Lucas 16

Bafut (BFD) vs NVI

Sair da comparação
NVI Nova Versão Internacional
1 Yesu à ghɛ̀ɛ̀ nɨ̂ m̀bìì ǹswoŋ a mbô ŋ̀gǎŋyəgə̂nnù ji mə, “Ŋ̀gàŋkabə yì mɔ̀ꞌɔ à lɛ ntswe ghu, yìi mə à lɛ ntswe nɨ̂ ŋ̀gàŋàfàꞌà a lêntə̀ nɨ̀ ǹjoò ji. Bɨ zî ŋ̀kɛꞌɛnə a mbo ŋ̀gàŋkabə wa mə kaa ŋgàŋàfàꞌà wa kaa à lɛ sɨ waꞌà nɨ̀ njoò ji jya sɨgɨ̀nə̀ lêntə̀, ŋ̀kɨɨ nta nɨ̂ ŋ̀gɨꞌɨ nɨ̂ ŋ̀kabə̀ yì.
1 Jesus disse aos seus discípulos: "O administrador de um homem rico foi acusado de estar desperdiçando os seus bens.
2 A twoŋə̀ ŋ̀gàŋnlèntə̂ ǹjoò yì wa mbetə yi mə, ‘Yuà ànnù mə mə̀ yùꞌu nloŋ ŋgaà yò aa à nɨ̂ àkə̀ aa ɛ? Zì nɨ̂ àŋwàꞌànə̀ ǹdɨꞌɨ ajàŋ mə o lə̀ə njoo jya, nnɨŋtə ghu aa tâ mə̀ yə. Kaa ò ka waꞌà nɨ̂ m̀bìì ghɛɛ̀ a nlə̀ə̂ ǹjoò jâ.’
2 Então ele o chamou e lhe perguntou: ‘Que é isso que estou ouvindo a seu respeito? Preste contas da sua administração, porque você não pode continuar sendo o administrador’.
3 Ŋ̀gàŋnlèntə̂ ǹjoo wa a swoŋ a atu yu mə, ‘Mə̀ ka ghɨ̀rə̀ aa mə akə mə Taà ghà a lɔ̀ɔ ŋkwɛrə àtû àfàꞌà yû a mbo mə̀ aa ɛ? Kaa mə̀ sɨ̀ nɨ mɨ̀tɨ̀ɨ̀ tswê a ntoŋ ɨdɨ̀gə̀; àtû ya a kɨɨ̀ ǹdɨrə mə mbə mə̀ ghɛɛ̀ ŋ̀ka nlɔɔ nɨ̂ ǹjoò.
3 "O administrador disse a si mesmo: ‘Meu senhor está me despedindo. Que farei? Para cavar não tenho força, e tenho vergonha de mendigar...
4 Mə̀ zî ànnù yìi mə mə̀ ka ghɨ̀rə̀, mə tâ bə̀ ka ŋkwɛrə gha a mɨlaꞌa bo ajàŋ mə mbə bɨ fiꞌi gha a afàꞌà.’
4 Já sei o que vou fazer para que, quando perder o meu emprego aqui, as pessoas me recebam em suas casas’.
5 Maa ajàŋ, a twoŋ ŋgàŋmɨkarə mɨ taà yì wa yî mɔ̀ꞌɔ yî mɔ̀ꞌɔ̂. M̀betə a mbo yì ǹtsyàmbìì mə, ‘O tswa Taà ghà aa nɨ̀ àkə̀ aa ɛ?’
5 "Então chamou cada um dos devedores do seu senhor. Perguntou ao primeiro: ‘Quanto você deve ao meu senhor? ’
6 A kwiꞌi mə ‘Nɨ̂ ŋ̀kàꞌà mɨwurə ŋkhɨ̀ yî fùùrə̀.’ A swoŋ ghu mbo mə, ‘Àâ àŋwàꞌànə̂ yô a yuà, wàŋsə nzi ntswe a nzyɛ, ŋkwensə mbàŋnə ŋwàꞌànə̀ mə o tswa nìi laa nɨ̀ ŋ̀kàꞌà mɨwurə mɨ̀ghum mi ntaà.’
6 ‘Cem potes de azeite’, respondeu ele. "O administrador lhe disse: ‘Tome a sua conta, sente-se depressa e escreva cinqüenta’.
7 Ǹtɨgə ŋghɛɛ nɨ̂ m̀bìì m̀betə a mbo àyòŋtə̀ mə, ‘O tswa Taà aa nɨ̀ àkə̀ aa ɛ?’ A kwiꞌi mə ‘Nɨ ŋkàꞌa ansaŋ ŋkhɨ̀ yî fùùrə̀.’ A swoŋ ghu mbo mə, ‘Àâ àŋwàꞌànə̂ yô a yuà, bàŋnə ntɨgə ŋŋwàꞌànə̀ ghu mə o tswa nìi aa nɨ̂ ŋ̀kàꞌâ ànsaŋ mɨghum mi nɨfwaà.’
7 "A seguir ele perguntou ao segundo: ‘E você, quanto deve? ’ ‘Cem tonéis de trigo’, respondeu ele. "Ele lhe disse: ‘Tome a sua conta e escreva oitenta’.
8 Tâfàꞌà yì wa à lɛ mbeentə ŋgàŋàfàꞌà yì yî m̀bɨ mà ghû nloŋ mɨtsyɛ̀ mìi mə à lɛ ntswe nɨ mu aà. Nɨ̀ yə mə bə̀ bɨ mbi bù bɨ tswe nɨ̀ mɨ̀tsyɛ̀ a ŋghɨ̀rə̂ jyaa ɨnnù ǹtsyatə bɔɔ bɨ Nwî bìi mə bɨ tswe a mûm ŋ̀kàꞌà aà.”
8 "O senhor elogiou o administrador desonesto, porque agiu astutamente. Pois os filhos deste mundo são mais astutos no trato entre si do que os filhos da luz.
9 Yesu a ghɛɛ̀ nɨ̂ m̀bìì ǹswoŋ a mbo bo mə, “Nɨ̀ ka ŋghɨrə ɨkaꞌà juu nɨ̂ ǹjoo mbi jù ta a yi mbɨꞌɨ a mbɛ̀ɛ bù bɨ kwɛrə̀ ghuu a mɨlaꞌa mìi mɨ lwiꞌi nɨ̂ŋkoŋ aà.
9 Por isso, eu lhes digo: usem a riqueza deste mundo ímpio para ganhar amigos, de forma que, quando ela acabar, estes os recebam nas moradas eternas.
10 “Ŋù yìi mə à fàꞌa nɨ̂ ǹtɨɨ̀ yi tsɨ̀m nɨ̂ ǹjoo jìi mə kəꞌətə aa, à zî àjàŋ yìi mə mbə yu kɨ̂ ǹlentə njoo jìi mə ɨ ghaꞌatə aa nɨ̂ ǹtɨɨ̀ yi tsɨ̀mə̀; ŋù yìi mə a jɨ ŋkòbə̀ nɨ̂ ɨ̀nnù jî kə̀ꞌə̀tə̀ à ka kɨɨ jɨ ŋkòbə̀ mə mbə bɨ maꞌatə mə tâ à lentə njoo jî wè.
10 "Quem é fiel no pouco, também é fiel no muito, e quem é desonesto no pouco, também é desonesto no muito.
11 M̀bə a bə mə kaa nɨ̀ sɨ njoo mbi jù nɨ̂ ǹtɨɨ̀ ghuu tsɨ̀m lentə boŋ mbə bɨ tɨgə̀ m̀maꞌatə mə tâ nɨ̀ ka nlentə njoo annù nɨ̂koŋ jìi mə à nɨ njoo aburə aa mə akə aa ɛ?
11 Assim, se vocês não forem dignos de confiança em lidar com as riquezas deste mundo ímpio, quem lhes confiará as verdadeiras riquezas?
12 Mbə nɨ̀ tuu njoo ŋû dàŋ nɨ̂ ǹtɨɨ̀ ghuu tsɨ̀m kɨ lèntə̀, boŋ ŋù yìi mə à ka fa ghuu nɨ̂ ǹjoo jìi mə à nɨ̂ juu aa à nɨ wò aa ɛ?
12 E se vocês não forem dignos de confiança em relação ao que é dos outros, quem lhes dará o que é de vocês?
13 “Kaa mbə ŋgàŋàfàꞌà à waꞌà a mbo bɨ̀tà bɨ afàꞌà bi baa ka mfaꞌa; ǹloŋ mə à ka bàà yî mɔ̀ꞌɔ ɨ bàŋnə kɔ̀ŋ yì mɔ̀ꞌɔ̂; kə̀ a kâ m̀faꞌa a mbo yì mɔ̀ꞌɔ nɨ̂ ǹtɨɨ̀ yi tsɨ̀m, m̀baŋnə ntsaꞌa nɨ yì mɔ̀ꞌɔ̂. Kaa mbə ò waꞌǎ a mbo Nwì bo bɨ̀ a mbô ŋ̀kabə ka mfaꞌa.”
13 "Nenhum servo pode servir a dois senhores; pois odiará a um e amará ao outro, ou se dedicará a um e desprezará ao outro. Vocês não podem servir a Deus e ao Dinheiro".
14 BaFarɨsai, bìi mə bɨ lɛ ŋkɔ̌ŋ ŋkabə siꞌi siꞌi aa, bɨ yùꞌù mə̂ ma yuù ànnù mə Yesu à lɛ nswoŋ aa, ŋ̀wyɛ waa.
14 Os fariseus, que amavam o dinheiro, ouviam tudo isso e zombavam de Jesus.
15 La Yesu a swoŋ a mbo bo mə, “À nɨ bù bìi mə nɨ lɔ̀ɔ ndɨ̀ꞌɨ mə ànnù yuu a tsinə a nsi miꞌi bə̀ aà, lâ Nwìŋgɔ̀ŋ à zi mɨ̀ntɨɨ̀ muu; ǹloŋ mə ànnù yìi mə bàmɨsɔ̀ŋ bɨ mɔ̀ɔ̀ntə̀ nɨ mə à nɨ ànnù yî wè kə̀ ŋ̀kɨ mbə ayoo atɨ̀ndùù aa, à bàŋnə mbə ayoo yìi mə Nwì bàà aà.
15 Ele lhes disse: "Vocês são os que se justificam a si mesmos aos olhos dos homens, mas Deus conhece os corações de vocês. Aquilo que tem muito valor entre os homens é detestável aos olhos de Deus".
16 “Bɨ̀nɔ̀ŋsə̀ bɨ Moses bo bɨ̀ ɨ̀nnù jìi mə ŋgǎŋntoo Nwì ɨ lɛ ŋŋwàꞌànə̀ aa, ɨ lɛ sɨ saꞌa bə̀ ŋ̀kɔꞌɔ nyweꞌe aa a noò Jɔn; ǹlɔgɨnə maa noò, ànnù yìi mə bɨ tɨgə nswoŋə aa à nɨ̂ ǹtoo yì ǹsɨgɨ̀nə̀ ya nloŋə annù nɨfɔ̀ Nwì yìi mə bɨ làànsə̀ aà. Bə̀ bɨ̀tsɨ̀m bɨ gaansə̀ nɨ̀ mɨ̀tɨ̀ɨ̀ myaa a ŋkuu ghu nɨ̂ àdàꞌà.
16 "A Lei e os Profetas profetizaram até João. Desse tempo em diante estão sendo pregadas as boas novas do Reino de Deus, e todos tentam forçar sua entrada nele.
17 Lâ a yaŋsə a mbo abùrə̀ bô ǹsyɛ a ntsyâ, ǹtsyatə mə mbə bɨ bwɛsə̀ tsiꞌì muntsìrə̂ ànnù a mum nɔ̀ŋsə̀.”
17 É mais fácil o céu e a terra desaparecerem do que cair da Lei o menor traço.
18 “M̀bə ŋùmbâŋnə a fiꞌi ŋgwɛ̂ yì a nda yu mbu nyɔꞌɔ yî dàŋ boŋ à ghɨ̀rə aa annǔ mâghàbə̀; ŋùmbâŋnə̀ yìi mə à yɔ̀ꞌɔ mâŋgyɛ̀ yìi mə ndoò yì à fùrə aa, a kɨ̂ ŋ̀ghɨrə aa annǔ mâghàbə̀.
18 "Quem se divorciar de sua mulher e se casar com outra mulher estará cometendo adultério, e o homem que se casar com uma mulher divorciada do seu marido estará cometendo adultério".
19 “Ŋ̀gàŋkabə yì mɔ̀ꞌɔ à lɛ ntswe ghu yìi mə à lɛ sɨ wɛꞌɛ nɨ̂ ɨ̀tsə̀ꞌə atɨ̀ndùù jìi mə ɨ lɛ mbɔ̀ŋ mbɔŋ aa, ŋkɨ nnaŋsə njɨ nìi tsiꞌì sɨgɨ̀nə̀ a njwî tsɨ̀mə̀.
19 "Havia um homem rico que se vestia de púrpura e de linho fino e vivia no luxo todos os dias.
20 Ŋ̀gàŋàfumə yî mɔ̀ꞌɔ yìi mə ɨ̀kǔm yi ɨ lɛ mbə Lazarus, ɨ̀làꞌà ɨ luu ghu nu aa, à lɛ sɨ nɔ̀ŋə̀ ghu ntsǔbùꞌù,
20 Diante do seu portão fora deixado um mendigo chamado Lázaro, coberto de chagas;
21 ǹyəꞌətə mə mbə yu kâ ǹsyɛ nɨ̂ ŋ̀kùgə̀ mɨjɨ jìi mə ɨ lɛ sɨ lò a atu atɛtə ŋgàŋkabə wa ŋwòkə̀ aa njɨ; m̀bu ŋghɛ̀ɛ̀ ghu, mbu ɨ lɛ sɨ zì ǹlwa nɨ̂ ɨ̀làꞌà ji jyâ.
21 este ansiava comer o que caía da mesa do rico. Em vez disso, os cães vinham lamber as suas feridas.
22 Ŋ̀gàŋàfum wa à lɛ ŋkwo baangel bɨ lɔgə̀ yi ŋghɛɛ nɨ ghu a mbɛ̀ɛ Abraham. Ŋ̀gàŋkabə wa à lɛ ŋkɨ ŋkwo bɨ twiŋə̀ yi;
22 "Chegou o dia em que o mendigo morreu, e os anjos o levaram para junto de Abraão. O rico também morreu e foi sepultado.
23 a sɨgə ŋghɛ̀ɛ̀ a alaꞌa bɨ̀ku bɨ bə̂ ǹtɨgə nyə nɨ̂ ŋ̀gɨꞌɨ ghu. À tswè mə̂ ghu aa, ŋ̀ŋɛntə miꞌì mi nyə Abraham a sàꞌa aghaꞌa, Lazarus a tswê ghu mbɛ̀ɛ̀.
23 No Hades, onde estava sendo atormentado, ele olhou para cima e viu Abraão de longe, com Lázaro ao seu lado.
24 À yə̀ mə̂, ǹtwoŋ tsiꞌì nɨ̀tɨ̀ɨ̀ mə, ‘Taà ghà Abraham, ko mɨlɨ̀ŋnə̀ ghà ǹtoo a Lazarus tâ à tsutə mûswɛ̂bô yì a mûm ŋ̀kì ǹzi ntsùtə̌ aləə̀ ya ghu; ǹloŋ mə mə̀ burə ntswe tsiꞌì a mûm ŋ̀gɨꞌɨ yì ŋ̀wè fàa mum mɔꞌɔ.’
24 Então, chamou-o: ‘Pai Abraão, tem misericórdia de mim e manda que Lázaro molhe a ponta do dedo na água e refresque a minha língua, porque estou sofrendo muito neste fogo’.
25 “Lâ Abraham a kwiꞌi ghu mbo mə, ‘Mû ghà, ò wàꞌàtə mə a mûm ǹtswêntɨ̀ɨ yò ò lɛ ntswe nɨ̂ ǹjoo jì sɨgɨ̀nə̀, Lazarus a bâŋnə̀ ǹyə nɨ̂ ŋ̀gɨꞌɨ̀; lâ tsɨtsɔ̀ŋ à tswe a mûm ɨ̀bɔ̀ŋ, m̀fwɛtə falà, ò bâŋnə̀ ŋkurə nɨ̂ ŋ̀gɨꞌɨ̀.
25 "Mas Abraão respondeu: ‘Filho, lembre-se de que durante a sua vida você recebeu coisas boas, enquanto que Lázaro recebeu coisas más. Agora, porém, ele está sendo consolado aqui e você está em sofrimento.
26 Lâ m̀bu ŋghɛ̀ɛ̀ ghu, ma mùꞌù àtaa a tswe a tɨtɨ̀ɨ bìꞌì nɨ wò, ŋ̀kɨŋə nɨ mə tâ ŋù tsuu faà lǒ dàŋsə zǐ a mbɛ̀ɛ wò; tâ ŋù tsuu fyaa njii ɨ lǒ kɨɨ dàŋə zì faà.’
26 E além disso, entre vocês e nós há um grande abismo, de forma que os que desejam passar do nosso lado para o seu, ou do seu lado para o nosso, não conseguem’.
27 Ŋ̀gàŋkabə wa a swoŋ mə, ‘Taà ghà, mbə a bə la boŋ mə̀ bùꞌû m̀bo a mbo wò mə ta ò too yi a mbo bɔɔ bɨ maà,
27 "Ele respondeu: ‘Então eu lhe suplico, pai: manda Lázaro ir à casa de meu pai,
28 ǹloŋ mə mə̀ tswe nɨ̀ bɔɔ bɨ maà bi ntaà, mə mbə a ghɛɛ̀ ŋ̀waꞌasə waa, mbɨ̀ꞌɨ̀ bɨ yî ŋ̀kɨ zi ŋkuu fàa adɨgə ŋgɨꞌɨ mə mə̀ tswe ghu aà.’
28 pois tenho cinco irmãos. Deixa que ele os avise, a fim de que eles não venham também para este lugar de tormento’.
29 La Abraham a kwiꞌi ghu mbo mə, ‘Bo tswe nɨ̀ àŋwàꞌànə Moses bo bɨ̀ jǐ ŋgǎŋntoo Nwî, a bɔŋ mə tâ bo ka nyuꞌu annù yìi mə ɨ swoŋə aà.’
29 "Abraão respondeu: ‘Eles têm Moisés e os Profetas; que os ouçam’.
30 Ŋ̀gàŋkabə wa a ghɛɛ̀ nî m̀bìì ǹswoŋ mə, ‘Ŋ̀gaŋ, Taà Abraham; ŋù à bə lǒ fàa alaꞌa bɨ̀ku bɨ bə̂ ghɛ̀ɛ̀ a mbo bo boŋ bo ka bəŋkə mɨ̂ntɨɨ̀ myaa.’
30 " ‘Não, pai Abraão’, disse ele, ‘mas se alguém dentre os mortos fosse até eles, eles se arrependeriam’.
31 A kwiꞌi ghu mbo mə, ‘M̀bə bo tuu annù yìi mə Moses bo bɨ̀ ŋ̀gǎŋntoo Nwî jya swoŋ aa kɨ yuꞌu, boŋ kaa mbə bɨ waꞌǎ kɨ̀ m̀bii, mə mbə ŋù à tɛꞌɛ nlo bə a alaꞌa bɨ̀ku bɨ bə̂ ǹzi ŋghàà a mbo bo.’”
31 "Abraão respondeu: ‘Se não ouvem a Moisés e aos Profetas, tampouco se deixarão convencer, ainda que ressuscite alguém dentre os mortos’ ".

Ler em outra tradução

Comparar com outra

Estude este capítulo no WhatsApp

Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Lucas 16, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.