Mateus 16

MƗKÁNDA LORỤ ꞌBƗ LOMO KƗ́ DOSỊ́ ÉYỊ́ E (BDH) vs NTLH

Sair da comparação
NTLH Nova Tradução na Linguagem de Hoje 2000
1 Sɨmɨ ngíti sị́lị́, zɨ́ Farụsáyo e kɨ́ Sadụkáyo e ógụyé úzu Yésụ idí méngị ledre bɨ kɨ́ rokoꞌbụné ní gɨ ro zɨ́ye ówo a kɨ́dí Lomo kasaogụ wo ne gɨ komo ere.
1 Alguns fariseus e alguns saduceus foram falar com Jesus. Eles queriam alguma prova contra ele e por isso pediram que ele fizesse um milagre para mostrar que o seu poder vinha mesmo de Deus.
2 Zɨ́ Yésụ úkulúgu ledre zɨ́ye kɨ́dí, “Togụ́ go kɨ́ tagá yá, ndị́sịsé úku ledre kɨ́dí, ‘Kɨ́lóndó kadra nɨ súwu gɨ zɨ́a bi nɨ komo ere gbawu káa.’
2 Mas Jesus respondeu:
3 Togụ́ kɨ́ phịyị́ yá, zɨ́se ndị́sịsé úku ledre kɨ́dí, ‘Mụ́kụ́ nɨ go kụụ née ní iní nɨ éꞌdị karaba.’ Ówosé tɨ́ lá kacɨ́ úku ledre gɨ ro éyị́ ga bɨ ndịsịnɨ́ méngị royé komo ere ní, togụ́ nda gɨ ro éyị́ ga bɨ ndị́sịnɨ́ méngị royé ca cakaba ní yá, ówosé esé e wá.
3 E, de manhã, cedo, dizem: “Vai chover porque o céu está vermelho-escuro.” Olhando o céu, vocês sabem como vai ser o tempo. E como é que não sabem explicar o que querem dizer os sinais desta época?
4 Ílisé lúrú ledre ga bɨ kɨ́ rokoꞌbụyé ní té kí ásé fú ṇgúṇgu a. Gɨ zɨ́a bɨ ásé ꞌyị luyú ledre e ní, útúásásé esé ṇgúṇgu a wá. Ledre bɨ mááyí ꞌdódo a zɨ́se ní dụụ́ wo bɨ kóo mengị roné zɨ́ Yóna ní.” Gɨ ore, zɨ́ Yésụ ndéréókpóne.
4 Como o povo de hoje é mau e sem fé! Vocês estão me pedindo um milagre, mas o milagre de Jonas é o único sinal que lhes será dado. Então ele saiu e foi embora.
5 Sɨmɨ bɨ Yésụ ꞌdogụnɨ́ bi sága ní, ꞌyị lódụ́ kacɨ́ga nɨyí lúrú bi ní, otoomo lịgịnɨ́ ambata go.
5 Quando os discípulos atravessaram para o lado leste do lago, esqueceram de levar pão.
6 Zɨ́ Yésụ úku ledre zɨ́ye kɨ́dí, “Komosé idí ídí rosé gɨ zɨ́ bɨsinyí ꞌdódo ledre ꞌbɨ Farụsáyo e kɨ́ Sadụkáyo e bɨ káa zɨ́ ꞌdeꞌdị́ bɨ ndịsịnɨ́ óto a sɨmɨ ambata eyé e ní.”
6 Jesus disse:
7 Zɨ́ye úkulóꞌbó ledre dongaráye kɨ́dí, “Uku ledre née kenée ba gɨ zɨ́a bɨ ledre lịgị zée kɨ́ ꞌdíꞌbiútú ambata ní.”
7 Aí os discípulos começaram a dizer uns aos outros: — Ele está dizendo isso porque não trouxemos pão.
8 Yésụ owo sómụ́ ledre eyé née go bú. Zɨ́a úku ledre zɨ́ye kɨ́dí, “Éyị́ bɨ ndị́sịsé úku ledre ambata gɨ roa ní ꞌdi, ṇgúṇgusé aka esé ledremá fú wá ke?
8 Jesus ouviu o que eles estavam dizendo e perguntou:
9 Sómụ́lị́gịsé ledre ambata bɨ kóo ịnyị máíꞌbí zɨ́ ꞌyị e álifu ịnyị ní go, sara ngítíye bɨ idíaká ní, ꞌdóꞌdụ́ ꞌdúcusé kóo gbété kɨ́e ndu?
9 Ainda não entenderam? Não lembram dos cinco pães que eu parti para cinco mil homens? Quantos cestos vocês encheram?
10 Togụ́ wo née wá ní, sara ambata bɨ kóo ịnyị doa gbre (7) máíꞌbí zɨ́ ꞌyị e álifu eso (4,000) ánu a ní, ꞌdóꞌdụ́ ꞌdúcusé kóo gbété kɨ́ ngítíye ndu?
10 E aqueles sete pães para quatro mil homens? Quantos cestos vocês encheram?
11 Éyị́ bɨ sómụ́sé ledre gɨ zɨ́a kɨ́dí máúku gáa née ledre ambata gɨ roa ní ꞌdi? Komosé idí ídí rosé gɨ zɨ́ bɨsinyí ꞌdódo ledre ꞌbɨ Farụsáyo e kɨ́ Sadụkáyo e.”
11 Vocês não entendem que eu não estou falando a respeito de pães? Tenham cuidado com o fermento dos fariseus e dos saduceus!
12 Zɨ́ye nda ówoyéme a kɨ́dí uku ené gáa ba ledre gɨ ro ambata wá, uku yị́ ené ledre bɨsinyí ꞌdódo ledre ꞌbɨ Farụsáyo e kɨ́ Sadụkáyo e.
12 Então os discípulos entenderam que ele não estava dizendo que tivessem cuidado com o fermento usado no pão, mas com os ensinamentos dos fariseus e dos saduceus.
13 Sɨmɨ bɨ Yésụ nderéogụnɨ́ gbóo kɨ́ gara bɨ Kayisaríya Phị́lịpo ní, zɨ́a ndúꞌyú ꞌyị lódụ́ kacɨ́ne e kɨ́dí, “ꞌYị e ndịsịnɨ́ sómụ́ a kɨ́dí, Owụ́ ꞌbɨ ꞌYịmaꞌdí nɨ náambi?”
13 Jesus foi para a região que fica perto da cidade de Cesareia de Filipe. Ali perguntou aos discípulos:
14 Zɨ́ye úkulúgu ledre zɨ́a kɨ́dí, “Ngíti géyị ꞌyị e ya nɨ Yiwáni ꞌyị Bábátị́zị́ ꞌyị e, ngíti géyị ya nɨ Ilíya, ngíti géyị ya nɨ Yeremáya, togụ́ wá, nɨ ngúru nébị e.”
14 Eles responderam: — Alguns dizem que o senhor é João Batista; outros, que é Elias; e outros, que é Jeremias ou algum outro
15 Zɨ́a ndúꞌyúlúgu yée kɨ́dí, “Sara sómụ́sé ꞌbɨ esé kɨ́dí mááyí náambi?”
15 — E vocês? Quem vocês dizem que eu sou? — perguntou Jesus.
16 Simúna Pétero ya zɨ́a ní, “Áyí Kɨ́résịto, Owụ́ ꞌbɨ Lomo bɨ nɨ trịdrị ní.”
16 Simão Pedro respondeu: — O senhor é o
17 Yésụ ya zɨ́a ní, “Simúna wotị́ Yóna, Lomo iꞌbí úndru go zɨ́yị. ꞌYịmaꞌdí ukuiꞌbí ené ledre née zɨ́yị ne wá, Babá bɨ komo ere ní ukuiꞌbí ne.
17 Jesus afirmou:
18 Máúku zɨ́yị, ịrịyị́ nɨ karaba go Pétero, ledre gɨ sɨmɨ a kɨ́dí, ‘Landa.’ Mááyí óto sị́ ꞌdị́cị́ amá doa. Umbu utúasá ndụ́rụ ꞌdị́cị́ máa née wá.
18 Portanto, eu lhe digo: você é Pedro, e sobre esta pedra construirei a minha Igreja, e nem a morte poderá vencê-la.
19 Mááyí íꞌbí rokoꞌbụ bɨ gɨ ꞌbe ꞌbɨ Lomo komo ere ní zɨ́yị. Éyị́ bɨ ási go gɨ roa ní, Lomo nɨ kpá ási gɨ roa gɨ komo ere. Éyị́ bɨ ṇgúṇgu ledre a go ní, Lomo nɨ kpá ṇgúṇgu a.”
19 Eu lhe darei as chaves do
20 Nda gɨ ore zɨ́a ésị sị́lị́ne komo ꞌyị lódụ́ kacɨ́ne e kɨ́dí ndanɨ́ aka úku ꞌdódo a bɨ ya née nɨ Kɨ́résịto ní zɨ́ ꞌyị e wá.
20 Então Jesus ordenou que os discípulos não contassem a ninguém que ele era o Messias.
21 Gɨ do kacɨ́ ledre née ní, zɨ́ Yésụ ndị́sịné úku ledre zɨ́ ꞌyị lódụ́ kacɨ́ne e kɨ́dí, nɨ mɨútúásáne zɨ́ne ndéréne sɨmɨ Yerụsaléma. Gɨ ro zɨ́ mɨngburoko ꞌyị e, manda ga bɨ ꞌbɨ ꞌyị ꞌdáná éyị́ e ní kɨ́ ꞌyị ꞌdódo lorụ e ꞌdóꞌdo née, zɨ́ye úfu née, sɨmɨ sị́lị́ ota zɨ́ne úrúne.
21 Daí em diante, Jesus começou a dizer claramente aos discípulos: — Eu preciso ir para Jerusalém, e ali os líderes judeus, os chefes dos sacerdotes e os
22 Zɨ́ Pétero ndólo wo sogo éyị́ úku ledre zɨ́a kɨ́dí, “Ngére Lomo, ndá ótoómo ledre née zɨ́a méngị roné zɨ́yị wá.”
22 Então Pedro o levou para um lado e começou a repreendê-lo, dizendo: — Que Deus não permita! Isso nunca vai acontecer com o senhor!
23 Zɨ́ Yésụ úkulúgu ledre zɨ́a kɨ́dí, “Ịnyị gɨ romá íri, áyí zɨ́ma go káa zɨ́ tutú bɨ toro ꞌdụtụ mɨsiꞌdi ní, sómụ́ ledre eyị́ ndaá ꞌbɨ Lomo wá, yị́ ené ꞌbɨ Satána.”
23 Jesus virou-se e disse a Pedro:
24 Nda gɨ ore zɨ́ Yésụ úku ledre zɨ́ye kɨ́dí, “Togụ́ ꞌyị ili ídí ꞌyị lódụ́ kacɨ́ma yá, ídí ótoómo kɨ́ méngị ꞌbɨ ené ledre bɨ ili ne ní, zɨ́a ị́mbị́ mɨngbúngbu kágá ené ꞌbɨ ꞌdoꞌdó lódụ́ máa.
24 E Jesus disse aos discípulos:
25 Togụ́ ꞌyị íli bándá trịdrịné kɨ́ roné, zɨ́a úyuné. Togụ́ iꞌbí roné zɨ́ umbu gɨ romá yá, zɨ́a ndíki trịdrị.
25 Pois quem põe os seus próprios interesses em primeiro lugar nunca terá a vida verdadeira; mas quem esquece a si mesmo por minha causa terá a vida verdadeira.
26 Wo be ꞌdi emene, zɨ́ ꞌyị ídíne kɨ́ éyị́ ga bɨ do sogo káṇgá mbá zɨ́ne, zɨ́a úyuné mɨúyu? Sara togụ́ uyu go ní, éyị́ nɨ bo nɨ íꞌbí a zɨ́ Lomo gɨ ro íꞌbílúgu trịdrị zɨ́a?
26 O que adianta alguém ganhar o mundo inteiro, mas perder a vida verdadeira? Pois não há nada que poderá pagar para ter de volta essa vida.
27 Owụ́ ꞌbɨ ꞌYịmaꞌdí nɨ ndáꞌbaógụ sɨmɨ rokoꞌbụ ꞌbɨ ꞌBụné gɨ komo ere kɨ́ maláyika e, zɨ́a íꞌbí tákpásị́lị́ zɨ́ ꞌyịmaꞌdí e kacɨ́ mɨméngị ledre eyé.
27 Pois o
28 Máúku zɨ́se, ngíti géyị ꞌyị e gɨ dongaráse ga bɨ ásé tóro née, utúasánɨ́ aka úyu wá, nɨyí lúrú Owụ́ ꞌbɨ ꞌYịmaꞌdí kɨ́ ndáꞌbaógụ ídíne Ngére kí.”
28 Eu afirmo a vocês que isto é verdade: estão aqui algumas pessoas que não morrerão antes de verem o Filho do Homem vir como Rei.

Ler em outra tradução

Comparar com outra

Estude este capítulo no WhatsApp

Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Mateus 16, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.