Atos 21
MƗKÁNDA LORỤ ꞌBƗ LOMO KƗ́ DOSỊ́ ÉYỊ́ E (BDH) vs VC
1 Gɨ do kacɨ́ odụ mandá bɨ iꞌbízé dongaráze ní, zɨ́ze ótoómo yée ndéréze do ékị́ze sɨmɨ kuṛúngba, zɨ́ze ꞌdógụ bi geré mbị́ sɨmɨ cúkú bɨ Kóso ní. Sɨmɨ bi mɨárá a née zɨ́ze ndéréógụzé sɨmɨ cúkú bɨ kɨ́ ịrịné Róde, nda gɨ ro zɨ́ze ndéréókpóze sɨmɨ cúkú bɨ Patára ní.
1 Depois de nos separarmos dele, embarcamos e fomos em direção a Cós, e no dia seguinte a Rodes e dali a Pátara.
2 Gɨ sɨmɨ Patára, zɨ́ze ówo kuṛúngba bɨ ndịsị ndéré sɨmɨ káṇgá bɨ Fonị́sịya ní, zɨ́ze ékị́ze sɨmɨ a zɨ́a ꞌdógụ ógụ zée sága.
2 Encontramos aí um navio que ia partir para a Fenícia. Entramos e seguimos viagem.
3 Zɨ́ze ndéréze do iní zaá gị do bi bɨ lurúzé nda do cúkú bɨ Sáyípuroso ní go za mbá, zɨ́ze óyó rozé do gboṛụ a mɨꞌdí do anú ndéréze sɨmɨ káṇgá bɨ Sụ́rịya ní. Zɨ́ze ndítíógụzé do gbúṛóngó sɨmɨ gara bɨ Táyire do bi bɨ ịmbị́oyónɨ́ éyị́ ga bɨ kóo sɨmɨ mongụ́ kuṛúngba máa née ꞌdáꞌba doa ní.
3 Quando estávamos à vista de Chipre, deixando-a à esquerda, continuamos rumo à Síria e aportamos em Tiro, onde o navio devia ser descarregado.
4 Zɨ́ze ówo ngíti géyị ꞌyị lódụ́ kacɨ́ Yésụ ore, zɨ́ze ndị́sịzé kéye ore kɨ́ sị́lị́ ịnyị doa gbre. Sɨmɨ rokoꞌbụ ꞌbɨ ꞌDówụ́ Lomo, zɨ́ye úku ledre zɨ́ Páwulo kɨ́dí ndaá ndéré sɨmɨ Yerụsaléma wá.
4 Como achássemos uns discípulos, detivemo-nos com eles por sete dias. Eles, sob a inspiração do Espírito, aconselhavam Paulo que não subisse a Jerusalém.
5 Tɨ́ lá bɨ sịndị́ kadra ezé utúasá ní, zɨ́ze ꞌdíꞌbi mɨsiꞌdi ndéréze Yerụsaléma. Zɨ́ ꞌyị lódụ́ kacɨ́ Yésụ ga bɨ ore ní ị́nyịyé kɨ́ meꞌbeyé e, owụ́ ꞌbɨ eyé e mbá, ꞌdị́yịóto zée gɨ sɨmɨ gara gɨ ore gị kóꞌdụ́ mɨkavu, kɨ́ꞌdí bɨ utúzé do ngụ́ṛụ́ sịndị́ze kéye bi íni ini zɨ́ Lomo ní.
5 Mas, passados que foram esses dias, partimos e seguimos a nossa viagem. Todos eles com suas mulheres e filhos acompanharam-nos até fora da cidade. Ajoelhados na praia, fizemos a nossa oração.
6 Nda gɨ ore, zɨ́ze íꞌbí mandá dongaráze, azé ꞌbɨ ezé ékị́ sɨmɨ kuṛúngba, zɨ́ye ị́nyị ꞌbɨ eyé yóó ndáꞌbayé ꞌbe ꞌbɨ eyé.
6 Despedimo-nos então e embarcamos, enquanto eles voltaram para suas casas.
7 Zɨ́ze ị́nyịzé kɨ́ kuṛúngba gɨ sɨmɨ Táyire née ní ndéréze sɨmɨ gara bɨ kɨ́ ịrịné Potolemáyi, kɨ́ꞌdí bɨ ndéréze íꞌbí mandá zɨ́ ꞌyị ga bɨ ꞌyị lódụ́ kacɨ́ Yésụ ga bɨ ore ní, zɨ́ze ꞌdúꞌduzé ore sị́lị́ kị́éꞌdo.
7 Navegando, fomos de Tiro a Ptolemaida, onde saudamos os irmãos, passando um dia com eles.
8 Kɨ́lóndó a née ní, zɨ́ze ị́nyịzé ndéréógụzé sɨmɨ gara bɨ Kayisaríya ní. Ndịsịzé kóo íri ꞌbe ꞌbɨ Phị́lịpo bɨ ndịsị úku kúrú Lomo zɨ́ ꞌyị e ní, nɨ ngúru ꞌyị gɨ dongará ꞌyị ga bɨ kóo gelénɨ́ yée ịnyị doa gbre ní.
8 Partindo no dia seguinte, chegamos a Cesaréia e, entrando na casa de Filipe, o Evangelista, que era um dos sete {diáconos}, ficamos com ele.
9 Nyị́ ga nɨyí kóo bo eso ꞌdiꞌbinɨ́ aka yaꞌdá e wá, ndịsịnɨ́ úkutátá ledre bɨ Lomo ukuiꞌbí tarayé ní zɨ́ ꞌyị e.
9 Tinha quatro filhas virgens que profetizavam.
10 Gɨ do kacɨ́ bɨ ndịsịzé ore go kɨ́ sị́lị́ nyere ní, zɨ́ nébị bɨ kɨ́ ịrịné Ágaba ógụné gɨ sɨmɨ káṇgá bɨ Yụdáya ní.
10 Já estávamos aí fazia alguns dias, quando chegou da Judéia um profeta, chamado Ágabo.
11 Sɨmɨ bɨ ogụ lúrú zée ní, zɨ́a íꞌdí káꞌdá bɨ gɨ ro Páwulo ní, ódó sị́lị́ne kɨ́ sịndị́ne kɨ́e, zɨ́a ị́nyịné úku ledre ya, “ꞌDówụ́ Lomo uku ya, ‘Yụ́da ga bɨ sɨmɨ Yerụsaléma ní nɨyí ódó mị́ngị́ káꞌdá ba káa, do íꞌbí wo do sị́lị́ ꞌyị ga bɨ ngárá ndanɨ́ Yụ́da e wá ní.’ ”
11 Veio ter conosco, tomou o cinto de Paulo e, amarrando-se com ele pés e mãos, disse: Isto diz o Espírito Santo: assim os judeus em Jerusalém ligarão o homem a quem pertence este cinto e o entregarão às mãos dos pagãos.
12 Sɨmɨ bɨ uwúzé ledre née kenée ní, zɨ́ze ị́nyịzé kɨ́ ꞌyị ga bɨ ṇguṇgunɨ́ ledre ꞌbɨ Yésụ go ní mbá úku ledre zɨ́ Páwulo kɨ́dí ndaá ndéré sɨmɨ Yerụsaléma wá.
12 A estas palavras, nós e os fiéis que eram daquele lugar, rogamos-lhe que não subisse a Jerusalém.
13 Nda née ní, zɨ́ Páwulo úkulúgu ledre zɨ́ze ya, “Éyị́ bɨ ndị́sịsé íni ini, zɨ́se ndị́sịsé ꞌdécị mɨmbéꞌdemá kenée gɨ roa ní ꞌdi? Mándá nzíyimá lá dụụ́ gɨ ro do ódó máa sɨmɨ Yerụsaléma wá, kpá gɨ ro zɨ́ma úyumá íri gɨ ro ledre Ngére Yésụ.”
13 Paulo, porém, respondeu: Por que chorais e me magoais o coração? Pois eu estou pronto não só a ser preso, mas também a morrer em Jerusalém pelo nome do Senhor Jesus.
14 Sɨmɨ bɨ ṇguṇgu ené ledre bɨ ukuzé zɨ́a née wá ní, zɨ́ze ndécị́ ezé. Zɨ́ze lá úku ledre zɨ́a ya, “Idí mu méngị roné kacɨ́ íli ledre ꞌbɨ Ngére Yésụ.”
14 Como não pudéssemos persuadi-lo, desistimos, dizendo: Faça-se a vontade do Senhor!
15 Gɨ do kacɨ́ née ní, zɨ́ze ndị́sịzé ore cúkuꞌdée kɨ́ yéme éyị́ ezé e zɨ́ye ídíye nzíyiyé gɨ ro zɨ́ze ndéréze sɨmɨ Yerụsaléma.
15 Depois desses dias, terminados os preparativos, subimos a Jerusalém.
16 Zɨ́ ngíti géyị ꞌyị lódụ́ kacɨ́ Yésụ ga bɨ sɨmɨ gara bɨ Kayisaríya ní ꞌdị́yịóto ógụ zée zaá gị ꞌbe ꞌbɨ Menasóna, kɨ́ꞌdí bɨ ilizé ndéré ndị́sị ní. Nɨ ꞌyị gɨ sɨmɨ cúkú bɨ Sáyípuroso ní, nɨ kuṛú ꞌyị lódụ́ kacɨ́ Yésụ kú ꞌdesị́.
16 Foram também conosco alguns dos discípulos de Cesaréia, que nos levaram à casa de Menason de Chipre, um antigo discípulo em cuja casa nos devíamos hospedar.
17 Sɨmɨ bɨ ogụzé sɨmɨ Yerụsaléma ní, zɨ́ ꞌyị lódụ́ kacɨ́ Yésụ ga bɨ íri ní ꞌdíꞌbi zée sɨmɨ sụmụ bɨlámáne kɨ́ngaya.
17 À nossa chegada em Jerusalém, os irmãos nos receberam com alegria.
18 Sɨmɨ bi mɨárá a née, zɨ́ Páwulo ꞌdíꞌbi zée zɨ́ze ndéréze lúrú Yakóbo kɨ́ mɨngburoko ꞌyị ga bɨ ꞌyị lódụ́ kacɨ́ Yésụ ní, nɨyí kóo mbá ꞌbe ꞌbɨ ené ore.
18 No dia seguinte, Paulo dirigiu-se conosco à casa de Tiago, onde todos os anciãos se reuniram.
19 Zɨ́ Páwulo íꞌbí mandá zɨ́ye mbá, zɨ́a tónóne lị́kpị́ ledre ga bɨ Lomo mengị yée zɨ́ ꞌyị ga bɨ ngárá ndanɨ́ Yụ́da e wá ní kpụrụ́ gɨ sɨmɨ moko bɨ née mengị ní.
19 Tendo-os saudado, contou-lhes uma por uma todas as coisas que Deus fizera entre os pagãos por seu ministério.
20 Sɨmɨ bɨ uwúnɨ́ ledre née ní, zɨ́ye mbófo ịrị Lomo. Gɨ ore, zɨ́ye úku ledre zɨ́ Páwulo ya, “Lúndu ꞌbɨ ené, lúrú káa zɨ́ bɨ tụ́ꞌdụ́ álifu Yụ́da e ṇguṇgunɨ́ ledre ꞌbɨ Yésụ ní go, ówo kpá káa zɨ́ bɨ ndịsịnɨ́ íꞌbí royé lódụ́ lorụ ꞌbɨ Mụ́sa ní bú.
20 Ouvindo isso, glorificaram a Deus e disseram a Paulo: Bem vês, irmão, quantos milhares de judeus abraçaram a fé sem abandonar seu zelo pela lei.
21 Uwúnɨ́ ledreyị́ go kɨ́dí ndị́sị kóo ꞌdódo ledre zɨ́ Yụ́da ga bɨ sɨmɨ káṇgá ꞌbɨ ꞌyị ga bɨ ngárá ndanɨ́ Yụ́da e wá ní ya, ndanɨ́ ndị́sị lódụ́ kacɨ́ lorụ bɨ Mụ́sa eké ní wá, owụ́ ꞌbɨ eyé e ndanɨ́ kpá útú ngbuṛu togụ́ mbú lódụ́ ondụ́ ꞌbɨ Yụ́da e wá.
21 Eles têm ouvido dizer de ti que ensinas os judeus, que vivem entre os gentios, a deixarem Moisés, dizendo que não devem circuncidar os seus filhos nem observar os costumes {mosaicos}.
22 Maꞌdíi, nɨyí go ógụ úwú a kɨ́dí ógụ go, azé méngị go ꞌdi?
22 Que se há de fazer? Sem dúvida, saberão de tua chegada.
23 Ba ledre bɨ ilizé zɨ́yị méngị a ní. Yaꞌdá e nɨyí ona eso mocụ́nɨ́ éyị́ go zɨ́ Lomo.
23 Faze, pois, o que te vamos dizer. Temos aqui quatro homens que têm um voto.
24 Ídí ꞌdíꞌbi yée zɨ́se ndérése méngị ondụ́ bɨ ndịsị óto ꞌyị zɨ́a ídíne drá ní gɨ rosé ndro kéye, zɨ́yị íꞌbí késị́ gɨ ro eyị́ bɨ nɨyí ꞌdáná éyị́ zɨ́ Lomo sɨmɨ bɨ nɨyí ólo doyé ní. Gɨ ore ꞌyị e nɨyí ówo a mbá kɨ́dí ábuwá ndị́sị yị́ eyị́ méngị ledre e kacɨ́ lorụ ꞌbɨ Mụ́sa, ledre bɨ ndịsịnɨ́ lị́kpị́ a gɨ royị́ ba nda ꞌbɨ ené maꞌdíi wá.
24 Toma-os contigo, faze com eles os ritos da purificação e paga por eles {a oferta obrigatória} para que rapem a cabeça. Então todos saberão que é falso quanto de ti ouviram, mas que também tu guardas a lei.
25 Tɨ́ lá ꞌyị máa yée ga bɨ ṇguṇgunɨ́ ledre ꞌbɨ Yésụ ngárá ndanɨ́ Yụ́da e wá ní, kasazé wáraga go zɨ́ye kɨ́dí, ndanɨ́ ánu éyị́ mɨánu bɨ ꞌdanánɨ́ lomo ga bɨ ꞌyịmaꞌdí yemenɨ́ ye kɨ́ sị́lị́ye ní wá. Ndanɨ́ ánu esị bɨ kɨ́ sáma sɨmɨné ní wá, esị bangá bɨ kpuṛonyó ꞌdewenɨ́ lá goa sáma a loloonzó roné gɨ sɨmɨ a wá ní wá, ndanɨ́ kpá sóꞌdo royé kɨ́ ꞌyị ga bɨ ofụ́nɨ́ aka royé kéye wá ní wá.”
25 Mas a respeito dos que creram dentre os gentios, já escrevemos, ordenando que se abstenham do que for sacrificado aos ídolos, do sangue, da carne sufocada e da fornicação.
26 Zɨ́ Páwulo ꞌdíꞌbi yaꞌdá ga gére née kɨ́lóndó a née, zɨ́ye ndéréye méngị ondụ́ bɨ ndịsị óto ꞌyị zɨ́a ídíne drá ní gɨ roné ndro kéye. Nda gɨ ore zɨ́a ndéréne úku ꞌdódo ledre odụ sị́lị́ ꞌbɨ ondụ́ bɨ mengịnɨ́ ní kɨ́ sịndị́ kadra bɨ nɨyí ꞌdáná éyị́ gɨ royé sɨmɨ ꞌDị́cị́ ꞌbɨ Lomo ní.
26 Então Paulo acompanhou aqueles homens no dia seguinte e, purificando-se com eles, entrou no templo e fez aí uma declaração do termo do voto, findo o qual se devia oferecer um sacrifício a favor de cada um deles.
27 Sɨmɨ bɨ sị́lị́ ꞌbɨ ondụ́ bɨ ịnyị doa gbre nɨ go gbóo gɨ ro ụ́kụ́ ní, zɨ́ ngíti géyị Yụ́da e gɨ sɨmɨ káṇgá bɨ Ásiya ní lúrúndíki Páwulo sɨmɨ ꞌDị́cị́ ꞌbɨ Lomo. Zɨ́ye óto ꞌyị e zɨ́ mɨmbéꞌdeyé ésị́ne ro Páwulo gɨ ro zɨ́ye ꞌdíꞌbi wo.
27 Ao fim dos sete dias, os judeus, vindos da Ásia, viram Paulo no templo e amotinaram todo o povo. Lançando-lhe as mãos,
28 Zɨ́ Yụ́da ga gére née gbúrógbóye, “Lafúze Isɨréle e, sákásé zée. Ba oꞌdo bɨ ndịsị gámá kɨ́ ꞌdódo bɨsinyí ledre ro ꞌyị ezé e kɨ́ lorụ bɨ Mụ́sa eké ní, kɨ́ ledre gɨ ro bi ꞌbɨ Lomo. Cakaba ní, ꞌdiꞌbiogụ Gịrị́gị e go sínyíónzó do ligá ꞌDị́cị́ ꞌbɨ Lomo bɨ ngárá lúyú ledre ndaá doa wá ní.”
28 gritavam: Ó judeus, valei-nos! Este é o homem que por toda parte prega a todos contra o povo, a lei e o templo. Além disso, introduziu até gregos no templo e profanou o lugar santo.
29 Ukunɨ́ kóo ledre née kenée gɨ zɨ́a lurúndikinɨ́ Páwulo e kɨ́ Tarafímo ꞌyị ꞌbɨ Éfeso sɨmɨ mongụ́ gara, somụ́nɨ́ ꞌbɨ eyé ya, Páwulo nderé kɨ́e go do ligá ꞌDị́cị́ ꞌbɨ Lomo.
29 É que tinham visto Trófimo, de Éfeso, com ele na cidade, e pensavam que Paulo o tivesse introduzido no templo.
30 Sɨmɨ bɨ ꞌyị e uwúnɨ́ ya bɨsinyí ledre nɨ go méngị roné do ligá ꞌDị́cị́ ꞌbɨ Lomo ꞌdáa ní, zɨ́ye ụ́dụyé ngásáye íri, kacɨ́ tara mɨsiꞌdi e mbá ꞌyị e. Zɨ́ye ꞌdíꞌbi Páwulo óṿoógụ wo ꞌdáꞌba gɨ do ligá ꞌDị́cị́ ꞌbɨ Lomo, geré zɨ́ye ꞌdụ́tụ mbotụ e mbá.
30 Alvoroçou-se toda a cidade com grande ajuntamento de povo. Agarraram Paulo e arrastaram-no para fora do templo, cujas portas se fecharam imediatamente.
31 Sɨmɨ bɨ tụ́ꞌdụ́ ꞌyị ga gére née ayínɨ́ go gɨ ro úfu Páwulo ní, zɨ́ sanda ógụné zɨ́ mongụ́ manda ꞌbɨ asikíri ꞌbɨ Róma e kɨ́dí, bɨsinyí ledre nɨ go méngị roné sɨmɨ Yerụsaléma, gara ꞌdáa.
31 Como quisessem matá-lo, o tribuno da coorte foi avisado de que toda Jerusalém estava amotinada.
32 Zɨ́ mongụ́ manda ꞌbɨ asikíri ꞌbɨ Róma née geré ꞌdíꞌbi asikíri e ꞌdiya ndéréye íri. Sɨmɨ bɨ ꞌyị e lurúndikinɨ́ wo kɨ́ asikíri ené e ní, zɨ́ye ótoómo kɨ́ ócó Páwulo.
32 Ele tomou logo soldados e oficiais e correu aos manifestantes. Estes, ao avistarem o tribuno e os saldados, cessaram de espancar Paulo.
33 Zɨ́ mongụ́ manda ꞌbɨ asikíri e née ógụné zɨ́ Páwulo, do ꞌdíꞌbi wo. Zɨ́a úku ledre zɨ́ ꞌyị ené e kɨ́dí idínɨ́ ódó wo kɨ́ káꞌdá késị́ e gbre. Gɨ ore zɨ́a ndúnduꞌyú ya, “Oꞌdo máa ba ꞌbɨ ené náambi, éyị́ bɨ mengị ní ꞌdi?”
33 Aproximando-se então o tribuno, prendeu-o e mandou acorrentá-lo com duas cadeias. Perguntou então quem era e o que havia feito.
34 Zɨ́ ngíti géyị ꞌyị e gɨ dongará tụ́ꞌdụ́ ꞌyị ga gére née ndị́sịyé gbúrógbóye kɨ́ ledre kị́éꞌdo, ngíti géyị gburogbónɨ́ ꞌbɨ eyé kɨ́ ngíti ledre kpị́. Gɨ zɨ́ ledre ga bɨ faa née ní, mongụ́ manda ꞌbɨ asikíri ga gére utúasá ówo mbigí maꞌdíi sị́ ledre bɨ mengị roné ní wá. Zɨ́a úku ledre zɨ́ ꞌyị ené e kɨ́dí, idínɨ́ mu ꞌdíꞌbi Páwulo ndéré kɨ́e do bi eyé ꞌbɨ asikíri e.
34 Na multidão todos gritavam de tal modo que, não podendo apurar a verdade por causa do tumulto, mandou que fosse recolhido à cidadela.
35 Sɨmɨ bɨ Páwulo nderéogụnɨ́ do bi bɨ gɨ ro zɨ́ye ékị́ ókpóye sɨmɨ ꞌdị́cị́ bɨ oꞌbónɨ́ wo do ezené ní, zɨ́ asikíri ga gére née ị́mbị́ wo gɨ zɨ́a rokoꞌbụ ꞌbɨ okó bɨ kóo tụ́ꞌdụ́ ꞌyị ga gére née ndịsịnɨ́ ógụ kɨ́e ní ofụ go.
35 Quando Paulo chegou às escadas, foi carregado pelos soldados, por causa do furor da multidão.
36 Zɨ́ tụ́ꞌdụ́ ꞌyị ga gére née ị́nyịyé lódụ́ wo kɨ́ ndị́sị gbúrógbóye ya, “Úfusé wo mɨúfu.”
36 O povo o seguia em massa dizendo aos gritos: À morte
37 Sɨmɨ bɨ asikíri nɨyí go gbóo gɨ ro ógụ kɨ́ Páwulo do bi eyé ꞌbɨ asikíri e ní, zɨ́a úku ledre zɨ́ mongụ́ manda ꞌbɨ asikíri e née kɨ́dí, “Máútúásá go úku ledre ba zɨ́yị?”
37 Quando estava para ser introduzido na fortaleza, Paulo perguntou ao tribuno: É-me permitido dizer duas palavras? Este respondeu: Sabes o grego!
38 Bɨ kenée ní, ndá ꞌbɨ eyị́ ꞌyị ꞌbɨ Ízibiti bɨ kóo ꞌdiꞌbi do okó álifu eso do ólụ́ kɨ́ye sɨmɨ súwú ní wá?”
38 Não és tu, portanto, aquele egípcio que há tempos levantou um tumulto e conduziu ao deserto quatro mil extremistas?
39 Zɨ́ Páwulo úkulúgu ledre zɨ́a kɨ́dí, “Mááyí yị́ amá Yụ́da, aránɨ́ máa sɨmɨ gara bɨ Tarasísi sɨmɨ Silísiya ní, ꞌyị gɨ sɨmɨ gara bɨ kɨ́ ledrené owóowó ní. Mándéndị́ romá gɨ ro zɨ́yị íꞌbí mɨsiꞌdi zɨ́ma ódromá kɨ́ ꞌyị ga ba.”
39 Paulo replicou: Eu sou judeu, natural de Tarso, na Cilícia, cidadão dessa ilustre cidade. Mas rogo-te que me permitas falar ao povo.
40 Sɨmɨ bɨ mongụ́ manda née iꞌbí mɨsiꞌdi zɨ́a ní, zɨ́ Páwulo tóroné ꞌdága méngị kéyị zɨ́ ꞌyị e kɨ́ sị́lị́ne gɨ ro zɨ́ye mụ́kụ́ye. Sɨmɨ bɨ mụkụ́nɨ́ ní, zɨ́ Páwulo úku ledre zɨ́ye kɨ́ tara Aramáyika.
40 O tribuno lho permitiu. Paulo, em pé nos degraus, acenou ao povo com a mão e se fez um grande silêncio. Falou em língua hebraica do seguinte modo:
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Atos 21, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.