João 12
Tã-drı̣̃ Lẽlẽ Óꞌdí Óvârí Kâ (AVU) vs NVT
1 — ausente —
1 Seis dias antes de começar a Páscoa, Jesus chegou a Betânia, onde morava Lázaro, o homem que ele havia ressuscitado dos mortos.
2 — ausente —
2 Prepararam um jantar em homenagem a Jesus; Marta servia, e Lázaro estava à mesa com ele.
3 Gõꞌdá Yésũ yî õtírĩ ꞌbãâ ngá nyãꞌá rî, Mãríyã drí ânĩzó dõ ạ̃jı̣́ bê tũrũ-tũrũ lâgî lâ drí lậvũlı̣́ kôrô rî bê mãlãngĩ ꞌá dũû. Drílâ ânĩzó kôrô dõ ꞌdî bê ûtúlâ Yésũ rî pá ũgúlı̣́ ꞌá gólâ rî ı̣̂njı̣̃zó, gõꞌdá rĩzó lĩlâ íyî drı̣̃-ꞌbí sĩ. Gõꞌdá dõ rî ꞌdĩ ạ̃jı̣́ lâ drí lậꞌbúzó jó ꞌdĩ ꞌálé lâ ꞌásĩ ndrĩ tũrũ-tũrũ.
3 Então Maria pegou um frasco de perfume caro feito de essência de óleo aromático, ungiu com ele os pés de Jesus e os enxugou com os cabelos. A casa se encheu com a fragrância do perfume.
4 Ĩtí rî, lãjóꞌbá ãzâ Yésũ kâ rú bê Yúdạ̃ Ĩsĩkãrĩyótã rî kpá bê võ ꞌdî ꞌá. Yúdạ̃ rî gógó ĩꞌdî ꞌẽ ꞌbá tíbê Yésũ rî drı̣́-bã fẽlé ạ̃jú-ꞌbá-ãzí Yésũ kâ rî yî drí rî. Gõꞌdá Yúdạ̃ ndrê bê tã Mãríyã drí ꞌẽlé ꞌdĩ rî, gólâ drí ngãzó tã âtálé ạ̃wạ̃ sĩ kĩ,
4 Mas Judas Iscariotes, o discípulo que em breve trairia Jesus, disse:
5 “Dõ lâgî lâ drí lậvũlı̣́ kôrô ꞌdĩ órî îzãlâ ĩtí ãꞌdô drí yã? Tí gólâ gí dõ ꞌdî vólé gõzó lãfâ lâ ûsúlı̣́ âfẽlé ãmâ drí lânjílí ngá ãkó lé ꞌbá drí kô ãꞌdô drí yã?”
5 “Este perfume valia trezentas moedas de prata. Deveria ter sido vendido, e o dinheiro, dado aos pobres”.
6 Tã Yúdạ̃ kâ âtálé ꞌdĩ rî âꞌdó kô kĩ, gólâ lẽ pạ̃tı̣́ı̣̃ lãfâ ꞌdĩ fẽlé ngá ãkó lé ꞌbá drí. Yúdạ̃ âtâ tã ꞌdî ĩtí ꞌdĩ rî, tãlâ gólâ ĩꞌdî lãfâ ãzí-ãzí lâ ꞌdĩ ꞌbá yí kâ vó lâ ndrẽ ꞌbá ꞌî. Gólâ lẽ õzõ óõfẽ lãfâ ꞌdĩ trá yí drí vó lâ ndrẽlé rî, yí õrî ró bê rĩꞌá ûgũlâ nĩzó íyî tı̣̂ nyã bê.
6 Não que ele se importasse com os pobres; na verdade, era ladrão e, como responsável pelo dinheiro dos discípulos, muitas vezes roubava uma parte para si.
7 Yúdạ̃ âtâ úlı̣́ ꞌdĩ bê ĩtí rî, Yésũ drí tã âtázó gólâ drí kĩ, “Ní îkpókpólõ õkó ꞌdĩ kô! Gólâ ꞌê ꞌdĩ tã tãndí ꞌî. Tã gólâ drí ꞌẽlé dõ dãzó ámâ pá rú ꞌdĩ rî âꞌdálâ kĩ, gólâ êdê ꞌdĩ ámâ rúꞌbạ́ ꞌî njãâ ꞌbãlé ꞌbú ꞌá.
7 Jesus respondeu: “Deixe-a em paz. Ela fez isto como preparação para meu sepultamento.
8 Õzõ ní õlẽ ngá ãkó lé ꞌbá pãlé rî, gólĩyî bê ãní bê nõngá ı̣̃tú vósĩ cé ãnî drí rĩꞌá pãlâ. Gõꞌdá mâ rî gógó nõ, má âꞌdó kô rĩ ꞌbá ꞌî ãní bê nõngá ı̣̃tú vósĩ cé. Má âꞌdô nĩꞌá vólé ꞌwãâ.”
8 Vocês sempre terão os pobres em seu meio, mas nem sempre terão a mim”.
9 Nĩngá sĩ, õjílã gõ ârî ĩyî bê tã kĩꞌá nĩ rî, Yésũ ãꞌdô bê Bẽtánĩ ꞌálâ rî, drílĩyî ngãzó nĩlí tólâ, ãꞌdô ró bê Yésũ rî ndrẽlé, gõꞌdá lậvũlı̣́ bê gạ̃rạ̃ lâ, gólĩyî lẽ Lázãrõ tíbê Yésũ drí îngálé õdrã ꞌásĩ rî ndrẽlé.
9 Quando o povo soube da chegada de Jesus, correu para vê-lo, e também a Lázaro, a quem Jesus havia ressuscitado dos mortos.
10 Gõꞌdá drı̣̃-ꞌbá ạ́ngı̣́ Yúdạ̃ yí kâ ârî ĩyî bê kpá tã kĩ, õjílã dũû nĩ ĩyî trá ꞌdó Lázãrõ rî ndrẽlé rî, drílĩyî kpá tã ı̣̂ꞌbı̣̃zó ĩyî lãfálé ꞌásĩ ꞌẽzó Lázãrõ rî fũlı̣́ vólé,
10 Então os principais sacerdotes decidiram matar também Lázaro,
11 tãlâ mbârâkã Yésũ drí Lázãrõ rî îngázó ĩꞌdî sĩ lâ õdrã ꞌásĩ ꞌdî pạ̃tı̣́ı̣̃ Ôvârí kâ ĩꞌdî. Ĩtí rî, mbârâkã ãkĩ ꞌdî drí tã âꞌdázó õjílã õꞌbí ꞌdĩ ꞌbá yî drí kĩ, pạ̃tı̣́ı̣̃ Yésũ Ôvârí rî mvá ꞌî. Õjílã ãmbá gólĩyî lãfálé rî ꞌbá yî drí drı̣̃-ꞌbá ạ́ngı̣́ Yúdạ̃ yí kâ ꞌdĩ ꞌbá yî âyézó, gõꞌdá ꞌdẽzó Yésũ vósĩ tã ârí ꞌbá ró.
11 pois, por causa dele, muitos do povo os haviam abandonado e criam em Jesus.
12 Gõꞌdá kậyı̣̂ ãzâ rî sĩ, Yésũ yî drí ngãzó lãjóꞌbá íyíkâ yí bê nĩlí Yẽrõsãlémã ꞌálâ. Lạ́tı̣̂ ꞌá, lãjóꞌbá ꞌdĩ ꞌbá yî drí dõngí âtrõzó ãꞌdô ró bê Yésũ drí mbãzó bê drı̣̃ lâ ꞌá nĩlí fĩlí Yẽrõsãlémã ꞌálâ. Ĩtí rî, õjílã õꞌbí tíbê ânĩ ꞌbá gólâ rî ndrẽlé Lázãrõ bê Bẽtánĩ ꞌá nĩngá rî, ndrê ĩyî bê Yésũ nĩꞌá Yẽrõsãlémã ꞌálâ rî, drílĩyî ꞌdẽzó kpãâ Yésũ yî vó. Gõꞌdá õjílã õꞌbí ãzâ ꞌbá yî ânĩ ꞌbá Yẽrõsãlémã ꞌálâ kãrámã lậvũ-lậvũ kôrô kâ ꞌẽlé rî, ârî ĩyî bê tã kĩꞌá nĩ, Yésũ ãâꞌdô bí ânĩꞌá rî, drílĩyî nĩzó gólâ rî lûyı̣́ bê âjílí Yẽrõsãlémã ꞌálâ.
12 No dia seguinte, correu pela cidade a notícia de que Jesus estava a caminho de Jerusalém. Uma grande multidão de visitantes que tinham vindo para a Páscoa
13 Drílĩyî ngãzó ndrĩ ꞌdó mbı̣́rạ́ bı̣́ ôŋõlé ĩyî drı̣́gạ́ rãzó nĩꞌá Yésũ rî drı̣̃ tẽlé lạ́tı̣̂ ꞌálâ. Gõꞌdá drílĩyî rĩzó kpá Yésũ rî lûyı̣́lı̣́ gõꞌdá kpá ı̣̂njı̣̃lı̣́ úlı̣́ âtâ-âtâ bê ngbạ́lạ́-ngbạ́lạ́ kĩ, “Ãmâ ndrĩ, mã lûyı̣̂ Ôvârí! Mã lûyı̣̂ nî gólâ âcá ꞌbá Ôvârí ngá lésĩ rî. Ní ânĩ rĩlí kúmú ạ́ngı̣́ ãmákâ Ĩsĩrãꞌélẽ kâ ró!”
13 tomou ramos de palmeiras e saiu ao seu encontro, gritando: “Hosana! Bendito é o que vem em nome do Senhor! Bendito é o Rei de Israel!”.
14 Yésũ rî rãlé dõngí drı̣̃ı̣̂ nyé õzõ búkũ Ôvârí kâ drí âtálé rî kâtí kĩꞌá nĩ rî,
14 Jesus conseguiu um jumentinho e montou nele, cumprindo a profecia que dizia:
15 “Ãnî õjílã Yẽrõsãlémã kâ, nĩ ꞌê ũrı̣̃ gõꞌdá kô.
15 “Não tenha medo, povo de Sião. Vejam, seu Rei se aproxima, montado num jumentinho”.
16 Ĩtí rî, lãjóꞌbá Yésũ kâ ꞌdĩ ꞌbá yî nı̣̃ı̣́ ĩyî tã rû ꞌẽ ꞌbá ꞌdĩ ífí lâ kô. Yésũ ngâ té nĩ zãlô õdrã ꞌásĩ, drílĩyî gõzó úlı̣́ ífí îgĩlí búkũ Ôvârí kâ ꞌá nã nı̣̃lı̣́. Yésũ õtírĩ ngãâ õdrã ꞌásĩ rî, drílĩyî nı̣̃zó lâ kĩ, tã Yésũ drí âcázó dõngí drı̣̃ı̣̂ õjílã drí gólâ rî lûyı̣́zó nã ꞌê rû trá té õzõ búkũ Ôvârí kâ drí tã lâ âꞌdálé rî tí.
16 Seus discípulos não entenderam, naquele momento, que se tratava do cumprimento de uma profecia. Depois que Jesus foi glorificado, porém, eles se lembraram do que havia acontecido e perceberam que era a respeito dele que essas coisas tinham sido escritas.
17 — ausente —
17 Muitos tinham visto quando Jesus mandou Lázaro sair do túmulo e o ressuscitou dos mortos, e contavam esse fato a outros.
18 — ausente —
18 Destes, muitos saíram ao encontro de Jesus, porque tinham ouvido falar desse sinal.
19 Gõꞌdá Pạ̃rúsı̣̃ yî ndrê ĩyî bê õjílã dũû ꞌdó Yésũ rî lûyı̣́ꞌá rî, drílĩyî ꞌbãzó gõꞌdá tã ı̣̂sũ ró rõô. Drílĩyî rĩzó tã âtálé ĩyî võ ꞌásĩ kĩ, “Mã âꞌdô Yésũ rî êdrẽꞌá ángô tí yã? Nĩ ndrê drẽ gbõ õjílã õꞌbí rĩ ꞌbá ꞌdẽlé gólâ sĩ ꞌdî ꞌbá yî.”
19 Então os fariseus disseram uns aos outros: “Não podemos fazer nada. Vejam, todo mundo o segue!”.
20 Õjílã õꞌbí ãmbá ânĩ ꞌbá Yẽrõsãlémã ꞌá Ôvârí rî îrátãlé kậyı̣̂ kãrámã kâ ꞌdĩ ꞌá ꞌdĩ, ꞌbạ̃súrú Gı̣̃rı̣́kı̣̃ kâ kpá bê lãfálé lâ ĩyî ꞌá.
20 Alguns gregos que tinham vindo a Jerusalém para adorar durante a festa da Páscoa
21 Gõꞌdá õjílã Gı̣̃rı̣́kı̣̃ kâ ũrûkậ ꞌbá yî drí ânĩzó tã âtálé Fílĩpõ drí. Gólĩyî kĩ gólâ drí rî, “Ãmbá, mã lẽ Yésũ rî ndrẽlé.”
21 procuraram Filipe, que era de Betsaida, da Galileia, e lhe disseram: “Por favor, gostaríamos de ver Jesus”.
22 Gõꞌdá Fílĩpõ drí ngãzó nĩlí tã õjílã Gı̣̃rı̣́kı̣̃ kâ ꞌdĩ ꞌbá yî drí âtálé yí drí ꞌdĩ âtálé Ãndĩríyã drí, gõꞌdá drílĩyî ngãzó kpạ̃rạ̃tı̣́ Ãndĩríyã bê nĩꞌá õjílã ꞌdî ꞌbá yî âjílí Yésũ ngálâ. Drílĩyî ngá õjílã ꞌdî ꞌbá yî drí lẽlé rî tã lâ âtázó ndrĩ Yésũ drí.
22 Filipe falou a esse respeito com André, e os dois foram juntos falar com Jesus.
23 Gõꞌdá Yésũ ârílí bê ngá õjílã gólĩyî Gı̣̃rı̣́kı̣̃ kâ ꞌdĩ ꞌbá yî drí lẽlé ꞌdĩ tã lâ rî, gólâ drí ngãzó úlı̣́ âtálé gólĩyî drí ndrĩ lãjóꞌbá íyíkâ ꞌdĩ ꞌbá yí bê kĩ, “Kậyı̣̂ gólâ Ôvârí drí ámâ âꞌdázó gólâ tíbê yí drí âjólé ûrú lésĩ rî âcâ trá. Ôvârí âꞌdô tã lâ âꞌdáꞌá gólĩyî drí õdrã ámákâ sĩ lîdrî-lîdrî ámákâ õdrã ꞌásĩ rî bê.
23 Jesus respondeu: “Chegou a hora de o Filho do Homem ser glorificado.
24 Nĩ ârî tã má drí ꞌẽꞌá âtálâ nõ dódó, má âꞌdô ꞌẽꞌá drãlé ꞌbãlé ꞌbú ꞌá, nyé õzõ ạ̃drúgú ífí ı̣̂ꞌdı̣́rı̣̃ kâtí. Õzõ ní õlẽ ạ̃drúgú ífí ãlô rî drí tı̣̃lı̣́ dũû rî, ní âꞌdô ạ̃drúgú ífí ãlô ꞌdĩ ı̣̂ꞌdı̣́ꞌá zãlô ꞌbú ꞌá, ạ̃drúgú ífí ꞌdĩ drí gõzó âfõlé óꞌdí mbãlé ãcê, drílâ fõzó, drílâ gõzó ífí ꞌbãlé dũû. Rĩꞌá tãndí ró ạ̃drúgú ífí rî ꞌdĩ ı̣̂ꞌdı̣́zó zãlô ꞌbú ꞌá, drílâ gõzó âfõlé dũû. Tí õzõ ı̣́ı̣̃ı̣̂ꞌdı̣̂ ꞌbú ꞌá kô rî, ífí lâ ꞌdĩ âꞌdô ꞌbãꞌá kó zãâ cé ãlô ĩtí. Ĩtí rî, îcâ trá má drí drãlé ámâ ꞌbãzó ꞌbú ꞌá.
24 Eu lhes digo a verdade: se o grão de trigo não for plantado na terra e não morrer, ficará só. Sua morte, porém, produzirá muitos novos grãos.
25 Õjílã gólâ tã ãngó nõ kâ lẽ ꞌbá ĩꞌdî rõô gạ̃rạ̃ má drı̣̃ı̣̂ sĩ rî, gólâ âꞌdô drãꞌá zãâ gbạ́dú ạ̃dũkũ ãkó. Gõꞌdá õjílã gólâ íyî nyãányâ fẽ ꞌbá drãlé ámâ tãsĩ rî, gólâ âꞌdô lédrẽ-lédrẽ ạ̃dũkũ ãkó rî ûsúꞌá.
25 Quem ama sua vida neste mundo a perderá. Quem odeia sua vida neste mundo a conservará por toda a eternidade.
26 Õzõ õjílã ãzâ pạ̃tı̣́-pạ̃tı̣̃ ró õlẽ trá ꞌdẽlé má vó rî, õrî ĩyî ãnyî má bê nõngá tã ârí ꞌbá ámákâ ró. Gbõ lé óõlẽ ãmâ fũlı̣́ gólĩyí bê rî, gólĩyî õrâ kô vólé. Õzõ gólĩyî ạ̃ậtũ fĩî trá ꞌdũwạ̃ má bê rî, ámâ átá âꞌdô drı̣́-ꞌâ fẽꞌá gólĩyî drí.”
26 Se alguém quer ser meu discípulo, siga-me, pois meus servos devem estar onde eu estou. E o Pai honrará quem me servir.
27 Gõꞌdá Yésũ drí ngãzó tã ı̣̂sũ íyíkâ âꞌdálé gólĩyî drí kĩ nĩ rî, “Ngbãângbânõ rî, mâ tã ı̣̂sũ bê rõô. Má nı̣̃ı̣́ kô, ngãtá má âkĩꞌá nĩ rî ãꞌdô yã rî. Ngãtá má ĩîjî ámâ átá má õzó kô drãâ yã? Kó, má îcá kô tã îjílí ĩtí, tãlâ má ânĩ trá ãngó nõ ꞌá lâŋõ tã õnjí kâ trõlé má drı̣̃ı̣̂ õjílã ndrĩ pãlé.
27 “Agora minha alma está angustiada. Acaso devo orar ‘Pai, salva-me desta hora’? Mas foi exatamente por esse motivo que eu vim!
28 Ĩtí rî, ámâ átá, má fẽ ámâ nyãányâ ní drı̣́gạ́. Ní âꞌdâ mbârâkã áníkâ õjílã drí õzõ ãmâ drí ı̣̂ꞌbı̣̃lı̣́ trá ní bê rî kâtí!”
28 Pai, glorifica teu nome!”. Então uma voz falou do céu: “Eu já glorifiquei meu nome, e o farei novamente em breve”.
29 Õjílã ndrĩ võ ꞌdî ꞌá ꞌdĩ drí ĩyî úlı̣́ ậꞌú ꞌbá ûrú lésĩ Ôvârí drí âtálé ꞌdĩ ârízó ndrĩ. Gõꞌdá õjílã ãzâ ꞌbá yî kĩ ĩyíkâ rî, ꞌdĩî ãâꞌdô mõgbárá ꞌî. Gõꞌdá ãzâ ꞌbá yî kĩ, mãlãyíkã Ôvârí kâ ãâtâ tã nĩ Yésũ drí ûrú lésĩ.
29 Quando a multidão ouviu a voz, alguns pensaram que era um trovão, enquanto outros afirmavam que um anjo havia falado com ele.
30 Gõꞌdá Yésũ drí tã âtázó õjílã ꞌdî ꞌbá yî drí kĩ, “Ãwô, Ôvârí âtâ úlı̣́ ꞌdĩ nĩ, gólâ âtá tã ꞌdî kô ámâ pãlé, gólâ âtâ tã ꞌdî ámâ âꞌdálé ãnî drí Ôvârí rî mvá ró.
30 Então Jesus lhes disse: “A voz foi por causa de vocês, e não por minha causa.
31 Má âꞌdô Sãtánã gólâ íyî ꞌbã ꞌbá kúmú ró ãngó nõ ꞌá nõ pẽꞌá ngbãângbânõ, má drí gólâ rî drõzó vólé. Gõꞌdá õjílã võ ꞌásĩ ndrĩ gólĩyî tíbê rĩ ꞌbá tã Sãtánã kâ rî ꞌẽlé ĩꞌdî rî drí ĩyî jãzó ꞌdẽlé má vó tã ámákâ rî ꞌẽlé ĩꞌdî.
31 Chegou a hora de julgar o mundo; agora, o governante deste mundo será expulso.
32 Õzõ íĩîngâ mâ trá fê drı̣̃ı̣̂ rî, gõꞌdá õjílã ndrĩ drí âgõzó ꞌdẽlé má vósĩ.”
32 E, quando eu for levantado da terra, atrairei todos a mim”.
33 ꞌDĩî tã Yésũ drí õdrã lârâkô íyî ạ̃jú-ꞌbá-ãzí yî drí ꞌẽzó íyî fũlı̣́ rî âꞌdázó rî ĩꞌdî.
33 Ele disse isso para indicar como morreria.
34 Gõꞌdá Yésũ âtâ tã ꞌdî bê ĩtí rî, õjílã ãzâ drí tã âtázó õꞌbí ꞌdĩ ꞌbá yî lãfálé sĩ kĩ, “Úlı̣́ áníkâ âtálé ꞌdĩ ꞌbã ãmâ drı̣̃ gõꞌdá trá nõlé lîjãlé lîjã. Íîgĩ trá búkũ Ôvârí kâ ꞌá kĩ, ꞌdíyî pã ꞌbá Ôvârí drí ꞌẽꞌá âjólâ rî õdrãá kô, ãâꞌdô rĩꞌá zãâ gbạ́dú ạ̃dũkũ ãkó rî, gõꞌdá ní âtâ tã kĩꞌá nĩ rî, íĩîngâ gólâ tíbê âjólé trá ûrú lésĩ ꞌdî fê drı̣̃ı̣̂ rî ãꞌdô tãsĩ yã? Gólâ tíbê âjólé trá ûrú lésĩ ní drí tã âtálé tã lâ tãsĩ ꞌdî ãꞌdî ĩꞌdî yã?”
34 A multidão disse: “Entendemos pelas Escrituras que o Cristo viveria para sempre. Como pode dizer que o Filho do Homem morrerá? Afinal, quem é esse Filho do Homem?”.
35 Nĩngá sĩ rî, Yésũ drí tã âtázó kpá gólĩyî drí kĩ, “Mâ bê ãní bê ngá îꞌĩ ró ãnî drí cé kậyı̣̂ fínyáwá sĩ. Bê trá ĩtí rî, nĩ tô ậcı̣́ drẽ ãkpã ngá îꞌĩ drẽ bê nõ, tãlâ võ õtírĩ gõꞌdá ậnı̣́ rî, nĩ îcá gõꞌdá ậcı̣́ tõlé ı̣́nı̣́rı̣́kúwạ́ ꞌásĩ kô, ı̣́nı̣́rı̣́kúwạ́ ꞌásĩ rî, õjílã îcá kô võ yí drí lẽlé nĩlí ꞌálâ rî ndrẽlé dódó.
35 Jesus respondeu: “Minha luz brilhará para vocês só mais um pouco. Andem na luz enquanto podem, para que a escuridão não os pegue de surpresa. Quem anda na escuridão não consegue ver aonde vai.
36 Nĩ lẽ tã má ꞌá ngbãângbânõ pı̣̃pı̣̂sı̣́lı̣́ ãlô sĩ má drí ꞌbãrẽ bê nõngá nõ ꞌá nõ! Õzõ nĩ õlẽ tã trá má ꞌá ngá îꞌĩ lạ́tı̣̂ Ôvârí kâ âꞌdá ꞌbá rî ró rî, ãnî drí âꞌdózó õjílã ámákâ ró âꞌdólé cú ngá îꞌĩ ámákâ bê. Ĩtí rî, nĩ âꞌdô lạ́tı̣̂ Ôvârí kâ nı̣̃ꞌá dódó ậcı̣́ tõzó drı̣̃ lâ sĩ mbı̣̂mbı̣̂ ró.” Gõꞌdá Yésũ âtâ úlı̣́ ꞌdĩ bê ĩtí rî, gólâ drí ngãzó gólĩyî âyélé ndrĩ ꞌdó nĩngá nĩzó íyî lậpı̣́lı̣́ íyî ạ̃jú-ꞌbá-ãzí yî lı̣̃fı̣́ drı̣̃ ꞌásĩ kírî ró.
36 Creiam na luz enquanto ainda há tempo; desse modo vocês se tornarão filhos da luz”. Depois de dizer essas coisas, Jesus foi embora e se ocultou deles.
37 Gbõ lé Yésũ âꞌdâ yî bê õjílã Yúdạ̃ yí kâ rî ꞌbá yî drí ândálé tã lârâkô dũû sĩ kĩ, Ôvârí âjô yî nĩ rî, õjílã dũû gâ vólé trá dó tã pạ̃tı̣́ı̣̃ ꞌdĩ lẽlé.
37 Apesar de todos os sinais que Jesus havia realizado, não creram nele.
38 Gólĩyî gâ vólé trá dó tã pạ̃tı̣́ı̣̃ rî lẽlé, nyé õzõ õjílã gólĩyî ạ̃kû vólé gã ꞌbá ꞌdó dó tã lẽlé rî yí kâtí. Tã ậngũ ꞌbá Ĩsáyã ậngũ tã gólĩyî tãsĩ kĩ nĩ rî,
38 Aconteceu conforme o profeta Isaías tinha dito: “Senhor, quem creu em nossa mensagem? A quem o Senhor revelou seu braço forte?”.
39 Õjílã gólĩyî tã lẽ ꞌbá Yésũ ꞌá kô ꞌdĩ, gólĩyî nyé õzõ õjílã gólĩyî gã ꞌbá dó tã lârâkô tı̣̂ drí ậꞌdı̣́zó ậꞌdı̣̂ Ôvârí drí rĩꞌá ꞌẽlâ Ĩsáyã drí rĩrĩ tã îmbálé gólĩyî drí rî ꞌá rî kâtí. Gõꞌdá Ôvârí âtâ kpá ĩtí Ĩsáyã tı̣̂ sĩ õjílã gólĩyî tã lẽ ꞌbá Yésũ ꞌá kô ꞌdĩ ꞌbá yî tãsĩ. Gólâ kĩ nĩ rî,
39 Mas o povo não podia crer, pois como Isaías também disse:
40 “Gólĩyî drı̣̃ rĩꞌá âmbâ-âmbâ ró tã ámákâ Ôvârí kâ drí fĩzó ꞌá lâ.
40 “O Senhor cegou seus olhos e endureceu seu coração para que seus olhos não vejam, e seu coração não entenda, e não se voltem para mim, nem permitam que eu os cure”.
41 Ĩsáyã âtâ tã ꞌdî tã ậngũ ꞌbá ró tã õjílã drí Yésũ rî gãzó dó rî âꞌdázó, tãlâ Ôvârí âꞌdâ mbârâkã Yésũ kâ trá Ĩsáyã drí.
41 As palavras de Isaías referiam-se a Jesus, pois viu sua glória e falou sobre ele.
42 Gbõ lé drı̣̃-ꞌbá ạ́ngı̣́ Yúdạ̃ yí kâ ꞌdĩ ꞌbá yî ãmbá lâ gâ vólé bê dó tã lẽlé Yésũ ꞌá rî, gõꞌdá ãzâ ꞌbá yî gólĩyî lãfálé ꞌásĩ lẽ ĩyíkâ tã kpá trá Yésũ ꞌá. Gõꞌdá gólĩyî ãzâ ꞌbá yî ꞌdó tã lẽ ꞌbá trá Yésũ ꞌá ꞌdĩ rî, gólĩyî lẽé ĩyî kô âꞌdálâ õꞌbí ꞌá kĩ, yĩ õlẽ tã trá Yésũ ꞌá, tãlâ gólĩyî ũrı̣̃ ró ĩyî ãzí-ãzí Pạ̃rúsı̣̃ ró ꞌdĩ ꞌbá yî tãsĩ. Tãlâ Pạ̃rúsı̣̃ ꞌdĩ ꞌbá yî ꞌbã ĩyî tã trá kĩ, õjílã tíbê tã lẽ ꞌbá trá Yésũ ꞌá rî, gólĩyî trá ndrĩ õjílã õnjí ꞌî, áâyé gólĩyî kô fĩlí jó tã Ôvârí kâ ârî kâ ꞌá.
42 Ainda assim, muitos creram em Jesus, incluindo alguns dos líderes judeus. Eles, porém, não declararam sua fé abertamente, por medo de que os fariseus os expulsassem da sinagoga.
43 Tãlâ Pạ̃rúsı̣̃ tíbê tã lẽ ꞌbá Yésũ ꞌá ꞌdĩ ꞌbá yî, lẽé ĩyî kô ĩyî ãzí-ãzí yî drí ĩyî zı̣̃lı̣́ õjílã õnjí ró, gólĩyî lẽ tã ı̣̂sũ ĩyî ãzí-ãzí Pạ̃rúsı̣̃ ró rî ꞌbá yí kâ gạ̃rạ̃ tã ı̣̂sũ Ôvârí kâ rî drı̣̃ı̣̂ sĩ.
43 Amaram a aprovação das pessoas mais que a aprovação de Deus.
44 Gõꞌdá kậyı̣̂ ãzâ sĩ rî, Yésũ kpá rĩꞌá õjílã lı̣̃fı̣́ îmbáꞌá. Ĩtí rî, Yésũ drí tã âtázó ûrû gólĩyî drí kĩ, “Õzõ õjílã õlẽ tã trá má ꞌá rî, gólâ lẽ tã ꞌdî kpá Ôvârí tíbê ámâ âjó ꞌbá nõ ꞌá. Gólâ lẽ tã ꞌdî âꞌdó kô cé má ꞌá.
44 Jesus disse em alta voz às multidões: “Se vocês creem em mim, não creem apenas em mim, mas também naquele que me enviou.
45 Õjílã gólâ ámâ nı̣̃ ꞌbá trá tãndí ró kĩ, mâ Ôvârí rî mvá ꞌî rî, ꞌdĩî gólâ nı̣̃ Ôvârí kpá trá.
45 Pois, quando veem a mim, veem aquele que me enviou.
46 Má ânĩ ãngó nõ ꞌá nõ âꞌdólé ngá îꞌĩ ró ãnî drí. Õjílã gólâ tíbê tã lẽ ꞌbá trá má ꞌá rî, õjílã rî ꞌdĩ âꞌdô íyíkâ zãâ rĩꞌá ậcı̣́ tõlé ngá îꞌĩ ꞌásĩ, gõꞌdá gólâ rí kô ı̣́nı̣́rı̣́kúwạ́ ꞌá.
46 Eu vim como luz para brilhar neste mundo, a fim de que todo aquele que crê em mim não permaneça na escuridão.
47 — ausente —
47 Não julgarei aqueles que me ouvem mas não me obedecem, pois vim para salvar o mundo, e não para julgá-lo.
48 — ausente —
48 Mas todos que me rejeitam e desprezam minha mensagem serão julgados no dia do julgamento pela verdade que tenho falado.
49 Tã gólâ má drí rĩꞌá âtálâ ãnî drí nõ rî âꞌdó kô úlı̣́ ámákâ ĩꞌdî, ámâ átá ûrú ꞌálâ rî âtâ úlı̣́ nõ nĩ má sı̣́lı̣́. Gólâ kĩ nĩ rî, má ãânĩ âtálâ ãnî drí, nyé õzõ yí drí âtálé má drí rî kâtí.
49 Não falo com minha própria autoridade. O Pai, que me enviou, me ordenou o que dizer.
50 Má rî nõ té tã gólâ drí âtálé má drí rî âtálé ĩꞌdî ãnî drí nõ. Má nı̣̃ kpá trá tãndí ró, õzõ õjílã ãzâ õlẽ tã trá úlı̣́ ámâ átá kâ nõ ꞌá rî, õjílã rî ꞌdĩ âꞌdô lédrẽ-lédrẽ ạ̃dũkũ ãkó rî ûsúꞌá.”
50 E eu sei que o mandamento dele conduz à vida eterna; por isso digo tudo que o Pai me mandou dizer”.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar João 12, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.