Atos 22
Ebe-No-Pfuasẹ Ishobọ Onogbọ (ATGNT) vs NVT
1 “Inyọghuo-mhẹ ali itamhẹ ni a mu ekpẹ ẹ na, a ri esọ shi ekẹ ni a suọ ẹzọ ni mhi ya gue pfa egbemhẹ shi ekẹ ena.”
1 “Irmãos e pais”, disse Paulo. “Ouçam-me enquanto apresento minha defesa.”
2 Abi e suọ khi ọ nu wẹ ngme ẹlẹmhi Iburu, e ga lolo tsaghiẹ-a.
2 Quando o ouviram falar em aramaico, o silêncio foi ainda maior.
3 “Ọngi iJu mhi khi, ni a bia shi ẹoli iTasọsi ni o la ekẹ iSilisha. Ẹoli iJerusalẹmu ona mhi la fu vule. Ayi iGamaliẹ a la sẹsẹ mhẹ egbegbọ abi a liẹ deba ishi eyi ititawa. Eri mhi mhọli ọmuegbe shi ingme oyi Ẹshinẹgba egbegbọ ẹzẹzẹ abi ẹẹ a ke li ogbe na amo.
3 Então Paulo disse: “Sou judeu, nascido em Tarso, cidade da Cilícia. Fui criado aqui em Jerusalém e educado por Gamaliel. Como aluno dele, fui instruído rigorosamente em nossas leis e nos costumes judaicos. Tornei-me muito zeloso de honrar a Deus em tudo que fazia, como vocês são hoje.
4 Eri mhi mu okhọli vule shi ẹgbọ ni e rọte Odẹ oyi Ọnọmhuẹ ọ, ramhi ni mhi rọ gbolo eghuo-a. Mhi mu emọse ali ikpotso kulo owa ighumha.
4 E fui ao encalço dos seguidores do Caminho, perseguindo alguns até a morte, prendendo homens e mulheres e lançando-os na prisão.
5 Ọkpeda na ekpodalo-ugamhi eyi Ẹshinẹgba ali enighie e ya pfi ọtsẹlẹ shi ọ khi igẹsikia mhia ngme. Mhi mie wẹ ebe ghi eni eralo na ẹgbọ iJu ni e la iDamasikọsi, ni mhi rọ ya ri iwẹghẹ shi eni e miesuọ ni e la oobọ abọ, ni mhi muno wẹ je iJerusalẹmu ya nasẹ.
5 O sumo sacerdote e todo o conselho dos líderes do povo podem confirmar isso. Recebi deles cartas para nossos irmãos judeus em Damasco que me autorizavam a trazer os seguidores do Caminho de lá para Jerusalém, em cadeias, para serem castigados.
6 “Ẹlẹghuo khi mhi i lẹ iDamasikọsi, itsotso ọguota khi mhi lẹsẹ ti ramhi oni ẹoli, ákpá ni o lolo gẹ nyanyanya o rọte irarogbe mi nga mhẹ egbe udemhija.
6 “Quando me aproximava de Damasco, por volta do meio-dia, de repente uma luz muito intensa brilhou ao meu redor.
7 Ighọ mhi de ya gbe, mhi suọ khi uruli ọọ mhẹ, ‘ISọlu! ISọlu! Elọ e zẹ ni u rọ mu okhọli vule shi mhẹ ọ?’
7 Caí no chão e ouvi uma voz que me disse: ‘Saulo, Saulo, por que você me persegue?’.
8 “Mhi mhila li, ‘Ọghuo u khi, Ọnọmhuẹ?’
8 “‘Quem és tu, Senhor?’, perguntei. “E a voz respondeu: ‘Sou Jesus, o nazareno,
9 Emọse ni e nu mhẹ kia, e mẹ oni ákpá, ama ẹa suọ uruli ni o nu mhẹ ngme.
9 Os que me acompanhavam viram a luz, mas não entenderam a voz daquele que falava comigo.
10 “Mhi mhila li, ‘Elọ mhi ya riẹlẹ, Ọnọmhuẹ?’
10 “Então perguntei: ‘Que devo fazer, Senhor?’. “E o Senhor me disse: ‘Levante-se e entre em Damasco, onde lhe dirão tudo que você deve fazer’.
11 Mhi zẹ alo itobọ ugẹmhi ákpá ni o mi nga mhẹ alo. Eni anye ga kia e ke mu mhẹ obọ lo elemhi ẹoli iDamasikọsi.
11 “A luz intensa havia me deixado cego, e meus companheiros tiveram de levar-me pela mão a Damasco.
12 “Ọmọse ọghuo ọ la aghọ ni a lu Ananayasi. Ọni ọ ga ugamhi, ni ọ ri ushi ẹ gbe akanya ọ khi. Ẹgbọ iJu nya e mu ekpẹ a na li.
12 Vivia ali Ananias, um homem devoto, dedicado à lei e muito respeitado por todos os judeus da cidade.
13 Lọli ọ bhale ya migha mama mhẹ, ni ọọ, ‘Inyọghuo-mhẹ iSọlu, alo eyẹ e khueghie-a,’ utoghuo kpe, alo eyẹmhẹ e khueghie-a, mhi mẹ ekẹ mẹ ọli.
13 Ele veio, colocou-se ao meu lado e disse: ‘Irmão Saulo, volte a enxergar’. E, naquele mesmo instante, pude vê-lo.
14 “Ọọ mhẹ, ‘Ẹshinẹgba ọyi ititawa ọ she zẹ kẹẹ, ni u lẹsẹ ọghuẹmhẹ oyọli, ni u mẹ Ọni ọ suọ esọ na Ẹshinẹgba, ni ọ ri unu oyọli nu ẹ ngme.
14 “Então ele disse: ‘O Deus de nossos antepassados escolheu você para conhecer a vontade dele e para ver o Justo e ouvi-lo falar.
15 Irari khi u ya khi ọtsẹlẹ ọyọli, ni u ke ngme emini u suọ ali ni u gbo ri alo mẹ, gueyẹ ẹgbọ nya.
15 Você será testemunha dele, dizendo a todos o que viu e ouviu.
16 Memena, elọ u ke migha khẹ? Vule ni mhi batazi ẹ, ni a gbe olamhẹ eyẹ kua nẹ, rọte eva oyi Ọnọmhuẹ.’
16 O que está esperando? Levante-se e seja batizado! Fique limpo de seus pecados invocando o nome do Senhor’.
17 “Aghọ mhi te mu egbe pfi je ẹoli iJerusalẹmu. Abi mhi rọ la Owa Oyi Ẹshinẹgba lema, mhi mẹ imẹ-alo,
17 “Depois que voltei a Jerusalém, estava orando no templo e tive uma visão,
18 ighọ mhi mẹ Ọnọmhuẹ, ọ gueyẹ mhẹ, ‘Nyanya rọte ẹoli iJerusalẹmu vu, itobọ khi eni ẹgbọ ena, ẹa ya mie shi ọtsẹlẹ oyẹ ni u ya pfi na mhẹ.’
18 na qual o Senhor me dizia: ‘Depressa! Saia de Jerusalém, pois o povo daqui não aceitará seu testemunho a meu respeito’.
19 “Mhiẹ ọli, ‘Ọnọmhuẹ, eni ẹgbọ ena e ga lẹsẹ khi mhẹmhẹ mhi kia kia owa ugamhi muno ẹgbọ ni e mie ẹ suọ kulo owa ighumha, mhi gbe wẹ egbegbọ.
19 “E eu respondi: ‘Senhor, sem dúvida eles sabem que em cada sinagoga eu prendia e açoitava aqueles que criam em ti.
20 Ali, ẹlẹ ni e gbe iSitivini-a ni ọ li khi ọtsẹlẹ, mhẹmhẹ mhi la aghọ, mhii mie obọ shi oni eghuli, mhi ri ẹloe khu itsua na eni e tono ọli echẹ gbe-a.’
20 E quando Estêvão, tua testemunha, foi morto, eu estava inteiramente de acordo. Fiquei ali e guardei os mantos que eles tiraram quando foram apedrejá-lo’.
21 “Ọni Ọnọmhuẹ ọọ mhẹ, ‘Ke lẹ, mhi ya ghie ẹ je odonuẹ ghi ẹgbọ iJẹta.’ ”
21 “Mas o Senhor me disse: ‘Vá, pois eu o enviarei para longe, para os gentios’”.
22 Eni ebubu ẹgbọ e ku esọ-a na iPọlu kie ramhi ana ni ọ rọ ngme na, ighọ e li tsẹsẹ leghe, ẹẹ li, “A mu ọli vu, A gbe ọli-a. Ọna ọa ke khi ọni ọ́ọ́ la agbọ!”
22 A multidão ouviu Paulo até ele dizer essa palavra. Então começaram a gritar: “Fora com esse sujeito! Ele não merece viver!”.
23 E tsẹsẹ, ee pfi ide idane wiliwili, e yalọ ifufu ku nga idane.
23 Gritavam, arrancavam seus mantos e jogavam poeira para o alto.
24 Ọni ọọ mhẹsẹ na ekhọli-okhuẹ, ọọ a rue iPọlu lo apfẹ oyi ekhọli-okhuẹ. Ọọ wẹ, e gbe ọli itẹ ni e mhila li ini e lẹsẹ emini o zẹ khi ẹgbọ iJu e lina a tsẹsẹ ku ọli.
24 O comandante trouxe Paulo para dentro e ordenou que ele fosse açoitado e interrogado a fim de descobrir por que a multidão tinha ficado tão furiosa.
25 Ama abi e rọ gẹ iPọlu, ni wẹwẹ e gbe ọli, iPọlu ọ mhila ọni ọga ọyi ọkhọli-okhuẹ ni ọ migha aghọ,Oga eyi Ekhọli-okhuẹ oyi iRomu|src="hk00193c.tif" size="col" loc="ACT 22.25" copy="TIF" ref="22.25" “Ushi o lama a shi ọ u gbe ọmọ ekẹ iRomu itali ini aa mẹ umhaguẹli ọli obọ ne?”
25 Quando amarravam Paulo para açoitá-lo, ele disse ao oficial que estava ali: “A lei permite açoitar um cidadão romano sem que ele tenha sido julgado?”.
26 Abi ọni ọga oyi ọkhọli-okhuẹ ọ rọ suọ ona, ọ lẹ ya gueyẹ ọni ọọ mhẹsẹ na wẹ ni ọ kpeda na li. Ọọ, “Guẹ kia e, sẹẹ u wa li ena? Ọmọse ọna ọmọ-ekẹ iRomu ọ khi e.”
26 Ao ouvir isso, o oficial foi ao comandante e perguntou: “O que o senhor está fazendo? Este homem é cidadão romano!”.
27 Ighọ ọni ọọ mhẹsẹ na wẹ ọ lẹ deba iPọlu ọ mhila li, “Mhiẹ i, ọmọ-ekẹ iRomu u khi?”
27 O comandante perguntou a Paulo: “Diga-me, você é cidadão romano?”. Ele respondeu: “Sim, eu sou”.
28 Ọni ọọ mhẹsẹ na ekhọli-okhuẹ ọọ, “Ọmọ-ekẹ ni mhẹmhẹ mhi khi, ikpokpomhi ikpaghọ mhi fali rọ mie ebe rọ khi ọmọ ekẹ.”
28 “Eu também”, disse o comandante. “E paguei caro por minha cidadania!” Paulo respondeu: “Mas eu sou cidadão de nascimento”.
29 Ẹloawẹ-ẹloawẹ, eni ekhọli-okhuẹ ni e nono ni wẹwẹ e mhila iPọlu ingme unu, e ti egbe je ukhokho, abi ọni ọọ mhẹsẹ na ekhọli-okhuẹ ọ rọ lẹsẹ khi ọngi iRomu iPọlu ọ khi, ulishi oo mu ọli, irari khi ọ she gueyẹ wẹ e ri iwẹghẹ shi ọli abọ, e gbe ọli.
29 Quando os soldados que estavam prestes a interrogar Paulo ouviram que ele era cidadão romano, retiraram-se de imediato. Até mesmo o comandante ficou com medo ao saber que Paulo era cidadão romano, pois tinha mandado amarrá-lo.
30 Ogbeakọlọ, ọni ọọ mhẹsẹ na ekhọli-okhuẹ ọọ nono ni lọli lẹsẹ emini ẹgbọ iJu e nu iPọlu ẹ gue, ọ taghiẹ iPọlu iwẹghẹ-a. Ọ gueyẹ ighie eyi ekpodalo-ugamhi ali iSaẹdiri e legba. Ọ rue iPọlu bhale ya migha odalo oyẹwẹ.
30 No dia seguinte, o comandante ordenou que os principais sacerdotes se reunissem com o conselho dos líderes do povo. Queria descobrir exatamente qual era o problema, por isso soltou Paulo e mandou que o trouxessem diante deles.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Atos 22, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.