Mateus 25

The New Testament of our Lord and Saviour Jesus Christ (APWNT) vs VC

Sair da comparação
VC Versão Católica
1 Yaaká’yú dahsdaahń bilałtł’áhgee begoz’aaníí díí k’ehgo at’éé: ch’ekíí gonenan kǫ’ nałbaałíí dahdaayo’aałgo nṉee niiṉéhíí bich’į’yú deskai.
1 Então o Reino dos céus será semelhante a dez virgens, que saíram com suas lâmpadas ao encontro do esposo.
2 Ashdla’ihíí daagoyą́ą́, áídá’ ashdla’ihíí doo daagoyą́ą́ da.
2 Cinco dentre elas eram tolas e cinco, prudentes.
3 Doo daagoyą́ą́ dahíí kǫ’ nałbaałíí dahdaayo’aał ndi túkǫ’íí ik’e’an doo ła’ dahdaidnziid da.
3 Tomando suas lâmpadas, as tolas não levaram óleo consigo.
4 Áídá’ daagoyááníí túkǫ’íí tús biyi’ siziidgo ik’e’an dahdaidn’ąą lę́k’e, kǫ’ nałbaałíí biłgo.
4 As prudentes, todavia, levaram de reserva vasos de óleo junto com as lâmpadas.
5 Nṉee niiṉéhíí t’ah doo hwahá hígháh dadá’, ch’ekíí bił daanzįįgo da’iłhaazh.
5 Tardando o esposo, cochilaram todas e adormeceram.
6 Tł’é’is’ahyú ła’ nádidilghaazh gáṉíígo, Daadeh’į́į́, nṉee niiṉéhíí kodí’ higaał; bich’į’ dohkáh.
6 No meio da noite, porém, ouviu-se um clamor: Eis o esposo, ide-lhe ao encontro.
7 Áík’ehgo ch’ekííhíí nádiikaigo bikǫ’ nałbaałíí iłch’į’daizlaa.
7 E as virgens levantaram-se todas e prepararam suas lâmpadas.
8 Áídá’ doo daagoyą́ą́ dahíí daagoyááníí gádaayiłṉii, Túkǫ’ííła’ nohwaa daanohsiid; nohwikǫ’ nohwits’ą́’ daanestsiz.
8 As tolas disseram às prudentes: Dai-nos de vosso óleo, porque nossas lâmpadas se estão apagando.
9 Daagoyááníí gádaabiłṉii, Dah; ágádaasiidzaayúgo, doo hwoi da hileeh: áídá’ hayú nahiṉiih goz’ąąyú dohkáhgo ła’ nadaahołṉiih.
9 As prudentes responderam: Não temos o suficiente para nós e para vós; é preferível irdes aos vendedores, a fim de o comprardes para vós.
10 Nada’iłṉiihyú okaidá’ nṉee niiṉéhíí ńyáá; áík’ehgo iłk’idá’ nłt’éégo ádaadeszaago naháztaaníí ni’i’ṉéh yuṉe’ okai: áídí’ da’det’ąą.
10 Ora, enquanto foram comprar, veio o esposo. As que estavam preparadas entraram com ele para a sala das bodas e foi fechada a porta.
11 Bikédí’go ła’ ch’ekíí n’íí nákaigo gádaaṉii, Nohwinant’a’, Nohwinant’a’, nohwá ch’í’íńtįįh.
11 Mais tarde, chegaram também as outras e diziam: Senhor, senhor, abre-nos!
12 Áídá’ nṉee niiṉéhíí gádaabiłṉii, Da’aṉiigo gánohwiłdishṉii, Doo nohwídaagonsį da.
12 Mas ele respondeu: Em verdade vos digo: não vos conheço!
13 Áík’ehgo biká ńdaadeht’į́įh; hadíí bijįį shįhíí, da’kwíí bik’ehenkééz shįhíí shíí, nṉee k’ehgo Niyááhíí, nánshdáhíí doo bídaagonołsį da.
13 Vigiai, pois, porque não sabeis nem o dia nem a hora.
14 Yaaká’yú dahsdaahń bilałtł’áhgee begoz’aaníí díí k’ehgo at’éé: nṉee ńzaadyú deyaago bánada’iziidíí yushdé’ nnohkáh yiłṉiigo, bíyééhíí yiṉádaadéz’įįgo yaidin’ą́ą́ lę́k’e.
14 Será também como um homem que, tendo de viajar, reuniu seus servos e lhes confiou seus bens.
15 Ła’ bestso talent holzéhi ashdla’i yaidin’ą́ą́, ła’íí naki yaidin’ą́ą́, ła’íí dała’á yaidin’ą́ą́; dawa daantį́į́gee dá yídaanel’ąągee yaidin’ą́ą́go; áídí’ nant’ánhíí dagoshch’į’ dahnyaa.
15 A um deu cinco talentos; a outro, dois; e a outro, um, segundo a capacidade de cada um. Depois partiu.
16 Nṉee talents ashdla’i baadet’aaníí hant’é nayihesṉiihíí baa nanáhazṉiigo ashdla’i bá ígoya.
16 Logo em seguida, o que recebeu cinco talentos negociou com eles; fê-los produzir, e ganhou outros cinco.
17 Ła’íí talents naki baadet’aaníí ałdó’ naki bá ígoya.
17 Do mesmo modo, o que recebeu dois, ganhou outros dois.
18 Áídá’ talent dała’á baadet’aaníí łeyi’ ogogeed yuyaa binant’a’ bibestsohíí náyides’įįd.
18 Mas, o que recebeu apenas um, foi cavar a terra e escondeu o dinheiro de seu senhor.
19 Áídí’ ńzaad godeyaago binant’a’íí nádzáágo yił daayołtag.
19 Muito tempo depois, o senhor daqueles servos voltou e pediu-lhes contas.
20 Áík’ehgo talents ashdla’i baadet’aaníí talents ashdla’i bá’ígoyahíí ałdó’ ákú yinné’ gáṉiigo, Shinant’a’, talents ashdla’i shá ńṉil n’íí talents ashdla’i shá ígoya.
20 O que recebeu cinco talentos, aproximou-se e apresentou outros cinco: - Senhor, disse-lhe, confiaste-me cinco talentos; eis aqui outros cinco que ganhei.'
21 Binant’a’ gábiłṉii, Negondlįįgo shána’izíídi, nłt’éégo ándzaa ląą: da’ayą́háhi ndi nłt’éégo shá ánlaahíí bighą łáni benik’ehgo ánishłe’: shíí ninant’a’ baa shił gozhóóníí ni ałdó’ baa nił gozhǫ́ǫ́ le’.
21 Disse-lhe seu senhor: - Muito bem, servo bom e fiel; já que foste fiel no pouco, eu te confiarei muito. Vem regozijar-te com teu senhor.
22 Talents naki baadet’aaníí ałdó’ kú ńyáá gáṉíígo, Shinant’a’, talents naki shá ńlaa n’íí talents naki shá ígoya.
22 O que recebeu dois talentos, adiantou-se também e disse: - Senhor, confiaste-me dois talentos; eis aqui os dois outros que lucrei.
23 Binant’a’ gábiłṉii, Negondlįįgo shána’izíídi, nłt’éégo ándzaa ląą: da’ayą́háhi ndi nłt’éégo shá ánlaahíí bighą łáni benik’ehgo ánishłe’: shíí ninant’a’ baa shił gozhóóníí ni ałdó’ baa nił gozhǫ́ǫ́ le’.
23 Disse-lhe seu senhor: - Muito bem, servo bom e fiel; já que foste fiel no pouco, eu te confiarei muito. Vem regozijar-te com teu senhor.
24 Áídí’ talent dała’á baadet’aaníí kú ńyáá gáṉíígo, Shinant’a’, nṉee doo bee gónedząą dahi ńlį́į́go nígonsį, doo k’edínlaa dayú ná’igéésh, doo ishínlch’ii dayú łená’ílá:
24 Veio, por fim, o que recebeu só um talento: - Senhor, disse-lhe, sabia que és um homem duro, que colhes onde não semeaste e recolhes onde não espalhaste.
25 Nésdzidgo, nitalent‐híí łeyi’ yuyaa nádéł’į́ ni’; koh, ṉíyéé naa náníné’.
25 Por isso, tive medo e fui esconder teu talento na terra. Eis aqui, toma o que te pertence.
26 Binant’a’ gábiłṉii, Nchǫ’go shána’izíídi, bił goyé’i ńlį́į́, doo k’e’diláá dayú ná’ishgeesh, doo ishíłch’ii dayú łená’ishłá bígonłsį́:
26 Respondeu-lhe seu senhor: - Servo mau e preguiçoso! Sabias que colho onde não semeei e que recolho onde não espalhei.
27 Áí bighą bestso iłkáh ch’ídaihiṉiiłíí shizhaali bánné’ le’at’éhi, áík’ehgo nánsdzaago bínágodáhíí bił shaa nánné’ doleeł ni’.
27 Devias, pois, levar meu dinheiro ao banco e, à minha volta, eu receberia com os juros o que é meu.
28 Áík’ehgo talent‐híí bits’ą́’ nádo’né’go nṉee gonenan talents bíyééhíí baa no’né’.
28 Tirai-lhe este talento e dai-o ao que tem dez.
29 Dahadíń dant’éhéta bíyéé gólííníí bitisgo baa nádo’né’, áík’ehgo łą́ą́go bíyéé doleeł: áídá’ dahadíń bíyéé da’ayą́háhi, bíyéé gólį́į́ n’íí ndi bits’ą́’ nádido’né’hi at’éé.
29 Dar-se-á ao que tem e terá em abundância. Mas ao que não tem, tirar-se-á mesmo aquilo que julga ter.
30 Na’iziidi doo bik’ehyú át’éé dahíí chagołheełzhį’ ch’ídaanołt’e’: ákú daach’ichag ła’íí kowoo łídaach’idiłk’ash doo.
30 E a esse servo inútil, jogai-o nas trevas exteriores; ali haverá choro e ranger de dentes.
31 Shíí, nṉee k’ehgo Niyááhíí, shits’ą́’idindláádíí bee dahnádisdzaago yaaká’dí’go nadaal’a’á dilzini bił nánshkáh, biká’dahsdáhá biká’dí’ shits’ą́’idindládi biká’ dahsidáágo nansht’aa doo:
31 Quando o Filho do Homem voltar na sua glória e todos os anjos com ele, sentar-se-á no seu trono glorioso.
32 Shinadzahgee nṉee iłtah at’éégo hadaazt’i’íí dawa íła’alṉéhgo iłts’ą́’ hishṉiił, dibełį́į́ nanyoodi bidibełį́į́ hik’e gantł’ízí bits’ą́’yihiṉiiłhíí k’ehgo.
32 Todas as nações se reunirão diante dele e ele separará uns dos outros, como o pastor separa as ovelhas dos cabritos.
33 Dibełį́į́ shigan dihe’nazhiṉéégo nnihishṉiił, áídá’ gantł’ízí she’eshganzhiṉéégo.
33 Colocará as ovelhas à sua direita e os cabritos à sua esquerda.
34 Áídí’ shíí, Ízisgo Nansht’aahíí, shigan dihe’nazhiṉéégohíí gádaałdishṉii, Yushdé’, shiTaa gozhóóníí nohwá ádaizlaahíí, ni’gosdzáń nnit’ąądá’ bee nadaanoht’aa doleełgo nohwá iłch’į’golzaahíí bee nadaanoht’aa le’:
34 Então o Rei dirá aos que estão à direita: - Vinde, benditos de meu Pai, tomai posse do Reino que vos está preparado desde a criação do mundo,
35 Shiṉá’ nshłįįgo shá da’desoné’ ni’: dibá’ nshłįįgo tú shaa daasoziid ni’: doo kígonsį dayú hishaałgo nádaashidołtįį ni’:
35 for I hungered, and ye gave me to eat; I thirsted, and ye gave me to drink; I was a stranger, and ye took me in;
36 Shidiyágé ádįhgo diyágé shá ádaagosolaa ni’: dinshṉiihgo shaa nanádaanohtaah ni’: ha’ásítį́į́go shaa nahkáh ni’.
36 naked, and ye clothed me; I was ill, and ye visited me; I was in prison, and ye came to me.
37 Áík’ehgo dábik’ehyú ádaat’eehíí gádaashiłṉiih, NohweBik’ehń, dadá’ shiṉá’ ńlį́į́go daaniit’įįgo ná da’de’né’ láń? Ła’íí dibá’ ńlį́į́go tú nadaasiidziid láń?
37 Then shall the righteous answer him saying, Lord, when saw we thee hungering, and nourished thee; or thirsting, and gave thee to drink?
38 Dadá’ doo kígonłsį́ dayú híṉááłgo nádaanideltįį láń? Ła’íí nidiyágé ádįhgo naa daasii’ṉil láń?
38 and when saw we thee a stranger, and took thee in; or naked, and clothed thee?
39 Ła’íí dadá’ dinṉíihgo dagohíí ha’ásíńtįįgo daaniit’įįgo naa nkai láń?
39 and when saw we thee ill, or in prison, and came to thee?
40 Shíí, Ízisgo Nansht’aahíí, bich’į’ hasdziihgo gádaałdishṉiih, Da’aṉii gánohwiłdishṉii, Shik’isyú doo ízisgo at’éé dahi ndi ágádaasolaayúgo, shíí ałdó’ ágádaashisolaahi at’éé.
40 And the King answering shall say to them, Verily, I say to you, Inasmuch as ye have done it to one of the least of these my brethren, ye have done it to me.
41 Áídí’ she’eshganzhiṉééhíí ałdó’ díí k’ehgo bich’į’ hasdziih, Nohwíí, da’ílíí daahłeehgo nohwá ndaagost’ąąhíí shits’ą́’zhį’ daadohkáh, kǫ’ dahazhį’ diltłi’ yuṉe’, ch’iidn nant’án hik’e binadaal’a’á biłgo bá iłch’į’golzaayú.
41 Then shall he say also to those on the left, Go from me, cursed, into eternal fire, prepared for the devil and his angels:
42 Shiṉá’ nshłįįgo doo shá da’desoné’ da ni’: dibá’ nshłįįgo tú doo shaa daasoziid da ni’:
42 for I hungered, and ye gave me not to eat; I thirsted, and ye gave me not to drink;
43 Doo kígonsį dayú hishaałgo doo nádaashidołtįį da ni’: shidiyágé ádįhgo diyágé doo shá ádaagosolaa da ni’: dinshṉiihgo ła’íí ha’ásítį́į́go doo shaa noyaa da ni’.
43 I was a stranger, and ye took me not in; naked, and ye did not clothe me; ill, and in prison, and ye did not visit me.
44 Áík’ehgo gádaashiłṉiih, NohwiNant’a’, dadá’ shiṉá’ ńlį́į́go, dagohíí dibá’ ńlį́į́go, dagohíí doo kígonłsį́ dayú híṉááłgo, dagohíí nidiyágé ádįhgo, dagohíí dinṉíihgo, dagohíí ha’ásíńtįįgo daaniit’įįgo doo nich’odaasii’ṉi’ da láń?
44 Then shall *they* also answer saying, Lord, when saw we thee hungering, or thirsting, or a stranger, or naked, or ill, or in prison, and have not ministered to thee?
45 Áík’ehgo gádaałdishṉiih, Da’aṉii gánohwiłdishṉii, Díí doo ízisgo at’éé dahi ndi doo ágádaasolaa dayúgo, shíí ałdó’ doo ágádaashisolaahi at’éé da.
45 Then shall he answer them saying, Verily I say to you, Inasmuch as ye have not done it to one of these least, neither have ye done it to me.
46 Dííhíí dahazhį’ biniigodilṉe’ doleeł, áídá’ dábik’ehyú ádaat’eehíí dahazhį’ daahiṉaa doleeł, yaaká’yú.
46 And these shall go away into eternal punishment, and the righteous into life eternal.

Ler em outra tradução

Comparar com outra

Estude este capítulo no WhatsApp

Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Mateus 25, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.