Mateus 26
Tã-drı̣̃ Lẽlẽ Óꞌdí Óvârí Kâ (AVU) vs VC
1 Gõꞌdá nĩngá sĩ rî, Yésũ ndẽlé bê tã îmbâ íyíkâ ꞌdĩ ꞌbá yî ndrĩ rî, drílâ gõzó tã âtálé lãjóꞌbá íyíkâ ꞌdĩ ꞌbá yî drí kĩ,
1 — ausente —
2 “Nĩ nı̣̃ trá kĩ, kậyı̣̂ ꞌẽzó kãrámã lậvũ-lậvũ kôrô kâ ꞌẽlé rî âꞌdô ꞌẽꞌá îtõlé kậyı̣̂ rı̣̃ vósĩ. Mâ rî gógó âjólé ûrú lésĩ nõ, áâꞌdô ámâ drı̣́-bã fẽꞌá ámâ ạ̃jú-ꞌbá-ãzí yî drı̣́gạ́. Gólĩyî âꞌdô ámâ îpáꞌá fê lậlı̣̂-lậlı̣̂ drı̣̃ı̣̂.”
2 Ye know that after two days the passover takes place, and the Son of man is delivered up to be crucified.
3 Gõꞌdá kậyı̣̂ Yésũ drí tã âtázó lãjóꞌbá íyíkâ ꞌdĩ ꞌbá yî drí ꞌdĩ sĩ, drı̣̃-ꞌbá ạ́ngı̣́ Yúdạ̃ yí kâ rî ꞌbá yî gõꞌdá õjílã sı̣́sı̣́-lésĩ rî ꞌbá yí bê, gólĩyî êꞌbê ĩyî rû trá drı̣̃-ꞌbá drı̣̃-ꞌbá ãzí rî ꞌbá yî drı̣̃lı̣́ rú bê Kãyífã rî drí ꞌbã ꞌálâ.
3 Then the chief priests and the elders of the people were gathered together to the palace of the high priest who was called Caiaphas,
4 Gólĩyî êꞌbê rû tólâ ꞌdĩ, tãlâ tã ı̣̂ꞌbı̣̃lı̣́ ĩyî võ ꞌásĩ Yésũ rî rũzó bê kírî ró gólâ rî fũzó vólé.
4 and took counsel together in order that they might seize Jesus by subtlety and kill him;
5 Gõꞌdá gólĩyî ı̣̂sũ tã trá kĩ nĩ rî, âꞌdó kô tãndí ró ĩyî drí Yésũ rî rũzó kậyı̣̂ kãrámã lậvũ-lậvũ kôrô kâ ꞌdĩ sĩ, tãlâ õjílã dũû âꞌdô ngãꞌá ạ̃wạ̃ ꞌẽlé ĩyí bê.
5 but they said, Not in the feast, that there be not a tumult among the people.
6 Kậyı̣̂ ꞌdĩ ꞌbá yî sĩ rî, Yésũ yî rî rĩlí jạ̃rı̣́bạ̃ zı̣̃lı̣́ Bẽtánĩ rî ꞌálâ, ãgô ãzâ gólâ drí êdélé ngá lãzé ãrí kâ ꞌásĩ rú bê Sĩmónã rî drí ꞌbã ꞌá.
6 — ausente —
7 Gõꞌdá Yésũ yî õtírĩ ꞌbãâ ngá nyãꞌá Sĩmónã drí ꞌbã ꞌá tólâ rî, õkó ãzâ drí dõ gólâ ạ̃jı̣́ bê tũrũ-tũrũ rî âtrõzó mãlãngĩ gólâ êdélé kúnı̣́ zı̣̃lı̣́ ãlãbãsétã rî ꞌásĩ rî ꞌá, ânĩꞌá ûtúlâ Yésũ drı̣̃ı̣̂. Lâgî dõ rî ꞌdĩ kâ lậvũ gạ̃rạ̃ dõ ãzí drı̣̃ı̣̂ sĩ. Õkó ꞌdĩ ꞌê tã ꞌdî ĩtí ꞌdĩ tãlâ Yésũ rî ı̣̂njı̣̃zó.
7 a woman, having an alabaster flask of very precious ointment, came to him and poured it out upon his head as he lay at table.
8 Gõꞌdá lãjóꞌbá Yésũ kâ ꞌdĩ ꞌbá yî ndrê ĩyî tã õkó ꞌdĩ drí ꞌẽlé ꞌdĩ bê rî, tã ꞌdî ꞌbãá gólĩyî gõꞌdá kô âꞌdólé ãyĩkõ ró. Drílĩyî rĩzó tã âtálé ĩyî lãfálé ꞌásĩ kĩ, “ꞌDĩî rĩꞌá tã ngá îzã-îzã kâ ꞌî.
8 But the disciples seeing it became indignant, saying, To what end {was} this waste?
9 Tí âꞌdô âꞌdóꞌá tãndí ró õzõ óõꞌbã dõ ꞌdî gĩlí vólé ậdı̣̂ ãmbá sĩ, gõzó ậdı̣̂ lâ fẽlé ngá ãkó lé ꞌbá rî ꞌbá yî pãzó rî.”
9 for this might have been sold for much and been given to the poor.
10 Gõꞌdá Yésũ nı̣̃ tã ı̣̂sũ lãjóꞌbá ꞌdĩ ꞌbá yí kâ ꞌdĩ bê rî, gólâ drí ngãzó tã âtálé drílĩyî kĩ nĩ rî, “Nĩ rî õkó ꞌdĩ îkpókpólõlé ĩtí ãꞌdô tãsĩ yã? Gólâ ꞌê ꞌdĩ tã tãndí ꞌî má drí. Tã gólâkâ ꞌdĩ sû trá má rú tákányĩ.
10 But Jesus knowing {it} said to them, Why do ye trouble the woman? for she has wrought a good work toward me.
11 Ngá ãkó lé ꞌbá ró rî ꞌbá yî âꞌdô ĩyî ꞌbãꞌá ãní bê nõngá kậyı̣̂ vósĩ cé. Gõꞌdá má îcá kô rĩlí zãâ ãní bê nõngá.
11 For ye have the poor always with you, but me ye have not always.
12 Dõ õkó ꞌdĩ drí ûtúlı̣́ má drı̣̃ı̣̂ ꞌdĩ, tã ífí lâ kĩ, gólâ êdê ꞌdĩ ámâ rúꞌbạ́ ãvõ ꞌî ꞌbãlé ꞌbú ꞌá.
12 For in pouring out this ointment on my body, she has done it for my burying.
13 Má âtâ ãnî drí tã pạ̃tı̣́ı̣̃ ró, õzõ óõtírĩ tã âtî-âtî tãndí Ôvârí kâ pẽê ãngó ꞌásĩ õjílã ꞌbạ̃súrú ndrĩ kâ rî drí rî, áâꞌdô tã tãndí õkó ꞌdĩ drí ꞌẽlé ꞌdĩ tã lâ âtáꞌá õjílã drí, tãlâ gólâ rî tã ı̣̂sũzó bê.”
13 Verily I say to you, Wheresoever these glad tidings may be preached in the whole world, that also which this {woman} has done shall be spoken of for a memorial of her.
14 Gõꞌdá nĩngá sĩ rî, lãjóꞌbá ãlô Yésũ kâ rú bê Yúdạ̃ Ĩsĩkãrĩyótã rî drí ngãzó nĩlí drı̣̃-ꞌbá ạ́ngı̣́ Yúdạ̃ yí kâ rî ꞌbá yî ngálâ, tãlâ Yésũ rî drı̣́-bã fẽzó gólĩyî drí.
14 — ausente —
15 Gõꞌdá Yúdạ̃ drí tã îjízó gólĩyî tı̣́ kĩ nĩ rî, “Õzõ nĩ õlẽ tã-drı̣̃ trá má drí Yésũ rî drı̣́-bã fẽzó ãnî drí rî, nĩ âꞌdô ậdı̣̂ fẽꞌá má drí tạ̃sı̣̂ yã?” Gõꞌdá drílĩyî tã îjî Yúdạ̃ kâ ꞌdĩ drı̣̃ lâ lôgõzó. Gólĩyî drí ậdı̣̂ ífí lãzó nyâꞌdî-trá-drı̣̃-lâ-ngâ-mûdrı̣́ sílĩvã ꞌásĩ fẽlé Yúdạ̃ drí.
15 and said, What are ye willing to give me, and *I* will deliver him up to you? And they appointed to him thirty pieces of silver.
16 Gõꞌdá îtõlé kậyı̣̂ rî ꞌdĩ ꞌásĩ rî, Yúdạ̃ drí îtõzó rĩꞌá lạ́tı̣̂ lôndãlé, tãlâ yí fẽ ró Yésũ rî drı̣́-bã bê gólĩyî drí.
16 And from that time he sought a good opportunity that he might deliver him up.
17 Gõꞌdá nĩngá sĩ, kậyı̣̂ drı̣̃-káká kãrámã ãmbãtã ạ̃kú ãkó rî kâ rî kâ âcâ bê rî, lãjóꞌbá Yésũ kâ rî ꞌbá yî drí ânĩzó tã îjílí gólâ tı̣́ kĩ nĩ rî, “Ní lẽ ãmâ drí nĩlí kãrámã lậvũ-lậvũ kôrô kâ êdélé ãmâ drí nyãlé ángô lé yã?”
17 — ausente —
18 Gõꞌdá Yésũ drí tã-drı̣̃ lôgõzó lãjóꞌbá íyíkâ ꞌdĩ ꞌbá yî drí kĩ, “Nĩ ngâ nĩlí fĩlí jạ̃rı̣́bạ̃ ạ́ngı̣́ Yẽrõsãlémã kâ nã ꞌálâ. Õzõ nĩ õcâ trá tólâ rî, nĩ âꞌdô ãgô ãzâ ûsúꞌá. Nĩ âtâ tã gólâ drí kĩ, ‘Tã îmbá ꞌbá ãmákâ kĩ nĩ rî, kậyı̣̂ gólâ Ôvârí drí ꞌbãlé yí drí rî trá ãnyî ꞌẽꞌá âcálé. Yí âꞌdô ânĩꞌá kãrámã lậvũ-lậvũ kôrô kâ nyãlé ní drí ꞌbá ꞌá ãmâ lãjóꞌbá íyíkâ yí bê.’ ”
18 And he said, Go into the city unto such a one, and say to him, The Teacher says, My time is near, I will keep the passover in thy house with my disciples.
19 Gõꞌdá lãjóꞌbá Yésũ kâ ꞌdĩ ꞌbá yî drí nĩzó ĩyî tã ꞌdî ꞌẽlé té õzõ Yésũ drí âtálé gólĩyî drí ꞌdĩ kâtí. Drílĩyî ngá nyãnyã kãrámã kâ êdézó ãgô ꞌdĩ drí ꞌbã ꞌá nĩngá.
19 And the disciples did as Jesus had directed them, and they prepared the passover.
20 Gõꞌdá câ bê lạ̃njạ́túlı̣́ bê rî, Yésũ yî drí rû êꞌbézó võ ãlô ꞌá lãjóꞌbá íyíkâ mûdrı̣́-drı̣̃-lâ-ngâ-rı̣̃ ꞌdî ꞌbá yí bê kãrámã ꞌdî nyãlé.
20 And when the evening was come he lay down at table with the twelve.
21 Gólĩyî õtírĩ ꞌbãâ rĩꞌá ngá nyãꞌá rî, Yésũ drí ngãzó tã âtálé lãjóꞌbá íyíkâ ꞌdĩ ꞌbá yî drí kĩ, “Má âtâ ãnî drí tã pạ̃tı̣́ı̣̃ ró, lãjóꞌbá ãlô ãnî lãfálé sĩ âꞌdô ámâ drı̣́-bã fẽꞌá ámâ ạ̃jú-ꞌbá-ãzí yî drı̣́gạ́.”
21 And as they were eating he said, Verily I say to you, that one of you shall deliver me up.
22 Gõꞌdá lãjóꞌbá Yésũ kâ ꞌdĩ ꞌbá yî ârî ĩyî úlı̣́ gólâ drí âtálé ꞌdĩ bê rî, gólĩyî drí âꞌdózó ndrĩ tã ı̣̂sũ ró rõô. Gõꞌdá drílĩyî ngãzó rĩꞌá ĩyî âꞌdálé Yésũ drí ãlô-ãlô kĩ, “Kúmú, õjílã ꞌẽ ꞌbá ánî drı̣́-bã fẽlé rî âꞌdô âꞌdóꞌá mâ ĩꞌdî yã?”
22 And being exceedingly grieved they began to say to him, each of them, Is it *I*, Lord?
23 Gõꞌdá Yésũ drí tã-drı̣̃ lôgõzó drílĩyî kĩ nĩ rî, “Õjílã ãlô ãnî lãfálé ꞌásĩ gólâ ngbãângbânõ rĩ ꞌbá drı̣́ sõlé má bê sãánĩ ãtó kâ ãlô ꞌá rî âꞌdô ámâ drı̣́-bã fẽꞌá nĩ.
23 But he answering said, He that dips his hand with me in the dish, *he* it is who shall deliver me up.
24 Áâꞌdô mâ gólâ âjólé ûrú lésĩ nô fũꞌá, õzõ tã lâ îgĩlí trá búkũ Ôvârí kâ ꞌá rî kâtí. Gõꞌdá õjílã gólâ ꞌẽ ꞌbá ámâ drı̣́-bã fẽlé ꞌdĩ, Ôvârí âꞌdô lâŋõ õnjí tẽtẽ fẽꞌá drílâ. Tí âꞌdô âꞌdóꞌá tãndí ró õzõ úũtı̣̂ õjílã rî ꞌdĩ kô.”
24 The Son of man goes indeed, according as it is written concerning him, but woe to that man by whom the Son of man is delivered up; it were good for that man if he had not been born.
25 Yúdạ̃ gólâ tíbê ꞌẽ ꞌbá Yésũ rî drı̣́-bã fẽlé rî drí tã îjízó gólâ tı̣́ kĩ nĩ rî, “Tã îmbá ꞌbá, âꞌdô âꞌdóꞌá ãꞌdî ĩꞌdî yã? Mâ ĩꞌdî yã?” Yésũ drí tã-drı̣̃ lôgõzó drílâ kĩ nĩ rî, “Ãwô, nî ĩꞌdî!”
25 And Judas, who delivered him up, answering said, Is it *I*, Rabbi? He says to him, *Thou* hast said.
26 Gõꞌdá Yésũ yî õtírĩ rĩî ngá nyãlé rî, gólâ drí ãmbãtã trõzó. Drílâ rãtáã ꞌẽzó Ôvârí drí ãmbãtã ꞌdî tãsĩ. Drílâ ãmbãtã ꞌdî ꞌâ lâ ûpı̣̃zó, gõꞌdá drílâ trõzó lâ fẽlé lãjóꞌbá íyíkâ yî drí tã âtâ-âtâ bê kĩ nĩ rî, “Nĩ trõ, nĩ nyâ, nõô rĩꞌá ámâ rúꞌbạ́ ꞌî.”
26 — ausente —
27 Gõꞌdá Yésũ drí kpá ĩgã õdrá âlâꞌbâ kâ trõzó. Drílâ rãtáã ꞌẽzó Ôvârí drí tã lâ tãsĩ. Gõꞌdá drílâ fẽzó lâ lãjóꞌbá íyíkâ ꞌdĩ ꞌbá yî drí mvũlı̣́ tã âtâ-âtâ bê kĩ nĩ rî, “Ãnî ndrĩ, nĩ mvû!
27 And having taken {the} cup and given thanks, he gave {it} to them, saying, Drink ye all of it.
28 Nõô rî ámâ ãrí tã-drı̣̃ lẽlẽ óꞌdí êdézó Ôvârí yî lãfálé õjílã íyíkâ yí bê rî ĩꞌdî, tíbê rã ꞌbá tã õnjí õjílã kâ âyê-âyê kâ tãsĩ rî ĩꞌdî.
28 For this is my blood, that of the {new} covenant, that shed for many for remission of sins.
29 Má âtâ ãnî drí, má îcá kô õdrá nõ mvũlı̣́, cãlé bũúũ kậyı̣̂ gólâ má drí ꞌẽzó mvũlâ ãní bê kpá óꞌdí kậyı̣̂ ámâ átá drí ámâ ꞌbãzó kúmú ró õjílã drı̣̃lı̣́ rî tú.”
29 But I say to you, that I will not at all drink henceforth of this fruit of the vine, until that day when I drink it new with you in the kingdom of my Father.
30 Nĩngá sĩ rî, Yésũ yî drí lôngó Ôvârí rî lûyı̣̂ kâ ngõzó lãjóꞌbá íyíkâ ꞌdĩ ꞌbá yí bê. ꞌDĩî vósĩ rî, drílĩyî nĩzó únı̣́ fê dõ kâ bê yí drı̣̃ı̣̂ rî ꞌálâ.
30 Depois do canto dos Salmos, dirigiram-se eles para o monte das Oliveiras.
31 Gõꞌdá nĩngá sĩ rî, Yésũ drí tã lãjóꞌbá íyíkâ ꞌdĩ ꞌbá yî drí ꞌẽzó rãlé yí rú sĩ rî tã lâ âtázó gólĩyî drí. Gólâ kĩ, “Má âtâ ãnî drí, ngạ́cı̣̂ nõ sĩ, nĩ âꞌdô rãꞌá ndrĩ ámâ âyélé, tãlâ Ôvârí âtâ tã trá tã îgĩ íyíkâ ꞌá kĩ nĩ rî,
31 Disse-lhes então Jesus: Esta noite serei para todos vós uma ocasião de queda; porque está escrito: Ferirei o pastor, e as ovelhas do rebanho serão dispersadas {Zc 13,7}.
32 Má âꞌdô lîdríꞌá õdrã ꞌásĩ. ꞌDĩî vósĩ rî, má âꞌdô lậvũꞌá sı̣́sı̣́ ãnî ândrá Gãlĩláyã ꞌálâ. Nĩ âꞌdô nĩꞌá ámâ ûsúlı̣́ tólâ.”
32 Mas, depois da minha Ressurreição, eu vos precederei na Galiléia.
33 Gõꞌdá Pétẽrõ drí ngãzó tã-drı̣̃ lôgõlé Yésũ drí kĩ nĩ rî, “Ámâ ãzí-ãzí yî õlậꞌbû gbõ lé ndrĩ ánî âyélé rî, má îcá kô ánî âyélé.”
33 Pedro interveio: Mesmo que sejas para todos uma ocasião de queda, para mim jamais o serás.
34 Gõꞌdá Yésũ drí tã âtázó Pétẽrõ drí kĩ, “Pétẽrõ, má âtâ ní drí tã pạ̃tı̣́ı̣̃ ró, ngạ́cı̣̂ nõ sĩ, drẽ ãkpãkãꞌdã ꞌạ̃ꞌú-lúgú drí cı̣́rı̣̃ ꞌbẽ ãkó rî, ní âꞌdô tı̣̂ gãꞌá má rú sĩ ândâlâ nâ. Ní âꞌdô tã âtáꞌá kĩ nĩ rî, yí nı̣̃ı̣́ mâ kô.”
34 Disse-lhe Jesus: Em verdade te digo: nesta noite mesma, antes que o galo cante, três vezes me negarás.
35 Gõꞌdá Pétẽrõ drí tã-drı̣̃ lôgõzó Yésũ drí kĩ nĩ rî, “Má îcá kô tı̣̂ gãlé ní rú sĩ. Õzõ ãꞌdô õdrã ꞌî rî, mã âꞌdô drãꞌá ní bê.” Gõꞌdá lãjóꞌbá ãzí ꞌdĩ ꞌbá yî drí kpá tã âtázó õzõ Pétẽrõ drí âtálé ꞌdĩ kâtí.
35 Respondeu-lhe Pedro: Mesmo que seja necessário morrer contigo, jamais te negarei! E todos os outros discípulos diziam-lhe o mesmo.
36 Gõꞌdá nĩngá sĩ rî, Yésũ yî drí nĩzó cãlé võ gólâ zı̣̃lı̣́ Gẽtẽsẽmánĩ rî ꞌálâ. Gólĩyî câ bê tólâ rî, Yésũ drí ngãzó tã âtálé lãjóꞌbá íyíkâ ꞌdĩ ꞌbá yî drí kĩ nĩ rî, “Nĩ rî nõngá. Mâ drẽ nĩꞌá gbíyá ạ̃tı̣́ ꞌálâ rãtáã ꞌẽlé.”
36 Retirou-se Jesus com eles para um lugar chamado Getsêmani e disse-lhes: Assentai-vos aqui, enquanto eu vou ali orar.
37 Gõꞌdá Yésũ drí Pétẽrõ yî, Zẽbẽdáyõ rî mvá rı̣̃ Yãkóbã yî Yõwánĩ bê rî ꞌbá yî drı̣̃zó kpãâ yí bê. Gõꞌdá Yésũ drí âꞌdózó ĩzã ró gõꞌdá kpá tã ı̣̂sũ ró rõô.
37 E, tomando consigo Pedro e os dois filhos de Zebedeu, começou a entristecer-se e a angustiar-se.
38 Gõꞌdá gólâ drí tã âtázó lãjóꞌbá íyíkâ ꞌdĩ ꞌbá yî drí kĩ nĩ rî, “Ámâ pı̣̃pı̣̂sı̣́lı̣́ trá tã ı̣̂sũ ró rõô. Tã ı̣̂sũ ꞌdî ꞌê trá ámâ fũlı̣́. Nĩ rî nõngá lı̣̃fı̣́ ngbậ ró tãlâ rãtáã ꞌẽlé má bê.”
38 Disse-lhes, então: Minha alma está triste até a morte. Ficai aqui e vigiai comigo.
39 Nĩngá sĩ, Yésũ drí ngãzó nĩlí gbíyá ạ̃tı̣́ ꞌálâ, gõꞌdá drílâ íyî lâlãzó vũdrı̣́ ı̣̃nyạ́kú drı̣̃ı̣̂ rãtáã ꞌẽlé kĩ, “Tátá, õzõ ĩîcâ trá ní lı̣̃fı̣́ rî, ní trõ ĩgã mvá lâŋõ gólâ ꞌẽ ꞌbá ámâ ꞌẽlé rî kâ nõ vólé. Gõꞌdá ní ꞌê tã gólâ ní drí lẽlé ꞌẽlé rî ĩꞌdî, âꞌdó kô tã gólâ má drí lẽlé rî ĩꞌdî.”
39 Adiantou-se um pouco e, prostrando-se com a face por terra, assim rezou: Meu Pai, se é possível, afasta de mim este cálice! Todavia não se faça o que eu quero, mas sim o que tu queres.
40 Gõꞌdá Yésũ drí ngãzó gõlé lãjóꞌbá íyíkâ nâ ꞌdĩ ꞌbá yî ngálâ. Gólâ drí gólĩyî ûsúzó rĩꞌá ĩyî ậꞌdú kõꞌá. Gõꞌdá gólâ drí ngãzó tã âtálé Pétẽrõ yî drí kĩ, “Nĩ îcá kô rĩlí lı̣̃fı̣́ ngbậ ró rãtáã ꞌẽlé má bê cãlé cé ı̣̃tú-pá ãlô ãꞌdô tãsĩ yã?
40 Foi ter então com os discípulos e os encontrou dormindo. E disse a Pedro: Então não pudestes vigiar uma hora comigo...
41 Nĩ rî lı̣̃fı̣́ ngbậ ró rãtáã ꞌẽlé, tãlâ Sãtánã õzó ãnî ûjũû kô ámâ âyélé. Ãnî pı̣̃pı̣̂sı̣́lı̣́ lẽ tã tãndí ꞌẽlé, gõꞌdá ãnî rúꞌbạ́ rĩꞌá cú ĩtí mbârâkã ãkó tã rî ꞌdĩ ꞌẽzó.”
41 Vigiai e orai para que não entreis em tentação. O espírito está pronto, mas a carne é fraca.
42 Gõꞌdá Yésũ drí gõzó kpá óꞌdí nĩꞌá rãtáã ꞌẽlé. Gólâ kĩ, “Tátá, õzõ ĩîcâ kô ní drí ĩgã mvá lâŋõ kâ nõ trõlé vólé má drí mvũ ãkó lâ rî, má âꞌdô ꞌẽꞌá lâ õzõ ní drí lẽlé rî kâtí.”
42 Afastou-se pela segunda vez e orou, dizendo: Meu Pai, se não é possível que este cálice passe sem que eu o beba, faça-se a tua vontade!
43 Nĩngá sĩ, Yésũ drí ngãzó gõlé lãjóꞌbá íyíkâ ꞌdĩ ꞌbá yî ngálâ. Gõꞌdá gólâ drí kpá gólĩyî ûsúzó rĩꞌá lûsúꞌá ậꞌdú drí sĩ.
43 Voltou ainda e os encontrou novamente dormindo, porque seus olhos estavam pesados.
44 Gõꞌdá drílâ ngãzó lãjóꞌbá íyíkâ ꞌdĩ ꞌbá yî âyélé, nĩzó rãtáã ândâlâ nâ lâ ꞌẽlé. Gõꞌdá drílâ kpá rãtáã ãlô-ãlô ꞌdĩ ꞌẽzó ĩꞌdî.
44 Deixou-os e foi orar pela terceira vez, dizendo as mesmas palavras.
45 Gõꞌdá Yésũ drí gõzó lãjóꞌbá íyíkâ ꞌdĩ ꞌbá yî ngálâ. Gólâ ûsû gólĩyî rĩꞌá ậꞌdú kõꞌá. Gõꞌdá gólâ drí tã âtázó drílĩyî kĩ, “Ãnî drẽ zãâ rĩꞌá ậꞌdú kõꞌá yã? Nĩ ndrê drẽ, ı̣̃tú-pá âcâ trá ngbãângbânõ ꞌẽzó mâ gólâ âjólé ûrú lésĩ nô drı̣́-bã lâ fẽlé tã õnjí ꞌbá yî drı̣́gạ́.
45 Voltou então para os seus discípulos e disse-lhes: Dormi agora e repousai! Chegou a hora: o Filho do Homem vai ser entregue nas mãos dos pecadores...
46 Nĩ ngâ ûrû, mã nĩ ró bê! Nĩ ndrê õjílã gólâ ꞌẽ ꞌbá ámâ drı̣́-bã fẽlé rî rĩꞌá ânĩꞌá nã!”
46 Levantai-vos, vamos! Aquele que me trai está perto daqui.
47 Gõꞌdá nĩngá sĩ, Yésũ õtírĩ rĩî drẽ zãâ tã âtáꞌá lãjóꞌbá íyíkâ ꞌdĩ ꞌbá yî drí rî, kôrô lãjóꞌbá gólâkâ ãlô Yúdạ̃ rî drí âcázó õjílã õꞌbí bê dũû. Õjílã rî ꞌdĩ ꞌbá yî, drı̣̃-ꞌbá ạ́ngı̣́ Yúdạ̃ yí kâ rî ꞌbá yî gõꞌdá gólĩyî sı̣́sı̣́-lésĩ rî ꞌbá yí bê rî âjô gólĩyî nĩ lı̣́gú mbẽlẽsó-mbélésô bê gõꞌdá kpá pı̣̃drı̣́gú ạ́ngı̣́ ạ́ngı̣́ yí bê ĩyî drı̣́gạ́ sĩ, ânĩꞌá Yésũ rî rũlı̣́.
47 Jesus ainda falava, quando veio Judas, um dos Doze, e com ele uma multidão de gente armada de espadas e cacetes, enviada pelos príncipes dos sacerdotes e pelos anciãos do povo.
48 Yúdạ̃ âꞌdâ lạ́tı̣̂ yí drí ꞌẽzó Yésũ rî drı̣́-bã fẽlé rî trá ạ̃kû ró õjílã ꞌdî ꞌbá yî drí. Gólâ kĩ, “Õjílã gólâ má drí ꞌẽꞌá nĩꞌá âmvólâ bı̣́-ꞌbálé lâ võlé rî, nĩ rû gólâ ĩꞌdî.”
48 O traidor combinara com eles este sinal: Aquele que eu beijar, é ele. Prendei-o!
49 Gõꞌdá gólĩyî ânĩ bê âcálé rî, Yúdạ̃ drí nĩzó mbı̣̂ Yésũ ngálâ, nĩꞌá nî-bê-yã fẽlé Yésũ drí, gólâ kĩ, “Tã îmbá ꞌbá, nî bê yã?” Gólâ drí Yésũ rî âmvózó bı̣́-ꞌbálé lâ võlé.
49 Aproximou-se imediatamente de Jesus e disse: Salve, Mestre. E beijou-o.
50 Gõꞌdá Yúdạ̃ ꞌê nî-bê-yã bê Yésũ drí rî, Yésũ drí tã âtázó gólâ drí kĩ nĩ rî, “Ámâ rû-lẽ-ãzíyã, ní ꞌê tã ní drí ânĩꞌá ꞌẽlâ rî.”
50 Disse-lhe Jesus: É, então, para isso que vens aqui? Em seguida, adiantaram-se eles e lançaram mão em Jesus para prendê-lo.
51 Gõꞌdá lãjóꞌbá ãlô lãjóꞌbá Yésũ kâ ꞌdĩ ꞌbá yî lãfálé ꞌásĩ drí lı̣́gú mbẽlẽsõ íyíkâ ângízó fókã lâ ꞌásĩ. Gõꞌdá kôrô drílâ rû ı̣̂ꞌbũ ꞌbá drı̣́-ꞌbá drı̣́-ꞌbá Yúdạ̃ yí kâ rî ꞌbá yî rî kâ rî kâ bı̣́ lâ gãzó njíyá vólé vũdrı̣́.
51 Mas um dos companheiros de Jesus desembainhou a espada e feriu um servo do sumo sacerdote, decepando-lhe a orelha.
52 Gõꞌdá Yésũ drí tã âtázó lãjóꞌbá gólâ rû ı̣̂ꞌbũ ꞌbá ꞌdĩ bı̣́ lâ gã ꞌbá ꞌdĩ drí kĩ nĩ rî, “Ní sõ lı̣́gú áníkâ ꞌdĩ lôgõlé vólé fókã lâ ꞌá. Õjílã gólĩyî rĩ ꞌbá ạ̃wạ̃ ꞌẽlé lı̣́gú mbẽlẽsó-mbélésô rî ꞌbá yî sĩ rî, áâꞌdô kpá gólĩyî fũꞌá lı̣́gú mbẽlẽsó-mbélésô sĩ.
52 Jesus, no entanto, lhe disse: Embainha tua espada, porque todos aqueles que usarem da espada, pela espada morrerão.
53 Mí nı̣̃ı̣́ kô kĩ nĩ rî, má âꞌdô îcáꞌá ámâ átá Ôvârí rî zı̣̃lı̣́ mãlãyíkã âjólé ânĩꞌá ámâ pãlé yã? Gólâ âꞌdô îcáꞌá mãlãyíkã âjólé dũûdû.
53 Crês tu que não posso invocar meu Pai e ele não me enviaria imediatamente mais de doze legiões de anjos?
54 Gõꞌdá õzõ Ôvârí ãâjô mãlãyíkã trá ânĩꞌá ámâ pãlé rî, tã gólâ îgĩlí búkũ Ôvârí kâ ꞌá ꞌẽ ꞌbá rû ꞌẽlé ámâ tãsĩ rî âꞌdô rû ꞌẽꞌá ángô tí yã?”
54 Mas como se cumpririam então as Escrituras, segundo as quais é preciso que seja assim?
55 Gõꞌdá Yésũ drí ngãzó tã âtálé õjílã õꞌbí ꞌdĩ ꞌbá yî drí kĩ nĩ rî, “Nĩ ânĩ ámâ rũlı̣́ lı̣́gú mbẽlẽsó-mbélésô bê gõꞌdá kpá pı̣̃drı̣́gú ạ́ngı̣́ ạ́ngı̣́ yí bê õzõ õjílã gólâ tã õnjí ꞌẽ ꞌbá mı̣́rı̣̃ rú rî kâtí ãꞌdô tãsĩ yã? Má rî trá tã îmbálé kậyı̣̂ vósĩ cé ạ̃ꞌdı̣́-drı̣̃ jó ạ́ngı̣́ Ôvârí kâ rî kâ ꞌá. Nĩ rú mâ kô tólâ ãꞌdô tãsĩ yã?
55 Depois, voltando-se para a turba, falou: Saístes armados de espadas e porretes para prender-me, como se eu fosse um malfeitor. Entretanto, todos os dias estava eu sentado entre vós ensinando no templo e não me prendestes.
56 Tã gólĩyî ndrĩ ãnî drí rĩꞌá ꞌẽlâ ꞌdĩ ꞌbá yî, ꞌê rû ĩtí ꞌdĩ, tãlâ úlı̣́ gólĩyî tã ậngũ ꞌbá yî drí îgĩlí búkũ Ôvârí kâ ꞌá rî ãꞌdô ró bê tã pạ̃tı̣́ı̣̃ ró.”
56 Mas tudo isto aconteceu porque era necessário que se cumprissem os oráculos dos profetas. Então os discípulos o abandonaram e fugiram.
57 Gõꞌdá nĩngá sĩ rî, õjílã gólĩyî Yésũ rî rũ ꞌbá rî yî drí gólâ rî trõzó âjílí ãmbá drı̣̃-ꞌbá ạ́ngı̣́ Yúdạ̃ yí kâ rî ꞌbá yí kâ rú bê Kãyífã rî drí jó ꞌálâ. Tólâ lãꞌbí îmbá ꞌbá yî gõꞌdá õjílã gólĩyî sı̣́sı̣́-lésĩ rî ꞌbá yí bê êꞌbê ĩyî rû trá drı̣̃-ꞌbá ạ́ngı̣́ Yúdạ̃ yí kâ ãzâ ꞌbá yí bê, tãlâ ĩyî drí tã-vó Yésũ kâ kĩzó bê.
57 Os que haviam prendido Jesus levaram-no à casa do sumo sacerdote Caifás, onde estavam reunidos os escribas e os anciãos do povo.
58 Gõꞌdá Pétẽrõ drí ngãzó ꞌdẽlé nĩlí Yésũ yî vósĩ jẽjẽ ró vólé lésĩ. Drílâ ânĩzó âcálé ạ̃ꞌdı̣́-drı̣̃ drı̣̃-ꞌbá ạ́ngı̣́ Kãyífã kâ rî ꞌá. Gólâ câ bê tólâ rî, drílâ fĩzó nĩꞌá rĩlí võ ãlô ꞌá lómígówá gólĩyî rĩ ꞌbá ạ̃ꞌdı̣́-drı̣̃ ꞌdî vó lâ ndrẽlé rî ꞌbá yí bê, tãlâ yí ndrê ró tã gólâ ꞌẽ ꞌbá rû ꞌẽlé Yésũ drí rî bê.
58 Pedro seguia-o de longe, até o pátio do sumo sacerdote. Entrou e sentou-se junto aos criados para ver como terminaria aquilo.
59 Gõꞌdá jó Yésũ rî lôfízó ꞌálâ ꞌdĩ ꞌá tólâ rî, tã kĩ ꞌbá ꞌdĩ ꞌbá yî ndrĩ õjílã gólĩyî rû êꞌbé ꞌbá tólâ nã ꞌbá yí bê, drílĩyî rĩzó õjílã gólĩyî ꞌẽ ꞌbá tã âꞌbãlé Yésũ rú õnjõ sĩ rî lôndãlé, tãlâ ĩyî drí gólâ rî fũzó bê.
59 Enquanto isso, os príncipes dos sacerdotes e todo o conselho procuravam um falso testemunho contra Jesus, a fim de o levarem à morte.
60 Gbõ lé õjílã dũû âfõ ĩyî bê tã âtálé Yésũ rú õnjõ sĩ rî, úûsú tã õnjí Yésũ drí ꞌẽlé rî kô. Ạ̃dũkũ lâ ró rî, ãgô ãzâ ꞌbá yî rı̣̃ drí ngãzó âfõlé âdrélé tã kĩ ꞌbá ꞌdĩ ꞌbá yî ândrá tã âꞌbãlé Yésũ rú õnjõ sĩ kĩ,
60 Mas não o conseguiram, embora se apresentassem muitas falsas testemunhas.
61 “Ãgô nõ kĩ nĩ rî, yí âꞌdô îcáꞌá jó ạ́ngı̣́ Ôvârí kâ ûfúlı̣́, gõꞌdá yí drí bẽzó lâ óꞌdí võ lâ ꞌá kậyı̣̂ nâ sĩ.”
61 Por fim, apresentaram-se duas testemunhas, que disseram: Este homem disse: Posso destruir o templo de Deus e reedificá-lo em três dias.
62 Gõꞌdá ãmbá drı̣̃-ꞌbá ạ́ngı̣́ ꞌdĩ ꞌbá yí kâ ꞌdĩ ârî úlı̣́ ãgô ꞌdĩ ꞌbá yî drí âtálé ꞌdĩ bê rî, drílâ ngãzó ûrû tã âtálé Yésũ drí kĩ nĩ rî, “Ní ârî úlı̣́ ãgô ꞌdĩ ꞌbá yî drí âtálé ní rú ꞌdĩ trá yã? Nî cú tã ãzâ bê lôgõlé tã gólĩyî drí âtálé ní rú ꞌdĩ vó lâ ꞌásĩ yã?”
62 Levantou-se o sumo sacerdote e lhe perguntou: Nada tens a responder ao que essa gente depõe contra ti?
63 Gõꞌdá Yésũ drí rĩzó tı̣́tı̣́ úlı̣́ âtá ãkó. Nĩngá sĩ, ãmbá ꞌdĩ drí tã âtázó Yésũ drí kĩ nĩ rî, “Má ꞌbã ní drí lãtrítrí îtrílí Ôvârí gólâ rĩ ꞌbá lédrẽ-lédrẽ ró rî rú lâ sĩ, ní âꞌdâ ãmâ drí õzõ ní ãꞌdô pạ̃tı̣́ı̣̃ ꞌdíyî pã ꞌbá, Ôvârí rî mvá ĩꞌdî rî.”
63 Jesus, no entanto, permanecia calado. Disse-lhe o sumo sacerdote: Por Deus vivo, conjuro-te que nos digas se és o Cristo, o Filho de Deus?
64 Gõꞌdá Yésũ drí tã-drı̣̃ lôgõzó kĩ nĩ rî, “Rĩꞌá õzõ ní drí âtálé ꞌdĩ kâtí. Gõꞌdá má âtâ ãnî drí tã pạ̃tı̣́ı̣̃ ró, ı̣̃zạ́tú rî, nĩ âꞌdô mâ gólâ âjólé ûrú lésĩ nô ndrẽꞌá rĩrĩ ꞌá Ôvârí mbârâkã ãkĩ rî drı̣́-ágó drı̣̃ lésĩ ró. Nĩ âꞌdô ámâ ndrẽꞌá âgõrẽ ꞌá mbârâkã bê ꞌbũû lésĩ mbãrãsãsã bê.”
64 Jesus respondeu: Sim. Além disso, eu vos declaro que vereis doravante o Filho do Homem sentar-se à direita do Todo-poderoso, e voltar sobre as nuvens do céu.
65 Gõꞌdá ãmbá ꞌdĩ ârî úlı̣́ Yésũ drí âtálé ꞌdĩ bê rî, gólâ drí âꞌdózó õmbã ró, gõꞌdá drílâ ítá íyíkâ sĩzó õmbã sĩ. Gõꞌdá drílâ tã âtázó tã kĩ ꞌbá ꞌdĩ ꞌbá yî drí kĩ, “Ãnî ndrĩ, nĩ ârî úlı̣́ gólâ drí âtálé Ôvârí rî ꞌdãzó ꞌdĩ trá. Gólâ âmã tã trá kĩ nĩ rî, yí ãꞌdô ꞌdíyî pã ꞌbá Ôvârí rî mvá ĩꞌdî. Mã lẽé gõꞌdá õjílã ãzãkã kô ânĩꞌá tã âtálé gólâ rî tãsĩ.
65 A estas palavras, o sumo sacerdote rasgou suas vestes, exclamando: Que necessidade temos ainda de testemunhas? Acabastes de ouvir a blasfêmia!
66 Gõꞌdá tã ı̣̂sũ-ı̣̂sũ ãníkâ ángô tí tã ãgô ꞌdĩ kâ tãsĩ yã?” Gõꞌdá drílĩyî ngãzó tã kĩlí Yésũ rú kĩ nĩ rî, “Gólâ âtâ úlı̣́ õnjí trá Ôvârí rú. Úfû gólâ vólé.”
66 Qual o vosso parecer? Eles responderam: Merece a morte!
67 Nĩngá sĩ, drílĩyî Yésũ rî lı̣̃fı̣́ âmbézó kpạ̃ạ́kũ ítá sĩ. Gõꞌdá lómígówá ãzâ ꞌbá yî drí tũ lûwúzó gólâ rî lı̣̃fı̣́ ꞌá. Gõꞌdá ãzâ ꞌbá yî drí gólâ rî sı̣̃zó drı̣́ sĩ. Gõꞌdá ãzâ ꞌbá yî drí ĩyíkâ gólâ rî lı̣̃fı̣́ sãzó.
67 Cuspiram-lhe então na face, bateram-lhe com os punhos e deram-lhe tapas,
68 Gõꞌdá drílĩyî rĩzó ꞌdásí ꞌẽlé Yésũ rú tã îjî sĩ kĩ, “ꞌDíyî pã ꞌbá, ní âꞌdâ drẽ õjílã ánî sı̣̃ ꞌbá ꞌdĩ ãmâ drí.”
68 dizendo: Adivinha, ó Cristo: quem te bateu?
69 Gõꞌdá Yésũ õtírĩ ꞌbãâ drẽ âdréꞌá lãkíkã ꞌá tã kĩ ꞌbá ꞌdĩ ꞌbá yî ândrá gõꞌdá Pétẽrõ drẽ kpá zãâ ạ̃ꞌdı̣́-drı̣̃ ꞌdî ꞌá rî, ízámvá ãzâ rû ı̣̂ꞌbũ ꞌbá ró rî drí Pétẽrõ rî ndrẽzó. Drílâ ânĩzó tã âtálé Pétẽrõ drí kĩ, “Ákĩ, nî fí ĩꞌdî gólâ rĩ ꞌbá lậmúlı̣́ Yésũ gólâ Gãlĩláyã lé ꞌbá ró rî bê rî!”
69 Enquanto isso, Pedro estava sentado no pátio. Aproximou-se dele uma das servas, dizendo: Também tu estavas com Jesus, o Galileu.
70 Gõꞌdá Pétẽrõ ârî tã ízámvá ꞌdĩ drí âtálé gólâ drí ꞌdĩ bê rî, drílâ tı̣̂ gãzó õjílã gólĩyî drí rĩzó gólĩyí bê ꞌdĩ ândrá kĩ nĩ rî, “Má nı̣̃ı̣́ tã áníkâ rĩꞌá âtálé ꞌdĩ kô!”
70 Mas ele negou publicamente, nestes termos: Não sei o que dizes.
71 Gõꞌdá Pétẽrõ ní drí ngãzó nĩlí võ ꞌdî ꞌásĩ gõlé ạ́tı̣̃ ndõgõ ꞌdî kâ rî tı̣́ ꞌálâ. Ạ́tı̣̃ tı̣́ tólâ rî, õjílã ãzâ ꞌbá yî kpá bê rĩꞌá ĩyî âdréꞌá nĩngá. Gõꞌdá ízámvá ãzâ rû ı̣̂ꞌbũ ꞌbá ró rî drí kpá Pétẽrõ rî ndrẽzó. Ízámvá ꞌdĩ drí gólâ rî âꞌdázó õjílã ꞌdî ꞌbá yî drí kĩ nĩ rî, “Ãgô nõ õjílã ãlô gólâ rĩ ꞌbá lậmúlı̣́ Yésũ gólâ Nãzãrétã lé ꞌbá ró rî yí bê rî ĩꞌdî.”
71 Dirigia-se ele para a porta, a fim de sair, quando outra criada o viu e disse aos que lá estavam: Este homem também estava com Jesus de Nazaré.
72 Gõꞌdá Pétẽrõ ní ârî úlı̣́ ꞌdĩ bê rî, ní drí tı̣̂ gãzó ândálé kpá óꞌdí. Gõꞌdá ní drí lãtrítrí îtrízó gõꞌdá tã âtázó kĩ nĩ rî, “Má nı̣̃ı̣́ ãgô ꞌdĩ kó kô!”
72 Pedro, pela segunda vez, negou com juramento: Eu nem conheço tal homem.
73 Gõꞌdá ı̣̃tú-pá dã vósĩ rî, õjílã ãzâ ꞌbá yî gólĩyî rĩ ꞌbá âdrélé tólâ nã ꞌbá yî drí ânĩzó ĩyî tã âtálé Pétẽrõ drí kĩ, “Pạ̃tı̣́ı̣̃, nî õjílã ãlô gólâ rĩ ꞌbá lậmúlı̣́ Yésũ yí bê rî ĩꞌdî! Mã nı̣̃ nî úlı̣́ âtâ-âtâ áníkâ ꞌásĩ, ní rî úlı̣́ âtálé nyé õzõ Gãlĩláyã lé ꞌbá kâtí.”
73 Pouco depois, os que ali estavam aproximaram-se de Pedro e disseram: Sim, tu és daqueles; teu modo de falar te dá a conhecer.
74 Gõꞌdá Pétẽrõ ní drí lãtrítrí îtrízó kĩ nĩ rî, “Õzõ má ãꞌdô fí ãlô õjílã Yésũ kâ ꞌásĩ rî ĩꞌdî rî, ngá ãzâ õꞌê mâ! Má nı̣̃ı̣́ ãgô ꞌdĩ kô!”
74 Pedro então começou a fazer imprecações, jurando que nem sequer conhecia tal homem. E, neste momento, cantou o galo.
75 Gõꞌdá Pétẽrõ ârî ꞌạ̃ꞌú-lúgú ꞌdĩ cı̣́rı̣̃ lâ bê rî, kôrô úlı̣́ Yésũ drí âtálé gólâ drí kĩꞌá nĩ rî, “Drẽ ãkpãkãꞌdã ꞌạ̃ꞌú-lúgú ꞌbé cı̣́rı̣̃ kô rî, ní âꞌdô tı̣̂ gãꞌá má rú sĩ ândâlâ nâ” rî drí âgázó gólâ drı̣̃ı̣̂. Gõꞌdá úlı̣́ Yésũ kâ ꞌdĩ ꞌbá yî âgâ bê Pétẽrõ drı̣̃ı̣̂ rî, drílâ ngãzó fõlé ĩví ꞌálâ ạ̃ꞌdı̣́-drı̣̃ ꞌdî ꞌásĩ, gõꞌdá drílâ ngãzó rĩꞌá ãwó ngõlé ngbạ́lạ́-ngbạ́lạ́ ı̣̃lı̣́ndrı̣̂ bê tã õnjí íyíkâ ꞌdĩ tãsĩ.
75 Pedro recordou-se do que Jesus lhe dissera: Antes que o galo cante, negar-me-ás três vezes. E saindo, chorou amargamente.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Mateus 26, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.