João 6
Tã-drı̣̃ Lẽlẽ Óꞌdí Óvârí Kâ (AVU) vs NVT
1 Gõꞌdá ꞌdĩî vósĩ rî, Yésũ yî drí âgõzó Yẽrõsãlémã lésĩ gõlé Gãlĩláyã ꞌálâ lãjóꞌbá íyíkâ rî ꞌbá yí bê. Kậyı̣̂ ãzâ sĩ, gólĩyî drí ngãzó fĩlí kõlóngbõ ꞌá mbãlé lı̣̃mvû ândrê Gãlĩláyã kâ rî ꞌáꞌá lé drı̣̃ lâ lésĩ.
1 Depois disso, Jesus atravessou o mar da Galileia, conhecido também como mar de Tiberíades.
2 — ausente —
2 Uma grande multidão o seguia por toda parte, pois tinham visto os sinais que ele havia realizado ao curar os enfermos.
3 — ausente —
3 Então Jesus subiu a um monte e sentou-se com seus discípulos.
4 — ausente —
4 Era quase tempo da festa judaica da Páscoa.
5 Gõꞌdá Yésũ õtírĩ rĩî lãjóꞌbá íyíkâ ꞌdĩ ꞌbá yî lı̣̃fı̣́ lâ yî îcílí rî, ꞌdĩî õjílã ãzâ ꞌbá yî kpá bê dũû rĩꞌá ĩyî ânĩꞌá gólâ ngálâ. Gõꞌdá Yésũ jâ lı̣̃fı̣́ bê gólĩyî ndrẽlé dîrî rî, drílâ ngãzó tã îjílí Fílĩpõ tı̣́ kĩ, “Fílĩpõ, mã âꞌdô ngá nyãnyã ûsúꞌá ãꞌdô ꞌásĩ gĩlí fẽlé õjílã õꞌbí nõ ꞌbá yî drí nyãlé yã?”
5 Jesus logo viu uma grande multidão que vinha a seu encontro. Voltando-se para Filipe, perguntou: “Onde podemos comprar pão para alimentar toda essa gente?”.
6 Yésũ îjî tã ꞌdî Fílĩpõ tı̣́ ꞌdĩ, ãꞌdô ró tã ı̣̂sũ Fílĩpõ kâ ûjũzó, ngãtá Fílĩpõ lẽ tã trá kĩ, yî Yésũ cú rĩꞌá mbârâkã bê ngá nyãnyã ûsúzó fẽlé õjílã dũû rĩ ꞌbá ânĩlí ꞌdĩ ꞌbá yî drí yã. Tákõ gólâ nı̣̃ íyîngá tã yí drí ꞌẽꞌá ꞌẽlâ rî trá.
6 Disse isso para pôr Filipe à prova, pois já sabia o que ia fazer.
7 Gõꞌdá nĩngá sĩ, Fílĩpõ drí tã ꞌdî drı̣̃ lâ jãzó Yésũ drí kĩ, “Mã âꞌdô ngá nyãnyã rî ꞌdĩ ûsúꞌá õjílã õꞌbí ꞌdĩ ꞌbá yî drí ĩtí ꞌdĩ ãꞌdô ꞌásĩ yã? Õzõ kpálé óõtrõ ậdı̣̂ kậyı̣̂ kámá-rı̣̃ kâ ãmbãtã gĩzó rî, îcá õjílã õꞌbí ꞌdĩ ꞌbá yî drí nyãlé cé tı̣̂tı̣̂ kô.”
7 Filipe respondeu: “Mesmo que trabalhássemos vários meses, não teríamos dinheiro suficiente para dar alimento a todos!”.
8 Gõꞌdá nĩngá sĩ, lãjóꞌbá Yésũ kâ Sĩmónã Pétẽrõ rî ậdrúpı̣̃ ró rú bê Ãndĩríyã rî drí tã âtázó Yésũ drí kĩ,
8 Então um de seus discípulos, André, irmão de Simão Pedro, falou:
9 “Ágámvá ãzâ bê rĩꞌá nõ, gólâ cú ãmbãtã dãdãwá bê njı̣̂, gólâ kpá cú ı̣̃ꞌbı̣̂ fínyá-fînyâwá bê rı̣̃. Gõꞌdá õzõ kpálé mã õfẽ ãmbãtã njı̣̂ ꞌdĩ gõꞌdá ı̣̃ꞌbı̣̂ rı̣̃ ꞌdî ꞌbá yí bê õjílã õꞌbí ꞌdĩ ꞌbá yî drí nyãlé rî, îcá gólĩyî drí kô.”
9 “Aqui está um rapaz com cinco pães de cevada e dois peixes. Mas que adianta isso para tanta gente?”.
10 Gõꞌdá ĩtí rî, Yésũ drí tã âtázó lãjóꞌbá íyíkâ rî ꞌbá yî drí, gólĩyî ãâtâ ró tã õjílã õꞌbí ꞌdĩ ꞌbá yî drí, tãlâ õrî ró ĩyî bê vũdrı̣́ ngá nyãlé. Gõꞌdá õjílã õꞌbí ꞌdĩ ꞌbá yî drí rĩzó vũdrı̣́ õmã ạ̃rú drı̣̃ı̣̂ ngá nyãnyã tẽlé. Õjílã rĩ ꞌbá ꞌdĩ ꞌbá yî rĩꞌá kútũ-njı̣̂. ꞌDĩî ólã cé ãgô ĩꞌdî, gõꞌdá ólãá õkó ꞌdĩyímvá bê kô.
10 Jesus respondeu: “Digam ao povo que se sente”. Todos se sentaram na grama que cobria o monte. Só os homens eram cerca de cinco mil.
11 Gõꞌdá nĩngá sĩ, Yésũ drí ãmbãtã njı̣̂ ꞌdĩ trõzó, gõꞌdá drílâ rãtáã ꞌẽzó Ôvârí drí, gõꞌdá drílâ fẽzó lâ lãjóꞌbá íyíkâ ꞌdĩ ꞌbá yî drí, gólĩyî õlânjî ró õjílã õꞌbí gólĩyî rĩ ꞌbá vũdrı̣́ ꞌdĩ ꞌbá yî drí. Gõꞌdá gólâ drí ı̣̃ꞌbı̣̂ rı̣̃ ꞌdî ꞌbá yî ꞌẽzó kpá ĩtí. Mbârâkã Ôvârí kâ sĩ, ãmbãtã njı̣̂ ꞌdĩ ꞌbá yî gõꞌdá kpá ı̣̃ꞌbı̣̂ rı̣̃ ꞌdî ꞌbá yí bê drí õjílã õꞌbí ꞌdĩ ꞌbá yî îcázó ndrĩ.
11 Então Jesus tomou os pães, agradeceu a Deus e os repartiu entre o povo. Em seguida, fez o mesmo com os peixes. E todos comeram à vontade.
12 Gõꞌdá õꞌbí ꞌdĩ ꞌbá yî nyâ ĩyî ngá nyãnyã bê îcálé dũû rî, Yésũ drí tã âtázó lãjóꞌbá íyíkâ ꞌdĩ ꞌbá yî drí, gólĩyî ũûꞌdû ngá nyãnyã ạ̃mbúkũ õjílã õꞌbí ꞌdĩ ꞌbá yî drí nyãlé âyélé ꞌdĩ ꞌbãlé dódó, õzó kô rû îzãâ.
12 Depois que todos estavam satisfeitos, Jesus disse a seus discípulos: “Agora juntem os pedaços que sobraram, para que nada se desperdice”.
13 Gõꞌdá ĩtí rî, lãjóꞌbá Yésũ kâ ꞌdĩ ꞌbá yî drí ãmbãtã ạ̃mbúkũ ı̣̃ꞌbı̣̂ bê lâkí ꞌbá ꞌdĩ ûꞌdúzó ívõ ꞌásĩ dũûdû. ꞌDĩî cé ãmbãtã dãdãwá njı̣̂ gõꞌdá ı̣̃ꞌbı̣̂ fínyá-fînyâwá bê rı̣̃ Yésũ drí rãtáã ꞌẽzó drı̣̃ lâ rî drí õjílã õꞌbí ꞌdĩ ꞌbá yî îcázó, gõꞌdá ạ̃mbúkũ lâ drí kpá lâkízó ívõ ꞌásĩ mûdrı̣́-drı̣̃-lâ-ngâ-rı̣̃.
13 Eles juntaram o que restou e encheram doze cestos com as sobras.
14 Gõꞌdá nĩngá sĩ, õjílã õꞌbí ꞌdĩ ꞌbá yî ndrê ĩyî bê tã lârâkô Yésũ drí ꞌẽlé mbârâkã Ôvârí kâ sĩ ngá nyãnyã ꞌdî ꞌẽzó âcálé dũû rî, tı̣̂ lâ ĩyî drí ậꞌdı̣́zó. Gõꞌdá drílĩyî tã ı̣̂sũzó kĩ, “Ãꞌdô ĩtí rî, ꞌdĩî trá pạ̃tı̣́ı̣̃ ꞌdíyî pã ꞌbá gólâ Ôvârí drí tã lâ ꞌbãlé trá búkũ íyíkâ ꞌá ꞌẽꞌá âjólâ ãmâ pãlé rî ĩꞌdî, ĩꞌdî gólâ âcâ trá.”
14 Quando o povo viu Jesus fazer esse sinal, exclamou: “Sem dúvida ele é o profeta que haveria de vir ao mundo!”.
15 Gólĩyî lẽ trá Yésũ rî ꞌbãlé âꞌdólé kúmú gólĩyíkâ ró mbârâkã sĩ, tãlâ gólâ õdrô ró bê ạ̃jú-ꞌbá-ãzí gólĩyíkâ vólé. Tákõ, Yésũ nı̣̃ tã ı̣̂sũ gólĩyíkâ ꞌdĩ trá ạ̃kû, gõꞌdá tã ı̣̂sũ gólĩyíkâ ꞌdĩ sú gólâ rú kô, gõꞌdá gólâ drí íyîngá ꞌbẽzó kírî élêwálâ ró nĩlí íyî lậpı̣́lı̣́ únı̣́ lãfálé.
15 Jesus sabia que pretendiam obrigá-lo a ser rei deles, de modo que se retirou, sozinho, para o monte.
16 — ausente —
16 Ao entardecer, os discípulos de Jesus desceram à praia,
17 — ausente —
17 entraram no barco e atravessaram o mar em direção a Cafarnaum. Quando escureceu, porém, Jesus ainda não tinha vindo se encontrar com eles.
18 Gõꞌdá gólĩyî câ bê kõlóngbõ bê lı̣̃mvû ândrê ꞌdĩ kâ ꞌdĩ ító ꞌâ lâ ꞌá rî, kạ̃gũmạ́ạ̃ ândrê drí îtõzó rĩꞌá ậsı̣̃lı̣́ mbârâkã sĩ. Gõꞌdá lı̣̃mvû drı̣̃ drí rĩzó rû îyálé mbârâkã sĩ kãgbã-kãgbã.
18 Logo, um vento forte veio sobre eles, e o mar ficou muito agitado.
19 Gõꞌdá ꞌdĩî gólĩyî nĩ trá õzõ kĩlõmítĩrĩ njı̣̂ kâtí lı̣̃mvû ândrê ꞌdĩ tı̣́ sĩ, drílĩyî ngá ndrẽzó vólé rî, drílĩyî õjílã ãzâ ndrẽzó ânĩꞌá gólĩyî ngálâ lı̣̃mvû drı̣̃ı̣̂ sĩ, kôrô ũrı̣̃ drí gãzó gólĩyî rú.
19 Depois de remarem cinco ou seis quilômetros, de repente viram Jesus caminhando sobre o mar, em direção ao barco. Ficaram aterrorizados,
20 Gõꞌdá Yésũ âcâ bê ãnyî rî, gólâ drí tã âtázó gólĩyî drí kĩ, “Nĩ ꞌê ũrı̣̃ kô! Nĩ nı̣̃ı̣́ kô kĩ, nõô mâ ĩꞌdî yã?”
20 mas ele lhes disse: “Sou eu! Não tenham medo”.
21 Gõꞌdá lãjóꞌbá ꞌdĩ ꞌbá yî drí ꞌbãzó ndrĩ ãyĩkõ ró, drílĩyî Yésũ rî ậzı̣́zó mbãlé kõlóngbõ ꞌá ĩyî ngálâ. Gõꞌdá ꞌwãâ ró, kõlóngbõ ꞌdî drí cãzó tãndí ró lı̣̃mvû tı̣́ ꞌálâ.
21 Eles o receberam no barco e, logo em seguida, chegaram a seu destino.
22 Gõꞌdá cı̣̃ı̣́nó ãzâ lâ sĩ rî, õꞌbí gólĩyî Yésũ drí ngá nyãnyã fẽzó drílĩyî rî drí ngãzó rĩꞌá Yésũ rî lôndãlé võ ngá nyãnyã fẽzó drílĩyî ꞌdĩ ꞌá nĩngá, tãlâ gólĩyî nı̣̃ trá kĩ, ậgı̣́ rî, kõlóngbõ kó cé ãlô lãjóꞌbá Yésũ kâ drí mbãzó ꞌá lâ nĩlí Kãpẽrãnómã ꞌálâ rî ĩꞌdî, gõꞌdá gólĩyî nı̣̃ kpá trá kĩ, Yésũ mbãá kô kõlóngbõ ꞌdî ꞌá nĩlí lãjóꞌbá íyíkâ yí bê.
22 No dia seguinte, a multidão que tinha ficado do outro lado do mar viu que os discípulos haviam pegado o único barco dali e que Jesus não fora com eles.
23 Gõꞌdá kõlóngbõ ãzâ ꞌbá yî drí kpá âcázó jạ̃rı̣́bạ̃ Tĩbérĩyã kâ rî lésĩ âdrélé ãnyî võ Yésũ drí ngá nyãnyã fẽzó õꞌbí ꞌdĩ ꞌbá yî drí ꞌdĩ lạ̃gạ́tı̣́ nĩngá.
23 Alguns barcos de Tiberíades se aproximaram do lugar onde o povo tinha comido os pães depois que o Senhor os abençoou.
24 Gõꞌdá õꞌbí ꞌdĩ ꞌbá yî lôndã ĩyî bê Yésũ trá kpı̣̃ı̣̂, gõꞌdá lãjóꞌbá gólâkâ âꞌdô bê kpá tólâ yûꞌdạ́wạ́ rî, gólĩyî drí mbãzó kõlóngbõ âcá ꞌbá Tĩbérĩyã lésĩ ꞌdî ꞌbá yî ꞌá, ãꞌdô ró nĩlí Kãpẽrãnómã ꞌálâ Yésũ rî lôndãlé tólâ.
24 Quando a multidão viu que nem Jesus nem os discípulos estavam ali, todos entraram nos barcos e atravessaram para Cafarnaum, a fim de procurá-lo.
25 Gõꞌdá Kãpẽrãnómã ꞌá tólâ rî, õjílã ꞌdî ꞌbá yî drí Yésũ rî ûsúzó jó tã Ôvârí kâ ârî kâ ꞌá õjílã bê dũû. Gõꞌdá drílĩyî Yésũ rî îjízó kĩ, “Lı̣̃fı̣́ îmbá ꞌbá, ní âcâ nõngá ángô tí yã?”
25 Encontraram-no do outro lado do mar e lhe perguntaram: “Rabi, quando o senhor chegou aqui?”.
26 Nĩngá sĩ, Yésũ drí tã âtázó gólĩyî drí kĩ, “Nĩ rî ámâ lôndãlé tãlâ ãꞌdô ꞌî yã? Nĩ rî ámâ ndãlé nõ cé ngá nyãnyã má drí fẽlé ãnî drí ậgı̣́ rî tãsĩ, âꞌdó kô tã lârâkô má drí ꞌẽlé trá rî tãsĩ.
26 Jesus respondeu: “Eu lhes digo a verdade: vocês querem estar comigo não porque entenderam os sinais, mas porque lhes dei alimento.
27 Pạ̃tı̣́-pạ̃tı̣̃ ró, má âtâ ãnî drí, nĩ âyê nyãsá tíbê ꞌẽ ꞌbá lâvãlé ãnî ꞌásĩ ꞌwãâ rî ndãndã lâ. Nĩ ndã nyãsá gólâ tíbê ꞌẽ ꞌbá ãnî pãlé gbạ́dú rî ĩꞌdî, tãlâ lédrẽ-lédrẽ ạ̃dũkũ ãkó rî fẽlé ãnî drí. ꞌDĩî ngá nyãnyã tíbê mâ rî gógó ânĩ ꞌbá ûrú lésĩ nõ drí ꞌẽꞌá fẽlâ ãnî drí rî ĩꞌdî. Ámâ átá Ôvârí âjô mâ nĩ ngá nyãnyã fẽlé ãnî drí, gõꞌdá tã ámákâ sû trá gólâ rú rõô.”
27 Não se preocupem tanto com coisas que se estragam, como a comida, mas usem suas energias buscando o alimento que permanece para a vida eterna, o qual o Filho do Homem pode lhes dar. Pois Deus, o Pai, colocou em mim seu selo de aprovação”.
28 Gõꞌdá Yésũ âtâ bê úlı̣́ ꞌdĩ ĩtí rî, õjílã ꞌdî ꞌbá yî drí tã îjízó gólâ tı̣́ kĩ, “Õzõ ãꞌdô ĩtí rî, mã âꞌdô ãꞌdô ꞌẽꞌá ĩꞌdî sũlı̣́ Ôvârí lı̣̃fı̣́ yã?”
28 “Nós também queremos realizar as obras de Deus”, disseram eles. “O que devemos fazer?”
29 Yésũ drí gõzó kpá tã-drı̣̃ lôgõlé gólĩyî drí kĩ, “Tã Ôvârí drí lẽlé ãnî drí ꞌẽlé rî cé ĩꞌdî nõ, ãnî drí tã lẽlé mâ rî gógó gólâ Ôvârí drí âjólé nõ ꞌá.”
29 Jesus lhes disse: “Esta é a única obra que Deus quer de vocês: creiam naquele que ele enviou”.
30 Gõꞌdá õjílã ꞌdî ꞌbá yî drí kpá Yésũ rî îjízó kĩ, “Ãꞌdô ĩtí rî, ꞌdõvó ní ꞌê tã lârâkô ãzâ, ãꞌdô ró bê mbârâkã áníkâ âꞌdálé ãmâ drí. Gõꞌdá mã ꞌdê gbõ nı̣̃lâ kĩ, pạ̃tı̣́ı̣̃ Ôvârí âjô nî nĩ, gõꞌdá ãmâ drí gõzó tã lẽlẽ bê ní ꞌá.
30 Eles responderam: “Se deseja que creiamos no senhor, mostre-nos um sinal. O que o senhor pode fazer?
31 Mí ndrê drẽ, ãmâ ạ́ꞌbı̣́yạ́ yî õtírĩ lậmú õmã ꞌálâ rî, Músạ̃ fẽ ngá nyãnyã trá gólĩyî drí. Íîgĩ trá búkũ Ôvârí kâ ꞌá kĩ, ‘Gólâ âfẽ ngá nyãnyã trá ûrú lésĩ gólĩyî drí nyãlé.’ Gólĩyî rî trá ngá nyãnyã ꞌdî nyãlé ı̣̃tú vósĩ cé ndrô drílĩyî rĩzó lậmúlı̣́ õmã ꞌálâ rî ꞌbá yî sĩ.”
31 Afinal, nossos antepassados comeram maná no deserto! As Escrituras dizem: ‘Moisés lhes deu de comer pão do céu’”.
32 Gõꞌdá nĩngá sĩ, Yésũ drí gõzó kpá tã-drı̣̃ lôgõlé gólĩyî drí kĩ, “Má âtâ tã pạ̃tı̣́ı̣̃ ãnî drí, ngá nyãnyã gólâ ódrí fẽlé ãnî ạ́ꞌbı̣́yạ́ yî drí nã rî, ámâ átá âfẽ nĩ, âꞌdó kô Músạ̃ ĩꞌdî. Ngá nyãnyã rî ꞌdĩ trá ngá nyãnyã rúꞌbạ́ ı̣̃nyạ́kú kâ ꞌî. Gõꞌdá ngá nyãnyã pạ̃tı̣́-pạ̃tı̣̃ tíbê ûrú lésĩ rî, ámâ átá lẽ trá fẽlâ ãnî drí ãndrõ nô.
32 Jesus disse: “Eu lhes digo a verdade: não foi Moisés quem lhes deu pão do céu. É meu Pai quem dá o verdadeiro pão do céu a vocês.
33 Õjílã gólâ Ôvârí drí âjólé trá ûrú lésĩ rî, gólâ ĩꞌdî rĩ ꞌbá ngá nyãnyã gólâ rĩ ꞌbá lédrẽ-lédrẽ ạ̃dũkũ ãkó rî fẽlé õjílã drí rî fẽlé rî.”
33 O verdadeiro pão de Deus é aquele que desce do céu e dá vida ao mundo”.
34 Gõꞌdá õjílã ꞌdî ꞌbá yî drí tã-drı̣̃ lôgõzó Yésũ drí kĩ, “Tãndí ró kúmú, ãꞌdô ĩtí rî, ní âfẽ ngá nyãnyã rî gógó ꞌdĩ ãmâ drí kậyı̣̂ vósĩ cé!”
34 “Senhor, dê-nos desse pão todos os dias”, disseram eles.
35 Gõꞌdá Yésũ drí gõzó tã âtálé gólĩyî drí kĩ, “Nĩ ârî drẽ, ámâ nyãányâ ĩꞌdî ngá nyãnyã lédrẽ-lédrẽ ạ̃dũkũ ãkó rî fẽ ꞌbá ꞌî. Õjílã gólâ tíbê tã lẽ ꞌbá má ꞌá pı̣̃pı̣̂sı̣́lı̣́ ãlô sĩ, gõꞌdá kpá íyî nyãányâ fẽ ꞌbá ndrĩ má drí pạ̃tı̣́-pạ̃tı̣̃ rî, má âꞌdô gólâ rî ꞌbãꞌá lõfó drí îcázó gõꞌdá gólâ rî ꞌẽlé kô, gõꞌdá lı̣̃mvû lôvó fú gólâ kpá kô. Drílâ rĩzó lédrẽ-lédrẽ ró zãâ gbạ́dú ạ̃dũkũ ãkó.
35 Jesus respondeu: “Eu sou o pão da vida. Quem vem a mim nunca mais terá fome. Quem crê em mim nunca mais terá sede.
36 Gõꞌdá nĩ ndrê mbârâkã ámákâ bê kpálé trá rî, nĩ lẽé tã drẽ zãâ kô kĩ, Ôvârí âjô mâ nĩ.
36 Mas vocês não creram em mim, embora me tenham visto.
37 Õjílã ndrĩ gólĩyî ámâ átá drí âfẽlé má drí rî âꞌdô tã lẽꞌá má ꞌá. Gõꞌdá má âꞌdô gólĩyî ndrĩ lậgúꞌá ãyĩkõ ãmbá sĩ âꞌdólé õjílã ámákâ ró.
37 Contudo, aqueles que o Pai me dá virão a mim, e eu jamais os rejeitarei.
38 Ôvârí âjô mâ trá ûrú lésĩ ãngó nõ ꞌá tã gólâkâ ꞌẽlé. Má ânĩí kô tã ámâ nyãányâ kâ ꞌẽlé ĩꞌdî.
38 Pois desci do céu para fazer a vontade daquele que me enviou, e não minha própria vontade.
39 — ausente —
39 E esta é a vontade de Deus: que eu não perca um sequer de todos que ele me deu, mas que ressuscite todos no último dia.
40 — ausente —
40 Pois é a vontade de meu Pai que todo aquele que olhar para o Filho e nele crer tenha a vida eterna, e eu o ressuscitarei no último dia”.
41 Gõꞌdá õjílã õꞌbí ꞌdĩ ꞌbá yî ârî ĩyî bê úlı̣́ Yésũ kâ âtálé kĩꞌá nĩ rî, yí ãâꞌdô ĩꞌdî ngá nyãnyã gólâ ûrú lésĩ rî ĩꞌdî rî, gólĩyî drí ngãzó rĩꞌá lôzólé ĩyî võ ꞌásĩ Yésũ rú.
41 Então os judeus começaram a criticá-lo, pois ele havia afirmado: “Eu sou o pão que desceu do céu”.
42 Gõꞌdá drílĩyî tã âtázó kĩ, “Ãgô ꞌdĩ rî tã âtálé ĩtí tãlâ ãꞌdô ꞌî yã? Gólâ âꞌdó kô cé Yésũ Yõsépã rî mvá ró nõ ĩꞌdî, tíbê ãmâ drí átá lâ rî nı̣̃lı̣́ trá ândré lâ bê nõ yã? Gólâ kĩ, yí ânĩ ûrú lésĩ rî ángô tí ró yã?”
42 Diziam: “Este não é Jesus, filho de José? Conhecemos seu pai e sua mãe. Como ele pode dizer: ‘Desci do céu?’”.
43 Gõꞌdá ĩtí rî, Yésũ drí ngãzó tã âtálé gólĩyî drí kĩ, “Nĩ âyê drẽ lôzô-lôzô ãníkâ má rú ãnî lãfálé ꞌásĩ ꞌdî. Nĩ ârî drẽ úlı̣́ ámákâ nõ.
43 Jesus, porém, respondeu: “Parem de me criticar.
44 Tã pạ̃tı̣́ı̣̃ ró, má âtâ ãnî drí, õjílã ãzâ îcá kô tã lẽlé má ꞌá cú ĩtí ámâ átá Ôvârí gólâ ámâ âjó ꞌbá rî drí gólâ rî ậzı̣́ ãkó. Gõꞌdá má âꞌdô õjílã rî ꞌdĩ lîdríꞌá õdrã ꞌásĩ kậyı̣̂ ạ̃dũkũ ꞌá.
44 Pois ninguém pode vir a mim se o Pai, que me enviou, não o trouxer a mim; e no último dia eu o ressuscitarei.
45 Tã ậngũ ꞌbá yî îgĩ trá búkũ Ôvârí kâ ꞌá kĩ, ‘Ôvârí âꞌdô õjílã îmbáꞌá nĩ’. Pạ̃tı̣́ı̣̃ má âtâ ãnî drí, õjílã gólĩyî tã îmbâ-îmbâ Ôvârí kâ ârí ꞌbá dódó rî, gólĩyî âꞌdô ĩyî tã lẽꞌá má ꞌá.
45 Como dizem as Escrituras: ‘Todos eles serão ensinados por Deus’. Todo aquele que ouve o Pai e aprende dele vem a mim.
46 Gõꞌdá õjílã ãzâ ãlô ãnî lãfálé sĩ ámâ átá rî ndrẽ ꞌbá rî yû. Mâ rî gógó nõ ndrê Ôvârí cé nĩ, tãlâ má ânĩ Ôvârí ngá lésĩ.
46 Não que alguém tenha visto o Pai; somente eu, que fui enviado por Deus, o vi.
47 “Má âtâ ãnî drí tã pạ̃tı̣́-pạ̃tı̣̃ ró, õjílã tíbê tã lẽ ꞌbá má ꞌá pı̣̃pı̣̂sı̣́lı̣́ ãlô sĩ rî ûsû lédrẽ-lédrẽ ạ̃dũkũ ãkó rî trá.
47 “Eu lhes digo a verdade: quem crê tem a vida eterna.
48 Mĩ ndrê drẽ, mâ ngá nyãnyã gólâ õjílã ꞌbã ꞌbá rĩlí zãâ gbạ́dú ạ̃dũkũ ãkó rî ĩꞌdî!
48 Sim, eu sou o pão da vida!
49 ꞌDõvó nĩ ı̣̂sũ tã ãnî ạ́ꞌbı̣́yạ́ yî tãsĩ. Gólĩyî ndrĩ nyâ ĩyî bê ngá nyãnyã Músạ̃ drí fẽlé gólĩyî drí rî bê rî, gólĩyî zãâ bê rĩꞌá lédrẽ-lédrẽ ró yã? Âꞌdó ĩtí kô, gólĩyî ôdrã trá ndrĩ!
49 Seus antepassados comeram maná no deserto, mas morreram;
50 Gõꞌdá mâ ngá nyãnyã ânĩ ꞌbá ûrú lésĩ rî ĩꞌdî. Õjílã gólâ ngá nyãnyã ꞌdî nyã ꞌbá rî drãá kô.
50 quem comer o pão do céu, no entanto, jamais morrerá.
51 Má âtâ ãnî drí kpá óꞌdí, ngá nyãnyã lédrẽ-lédrẽ ạ̃dũkũ ãkó fẽ ꞌbá ꞌdĩ rĩꞌá ámâ rúꞌbạ́ ꞌî. Má ânĩ trá ûrú lésĩ, gõꞌdá mâ rĩꞌá njãâ ámâ rúꞌbạ́ fẽlé drãlé ãnî õjílã ãngó nõ kâ pãlé tã õnjí ãníkâ ꞌásĩ. Õzõ nĩ õnyâ ámâ rúꞌbạ́ trá rî, ãnî drí rĩzó lédrẽ-lédrẽ ró zãâ gbạ́dú ạ̃dũkũ ãkó.”
51 Eu sou o pão vivo que desceu do céu. Quem comer deste pão viverá para sempre; e este pão, que eu oferecerei para que o mundo viva, é a minha carne”.
52 Gõꞌdá õjílã õꞌbí ꞌdĩ ꞌbá yî ârî ĩyî bê úlı̣́ Yésũ kâ kĩꞌá nĩ íyî rúꞌbạ́ âꞌdô ĩꞌdî ngá nyãnyã ânĩ ꞌbá ûrú lésĩ rî ĩꞌdî rî, gólĩyî drí ngãzó ạ̃wạ̃ ró, gõꞌdá rĩꞌá ĩyî úlı̣́ âtálé ĩyî lãfálé ꞌásĩ kĩ, “Ãgô nõ âꞌdô íyî rúꞌbạ́ âfẽꞌá ãmâ drí nyãlé ꞌdĩ íyíkâ ángô tí ró yã?”
52 Então os judeus começaram a discutir entre si a respeito do que ele queria dizer. “Como pode esse homem nos dar sua carne para comer?”, perguntavam.
53 Gõꞌdá Yésũ drí kpá tã-drı̣̃ jãzó gólĩyî drí kĩ, “Pạ̃tı̣́-pạ̃tı̣̃ ró, má âtâ ãnî drí, mâ gólâ Ôvârí drí âjólé trá ûrú lésĩ rî, õjílã gólâ ámâ rúꞌbạ́ nyã ꞌbá kô gõꞌdá ámâ ãrí mvũ ꞌbá kpá kô rî, ûsú lédrẽ-lédrẽ ạ̃dũkũ ãkó rî kô!
53 Então Jesus disse novamente: “Eu lhes digo a verdade: se vocês não comerem a carne do Filho do Homem e não beberem o seu sangue, não terão a vida em si mesmos.
54 Pạ̃tı̣́-pạ̃tı̣̃ má âtâ ãnî drí, õjílã gólâ ámâ rúꞌbạ́ nyã ꞌbá gõꞌdá kpá ámâ ãrí mvũ ꞌbá rî, âꞌdô rĩꞌá lédrẽ-lédrẽ ró zãâ gbạ́dú ạ̃dũkũ ãkó. Má âꞌdô gólâ rî lîdríꞌá õdrã ꞌásĩ, kậyı̣̂ ạ̃dũkũ ꞌá.
54 Mas quem come minha carne e bebe meu sangue terá a vida eterna, e eu o ressuscitarei no último dia.
55 Mĩ ndrê drẽ, ámâ rúꞌbạ́ gõꞌdá ámâ ãrí bê rî ĩꞌdî cé ngá nyãnyã gólâ ꞌẽ ꞌbá õjílã ꞌbãlé rĩlí lédrẽ-lédrẽ ró zãâ gbạ́dú ạ̃dũkũ ãkó rî.
55 Pois minha carne é a verdadeira comida, e meu sangue é a verdadeira bebida.
56 Õjílã gólâ tíbê ámâ rúꞌbạ́ nyã ꞌbá gõꞌdá kpá ámâ ãrí mvũ ꞌbá rî, gólâ âꞌdô rĩꞌá má bê ngá ãlô ró, gõꞌdá má âꞌdô kpá rĩꞌá gólâ bê.
56 Quem come minha carne e bebe meu sangue permanece em mim, e eu nele.
57 Nĩ ârî drẽ, ámâ átá ĩꞌdî rĩ ꞌbá lédrẽ-lédrẽ âfẽlé rî. Gõꞌdá gólâ ꞌbã mâ kpá nĩ rĩlí lédrẽ-lédrẽ ró. Ĩtí rî, õjílã gólâ ámâ rúꞌbạ́ nyã ꞌbá rî âꞌdô rĩꞌá kpá lédrẽ-lédrẽ ró mbârâkã ámákâ sĩ zãâ gbạ́dú ạ̃dũkũ ãkó.
57 Eu vivo por causa do Pai, que vive e me enviou; da mesma forma, quem se alimenta de mim viverá por minha causa.
58 Kpá ĩꞌdî õzõ má drí âtálé trá ãnî drí rî kâtí, mâ rĩꞌá ngá nyãnyã ûrú lésĩ rî ĩꞌdî. ꞌDĩî âꞌdó kô õzõ ngá nyãnyã gólâ ãnî ạ́ꞌbı̣́yạ́ yî drí nyãlé trá rî kâtí, gõꞌdá ꞌdĩî vósĩ rî, gólĩyî drã trá ndrĩ. Gõꞌdá gólĩyî tíbê ámâ rúꞌbạ́ nyã ꞌbá rî âꞌdô ĩyíkâ rĩꞌá lédrẽ-lédrẽ ró zãâ gbạ́dú ạ̃dũkũ ãkó.”
58 Eu sou o verdadeiro pão que desceu do céu. Seus antepassados comeram maná e morreram; quem comer este pão não morrerá, mas viverá para sempre”.
59 Úlı̣́ ꞌdĩ ꞌbá yî Yésũ âtâ trá õjílã ꞌdî ꞌbá yî drí, drílâ rĩrĩ tã îmbálé Kãpẽrãnómã ꞌálâ jó tã Ôvârí kâ ârî kâ rî ꞌá.
59 Ele disse essas coisas quando ensinava na sinagoga de Cafarnaum.
60 Gõꞌdá tã ârí ꞌbá Yésũ kâ ũrûkậ ꞌbá yî ârî ĩyî bê úlı̣́ Yésũ kâ ꞌdĩ ꞌbá yî ndrĩ rî, tı̣̂ lâ yî drí ậꞌdı̣́zó, gõꞌdá drílĩyî úlı̣́ Yésũ kâ ꞌdĩ gãzó dó. Gõꞌdá drílĩyî ngãzó rĩꞌá úlı̣́ âtálé ĩyî lãfálé ꞌásĩ kĩ, “ꞌÁá, úlı̣́ ꞌdĩ âmbâ trá rõô õjílã drí tã lẽzó ꞌá lâ!”
60 Muitos de seus discípulos disseram: “Sua mensagem é dura. Quem é capaz de aceitá-la?”.
61 Gõꞌdá Yésũ nı̣̃ trá cú ĩtí kĩ, tã ârí ꞌbá íyíkâ ꞌdĩ ꞌbá yî lãfálé sĩ, ãzâ ꞌbá yî lẽé úlı̣́ yí drí âtálé ꞌdĩ ꞌbá yî kô. Gólâ drí gõzó tã îjílí gólĩyî tı̣́ kĩ, “Úlı̣́ má drí âtálé ꞌdĩ sú ãnî rú kô, ĩꞌdî ãnî drí ꞌẽzó ámâ âyélé gõzó vólé yã?
61 Jesus, sabendo que seus discípulos reclamavam, disse: “Isso os ofende?
62 Õzõ nĩ õndrê mâ gõrẽ ꞌá vólé ûrú ꞌálâ, võ ámâ âjózó rî ꞌálâ sĩ rî ꞌálâ rî, tã ı̣̂sũ ãníkâ tã ꞌdî tãsĩ rî âꞌdô ꞌbãꞌá ángô tí yã?
62 Então o que pensarão se virem o Filho do Homem subir ao céu, onde estava antes?
63 Má âtâ ãnî drí, nĩ ı̣̂sũ úlı̣́ má drí âtálé ãnî drí ámâ rúꞌbạ́ nyã kâ ꞌdĩ ífí lâ dódó. Mbârâkã õjílã mvá kâ îcá lédrẽ-lédrẽ ạ̃dũkũ ãkó rî fẽlé ãnî drí kô. Tã ꞌdî tãsĩ rî, úlı̣́ ámákâ ꞌdĩ ꞌbá yî âꞌdó kô rúꞌbạ́ ı̣̃nyạ́kú nõ tãsĩ. Úlı̣́ ꞌdĩ ꞌbá yî rĩꞌá Líndrí Tãndí Ôvârí kâ tãsĩ, gólâ ꞌẽ ꞌbá ãnî ꞌbãlé rĩlí lédrẽ-lédrẽ ró zãâ gbạ́dú ạ̃dũkũ ãkó tã lẽlẽ ãníkâ má ꞌá rî sĩ rî.
63 Somente o Espírito dá vida. A natureza humana não realiza coisa alguma. E as palavras que eu lhes disse são espírito e vida.
64 Gõꞌdá ngbãângbânõ rî, mâ rĩꞌá tã ı̣̂sũ ró, tãlâ ãnî ũrûkậ ꞌbá yî lẽé drẽ zãâ tã kô má ꞌá.” Yésũ âtâ tã ꞌdî ĩtí ꞌdĩ rî, tãlâ gólâ nı̣̃ tã ı̣̂sũ tã ârí ꞌbá íyíkâ ꞌdĩ ꞌbá yí kâ trá ndrĩ ãkpãkãꞌdã kậyı̣̂ gólĩyî drí ꞌdẽzó yí vósĩ rî ꞌá. Gólâ nı̣̃ gólĩyî tã íyíkâ lẽ ꞌbá kô rî yî trá ndrĩ. Gõꞌdá gólâ nı̣̃ lãjóꞌbá gólâ ángô rî ĩꞌdî tíbê ꞌẽ ꞌbá íyî drı̣́-bã fẽlé fũlı̣́ rî kpá trá.
64 Mas alguns de vocês não creem em mim”. Pois Jesus sabia, desde o princípio, quem não acreditava nele e quem iria traí-lo.
65 Tãlâ gólâ âtâ trá sı̣́sı̣́ lãjóꞌbá íyíkâ rî yî drí kĩ, õjílã ãzãkã îcá kô ânĩlí yí ngálâ cú ĩtí tã ı̣̂sũ gólâkâ sĩ. Ôvârí âꞌdô gólâ rî pı̣̃pı̣̂sı̣́lı̣́ âjáꞌá nĩ ĩꞌdî ꞌdê gbõ tã lẽlé yí ꞌá.
65 E acrescentou: “Por isso eu disse que ninguém pode vir a mim a menos que o Pai o dê a mim”.
66 Gõꞌdá úlı̣́ Yésũ kâ ꞌdĩ ꞌbá yî vósĩ rî, tã ârí ꞌbá gólâkâ ãzâ ꞌbá yî dũû drí ngãzó ĩyî gólâ rî âyélé, nĩzó gõlé ĩyî drí ꞌbã ꞌásĩ. Gólĩyî drí tã îmbâ-îmbâ Yésũ kâ âyézó.
66 Nesse momento, muitos de seus discípulos se afastaram dele e o abandonaram.
67 Gõꞌdá Yésũ drí lı̣̃fı̣́ jãzó lãjóꞌbá íyíkâ mûdrı̣́-drı̣̃-lâ-gâ-rı̣̃ tíbê gólâ drí êpẽlé nĩ sı̣́sı̣́ rî yî ngálâ, gõꞌdá drílâ tã îjízó gólĩyî tı̣́ kĩ, “Ãnî, nĩ lẽ kpá trá ámâ âyélé nĩzó, õzõ gólĩyî nĩ ꞌbá ꞌdĩ ꞌbá yí kâtí yã?”
67 Então Jesus se voltou para os Doze e perguntou: “Vocês também vão embora?”.
68 — ausente —
68 Simão Pedro respondeu: “Senhor, para quem iremos? O senhor tem as palavras da vida eterna.
69 — ausente —
69 Nós cremos e sabemos que o senhor é o Santo de Deus”.
70 Gõꞌdá Yésũ drí tã âtázó lãjóꞌbá íyíkâ ꞌdĩ ꞌbá yî drí kĩ, “Má zĩ ãnî nĩ mûdrı̣́-drı̣̃-lâ-gâ-rı̣̃ lãjóꞌbá ámákâ ró, gõꞌdá kpálé rî, ãnî lãfálé sĩ rî, ámâ ạ̃jú-ꞌbá-ãzí bê ãlô tíbê ꞌẽ ꞌbá ámâ drı̣́-bã fẽlé fũlı̣́ rî.”
70 Então Jesus disse: “Eu escolhi vocês doze, mas um de vocês é um diabo”.
71 Yésũ âtâ tã ꞌdî ĩtí ꞌdĩ rî Yúdạ̃ Sĩmónã Ĩsĩkãrĩyótã rî mvá rî tãsĩ. Gõꞌdá kpálé Yúdạ̃ rĩꞌá lãjóꞌbá ãlô lãjóꞌbá Yésũ kâ mûdrı̣́-drı̣̃-lâ-ngâ-rı̣̃ rî lãfálé sĩ rî, Yésũ nı̣̃ trá kĩ, ạ̃tı̣́ ꞌá tólâ gólâ ãâꞌdô íyî drı̣́-bã fẽꞌá nĩ fũlı̣́.
71 Ele se referia a Judas, filho de Simão Iscariotes, um dos Doze, que mais tarde o trairia.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar João 6, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.