Romanos 14
Tã-drı̣̃ Lẽlẽ Óꞌdí Óvârí Kâ (AVU) vs NVT
1 Ãmâ tã lẽ ꞌbá ndrĩ lãfálé sĩ, tã ı̣̂sũ ãmákâ gólâ tã mbı̣̂mbı̣̂ tã lẽ ꞌbá Yésũ ꞌá rî ꞌbá yî drí ꞌẽlé rî tãsĩ rî, rĩꞌá ngĩíngî. Gólĩyî ãmâ lãfálé ꞌá tã lẽlẽ bê fínyáwá ró rî ꞌbá yî tãsĩ rî, nĩ âyê tı̣̂ ânyâ-ânyâ gólĩyí bê rî tã gólĩyíkâ rĩꞌá ı̣̂sũlâ rî ꞌbá yî tãsĩ.
1 Aceitem os que são fracos na fé e não discutam sobre as opiniões deles acerca do que é certo ou errado.
2 Nĩ ndrê ꞌdõvó drẽ, tã lẽ ꞌbá ũrûkậ ꞌbá yî ãmâ lãfálé ꞌásĩ, tã gólĩyíkâ rĩꞌá ı̣̂sũlâ rî ꞌbá yî ꞌbã gólĩyî îcálé nyãsá tı̣̂ ndrĩ nyãlé. Gõꞌdá tã lẽ ꞌbá ãzâ ꞌbá yî ãmâ lãfálé ꞌásĩ gólĩyî tã lẽlẽ gólĩyíkâ drí âꞌdólé Yésũ ꞌá fínyáwá ró rî ꞌbá yî, âtâ ĩyî tã kĩ, yĩ îcá kô ãꞌwá nyãlé. Yĩ îcâ ĩyíkâ cé rĩꞌá ạ̃túbı̣́ nyãlé ĩꞌdî.
2 Por exemplo, um irmão crê que não é errado comer qualquer coisa. Outro, porém, que é mais fraco, come somente legumes e verduras.
3 Gõꞌdá ãnî tã lẽ ꞌbá gólĩyî tã âtá ꞌbá kĩ, ãꞌdô rĩꞌá tã mbı̣̂ ꞌî nyãsá tı̣̂ lârâkô nyãzó ndrĩ rî, nĩ ꞌê ꞌdásí kô ãnî ãzí-ãzí yî tã lẽ ꞌbá ró gólĩyî ãꞌwá nyã ꞌbá kô rî ꞌbá yî rú. Ôvârí rî nyãányâ ꞌbã kpá gólĩyî lôvó õjílã íyíkâ rî ꞌbá yî ró. Gõꞌdá ãnî tã lẽ ꞌbá gólĩyî rĩ ꞌbá rĩlí cú ĩtí ãꞌwá nyã ãkó rî ꞌbá yî, nĩ kî tã kô ãnî ãzí-ãzí yî tã lẽ ꞌbá ró gólĩyî nyãsá tı̣̂ lârâkô ndrĩ nyã ꞌbá rî ꞌbá yî rú gólĩyî zı̣̃lı̣́ tã õnjí ꞌbá ró, tãlâ Ôvârí lẽ gólĩyî kpá trá.
3 Quem se sente à vontade para comer de tudo não deve desprezar quem não o faz. E quem não come certos alimentos não deve condenar quem o faz, pois Deus os aceitou.
4 Gõꞌdá nĩngá sĩ rî, krístõ ꞌbá ãzí ꞌdĩ ꞌbá yî âꞌdó ĩyî kô rû ı̣̂ꞌbũ ꞌbá ãníkâ rî ꞌbá yî ĩꞌdî. Yésũ ĩꞌdî rĩꞌá kúmú gólĩyíkâ ró. Ĩtí rî, nĩ âꞌdô îcáꞌá ángô tí ró ãnî nyãányâ ꞌbãlé tã kĩ ꞌbá ró tã õjílã gólĩyî âꞌdó ꞌbá ãnî zẽlé kô rî ꞌbá yí kâ kĩlí yã? Tã lẽ ꞌbá ãlô-ãlô îcâ âdrélé cé íyî lı̣́pı̣̂ Yésũ ândrá tã kĩ ꞌbá íyíkâ ró. ꞌDõvó Yésũ ı̣̃ı̣̂sũ nĩ ngãtá gólâ rĩꞌá pạ̃tı̣́ı̣̃ õjílã mbı̣̂mbı̣̂ ꞌî yã rî. Yésũ îcâ trá gólâ rî rũlı̣́ dódó gạ́ õjílã íyíkâ ró.
4 Quem são vocês para condenar os servos de outra pessoa? O senhor deles julgará se estão em pé ou se caíram. E, com a ajuda de Deus, ficarão em pé e receberão a aprovação dele.
5 Tã âꞌdâ ãzâ gólâ tã âꞌdá ꞌbá kpá kĩ, tã ı̣̂sũ ãníkâ ãnî lãfálé ꞌásĩ rî rĩꞌá ngĩíngî rî ĩꞌdî nõ. Õjílã ũrûkậ ãnî lãfálé ꞌásĩ rî ꞌbá yî njĩ kậyı̣̂ ãlô gímã vósĩ cé ngîngî lâ rĩzó rãtáã ꞌẽlé Ôvârí drí ꞌá lâ. Gõꞌdá ãzâ ꞌbá yî ãnî lãfálé ꞌásĩ rî ndrê ĩyíkâ kậyı̣̂ Gímã kâ ꞌdĩ cé tı̣̂tı̣̂ âꞌdólé rãtáã ꞌẽzó ꞌá lâ ĩyî. Ĩtí rî, ꞌdõvó õjílã ãzâ ãnî lãfálé sĩ ãlô-ãlô ı̣̃ı̣̂sũ tã tã ꞌdî tãsĩ dódó, ãꞌdô ró bê ãnî drí tã ı̣̂sũ ãníkâ tã lâ sĩ rî nı̣̃zó Ôvârí rî ı̣̂njı̣̃zó rĩrĩ ãníkâ mbı̣̂mbı̣̂ rî sĩ.
5 Da mesma forma, há quem considere um dia mais sagrado que outro, enquanto outros acreditam que todos os dias são iguais. Cada um deve estar plenamente convicto do que faz.
6 Nĩ ndrê drẽ, õjílã gólĩyî kậyı̣̂ Gímã kâ njĩ ꞌbá ãlô ngîngî lâ ró rĩzó Ôvârí rî ı̣̂njı̣̃lı̣́ ꞌá lâ rî, lẽ ĩyî Kúmú ãmákâ Yésũ rî ı̣̂njı̣̃lı̣́ tã ı̣̂sũ ĩyíkâ rî sĩ. Gõꞌdá gólĩyî ĩyî nyãányâ âyé ꞌbá nyãsá tı̣̂ ndrĩ nyãlé rî ꞌbá yî, rî ĩyî ãwô-ĩtí ꞌẽlé Ôvârí drí nyãsá rî ꞌdĩ tãsĩ. Tãlâ tã rî ꞌdĩ tãsĩ rî, gólĩyî ı̣̂njı̣̃ Kúmú ãmákâ Yésũ rĩrĩ gólĩyíkâ rî sĩ. Gõꞌdá gólĩyî ĩyíkâ gã ꞌbá dó ãꞌwá nyãlé rî, lẽ ĩyî kpá Kúmú ãmákâ Yésũ rî ı̣̂njı̣̃zó tã rî ꞌdĩ sĩ. Ĩtí rî, gólĩyî ꞌê kpá ãwô-ĩtí Ôvârí drí nyãsá gólĩyî drí nyãlé rî tãsĩ.
6 Quem adora a Deus num dia especial o faz para honrá-lo. Quem come qualquer tipo de alimento também o faz para honrar o Senhor, uma vez que dá graças a Deus antes de comer. E quem se recusa a comer certos alimentos deseja, igualmente, agradar ao Senhor e por isso dá graças a Deus.
7 Õjílã ãzãkã yûꞌdạ́wạ́ ãnî lãfálé sĩ gólâ îcá ꞌbá rĩlí gbõ rĩꞌá tã gólĩyî drílâ lẽꞌá ꞌẽlâ rî ꞌbá yî ꞌẽlé ĩꞌdî. Gõꞌdá gólâ îcá kô gbõ kậyı̣̂ ãzâ gólâ sũ ꞌbá gólâ rú rî ꞌbãlé âꞌdólé kậyı̣̂ gólâ drí drãzó ꞌá lâ rî ró.
7 Pois não vivemos nem morremos para nós mesmos.
8 Ĩtí rî, tã ãmákâ âꞌdó kô ãmâ drı̣́gạ́, tãlâ kậyı̣̂ ndrĩ ãmákâ rĩzó rĩlí ãngó nõ drı̣̃ı̣̂ rî sĩ rî, îcâ trá ãmâ drí rĩlí tã gólĩyî sũ ꞌbá Kúmú ãmákâ Yésũ rú rî ꞌbá yî ꞌẽlé ĩꞌdî. Gõꞌdá nĩngá sĩ, kậyı̣̂ gólâ Ôvârí drí ꞌbãlé ãmâ drí ôdrãzó rî sĩ rî, ꞌdõvó mã ꞌbã kpá tã ı̣̂sũ ãmákâ cé sũlı̣́ Kúmú ãmákâ Yésũ rú. Nĩngá sĩ, õzõ kpálé mã õrî trá rĩlí zãâ lédrẽ-lédrẽ ró, ngãtá mã âꞌdô ôdrãꞌá ꞌwãâ yã rî, ãmâ rĩꞌá õjílã Yésũ kâ ĩꞌdî drı̣́-ãcê gólâkâ zẽlé.
8 Se vivemos, é para honrar o Senhor. E, se morremos, é para honrar o Senhor. Portanto, quer vivamos, quer morramos, pertencemos ao Senhor.
9 Yésũ Krístõ drã gõꞌdá kpá lîdrízó õdrã ꞌásĩ, tãlâ âꞌdózó Kúmú ró õjílã ndrĩ drı̣̃lı̣́, õjílã gólĩyî ôdrã ꞌbá trá rî ꞌbá yî gõꞌdá kpá gólĩyî drẽ lédrẽ-lédrẽ ró rî ꞌbá yí bê.
9 Por isso Cristo morreu e ressuscitou, para ser Senhor tanto dos vivos como dos mortos.
10 Ĩtí rî, ãnî gólĩyî ãꞌwá nyã ꞌbá kôꞌdáwá rî ꞌbá yî rî tã kĩlí ĩyî ãzí-ãzí yî rú gólĩyî zı̣̃lı̣́ tã õnjí ꞌbá ró ãꞌdô tãsĩ yã? Gõꞌdá ãnî gólĩyî rĩ ꞌbá nyãsá tı̣̂ ndrĩ nyãlé rî ꞌbá yî, nĩ rî ꞌdásí ꞌẽlé ãnî ãzí-ãzí yî gólĩyî ãꞌwá nyã ꞌbá kô rî ꞌbá yî rú ngá gólĩyî fínyáwá tã lẽlẽ ndı̣̂ndı̣̂ ãkó rî ꞌbá yî ró ãꞌdô tãsĩ yã? Tã ı̣̂sũ rî ꞌdĩ rĩꞌá ányâ ró. Ãmâ ndrĩ ꞌdó âꞌdô âdréꞌá Ôvârí ândrá, tã ãmákâ rî ꞌbá yî kĩzó.
10 Então por que você julga outro irmão? Por que o despreza? Lembre-se de que todos nós compareceremos diante do tribunal de Deus,
11 Ôvârí âꞌdâ trá tã îgĩ-îgĩ íyíkâ nõ ꞌá tã ꞌdî tãsĩ kĩ,
11 pois as Escrituras dizem: “‘Tão certo como eu vivo’, diz o Senhor, ‘todo joelho se dobrará para mim, e toda língua declarará lealdade a Deus’”.
12 Gõꞌdá bê ĩtí rî, îcâ trá ãmâ ndrĩ drí tã ãmákâ rî ꞌbá yî lôꞌbãlé Ôvârí ândrá, ãꞌdô ró bê gólâ rî nyãányâ drí âꞌdózó nĩ kĩlâ.
12 Assim, cada um de nós será responsável por sua vida diante de Deus.
13 Bê ĩtí rî, nĩ âyê tã gólĩyî ãnî ãzí-ãzí yí kâ rî kĩkĩ lâ. Nĩ ꞌbã bê-rî ãnî nyãányâ rĩlí zãâ cú ĩtí tã ãzãkã gólâ tã lẽ ꞌbá ãzí ꞌẽ ꞌbá ꞌdẽlé tã õnjí ꞌẽlé rî ꞌẽ ãkó.
13 Portanto, deixemos de julgar uns aos outros. Em vez disso, resolvam viver de modo a nunca fazer um irmão tropeçar e cair.
14 Tã ı̣̂sũ ámâ nyãányâ kâ sĩ, tãlâ ãmâ rĩꞌá ngá ãlô ꞌî Yésũ Krístõ bê rî, má ndrê ngá ãmbá ndrĩ ı̣̃nyạ́kú drı̣̃ı̣̂ nõ ꞌbá yî ꞌdó ngá gólĩyî tãndí ró Ôvârí drı̣́gạ́ sĩ rî ꞌbá yî ró. Ĩtí rî, ngá ãzâ yûꞌdạ́wạ́ ãmâ îzãlé Ôvârí rî lı̣̃fı̣́ drı̣̃ ꞌá. Gõꞌdá õzõ õjílã ãzâ ãnî lãfálé sĩ õndrê ngá ãzákôlâ ꞌdĩ trá ngá gólâ îcá ꞌbá ãmâ îzãlé Ôvârí rî lı̣̃fı̣́ drı̣̃ ꞌá rî ró rî, gõꞌdá ꞌdĩî pạ̃tı̣́ı̣̃ âꞌdô ꞌbãꞌá tã ányâ ró gólâ drí ngá rî ꞌdĩ nyãzó. Gõꞌdá nĩ îcî gólâ kô ngá rî ꞌdĩ nyãlé. ꞌDĩî rî âꞌdô gólâ rî ꞌẽꞌá tã õnjí ꞌẽlé.
14 Eu sei, e estou convencido com base na autoridade do Senhor Jesus, que nenhum alimento é por si mesmo impuro. Mas, se alguém considera errado ingerir determinado alimento, para essa pessoa ele é impuro.
15 Dró ꞌdĩî rî drı̣̃ı̣̂ rî, õzõ gólâ õndrê nî rĩꞌá ngá rî tíbê gólâ drí tã lâ âtálé ãâꞌdô õjílã îzãꞌá Ôvârí rî lı̣̃fı̣́ drı̣̃ ꞌá rî nyãꞌá rî, ꞌdĩî rî gõꞌdá ngá nyãnyã ãníkâ rĩꞌá nyãlâ ꞌdĩ dã ĩzã trá gólâ rú. Õzõ nĩ ĩîngâ ãnî ãzí-ãzí yî pı̣̃pı̣̂sı̣́lı̣́ trá ûrû tãlâ ngá ãnî drí nyãlé rî tãsĩ rî, ꞌdĩî rî, nĩ rí ꞌdĩ kô lõvõ âꞌdáꞌá ãnî ãzí-ãzí ꞌdĩ ꞌbá yî drí. Yésũ Krístõ ꞌbã gólĩyî lôvó trá rõô gõzó drãlé gólĩyî tãsĩ. Bê trá ĩtí rî, nĩ âyê nyãsá ãzãkã gólâ ãnî drí nyãlé rî kô tã ı̣̂sũ gólĩyíkâ îzãlé.
15 E, se outro irmão se aflige em razão do que você come, ao ingerir esse alimento você não age com amor. Não deixe que sua comida seja a causa da perdição de alguém por quem Cristo morreu.
16 Nĩngá sĩ rî, nĩ rî cé rĩꞌá tã gólĩyî ãnî drí nı̣̃lı̣́ trá ãnî pı̣̃pı̣̂sı̣́lı̣́ ꞌá tãndí lâ ró rî ꞌbá yî ꞌẽlé ĩꞌdî, tãlâ nĩ õzó kô lạ́tı̣̂ âyé trậ ãzí-ãzí drí tã ãnî drí rĩꞌá ꞌẽlâ rî ꞌbá yî zı̣̃lı̣́ õnjí lâ yî ró.
16 Desse modo, você não será criticado por fazer algo que, a seu ver, é bom.
17 Nĩ ndrê drẽ, tã tã lâ yî drí lậnjı̣̃lı̣́ lậnjı̣̃ gólĩyî Ôvârí drí ãmâ lẽzó ꞌẽlâ õjílã íyíkâ rî ꞌbá yî ró rî, âꞌdó kô tã gólĩyî kĩ, nyãsá ángô rî ĩꞌdî nyãlé ngãtá ngá ángô rî ĩꞌdî mvũlı̣́ yã rî ĩꞌdî. Ôvârí lı̣̃fı̣́ rî, tã gólĩyî lậnjı̣̃ ꞌbá rî ꞌbá yî rĩꞌá ãmâ drí rĩzó rĩꞌá cé tã gólĩyî âꞌdó ꞌbá nyé mbı̣̂mbı̣̂ rî ꞌbá yî ꞌẽlé ĩꞌdî, gõꞌdá rĩzó bê tã ạ̃ꞌdı̣́ sĩ ãmâ ãzí-ãzí yí bê, gõꞌdá ãmâ drí âꞌdózó ãyĩkõ ró tã Ôvârí kâ ꞌẽrẽ ꞌá. Gõꞌdá rĩꞌá cé Líndrí Tãndí Ôvârí kâ ĩꞌdî gólâ îcá ꞌbá mbârâkã âfẽlé ãmâ drí tã tãndí rî ꞌdĩ ꞌbá yî ꞌẽzó.
17 Pois o reino de Deus não diz respeito ao que comemos ou bebemos, mas a uma vida de justiça, paz e alegria no Espírito Santo.
18 Õzõ nĩ õrî trá rĩꞌá tã tãndí rî ꞌdĩ ꞌbá yî ꞌẽꞌá ĩtí rû ı̣̂ꞌbũ ꞌbá Krístõ kâ rî ꞌbá yî ró rî, ĩtí tã ãníkâ rî ꞌbá yî âꞌdô sũꞌá Ôvârí rú rõô gõꞌdá õjílã ndrĩ âꞌdô lậnjı̣̃ ꞌbãꞌá ãnî rú.
18 Se servirem a Cristo com essa atitude, agradarão a Deus e também receberão a aprovação das pessoas.
19 Gõꞌdá bê trá ĩtí rî, ꞌdõvó mã õrî rĩlí tã gólĩyî âꞌdó ꞌbá ãmâ ꞌbãlé rĩlí pı̣̃pı̣̂sı̣́lı̣́ ạ̃ꞌdı̣́ sĩ ãzí-ãzí bê rî ꞌbá yî ꞌẽlé ĩꞌdî. Mã õrî tã ꞌẽlé ãmâ ãzí-ãzí yî pãzó ĩꞌdî sĩ lâ âdrézó gạ́ tã lẽlẽ ãmákâ rî sĩ.
19 Portanto, tenhamos como alvo a harmonia e procuremos edificar uns aos outros.
20 Nĩ âyê tã nyãsá kâ kô lôsĩ Ôvârí kâ îzãlé ãnî lãfálé ꞌásĩ. Pạ̃tı̣́ı̣̃ ró, rĩꞌá tã mbı̣̂ ꞌî, nyãsá tı̣̂ nyãzó ãkí ãkó. Gõꞌdá õzõ nyãsá rî ãnî drí nyãlé ꞌdĩ õꞌê õjílã ãzâ tã õnjí ꞌẽlé âꞌdô tã ı̣̂sũ gólâkâ vó ró rî, ĩtí rî, rĩꞌá tã ányâ ró ãnî drí nyãsá rî ꞌdĩ nyãzó.
20 Não destruam a obra de Deus por causa da comida. Embora todos os alimentos sejam aceitáveis, é errado comer algo que leve alguém a tropeçar.
21 Tã mbı̣̂mbı̣̂ ãnî krístõ ꞌbá yî drí ꞌẽlé, ãꞌdô ró bê krístõ ꞌbá ãzí yî pãzó rĩlí cú ĩtí tã õnjí ꞌẽ ãkó rî, ĩꞌdî rĩꞌá ãnî drí rĩzó cú ĩtí ãꞌwá nyã ãkó, ngãtá ãnî drí rĩzó cú ĩtí õdrá mvũ ãkó ngãtá rĩlí cú ĩtí tã ãzãkã gólâ ꞌbãꞌá ãnî krístõ ꞌbá ãzí yî âsélé tã õnjí ꞌẽlé rî ãkó.
21 É melhor deixar de comer carne, ou de beber vinho, ou de fazer qualquer outra coisa que leve um irmão a tropeçar.
22 Gõꞌdá õzõ tã ãzâ ꞌbá yî gólĩyî krístõ ꞌbá ãzâ ꞌbá yî drí ndrẽlé tã ányâ ró ꞌẽlé rî ãꞌdô bê rî, gõꞌdá ãnî nyãányâ õndrê trá kĩ, ãâꞌdô rĩꞌá tã mbı̣̂ ꞌî ãnî drí ꞌẽlé rî, ꞌdõvó tã ı̣̂sũ ãníkâ ꞌdĩ õrî cé ãnî lãfálé ꞌásĩ Ôvârí bê. Nĩ ûjũ kô ãnî krístõ ꞌbá ãzí yî ꞌbãlé tã ı̣̂sũ ĩyíkâ jãlé âꞌdózó tã lẽzó ĩꞌdî ãní bê. Nĩ rî ꞌdĩ gólĩyî âséꞌá tã õnjí ꞌẽlé. Krístõ ꞌbá ãzâ ꞌbá yî õrî rĩꞌá tã tíbê gólĩyî drí ndrẽlé kô tã õnjí ró rî ꞌbá yî ꞌẽlé. Ĩtí rî, gólĩyî tã sû trá Ôvârí rú.
22 Você tem direito a suas convicções, mas guarde isso entre você e Deus. Felizes são aqueles que não se sentem culpados por fazer algo que consideram correto.
23 Õzõ tã ı̣̂sũ ãníkâ ãꞌdô rı̣̃ rı̣̃ tã ãzâ tãsĩ rî, ĩtí rî, tã rî ꞌdĩ rĩꞌá ányâ ró ãnî drí ꞌẽlé. Õzõ nĩ õꞌê tã ãzâ gólâ âꞌdó ꞌbá kô mbı̣̂ ró rî trá âꞌdô tã lẽlẽ ãníkâ Yésũ ꞌá rî vó ró rî, ꞌdĩî gõꞌdá nĩ rî ꞌdĩ trá tã õnjí ꞌẽꞌá.
23 Mas, se você tem dúvidas quanto ao que deve ou não comer, será culpado se comer, pois vai contra suas convicções. Se faz qualquer coisa sem convicção, está pecando.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Romanos 14, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.