João 12

MƗKÁNDA LORỤ ꞌBƗ LOMO KƗ́ DOSỊ́ ÉYỊ́ E (BDH) vs BKJ

Sair da comparação
1 Sɨmɨ bɨ ngítí sị́lị́ idíaká go ịnyị doa kéṛị́ (6) gɨ ro zɨ́ Ayímbi Umbuokpó ꞌbɨ Yụ́da e née tónóne ní, zɨ́ Yésụ ị́nyịné gɨ sɨmɨ owụ́ gara bɨ Efarayíma ní ndéréne ꞌbe ꞌbɨ Lázoro sɨmɨ Beteníya kɨ́ꞌdí bɨ kóo uru Lázoro maꞌdáa gɨ sɨmɨ umbu ní.
1 Seis dias antes da Páscoa, veio Jesus a Betânia, onde estava Lázaro, o que estivera morto, e a quem ele ressuscitara dos mortos.
2 Zɨ́ ꞌyị e yóko royé do méngị mongụ́ éyị́ mɨánu gɨ ro ꞌdíꞌbi Yésụ kɨ́e sɨmɨ sụmụ. Márata ndịsị kóo lúrú bi kacɨ́ éyị́ mɨánu bɨ zɨ́ ꞌyị e née ne, Lázoro anunɨ́ ꞌbɨ eyé éyị́ kɨ́ Yésụ.
2 Fizeram-lhe ali uma ceia, e Marta servia, mas Lázaro era um dos que estavam à mesa com ele.
3 Zɨ́ Maríya lémị Lázoro ndéré ꞌdíꞌbiógụ bɨlámá sụꞌbụ́ mɨndonyo bɨ kóo ugú kɨ́ tụ́ꞌdụ́ késị́ ní, dụ́dụ a za mbá ro sịndị́ Yésụ kɨ́ꞌdí bɨ ndịsịnɨ́ kɨ́ Lázoro e ánu éyị́ ꞌdị́cị́ ní. Zɨ́a ndị́sịné óꞌdóóyó sụꞌbụ́ máa née gɨ ro sịndị́ Yésụ kɨ́ bịdoné bɨ alamɨála ní. Zɨ́ ndonyo sụꞌbụ́ ꞌdíꞌbi sɨmɨ ꞌdị́cị́ bɨ Yésụ ndịsịnɨ́ sɨmɨ a née yeré.
3 Então, Maria, tomando uma libra de unguento de nardo puro, caríssimo, ungiu os pés de Jesus, e limpou os pés com os seus cabelos; e a casa se encheu com o cheiro do unguento.
4 Geré zɨ́ Yụ́da Keriyóta bɨ ngúru ꞌyị lódụ́ kacɨ́ Yésụ bɨ nɨ ógụ iꞌbí ngbángá Yésụ ní, ị́nyịné úku ledre zɨ́ Maríya kɨ́dí,
4 Então, disse um dos seus discípulos, Judas Iscariotes, filho de Simão, aquele que o havia de trair:
5 “Áyi, lefe sinyinɨ́ nda sụꞌbụ́ née bi kenée gɨ ro ꞌdi, nɨyí kóo úgúóyó a kɨ́ mongụ́ tụ́ꞌdụ́ késị́ bɨ ꞌyị nɨ méngị moko gɨ roa kɨ́ sɨmɨbi kpuú ní do sáká ꞌyị lerị́ e kɨ́ késị́ máa née.”
5 Por que não se vendeu este unguento por trezentos denários, e não se deu aos pobres?
6 Yụ́da uku ené ledre née gɨ zɨ́a bɨ ili ndị́sị sáká ꞌyị lerị́ e ní wá, yị́ ené gɨ zɨ́a bɨ nɨ ꞌyị lúrú bi kacɨ́ késị́ ní, ili idínɨ́ íꞌbí késị́ née do sị́lị́ne gɨ do bɨ zɨ́ne ndị́sị úgu ngíti géyị éyị́ e gɨ sɨmɨ a sáká roné kɨ́e.
6 Então ele disse isso não pelo cuidado que tivesse dos pobres, mas porque era ladrão, e tinha a bolsa, e subtraía o que nela foi colocado.
7 Geré zɨ́ Yésụ úkulúgu ledre zɨ́ Yụ́da kɨ́dí, “Ndá úku ledre zɨ́ kára née wá. Sụꞌbụ́ bɨ sụsụ romá née, yemeomo née go máa gɨ zɨ́a sịndị́ kadra ꞌbɨ óto máa sɨmɨ gu nɨ go gbóo.
7 Disse, pois, Jesus: Deixe-a sozinha! Para o dia do meu sepultamento o tem guardado.
8 Ídí ówo a kɨ́dí kacɨ́ kadra mbá, ásé fú lá kɨ́ ꞌyị lerị́ e do bi kị́éꞌdo. Máa, utúasázé ídí kése fú lá do bi kị́éꞌdo wá.”
8 Porque os pobres sempre os tendes convosco, mas a mim nem sempre me tendes.
9 Ábuwá tụ́ꞌdụ́ Yụ́da e uwúnɨ́ go ya Yésụ nɨ sɨmɨ Beteníya ore. Zɨ́ tụ́ꞌdụ́ ye ndéréye íri. Ndaá ꞌbɨ ené bɨ yaá nderénɨ́ née lá dụụ́ zɨ́ Yésụ ní wá, nderénɨ́ kpá gɨ ro lúrú Lázoro bɨ Yésụ maꞌdáa uru wo gɨ sɨmɨ umbu ní.
9 Portanto, muita gente dos judeus soube que ele estava ali; e eles foram, não só por causa de Jesus, mas também para ver a Lázaro, a quem ele ressuscitara dos mortos.
10 Zɨ́ manda ga bɨ ꞌbɨ ꞌyị ꞌdáná éyị́ e ní yéme royé kɨ́dí, yée idínɨ́ kpá úfu Lázoro ꞌdáꞌba,
10 Mas os principais sacerdotes consultaram como poderiam também matar a Lázaro,
11 gɨ zɨ́a bɨ Yésụ uru wo gɨ sɨmɨ umbu ní, zɨ́ tụ́ꞌdụ́ Yụ́da e nda yị́ eyé ṇgúṇgu ledre Yésụ.
11 porque por causa dele muitos dos judeus se afastaram, e creram em Jesus.
12 Zɨ́ bi árálóꞌbó roné, Zɨ́ Yésụ ị́nyịné gɨ sɨmɨ Beteníya gɨ ore ndéréne sɨmɨ Yerụsaléma. Zɨ́ ledre owụ́ ndíki tụ́ꞌdụ́ ꞌyị ga bɨ yokonɨ́ royé sɨmɨ ayímbi sɨmɨ Yerụsaléma ore ní kɨ́dí Yésụ nɨ go ógụ sɨmɨ Yerụsaléma íri.Yésụ olụ́ sɨmɨ Yerụsaléma |src="lb00315c.tif" size="span" loc="John 12:12" copy="Knowles" ref="12:12-15"
12 No dia seguinte, a grande multidão que tinha vindo à festa, ouvindo dizer que Jesus vinha a Jerusalém,
13 Zɨ́ tụ́ꞌdụ́ ꞌyị ga gére née ꞌdécị mbílí tịyị́ e do sị́lị́ye ị́nyịyé mutruu ndéré óndó do Yésụ do mɨsiꞌdi. Zɨ́ye ndị́sịyé ótrụ́ ledre e ꞌdága kɨ́dí,
13 tomaram ramos de palmeiras, e saíram-lhe ao encontro, e clamavam: Hosana! Abençoado é o Rei de Israel que vem em nome do Senhor.
14 Yésụ ekị́ ndịsị go do owụ́ dongí bɨ ogụnɨ́ kɨ́e zɨ́a ní, tɨ́ káa zɨ́ bɨ kóo mɨéké kúrú Lomo uku ní kɨ́dí,
14 E Jesus, tendo encontrado um jumentinho, assentou-se sobre ele, como está escrito:
15 “Sée nyị́ ꞌyị ga bɨ ꞌbɨ Yerụsaléma ní, ndásé éré ngịrị wá,
15 Não temas, filha de Sião; eis que o teu Rei vem, assentado sobre um potro de jumenta.
16 Sɨmɨ sịndị́ kadra máa bɨ kóo née ní, ꞌyị lódụ́ kacɨ́ Yésụ owoyemenɨ́ aka eyé kóo bɨ ya kɨ́dí mɨógụ Yésụ née ꞌdodo go kɨ́dí ledre bɨ kóo nɨ mɨékéne ní sịndị́ kadra ené ogụ go ndịsị méngị roné née goó ne ní wá. Owoyemenɨ́ nda té sɨmɨ bɨ Yésụ ndaꞌbalugu roné go komo ere nɨyí nda go kɨ́ ndị́sị sómụ́ndíki ledre ga bɨ kóo Yésụ ndịsị méngị yée ní kɨ́dí ábuwá mɨéké kúrú Lomo uku ba kóo ledrea, yée ndịsịnɨ́ kóo ba tɨ́ óto úndrua.
16 Os seus discípulos, porém, a princípio não entenderam essas coisas; mas, quando Jesus foi glorificado, então eles se lembraram de que estas coisas estavam escritas a respeito dele, e que eles tinham feito essas coisas para ele.
17 ꞌYị ga bɨ kóo lurúnɨ́ Yésụ uru Lázoro gɨ sɨmɨ umbu do komoyé ní, nɨyí ꞌbɨ eyé fú lá ndị́sị úkutátá ledre máa bɨ kóo née zɨ́ tụ́ꞌdụ́ lafúye.
17 A multidão, pois, que estava com ele quando chamou a Lázaro para fora da sepultura, testemunhava que ele o ressuscitara dos mortos.
18 Née kpá ngúru sị́ ledre bɨ tụ́ꞌdụ́ ꞌyị e nderénɨ́ gɨ zɨ́a lúrú Yésụ sɨmɨ bɨ ogụ sɨmɨ Yerụsaléma ní gɨ zɨ́a uwúnɨ́ ledre Lázoro bɨ kóo uru wo ní go.
18 Por causa disso, também a multidão lhe saiu ao encontro, porque eles tinham ouvido que ele fizera este milagre.
19 Zɨ́ Farụsáyo ga gére née ódroyé dengbị́ye kɨ́dí, “Oꞌdo ba ꞌdódo ledre ené nda yị́ ené zɨ́ ꞌyị e goó kɨ́ rokoꞌbụné. Lúrúsé aka tụ́ꞌdụ́ ꞌyị e nɨyí nda yị́ eyé go ndị́sị ndéré kacɨ́ a. Ngíti éyị́ bɨ zɨ́ze méngị a ní, ndaá lolụ wá.”
19 Disseram, então, os fariseus entre si: Percebestes que nada conseguis fazer? Eis que o mundo vai após ele.
20 Sɨmɨ sịndị́ kadra bɨ kóo ꞌbɨ ayímbi née ní, ngíti géyị ꞌyị ga bɨ kɨ́ sị́ doyé Gịrị́gị e ní, ogụnɨ́ kóo kpá go sɨmɨ Yerụsaléma ore gɨ ro mbófo Lomo ndro kɨ́ ꞌyị ga bɨ ore ní.
20 E havia alguns gregos entre os que tinham subido para adorar na festa;
21 Zɨ́ Gịrị́gị ga gére née ndéréye zɨ́ ngúru ꞌyịmɨkása ꞌbɨ Yésụ bɨ kɨ́ ịrịné Phị́lịpo ní, zɨ́ye ndúꞌyú wo kɨ́dí, “Mongụ́ ꞌyị, ilizé ga gɨ ro ówo Yésụ.” Phị́lịpo maꞌdáa nɨ gɨ sɨmɨ ngúru owụ́ gara ꞌbɨ Galiláya bɨ kɨ́ ịrịné Beteseyị́da ní.
21 estes, pois, vieram a Filipe, que era de Betsaida da Galileia, e rogaram-lhe, dizendo: Senhor, queríamos ver a Jesus.
22 Zɨ́ Phị́lịpo ị́nyịné ndéréne úku ledre née zɨ́ ezené Andiríya. Zɨ́ye nda ị́nyịyé gbrengárá ndéréye kɨ́ ledre née zɨ́ Yésụ.
22 Filipe veio e contou para André; e novamente André e Filipe disseram a Jesus.
23 Zɨ́ Yésụ úku ledre kɨ́dí, “Sịndị́ kadra ogụ go zɨ́ ꞌyị e lúrú rokoꞌbụ ꞌbɨ Lomo kɨ́ úru máa Owụ́ ꞌbɨ ꞌYịmaꞌdí gɨ sɨmɨ umbu.
23 E Jesus lhes respondeu, dizendo: É chegada a hora em que o Filho do homem será glorificado.
24 Ídísé úwú ledre ba bɨlámáne. ꞌYị ga bɨ za mbá ndịsịnɨ́ óꞌdo kére ní, nɨyí aka óyụ kúfú kére née sɨmɨ káṇgá kí, nɨ nda fú ánáógụ tụ́ꞌdụ́ do ónzó a do lángbá. Ledre nɨ gɨ romá kpá kenée. Mááyí aka úyu do óto máa sɨmɨ káṇgá kí, zɨ́ma úrúma íꞌbí mɨkánda trịdrị zɨ́ tụ́ꞌdụ́ ꞌyịmaꞌdí e.
24 Na verdade, na verdade eu vos digo: Se o grão de trigo, caindo na terra, não morrer, permanece só; mas, se morrer, dá muito fruto.
25 ꞌYị bɨ nɨ lúrúcáyi máa, zɨ́a óto mɨmbéꞌdené lá gɨ ro ledre ga bɨ ꞌbɨ sága ba ní ní, sɨmɨ bɨ uyu go ní, trịdrị bɨ za fí ní, ndiki wá. Wo bɨ ṇguṇgu ꞌbɨ ené yị́ ené ledremá ní, nɨ ndíki trịdrị ne.
25 Quem ama a sua vida perdê-la-á, e quem neste mundo odeia a sua vida, guardá-la-á para a vida eterna.
26 ꞌYị bɨ ṇguṇgu go ídíne káa do ꞌyị lódụ́ kacɨ́ma ní, idí ndị́sị méngị dụụ́ ledre amá e. Bi bɨ mááyí ídí doa ní, ꞌyị amá máa née nɨ ídí kpá doa. Babá nɨ ídí kɨ́ rokinyi kɨ́ ꞌyị amá máa née.”
26 Se algum homem me serve, siga-me; e onde eu estiver, ali estará também o meu servo; se algum homem me servir, meu Pai o honrará.
27 Zɨ́ Yésụ úku ledre zɨ́ne kɨ́ roné kɨ́dí, “Lomo romá ndaá lolụ wá. ꞌBɨé ba gáa zɨ́ma úku ledre zɨ́ Babá idí ꞌdíꞌbióyó umbu ba gɨ komomá ꞌdáꞌba? Ɨ́ꞌɨ, née go tɨ́ ledre bɨ kasaogụ máa gɨ roa ní.”
27 Agora a minha alma está perturbada; e que direi eu? Pai, salva-me desta hora; mas para esta hora é que eu vim.
28 Gɨ do kacɨ́ ódro née ní, zɨ́ Yésụ íni ini zɨ́ Lomo kɨ́dí, “Babá, ídí mu ꞌdódo rokoꞌbụyị́ gɨ do bɨ zɨ́ ꞌyịmaꞌdí e do sogo káṇgá mbá ówo a.”
28 Pai, glorifica o teu nome. Então, veio uma voz do céu, dizendo: Eu já o tenho glorificado, e novamente o glorificarei.
29 Tụ́ꞌdụ́ ngíti géyị ꞌyị ga bɨ kóo toronɨ́ cigí Yésụ ore ní, owoꞌdiꞌbinɨ́ eyé bɨ kóo ya kɨ́dí, Lomo odro née ne gɨ komo ere zɨ́ Yésụ ní wá. Ngíti géyị ukunɨ́ ꞌbɨ eyé yaá “Nzagba embé ne.” Ngíti géyị ya “Ɨ́ꞌɨ, maláyika odrone zɨ́a.”
29 A multidão, pois, que ali estava e que a ouvira, dizia ter sido um trovão; outros diziam: Um anjo lhe falou.
30 Zɨ́ Yésụ úku ledre zɨ́ ꞌyị ga bɨ ndịsịnɨ́ úkulóꞌbó ledre née kɨ́dí, “Ledre bɨ ukunɨ́ née ndaá zɨ́ma wá, ukunɨ́ zɨ́se gɨ do bɨ zɨ́se ṇgúṇgu a gɨ do bɨ zɨ́ Lomo sáká sée.
30 Jesus respondeu e disse: Não veio esta voz por minha causa, mas por causa de vós.
31 Sịndị́ kadra ogụ go gɨ ro zɨ́ma ꞌdécị ngbanga ꞌyịmaꞌdí e kacɨ́ mɨméngị ledre eyé, kpá gɨ ro zɨ́ma rómo komo Satána za fí.
31 Agora é o juízo deste mundo; agora será expulso o príncipe deste mundo.
32 Née go kpá sịndị́ kadra bɨ nɨyí úfu máa, zɨ́ma kɨ́ úrúma sɨmɨ a ní. Gɨ do kacɨ́ a née ní, zɨ́ma úku ledre zɨ́ ṛị́kị́ sị́ do ꞌyịmaꞌdí e za mbá, gɨ ro zɨ́ye ógụyé mbá zɨ́ma.”
32 E eu, quando for levantado da terra, todos os homens atrairei a mim.
33 Yésụ uku ledre née kenée gɨ do bɨ zɨ́ ꞌyị e ówo toso umbu bɨ née nɨ uyu a, zɨ́ne kɨ́ úrúne ní.
33 E dizia isto, significando de que morte ele deveria morrer.
34 Zɨ́ ꞌyị ga gére née úkulúgu ledre zɨ́ Yésụ kɨ́dí, “Bɨ lorụ bɨ Mụ́sa eké ní uku zɨ́ze kɨ́dí, Kɨ́résịto nɨ ídí trịdrị za fí ní. Áyí úku lárá ledre káa be ꞌdi, ‘Yá nɨyí phéphéónzó Ówụ́ ꞌbɨ ꞌYịmaꞌdí do mɨngbúngbu kágá’? Owụ́ ꞌbɨ ꞌYịmaꞌdí máa née nda ꞌbɨ ené go náambi?”
34 Respondeu-lhe a multidão: Nós temos ouvido da lei que o Cristo permanece para sempre; e como dizes tu: É necessário que o Filho do homem seja levantado? Quem é esse Filho do homem?
35 Zɨ́ Yésụ úkulúgu ledre zɨ́ye kɨ́dí, “Mé bɨ mááyí aka dongaráse kɨ́ ꞌdódo yata ledre e zɨ́se ba, ṇgúṇgu ledre esé idí ngbóró tátá roné kpá fú ꞌdáꞌdá gɨ zɨ́a ꞌdódo ledre amá nɨ zɨ́se káa zɨ́ bimɨóṇgó ní. ꞌYị máa wo bɨ ꞌdiꞌbi sómụ́ ledre amá wá ní, utúasá méngị ledre e do bɨlámá mɨsiꞌdiné wá, gɨ zɨ́a ꞌdiꞌbi sómụ́ ledre gɨ zɨ́ma wá, nɨ yị́ ené sɨmɨ mɨtụlụrụ.
35 Então, Jesus disse-lhes: Ainda por um pouco de tempo a luz está convosco. Andai enquanto tendes luz, para que as trevas não venham sobre vós, pois quem anda nas trevas não sabe para onde vai.
36 Mé bɨ mááyí aka dongaráse káa zɨ́ bimɨóṇgó ba, ídísé lányá ro ledre ga bɨ mándị́sị ꞌdódo yée zɨ́se ní, gɨ do bɨ zɨ́se ídíse mbigí ꞌyị amá e. Sɨmɨ bɨ Yésụ uku ledre née zɨ́ye kenée ní, zɨ́a ndéréóyó yị́ ené roné gɨ do komoyé gɨ ore.”
36 Enquanto tendes luz, crede na luz, para que sejais filhos da luz. Essas coisas disse Jesus e retirou-se, escondendo-se deles.
37 Abú Yésụ mengị kóo tɨ́ mɨngburoko ledre e go za cụ́ do komo Yụ́da ga gére née yá, asinɨ́ yị́ eyé gɨ ro Yésụ fú lá mɨási.
37 Mas, apesar de ter feito tantos milagres diante deles, não criam nele;
38 Ledre bɨ Yụ́da mengịnɨ́ née utúasá ꞌduo kpịnị kɨ́ ledre bɨ kóo nébị Isáya uku ní kɨ́dí,
38 para que se cumprisse a palavra do profeta Isaías, que diz: Senhor, quem tem acreditado em nosso relato? E a quem foi revelado o braço do Senhor?
39 Gɨ zɨ́a bɨ doyé orụ mɨórụ kenée ní, utúasánɨ́ kpá ṇgúṇgu ledre Yésụ wá. Utúasá kpá té kɨ́ ledre bɨ kóo nébị Isáya uku kɨ́dí,
39 Por isso, eles não podiam crer, pelo que Isaías disse outra vez:
40 “Lomo ꞌdụtụ komoyé go
40 Ele cegou-lhes os olhos, e endureceu-lhes o coração, para que eles não vejam com seus olhos, nem compreendam no seu coração, e se convertam, e eu os cure.
41 Isáya uku ledre ga gére née kóró kóró kóró kenée gɨ zɨ́a Lomo ꞌdodo kóo Yésụ go zɨ́a. Yésụ maꞌdáa, nɨ kɨ́ rokoꞌbụ ꞌbɨ ledre e zɨ́ne. Isáya úku ledrea kenée gɨ zɨ́ kéyị née.
41 Essas coisas disse Isaías quando ele viu a sua glória, e dele falou.
42 Abú ngíti géyị mɨngburoko ꞌyị ꞌbɨ Yụ́da e ṇguṇgunɨ́ kóo tɨ́ ledre Yésụ go ní, ilinɨ́ zɨ́ lafúye ga bɨ Farụsáyo e bɨ ndịsịnɨ́ ꞌdódo lorụ ꞌbɨ Lomo ní ówo a wá. Káa bɨ lafúye máa ga gére née nɨyí zíngi do ụ́cụómo yée kɨ́ ólụ́ sɨmɨ ꞌDị́cị́ Kótrụro ꞌbɨ Lomo ke.
42 Contudo, muitos dentre os principais governantes creram nele; mas por causa dos fariseus não o confessavam, para não serem colocados para fora da sinagoga;
43 Yụ́da ga gére née ilinɨ́ nda yị́ eyé zɨ́ ꞌyịmaꞌdí e ídíye ye kɨ́ rokinyi kɨ́ye, gɨ zɨ́ wo bɨ Lomo nɨ ídí ne kɨ́ rokinyi kɨ́ye ní.
43 porque eles amavam mais a glória dos homens do que a glória de Deus.
44 Zɨ́ Yésụ úku ledre kɨ́ mongụ́ kúrú zɨ́ Yụ́da ga gére née kɨ́dí, “Máúku zɨ́se maꞌdíi, togụ́ ꞌyị ṇguṇgu ledremá go yá, ṇguṇgu go kpá ledre Babá bɨ kasaogụ máa ní.
44 Jesus clamou e disse: Quem crê em mim, crê, não em mim, mas naquele que me enviou.
45 ꞌYị bɨ lurú kụṛụꞌbụmá go ní, lurú kụṛụꞌbụ Babá kpá go.
45 E quem me vê, vê aquele que me enviou.
46 Máógụ kɨ́ bɨlámá ꞌdódo ledre zɨ́ ꞌyịmaꞌdí e do sogo káṇgá. ꞌYị bɨ ṇguṇgu ledremá go ní, luyú lolụ ledre wá gɨ zɨ́a nɨ go kɨ́ bɨlámá ówo ledre sɨmɨ doné.
46 Eu vim como luz para o mundo, para que todo aquele que crê em mim não permaneça nas trevas.
47 “Togụ́ ꞌyị ṇguṇgu lolụ ledre ga bɨ mándị́sị úku yée ba wá, née ndaá lolụ ledre amá wá, gɨ zɨ́a máógụ amá ꞌdécị ngbanga ꞌyịmaꞌdí e wá, máógụ yị́ amá gɨ ro yómo yée.
47 E se algum homem ouvir as minhas palavras, e não crer, eu não o julgo; porque eu não vim para julgar o mundo, mas para salvar o mundo.
48 ꞌYị ga bɨ asinɨ́ ꞌduꞌdorụ́ kɨ́ ṇgúṇgu ledre ga bɨ mándị́sị ꞌdódo yée ní, karanée sɨmɨ odụ sịndị́ kadra ꞌbɨ ꞌdécị ngbanga, ledre ga gére née nɨyí ꞌdécị ngbanga ro ꞌyị máa ga gére née ye, ndaá máa wá.
48 Quem me rejeitar, e não receber as minhas palavras, já tem quem o julgue; a palavra que eu tenho falado, essa o julgará no último dia.
49 Gɨ zɨ́a ledre máa ga bɨ mándị́sị ꞌdódo yée née, ndanɨ́ eyé ledre amá e wá, née ledre ga bɨ Babá ukuiꞌbí yée ní.
49 Porque eu não tenho falado de mim mesmo, mas o Pai, que me enviou, ele me deu um mandamento quanto ao que dizer e como falar.
50 Máówo bú ledre ga bɨ Babá uku yée ní togụ́ ꞌyị e ṇguṇgunɨ́ yá, nɨyí ndíki trịdrị bɨ za fí ní. Gɨ zɨ́ kéyị née, zɨ́ma ndị́sịmá ꞌdódo ledre ga gére née zɨ́ ꞌyị e.”
50 E sei que o seu mandamento é vida eterna; portanto, as coisas que eu digo, conforme me disse o Pai, assim eu digo.

Ler em outra tradução

Comparar com outra

Estude este capítulo no WhatsApp

Peça à IA da Bíblia Fala para explicar João 12, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.