Mateus 26

The New Testament of our Lord and Saviour Jesus Christ (APWNT) vs NTLH

Sair da comparação
NTLH Nova Tradução na Linguagem de Hoje 2000
1 Áík’ehgo Jesus díí ąął yaa nagosṉi’dá’ bitsiłke’yu gádaayiłṉii,
1 Quando Jesus acabou de ensinar essas coisas, disse aos discípulos:
2 Nakiskąą hik’e bitis‐hagowáh n’íí bee bíná’ godiṉíhgo da’idąą doleełíí bídaagonołsį, áígee shíí, nṉee k’ehgo Niyááhíí, shik’edaanṉiihíí bilák’e shi’dolteełgo tsį’iłna’áhi bíshi’dilkał.
2 — Vocês sabem que daqui a dois dias vai ser comemorada a
3 Áídí’ okąąh yebik’ehi itisyú nadaandeehíí, begoz’aaníí ye’ik’eda’iłchíhi, ła’íí nṉee yánazíni okąąh yebik’ehi da’itiséyú sitíni, Cáiaphas holzéhi, bigowągee íła’adzaago,
3 Os chefes dos sacerdotes e os líderes judeus se reuniram no palácio de Caifás, o Grande Sacerdote ,
4 Hagot’éégo dánant’į’eego Jesus daayiłtsoodgo daayiziłheego yee ndaagoshchįį.
4 e fizeram um plano para prender Jesus em segredo e matá-lo.
5 Áídá’, Doo da’idąąhíí bijįį daahiiltsood da, daaṉii, ágádaasiidzaayúgo nṉee dánko bádaagochįįhgo godnch’aad doleełi at’ééhíí bighą, daaṉii.
5 Eles diziam: — Não vamos fazer isso durante a festa, para não haver uma revolta no meio do povo.
6 Béthanyú Simon, łóód doo ínádįh dahi, léprosy holzéhi, yaa naghaa n’íí bigową yuṉe’ Jesus sidaadá’,
6 — ausente —
7 Iyąągo sidaago isdzán ła’ ch’il bik’ah łáń ílíni tús alabáster be’alzaahi besi’áni ha’áyí’ą́ą́go Jesus baa nyáá, áí ik’ahíí Jesus bitsits’in yiká’ yaa yiziid.
7 — ausente —
8 Jesus bitsiłke’yu díí daayiłtsąągo doo bił dábik’eh dago gádaaṉii, Nt’é bighą ik’ahíí da’ílíí yishchįį?
8 Ao verem aquilo, os discípulos ficaram zangados e disseram: — Que desperdício!
9 Áí ik’ahíí łą́ą́go ílį́į́go nahiṉiihgo, zhaalihíí tédaat’iyéhíí baa hi’né’ le’at’éhi.
9 Esse perfume poderia ter sido vendido por uma fortuna, e o dinheiro, dado aos pobres.
10 Ádaaṉiihíí Jesus yígołsįįdgo gábiłṉii, Nt’é bighą isdzánhíí nadaanołtł’og? Nłt’éégo áshíílaa.
10 Mas Jesus, sabendo o que eles diziam, disse:
11 Tédaat’iyéhíí dabik’ehn nohwitahyú nadaakai; áídá’ shihíí doo dahazhį’ nohwitahyú nashaa da doleeł.
11 Pois os pobres estarão sempre com vocês, mas eu não.
12 Doo hwahá łeeh shi’dilteeh dadá’ ik’ahíí shits’í yiká’ yaa yiziid.
12 O que ela fez foi perfumar o meu corpo para o meu sepultamento.
13 Da’aṉii gánohwiłdishṉii, Ni’gosdzáń dágoz’ąą nt’éégo dahayú yati’ baa gozhóni baa na’goṉi’gee, díí isdzán adzaahíí baa na’goṉi’ doleeł, bee bíná’godiṉíhgo.
13 Eu afirmo a vocês que isto é verdade: em qualquer lugar do mundo onde o
14 Áídí’ Judas Iscáriot, nakits’ádahíí itah nlíni, okąąh yebik’ehi itisyú nadaandeehi yaa nyáágo,
14 Então um dos doze discípulos, chamado Judas Iscariotes, foi falar com os chefes dos sacerdotes.
15 Jesus hayúhíí nohwił ch’ínsh’aahdá’, hant’é shaa daanohné’? daayiłṉii. Zhaali łigaií tádin naa do’né’, daabiłṉii.
15 Ele disse: — Quanto vocês me pagam para eu lhes entregar Jesus? E eles lhe pagaram trinta moedas de prata.
16 Áídí’ godezt’i’go hagot’éégo ch’íidish’aał nzįgo yiká hésdaa nkegonyaa.
16 E daí em diante Judas ficou procurando uma oportunidade para entregar Jesus.
17 Báń benilzoołíí da’ádįhgo báń alzaahi daadaaníí dantséhíí bijįį Jesus bitsiłke’yu baa hikaigo gádaabiłṉii, Bitis‐hagowáh n’íí bee bíná’godiṉíhgo da’idaaníí hayú ná iłch’į’daagohiidle’?
17 No primeiro dia da Festa dos Pães sem Fermento , os discípulos chegaram perto de Jesus e perguntaram: — Onde é que o senhor quer que a gente prepare o jantar da
18 Jesus gádaabiłṉii, Kįh gozṉilyú dohkáh, áígee nṉee ła’ gádaabiłdohṉiih, Iłch’ígó’aahíí gáṉíí, Iłk’idá’ shaa gonyáá; nigową yuṉe’ bitis‐hagowáh n’íí bee bíná’godiṉíhgo shitsiłke’yu bił da’ishąą doleeł.
18 Ele respondeu:
19 Áík’ehgo Jesus ádaabiłṉii n’íí k’ehgo bitsiłke’yu ádáát’įįd; áígee bitis‐hagowáh n’íí bee bíná’godiṉíhgo da’idaaníí iłch’į’daizlaa.
19 Os discípulos fizeram como Jesus havia mandado e prepararam o jantar da Páscoa.
20 Áídí’ o’i’ą́ą́yú nakits’ádahíí da’iyąągo yił dahdinezbįh.
20 Quando anoiteceu, Jesus e os doze discípulos sentaram para comer.
21 Da’iyąągo Jesus gáṉíí, Da’aṉiigo gánohwiłdishṉii, nohwíí ła’ ch’íshinoh’aah doleełi at’éé.
21 Durante o jantar Jesus disse:
22 Áík’ehgo dázhǫ́ doo bił daagozhǫ́ǫ́ dago dała’á daantį́į́go, SheBik’ehń, ya’ shíí née? daaṉii nkegonyaa.
22 Eles ficaram muito tristes e, um por um, começaram a perguntar: — O senhor não está achando que sou eu; está?
23 Áík’ehgo gáṉíí, Dahadíń its’aa biyi’zhį’ dała’ bił éédisht’áhi, áń ch’íshí’aah doleeł.
23 Jesus respondeu:
24 Shíí, nṉee k’ehgo Niyááhíí, dá shaa k’e’eshchiiníí shee godolṉiił: áídá’ nṉee ch’íshí’aahíí bá góyéé doleeł! Áí nṉeehíí doo bi’deshchįį dayúgo nłt’éé doleeł ni’.
24 Pois o
25 Áídí’ Judas, ch’íbí’aah doleełíí, Jesus gáyiłṉii, Iłch’ígó’aahíí, ya’ shíí née? Jesus gábiłṉii, Da’áígee ánṉiid.
25 Então Judas, o traidor, perguntou: — Mestre, o senhor não está achando que sou eu; está? Jesus respondeu:
26 Da’iyąągo Jesus báń náidn’ąągo ya’ihénzįgo oskąądá’ iłk’ídaizné’go bitsiłke’yu yitaizṉiih, Nkóh daohsąą; díí shits’í át’éé, ṉiigo.
26 Enquanto estavam comendo, Jesus pegou o pão e deu graças a Deus. Depois partiu o pão e o deu aos discípulos, dizendo:
27 Áídí’ idee beda’iskaaníí náidnkąą, áí ya’ihénzįgo oskąądá’ iłtah daidezkąą, Daanohwigha daohdląą, yiłṉiigo;
27 Em seguida, pegou o cálice de vinho e agradeceu a Deus. Depois passou o cálice aos discípulos, dizendo:
28 Díínko shidił k’ehgo at’éé, shidił bee áníidégo łángont’aahi at’éé, nṉee łą́ą́go bá idijoołíí, binchǫ’híí bighą baa nádaagodet’aahgo.
28 porque isto é o meu sangue, que é derramado em favor de muitos para o perdão dos pecados, o sangue que garante a
29 Gádaanohwiłdishṉii, Kodí’ godezt’i’go dahts’aa bitoohíí doo naanáshdlą́ą́ da, dahadíí bijįį shiTaa bilałtł’áhgee goz’ąąyú áníidéhi nohwił naadaadishdlįįłgo zhą́.
29 Eu afirmo a vocês que nunca mais beberei deste vinho até o dia em que beber com vocês um vinho novo no
30 Áídí’ sį ła’ hadaidez’ąądá’, dził Olives holzéhi si’ąąyú okai.
30 Então eles cantaram canções de louvor e foram para o monte das Oliveiras.
31 Áígee Jesus gádaabiłṉii, Tł’é’go áshi’dilṉe’híí bighą daanohwigha t’ąązhį’ ádaahṉe’: díí baa k’e’eshchįįhíí k’ehgo, Dibełį́į́ Nanyoodíí biṉí’dishṉíh, áík’ehgo dibełį́į́híí da’adzaayú nkenelt’ee doleeł.
31 E Jesus disse aos discípulos:
32 Áídá’ dasiitsąądí’ naadisdzaago Gálileeyú nohwádįh disháh doleeł.
32 Mas, depois que eu ressuscitar, irei adiante de vocês para a Galileia.
33 Peter gábiłṉii, Nṉee dawa nits’ą́’ t’ąązhį’ ánádaasdzaa ndi, shíí doo ágáoshṉe’ at’éé da.
33 Então Pedro disse a Jesus: — Eu nunca abandonarei o senhor, mesmo que todos o abandonem.
34 Jesus gánábiłdo’ṉiid, Da’aṉiigo gániłdishṉii, Tł’é’go tazhik’áné doo hwahá áṉiih dadá’ taadn, Áń doo bígonsį da, shiłdinṉíił.
34 Mas Jesus lhe disse:
35 Áídá’ Peter gábiłṉii, Dała’ nił dastsaah ndi, Áń doo bígonsį da, doo niłdoshṉiih at’éé da. Ła’ihíí bitsiłke’yu dawa da’áík’ehgo ádaanṉiid.
35 Pedro respondeu: — Eu nunca vou dizer que não o conheço, mesmo que eu tenha de morrer com o senhor! E todos os outros discípulos disseram a mesma coisa.
36 Áídí’ Gethsémane golzéhi goz’ąąyú Jesus bitsiłke’yu yił hikaidá’ Jesus gádaabiłṉii, Dádząą nahísóotąą, nláhyú déyáá, oshkąąhyú.
36 Jesus foi com os discípulos para um lugar chamado Getsêmani e lhes disse:
37 Peter ła’íí Zébedee biye’ke naki Jesus yił okai, áídí’ dázhǫ́ doo bił gozhǫ́ǫ́ dago bijíí nṉiih nkegonyaa.
37 Então Jesus foi, levando consigo Pedro e os dois filhos de Zebedeu. Aí ele começou a sentir uma grande tristeza e aflição
38 Áík’ehgo gádaabiłṉii, Shiyi’siziiníí dázhǫ́ doo bił gozhǫ́ǫ́ da, dák’azhą́ dastsaahíí ga’at’éé: dádząą nahísóotąągo sha’ishhah daadeh’į́į́.
38 e disse a eles:
39 Áídí’ da’aṉahyú óyááyú ni’zhį’ hayaa adzaago okąąh gáṉíígo, Bígonedząąyúgo, shiTaa, díí hishdląą doleełíí shits’ą́’zhį’ ánle’: áídá’ shíí doo beshik’eh da, ni zhą́ benik’eh.
39 Ele foi um pouco mais adiante, ajoelhou-se, encostou o rosto no chão e orou:
40 Áídí’ bitsiłke’yu yaa nadzaago da’iłhoshgo yiká nnyáá, áík’ehgo Peter gáyiłṉii, Dała’á łedihikeezzhį’ ndi shą’ doo sha’ashhah daadeh’į́į́ le’at’éé da?
40 Depois voltou e encontrou os três discípulos dormindo. Então disse a Pedro:
41 Daadeh’į́į́go da’ohkąąh, nanohwída’dintaah bídaanołdzil doleełhíí bighą: nohwiyi’siziiníí da’aṉii hát’į́į́ ndi nohwits’íhíí doo nłdzil da.
41 Vigiem e orem para que não sejam tentados. É fácil querer resistir à tentação; o difícil mesmo é conseguir.
42 Nakidn onaanádzaagee na’okąąh gáṉíígo, ShiTaa ńlíni, díí hishdląą doleełíí doo hagot’éégo shits’ą́’zhį’ alṉe’ dayúgo hishdląą, ni nik’ehgo ágoṉe’.
42 Pela segunda vez Jesus foi e orou, dizendo:
43 Bitsiłke’yu da’iłhoshgo yaa naanádzaa: dázhǫ́ bił daanzįgo.
43 Ele voltou de novo e encontrou os discípulos dormindo. Eles estavam com sono e não conseguiam ficar com os olhos abertos.
44 Áídí’ yits’ą́’ onaanádzaa, okąąhyú taadngee da’ágánádi’ṉiigo.
44 Jesus tornou a sair de perto deles e orou pela terceira vez, dizendo as mesmas palavras.
45 Áídí’ bitsiłke’yu yaa naanádzaago gádaayiłṉii, Akú da’ołhoshgo hanádaahsoł: shíí, nṉee k’ehgo Niyááhíí, nṉee doo bik’ehyú ádaat’ee dahíí bilák’e shi’dilteehgo ch’íshi’dot’aałíí iłk’idá’ biká’ ngonyáá.
45 Então voltou até onde os discípulos estavam e perguntou:
46 Nádohkáh, hiikaah le’: ch’íshí’aahíí kodí’ higaał.
46 Levantem-se, e vamos embora. Vejam! Aí vem chegando o homem que está me traindo!
47 Jesus t’ah yałti’dá’ Judas, nakits’ádahíí bił itah nlíni, nṉee łą́ą́go bésh be’idiltłishé ła’íí tsį be’idiltłishé dahdaayiṉííłgo, okąąh yebik’ehi itisyú nadaandeehíí ła’íí nṉee yánazíni daabides’a’íí yił náłsą́ą́.
47 Jesus ainda estava falando, quando chegou Judas, um dos doze discípulos. Vinha com ele uma grande multidão armada com espadas e porretes, que tinha sido mandada pelos chefes dos sacerdotes e pelos líderes judeus.
48 Ch’íbí’aah doleełíí iłk’idá’ bebígózį doleełíí yengon’ą́ą́ lę́k’e, gáṉíígo, Hadíń hists’ǫsíí áí áń doleeł; áń daahołtsood.
48 O traidor tinha combinado com eles um sinal. Ele tinha dito: “Prendam o homem que eu beijar, pois é ele.”
49 Dagoshch’į’ Jesus yaa nyáágo, Gozhǫ́ǫ́, Iłch’ígó’aahíí, yiłṉiigo yizts’ǫs lę́k’e.
49 Judas foi até perto de Jesus e disse: — Mestre, que a paz esteja com o senhor! E o beijou.
50 Jesus gábiłṉii, Shik’isn, hant’é bighą ńyaa? Áídí’ Jesus yił ndaazdeelgo daayiłtsood.
50 Jesus respondeu: Então eles chegaram, prenderam Jesus e o amarraram.
51 Nṉee dała’á Jesus yił hikaahíí bibízh be’idiltłishé hayidzį́į́zgo okąąh yebik’ehi da’tiséyú sitíni binal’a’áhi yontłízhgo bijaa naidnłgizh lę́k’e.
51 Mas um dos que estavam ali com Jesus tirou a espada, atacou um empregado do Grande Sacerdote e cortou uma orelha dele.
52 Jesus gábiłṉii, Nibízhíí iłch’į’nántįįh: dahadíń bésh yee iziłheehíí dabíí ałdó’ bésh bee nabizi’dodeełi at’éé.
52 Aí Jesus disse:
53 Ya’ doo bígonłsį́ da née, shiTaa bich’į’ oshkąąhyúgo binadaal’a’á yaaká’dí’hi nakits’ádahyú siṉili dagoshch’į’ shich’į’ yidił’aah go’į́į́?
53 Você não sabe que, se eu pedisse ajuda ao meu Pai, ele me mandaria agora mesmo doze exércitos de anjos?
54 Áídá’ ágádzaayúgo, Bik’ehgo’ihi’ṉań biyati’ bek’e’eshchiiníí hagot’éégo begolṉe’? Da’ágágoṉéhgo goz’ąą go’į́į́.
54 Mas, nesse caso, como poderia se cumprir aquilo que as
55 Da’áí bik’ehenkéézgee Jesus nṉee baa nánłsą́ą́híí gádaayiłṉii, Ya’ bésh be’idiltłishé ła’íí tsį be’idiltłishé dahdaanohṉiiłgo daashołtsoodgo nánołsąą née, in’įįhíí daach’iłtsoodhíí k’ehgo? Dawa jįį ła’ da’ch’okąąh goz’ąą yuṉe’ nohwił ch’ídaagonsh’aahgo dahsídáá át’éé ni’, ndi doo hak’i daashołtsood da ni’.
55 Depois Jesus disse para aquela gente:
56 Bik’ehgo’ihi’ṉań binkááyú nada’iziidi n’íí yee K’e’eshchiiníí begolṉe’híí bighą díí dawa ánágot’įįł. Áídí’ bitsiłke’yu dawa bits’ą́’zhį’ ádaaszaago bits’ą́’ iłhadeskai.
56 Mas tudo isso está acontecendo para se cumprir o que os Então todos os discípulos abandonaram Jesus e fugiram.
57 Nṉee Jesus daabiłtsoodíí okąąh yebik’ehi da’tiséyú sitíni, Cáiaphas holzéhi, yaa yił hikai, begoz’aaníí ye’ik’eda’iłchíhi hik’e Jews yánazíni biłgo íła’at’éégee.
57 Os homens que prenderam Jesus o levaram até a casa do Grande Sacerdote Caifás, onde estavam reunidos alguns mestres da Lei e alguns líderes judeus.
58 Peter da’aṉahgo biké’dí’ higaał, áídí’ okąąh yebik’ehi da’tiséyú sitíni bikįh biṉaa łé’ditł’įįh yuṉe’ ha’ayáágo nada’iziidi bitahyú nezdaa, hago ágoṉe’íí dá’ąąłzhį’ yineł’į́į́ hát’į́į́go.
58 Pedro seguiu Jesus de longe até o pátio da casa do Grande Sacerdote. Entrou e sentou-se com os guardas para ver como aquilo ia terminar.
59 Okąąh yebik’ehi itisyú nadaandeehi, Jews yánazíni, yánádaaltihi biłgo Jesus zidee hádaat’įįgo daazhógo yaa dahgosi’aahíí yiká daadéz’įį;
59 Os chefes dos sacerdotes e todo o Conselho Superior estavam procurando alguma acusação falsa contra Jesus a fim de o condenar à morte.
60 Ndi doo ła’ da: łą́ą́go neheskai ndi dá doo at’éé dayú baa dahdaago’aahíí doo ła’ da. Nt’éégo nṉee naki n’áázh, daazhógo baa dahdaago’aahi,
60 Mas não puderam encontrar nada contra ele, embora muitos se levantassem para dizer mentiras a respeito dele. Afinal dois homens se apresentaram
61 Gádaaṉiigo, Díí nṉee, Bik’ehgo’ihi’ṉań daach’okąąh goz’aaníí tagoshṉiłgo, áídí’ taagi jįį hileehgo ánágoshdle’go bínesh’ąą, ṉíí ni’.
61 e disseram: — Este homem afirmou: “Eu posso destruir o Templo de Deus e construí-lo de novo em três dias.”
62 Okąąh yebik’ehi da’tiséyú sitíni hizį’go Jesus gáyiłṉii, Ya’ nihíí doo nt’é nṉiigo hadziih da née? Díí naa dahdaago’aahgo naa yádaałti’íí hago at’éé.
62 Aí o Grande Sacerdote se levantou e perguntou a Jesus: — Você não vai se defender desta acusação?
63 Áídá’ Jesus doo nt’é ṉii da. Okąąh yebik’ehi da’tiséyú sitíni gábiłṉii, Bik’ehgo’ihi’ṉań hiṉáhi biláhyú gániłdishṉii, Nohwił nagolṉí’, ya’ ni Christ, Bik’ehgo’ihi’ṉań biYe’ ńlį́į́ née?
63 Mas Jesus ficou calado. Então o Grande Sacerdote tornou a perguntar: — Em nome do Deus vivo, eu exijo que você diga para nós: você é o
64 Jesus gábiłṉii, Da’áígee áńṉiid: gádaanohwiłdishṉii, Díí bikédí’go shíí, nṉee k’ehgo Niyááhíí, da’tiséyú binawod golíni bigan dihe’nazhiṉéé dahsídáágo, yaaká’dí’ yaak’os shił hoṉáhgo daashidołtsééł.
64 Jesus respondeu:
65 Áík’ehgo okąąh yebik’ehi da’tiséyú sitíni bidiyágé ídá nayihesdzį́į́zdá’ gáṉíí, Bik’ehgo’ihi’ṉań nchǫ’go yaa yałti’; nt’é bighą nṉee ła’i baa yanánálti’ doleeł? Bik’ehgo’ihi’ṉań nchǫ’go yaa yałti’íí daadisots’ąą.
65 Aí o Grande Sacerdote rasgou as suas próprias roupas e disse: — Ele
66 Hagot’éégo baa natsídaahkees? Zideego bángonot’aah daaṉii.
66 Então, o que resolvem? Eles responderam: — Ele é culpado e deve morrer!
67 Áídí’ biniizhį’ odaach’idihizheeh, ła’íí ńdaach’inłts’į; ła’ihíí bítł’adaach’ika’,
67 Em seguida cuspiram no rosto de Jesus e deram bofetadas nele. E os que batiam nele
68 Gádaaṉiigo, Christ ńlíni, Bik’ehgo’ihi’ṉań binkááyú yáńłti’yúgo, hadíń náninłts’į shįhíí nohwił nagolṉí’.
68 diziam: — Ei, Messias, adivinhe para nós quem foi que bateu em você!
69 Okąąh yebik’ehi da’tiséyú sitíni bikįh biṉaa łé’ditł’įh yuṉe’ Peter sidaa: áígee isdzán na’iziidi baa nyáágo, Ni la’ ałdó’ Jesus Gálileedí’ nagháhi bił na’aash ni’, biłṉii.
69 Pedro estava sentado lá fora no pátio, quando uma das empregadas chegou perto dele e disse: — Você também estava com Jesus da Galileia.
70 Áídá’ dawa biṉááł, Dah, hant’é nṉiigo ánṉiihíí doo bígonsį da, nṉiid.
70 Mas ele negou diante de todos, dizendo: — Eu não sei do que é que você está falando.
71 Kįh bahgee ch’ínágohen’ą́ą́yú ch’ínyáágo isdzán na’iziidi ła’i náábiiłtsąągo, áígee naháztaaníí gáyiłṉii, Díí nṉeehíí ałdó’ Jesus, Názarethdí’ gólíni, yił na’aash ni’.
71 Depois foi para a entrada do pátio. Outra empregada o viu e disse às pessoas que estavam ali: — Ele estava com Jesus de Nazaré.
72 Bitł’a dahdidilṉiihdá’ gánádo’ṉiid, Áí nṉeehíí doo bígonsį da.
72 Pedro negou outra vez, respondendo: — Juro que não conheço esse homem!
73 Dét’įhék’e ałhánídí’ nazíni Peter yaa hikaigo gádaayiłṉii, Da’aṉii ni áí itah ńlį́į́, niyati’íí bee nígózį.
73 Pouco depois, os que estavam ali chegaram perto de Pedro e disseram: — O seu modo de falar mostra que, de fato, você também é um deles.
74 Áídá’ Peter bitł’a dahdidilṉiihgo hashkeego nchǫ’go yałti’ nkegonyaa, Ai nṉeehíí doo bígonsį da, ṉíí ńt’éégo, áígee tazhik’áné ánṉiid.
74 Então Pedro disse: — Juro que não conheço esse homem! Que Deus me castigue se não estou dizendo a verdade! Naquele instante o galo cantou,
75 Peter Jesus gábiłnṉiid n’íí yénálṉii, Tazhik’áné doo hwahá áṉiih dadá’ taadn, Áń doo bígonsinihi at’éé da, shiłdinṉíił. Áídí’ ch’ínyáágo dázhǫ́ doo bił gozhǫ́ǫ́ dago hichag.
75 e Pedro lembrou que Jesus lhe tinha dito: “Antes que o galo cante, você dirá três vezes que não me conhece.” Então Pedro saiu dali e chorou amargamente.

Ler em outra tradução

Comparar com outra

Estude este capítulo no WhatsApp

Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Mateus 26, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.