपने दिले मां शक न केरे, पन विश्वास केरे कि ‘ज़ैन अवं ज़ोतईं तैन भोइ गालू,’ त तैसेरेलेइ तैन्ने भोलू।
23 Eu afirmo a vocês que isto é verdade: vocês poderão dizer a este monte: “Levante-se e jogue-se no mar.” Se não duvidarem no seu coração, mas crerem que vai acontecer o que disseram, então isso será feito.
24 एल्हेरेलेइ अवं तुसन सेइं ज़ोतईं कि, ज़ैखन तुस प्रार्थना केरतां परमेशरे केरां ज़ैन भी मगेले, त विश्वास केरा कि तुसन तैन ज़रूर मैल्ली गालू, तैखन परमेशरे केरां तैन तुसन दित्तू गालू।
24 Por isso eu afirmo a vocês: quando vocês orarem e pedirem alguma coisa, creiam que já a receberam, e assim tudo lhes será dado.
25 ते ज़ैखन कधी तुस खड़े भोइतां परमेशरे कां प्रार्थना केरतथ, त अगर तुसन केन्ची सेइं गिलो भोए, त पेइले तुस तैस माफ़ केरा, ताके तुश्शो स्वर्गेरो बाजी भी तुश्शे पाप माफ़ केरे।
25 E, quando estiverem orando, perdoem os que os ofenderam, para que o Pai de vocês, que está no céu, perdoe as ofensas de vocês.
26 अगर तुस होरि लोकन माफ़ न केरथ, त तुश्शो बाजी परमेशर भी, ज़ै स्वर्गे मां आए, तुश्शे पाप माफ़ न केरेलो।”
26 [Se não perdoarem os outros, o Pai de vocês, que está no céu, também não perdoará as ofensas de vocês.]
27 तैल्ला पत्ती, यीशु त तैसेरे चेले फिरी यरूशलेम नगरे मां आए। ज़ैखन यीशु मन्दरेरे अंगने मांमेइं हंठने लग्गोरो थियो, त तैखन प्रधान याजक त कने शास्त्री त कने यहूदी लोकां केरे बुज़ुर्ग तैस कां आए, त तैस सवाल पुछ़ने लग्गे,
27 Depois voltaram para Jerusalém. Quando Jesus estava andando pelo pátio do Templo, chegaram perto dele os chefes dos sacerdotes, os mestres da Lei e os líderes dos judeus que estavam ali
28 “तू एन कम्मां कोस अधिकारे सेइं केरतस, त कने एन कम्मां केरनेरो तीं केनि अधिकार दित्तोरोए?”
28 e perguntaram: — Com que autoridade você faz essas coisas? Quem lhe deu autoridade para fazer isso?
29 पन यीशुए तैन सेइं ज़ोवं, “अवं भी तुसन अक सवाल पुछ़तईं। मीं तैसेरो जुवाब देथ, तैखन अवं भी तुसन ज़ोलो कि अवं एन कम्मां कोस अधिकारे सेइं केरतईं।
29 Jesus respondeu:
30 मीं जुवाब देथ। यूहन्ना ज़ै बपतिस्मो देनेबालो थियो, तैस बपतिस्मो देनेरो अधिकार कोट्ठां मैल्लो, परमेशरेरी तरफां मैल्लो या मैन्हु केरि तरफां?”
30 Respondam: quem deu autoridade a João para batizar? Foi Deus ou foram pessoas?
31 तैखन तैना एप्पू मांमेइं गलबात केरने लग्गे कि, “अगर अस ज़ोम कि, ‘परमेशरेरी तरफां मैल्लो,’ त एनी पुछ़नूए कि, ‘फिरी तुसेईं तैसेरो विश्वास की न कियो?’
31 Aí eles começaram a dizer uns aos outros: — Se dissermos que foi Deus, ele vai perguntar: “Então por que vocês não creram em João?”
32 पन अस एन भी नईं ज़ोई सकम कि, ‘यूहन्ना अधिकार, मैन्हु केरि तरफां मैल्लो,’ किजोकि असन लोकां केरो डर आए कि तैना असन पुड़ क्रोध केरले, किजोकि सारे लोक समझ़ते थिये कि सच़्चे यूहन्ना नबी आए।”
32 Mas, se dissermos que foram pessoas, ai de nós! Eles estavam com medo do povo, pois todos achavam que, de fato, João era
33 एल्हेरेलेइ तैनेईं यीशु एन जुवाब दित्तो कि, “असन नईं पतो।” यीशुए तैन सेइं ज़ोवं, “अवं भी तुसन सेइं न ज़ोईं कि अवं एन कम्मां कोस अधिकारे सेइं केरतईं।”
33 Por isso responderam: — Não sabemos.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Marcos 11, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.