Romanos 11
MƗKÁNDA LORỤ ꞌBƗ LOMO KƗ́ DOSỊ́ ÉYỊ́ E (BDH) vs AAI
1 Owụ́ ꞌbɨ Babá e, bɨ née ní ní Lomo oyó sogoné go zɨ́ Isɨréle e? Ɨ́ꞌɨ, mááyí ngúruyé. Mááyí bulúndu Abarayáma gɨ tara mbotụ bɨ ꞌbɨ Benzemúna ní.
1 Ayu kwa abibatiyi: Kwanotanot Israel sabuw God kwahirih? Aiyabin! Ayu i Israel orot, Abraham ana rara’ane atufuw naatu au durun i Benjamin.
2 Máúku zɨ́se, zée Isɨréle e azé yị́ ezé ꞌyị ga bɨ kóo Lomo gelé ụtụ kóo zée ꞌdesị́ zɨ́ne káa do mbigí ꞌyị ené e ní. Nɨ mɨékéne sɨmɨ mɨéké kúrú Lomo, nébị Ilíya uku sinyi kóo ledre gɨ do bɨ zée Isɨréle e zɨ́ Lomo kɨ́dí,
2 God ana sabuw marasika nowanamih rurubinih men kwahirihimih. Buk wanawanan efan ta’amaim Elijah Israel sabuw isah gam God iu kwanotanot?
3 “Áko Ngére Lomo, Yụ́da ga gére née emenɨ́ ngụ́, ꞌdiꞌbinɨ́ kóo ngíti géyị nébị ga bɨ kóo ꞌdáꞌdá ní úfu yée ꞌdáꞌba, zɨ́ma ngásá ómomá gɨ zɨ́ye dụụ́ máa. Zɨ́ye ị́nyịyé ólụ́ye sɨmɨ ꞌdị́cị́ bɨ ꞌbɨ mbófo yị́ị ní zɨ́ye óngbo lóko mbayi ga bɨ oꞌbónɨ́ yée gɨ sɨmɨ tutú gɨ ro ndị́sị ꞌdáná éyị́ e zɨ́yị doyé ní mbá ꞌdáꞌba.”
3 “Regah ifefeyan eo, “Regah a dinab orot etei hirouw himorob sawar, naatu a sibor hai gemogem i etei hikwayam hihururuw hire, ayu akisu’umo kutatabuw ama’am. Naatu boun i tesisinaftobon ayu hinarabu ana morobomih.”
4 Zɨ́ Lomo úkulúgu ledre zɨ́ Ilíya kɨ́dí, “Ndá sómụ́ ledre wá. Tụ́ꞌdụ́ ꞌyị amá e nɨyí bo éyị́ ꞌbɨ álifu ịnyị doa gbre (7,000) mábándá óto yée go zɨ́ma, née ꞌyị ga bɨ ilinɨ́ eyé ledre ꞌbɨ bɨcayi lomo bɨ ndịsịnɨ́ ndólo a Bála ní wá.”
4 Baise God Elijah iya’afut eo, “Ayu au bai’ufununayah sabuw etei seven thousand iyab Baal men hikwakwafir i tema’am.”
5 Ngítíze ngíti géyị nɨyí bo Lomo bandá oto yée go gɨ zɨ́ bɨlámá mɨmbéꞌde a bɨ royé ní gɨ zɨ́a ṇguṇgunɨ́ ledre ngére Yésụ go.
5 Ef i nati ta’imon boun emamatar. Sabuw matanta’amo iyab God ana manaw ana kabeberamaim rurubinih i tema’am.
6 Bɨlámá ledre bɨ Lomo mengị née ndaá ꞌbɨ ené gɨ zɨ́ bɨlámá mɨméngị ledre ꞌbɨ ꞌyịmaꞌdí e wá, yị́ ené gɨ zɨ́ bɨlámá mɨmbéꞌdea bɨ royé ní.
6 I ana roubinen i manaw kabeber tafanamaim bat esisinaf. Men sabuw hai bowabowamaim. Anayabin God ana roubinen sabuw hai bowabowamaim na’itin narurubiniyih na’at, nati manaw kabeber i yabin en.
7 Ngíti géyị Isɨréle ga bɨ Lomo gelé yée ní ndikinɨ́ bɨlámá ledre bɨ gɨ zɨ́ Lomo ní dụụ́ ye. Yée ga bɨ doyé orụ mɨórụ ní ndikinɨ́ eyé bɨlámá ledre máa née wá.
7 Ana itinin nati isan, Israel sabuw abisa isan hinot hinunuwet men hitita’urimih, baise sabuw matan ta God rurubinihiwat hinunuwih hitita’ur. Sabuw turin God ea’afih tainih gogor naatu dogoroh fokar.
8 Nɨ mɨékéne sɨmɨ mɨéké kúrú Lomo kɨ́dí,
8 Buk Atamaninamaim eo na’atube,
9 Ngére Dawídi uku kóo ledre kɨ́dí,
9 Naatu David eo na’atube,
10 Gɨ zɨ́a bɨ ilinɨ́ ledre eyị́ wá ní, ídí ꞌdụ́tụ komo sómụ́ ledre eyé,
10 Matah kubofafar, saise men hinanuw,
11 Maꞌdíi Lomo oyó sogoné go zɨ́ Yụ́da e za fí utúasá ꞌdíꞌbilúgu yée zɨ́ne wá? Ɨ́ꞌɨ, ndaá kenée wá. Lomo iꞌbí trịdrị zɨ́ kúfú ngíti géyị ꞌyị e, zɨ́ ledre née sínyíne ro Yụ́da e zɨ́ye ṇgúṇgu ledre Yésụ.
11 Abibatiy maiye. Israel sabuw ah rusukun hire’er boro na’atuka hina’in? En anababatun! Baise boro hinamisir maiye. Anayabin i hai ra’iyemaim ef botawiy yawas gewasin na Ufun Sabuw hibai, isan imih Israel sabuw isah tibibobowen.
12 Togụ́ Lomo iꞌbí trịdrị zɨ́ kúfú ngíti géyị ꞌyị e gɨ zɨ́a bɨ Yụ́da asinɨ́ mɨási ní, sɨmɨ bɨ Yụ́da maáge nɨyí ṇgúṇgu ledre ꞌbɨ Lomo ní, nɨyí ídí kɨ́ mongụ́ rokinyi kɨ́ngaya gɨ zɨ́ Lomo.
12 Jew sabuw hai kakafihimaim baigegewasin gagamin tit tafaram etei ebaib. Naatu i ayubih ana kasiyomaim Ufun Sabuw baigegewasin gagamin na’in suware tebaib. Imih Israel sabuw moumurih na’in hinarur ana veya baigegewasin i boro gagamin na’in hinab.
13 Máúku ledre ba rị́ zɨ́se, sée ga bɨ ndásé gɨ sɨmɨ Yụ́da e wá ní. Moko bɨ Lomo iꞌbí zɨ́ma gɨ ro méngị a dongaráse ní, mááyí méngị a kɨ́ rokoꞌbụmá mbá.
13 Boun i kwa Ufun Sabuw isa ao. Ayu iti na’atube kwa Ufun Sabuw a tur abarayan ana ma’am, ayu iti bowabow wanawananamaim boro anasinaftobon anabow gewas.
14 Máíli kpá zɨ́ ngíti géyị ꞌyị amá e Yụ́da e ṇgúṇgu ledre ꞌbɨ Lomo káa zɨ́se ní gɨ ro zɨ́ye ómoyé.
14 Saise imaim anotanot au sabuw Jew hita’it ra’ahu hinanugigir ibo hinan yawas hinab.
15 Sɨmɨ bɨ Yụ́da e oyónɨ́ sogoyé zɨ́ Lomo ní, zɨ́ Lomo yị́ ené íꞌbí trịdrị zɨ́ kúfú ngíti géyị ꞌyị e. Sɨmɨ bɨ Yụ́da ga gére née nɨyí óyólóꞌbó mɨmbéꞌdeyé zɨ́ye ṇgúṇgu ledre Kɨ́résịto ní, nɨ ídí bɨlámá ledre káa zɨ́ éyị́ bɨ Lomo uru yée gɨ sɨmɨ umbu ní.
15 Anayabin Jew sabuw kouh God hibitinimaim, tafaram wanawanan sabuw God ana rakit hima’am botabirih hina bairi hitounuw. Imih God sabuw bairi tibitounuw ana veya, ana itinin i sabuw murumurubih bow na yawas ebitih maiye na’atube.
16 Káa zɨ́ bɨ bulúnduzé nɨ mbigí ꞌyị ꞌbɨ Lomo ní, zée owụ́ ga bɨ gɨ sɨmɨ a ní, azé go kpá mbigí ꞌyị ga bɨ ꞌbɨ Lomo ní. Cé káa zɨ́ togụ́ cíyí kágá nɨ sɨmɨ káṇgá bɨlámáne yá, mɨrásága nɨyí ídí kpá mbá bɨlámáye.
16 Rafiy kafuf imasib reban sibor kuyayara’ah, kafuf tutufin etei i kakafiyin matar, naatu ai wairoron turin God ana sibor inabitin na’at, famefamen auman i nowan himatar.
17 Ngíti géyị Yụ́da e, owụ́ ga bɨ gɨ sɨmɨ bulúnduzé Abarayáma ní Lomo asi gɨ royé go. Sée ga bɨ ndásé Yụ́da e wá ní, ásé zɨ́ Lomo go kɨ́ ledresé owóowó.
17 Kwa Ufun Sabuw a’itinin i kutor olive famefamen na’atube. Baise hi’afuw umatanum olive famenamaim hituwituw hikuboubunih hiyen, imih boun kwa i Jew sabuw hai yasisir turin kwabai kwabiyasisir.
18 Káa zɨ́ bɨ ásé go zɨ́ Lomo kɨ́ ledresé owóowó ní, ndásé ndị́sị mbófo rosé wá. Gɨ zɨ́a íꞌbísé esé úndru zɨ́ Lomo se wá, Lomo íꞌbí yị́ ené úndruné zɨ́se.
18 Isan imih sabuw nati ai famehibe hi’afuw hire’ere men kwananuw furuwih kwani’o’orotomih. Anayabin kwa i ai famefamen, naatu ai famen ana fair i ai anane ana fair ebaib.
19 Ngíti géyị yá, sómụ́sé ledre go kɨ́dí, Lomo oyó sogoné zɨ́ Yụ́da e gɨ ro zɨ́ ledresé ídíne zɨ́a owóowó.
19 Kwa boro iti na’atube kwanao, “Ai famen hi’afuw hisaroun, imih ayu boro i ana efanin anab hinitutuwu.”
20 Nɨ kpá tɨ́ kenée, Lomo oyó sogoné zɨ́ye gɨ zɨ́a bɨ ṇguṇgunɨ́ ledre ené wá ní. Sée, ásé zɨ́a kɨ́ ledresé owóowó gɨ zɨ́a ṇgúṇgusé ledre ené go. Káa zɨ́ bɨ goó kenée ní, ndásé ndị́sị ị́lị́ kɨ́ óto ledresé owóowó wá. Ídísé óto komosé gɨ ro éyị́ bɨ Lomo nɨ karanée méngị a zɨ́se ní.
20 Nati i turobe. Nati sabuw ai famehibe hi’afuw hibisaroun, anayabin men hitumatum, kwa i kwaitumatum imih kwana hai efan kwabai. Baise nati isan men kwanio’oro’ot.
21 Togụ́ ótoómosé ledre ené, nɨ óyó sogoné zɨ́se kpá káa zɨ́ bɨ oyó sogoné zɨ́ Yụ́da e gɨ zɨ́a bɨ ṇguṇgunɨ́ ledre ené wá ní.
21 Anayabin Jew sabuw i ai famen anababatun men yawananih, baise e’afuw isaroun, imih kwa auman boro men nayawanan nihamiy kwanama’amih.
22 Ídísé ówo a kɨ́dí ꞌyị bɨ ṇguṇgu ledre ꞌbɨ Lomo go ní, Lomo nɨ ídí kɨ́e kɨ́ rokinyi. Wo bɨ ṇguṇgu ledre ꞌbɨ Lomo wá ní, Lomo nɨ ꞌdíꞌbióyó wo ꞌdáꞌba gɨ dongará ꞌyị ené e.
22 Imih God ana kabeber naatu ana yaso’ar hairi kwana’itin. Sabuw iyab kakafin sinafuyah God nati sabuw isah i yan esoso’ar, baise kwa isa i ekakabeber. Naatu i ana kabeberamaim kwanama’am na’at i mar etei ana gewasin kwanama. Baise men imaim kwanama’am kwa i boro na’afuw nabosairi kwanatit.
23 Togụ́ Yụ́da ga gére née ndaꞌbaogụnɨ́ go ṇgúṇgu ledre ꞌbɨ Lomo yá, Lomo nɨ ꞌdíꞌbilúgu yée zɨ́ne. Nɨ kɨ́ rokoꞌbụ ꞌbɨ méngị ledre e káa zɨ́ ga gére née zɨ́ne.
23 Sabuw nati hinamatabir maiye hinabusuruf God hinabitumitum, boro nabow hai efanamaim naya. Anayabin God ana fair ema’am karam boro nasinaf.
24 Sée ga bɨ ngárá ndásé Yụ́da e mbigí ꞌyị ga bɨ ꞌbɨ Lomo ní wá ní, nda gɨ zɨ́a bɨ ṇgúṇgusé ledre ꞌbɨ Lomo go zɨ́a ꞌdíꞌbióto sée go káa do mbigí ꞌyị enée ní, wo Lomo nɨ ꞌdíꞌbilúgu Yụ́da e kɨ́ ledreyé zɨ́ne owóowó.
24 Kwa Ufun Sabuw, kwa i kaiyar olive famen na’atube kwama’am hi’afuw kwana umatanum olive famenamih hitutuwi. Naatu Jew sabuw i umatanum olive na’atube. Isan imih God karam ai famefamen anababatun hitagagagir ti’inu’in boro nabow nitutuwen maiye.
25 Sée ga bɨ ndásé Isɨréle e wá ní, máíli ídísé ówo mongụ́ ledre bɨ Lomo mengị ba bɨlámáne, káa bɨ ásé ndị́sị mbófo rosé ke. Ngíti géyị Isɨréle e esịꞌdụtụnɨ́ mbílíye kɨ́ úwú ledre ꞌbɨ Lomo go. Nɨyí méngị ledre née kenée ꞌbúó togụ́ sée ga bɨ ndásé Yụ́da e wá ní ị́nyịsé go mbá ṇgúṇgu ledre Kɨ́résịto.
25 Ayu akokok iti tur ana kirikirifot i kwanaso’ob gewas, saise men kwa akis not wairafih kwanarouw kwana’omih. Israel sabuw afa dogoroh i fokar, imih boro nati na’atube hinama nanan Ufun Sabuw runamih hio ana fofonin hinan hinarun.
26 Nda gɨ ꞌdáꞌba zɨ́ Lomo yómo Isɨréle ga gére née kpá za mbá. Lomo uku kóo go sɨmɨ mɨéké kúrúne kɨ́dí,
26 Ef iti na’atube namatar saise Israel sabuw etei boro niyawasih, Buk Atamaninamaim iti na’atube eo.
27 Ledre kóo máyéme dongaráze kɨ́ Yụ́da e
27 “Naatu
28 Gɨ zɨ́a bɨ kóo Yụ́da e asinɨ́ kɨ́ ṇgúṇgu bɨlámá ledre bɨ gɨ ro Kɨ́résịto Yésụ ní, zɨ́ye ídíye go ezeokó Lomo. Gɨ zɨ́ kéyị née ní, zɨ́ Lomo nda yị́ ené méngị bɨlámá ledre zɨ́se ga bɨ ꞌyị lóṇgó e ní. Abú kenée ndotó, Yụ́da e nɨyí kpá fú kɨ́ ledreyé owóowó gɨ zɨ́a bulúnduyé Abarayáma ṇguṇgu ofụnɨ́ kóo ledre ꞌbɨ Lomo go.
28 Israel sabuw hina God ana rakit na’atube himatar, saise Tur Gewasin kwa Ufun Sabuw isa tan. Baise Israel i God ana rourubinen sabuw, imih God ebiyabuwih anayabin uwahinah oro’orot wabih gagamin.
29 Togụ́ Lomo yeme ledre go zɨ́ ꞌyị yá, oyóloꞌbó enée wá, ledre lịgị ené kpá wo gɨ roa wá.
29 God men kafa’imo siwar bitih umahimaim bosair naatu ana sabuw rurubinih isah nuhin burumih.
30 Sée ga bɨ ndásé Yụ́da e wá ní, ásisé kóo gɨ ro ledre ꞌbɨ Lomo kpá káa zɨ́ Yụ́da e ní. Sɨmɨ bɨ Yụ́da e asinɨ́ ꞌbɨ eyé ní, zɨ́ Lomo nda méngị bɨlámá ledre née zɨ́se.
30 Baise kwa Ufun Sabuw marasika God fanan kwasair, baise boun ana kabeber i’obaiyi kwa’i’itin, anayabin Israel sabuw fanan hisair.
31 Gɨ zɨ́a bɨ ṇgúṇgusé ledre ꞌbɨ Lomo zɨ́a méngị bɨlámá ledre zɨ́se ní, togụ́ Yụ́da ga gére née oyóloꞌbónɨ́ mɨmbéꞌdeyé zɨ́ye ṇgúṇgu ledre ꞌbɨ Lomo yá, Lomo nɨ ị́drị mɨmbéꞌdené zɨ́a méngị bɨlámá ledre zɨ́ye kpá kenée.
31 Naatu ef i ta’imon, kabeber nati kwakwabaib i boun Jews sabuw auman God i’obaiyih ti’i’itin.
32 ꞌYịmaꞌdí e za mbá nɨyí ꞌyị lúyú ledre e gɨ zɨ́a asinɨ́ kóo gɨ ro Lomo go mbá mɨási. Zɨ́ye ídíye go mbá mɨódóye sɨmɨ káꞌdá ꞌbɨ Lomo. Mengị kenée gɨ ro zɨ́ne ótoómo ledre zɨ́ ꞌyịmaꞌdí e za mbá.
32 Anayabin sabuw etei hibifanasair isan God ibasit hifanasair, saise hai fanasairane etei’imak takabibirih.
33 Ambí nɨ útúásá kɨ́ mongụ́ ówo ledre ꞌbɨ Lomo kpá kɨ́ komokenzị bɨ Ngére Lomo nɨ kɨ́e ní ne?
33 Yowe! abifofofor men kafaita,
34 “Ambí utúasá bɨ ówoyéme sómụ́ ledre ꞌbɨ Ngére Lomo ní ne,
34 O yait Regah ana not iso’ob?
35 “ꞌYị nɨ bo Lomo ꞌdiꞌbi éyị́ gɨ zɨ́a bɨ
35 O yait God a sawar itin,
36 Lomo nɨ ne mị́ngị́ éyị́ e za mbá gɨ zɨ́a otoogụ éyị́ e za mbá ne.
36 Anayabin sawar tutufin etei hai an i God,
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Romanos 11, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.