Lucas 3
भड्लाई बाइबिल (BHD) vs ARA
1 तिबिरियुस महाराज़ेरे हुकुमतरे परनोहूँ साले मां ज़ेइस पुन्तियुस पिलातुस यहूदिया इलाकेरो गवर्नर थियो, ते गलीलेरे इलाके मां हेरोदेस गवर्नर थियो, तैसेरो ढ्ला फिलिप्पुस इतूरैया ते त्रखोनीतिस इलाकां केरो गवर्नर थियो, लिसानियास, अबिलेन इलाकेरो गवर्नर थियो।
1 No décimo quinto ano do reinado de Tibério César, sendo Pôncio Pilatos governador da Judeia, Herodes, tetrarca da Galileia, seu irmão Filipe, tetrarca da região da Itureia e Traconites, e Lisânias, tetrarca de Abilene,
2 तैस वक्ते हन्ना ते कैफा महायाजक थिये, तेइस परमेशरे जकर्याहरे मट्ठे यूहन्ना सेइं गल्लां की। ज़ैन सुनसान ठैरी मां रातू थियूं।
2 sendo sumos sacerdotes Anás e Caifás, veio a palavra de Deus a João, filho de Zacarias, no deserto.
3 ते यूहन्ना यरदन दरियारे आसेपासेरे इलाकन मां गेइतां ई प्रचार केरने लगो, कि अपने पापन करां मनफिराथ, ते बपतिस्मो नेथ ताके परमेशर तुश्शे पाप माफ़ केरे।
3 Ele percorreu toda a circunvizinhança do Jordão, pregando batismo de arrependimento para remissão de pecados,
4 ज़ेन्च़रे यशायाह नेबेरी किताबी मां लिखोरूए,
4 conforme está escrito no livro das palavras do profeta Isaías: Voz do que clama no deserto: Preparai o caminho do Senhor, endireitai as suas veredas.
5 “डुग्घी ठारां सैरी भेरोई गैनिन,
5 Todo vale será aterrado, e nivelados todos os montes e outeiros; os caminhos tortuosos serão retificados, e os escabrosos, aplanados;
6 ते सब लोक तैस हेरेले, ज़ै परमेशरे तैन मुक्ति देने भेज़ोरोए।”
6 e toda carne verá a salvação de Deus.
7 ते यूहन्ना तैन लोकन सेइं ज़ोवं, ज़ैना जथन मां तैस करां बपतिस्मो नेने ओरे थिये, “तुस ज़ेहरीले सप्पेरे ज़ेरे बुरे आथ! तुसन केनि ज़ोवं कि, एजनेबाले परमेशरेरे कोपे करां नश्शा?
7 Dizia ele, pois, às multidões que saíam para serem batizadas: Raça de víboras, quem vos induziu a fugir da ira vindoura?
8 बस्सा, सज़ाई करां बच़नेरे लेइ तैना कम्मां केरा, ज़ैन सेइं पतो लग्गे तुसेईं सच़्च़े पापन करां मन फिरावरोए। ते अपने-अपने मने मां एन न ज़ोथ कि, अब्राहम ज़ेन्च़रे इश्शो बाजीए, किजोकि अवं तुसन सेइं ज़ोताईं कि परमेशर इन घोड़न मरां अब्राहमेरे लेइ औलाद पैदा केरि सकते।
8 Produzi, pois, frutos dignos de arrependimento e não comeceis a dizer entre vós mesmos: Temos por pai a Abraão; porque eu vos afirmo que destas pedras Deus pode suscitar filhos a Abraão.
9 ते हुन्ना त बुट्टां केरे ज़ीलन पुड़ परमेशरेरो मैक्कु रख्खोरोए, एल्हेरेलेइ ज़ै कोई तैस बुट्टेरो ज़ेरो भोते, ज़ै रोड़ो फल न दे, तै कटनोए ते अग्गी मां छ़डनोए।”
9 E também já está posto o machado à raiz das árvores; toda árvore, pois, que não produz bom fruto é cortada e lançada ao fogo.
10 लोकेईं तैस पुच़्छ़ू, “फिरी असां परमेशरेरी सज़ाई करां केन्च़रे बच़म?”
10 Então, as multidões o interrogavam, dizendo: Que havemos, pois, de fazer?
11 यूहन्ना तैन सेइं ज़ोवं, “ज़ैस कां दूई कुरतेन त अक कुरतो तैस देथ ज़ैस कां अक भी नईं ते ज़ैस कां रोट्टी आए त तै भी रोट्टी बंटे ज़ैन कां नईं।”
11 Respondeu-lhes: Quem tiver duas túnicas, reparta com quem não tem; e quem tiver comida, faça o mesmo.
12 ते धड़त नेनेबाले भी बपतिस्मो नेने ओरे थिये तैनेईं तैस पुच़्छ़ू, “हे गुरू जी असां कुन केरम?”
12 Foram também publicanos para serem batizados e perguntaram-lhe: Mestre, que havemos de fazer?
13 तैनी तैन सेइं ज़ोवं, “ज़ैन तुश्शे लेइ सरकारी कानूनेरे हिसाबे सेइं रख्खोरूए तैस करां जादे धड़त न नेइयथ।”
13 Respondeu-lhes: Não cobreis mais do que o estipulado.
14 ते तैखन होरि सिपाहीएइं भी तैस पुच़्छ़ू, “असां कुन केरम?” यूहन्ना तैन सेइं ज़ोवं, “केन्ची पुड़ ज़ुलम केरतां बेहक न नेइयथ, ते न केन्ची पुड़ झूठो दोष लेइयथ, पन अपनि तनखुवाही पुड़ गुज़ारो केरथ।”
14 Também soldados lhe perguntaram: E nós, que faremos? E ele lhes disse: A ninguém maltrateis, não deis denúncia falsa e contentai-vos com o vosso soldo.
15 तैखन लोक इंतज़ारे मां थिये कि, मसीह जल्दी एजनोए, ते सब लोक अपने दिले मां यूहन्नारे बारे मां सोचते थिये कि ज़ै ओरोए तै मसीह आए या नईं?
15 Estando o povo na expectativa, e discorrendo todos no seu íntimo a respeito de João, se não seria ele, porventura, o próprio Cristo,
16 त यूहन्ना तैन जुवाबे मां तैन सेइं ज़ोवं, “अवं त तुसन पैनी सेइं बपतिस्मो देताईं पन ज़ै मीं करां महाने तै एजनेबालो आए। अवं तैसेरो गुलाम बेनतां तैसेरी जुट्टी केरे तसमे भी खोलनेरे काबल नईं। तै तुसन पवित्र आत्माई ते अग्गी सेइं बपतिस्मो देलो।
16 disse João a todos: Eu, na verdade, vos batizo com água, mas vem o que é mais poderoso do que eu, do qual não sou digno de desatar-lhe as correias das sandálias; ele vos batizará com o Espírito Santo e com fogo.
17 तैसेरू छज्ज तैसेरे हथ्थे मां आए ते तै खलाड़ रोड़ेच़ारे साफ केरेलो, ते गेहुं अपने कोठारे मां रखेलो पन झ़ाझ़ी तैस अग्गी मां फुकेलो ज़ै कधी हिशनेरी न भोली।”
17 A sua pá, ele a tem na mão, para limpar completamente a sua eira e recolher o trigo no seu celeiro; porém queimará a palha em fogo inextinguível.
18 बस्सा तै बड़े रोड़ेच़ारे लोकन समझ़ेइतां परमेशरेरी खुशखबरी शुनातो राव।
18 Assim, pois, com muitas outras exortações anunciava o evangelho ao povo;
19 हेरोदेस च़ेवरोवं मुलखे पुड़ राज़ केरतो थियो। यूहन्ना तै झ़िड़कावरो थियो, कि हेरोदेस अपने ढ्ला फिलिप्पुसेरी कुआन्श हेरोदियास ज़ै थी तैस सेइं ड्ला कियोरो थियो, ते होरां भी बड़ां बुरां कम्मां कियोरां थियां।
19 mas Herodes, o tetrarca, sendo repreendido por ele, por causa de Herodias, mulher de seu irmão, e por todas as maldades que o mesmo Herodes havia feito,
20 हेरोदेस एन सेब्भन करां जादे बुरू कम कियूं कि यूहन्ना कैद केरतां छ़ड्डो।
20 acrescentou ainda sobre todas a de lançar João no cárcere.
21 ज़ैखन सब लोक बपतिस्मो नेने लोरे थिये त यीशुए भी बपतिस्मो नीयो, ते ज़ैखन तै प्रार्थना लोरो थियो केरने, त एरू भोवं कि स्वर्ग खुल्ली जेवं।
21 E aconteceu que, ao ser todo o povo batizado, também o foi Jesus; e, estando ele a orar, o céu se abriu,
22 ते पवित्र आत्मा कबूतरेरी शकली मां यीशु पुड़ उत्रो ते अम्बरे मरां ई आवाज़ अई, “तू मेरू ट्लारू मट्ठू आस, अवं तीं पुड़ बड़ो खुश आईं।”
22 e o Espírito Santo desceu sobre ele em forma corpórea como pomba; e ouviu-se uma voz do céu: Tu és o meu Filho amado, em ti me comprazo.
23 ज़ैखन यीशुए अपने सेवारू कम शुरू कियूं त तैसेरी उमर 30 साल थी (ज़ेन्च़रे समझ़ू गातू थियूं) एन यूसुफेरू मट्ठूए, ते तैन एलेरू
23 Ora, tinha Jesus cerca de trinta anos ao começar o seu ministério. Era, como se cuidava, filho de José, filho de Eli;
24 एली मत्तातेरू ते तैन लेवेरू ते तैन मलकेरो ते तैन यन्नेएरो ते तैन यूसुफेरू मट्ठू थियूं,
24 Eli, filho de Matate, Matate, filho de Levi, Levi, filho de Melqui, este, filho de Janai, filho de José;
25 ते तैन मत्तित्याहेरू ते तैन आमोसेरो ते तैन नहूमेरू ते तैन असल्याहेरू ते तैन नग्गईएरू मट्ठू थियूं।
25 José, filho de Matatias, Matatias, filho de Amós, Amós, filho de Naum, este, filho de Esli, filho de Nagai;
26 ते तैन मत्तातेरो ते तै मत्तित्याहेरू ते तैन शिमीएरू ते तैन योसेखेरू ते तैन योदाहेरू मट्ठू थियूं।
26 Nagai, filho de Maate, Maate, filho de Matatias, Matatias, filho de Semei, este, filho de José, filho de Jodá;
27 ते तैन यूहन्नारू ते तैन रेसारू ते तै जरुब्बाबेलेरू ते तैन शालतियेलेरू ते तैन नेरेरू मट्ठू थियूं।
27 Jodá, filho de Joanã, Joanã, filho de Resa, Resa, filho de Zorobabel, este, de Salatiel, filho de Neri;
28 ते तैन मलकीएरू ते तैन अद्दीयेरू ते तैन कोसामेरू ते तैन एल्मदामेरू ते तैन एरेरू मट्ठू थियूं।
28 Neri, filho de Melqui, Melqui, filho de Adi, Adi, filho de Cosã, este, de Elmadã, filho de Er;
29 ते तैन येशूएरू ते तैन एलीएजेरेरू ते तैन योरीमेरू ते तैन मत्तातेरू ते तैन लेवेरू मट्ठू थियूं।
29 Er, filho de Josué, Josué, filho de Eliézer, Eliézer, filho de Jorim, este, de Matate, filho de Levi;
30 ते तैन शमौनेरू ते तैन यहूदेरू ते तैन यूसुफेरो ते तैन योननेरू ते तैन एलयाकीमेरू मट्ठू थियूं।
30 Levi, filho de Simeão, Simeão, filho de Judá, Judá, filho de José, este, filho de Jonã, filho de Eliaquim;
31 ते तैन मलेआहेरू ते तैन मिन्नाहेरो ते तैन मत्ततेरो ते तैन नातानेरो ते तैन दाऊदेरू मट्ठू थियूं।
31 Eliaquim, filho de Meleá, Meleá, filho de Mená, Mená, filho de Matatá, este, filho de Natã, filho de Davi;
32 ते तैन यिशैएरो ते तैन ओबेदेरो ते तैन बोआजेरो ते तैन सलमोनेरो ते तैन नहशोनेरू मट्ठू थियूं।
32 Davi, filho de Jessé, Jessé, filho de Obede, Obede, filho de Boaz, este, filho de Salá, filho de Naassom;
33 ते तैन अम्मीनादाबेरू ते तैन अरनेरू ते तै हेस्रोनेरू ते तैन पेरेसेरू ते तैन यहूदेरू मट्ठू थियूं।
33 Naassom, filho de Aminadabe, Aminadabe, filho de Admim, Admim, filho de Arni, Arni, filho de Esrom, este, filho de Perez, filho de Judá;
34 ते तैन याकूबेरू ते तैन इसहाकेरो ते तैन अब्राहमेरू ते तैन तेरहेरो ते तैन नाहोरेरू मट्ठू थियूं।
34 Judá, filho de Jacó, Jacó, filho de Isaque, Isaque, filho de Abraão, este, filho de Tera, filho de Naor;
35 ते तैन सरूगेरो ते तैन रऊएरो ते तैन पेलेगेरो ते तैन एबेरेरू ते तैन शिलहेरू मट्ठू थियूं।
35 Naor, filho de Serugue, Serugue, filho de Ragaú, Ragaú, filho de Faleque, este, filho de Éber, filho de Salá;
36 ते तैन केनानेरू ते तैन अरफक्षदेरो ते तैन शेमेरो ते तैन नूहेरो ते तैन लेमेकेरू मट्ठू थियूं।
36 Salá, filho de Cainã, Cainã, filho de Arfaxade, Arfaxade, filho de Sem, este, filho de Noé, filho de Lameque;
37 ते तैन मथूशिलहेरू ते तैन हनोकेरो ते तैन यिरिदेरू ते तैन महललेलेरू ते तैन केनानेरू मट्ठू थियूं।
37 Lameque, filho de Metusalém, Metusalém, filho de Enoque, Enoque, filho de Jarede, este, filho de Maalalel, filho de Cainã;
38 ते तैन एनोशेरू ते तैन शेतेरू ते तैन आदमेरो ते तैन परमेशरेरू मट्ठू थियूं।
38 Cainã, filho de Enos, Enos, filho de Sete, e este, filho de Adão, filho de Deus.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Lucas 3, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.