Lucas 10

Bafut (BFD) vs ARA

Sair da comparação
ARA Almeida Revista e Atualizada 1993
1 Ma ya à ghə̀ə kɨ tsyǎ Mmàꞌàmbi a bû ǹtsɔꞌɔ bə̂ bi mɔꞌɔ mɨ̀ghum mi sàmbaa ntsò baa ntoo waa mə tâ bo tsya mbìì yì ŋ̀ka nzinə bi baa bi baa ŋghɛɛ nɨ̂ ɨ̀too nɨ̂ ɨ̀dɨ̀gə̀ tsiꞌì tsɨ̀m jìi mə yu ka bɔ̌ŋ zì ghu aà.
1 Depois disto, o Senhor designou outros setenta; e os enviou de dois em dois, para que o precedessem em cada cidade e lugar aonde ele estava para ir.
2 À kà mə̂ aa ntoo waa nswoŋ mə, “Mɨjɨ mɨ bè mə̂ a nsoo ghaꞌa lâ bɨ̀fùꞌù bâŋnə̀ ŋ̀kəꞌətə; nɨ̀ ka ntsaꞌatə Nwî mə tâ M̀màꞌàmbî m̀bɔ̂ŋ ǹsòò à too ŋgǎŋfàꞌà tâ ɨ̀ ghɛɛ mfùꞌù mɨjɨ̂ mi myâ.
2 E lhes fez a seguinte advertência: A seara é grande, mas os trabalhadores são poucos. Rogai, pois, ao Senhor da seara que mande trabalhadores para a sua seara.
3 Nɨ̀ ghɛɛ lâ, a ajàŋə mə mə̀ too ghuu aa, nɨ ghɛɛ tsiꞌì tsǒ mbinjə̀rə̀ a tɨtɨ̀ɨ bɨ̀takurə̀.
3 Ide! Eis que eu vos envio como cordeiros para o meio de lobos.
4 Nɨ̀ tsuu mû àbàa ŋkabə tugɨtə, ntsuu abàà kɨɨ tugɨtə, ntsuu ntam kɨɨ tugɨtə, ǹtsuu kɨ təə a ntsàꞌàtə ŋù tsù a mânjì.
4 Não leveis bolsa, nem alforje, nem sandálias; e a ninguém saudeis pelo caminho.
5 Bɛɛ nɨ̀ yi ŋghɛ̀ɛ̀ ŋ̀kuu nɨ̂ ǹda yìi nɨ̀ ŋkuu ghu aa nɨ̀ fòò ǹswoŋ mə, ‘Â M̀bɔɔnə kuu fàa nda laa.’
5 Ao entrardes numa casa, dizei antes de tudo: Paz seja nesta casa!
6 Bɛɛ mə ŋù m̀bɔɔnə a tswe ghu boŋ mbɔɔnə ya ɨ̀ ka kuu ghu nû, a tsuu ghu tswe boŋ mbɔɔnə̂ yùù ya ɨ̀ ka bɨ̀ɨ kuu fu a nu bù.
6 Se houver ali um filho da paz, repousará sobre ele a vossa paz; se não houver, ela voltará sobre vós.
7 Bɛɛ nɨ̀ ghɛɛ ŋkuu nɨ̂ ǹda yìi nɨ̀ kuu ghu aa, nɨ̀ lwiꞌì maa nda ŋka njɨ ŋkɨɨ nno nɨ̂ àyoo yìi bɨ fa a mbo bù aà. Ǹloŋ mə wa bɨ tswe nɨ̀ ŋ̀ka ntû ŋ̀gàŋàfàꞌà. Nɨ̀ tsuu a mɨlaꞌa kɨ kuu ghɛɛ, ɨ kuu bɨ̀ɨ̀.
7 Permanecei na mesma casa, comendo e bebendo do que eles tiverem; porque digno é o trabalhador do seu salário. Não andeis a mudar de casa em casa.
8 Bɛɛ nɨ̀ yi ŋghɛ̀ɛ̀ ŋkuu a atoo, bɛɛ bɨ kwɛrə ghu sɨgɨ̀nə̀, nɨ̀ ka ǹjɨ ayoo yìi bɨ fa a mbo bù aà.
8 Quando entrardes numa cidade e ali vos receberem, comei do que vos for oferecido.
9 Nɨ̀ ghurə̀ mɨ̀ghɔ̀ɔ̀ mìi mɨ tswe a nu bə̀ ghu aa, ntɨgə nswoŋə ŋkɛꞌɛnə a mbo bo mə, ‘Wa annù nɨfɔ̀ Nwî a zì mə̂ ŋ̀koontə a nu bù.’
9 Curai os enfermos que nela houver e anunciai-lhes: A vós outros está próximo o reino de Deus.
10 Lâ, mbə nɨ̀ yi ŋkuu nɨ atoo bɨ tuu ghuu ghu kwɛrə, nɨ̀ fɛꞌɛ̀ ŋ̀ghɛɛ a mɨ̂mfâŋnə̀ ǹswoŋ mə,
10 Quando, porém, entrardes numa cidade e não vos receberem, saí pelas ruas e clamai:
11 ‘Àbɨ̀rə alaꞌà yuu yìi mə a ghɨrə mbanə a mɨkòrə bìꞌì aa, bìꞌi yɛ̀tə̀, a ndɨ̀ꞌɨ mə kaa bìꞌinə̀ sɨ̀ nɨ̂ ànnǔ tsu tswê. Lâ bìꞌi swoŋ a mbo bù mə ànnù nɨfɔ̀ Nwî a zì mə̂ ŋ̀koontə a nu bù.’
11 Até o pó da vossa cidade, que se nos pegou aos pés, sacudimos contra vós outros. Não obstante, sabei que está próximo o reino de Deus.
12 Mə̀ swǒŋ a mbo bù mə ŋgɨꞌɨ̀ àtoo mà ya a njwî ǹtsɔ̀ꞌɔ̀tə mɨ̀saꞌa ɨ̀ ka yǐ tsyàtə yî Sodom.
12 Digo-vos que, naquele dia, haverá menos rigor para Sodoma do que para aquela cidade.
13 “Ŋ̀gɨꞌɨ yì ŋ̀wè ɨ̀ tswe a mbo wò m̀bâ Chorazin, bo bɨ̀ a mbo wò mba Bethsaida, nloŋ mə bɨ lɛ mbaa bə ghɨ̀rə ɨnnù jî wè jî wè jû mə bɨ ghɨ̀rə a alaꞌa bù aa a alaꞌa Tai kə̀ Sidon boŋ bɨ lɛɛ̀ m̀bəŋkə mɨ̂ntɨɨ̀ myaa tɛtə̀, ǹtɨgə ŋwɛꞌɛ ɨtsə̀ꞌə ŋgɨꞌɨ ŋkɨ mfuꞌu atû yaa nɨ̂ àbû.
13 Ai de ti, Corazim! Ai de ti, Betsaida! Porque, se em Tiro e em Sidom, se tivessem operado os milagres que em vós se fizeram, há muito que elas se teriam arrependido, assentadas em pano de saco e cinza.
14 Lâ a ka yǐ swèrə a mbo bù wa jwî ǹstsɔ̀ꞌɔ̀tə mɨ̀saꞌa ɨ tsyàtə̀ a mbo Tai bo Sidon.
14 Contudo, no Juízo, haverá menos rigor para Tiro e Sidom do que para vós outras.
15 Ŋ̀gaa yò ɨ bə mə akə aa ɛ, a Kapernaum? Ò ghɨ̀rə ŋwaꞌatə mə bɨ ka ŋɛntə ɨbɨɨ nû ghoɨ kɔꞌɔsə gho a aburə aa ɛ? Wa bɨ ka yǐ màꞌà gho ò sɨgə ŋghɛɛ a bâŋnsyɛ̂.”
15 Tu, Cafarnaum, elevar-te-ás, porventura, até ao céu? Descerás até ao inferno.
16 Yesu a swoŋ a mbo ŋgǎŋyəgə̂nnù ji jya mə, “Ŋù yìi mə a bìî ànnù yìi nɨ swoŋə aa, à bìi aa annû yâ. Ŋù yìi a ntùû ànnù yìi nɨ swoŋə aa, a kɨ ntuu aà ghâ. Ŋù yìi mə à tùu gha aa, à kɨ ntuu aa yu wa yìi mə à lɛ ntoo gha aà.”
16 Quem vos der ouvidos ouve-me a mim; e quem vos rejeitar a mim me rejeita; quem, porém, me rejeitar rejeita aquele que me enviou.
17 Bə̀ bya mɨ̀ghum mi sàmbaa bɨ lɛ mbɨ̀ɨ̀ nɨ nɨ̀dorə nswoŋ mə, “M̀màꞌàmbî tsiꞌì bɨ̀demon bɨ ghɨ̀rə̀ ǹyuꞌunə nɨ̂ yiꞌi nloŋ ɨkûm ghô.”
17 Então, regressaram os setenta, possuídos de alegria, dizendo: Senhor, os próprios demônios se nos submetem pelo teu nome!
18 A swoŋ a mbo bo mə, “Mə̀ ghɨ̀rə nyə Satan a lô a aburə ŋwo tsiꞌì tsǒ m̀bə̀ŋ yî ŋ̀wàꞌàkə̀.
18 Mas ele lhes disse: Eu via Satanás caindo do céu como um relâmpago.
19 Yə̂ nɨ̀, mə̀ fà mə̂ àdaꞌa a mbo bù mə nɨ̀ ka ntəəntə a atu no bo bɨ̀ bàŋgaa bî bɨ̂, ŋ̀kɨɨ ŋghaꞌa nɨ̂ àdàꞌa ŋgàŋkɨ̀bàà wa kaa tâ àyoò tsu waꞌà ghuu ləənsə̀.
19 Eis aí vos dei autoridade para pisardes serpentes e escorpiões e sobre todo o poder do inimigo, e nada, absolutamente, vos causará dano.
20 Lâ ta nɨ̀ tsuu kɨ dorɨtə bə mə ɨ̀zwì jî bɨ yuꞌunə nɨ̂ ghuu, nɨ̀ ka ndorɨtə nɨ̀ bə mə bɨ ŋwàꞌànə̀ mə̂ mɨkûm muu a aburə aà.”
20 Não obstante, alegrai-vos, não porque os espíritos se vos submetem, e sim porque o vosso nome está arrolado nos céus.
21 A bə maa noò, Yesu a dorɨtə̀ a mûm Àzwì Nwî ǹswoŋ mə, “Taà, mə̀ fâ m̀bɨꞌɨkə a mbo wò a Mmàꞌàmî àbùrə̀ bô ǹsyɛ nloŋ mə ò lɔ̀ꞌɔ̀sə ɨnnù jûla a mbô ŋ̀gàŋmɨtsyɛ̀ bo bɨ̀ bə̀ bìi bɨ zi annù aa, mbàŋnə̀ ǹdɨꞌɨ a mbo bɔɔ bì bɔrə̀. Ɨ̀ɨ̀ŋə, Taà ghà, a bə̂ àjàŋ yìi mə a lɛ mbɔ̀ŋə̀ gho mə tâ ò ghɨrə aà.
21 Naquela hora, exultou Jesus no Espírito Santo e exclamou: Graças te dou, ó Pai, Senhor do céu e da terra, porque ocultaste estas coisas aos sábios e instruídos e as revelaste aos pequeninos. Sim, ó Pai, porque assim foi do teu agrado.
22 Taà ghà à fà mə ɨ̀nnù tsɨ̀m a mbo mə̀. Kaa mbə ŋù waꞌǎ ŋù yìi Mu à nɨ ghu aa zi ntsya a Ta. Kaa ŋù a waꞌǎ a Ta ŋkɨ nzi ntsya Mu, mə mbə a tsuu ŋû yìi mə Mu à tsɔ̀ꞌɔ mə yu dɨ̀ꞌɨ̀ a Ta ghu mbo aa bə̂.”
22 Tudo me foi entregue por meu Pai. Ninguém sabe quem é o Filho, senão o Pai; e também ninguém sabe quem é o Pai, senão o Filho, e aquele a quem o Filho o quiser revelar.
23 Yesu a bəŋkə̀ yi nswoŋ a mbo ŋgǎŋyəgə̂nnù ji jya mə, “M̀bɔɔnə a mbo miꞌi mìi mə mɨ yə annù yulà mə nɨ yə aà,
23 E, voltando-se para os seus discípulos, disse-lhes particularmente: Bem-aventurados os olhos que veem as coisas que vós vedes.
24 ǹloŋ mə mə̀ swòŋə a mbo bù tsiꞌǐ annù nɨ̂koŋə mə, ŋgǎŋntoo Nwî jî ghàꞌàtə̀ bo bɨ̀ bɨ̀fɔ̀ bî ghàꞌàtə̀ bɨ lɛ sɨ yə̀ꞌə̀tə̀ a nyə ma juù ɨ̀nnù mə nɨ yə aa, la kaa waꞌà yə̂. Ǹyəꞌətə nɨ a nyuꞌu ɨnnù jû mə nɨ yuꞌu aa kaa waꞌà yuꞌù.”
24 Pois eu vos afirmo que muitos profetas e reis quiseram ver o que vedes e não viram; e ouvir o que ouvis e não o ouviram.
25 Ŋ̀gàŋndɨ̀ꞌɨ nɔ̀ŋsə̀ yì mɔ̀ꞌɔ à lɛ ŋkwàꞌànə̀ yi nswoŋ mə, “Ǹdɨ̀ꞌɨ̀nnù, m̀bə mə̀ ghɨrə̀ mə akə mbɔŋ jɨ ɨlòŋ aa ɛ?”
25 E eis que certo homem, intérprete da Lei, se levantou com o intuito de pôr Jesus à prova e disse-lhe: Mestre, que farei para herdar a vida eterna?
26 A betə̀ yi mə, “O twoŋə nyə mə bɨ ŋwaꞌanə a mûm àŋwàꞌànə̀ nɔ̂ŋsə̀ aa mə akə aa ɛ?”
26 Então, Jesus lhe perguntou: Que está escrito na Lei? Como interpretas?
27 A kwiꞌi mə, “Tɨgə ŋkɔ̀ŋə M̀màꞌàmbi Nwìŋgɔ̀ŋ ghò nɨ̂ ǹtɨɨ̀ ghô tsɨ̀m, nɨ̂ ǹtswêntɨ̀ɨ̂ yǒ ɨ tsɨ̀m, nɨ mɨ̀tɨ̀ɨ̂ mo mɨ̀tsɨ̀m bo bɨ̀ nɨ mɨ̀tsyɛ̂ mo mɨ̀tsɨ̀mə̀. Ɨ kɨɨ tɨgə kɔ̀ŋə ndɨ̂m ghò tsǒ ɨ̀bɨɨ nû ghô.”
27 A isto ele respondeu: Amarás o Senhor, teu Deus, de todo o teu coração, de toda a tua alma, de todas as tuas forças e de todo o teu entendimento; e: Amarás o teu próximo como a ti mesmo.
28 Yesu a swoŋ ghu mbo mə, “Ò kwiꞌi tsiꞌì sɨgɨ̀nə̀. Ka ŋghɨ̀rə̀ ma mùu ajàŋ boŋ ò ka tswe ntɨ̀ɨ̀.”
28 Então, Jesus lhe disse: Respondeste corretamente; faze isto e viverás.
29 Àjàŋ mə à lɛ sɨ lɔ̀ɔ ndɨ̀ꞌɨ mə ànnù yi a tsinə aa, a bû m̀betə Yesu mə, “Ǹdɨm ghà aa wò aa ɛ?”
29 Ele, porém, querendo justificar-se, perguntou a Jesus: Quem é o meu próximo?
30 Yesu a kwiꞌi ghu mbo mə, “Ŋù yì mɔ̀ꞌɔ à lɛ nlǒ a Yerusalem ŋka nsɨgə ŋghɛɛ a Yeriko, bɨ̀yərə bɨ tswâ yi, ntsɔꞌɔtə ɨtsə̀ꞌə̀ ghu nu, naŋsə ŋghɔɔ yi tsiꞌì sɨgɨ̀nə̀, a tɨgə̌ ŋkwo, bo maꞌàtə̀ ǹlo waa,
30 Jesus prosseguiu, dizendo: Certo homem descia de Jerusalém para Jericó e veio a cair em mãos de salteadores, os quais, depois de tudo lhe roubarem e lhe causarem muitos ferimentos, retiraram-se, deixando-o semimorto.
31 Ŋ̀gàŋmàꞌa Nwì yî mɔ̀ꞌɔ à lɛ ŋka nzi maa mânjì, à zì mə̂ m̀fɛꞌɛ ghu nu aa, ǹdaŋsə mbɛ̀ɛ̀, ǹstya yi.
31 Casualmente, descia um sacerdote por aquele mesmo caminho e, vendo-o, passou de largo.
32 Mu Levi yî mɔ̀ꞌɔ à lɛ ŋkɨ nzi nyə, ŋ̀ghɨrə tsiꞌì maa ajàŋ, ǹdaŋsə mbɛ̀ɛ̀ ntsya yi,
32 Semelhantemente, um levita descia por aquele lugar e, vendo-o, também passou de largo.
33 Lâ ŋù baSamaria yî mɔ̀ꞌɔ yìi à lɛ ŋka ŋghɛɛ a nɨghaa yu aa, à lɛ nzì nyə, ŋko mɨlɨ̀ŋnə̀ yì.
33 Certo samaritano, que seguia o seu caminho, passou-lhe perto e, vendo-o, compadeceu-se dele.
34 Ŋ̀ghɛɛ ghu mbɛ̀ɛ̀, nsiꞌi ɨlaꞌà ji jya, ǹnɨŋə afù ghu ŋkwerə, ntswesə yi a atu nàa yu, ǹlɔgə yi ŋghɛɛ nɨ ghu a nda bɨ̀gɨ̀ɨ̀, a nlèntə̂ yi ghu.
34 E, chegando-se, pensou-lhe os ferimentos, aplicando-lhes óleo e vinho; e, colocando-o sobre o seu próprio animal, levou-o para uma hospedaria e tratou dele.
35 Bo yu lɛ ghu, àbɛ̀ɛ̀ a fùꞌù mə̂, a ghə̂ yu kɨ ghɛ̀ɛ̀, m̀fiꞌi ɨbàꞌatə ŋkabə silva ji baa, mfa a mbo ŋù ǹlèntə ǹdâ bɨ̀gɨ̀ɨ̀ wa, ǹswoŋ mə, ‘Ka nlèntə̀ nìi, bɛɛ mə a lɔgə ŋkabə ntsyà yulà, boŋ maa bǔ bènsə̀ fu, a noò yìi mə bɨ̀ɨ̀ aà.’ ”
35 No dia seguinte, tirou dois denários e os entregou ao hospedeiro, dizendo: Cuida deste homem, e, se alguma coisa gastares a mais, eu to indenizarei quando voltar.
36 Yesu a betə̌ ndɨ̀ꞌɨ̀ nɔ̀ŋsə̀ wa mə, “Ò wàꞌàtə mə ǹdɨm ŋù wa mə bɨ̀yərə bya lɛ ŋghɔ̀ɔ̀ yi aa, a tɨtɨ̀ɨ bə̀ buà bi tarə, à nɨ wò aa ɛ?”
36 Qual destes três te parece ter sido o próximo do homem que caiu nas mãos dos salteadores?
37 A kwiꞌi mə, “Ŋù wa mə à lɛ ŋko mɨlɨ̀ŋnə̀ yì aà.” Yesu a swoŋ ghu mbo mə, “Ghɛ̀ɛ ŋkɨ ŋka ŋghɨ̀rə̀ maa ajàŋə̀.”
37 Respondeu-lhe o intérprete da Lei: O que usou de misericórdia para com ele. Então, lhe disse: Vai e procede tu de igual modo.
38 Yesu bo bɨ̀ ŋgǎŋyəgə̂nnù ji ɨ lɛ ghɛ̀ɛ̀ ŋ̀kuu a nɨkurə nǐ mɔꞌɔ, màŋgyɛ̀ yî mɔ̀ꞌɔ, ɨ̀kǔm yi ɨ bə Martha, a twoŋə̀ yi a nda yu,
38 Indo eles de caminho, entrou Jesus num povoado. E certa mulher, chamada Marta, hospedou-o na sua casa.
39 Muma bɨ̀ màŋgyɛ̀ wa, ɨ̀kǔm yi ɨ bə Mary a tswê bo yu. Yesu à zì mə̂ aa, a zî ǹtswe yi tsiꞌì a mbɛ̀ɛ mɨkòrə Yesu, ǹyuꞌutə nɨ̂ ànnù yìi à lɛ sɨ dɨ̀ꞌɨ̀ aà.
39 Tinha ela uma irmã, chamada Maria, e esta quedava-se assentada aos pés do Senhor a ouvir-lhe os ensinamentos.
40 Lâ Martha à lɛ sɨ nwùgə nû yi, ŋwaꞌa tsiꞌǐ annǔ a ŋghɨ̀rə mɨ̀jɨ a mbo bɨ̀gɨ̀ɨ̀ byâ. À lɛ nzì ǹswoŋ a mbo Yesu mə, “M̀màꞌàmbî, ò sɨ̀ yə mə à nɨ̂ ànnù yì bɨ mə mumaà à ghɨ̀rə, mə à màꞌàtə gha tsiꞌì mə̀ mə̀, mə̀ yə nɨ̀ ŋgɨꞌɨ a nɨ mɨ̀jɨ mù aa ɛ? Ghààntə̀ yi tâ à zi ŋkwɛtə ghâ.”
40 Marta agitava-se de um lado para outro, ocupada em muitos serviços. Então, se aproximou de Jesus e disse: Senhor, não te importas de que minha irmã tenha deixado que eu fique a servir sozinha? Ordena-lhe, pois, que venha ajudar-me.
41 Yesu a swoŋ ghu mbo mə, “Martha, Martha! O nwùgə nû yò siꞌi a nɨ ɨ̀nnù jî ghàꞌàtə̀!
41 Respondeu-lhe o Senhor: Marta! Marta! Andas inquieta e te preocupas com muitas coisas.
42 Àyoo yì fùùrə̀ a kuꞌunə a ntswe nɨ̀ yù. Mary à tsɔ̀ꞌɔ̀ mə mbɛ̀ɛ̀ yî sɨgɨ̀nə̀ kaa mbə ŋù a waꞌà ghu mbo kwɛrə̀.”
42 Entretanto, pouco é necessário ou mesmo uma só coisa; Maria, pois, escolheu a boa parte, e esta não lhe será tirada.

Ler em outra tradução

Comparar com outra

Estude este capítulo no WhatsApp

Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Lucas 10, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.