Romanos 7
The New Testament of our Lord and Saviour Jesus Christ (APWNT) vs BKJ
1 Shik’ííyú, (begoz’aaníí bídaagonołsini nohwich’į’ k’e’eshchii,) begoz’aaníí nṉee dánehena’zhį’ yebik’ehgo bídaagonołsį.
1 Não sabeis vós, irmãos (pois eu falo aos que conhecem a lei), que a lei tem domínio sobre o homem enquanto ele vive?
2 Isdzán biką’ t’ah hiṉaago yiké’zhį’ nlįįgo begoz’ąą; áídá’ biką’íí daztsąąyúgo dábiini’yú át’éé hileeh.
2 Porque a mulher que tem marido, está ligada pela lei ao marido, enquanto ele viver; mas se o marido morrer, ela está livre da lei do marido.
3 Áík’ehgo biką’íí hiṉaadá’ ła’ nṉee yił naná’ṉááyúgo, nant’į’ naghaa daayiłṉii doleeł: áídá’ biką’ daztsąąyúgo dábiini’yú át’éé; áík’ehgo ła’ nṉee yił naná’ṉááyúgo doo nant’į’ naghaa da.
3 Então assim, enquanto seu marido viver, se ela se casar com outro homem, será chamada adúltera; mas se seu marido morrer, ela está livre da lei, e assim não será adúltera, mesmo que ela venha a se casar com outro homem.
4 Áík’ehgo shik’ííyú, Christ daztsąąhíí bighą nohwíí bił dała’á daasolįįgo begoz’aaníí doo nohwenábik’eh dago bich’į’ dasohtsąą; ła’ihíí bíyéé daanohłįį doleełgo, áń daztsąądí’ naadiidzáhi nlįį, áík’ehgo nłt’éégo ágot’eehíí Bik’ehgo’ihi’ṉań bá ádaahiidle’.
4 Portanto, meus irmãos, vós também vos tornastes mortos para a lei pelo corpo de Cristo, para que chegásseis a ser de outro, do que foi ressuscitado dentre os mortos, a fim de que déssemos fruto para Deus.
5 Nchǫ’go be’ádaant’eehíí nohwebik’ehgo daahi’ṉaadá’ begoz’aaníí nchǫ’go hádaahiit’iiníí nohwiyi’ hizį’go áyíílaahíí nohwits’í yiyi’ na’iziid ni’, áík’ehgo nchǫ’go ánádaahiit’įįłhíí bighą da’itsaahíí bee nohwich’į’ goz’ąą ni’.
5 Porque, enquanto estávamos na carne, as paixões dos pecados, que eram pela lei, operavam em nossos membros para trazerem fruto para a morte.
6 Jews bich’į’ begoz’aaníí bi’isna’ daandlįįgo nohwotą’ n’íí bits’ą́’zhį’ nane’na’go, k’adíí begoz’aaníí bits’ą́’zhį’ ch’ínánkai; doo begoz’aaníí iłk’idá’ bek’e’eshchįį n’íí nanohwiłáágo Bik’ehgo’ihi’ṉań bá nada’idziid da, áídá’ Holy Spirit nanohwiłáágo nada’idziid.
6 Mas agora temos sido libertos da lei, tendo morrido para aquilo em que estávamos retidos; para que sirvamos em novidade de espírito, e não na velhice da letra.
7 Nt’é daan’ṉii doleeł áídá’? Begoz’aaníí nchǫ’íí bił dáłełt’ee née? Dah, da’aṉii doo ágát’éé da. Begoz’aaníí da’ádįhyúgo nchǫ’íí doo bígonsį da doleeł ni’: begoz’aaníí, Doo dawahá ídáháńt’įį da le’, doo shiłṉii dayúgo, dawahá ídáhách’ít’ííníí doo bígonsį da doleeł ni’.
7 O que diremos então? A lei é pecado? De forma alguma! Porém, eu não conheci o pecado senão pela lei; porque eu não conheceria o desejo, se a lei não dissesse: Tu não cobiçarás.
8 Áí bengot’ááníí, Doo dawahá ídáháńt’įį da le’, shiłṉiigo dayúwehégo ídáhásht’į́į́go áshíílaa. Begoz’aaníí áṉííhíí doo hwahá bígonsįįh dadá’ nshchǫ’yúgo ndi doo bígonsį dahíí bighą nchǫ’íí shich’į’ daztsáni k’ehgo at’éé ni’.
8 Mas o pecado, tomando ocasião pelo mandamento, operou em mim todo tipo de concupiscência; porque sem a lei o pecado está morto.
9 Łah begoz’aaníí doo bígonsį dago hinshṉaa ni’: áídá’ bengot’ááníí bígosíłsįįdá’ nchǫ’íí hííṉa’, áík’ehgo nchǫ’íí baa nanṉaayúgo ndizołhíłi at’éé shiłṉiigo shizes‐hįįhíí k’ehgo at’éé.
9 Outrora eu estava vivo sem a lei, mas quando o mandamento veio, o pecado reviveu, e eu morri.
10 Áík’ehgo bengot’ááníí, da’áí ihi’ṉaahíí shainé’ doleeł n’íí, da’itsaahíí shá áyíílaago bígosíłsįįd.
10 E o mandamento que era ordenado para vida, eu achei que era para morte.
11 Bengot’ááníí nashiłáágo nchǫ’íí shich’į’ nazhch’a’, ła’íí bee shidizesdįį.
11 Porque o pecado, tomando ocasião pelo mandamento, me enganou, e por ele me matou.
12 Áík’ehgo begoz’aaníí dilzįh, ła’íí bengot’ááníí dilzįh, dábik’ehyú át’éé, ła’íí nłt’éhi at’éé.
12 Portanto, a lei é santa, e o mandamento santo, justo e bom.
13 Áík’ehgo ya’ áí nłt’éhihíí da’itsaahíí shá áyíílaa née? Dah, da’aṉii doo ágát’éé da. Áídá’ nehiłsíídá’ begoz’aaníí doo bikísk’eh ánsht’ee da ni’, áík’ehgo begoz’aaníí da’itsaahíí shángot’ą́ą́, nchǫ’íí da’aṉii nchǫ’íí át’éégo bígózį doleełhíí bighą begoz’aaníí alzaa; áík’ehgo bengot’ááníí biláhyú nchǫ’íí dázhǫ́ itisyú nchǫ’go hileeh.
13 Então, o que me é bom tornou-se em morte? De forma alguma! Mas o pecado, para que se mostrasse pecado, operou a morte em mim pelo que é bom; a fim de que pelo mandamento o pecado se tornasse excessivamente pecaminoso.
14 Begoz’aaníí yaaká’dí’hi at’éégo bídaagonlzį: áídá’ shíí nchǫ’go be’ánsht’eehíí bighą nchǫ’íí bich’į’ nashi’dehezṉii.
14 Porque nós sabemos que a lei é espiritual; mas eu sou carnal, vendido sob o pecado.
15 Nt’é bighą ánásht’įįłíí doo bígonsį da: doo hasht’į́į́yú ánásht’įįł da; áídá’ shił nchǫ’íí be’ánásht’įįł.
15 Porque o que eu faço, eu não o permito: pois o que eu quero isso não faço, mas o que eu odeio isso eu faço.
16 Doo hasht’į́į́yú ánásht’įįł dago begoz’aaníí bee nshchǫ’íí bígosíłsįįd, áík’ehgo begoz’aaníí áṉííhíí nłt’éé lą́ą́, dishṉii.
16 E, se eu faço o que não quero, eu consinto que a lei é boa.
17 Áík’ehgo doo dashíí ánásht’įįł da, ndi nchǫ’i shiyi’ golííníí ánát’įįł.
17 Então agora já não sou eu que faço isto, mas o pecado que habita em mim.
18 Doo nłt’ééhíí shiyi’ golį́į́ dago bígonsį (dashíí she’at’e’íí áłdishṉii:) dábik’ehyú ánsht’eego hasht’į́į́ ndi be’ánásht’įįłíí doo hagot’éégo be’ánásh’ṉe’ da.
18 Porque eu sei que em mim (isto é, na minha carne), não habitam coisas boas; pois o querer está presente em mim, mas o executar do bem eu não encontro.
19 Nłt’ééhíí be’ánásht’įįłgo hasht’į́į́híí doo be’ánásht’įįł da: áídá’ nchǫ’íí doo hasht’į́į́ dahíí zhą́ be’ánásht’įįł.
19 Porque o bem que eu quero fazer, não faço, mas o mal que não quero fazer, esse eu faço.
20 Doo hasht’į́į́yú be’ánásht’įįł dayúgo doo dashíí ánásht’įįł hasht’į́į́gee nchǫ’íí shiyi’ golííṅíí ánát’įįł.
20 Ora, se eu faço o que não quero, já não sou eu quem o faz, mas o pecado que habita em mim.
21 Díínko be’ánsht’eego bígosíłsįįd, nłt’ééhíí be’ánásht’įįł hasht’į́į́gee nchǫ’íí shidáhgee begoz’ąą.
21 Eu acho então esta lei, que, quando quero fazer o bem, o mal está presente comigo.
22 Shijíí yuṉe’ Bik’ehgo’ihi’ṉań yegos’aaníí nłt’éé, ídiłdish’ṉii:
22 Pois eu tenho prazer na lei de Deus, segundo o homem interior;
23 Áídá’ ídidistsąągo díínko bígosíłsįįd, shits’í nchǫ’go hádaat’iiníí shinatsékees nłt’ééhíí yił nagonłkaad, áík’ehgo shiyi’yú nchǫ’íí bi’isna’ nshłįįgo áshíłsį.
23 mas eu vejo outra lei nos meus membros, guerreando contra a lei da minha mente, e me trazendo cativo debaixo da lei do pecado que está nos meus membros.
24 Nṉee débaagoch’oba’ihíí nshłíni ląą! Díí shijíí biyi’ nchǫ’íí shiziłheehíí hadíń yits’ą́’shíłteeh?
24 Ó miserável homem que eu sou! Quem me livrará do corpo desta morte?
25 Bik’ehgo’ihi’ṉań zhą́, Jesus Christ nohweBik’ehń biláhyú lą́ą́, áí bighą Bik’ehgo’ihi’ṉań ba’ihénsį. Áík’ehgo dashíí shinatsékeesíí bee Bik’ehgo’ihi’ṉań yegos’aaníí bikísk’eh ánsht’ee; áídá’ shits’í be’ánsht’eehíí nchǫ’íí zhą́ bikísk’eh ánsht’ee.
25 Eu agradeço a Deus por meio de Jesus Cristo nosso Senhor. Assim, pois, com a mente, eu mesmo sirvo à lei de Deus, mas com a carne à lei do pecado.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Romanos 7, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.