Mateus 22
Tã-drı̣̃ Lẽlẽ Óꞌdí Óvârí Kâ (AVU) vs NTLH
1 Gõꞌdá nĩngá sĩ rî, Yésũ drí kpá íꞌdígówá ãzâ ngĩzó õjílã Yúdạ̃ yí kâ ꞌdĩ ꞌbá yî drí tã õjílã drí ꞌẽzó rĩlí kũmũ Ôvârí kâ zẽlé rî tãsĩ.
1 De novo Jesus usou parábolas para falar ao povo. Ele disse:
2 Gólâ kĩ, “Tã rĩrĩ kâ kũmũ Ôvârí kâ zẽlé rî rĩꞌá õzõ kúmú ạ́ngı̣́ ãzâ kãrámã lãgĩ kâ êdé ꞌbá mvá lâ drí rî kâtí. Gõꞌdá kúmú ꞌdĩ êdê kãrámã lãgĩ kâ ꞌdĩ bê njãâ rî, gólâ âtâ tã trá õjílã dũû ãânĩ ró ĩyî kãrámã rî ꞌdĩ ꞌá ũmú ró.
2 — O
3 Gõꞌdá kậyı̣̂ gólâ ꞌẽzó kãrámã lãgĩ kâ ꞌdĩ ꞌẽlé rî âcâ bê rî, kúmú ꞌdĩ drí rû ı̣̂ꞌbũ ꞌbá íyíkâ jõzó nĩꞌá tã âtálé õjílã gólĩyî yí drí ậzı̣́lı̣́ rî ꞌbá yî drí, gólĩyî ãânĩ ró ĩyî kãrámã ꞌdî ꞌá. Gõꞌdá õjílã gólĩyî ậzı̣́lı̣́ ꞌdĩ ꞌbá yî lẽé ĩyî kô ânĩlí kãrámã rî ꞌdĩ ꞌá.
3 Depois mandou os empregados chamarem os convidados, mas eles não quiseram vir.
4 “Gõꞌdá õjílã ậzı̣́lı̣́ ꞌdĩ ꞌbá yî lẽé ĩyî bê kô ânĩlí rî, gõꞌdá kúmú ꞌdĩ drí rû ı̣̂ꞌbũ ꞌbá íyíkâ ãzâ ꞌbá yî jõzó kpá óꞌdí võrã bê tã âtálé õjílã gólĩyî gólâ drí ậzı̣́lı̣́ sı̣́sı̣́ ꞌdĩ ꞌbá yî drí ãlô-ãlô kĩ, ‘Nĩ ndrê drẽ, má fû ı̣́tı̣́ trá dũû. Má êdê ngá trá ndrĩ njãâ, nĩ ânĩ ꞌwãâ kãrámã nyãlé.’
4 Então mandou outros empregados com o seguinte recado: “Digam aos convidados que tudo está preparado para a festa. Já matei os bezerros e os bois gordos, e tudo está pronto. Que venham à festa!”
5 Gõꞌdá õjílã võrã jõzó gólĩyî vó ꞌdĩ ꞌbá yî drí vólé gãzó dó tã rû ı̣̂ꞌbũ ꞌbá jõlé ꞌdĩ ꞌbá yí kâ ârílí, tãlâ gólĩyî rî ĩyîngá trá lôsĩ ĩyî nyãányâ kâ ꞌẽlé ĩꞌdî. Ãzâ ꞌbá yî nĩ ĩyîngá trá ngá ꞌwãlé ĩꞌdî ĩyî drí ạ́mvú ꞌálâ. Gõꞌdá ãzâ ꞌbá yî nĩ ĩyîngá trá võ ĩyíkâ lôsĩ kâ ãzâ ꞌbá yî ꞌásĩ.
5 — Mas os convidados não se importaram com o convite e foram tratar dos seus negócios: um foi para a sua fazenda, e outro, para o seu armazém.
6 Gõꞌdá õjílã gólĩyî ậzı̣́lı̣́ ꞌdĩ ꞌbá yî lãfálé ꞌásĩ rî, ãzâ ꞌbá yî drí ngãzó ꞌdẽlé rû ı̣̂ꞌbũ ꞌbá ꞌdĩ ꞌbá yî drı̣̃ı̣̂ gólĩyî rũlı̣́ cãlé õnjí tẽtẽ ró, gõꞌdá drílĩyî rû ı̣̂ꞌbũ ꞌbá ꞌdĩ ꞌbá yî ũrûkậ ꞌbá yî ûfúzó.
6 Outros agarraram os empregados, bateram neles e os mataram.
7 Gõꞌdá kúmú ꞌdĩ ârî tã rû ꞌẽ ꞌbá ꞌdĩ bê ĩtí rî, gólâ drí âꞌdózó ạ̃wạ̃ ró rõô. Gõꞌdá drílâ ngãzó ạ̃jú ꞌbũ ꞌbá íyíkâ rî ꞌbá yî jõlé, nĩꞌá õjílã ꞌdî ꞌbá yî ûfúlı̣́ gõꞌdá kpá jạ̃rı̣́bạ̃ gólĩyíkâ lôzãlé vólé.
7 O rei ficou com tanta raiva, que mandou matar aqueles assassinos e queimar a cidade deles.
8 “ꞌDĩî vósĩ rî, kúmú ꞌdĩ drí rû ı̣̂ꞌbũ ꞌbá gólâkâ ũrûkậ lâ âgõ ꞌbá ꞌdĩ ꞌbá yî ậzı̣́zó ânĩlí yí ngálâ, gõꞌdá drílâ tã âtázó drílĩyî kĩ, ‘Nĩ ndrê drẽ, õjílã gólĩyî má drí ậzı̣́lı̣́ sı̣́sı̣́ rî ꞌbá yî rĩꞌá õjílã õnjí ꞌî. Gólĩyî âꞌdó kô õjílã tãndí îcálé ậzı̣́lı̣́ rî yî ĩꞌdî.
8 Depois chamou os seus empregados e disse: “A minha festa de casamento está pronta, mas os convidados não a mereciam.
9 Tã ꞌdî tãsĩ rî, nĩ ngâ nĩlí lạ́tı̣̂ rû ûsûmậ ꞌásĩ, õjílã gólĩyî tíbê ãnî drí ûsúlı̣́ rî, nĩ ậzı̣̂ gólĩyî ãânĩ ró ĩyî bê kãrámã ámákâ nõ ꞌá.’
9 Agora vão pelas ruas e convidem todas as pessoas que vocês encontrarem.”
10 Gõꞌdá rû ı̣̂ꞌbũ ꞌbá ꞌdĩ ꞌbá yî drí nĩzó ĩyî tã ꞌdî ꞌẽlé õzõ kúmú ꞌdĩ drí âtálé trá gólĩyî drí ꞌdĩ kâtí. Drílĩyî nĩzó õjílã gólĩyî drí ûsúlı̣́ tãndí ró rî ꞌbá yî, gõꞌdá kpá õnjí ró rî ꞌbá yí bê êꞌbélé ậdrı̣̃lı̣́ ânĩzó gólĩyí bê võ kãrámã kâ ꞌá. Ĩtí rî, jó gólâ kãrámã kâ ꞌdĩ drí âꞌdózó ũmú bê dũû.
10 — Então os empregados saíram pelas ruas e reuniram todos os que puderam encontrar, tanto bons como maus. E o salão de festas ficou cheio de gente.
11 “Gõꞌdá nĩngá sĩ rî, kúmú kãrámã lı̣́pı̣̂ ró ꞌdĩ drí ngãzó fĩlí jó kãrámã kâ ꞌdĩ ꞌá, nĩꞌá nî-bê-yã ꞌẽlé ũmú íyíkâ ꞌdĩ ꞌbá yî drí. Gólâ fî bê tólâ rî, gólâ drí ũmú ãzâ gólâ ítá lãgĩ kâ sõ ꞌbá kô rî ûsúzó ũmú ꞌdĩ ꞌbá yî lãfálé ꞌá.
11 Quando o rei entrou para ver os convidados, notou um homem que não estava usando roupas de festa
12 Nĩngá sĩ, kúmú kãrámã lı̣́pı̣̂ ró ꞌdĩ drí tã îjízó ũmú rî gógó ꞌdĩ tı̣́ kĩ nĩ rî, ‘Ámâ rû-lẽ-ãzíyã, ní âfî nõngá cú ĩtí ítá lãgĩ kâ ãkó nõ ángô tí ró yã?’ Gõꞌdá ãgô ꞌdĩ îcá kô tã lôgõlé kãrámã lı̣́pı̣̂ ꞌdĩ drí. Gólâ rî trá tı̣́tı̣́ ró.
12 e perguntou: “Amigo, como é que você entrou aqui sem roupas de festa?”
13 Gõꞌdá kúmú ꞌdĩ drí tã ꞌbãzó rû ı̣̂ꞌbũ ꞌbá íyíkâ ꞌdĩ ꞌbá yî drí kĩ, ‘Nĩ ômbê pá lâ yî drı̣́ lâ yí bê, nĩ vũ ró gólâ ĩví ꞌálâ ı̣́nı̣́rı̣́kúwạ́ ꞌá. Tólâ gólâ âꞌdô ãwó ngõꞌá sı̣́-gílí nyãnyã bê.’ ”
13 Então o rei disse aos empregados: “Amarrem os pés e as mãos deste homem e o joguem fora, na escuridão. Ali ele vai chorar e ranger os dentes de desespero.”
14 Gõꞌdá ạ̃dũkũ lâ ró, Yésũ drí tã âtázó kĩ nĩ rî, “Nĩ ndrê drẽ, Ôvârí ậzı̣̂ õjílã trá dũû âꞌdólé õjílã íyíkâ ró. Gõꞌdá gólâ njĩ õjílã trá cé dã âꞌdólé õjílã íyíkâ ró. ꞌDĩî õjílã gólĩyî ꞌẽ ꞌbá tã gólâkâ ꞌẽlé rî ꞌbá yî ĩꞌdî.”
14 E Jesus terminou, dizendo:
15 Gõꞌdá nĩngá sĩ rî, Pạ̃rúsı̣̃ yî drí nĩzó rû êꞌbélé võ ãlô ꞌá tã ı̣̂ꞌbı̣̃lı̣́, ãꞌdô ró bê ĩyî drí lạ́tı̣̂ lôndãzó Yésũ rî ûjũlı̣́ ngãtá gólâ âꞌdô úlı̣́ ányâ âtáꞌá yã rî.
15 Os fariseus saíram e fizeram um plano para conseguir alguma prova contra Jesus.
16 Nĩngá sĩ, Pạ̃rúsı̣̃ ꞌdĩ ꞌbá yî drí õjílã ĩyíkâ ãzâ ꞌbá yî jõzó õjílã kúmú Ẽródẽ kâ ãzâ ꞌbá yí bê, nĩꞌá Yésũ rî ûjũlı̣́ tã îjî sĩ. Gõꞌdá gólĩyî câ bê Yésũ ngálâ rî, drílĩyî tã îjízó Yésũ tı̣́ kĩ nĩ rî, “Tã îmbá ꞌbá, mã nı̣̃ trá, ı̣́ı̣̂njı̣̃ nî trá tã mbı̣̂ ꞌẽ ꞌbá ró. Ní rî tã gólĩyî mbı̣̂ Ôvârí kâ rî îmbálé ĩꞌdî õjílã drí ꞌẽlé. Ní âꞌdó kô ũrı̣̃ ró tã ı̣̂sũ õjílã kâ ányâ ró tã îmbâ áníkâ rú rî tãsĩ. Ní rí kô lı̣̃fı̣́ ꞌbãlé ãmbã gólĩyíkâ drı̣̃ı̣̂.
16 Então mandaram que alguns dos seus seguidores e alguns membros do partido de Herodes fossem dizer a Jesus: — Mestre, sabemos que o senhor é honesto, ensina a verdade sobre a maneira de viver que Deus exige e não se importa com a opinião dos outros, nem julga pela aparência.
17 Ní âꞌdâ drẽ tã ı̣̂sũ áníkâ rî ãmâ drí. Rĩꞌá mbı̣̂ ãmâ drí ômbê gĩzó kúmú ạ́ngı̣́ Rómã kâ drí, ngãtá âꞌdó kô rĩꞌá mbı̣̂ yã?”
17 Então o que o senhor acha: é ou não é contra a nossa Lei pagar impostos ao Imperador romano?
18 Gõꞌdá Yésũ nı̣̃ tã ı̣̂sũ Pạ̃rúsı̣̃ ꞌdĩ ꞌbá yí kâ gõꞌdá õjílã Ẽródẽ kâ rî ꞌbá yí bê drílĩyî ꞌẽzó íyî mãndĩkã lôꞌbãlé ꞌdĩ bê rî, gólâ drí ngãzó tã âtálé drílĩyî mbârâkã sĩ kĩ nĩ rî, “Ãnî gólĩyî âꞌdó ꞌbá tã ậnjú ꞌbá ró nõ ꞌbá yî, nĩ lẽ ámâ ûjũlı̣́ ámâ mãndĩkã lôꞌbã-lôꞌbã ꞌdî sĩ ãꞌdô tãsĩ yã?
18 Mas Jesus percebeu a malícia deles e respondeu:
19 Nĩ âꞌdâ drẽ ậdı̣̂ tíbê ãnî drí ꞌẽzó ômbê gĩlí ĩꞌdî sĩ lâ ꞌdĩ ãlô rî má ndrê ró bê.” Gõꞌdá drílĩyî ậdı̣̂ rî ꞌdĩ ãlô rî âtrõzó fẽlé Yésũ drí ndrẽlé.
19 Tragam a moeda com que se paga o imposto! Trouxeram a moeda,
20 Gõꞌdá Yésũ drí gólĩyî îjízó kĩ, “Nõô ãꞌdî rî líndrí ꞌî ậdı̣̂ ífí nõ rú, gõꞌdá rú îgĩlí rú lâ ꞌá nõ bê yã?”
20 e ele perguntou:
21 Gõꞌdá drílĩyî tã-drı̣̃ lôgõzó Yésũ drí kĩ nĩ rî, “ꞌDĩî rĩꞌá kúmú ạ́ngı̣́ Rómã kâ Sízã rî líndrí ꞌî gõꞌdá rú lâ bê ꞌdĩ.”
21 Eles responderam: — São do Imperador. Então Jesus disse:
22 Gõꞌdá gólĩyî ârî ĩyî tã Yésũ drí âtálé ꞌdĩ bê rî, gólĩyî tı̣̂ drí ậꞌdı̣́zó ndrúndrú, gõꞌdá drílĩyî ngãzó lậꞌbúlı̣́ Yésũ rî âyélé.
22 Eles ficaram admirados quando ouviram isso. Então deixaram Jesus e foram embora.
23 Gõꞌdá kậyı̣̂ ãlô-ãlô ꞌdĩ sĩ rî, Sạ̃dúsı̣̃ ãzâ ꞌbá yî drí kpá ânĩzó ĩyî Yésũ rî ûjũlı̣́ tã îjî sĩ tã lîdrî-lîdrî kâ õdrã ꞌásĩ rî tãsĩ. Sạ̃dúsı̣̃ ꞌdĩ ꞌbá yî tã ı̣̂sũ gólĩyíkâ ꞌá rî, gólĩyî kĩ nĩ rî, õzõ õjílã õdrã trá rî, gólâ îcá kô lîdrílí kpá óꞌdí õdrã ꞌásĩ.
23 Naquele mesmo dia chegaram perto de Jesus alguns saduceus , afirmando que ninguém ressuscita.
24 Gõꞌdá drílĩyî tã îjízó Yésũ tı̣́ kĩ, “Tã îmbá ꞌbá, tã îmbâ Músạ̃ kâ ꞌbãlé ãmâ drí rî rĩꞌá nõtí, ‘Õzõ nî ãzâ ánî ậdrúpı̣̃ õdrã trá õkó lâ rî âyélé cú ĩtí mvá ãkó rî, nî ậdrúpı̣̃ lâ ꞌdĩ âꞌdô ạ̃yı̣́zı̣́ ꞌdĩ trõꞌá, ãꞌdô ró bê mvá tı̣̃zó ánî ậdrúpı̣̃ ạ̃ꞌdı̣́ ró ꞌdĩ võ lâ ꞌá.’
24 Eles disseram a Jesus: — Mestre, Moisés ensinou assim: “Se um homem morrer e deixar a esposa sem filhos, o irmão dele deve casar com a viúva, para terem filhos, que serão considerados filhos do irmão que morreu.”
25 Ãꞌdô ĩtí rî, mã lẽ tã ı̣̂sũ áníkâ nı̣̃lı̣́ tã nô tãsĩ. Õjílã ãzâ ꞌbá yî bê rĩꞌá ĩyî njı̣̂-drı̣̃-lâ-rı̣̃ ꞌdó ậdrúpı̣̃ ró õjílã ãmákâ lãfálé sĩ. Gõꞌdá gólĩyî ậdrúpı̣̃ sı̣́sı̣́ rî drí õkó trõzó, gõꞌdá drílâ drãzó drẽ ãkpãkãꞌdã tı̣́ ĩyî mvá kô õkó lâ ꞌdĩ bê. Gõꞌdá ậdrúpı̣̃ gólâ ꞌdẽ ꞌbá sı̣́sı̣́ rî vó rî drí ạ̃yı̣́zı̣́ ꞌdĩ trõzó ãꞌdô ró bê mvá tı̣̃zó ậdrúpı̣̃ lâ ꞌdĩ võ lâ ꞌá.
25 Acontece que havia entre nós sete irmãos. O mais velho casou e morreu sem deixar filhos. Assim, ele deixou a viúva para o segundo irmão.
26 Gõꞌdá drílâ kpá drãzó drẽ ãkpãkãꞌdã tı̣́ ĩyî mvá kô ạ̃yı̣́zı̣́ ꞌdĩ bê. Gõꞌdá tã ãlô-ãlô ꞌdĩ drí kpá rû ꞌẽzó ậdrúpı̣̃ gólâ nâ lâ ró rî drí, gõꞌdá kpá ậdrúpı̣̃ ạ̃mbúkũ ꞌdî ꞌbá yî drí ndrĩ ĩtí, gólĩyî drí ạ̃yı̣́zı̣́ ꞌdĩ trõzó gõꞌdá gólĩyî tı̣́ mvá ĩꞌdí bê lâ kpá kô.
26 A mesma coisa aconteceu com este, e também com o terceiro, e, finalmente, com todos os sete.
27 Gõꞌdá ạ̃dũkũ lâ ró, õkó ạ̃yı̣́zı̣́ ró ꞌdĩ drí kpá drãzó.
27 Depois de todos eles, a mulher também morreu.
28 Ĩtí rî, õjílã gólĩyî âꞌdó ꞌbá njı̣̂-drı̣̃-lâ-rı̣̃ ậdrúpı̣̃ ró ꞌdĩ ꞌbá yî trõ ĩyî õkó ꞌdĩ trá ndrĩ ĩyî drí õkó ró. Õzõ ãꞌdô bê trá ĩtí rî, kậyı̣̂ gólâ õjílã drí ꞌẽzó lîdrílí õdrã ꞌásĩ rî tú rî, õkó ꞌdĩ âꞌdô ꞌbãꞌá ậdrúpı̣̃ ángô rî õkó lâ ꞌî ậdrúpı̣̃ gólĩyî njı̣̂-drı̣̃-lâ-rı̣̃ ꞌdî ꞌbá yî lãfálé sĩ yã?”
28 Portanto, no dia da ressurreição, de qual dos sete a mulher vai ser esposa? Pois todos eles casaram com ela!
29 Gõꞌdá Yésũ drí tã-drı̣̃ lôgõzó drílĩyî kĩ nĩ rî, “Nĩ rî ãnî nyãányâ âdólé tã lîdrî-lîdrî kâ õdrã ꞌásĩ rî tãsĩ, tãlâ mĩ nı̣̃ı̣́ tã gólâ îgĩlí búkũ Ôvârí kâ ꞌá rî kô, gõꞌdá mĩ nı̣̃ı̣́ mbârâkã Ôvârí kâ kpá kô.
29 Jesus respondeu:
30 Tã îjî ãnî drí îjílí ꞌdĩ tãsĩ rî, kậyı̣̂ gólâ õjílã drí ꞌẽzó lîdrílí õdrã ꞌásĩ rî tú rî, õjílã trõó õkó kô. Gólĩyî âꞌdô ꞌbãꞌá õzõ mãlãyíkã ûrú ꞌálâ rî ꞌbá yí kâtí.
30 Pois, quando os mortos ressuscitarem, serão como os anjos do céu, e ninguém casará.
31 “Tã lîdrî-lîdrî kâ õdrã ꞌásĩ rî tãsĩ rî, nĩ zı̣́ tã gólâ Ôvârí drí âtálé ãnî drí búkũ íyíkâ ꞌá rî kô yã?
31 E, quanto à ressurreição dos mortos, será que vocês nunca leram o que Deus disse? Ele afirmou:
32 Gólâ kĩ,
32 “Eu sou o Deus de Abraão, o Deus de Isaque e o Deus de Jacó.” E Deus não é Deus dos mortos e sim dos vivos.
33 Ĩtí rî, õjílã gólĩyî rû êꞌbé ꞌbá tã Yésũ drí rĩꞌá âtálâ Sạ̃dúsı̣̃ yî drí ꞌdĩ ârílí rî ꞌbá yî ârî tã Yésũ drí âtálé ꞌdĩ bê rî, tı̣̂ lâ ĩyî drí ậꞌdı̣́zó úlı̣́ gólâkâ ꞌdĩ ꞌbá yî tãsĩ.
33 Quando a multidão ouviu isso, ficou admirada com o ensinamento dele.
34 Gõꞌdá nĩngá sĩ, Pạ̃rúsı̣̃ yî ârî tã bê kĩꞌá nĩ rî, Yésũ õpẽ Sạ̃dúsı̣̃ ꞌdĩ ꞌbá yî trá rî, drílĩyî ngãzó rû êꞌbélé tã ı̣̂ꞌbı̣̃lı̣́, ãꞌdô ró lạ́tı̣̂ ãzâ lôndãzó, tãlâ ĩyî drí Yésũ rî ûjũzó bê kpá óꞌdí.
34 Os fariseus se reuniram quando souberam que Jesus tinha feito os saduceus calarem a boca.
35 ꞌDĩî vósĩ rî, Pạ̃rúsı̣̃ ꞌdĩ ꞌbá yî drí ânĩzó Yésũ ngálâ. Gõꞌdá ãlô gólĩyî lãfálé sĩ gólâ tíbê tã ꞌbãꞌbã Ôvârí kâ nı̣̃ ꞌbá trá dódó rî, gólâ drí Yésũ rî ûjũzó tã îjî ãzâ sĩ.
35 E um deles, que era mestre da Lei , querendo conseguir alguma prova contra Jesus, perguntou:
36 Gólâ kĩ, “Tã îmbá ꞌbá, tã ꞌbãꞌbã gólĩyî ndrĩ Ôvârí drí âfẽlé ãmâ drí ꞌẽlé Músạ̃ sĩ rî ꞌbá yî lãfálé sĩ rî, tã ꞌbãꞌbã gólâ lậvũ ꞌbá gạ̃rạ̃ rî íyíkâ ángô rî ĩꞌdî yã?”
36 — Mestre, qual é o mais importante de todos os mandamentos da Lei ?
37 Gõꞌdá Yésũ drí tã-drı̣̃ lôgõzó drílâ kĩ,
37 Jesus respondeu:
38 ꞌDĩî rĩꞌá tã ꞌbãꞌbã sı̣́sı̣́ gólâ lậvũ ꞌbá gạ̃rạ̃ tã ꞌbãꞌbã ãzí drı̣̃ı̣̂ sĩ rî ĩꞌdî.
38 Este é o maior mandamento e o mais importante.
39 Gõꞌdá tã ꞌbãꞌbã ãzâ rı̣̃ lâ ró gólâ lậvũ ꞌbá kpá gạ̃rạ̃ rî rĩꞌá ĩꞌdî nõ.
39 E o segundo mais importante é parecido com o primeiro: “Ame os outros como você ama a você mesmo.”
40 Tã ꞌbãꞌbã gólĩyî ndrĩ Ôvârí drí âfẽlé ãmâ drí ꞌẽlé Músạ̃ sĩ rî ꞌbá yî gõꞌdá tã îmbâ tã ậngũ ꞌbá yí kâ bê rî, ólôgõ trá cé ĩꞌdî rı̣̃ ꞌdî.”
40 Toda a Lei de Moisés e os ensinamentos dos
41 Gõꞌdá nĩngá sĩ rî, Pạ̃rúsı̣̃ yî drẽ bê rĩꞌá ĩyî zãâ võ ãlô ꞌá Yésũ yí bê rî, Yésũ drí tã îjízó gólĩyî tı̣́ kĩ,
41 Quando os fariseus estavam reunidos, Jesus perguntou a eles:
42 “Tã ı̣̂sũ ãníkâ ꞌá rî, ꞌdíyî pã ꞌbá gólâ Ôvârí drí tã lâ ꞌbãlé âjólé rî íyíkâ ãꞌdî ĩꞌdî yã? Gólâ rĩꞌá ãꞌdî rî ózõwá ĩꞌdî yã?” Gõꞌdá drílĩyî tã-drı̣̃ lôgõzó Yésũ drí kĩ nĩ rî, “Gólâ rĩꞌá kúmú Dạ̃wúdı̣̃ rî ózõwá ĩꞌdî.”
42 — O que vocês pensam sobre o — De Davi! — responderam eles.
43 Gõꞌdá Yésũ drí tã îjízó gólĩyî tı̣́ kĩ, “Õzõ ꞌdíyî pã ꞌbá ãꞌdô Dạ̃wúdı̣̃ rî ózõwá ꞌî rî, gõꞌdá tãlâ ãꞌdô ꞌî Dạ̃wúdı̣̃ drí gólâ rî zı̣̃zó kúmú ró yã? Nĩ ndrê drẽ, Dạ̃wúdı̣̃ âtâ úlı̣́ Ôvârí kâ nõ ꞌbá yî trá ꞌdíyî pã ꞌbá tãsĩ mbârâkã Líndrí Tãndí Ôvârí kâ rî kâ sĩ.
43 Jesus tornou a perguntar:
44 Gólâ kĩ, ‘Kúmú Ôvârí âtâ tã trá kúmú ámákâ drí kĩ nĩ rî,
44 “O Senhor Deus disse ao meu Senhor:
45 Gõꞌdá Yésũ drí tã îjízó gólĩyî tı̣́ kĩ, “Õzõ Dạ̃wúdı̣̃ ũzı̣̂ ꞌdíyî pã ꞌbá trá kúmú íyíkâ ró rî, ĩtí rî, âꞌdô âꞌdóꞌá íyíkâ ángô tí ró ꞌdíyî pã ꞌbá drí âꞌdózó gólâ rî ózõwá ró yã?”
45 Portanto, se Davi chama o Messias de Senhor, como é que o Messias pode ser descendente de Davi?
46 Nĩngá sĩ rî, Pạ̃rúsı̣̃ ꞌdĩ ꞌbá yî ârî ĩyî úlı̣́ Yésũ drí lôgõlé gólĩyî drí ꞌdĩ bê rî, õjílã ãzãkã yû gólĩyî lãfálé sĩ gólâ îcá ꞌbá tã îjî Yésũ kâ ꞌdĩ ꞌbá yî tã-drı̣̃ lâ lôgõlé rî. Ĩtí rî, îtõlé kậyı̣̂ ꞌdĩ sĩ nĩꞌá ạ̃tı̣́ ꞌálâ õjílã ãzãkã yû lẽ ꞌbá Yésũ rî îjílí tã îjî ãzâ ꞌbá yî sĩ, tãlâ gólĩyî trá ndrĩ ũrı̣̃ ró.
46 Ninguém podia responder mais nada, e daquele dia em diante não tiveram coragem de lhe fazer mais perguntas.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Mateus 22, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.