João 5

Tã-drı̣̃ Lẽlẽ Óꞌdí Óvârí Kâ (AVU) vs ARA

Sair da comparação
ARA Almeida Revista e Atualizada 1993
1 Tã Yésũ drí ꞌẽlé Gãlĩláyã ꞌálâ ꞌdĩ ꞌbá yî vósĩ rî, gólâ drí ngãzó kpá óꞌdí Gãlĩláyã ꞌásĩ nĩlí Yẽrõsãlémã ꞌálâ kãrámã Yúdạ̃ yí kâ ꞌẽlé.
1 Passadas estas coisas, havia uma festa dos judeus, e Jesus subiu para Jerusalém.
2 Gõꞌdá Yẽrõsãlémã ꞌá tólâ rî, ạ́pậrı̣̂ ãzâ bê rú lâ Bẽtẽzádã tı̣̂ Yúdạ̃ yí kâ sĩ, ãnyî ạ́tı̣̃ jạ̃rı̣́bạ̃ kâ zı̣̃lı̣́ Ạ́tı̣̃ Kạ́bı̣̃lı̣́kı̣̃ kâ rî lạ̃gạ́tı̣́. Gõꞌdá ạ́pậrı̣̂ ꞌdĩ tı̣́ rî, úꞌdı̣̂ pạ̃trạ̃ trá tólâ njı̣̂.
2 Ora, existe ali, junto à Porta das Ovelhas, um tanque, chamado em hebraico Betesda, o qual tem cinco pavilhões.
3 — ausente —
3 Nestes, jazia uma multidão de enfermos, cegos, coxos, paralíticos
4 — ausente —
4 [esperando que se movesse a água. Porquanto um anjo descia em certo tempo, agitando-a; e o primeiro que entrava no tanque, uma vez agitada a água, sarava de qualquer doença que tivesse].
5 — ausente —
5 Estava ali um homem enfermo havia trinta e oito anos.
6 — ausente —
6 Jesus, vendo-o deitado e sabendo que estava assim há muito tempo, perguntou-lhe: Queres ser curado?
7 Gõꞌdá ãgô ngá lãzé bê ꞌdĩ drí tã lôgõzó Yésũ drí kĩ, “Óõ ãmbá, mâ õjílã ãkó ámâ zẽlé ꞌwãâ lı̣̃mvû ꞌdĩ ꞌá tólâ, õzõ lı̣̃mvû ꞌdĩ õtírĩ rû îyá kãgbã-kãgbã rî. Tãlâ má õtírĩ ámákâ drẽ rĩî ámâ sẽlé mãnísĩ rî, ạ̃kû ró õjílã gólĩyî mbârâkã bê rî ꞌbá yî ꞌdê ĩyîngá trá sı̣́sı̣́ má drí lı̣̃mvû ꞌá tólâ.”
7 Respondeu-lhe o enfermo: Senhor, não tenho ninguém que me ponha no tanque, quando a água é agitada; pois, enquanto eu vou, desce outro antes de mim.
8 Gõꞌdá Yésũ drí tã âtázó gólâ drí kĩ, “Ní ngâ ûrû! Ní pâ gbũrũkũ áníkâ, ní ngâ nĩꞌá lậmú bê!”
8 Então, lhe disse Jesus: Levanta-te, toma o teu leito e anda.
9 Ĩtí rî, kôrô ãgô ꞌdĩ pá lâ drí âmbázó óꞌdí, té õzõ ạ̃kû rî tí. Gõꞌdá drílâ ngãzó ûrû gbũrũkũ íyíkâ pãlé nĩzó lậmú bê.
9 Imediatamente, o homem se viu curado e, tomando o leito, pôs-se a andar. E aquele dia era sábado.
10 Tã ꞌdî tãsĩ rî, drı̣̃-ꞌbá ạ́ngı̣́ Yúdạ̃ yí kâ ãzâ ꞌbá yî ndrê bê ãgô Yésũ drí îngálé ngá lãzé ꞌásĩ ꞌdî nĩꞌá lậmú bê lạ́tı̣̂ ꞌásĩ gbũrũkũ íyíkâ bê yí drı̣̃ı̣̂ kậyı̣̂ ĩyíkâ lôvô kâ sĩ rî, gólĩyî drí ꞌbãzó ạ̃wạ̃ ró ãgô ꞌdĩ bê. Gõꞌdá gólĩyî drí tã îjízó ãgô ꞌdĩ tı̣́ kĩ, “Nî, tãlâ ãꞌdô ꞌî ní drí rĩzó ngá njı̣̃lı̣́ kậyı̣̂ ãmákâ kậyı̣̂ lôvô kâ sĩ yã? Ní nı̣̃ı̣́ kĩꞌá nĩ rî, ãndrõ nô rî kậyı̣̂ ãmákâ rãtáã ꞌẽ kâ ꞌî rî kô yã? ꞌDĩî rĩꞌá tã õnjí ꞌî.”
10 Por isso, disseram os judeus ao que fora curado: Hoje é sábado, e não te é lícito carregar o leito.
11 Gõꞌdá ãgô ꞌdĩ drí tã-drı̣̃ lôgõzó gólĩyî drí kĩ, “Tã ámákâ bê yã? Mâ ámângá kó ậyı̣́ꞌá ngá lãzé ámákâ bê gõꞌdá ãgô ãzâ drí ânĩzó ámâ îngálé ngá lãzé ámákâ ꞌdĩ ꞌásĩ, gõꞌdá drílâ tã âtázó má drí kĩ, má õngâ má õtrõ gbũrũkũ ámákâ, má õnĩ lậmú bê. Ĩꞌdî má drí rĩzó nĩlí nõ.”
11 Ao que ele lhes respondeu: O mesmo que me curou me disse: Toma o teu leito e anda.
12 Gõꞌdá drílĩyî tã âtázó ãgô ꞌdĩ drí kĩ, “Õjílã õnjí rî gógó gólâ tã âtá ꞌbá ní drí kĩꞌá nĩ rî, ní õtrõ gbũrũkũ áníkâ nĩzó ĩꞌdí bê lâ kậyı̣̂ ãmákâ rãtáã ꞌẽ kâ nõ ꞌá nõ íyíkâ ãꞌdî ĩꞌdî yã?”
12 Perguntaram-lhe eles: Quem é o homem que te disse: Toma o teu leito e anda?
13 Gõꞌdá ãgô ꞌdĩ îcá kô tã îjî gólĩyíkâ ꞌdĩ tã-drı̣̃ lâ lôgõlé, tãlâ gólâ nı̣̃ı̣́ õjílã íyî îngá ꞌbá ngá lãzé ꞌásĩ ꞌdî rú lâ kô. Tãlâ Yésũ îngâ gólâ bê ngá lãzé ꞌásĩ rî, Yésũ drí íyîngá kôrô fĩzó ꞌwãâ õjílã õꞌbí ạ́pậrı̣̂ tı̣́ ꞌdĩ ꞌbá yî lãfálé.
13 Mas o que fora curado não sabia quem era; porque Jesus se havia retirado, por haver muita gente naquele lugar.
14 Tã ndrĩ ꞌdî vósĩ rî, ãgô îngálé ngá lãzé ꞌásĩ ꞌdî drí ngãzó kpá nĩlí jó ạ́ngı̣́ Ôvârí kâ rî ꞌálâ. Gõꞌdá Yésũ drí gólâ rî ûsúzó kpá óꞌdí jó Ôvârí kâ nã ꞌálâ. Gõꞌdá Yésũ drí tã âtázó gólâ drí kĩ, “Ámâ ậdrúpı̣̃, ópâ nî trá! Ngbãângbânõ rî, ní âyê tã õnjí ꞌẽꞌẽ. Õzõ ní ãâyê tã õnjí ꞌẽꞌẽ kô rî, ngá ãzâ õnjí tẽtẽ lâ âꞌdô âꞌdóꞌá ní bê gạ̃rạ̃ sı̣́sı̣́ ꞌdĩ drı̣̃ı̣̂ sĩ.”
14 Mais tarde, Jesus o encontrou no templo e lhe disse: Olha que já estás curado; não peques mais, para que não te suceda coisa pior.
15 Gõꞌdá ãgô ꞌdĩ drí ngãzó nĩlí ꞌwãâꞌwâ drı̣̃-ꞌbá ạ́ngı̣́ Yúdạ̃ yí kâ tíbê gólâ rî îjí ꞌbá sı̣́sı̣́ rî yî ngálâ. Gõꞌdá drílâ tã âtázó gólĩyî drí kĩ, “Ãgô tíbê ámâ îngá ꞌbá ngá lãzé ꞌásĩ ãnî drí rĩꞌá tã lâ îjílí má tı̣́ rî, gólâ ĩꞌdî ãgô gólâ rĩꞌá zı̣̃lâ Yésũ rî.”
15 O homem retirou-se e disse aos judeus que fora Jesus quem o havia curado.
16 Gõꞌdá drı̣̃-ꞌbá ạ́ngı̣́ Yúdạ̃ yí kâ ꞌdĩ ꞌbá yî ârî ĩyî bê tã ꞌdî ĩtí rî, gólĩyî ꞌbãá Yésũ rî lôvó gõꞌdá kô, tãlâ tã Yésũ drí ꞌẽlé kậyı̣̂ gólĩyíkâ rãtáã kâ ꞌdĩ ꞌá ꞌdĩ tãsĩ. Gõꞌdá gólĩyî drí rĩzó zãâ Yésũ rî îkpókpólõlé úlı̣́ sĩ.
16 E os judeus perseguiam Jesus, porque fazia estas coisas no sábado.
17 Gõꞌdá Yésũ drí tã âtázó gólĩyî drí gólĩyî lı̣̃fı̣́ drı̣̃ ꞌá kĩ, “Tãlâ ãꞌdô ꞌî nĩ lẽé tã gólâ má drí rĩꞌá ꞌẽlâ nõ kô yã? Nĩ nı̣̃ı̣́ kô kĩꞌá nĩ rî, ámâ átá Ôvârí rî lôsĩ ꞌẽlé kậyı̣̂ vósĩ cé yã? Gólâ rî zãâ ãnî vó ndrẽlé kậyı̣̂ rãtáã kâ ꞌá. Tãlâ ĩꞌdî ꞌdĩ má drí rĩzó kpá lôsĩ ꞌẽlé kậyı̣̂ rãtáã kâ sĩ ꞌdî, õzõ ámâ átá kâtí.”
17 Mas ele lhes disse: Meu Pai trabalha até agora, e eu trabalho também.
18 Úlı̣́ Yésũ kâ ꞌdĩ drí drı̣̃-ꞌbá ạ́ngı̣́ Yúdạ̃ yí kâ ꞌdĩ ꞌbá yî ꞌbãzó âꞌdólé ạ̃wạ̃ ró rõô. Yésũ rî lôvó drí fõzó gólĩyî ꞌásĩ zãâ gbạ́dú. Gõꞌdá drílĩyî rĩzó lạ́tı̣̂ lôndãlé, ãꞌdô ró bê Yésũ rî fũzó vólé. Tã ífí gólĩyî drí ꞌbãzó ạ̃wạ̃ ró Yésũ bê rî, tãlâ Yésũ ró lãꞌbí gólĩyíkâ kĩꞌá nĩ rî, kậyı̣̂ rãtáã kâ ꞌdĩ ãâꞌdô kậyı̣̂ lôvô kâ ꞌî õjílã õꞌê lôsĩ ꞌá lâ kô rî kô. Gõꞌdá ngîngî lâ, tã pạ̃tı̣́ı̣̃ gólâ Yésũ drí Ôvârí rî zı̣̃zó íyî átá ró ꞌdĩ ꞌbã gólĩyî trá âꞌdólé ạ̃wạ̃ ró rõô, tãlâ tã ı̣̂sũ gólĩyíkâ ꞌá rî, úlı̣́ Yésũ kâ ꞌdĩ rî âꞌdálâ kĩ, Yésũ ãâmã yî trá âꞌdólé Ôvârí ró.
18 Por isso, pois, os judeus ainda mais procuravam matá-lo, porque não somente violava o sábado, mas também dizia que Deus era seu próprio Pai, fazendo-se igual a Deus.
19 Gõꞌdá drı̣̃-ꞌbá ạ́ngı̣́ ꞌdĩ ꞌbá yî rî ĩyî bê Yésũ rî tı̣̂ ânyálé rî, Yésũ drí gõzó tã âtálé gólĩyî drí kĩ, “Má âtâ ãnî drí tã pạ̃tı̣́-pạ̃tı̣̃ ró, má îcá kô tã ꞌẽlé cú ĩtí ámâ átá ãkó. Má rî cé tã Ôvârí drí rĩꞌá ꞌẽlâ rî ꞌbá yî ꞌẽlé ĩꞌdî. Má lẽ cé ngá gólâ drí lẽlé má drí ꞌẽlé rî ꞌẽlé ĩꞌdî.
19 Então, lhes falou Jesus: Em verdade, em verdade vos digo que o Filho nada pode fazer de si mesmo, senão somente aquilo que vir fazer o Pai; porque tudo o que este fizer, o Filho também semelhantemente o faz.
20 Tãlâ ámâ átá lẽ mâ íyî mvá trá rõô, ĩꞌdî ꞌdĩ gólâ drí ngá yí drí lẽlé ꞌẽlé rî âꞌdázó ndrĩ má drí. Má âtâ ãnî drí, ámâ átá âꞌdô ámâ ꞌbãꞌá tã tãndí ãzâ ꞌbá yî ꞌẽlé gạ̃rạ̃ tã gólâ ãnî drí ndrẽlé nõ drı̣̃ı̣̂ sĩ. Nĩ õtírĩ ámâ ndrẽê ꞌẽrẽ lâ ꞌá rî, gõꞌdá ãnî tı̣̂ âꞌdô ậꞌdı̣́ꞌá ậꞌdı̣̂.
20 Porque o Pai ama ao Filho, e lhe mostra tudo o que faz, e maiores obras do que estas lhe mostrará, para que vos maravilheis.
21 Ámâ átá rî õjílã lîdrílí õdrã ꞌásĩ gólĩyî ꞌbãlé âꞌdólé lédrẽ-lédrẽ ró, õzõ drílâ lẽlé rî tí. Mâ rî gógó gólâ rî mvá ró nõ âꞌdô kpá õjílã lîdríꞌá õdrã ꞌásĩ gólĩyî ꞌbãlé âꞌdólé lédrẽ-lédrẽ ró, õzõ má drí lẽlé rî tí, nyé õzõ ámâ átá kâtí.
21 Pois assim como o Pai ressuscita e vivifica os mortos, assim também o Filho vivifica aqueles a quem quer.
22 Gõꞌdá ámâ átá fẽ drı̣́-ãcê trá ndrĩ má drı̣́gạ́, má drí tã-vó õjílã ndrĩ kâ kĩzó.
22 E o Pai a ninguém julga, mas ao Filho confiou todo julgamento,
23 Gólâ ꞌê tã ꞌdî ĩtí ꞌdĩ rî, tãlâ õjílã ndrĩ ı̣̃ı̣̂njı̣̃ ró mâ bê íyî mvá ró, õzõ gólĩyî ãꞌdô fí gólâ rî ı̣̂njı̣̃ ꞌbá ꞌî rî. Õzõ õjílã ãzâ ı̣̃ı̣̂njı̣̃ mâ Ôvârí rî mvá ró nõ kô rî, õjílã rî gógó ꞌdĩ ı̣̂njı̣̃ı̣́ ámâ átá gólâ tíbê ámâ âjó ꞌbá nõ kpá kô.
23 a fim de que todos honrem o Filho do modo por que honram o Pai. Quem não honra o Filho não honra o Pai que o enviou.
24 “Má âtâ ãnî drí tã pạ̃tı̣́-pạ̃tı̣̃ ró, õzõ õjílã ãzâ ãârî úlı̣́ má drí rĩꞌá âtálâ rî ꞌbá yî trá, gõꞌdá õjílã rî ꞌdĩ drí tã lẽzó kĩ, Ôvârí âjô mâ nĩ rî, õjílã rî gógó ꞌdĩ âꞌdô lédrẽ-lédrẽ ạ̃dũkũ ãkó rî ûsúꞌá. Õjílã rî ꞌdĩ rúꞌbạ́ ı̣̃nyạ́kú lâ õdrã lé rî, lôvó-lôvó lâ âꞌdô rĩꞌá zãâ gbạ́dú ạ̃dũkũ ãkó õdrã gólâkâ vósĩ, tãlâ lâŋõ má drí ꞌẽꞌá fẽlâ gólâ drí tã õnjí gólâkâ tãsĩ rî, má fẽé gõꞌdá kô. Gólâ lậvũ trá õdrã ꞌásĩ fĩlí lédrẽ-lédrẽ ạ̃dũkũ ãkó rî ꞌá.
24 Em verdade, em verdade vos digo: quem ouve a minha palavra e crê naquele que me enviou tem a vida eterna, não entra em juízo, mas passou da morte para a vida.
25 Má âtâ tã pạ̃tı̣́ı̣̃ ró, kậyı̣̂ âcâ trá tã óꞌdí drí rû ꞌẽzó ngbãângbânõ! Gõꞌdá mâ rî gógó Ôvârí rî mvá ró nõ âꞌdô tã âtáꞌá õjílã gólĩyî ôdrã ꞌbá rî yî drí, gólĩyî drí ámâ gbórókõ ârízó, gõꞌdá drílĩyî ngãzó âfõlé õdrã ꞌásĩ rĩlí lédrẽ-lédrẽ ró zãâ gbạ́dú ạ̃dũkũ ãkó.
25 Em verdade, em verdade vos digo que vem a hora e já chegou, em que os mortos ouvirão a voz do Filho de Deus; e os que a ouvirem viverão.
26 Tãlâ ámâ átá fẽ mbârâkã trá má drí õjílã îngázó õdrã ꞌásĩ óꞌdí rĩlí lédrẽ-lédrẽ ró zãâ gbạ́dú ạ̃dũkũ ãkó, nyé õzõ gólâ drí ngá ndrĩ lôꞌbãrẽ tí, gõzó ngá ndrĩ ꞌdî ꞌbá yî vó lâ ndrẽlé âꞌdólé lédrẽ-lédrẽ ró cé íyî úlı̣́ sĩ.
26 Porque assim como o Pai tem vida em si mesmo, também concedeu ao Filho ter vida em si mesmo.
27 Gõꞌdá lạ́tı̣̂ ãlô-ãlô ꞌdĩ ꞌásĩ, ámâ átá Ôvârí âfẽ drı̣́-ãcê kpá trá má drí tã-vó õjílã ndrĩ kâ kĩzó, tãlâ mâ gólâ rî mvá ꞌî, gõꞌdá ĩꞌdî gólâ drí ámâ âjózó ûrú lésĩ.
27 E lhe deu autoridade para julgar, porque é o Filho do Homem.
28 “Ãnî tı̣̂ rî ậꞌdı̣́lı̣́ úlı̣́ má drí rĩꞌá âtálâ nõ ꞌá tãlâ ãꞌdô ꞌî yã? Nĩ lẽ tã úlı̣́ má drí âtálé nõ ꞌá. Kậyı̣̂ âbí âcáꞌá, má drí õjílã gólĩyî ndrĩ ôdrã ꞌbá trá rî yî zı̣̃zó, drílĩyî lạ̃zı̣́ ámákâ ârízó, gõꞌdá drílĩyî ngãzó âfõlé õdrã ꞌásĩ.
28 Não vos maravilheis disto, porque vem a hora em que todos os que se acham nos túmulos ouvirão a sua voz e sairão:
29 Gõꞌdá õjílã gólĩyî tã tãndí ꞌẽ ꞌbá kậyı̣̂ drílĩyî ꞌbãzó lédrẽ-lédrẽ ró rî sĩ rî, âꞌdô ngãꞌá õdrã ꞌásĩ rĩlí lédrẽ-lédrẽ ró zãâ gbạ́dú ạ̃dũkũ ãkó. Gõꞌdá õjílã gólĩyî tã õnjí ꞌẽ ꞌbá kậyı̣̂ drílĩyî ꞌbãzó drẽ lédrẽ-lédrẽ ró ı̣̃nyạ́kú drı̣̃ı̣̂ nõngá nõ ꞌá rî, âꞌdô ĩyî lâŋõ zãâ gbạ́dú ạ̃dũkũ ãkó rî ûsúꞌá.
29 os que tiverem feito o bem, para a ressurreição da vida; e os que tiverem praticado o mal, para a ressurreição do juízo.
30 Tã ndrĩ má drí rĩꞌá ꞌẽlâ rî, âꞌdó kô tã ámâ nyãányâ kâ ĩꞌdî. Má rí kô tã ámâ nyãányâ drí lẽlé rî ꞌẽlé ĩꞌdî. Má âꞌdô tã-vó õjílã kâ kĩꞌá, nyé õzõ ámâ átá drí âꞌdálé trá má drí rî kâtí. Õzõ ꞌdĩî rî kâtí rî, má rî tã-vó õjílã kâ kĩlí lạ́tı̣̂ mbı̣̂ ꞌásĩ, tãlâ má rî té tã gólĩyî ámâ átá ámâ âjó ꞌbá rî drí lẽlé rî ꞌẽlé ĩꞌdî.”
30 Eu nada posso fazer de mim mesmo; na forma por que ouço, julgo. O meu juízo é justo, porque não procuro a minha própria vontade, e sim a daquele que me enviou.
31 “Má âtâ ãnî drí, nĩ ı̣̂sũ ãníkâ bê rî, má lôngô ꞌdĩ ámâ tã ꞌî yã? Âꞌdó ĩtí kô. Õzõ má õró nõ rĩî ámâ nyãányâ tã lôngólé ĩꞌdî rî, tí tã ndrĩ má drí rĩꞌá âtálâ nõ ꞌbá yî âꞌdô ꞌbãꞌá ndrĩ tã tãkó ró.
31 Se eu testifico a respeito de mim mesmo, o meu testemunho não é verdadeiro.
32 Pạ̃tı̣́-pạ̃tı̣̃ ró, ámâ átá Ôvârí âꞌdâ tã pạ̃tı̣́ı̣̃ ámákâ rî nĩ ãnî drí. Gõꞌdá má nı̣̃ trá kĩ, tã drílâ âꞌdálé ámâ tãsĩ rî rĩꞌá tã pạ̃tı̣́ı̣̃ ꞌî.
32 Outro é o que testifica a meu respeito, e sei que é verdadeiro o testemunho que ele dá de mim.
33 Nĩ jô õjílã trá Yõwánĩ ngálâ, gólĩyî ãꞌdô ró tã gólâkâ ârílí. Gõꞌdá Yõwánĩ drí tã pạ̃tı̣́ı̣̃ âtázó gólĩyî drí ámâ tãsĩ.
33 Mandastes mensageiros a João, e ele deu testemunho da verdade.
34 Tã bê âꞌdó ꞌbá tãndí ró lậvũlı̣́ gạ̃rạ̃ úlı̣́ õjílã mvá õzõ Yõwánĩ kâtí rî kâ drı̣̃ı̣̂ sĩ. Gõꞌdá má rî tã nô âtálé úlı̣́ Yõwánĩ kâ tãsĩ, tãlâ úlı̣́ gólâkâ ꞌdĩ ãâgâ ró bê ãnî drı̣̃ı̣̂, gõꞌdá nĩ âdĩ ró drı̣̃ bê tã õnjí ãníkâ rî ꞌásĩ ânĩlí má ngálâ, má pâ ró ãnî bê.
34 Eu, porém, não aceito humano testemunho; digo-vos, entretanto, estas coisas para que sejais salvos.
35 Yõwánĩ rĩꞌá õzõ ngá îꞌĩ gólâ tíbê rĩ ꞌbá lạ́tı̣̂ îꞌĩlí ãnî drí rî kâtí. Gõꞌdá nĩ âꞌdô trá ãyĩkõ ró tã lẽlé úlı̣́ gólâkâ ꞌá kậyı̣̂ dã sĩ.
35 Ele era a lâmpada que ardia e alumiava, e vós quisestes, por algum tempo, alegrar-vos com a sua luz.
36 Tã tíbê âꞌdó ꞌbá ꞌbãlé tãndí ró lậvũlı̣́ gạ̃rạ̃ úlı̣́ Yõwánĩ kâ drı̣̃ı̣̂ sĩ rĩꞌá tã gólĩyî má drí rĩꞌá ꞌẽlâ nõ rî, gólĩyî rî tã âꞌdálé kĩ, Ôvârí âjô mâ nĩ. Má rî nõ té tã ámâ átá drí âtálé má drí ꞌẽlé rî ꞌẽlé ĩꞌdî ndẽlé.
36 Mas eu tenho maior testemunho do que o de João; porque as obras que o Pai me confiou para que eu as realizasse, essas que eu faço testemunham a meu respeito de que o Pai me enviou.
37 — ausente —
37 O Pai, que me enviou, esse mesmo é que tem dado testemunho de mim. Jamais tendes ouvido a sua voz, nem visto a sua forma.
38 — ausente —
38 Também não tendes a sua palavra permanente em vós, porque não credes naquele a quem ele enviou.
39 Nĩ rî zãâ kárá búkũ Ôvârí kâ rî zı̣̃lı̣́ mãnísĩ, tãlâ ãnî drí tã mbı̣̂ ûsúzó lédrẽ-lédrẽ ạ̃dũkũ ãkó rî tãsĩ, gõꞌdá tãlâ ãꞌdô ꞌî ãnî drí tã lẽzó kô kĩ, búkũ Ôvârí kâ ꞌdĩ rî ámâ tã âtálé ĩꞌdî ãnî drí yã?
39 Examinais as Escrituras, porque julgais ter nelas a vida eterna, e são elas mesmas que testificam de mim.
40 Gõꞌdá nĩ rî ámâ gãlé dó ãꞌdô tãsĩ yã? Mâ ĩꞌdî õjílã lédrẽ-lédrẽ ạ̃dũkũ ãkó rî fẽ ꞌbá ꞌî.
40 Contudo, não quereis vir a mim para terdes vida.
41 — ausente —
41 Eu não aceito glória que vem dos homens;
42 — ausente —
42 sei, entretanto, que não tendes em vós o amor de Deus.
43 — ausente —
43 Eu vim em nome de meu Pai, e não me recebeis; se outro vier em seu próprio nome, certamente, o recebereis.
44 Tí nĩ âꞌdô tã lẽꞌá má ꞌá ángô tí, õzõ nĩ õꞌbã lı̣̃fı̣́ nõ gbõ zãâ ngá gólĩyî ãngó nõ kâ rî ꞌbá yî vó, tãlâ ãnî ãzí-ãzí yî ũlûyı̣̂ ró ãnî rú bê kĩ, ãnî ãꞌdô õjílã tãndí ꞌî rî yã? ꞌDĩî gõꞌdá nĩ lẽé kô tã gólĩyî sũ ꞌbá Ôvârí rú rî ꞌbá yî ꞌẽlé.
44 Como podeis crer, vós os que aceitais glória uns dos outros e, contudo, não procurais a glória que vem do Deus único?
45 “Ãnî, nĩ gã úlı̣́ ãnî ạ́ꞌbı̣́yạ́ Músạ̃ kâ kpá trá dó, tíbê ãnî drí kĩꞌá nĩ, ãâꞌdô tã ãnî drí lı̣̃fı̣́ ꞌbãzó vó lâ rî âtáꞌá nĩ ãnî tãsĩ Ôvârí ágálé rî. Gõꞌdá nĩ gã bê úlı̣́ gólâkâ ámâ tãsĩ rî kpá trá dó ꞌdĩ rî, Músạ̃ rî gógó âꞌdô âdréꞌá gõꞌdá kpá nĩ Ôvârí ágálé ãnî ạ̃lı̣̃ âŋõlé. Âꞌdó kô mâ rî gógó nõ ĩꞌdî.
45 Não penseis que eu vos acusarei perante o Pai; quem vos acusa é Moisés, em quem tendes firmado a vossa confiança.
46 Nĩ ndrê trá, tí nĩ õró úlı̣́ Músạ̃ kâ âtálé rî lẽê rî, tí nĩ lẽ tã kpá trá úlı̣́ ámákâ ꞌá, tãlâ Músạ̃ rî tã âtálé âcâ-âcâ ámákâ rî tãsĩ.
46 Porque, se, de fato, crêsseis em Moisés, também creríeis em mim; porquanto ele escreveu a meu respeito.
47 Gõꞌdá nĩ lẽé bê tã tã Músạ̃ drí îgĩlí trá rî ꞌá kô rî, ĩtí rî, tí nĩ âꞌdô tã lẽꞌá úlı̣́ má drí âtálé rî ꞌá ángô tí yã?” ꞌDĩî úlı̣́ Yésũ drí âtálé drı̣̃-ꞌbá ạ́ngı̣́ Yúdạ̃ yí kâ drí Yẽrõsãlémã ꞌálâ rî ĩꞌdî.
47 Se, porém, não credes nos seus escritos, como crereis nas minhas palavras?

Ler em outra tradução

Comparar com outra

Estude este capítulo no WhatsApp

Peça à IA da Bíblia Fala para explicar João 5, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.