Mateus 27
The New Testament of our Lord and Saviour Jesus Christ (APWNT) vs VC
1 Hayiłką́ą́yú okąąh yebik’ehi itisyú nadaandeehi hik’e Jews yánazíni biłgo dawa hagot’éégo Jesus zidee doleełíí yaa nadaagoshchįį:
1 Chegando a manhã, todos os príncipes dos sacerdotes e os anciãos do povo reuniram-se em conselho para entregar Jesus à morte.
2 Áík’ehgo łídaistł’ǫǫgo dahdainłt’e’, nant’án, Póntius Pílate holzéhi, yaa daidez’ąą.
2 Ligaram-no e o levaram ao governador Pilatos.
3 Judas, ch’íbin’áni, Jesus zideego bángot’ąągo yígołsįįdá’, dázhǫ́ doo bił gozhǫ́ǫ́ dago zhaali tádinhíí okąąh yebik’ehi itisyú nadaandeehíí, Jews yánazíni biłgo t’ąązhį’ yaa náyiné’,
3 Judas, o traidor, vendo-o então condenado, tomado de remorsos, foi devolver aos príncipes dos sacerdotes e aos anciãos as trinta moedas de prata,
4 Gáṉíígo, Nṉee dábik’ehyú át’éhi ch’íní’ą́ą́híí bighą doo bik’ehyú ásdzaa da. Áík’ehgo gádaabiłṉii, Néé doo nanohwinłtł’og da. Dani nanínłtł’og le’.
4 dizendo-lhes: Pequei, entregando o sangue de um justo. Responderam-lhe: Que nos importa? Isto é lá contigo!
5 Da’ch’okąąh goz’ąą yuṉe’ zhaalihíí nayiłkaadá’ ch’ínyáágo da’ídodleeh.
5 Ele jogou então no templo as moedas de prata, saiu e foi enforcar-se.
6 Okąąh yebik’ehi itisyú nadaandeehíí zhaali nádaidnné’go gádaaṉii, Zhaali biyi’ ohilkaadíí biyi’ yuyaa doo o’né’go goz’ąą da, dił bighą nahasṉilhíí bighą.
6 Os príncipes dos sacerdotes tomaram o dinheiro e disseram: Não é permitido lançá-lo no tesouro sagrado, porque se trata de preço de sangue.
7 Áík’ehgo yaa yádaałti’dá’ zhaalihíí bee nṉee goshtł’ish tús áiléhi bini’ nahazṉii, áígee aṉahdí’ nadaakaihíí łehi’ṉííł doleełgo.
7 Depois de haverem deliberado, compraram com aquela soma o campo do Oleiro, para que ali se fizesse um cemitério de estrangeiros.
8 Áí bighą áídí’ godezt’i’go díí jįįzhį’ áí ni’híí, Ni’ dił bee nahazṉiihíí, holzee.
8 Esta é a razão por que aquele terreno é chamado, ainda hoje, Campo de Sangue.
9 Áík’ehgo Jéremy, Bik’ehgo’ihi’ṉań binkááyú na’iziidi, gáṉíí n’íí begolzaa, Zhaali tádinhíí, Israel hat’i’íí ła’i, Áí nṉee ilį́į́, daaṉiigo, nádaidnné’go,
9 Assim se cumpriu a profecia do profeta Jeremias: Eles receberam trinta moedas de prata, preço daquele cujo valor foi estimado pelos filhos de Israel;
10 Goshtł’ish tús áiléhi bini’íí yaa nadaihesṉii, sheBik’ehń áshiłnṉiid n’íí k’ehgo.
10 e deram-no pelo campo do Oleiro, como o Senhor me havia prescrito.
11 Jesus nant’án yidáhzhį’ sizįįgo nayídiłkid gáyiłṉiigo, Jews ízisgo biNant’a’i ńlį́į́ née? Da’áígee ánṉii, biłṉii, Jesus.
11 Jesus compareceu diante do governador, que o interrogou: És o rei dos judeus? Sim, respondeu-lhe Jesus.
12 Okąąh yebik’ehi itisyú nadaandeehíí, Jews yánazíni biłgo baa dahgoz’ąą ndi doo nt’é ṉii da lę́k’e.
12 Ele, porém, nada respondia às acusações dos príncipes dos sacerdotes e dos anciãos.
13 Áík’ehgo Pílate gábiłṉii, Łą́ą́go naa yádaałti’íí ya’ doo dints’ag da née?
13 Perguntou-lhe Pilatos: Não ouves todos os testemunhos que levantam contra ti?
14 Áídá’ t’ah Jesus doo nt’é biłṉii da, yati’ dała’á ndi; áí bighą nant’án dázhǫ́ bił díyagot’ee.
14 Mas, para grande admiração do governador, não quis responder a nenhuma acusação.
15 Bitis hagowáh n’íí bíná’godiṉíhgo da’idąągee ha’áshijeedíí dała’á, hadíí nṉee hádaat’iiníí, nant’án bá ch’ínádaayíłtéeh lę́k’e.
15 Era costume que o governador soltasse um preso a pedido do povo em cada festa de Páscoa.
16 Áígee nṉee doo bik’ehyú át’éé dago bígózini, Barábbas holzéhi, ha’ásitįį lę́k’e.
16 Ora, havia naquela ocasião um prisioneiro famoso, chamado Barrabás.
17 Áík’ehgo nṉee íła’adzaago Pílate gádaabiłṉii, Hadíí nohwich’į’ ch’ínánshteeh hádaaht’įį? Barábbas née, dagohíí Jesus, Christ holzeehíí née?
17 Pilatos dirigiu-se ao povo reunido: Qual quereis que eu vos solte: Barrabás ou Jesus, que se chama Cristo?
18 Pílate yígółsį nṉee dawa Jesus bił daanzhǫǫhíí bighą okąąh yedaabik’ehi Jesus yik’edaanṉiihgo baa daabidez’ąą.
18 {Ele sabia que tinham entregue Jesus por inveja.}
19 Pílate yánáltihgo dahnezdaadá’ bi’aahíí, ła’ yich’į’ yił’aa gábiłṉiigo, Áí nṉee dábik’ehyú át’ééhíí doo baa nanṉaa da, díí jįįgo baa naiseełgo shiniigonłt’éé.
19 Enquanto estava sentado no tribunal, sua mulher lhe mandou dizer: Nada faças a esse justo. Fui hoje atormentada por um sonho que lhe diz respeito.
20 Okąąh yebik’ehi itisyú nadaandeehi, Jews yánazíni biłgo nṉee íła’adzaahíí biini’ yá ádaagozlaa, gádaayiłṉiigo, Barábbas nohwá ch’ínáńłteehdá’ Jesus‐híí zodéé, daadohṉii.
20 Mas os príncipes dos sacerdotes e os anciãos persuadiram o povo que pedisse a libertação de Barrabás e fizesse morrer Jesus.
21 Nant’ánhíí gádaabiłṉii, Díí nṉee nakihíí hadíí nohwich’į’ ch’ínánshteeh? Barábbas zhą́ hádaahiit’įį, daaṉii.
21 O governador tomou então a palavra: Qual dos dois quereis que eu vos solte? Responderam: Barrabás!
22 Pílate gánádaabiłdo’ṉiid, Jesus, Christ holzéhi, hago ląą nohwá áshłe’ áídá’? Dawa gádaabiłṉii, Tsį’iłna’áhi bíhołkałgo zodéé.
22 Pilatos perguntou: Que farei então de Jesus, que é chamado o Cristo? Todos responderam: Seja crucificado!
23 Nant’ánhíí gádaabiłṉii, Nt’é bighą, hant’é bee nchǫ’go adzaago? Nṉee da’tiségo nnádaadidilghaazhgo, Tsį’iłna’áhi bíhołkałgo zodéé, daabiłṉii.
23 O governador tornou a perguntar: Mas que mal fez ele? E gritavam ainda mais forte: Seja crucificado!
24 Pílate doo hagot’éégo nṉee yidag hagháh át’éé dago, ła’íí godnch’áad nkegonyaago yígołsįįdá’, nṉee íła’adzaahíí biṉááł tú náidnkąągo bigan tayizgis, gáṉíígo, Díí nṉee dábik’ehyú át’ééhíí bidiłíí shíí doo nashinłtł’og da: dánohwíí nadaanohwinłtł’og le’.
24 Pilatos viu que nada adiantava, mas que, ao contrário, o tumulto crescia. Fez com que lhe trouxessem água, lavou as mãos diante do povo e disse: Sou inocente do sangue deste homem. Isto é lá convosco!
25 Nṉee dawa gádaabiłṉii, Bidiłíí nohwiká’zhį’ at’éé doleeł, ła’íí nohwichągháshéhíí ałdó’ biká’zhį’ at’éé doleeł.
25 E todo o povo respondeu: Caia sobre nós o seu sangue e sobre nossos filhos!
26 Áík’ehgo Pílate Barábbas nṉee yich’į’ ch’ínáinłtį́į́, áídá’ Jesus‐híí habí’ oltsaazdá’ tsį’iłna’áhi bíhołkałgo zidéégo nṉeehíí yaa daidez’ąą.
26 — ausente —
27 Nant’án bisiláádahíí yáná’itih goz’ąą yuṉe’ Jesus odaizt’e’ lę́k’e, áígee silááda dawa baa íła’ádaizlaa.
27 Os soldados do governador conduziram Jesus para o pretório e rodearam-no com todo o pelotão.
28 Áídí’ bidiyágé yaa daidnłtsoozdá’ diyágé łichí’i yá ádaagozlaa.
28 Arrancaram-lhe as vestes e colocaram-lhe um manto escarlate.
29 Hosh diwozhi nánihezwodgo nant’án bich’ah k’ehgo alzaahi bik’e daidez’ąą, bigan dihe’nazhiṉéégo tsį yaa daiztąą: ła’íí bich’į’ nádaahilzhishgo baa daadloh, Gozhǫ́ǫ́, Jews ízisgo biNant’a’ ńlíni! daaṉiigo.
29 Depois, trançaram uma coroa de espinhos, meteram-lha na cabeça e puseram-lhe na mão uma vara. Dobrando os joelhos diante dele, diziam com escárnio: Salve, rei dos judeus!
30 Áídí’ bik’ídaadihizheeh, ła’íí tsįhíí naanádaidntąągo bitsits’inyú nádainłtłish.
30 Cuspiam-lhe no rosto e, tomando da vara, davam-lhe golpes na cabeça.
31 Ąął baa daadlohdá’, diyágé yaa daidnłtsoozdá’ dabíí bidiyágé yá ánádaagosdlaa, áídí’ tsį’iłna’áhi yiká’ daiziłheeyú bił nádeząą lę́k’e.
31 Depois de escarnecerem dele, tiraram-lhe o manto e entregaram-lhe as vestes. Em seguida, levaram-no para o crucificar.
32 Ch’ínáńłsą́ą́yú nṉee Símon holzéhi, Cyréne golzeedí’ gólíni, silááda daabiłtsąągo, Tsį’iłna’áhi bá dahngheeh, daabiłṉii.
32 Saindo, encontraram um homem de Cirene, chamado Simão, a quem obrigaram a levar a cruz de Jesus.
33 Áík’ehgo Gólgotha golzeegee náńłsą́ą́, áí golzeego itsits’in si’áni golzeego ágolzee.
33 Chegaram ao lugar chamado Gólgota, isto é, lugar do crânio.
34 Áígee vinegar, nch’í’i bił nadesdziidgo, Jesus yaa daizkąą: yizlįh ndi doo yodląą da.
34 Deram-lhe de beber vinho misturado com fel. Ele provou, mas se recusou a beber.
35 Áígee tsį’iłna’áhi yídaabiskałdá’ bidiyágé iłta’isṉiigo yighą da’diłjoł lę́k’e: Bik’ehgo’ihi’ṉań binkááyú na’iziidi gáṉíí n’íí begolṉe’go ánágot’įįł, Shidiyágé iłta’isṉii, ła’íí iká’ shi’ííhíí yighą da’diłjoł.
35 Depois de o haverem crucificado, dividiram suas vestes entre si, tirando a sorte. Cumpriu-se assim a profecia do profeta: Repartiram entre si minhas vestes e sobre meu manto lançaram a sorte {Sl 21,19}.
36 Áídí’ áígee naháztąągo daabineł’į́į́ lę́k’e.
36 Sentaram-se e montaram guarda.
37 Nt’é baa dahgost’aaníí ádaagozlaago bitsit’á’gee díínko dahdaiztąą, DÍÍ JESUS JEWS ÍZISGO BINANT’A’ NLÍNI, golzeego k’e’eshchįį.
37 Por cima de sua cabeça penduraram um escrito trazendo o motivo de sua crucificação: Este é Jesus, o rei dos judeus.
38 Áígee nṉee da’in’įįhíí naki ałdó’ Jesus ba’ashhahdí’ tsį’iłna’áhi bídaahaskał, ła’ dihe’nazhiṉéégo, ła’íí be’eshganzhiṉéégo.
38 Ao mesmo tempo foram crucificados com ele dois ladrões, um à sua direita e outro à sua esquerda.
39 Bahyú ch’íhikáhíí bitsits’in daidiłtasgo yati’ yee daabokáał,
39 Os que passavam o injuriavam, sacudiam a cabeça e diziam:
40 Gádaaṉiigo, Biyi’ da’ch’okąąhíí tanágoshṉiłgo taagi jįį hileehgo ánágoshdle’, nṉii ni’, haląą, Bik’ehgo’ihi’ṉań biYe’ ńlį́į́yúgo dáni hasdá’ánlteehgo tsį’iłna’áhi biká’dí’ gódah ch’ínṉáh.
40 Tu, que destróis o templo e o reconstróis em três dias, salva-te a ti mesmo! Se és o Filho de Deus, desce da cruz!
41 Okąąh yebik’ehi itisyú nadaandeehi, begoz’aaníí ye’ik’eda’iłchíhi, ła’íí Jews yánazíni ałdó’ baa daadloh lę́k’e, gádaaṉiigo,
41 Os príncipes dos sacerdotes, os escribas e os anciãos também zombavam dele:
42 Nṉee hasdáyiṉiiłdá’ bíhíí doo hasdá’ádilteeh da. Israel hat’i’íí ízisgo biNant’a’ nlįįyúgo, tsį’iłna’áhi yiká’dí’ naadowáh, áík’ehgo daahohiidląąh.
42 Ele salvou a outros e não pode salvar-se a si mesmo! Se é rei de Israel, desça agora da cruz e nós creremos nele!
43 Bik’ehgo’ihi’ṉań ya’ołíí; áń hát’į́į́yúgo hasdábółteeh: Bik’ehgo’ihi’ṉań biYe’ nshłįį, ṉiidá’, daaṉii.
43 Confiou em Deus, Deus o livre agora, se o ama, porque ele disse: Eu sou o Filho de Deus!
44 Da’n’įįhíí áígee tsį’iłna’áhi yídaayiskałíí ałdó’ da’áík’ehgo bee baa daadlohgo daabóch’iid lę́k’e.
44 E os ladrões, crucificados com ele, também o ultrajavam.
45 Isk’áhńyáádí’ taagi nehenkéézzhį’ ni’ biká’ dahot’éhé godiłhił gozlįį lę́k’e.
45 Desde a hora sexta até a nona, cobriu-se toda a terra de trevas.
46 Taagi nehenkéézgo shį Jesus nádidilghaazhgo gáṉíí, Éli, Éli, láma sabákthani? áí, Bik’ehgohinshṉaahíí, Bik’ehgohinshṉaahíí, nt’é ląą bighą shits’ą́’zhį’ ándzaa? golzeego ágolzee.
46 Próximo da hora nona, Jesus exclamou em voz forte: Eli, Eli, lammá sabactáni? - o que quer dizer: Meu Deus, meu Deus, por que me abandonaste?
47 Ła’ áígee nadaaziiníí daabidits’ago, Díí nṉeehíí Elías yich’į’ aṉii, daaṉii.
47 A estas palavras, alguns dos que lá estavam diziam: Ele chama por Elias.
48 Dagoshch’į’ nṉee ła’ nádilwodgo túdaabits’ǫsíí vinegar yiyi’ naiz’ąą, áídí’ tsį yaa dahyiz’ąągo Jesus bizé’zhį’ dahyída’nłtsiih.
48 Imediatamente um deles tomou uma esponja, embebeu-a em vinagre e apresentou-lha na ponta de uma vara para que bebesse.
49 Ła’ihíí gádaaṉii, Ntséńt’ah, bídaagonolzįįh, Elías baa higháhgo hasdábiłteeh shį.
49 Os outros diziam: Deixa! Vejamos se Elias virá socorrê-lo.
50 Jesus nanádidilghaazhgo dabíí biyi’siziiníí be’ogoyáágo áyíílaa lę́k’e.
50 Jesus de novo lançou um grande brado, e entregou a alma.
51 Áígee kįh biyi’ da’ch’okąąhíí biyi’ yuṉe’ daadintsoozíí bighą́’dí’ hayaago iłch’idláád lę́k’e; ni’ godihes’naadá’ tséé daahesdla’;
51 E eis que o véu do templo se rasgou em duas partes de alto a baixo, a terra tremeu, fenderam-se as rochas.
52 Nṉee łeyi’ nazjeedíí bá iłts’ą́’ ádaagosdzaago ínashood daanlįį n’íí łą́ą́go naadiikai.
52 Os sepulcros se abriram e os corpos de muitos justos ressuscitaram.
53 Áí Jesus naadiidzaahíí bikédí’go łeyi’dí’ hakaidá’ kįh dilzini gozṉilyú okaigo, nṉee łą́ą́go daabiłtsąą.
53 Saindo de suas sepulturas, entraram na Cidade Santa depois da ressurreição de Jesus e apareceram a muitas pessoas.
54 Silááda gonenadín binant’a’íí, ła’íí yił nakaihi Jesus daineł’íni, ni’ nagohi’naago ła’íí áígee ágodzaahíí daayiłtsąądá’ dázhǫ́ ńdaałdzid, áík’ehgo gádaaṉii, Díí da’aṉii Bik’ehgo’ihi’ṉań biYe’ nlíni ląą.
54 O centurião e seus homens que montavam guarda a Jesus, diante do estremecimento da terra e de tudo o que se passava, disseram entre si, possuídos de grande temor: Verdadeiramente, este homem era Filho de Deus!
55 Isdzáné łą́ą́go Gálileedí’ Jesus biké’ anákahi, bich’odaaṉiihi, aṉahdí’ nazįį daabineł’į́į́go:
55 Havia ali também algumas mulheres que de longe olhavam; tinham seguido Jesus desde a Galiléia para o servir.
56 Mary Mágdalene, ła’íí Mary, James hik’e Joses bą́ą́, ła’íí Zébedee bichągháshéhíí bą́ą́hi ałdó’ itah nazįį.
56 Entre elas se achavam Maria Madalena e Maria, mãe de Tiago e de José, e a mãe dos filhos de Zebedeu.
57 K’ad o’i’aahyú, nṉee háłdzili, Arimathéa golzeeyú gólíni, Joseph holzéhi nyáá, áń Jesus yodláni:
57 À tardinha, um homem rico de Arimatéia, chamado José, que era também discípulo de Jesus,
58 Áń Pílate yich’į’ oyáágo Jesus bits’íhíí yíyókeed. Áík’ehgo Pílate áṉíígo Jesus bits’íhíí baa daach’idez’ąą.
58 foi procurar Pilatos e pediu-lhe o corpo de Jesus. Pilatos cedeu-o.
59 Joseph Jesus bits’íhíí baa det’ąądá’ nak’ą’łigaihi nłt’éhi yik’íyidesdizgo,
59 José tomou o corpo, envolveu-o num lençol branco
60 Dabíí bitsébii’i’áń áníidéhi goz’ąą yuṉe’ nyinłtį́į́, áí tséé biyi’ yuṉe’ hayik’éhgo áyíílaahi: áídí’ tséé nchaahi yidaidenłhizdá’ onádzaa.
60 e o depositou num sepulcro novo, que tinha mandado talhar para si na rocha. Depois rolou uma grande pedra à entrada do sepulcro e foi-se embora.
61 Mary Mágdalene, ła’ Maryhíí biłgo, tsébii’i’áńhíí bidáhzhį’ sikee lę́k’e.
61 Maria Madalena e a outra Maria ficaram lá, sentadas defronte do túmulo.
62 Iłch’į’golṉe’íí bijįį hiskąągo okąąh yebik’ehi itisyú nadaandeehíí, Phárisees daanlíni biłgo, dała’ Pílate yaa hikai,
62 No dia seguinte - isto é, o dia seguinte ao da Preparação -, os príncipes dos sacerdotes e os fariseus dirigiram-se todos juntos à casa de Pilatos.
63 Gádaabiłṉiigo, Nohwinant’a’, bínádaahiilṉiih, áí k’izé’idiłteehíí t’ah hiṉaadá’, Taagi hileehgo bijįį naadishdáh, ṉii ni’.
63 E disseram-lhe: Senhor, nós nos lembramos de que aquele impostor disse, enquanto vivia: Depois de três dias ressuscitarei.
64 Áí bighą nik’ehgo tsébii’i’áńhíí ch’í’itingee dázhǫ́ ntł’izgo áolṉe’, taagi hileehíí bijįįzhį’, doo ágát’éé dayúgo dánko bitsiłke’yu tł’é’go hikáhgo bits’í daayín’įįh, áídí’, Jesus daztsąądí’ naadiidzaa, nṉee daayiłṉiih: áík’ehgo iké’yú doo bik’ehyú ádaaṉii dahíí ntségo ádaaṉii n’íí bitisgo ádaaṉii doleeł ákoh.
64 Ordena, pois, que seu sepulcro seja guardado até o terceiro dia. Os seus discípulos poderiam vir roubar o corpo e dizer ao povo: Ressuscitou dos mortos. E esta última impostura seria pior que a primeira.
65 Pílate gádaabiłṉii, Silááda tsébii’i’áń yiṉádaadéz’íni nohwaa siṉil: ti’i, nzhǫǫgo ntł’izgo ádaahłe’.
65 Respondeu Pilatos: Tendes uma guarda. Ide e guardai-o como o entendeis.
66 Áídí’ okaigo, tsébii’i’áńhíí nzhǫǫgo ntł’izgo ádaizlaa, ła’íí áígee silááda yiṉádaadéz’įįgo ádaizlaa.
66 Foram, pois, e asseguraram o sepulcro, selando a pedra e colocando guardas.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Mateus 27, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.