Marcos 11
MƗKÁNDA LORỤ ꞌBƗ LOMO KƗ́ DOSỊ́ ÉYỊ́ E (BDH) vs NTLH
1 Sɨmɨ bɨ Yésụ kɨ́ ꞌyị lódụ́ kacɨ́ne e nɨyí go gbóo kɨ́ Yerụsaléma, nderénɨ́ kpụrụ́ gɨ sɨmɨ owụ́ gara bɨ Betefége kɨ́ Beteníya cigí Landa Olíva ní, zɨ́ Yésụ kása ꞌyị lódụ́ kacɨ́ne e gbre ꞌdáꞌdá,
1 Quando Jesus e os discípulos estavam chegando a Jerusalém, foram até o monte das Oliveiras, que fica perto dos povoados de Betfagé e Betânia. Então Jesus enviou dois discípulos na frente,
2 kɨ́dí, “Ndérésé mu sɨmɨ ꞌbe ga bɨ doꞌdónozé ꞌdáa née. Ásé ógụndíki owụ́phɨṛangá dongí bɨ ngárá ꞌyị e ekị́nɨ́ aka doa kú wá ní, mɨódóótoné kenée tara ngíti ꞌbe. Ídísé líkpí a, zɨ́se ógụsé kɨ́e gɨrí zɨ́ma yáa.Ba owụ́phɨṛangá dongí|src="hk00033c.tif" size="col" loc="Mark 11:2" copy="Knowles" ref="11:2"
2 com a seguinte ordem:
3 Togụ́ ꞌyị e nduꞌyúnɨ́ sée kɨ́dí, méngịsé kéyị kenée gɨ ro ꞌdíya yá, ídíse úku a zɨ́ye kɨ́dí, Ngére ili ne, nɨ gɨrí kásalúgu a ꞌdiya.”
3 Se alguém perguntar por que vocês estão fazendo isso, digam que o Mestre precisa dele, mas o devolverá logo.
4 Zɨ́ye ndéréye, do ógụyé ndíki phɨṛangá dongí mɨódóótoné tara ngíti ꞌbe cigí mɨsiꞌdi kenée tɨ́ káa zɨ́ bɨ Yésụ uku ní. Geré zɨ́ye tónóye líkpí a.
4 Eles foram e acharam o jumentinho na rua, amarrado perto da porta de uma casa. Quando estavam desamarrando o animal,
5 Ngíti géyị ꞌyị e nɨyí kóo kpá mɨtóroyé do mɨsiꞌdi ore, zɨ́ye ị́nyịyé úku ledre zɨ́ yaꞌdá ga bɨ gbre Yésụ kasa yée née kɨ́dí, “ꞌBɨé ledre ꞌdi, bangá bɨ ásé líkpí a née ꞌbɨ ambi?”
5 algumas pessoas que estavam ali perguntaram: — O que é que vocês estão fazendo? Por que estão desamarrando o jumentinho?
6 Zɨ́ye úkulúgu ledre zɨ́ ꞌyị ga gére née tɨ́ káa zɨ́ bɨ Yésụ uku zɨ́ye ní. Zɨ́ ꞌyị ga gére née ótoómo yée, zɨ́ye ꞌdíꞌbi bangá née ndéréye kɨ́e.
6 Eles responderam como Jesus havia mandado, e então aquelas pessoas deixaram que os dois discípulos levassem o animal.
7 Zɨ́ye ógụyé kɨ́e zɨ́ Yésụ, zɨ́ye ónzó ngíti géyị bongó eyé e doa, zɨ́ Yésụ ékị́ ndị́sịné doa.
7 Eles levaram o jumentinho a Jesus e puseram as suas capas sobre o animal. Em seguida, Jesus o montou.
8 Zɨ́ ngíti géyị ꞌyị e ꞌdíꞌbiógụ bongó eyé e, ngíti géyị ꞌdecịnɨ́ ꞌbɨ eyé mbílí tịyị́ e do ízí yée zɨ́a kɨ́ rokinyi do mɨsiꞌdi gɨ ro óto úndrua.
8 Muitas pessoas estenderam as suas capas no caminho, e outras espalharam no caminho ramos que tinham cortado nos campos.
9 Zɨ́ ꞌyị ga bɨ nɨyí ꞌbɨ eyé ꞌdáꞌdá, kɨ́ yée ga bɨ gɨ do kacɨ́ a gɨ ꞌdáꞌba ní, ndị́sịyé ụ́cụ koko kɨ́ yéyéyị́ kɨ́ ndị́sị ótrụ́ ledre ꞌdága kɨ́dí,
9 Tanto os que iam na frente como os que vinham atrás começaram a gritar: — Que Deus abençoe aquele que vem em nome do Senhor!
10 Úndru idí ídí zɨ́ wo bɨ ogụ go ndị́sị do kị́tị ngére ꞌbɨ bulúnduzé Dawídi ní.
10 Que Deus abençoe o Reino de Davi, o nosso pai, o Reino que está vindo! Hosana a Deus nas alturas do céu!
11 Zɨ́ Yésụ ị́nyịyé kɨ́ ꞌyị ené e ólụ́ye sɨmɨ Yerụsaléma, do ndéréye do ligá ꞌDị́cị́ ꞌbɨ Lomo. Gɨ zɨ́a, kadra utú nda kóo go mɨútú, zɨ́a lúrú éyị́ ga bɨ ore ní, nda go lá ꞌdiꞌdiya, zɨ́ye ị́nyịyé kɨ́ ꞌyị lódụ́ kacɨ́ne ga bɨ sokó doa gbre (12) ní gɨ ore, yóó do ndáꞌbalúgu royé ꞌdáꞌba sɨmɨ Beteníya.
11 Jesus entrou em Jerusalém, foi até o Templo e olhou tudo em redor. Mas, como já era tarde, foi para o povoado de Betânia com os doze discípulos.
12 Zɨ́ bi árálóꞌbó roné, zɨ́ Yésụ ị́nyịyé ndáꞌbalúgu royé gɨ sɨmɨ Beteníya sɨmɨ Yerụsaléma, ꞌbú mengị nda kóo Yésụ maꞌdáa go mɨméngị.
12 No dia seguinte, quando eles estavam voltando de Betânia, Jesus teve fome.
13 Zɨ́a lúrúndíki ndóṛí ꞌbɨ ꞌbe gɨ gbála kɨ́ mbílíne gbụkụ. Abú née ndaá aka kóo sịndị́ kadra gɨ ro mɨkánda mɨáná a wá yá, zɨ́a sómụ́ ledre kɨ́dí, ambí owo ne, éyị́ née kenée kuṛú mɨánága ga bɨ idíakánɨ́ ní, nɨyí ba bo ꞌdága íri. Zɨ́a ị́nyịné ndéréne gị sị́ ndóṛí née íri lúrú bi, lurú bi má, kémbị́ mɨáná a ndaá. Ba ndóṛí ꞌbɨ ꞌbe kɨ́ mɨánáne|src="lb00085c.tif" size="span" loc="Mark 11:13" copy="Knowles" ref="11:13"
13 Viu de longe uma figueira cheia de folhas e foi até lá para ver se havia figos. Quando chegou perto, encontrou somente folhas porque não era tempo de figos.
14 Cịkị ore, zɨ́ Yésụ ị́nyịné óto tarané kacɨ́ a née kɨ́dí, “Tɨ́ káa zɨ́ bɨ áyí go née ní, útúásá ꞌbɨ eyị́ lolụ áná gɨ ro zɨ́ ꞌyị e ánu mɨánáyị kú wá.” ꞌYị lódụ́ kacɨ́ga uwúnɨ́ kóo ledre bɨ uku née go.
14 Então disse à figueira: E os seus discípulos ouviram isso.
15 Sɨmɨ bɨ olụ́nɨ́ nda go sɨmɨ Yerụsaléma ní, zɨ́ Yésụ ólụ́ne do ligá ꞌDị́cị́ ꞌbɨ Lomo, zɨ́a ógóbáyi ꞌyị ga bɨ ndịsịnɨ́ úgú éyị́ e kpá kɨ́ úgúóyó éyị́ e ore ní ꞌdáꞌba. Zɨ́a kpá ndị́sịné kɨ́ ị́trị́ónzó tarabíza bɨ ꞌyị óyólóꞌbó késị́ e ndịsịnɨ́ óyólóꞌbó késị́ e doa ní kpụkpụ́kpụ bi. Nda kpá kɨ́ bi ndị́sị ꞌbɨ ꞌyị ga bɨ ndịsịnɨ́ úgúóyó amámu e ní.
15 Quando Jesus e os discípulos chegaram a Jerusalém, ele entrou no pátio do Templo e começou a expulsar todos os que compravam e vendiam naquele lugar. Derrubou as mesas dos que trocavam dinheiro e as cadeiras dos que vendiam pombas.
16 Yésụ ili ené zɨ́ ꞌyị e ị́mbị́ éyị́ e ndéréꞌdécị bi kɨ́e gɨ do ligá ꞌdị́cị́ ꞌbɨ Lomo wá.
16 E não deixava ninguém atravessar o pátio do Templo carregando coisas.
17 Sɨmɨ bɨ ndịsị ꞌdódo ledre ní, zɨ́a úku ledre zɨ́ye kɨ́dí, “Ndaá ꞌbɨ ené mɨékéne bɨ kɨ́dí,
17 E ele ensinava a todos assim:
18 Sɨmɨ bɨ ledre ga bɨ Yésụ ndịsị ꞌdódo yée do ligá ꞌDị́cị́ ꞌbɨ Lomo ní, owụ́ndiki mbílí manda ga bɨ ꞌbɨ ꞌyị ꞌdáná éyị́ e kpá kɨ́ ꞌyị ꞌdódo lorụ e ní, zɨ́ye ndị́sịyé gámásóꞌdo mɨsiꞌdi gɨ ro zɨ́ye úfu wo. Abú kenée ndotó, nɨyí kóo mbá kɨ́ ngịrị royé, gɨ zɨ́a, tụ́ꞌdụ́ ꞌyị e ilinɨ́ yị́ eyé kóo mbá Yésụ gɨ zɨ́ bɨlámá ꞌdódo ledre ené.
18 Os chefes dos sacerdotes e os mestres da Lei ouviram isso e começaram a procurar um jeito de matar Jesus. Mas tinham medo dele porque o povo admirava os seus ensinamentos.
19 Nda go kɨ́ tagá ndụlụ, gɨ do kacɨ́ ꞌdódo ledre, zɨ́ Yésụ maꞌdáa ólụ́ógụyé kɨ́ ꞌyị lódụ́ kacɨ́ne e gɨ sɨmɨ gara gɨ ore ꞌdáꞌba.
19 De tardinha, Jesus e os discípulos saíram da cidade.
20 Nda káa zɨ́ kɨ́lóndó a née kɨ́ phịyị́, nɨyí kpá go ndáꞌbalúgu royé sɨmɨ Yerụsaléma, zɨ́ye lúrú ndóṛí bɨ karana Yésụ oto tarané kacɨ́ a ní, gagá go zawu gɨ ꞌdága gị ro cíyíne e.
20 No dia seguinte, de manhã cedo, Jesus e os discípulos passaram perto da figueira e viram que ela estava seca desde a raiz.
21 Zɨ́ Pétero ị́nyịné sómụ́ndíki ledre bɨ karana Yésụ mengị ní, zɨ́a úku ledre kɨ́dí, “Ɨ́, ꞌyị ꞌdódo ledre, lúrú aka kágá bɨ karana óto tarayị́ kacɨ́ a ba, gagá go.”
21 Então Pedro lembrou do que havia acontecido e disse a Jesus: — Olhe, Mestre! A figueira que o senhor amaldiçoou ficou seca.
22 Zɨ́ Yésụ úku ledre zɨ́ye kɨ́dí, “Ídísé ṇgúṇgu ledre ꞌbɨ Lomo.
22 Jesus respondeu:
23 Ídísé óto ledre ba sɨmɨ dosé. ꞌYị bɨ iꞌbí roné go za mbá zɨ́ Lomo ní, togụ́ uku ledre zɨ́ landa bɨ ꞌdáa kɨ́dí, ‘Ídí ị́nyị gɨ ore zɨ́yị ndéré útúyị sɨmɨ mɨkavu bɨ ꞌdáa,’ togụ́ ꞌyị née owo go bɨlámáne kɨ́dí ledre bɨ née uku née nɨ méngị roné yá, zɨ́ Lomo óto ledre née, zɨ́a tɨ́ méngị roné zɨ́ ꞌyị née kenée.
23 Eu afirmo a vocês que isto é verdade: vocês poderão dizer a este monte: “Levante-se e jogue-se no mar.” Se não duvidarem no seu coração, mas crerem que vai acontecer o que disseram, então isso será feito.
24 Káa zɨ́ bɨ éyị́ nɨ kenée bo ní, máúku zɨ́se maꞌdíi, togụ́ íꞌbísé rosé go mbá zɨ́ Lomo, nda sɨmɨ bɨ ásé ndị́sị íni ini zɨ́ Lomo, zɨ́se ndúꞌyú wo gɨ ro éyị́ ní, ídísé ṇgúṇgu a kɨ́dí, éyị́ bɨ ndúꞌyúsé wo gɨ roa née, ásá tɨ́ ndíki a maꞌdíi, Lomo nɨ tɨ́ íꞌbí éyị́ maꞌdáa zɨ́se.
24 Por isso eu afirmo a vocês: quando vocês orarem e pedirem alguma coisa, creiam que já a receberam, e assim tudo lhes será dado.
25 Ndásé íni ini zɨ́ ꞌBụzé Lomo nyé kɨ́ bɨsinyí ledre sɨmɨsé ro lafúse e wá, gɨ ro zɨ́ Lomo úwú ini esé.
25 E, quando estiverem orando, perdoem os que os ofenderam, para que o Pai de vocês, que está no céu, perdoe as ofensas de vocês.
26 Togụ́ ásé go íni ini zɨ́ ꞌBụsé Lomo gɨ ro zɨ́a ótoómo lúyú ledre esé yá, ídísé ówo a kɨ́dí lafúse ga bɨ nɨyí ógụ ndúꞌyú sée gɨ ro zɨ́se ótoómo ledre zɨ́ye ní, ídísé ị́drị mɨmbéꞌdesé, zɨ́se ótoómo ledre zɨ́ye. ꞌBụzé Lomo nɨ kpá ótoómo lúyú ledre esé.”
26 [Se não perdoarem os outros, o Pai de vocês, que está no céu, também não perdoará as ofensas de vocês.]
27 Née ní, zɨ́ Yésụ ndéréógụyé kɨ́ ꞌyị lódụ́ kacɨ́ne e go sɨmɨ Yerụsaléma, zɨ́ye ndị́sịyé gámáye do ligá ꞌDị́cị́ ꞌbɨ Lomo. Zɨ́ ngíti géyị manda ga bɨ ꞌbɨ ꞌyị ꞌdáná éyị́ e, kɨ́ ngíti géyị ꞌyị ꞌdódo lorụ e, kɨ́ ngíti géyị mɨngburoko ngére e ógụyé zɨ́ Yésụ.
27 Depois voltaram para Jerusalém. Quando Jesus estava andando pelo pátio do Templo, chegaram perto dele os chefes dos sacerdotes, os mestres da Lei e os líderes dos judeus que estavam ali
28 Zɨ́ye úku ledre zɨ́a kɨ́dí, “Ndíki ꞌbɨ eyị́ rokoꞌbụ máa bɨ zɨ́yị ndị́sịyị́ méngị ledre e kɨ́e ꞌdényé bɨ káa ba ba gɨ ꞌda? Ambí iꞌbí rokoꞌbụ máa née zɨ́yị ne?”
28 e perguntaram: — Com que autoridade você faz essas coisas? Quem lhe deu autoridade para fazer isso?
29 Yésụ ya zɨ́ye ní, “Máíli aka ndúꞌyú sée kɨ́ nduꞌyú kị́éꞌdo kí. Togụ́ úkulúgusé ledre go kacɨ́ a zɨ́ma, mááyí nda fú úku ꞌdódo ledre rokoꞌbụ bɨ mándị́sị méngị ledre e kɨ́e ba zɨ́se.
29 Jesus respondeu:
30 Úkusé aka zɨ́ma, Yiwáni ndiki kóo rokoꞌbụ bɨ zɨ́a ndị́sịné bábátị́zị́ ꞌyị e kɨ́e ní gɨ ꞌda? Gɨ zɨ́ ꞌyịmaꞌdí e? Togụ́ kenée wá, nda gɨ zɨ́ Mbigí Lomo?”
30 Respondam: quem deu autoridade a João para batizar? Foi Deus ou foram pessoas?
31 Zɨ́ye tónóye ndị́sị úku ledre dengbị́ye kɨ́dí, “Azé úku a zɨ́a ba kɨ́dí ꞌdi? Togụ́ ukuzé ya gɨ zɨ́ Lomo, nɨ geré úku a kɨ́dí, bɨ kenée ní, ilizé nda kóo ledre ené wá gɨ zɨ́ ꞌdi?
31 Aí eles começaram a dizer uns aos outros: — Se dissermos que foi Deus, ele vai perguntar: “Então por que vocês não creram em João?”
32 Togụ́ ukuzé ya ndiki rokoꞌbụ née gɨ zɨ́ ꞌyịmaꞌdí e, utúasá kpá wá.” Gɨ zɨ́a, nɨyí kóo kɨ́ ngịrị royé gɨ zɨ́ ꞌyị e, gɨ zɨ́a, tụ́ꞌdụ́ ꞌyị e ṇguṇgunɨ́ kóo go mbá kɨ́dí, Yiwáni nɨ nébị.
32 Mas, se dissermos que foram pessoas, ai de nós! Eles estavam com medo do povo, pois todos achavam que, de fato, João era
33 Zɨ́ye nda ị́nyịyé úkulúgu ledre kacɨ́ a zɨ́a kɨ́dí, “Owozé wá.”
33 Por isso responderam: — Não sabemos.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Marcos 11, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.