Lucas 3

The New Testament of our Lord and Saviour Jesus Christ (APWNT) vs ARC

Sair da comparação
ARC Almeida Revista e Corrigida 2009
1 Tibérius Caesar holzéhi nant’ánchań nlįįgo ashdla’ádah łegodzaa lę́’e, áíná’ iké’gee sitiiń, Póntius Pílate holzéhi, ni’ Judéa golzéhi yánant’aa, taagigee sitiiń, Hérod, ni’ Gálilee golzéhi yánant’aaná’ bik’isn Philip Ituréa ła’íí Trakonítis yánant’aa, ła’íí Lysánias Ábilene yánant’aa lę́’e,
1 E, no ano quinze do império de Tibério César, sendo Pôncio Pilatos governador da Judeia, e Herodes, tetrarca da Galileia, e seu irmão Filipe, tetrarca da Itureia e da província de Traconites, e Lisânias, tetrarca de Abilene,
2 Ánnas ła’íí Cáiaphas okąąh yebik’ehi da’tiséyú sitíni daanlįįná’ Zakarías biye’, John holzéhi, da’izlį́į́yú Bik’ehgo’ihi’ṉań bich’į’ hadzii.
2 sendo Anás e Caifás sumos sacerdotes, veio no deserto a palavra de Deus a João, filho de Zacarias.
3 Jórdan túńlínihíí biṉaayú nṉee yich’į’ yałti’go gádaayiłṉii, Nohwinchǫ’íí bich’ą́’zhį’ ádaałṉe’go baptize ádaanohwi’dolṉe’, áík’ehgo nohwinchǫ’íí nohwá da’ízlį́į́ ánálṉe’;
3 E percorreu toda a terra ao redor do Jordão, pregando o batismo de arrependimento, para o perdão dos pecados,
4 Bik’ehgo’ihi’ṉań binkááyú na’iziidi, Esáias holzéhi, binaltsoos biyi’gé’ díí bak’e’eshchįį, Da’izlį́į́yú hadńshį gáṉíígo dilwosh, NohweBik’ehń bádnyú iłch’į’daagołe’, intín iłk’ídezdǫhgo bá ádaałe’.
4 segundo o que está escrito no livro das palavras do profeta Isaías, que diz: Voz do que clama no deserto: Preparai o caminho do Senhor; endireitai as suas veredas.
5 Nadaashwozhíí hanágodibįh, ła’íí dził naz’aaníí, nadaask’idíí hayaa álṉe’; ła’íí godigizíí iłk’ínádoldǫł, ła’íí godilwołíí dilkǫh ánálṉe’ doo;
5 Todo vale se encherá, e se abaixará todo monte e outeiro; e o que é tortuoso se endireitará, e os caminhos escabrosos se aplanarão;
6 Áígee nṉee dawa hago’at’éégo Bik’ehgo’ihi’ṉań hasdá’iiṉiił doleełíí daidołtseeł.
6 e toda carne verá a salvação de Deus.
7 Áígé’ nṉee John baptize ádaabile’ hádaat’įįgo yaa hikaihíí gáyiłṉiigo yich’į’ yałti’, Nohwíí tł’iish bik’asda’ golííníí k’ehgo daałinołt’įįłíí, hadń lá nohwádnyú nohwiniigodilṉe’íí bich’ą́’ nołkáh nohwiłnṉiid?
7 Dizia, pois, João à multidão que saía para ser batizada por ele: Raça de víboras, quem vos ensinou a fugir da ira que está para vir?
8 Da’aṉii nohwinchǫ’íí bich’ą́’ ádaałdzaayúgo ch’í’ṉah ádaadi’ṉołsį, nest’ą’ nłt’éégo nádaant’įhíí k’ehgo nohwaa daide’aah, Abraham bich’ą́’gé’ daadihe’ṉa’i doo ídiłdaadoł’ṉii da: Bik’ehgo’ihi’ṉań díí tséé nazṉilíí nṉee Abraham bich’ą́’gé’ daadihezṉa’íí k’ehgo áile’yúgo áile’, nohwiłdishṉii.
8 Produzi, pois, frutos dignos de arrependimento e não comeceis a dizer em vós mesmos: Temos Abraão por pai, porque eu vos digo que até destas pedras pode Deus suscitar filhos a Abraão.
9 Tsint’áni nkedn’aagee k’ek’éhgo godest’ąą; tsint’áni dawa doo nest’áń nłt’ééhíí baa dahndéh dayúgo, yó’ok’éhgo kǫ’ diltłi’ yuyaa olkaadhi at’éé.
9 E também já está posto o machado à raiz das árvores; toda árvore, pois, que não dá bom fruto é cortada e lançada no fogo.
10 Nṉeehíí John nayídaadiłkidgo gádaabiłṉii, Hago ádaahi’ṉe’ áíná’?
10 E a multidão o interrogava, dizendo: Que faremos, pois?
11 John gáṉíí, Hadń bi’íícho naki shįhíí, ła’ihíí bi’íícho da’ádįh shįhíí yaa yinołtsós; hadń bich’iyáń łą́ą́ shįhíí hadń bich’iyáń da’ádįh shįhíí ła’ yaa yinoné’.
11 E, respondendo ele, disse-lhes: Quem tiver duas túnicas, que reparta com o que não tem, e quem tiver alimentos, que faça da mesma maneira.
12 Tax bich’į’ nadaahi’ṉiiłíí ałdó’ baptize ádaabi’dilṉe’yú hikaigo John gádaayiłṉii, Iłch’ígó’aahíí ńlíni, hago ląą ádaahi’ṉe’?
12 E chegaram também uns publicanos, para serem batizados, e disseram-lhe: Mestre, que devemos fazer?
13 John gábiłṉii, Da’kwíí nohwich’į’ nadaahi’ṉiiłgo goz’ąą shįhíí doo bitisyú daahołkeed da.
13 E ele lhes disse: Não peçais mais do que aquilo que vos está ordenado.
14 Silááda ałdó’ nabídaadiłkidgo gádaaṉii, Nohwihíí hago ląą ádaahi’ṉe’? John gábiłṉii, Hadń biṉí’dołṉíh hela’, hadń da’izlįįyú baa dahdaagoł’aah hela’; ła’íí hanádaałdéhíí, da’áí nohwił daanzhǫǫgo nzhǫǫ.
14 E uns soldados o interrogaram também, dizendo: E nós, que faremos? E ele lhes disse: A ninguém trateis mal, nem defraudeis e contentai-vos com o vosso soldo.
15 Nada’ołíígo nṉee dawa bijíí yuṉe’ gádaanzį, Díí nṉee, John holzéhi, Christ at’į́į́ née, dah née?
15 E, estando o povo em expectação e pensando todos de João, em seu coração, se, porventura, seria o Cristo,
16 John dawa yich’į’ hananádziigo gáyiłṉii, Shíhíí tú bee baptize ádaanohwish’įį, áíná’ shiké’gé’ ła’ shitisgo at’éhi higháh, biketł’óól k’e’ish’adgo ndi doo bik’eh sitį́į́da; áń Holy Spirit ła’íí kǫ’ yee baptize ádaanohwił’įį doleeł.
16 respondeu João a todos, dizendo: Eu, na verdade, batizo-vos com água, mas eis que vem aquele que é mais poderoso do que eu, a quem eu não sou digno de desatar a correia das sandálias; este vos batizará com o Espírito Santo e com fogo.
17 Be’iłch’íhé dahyotįįł, tł’oh nagháí iłch’íhi goz’ąągee nágosho doleeł, binest’ą’híí náyiziidgo iłk’eyihiṉiiłná’ bizhoolíí kǫ’ doo ntsésihi biyi’ yuyaa yidiłid.
17 Ele tem a pá na sua mão, e limpará a sua eira, e ajuntará o trigo no seu celeiro, mas queimará a palha com fogo que nunca se apaga.
18 Áígé’ nṉee yich’į’ yałti’go łą́ą́go yił ch’ígó’aah lę́’e.
18 E assim admoestando-os, muitas outras coisas também anunciava ao povo.
19 Hérod, nant’án nlínihi, nchǫ’go at’į́į́go bik’isn Philip holzéhi bi’aad, Heródias holzéhi, yaa yiheltįį, ła’íí nchǫ’go ánát’įįdíí John yee bich’į’ yałti’ lę́’e,
19 Sendo, porém, o tetrarca Herodes repreendido por ele por causa de Herodias, mulher de seu irmão Filipe, e por todas as maldades que Herodes tinha feito,
20 Hérod nchǫ’go ánát’įįdííbitisgo adzaa, John ha’áyíłt’e’.
20 acrescentou a todas as outras ainda esta, a de encerrar João num cárcere.
21 Nṉee dawa baptize ádaabilṉe’ná’, Jesus ałdó’ baptize ábi’delzaago yáá bich’į’ ałch’ą́’ ádzaago,
21 E aconteceu que, como todo o povo se batizava, sendo batizado também Jesus, orando ele, o céu se abriu,
22 Holy Spirit hawú k’ehgo bich’į’ nke’eṉíihgo yaaká’gé’ yati’ gáṉíígo yidezts’ąą, ShiYe’ shił nzhóni ńlį́į́; naa shił gozhǫ́ǫ́.
22 e o Espírito Santo desceu sobre ele em forma corpórea, como uma pomba; e ouviu-se uma voz do céu, que dizia: Tu és meu Filho amado; em ti me tenho comprazido.
23 Áígee Jesus tádin shį bił łegodzaa, áń Joseph biye’ (bido’ṉíí), Josephíí Héli biye’,
23 E o mesmo Jesus começava a ser de quase trinta anos, sendo (como se cuidava) filho de José, e José, de Eli,
24 Hélihíí Mátthat biye’, Mátthatíí Levi biye’, Levihíí Mélki biye’, Mélkihíí Jánna biye’, Jánnahíí Joseph biye’,
24 e Eli, de Matate, e Matate, de Levi, e Levi, de Melqui, e Melqui, de Janai, e Janai, de José,
25 Josephíí Mattathías biye’, Mattathíasíí Amos biye’, Amosíí Náum biye’, Náumíí Ésli biye’, Éslihíí Nágge biye’,
25 e José, de Matatias, e Matatias, de Amós, e Amós, de Naum, e Naum, de Esli, e Esli, de Nagai,
26 Nággehíí Máath biye’, Máathíí Mattathías biye’, Mattathíasíí Sémei biye’, Sémeihíí Joseph biye’, Josephíí Júda biye’,
26 e Nagai, de Maate, e Maate, de Matatias, e Matatias, de Semei, e Semei, de José, e José, de Jodá,
27 Júdahíí Joánna biye’, Joánnahíí Rhésa biye’, Rhésahíí Zoróbabel biye’, Zoróbabelhíí Saláthiel biye’, Saláthielhíí Néri biye’,
27 e Jodá, de Joanã, e Joanã, de Resa, e Resa, de Zorobabel, e Zorobabel, de Salatiel, e Salatiel, de Neri,
28 Nérihíí Mélki biye’, Mélkihíí Áddi biye’, Áddihíí Cósam biye’, Cósamhíí Elmódah biye’, Elmódamhíí Er biye’,
28 e Neri, de Melqui, e Melqui, de Adi, e Adi, de Cosã, e Cosã, de Elmadã, e Elmadã, de Er,
29 Erhíí Jóse biye’, Jósehíí Eliézer biye’, Eliézerhíí Jórim biye’, Jórimhíí Mátthat biye’, Mátthatíí Levi biye’,
29 e Er, de Josué, e Josué, de Eliézer, e Eliézer, de Jorim, e Jorim, de Matate, e Matate, de Levi,
30 Levihíí Símeon biye’, Símeonhíí Júda biye’, Júdahíí Joseph biye’, Josephíí Jónan biye’, Jónanhíí Elíakim biye’,
30 e Levi, de Simeão, e Simeão, de Judá, e Judá, de José, e José, de Jonã, e Jonã, de Eliaquim,
31 Elíakimhíí Mélea biye’, Méleahíí Ménan biye’, Ménanhíí Máttatha biye’, Máttathahíí Náthan biye’, Náthanhíí David biye’,
31 e Eliaquim, de Meleá, e Meleá, de Mená, e Mená, de Matatá, e Matatá, de Natã, e Natã, de Davi,
32 Davidhíí Jesse biye’, Jessehíí Óbed biye’, Óbedhíí Bóoz biye’, Bóozíí Sálmon biye’, Sálmonhíí Náasson biye’,
32 e Davi, de Jessé, e Jessé, de Obede, e Obede, de Boaz, e Boaz, de Salá, e Salá, de Naassom,
33 Náassonhíí Amínadab biye’, Amínadabíí Áram biye’, Áramhíí Ésrom biye’, Ésromhíí Pháres biye’, Pháresíí Júda biye’,
33 e Naassom, de Aminadabe, e Aminadabe, de Admim, e Admim, de Arni, e Arni, de Esrom, e Esrom, de Perez, e Perez, de Judá,
34 Júdahíí Jacob biye’, Jacobíí Isaac biye’, Isaacíí Abraham biye’, Abrahamhíí Thára biye’, Thárahíí Nákor biye’,
34 e Judá, de Jacó, e Jacó, de Isaque, e Isaque, de Abraão, e Abraão, de Tera, e Tera de Naor,
35 Nákorhíí Sáruk biye’, Sárukhíí Rágau biye’, Rágauhíí Phálec biye’, Phálecíí Héber biye’, Héberhíí Sála biye’,
35 e Naor, de Serugue, e Serugue, de Ragaú, e Ragaú, de Faleque, e Faleque, de Éber, e Éber, de Salá,
36 Sálahíí Caínan biye’, Caínanhíí Arfáxad biye’, Arfáxadíí Sém biye’, Semhíí Noe biye’, Noehíí Lámek biye’,
36 e Salá, de Cainã, e Cainã, de Arfaxade, e Arfaxade, de Sem, e Sem, de Noé, e Noé, de Lameque,
37 Lámekhíí Mathúsala biye’, Mathúsalahíí Enok biye’, Énokhíí Járed biye’, Járedhíí Maléleel biye’, Maléleelhíí Caínan biye’,
37 e Lameque, de Metusalém, e Metusalém, de Enoque, e Enoque, de Jarede, e Jarede, de Maalalel, e Maalalel, de Cainã,
38 Caínanhíí Énos biye’, Énosíí Seth biye’, Sethíí Adam biye’, Adamíí Bik’ehgo’ihi’ṉań biye’.
38 e Cainã, de Enos, e Enos, de Sete, e Sete, de Adão, e Adão, de Deus.

Ler em outra tradução

Comparar com outra

Estude este capítulo no WhatsApp

Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Lucas 3, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.