Lucas 10
The New Testament of our Lord and Saviour Jesus Christ (APWNT) vs NVI
1 Díí bikédé’go Jesus ła’ gosts’idin hanayíṉilíí bádn dá nakigo nlaago kįh nagozṉilyú hayú deyaa shįyú odaihes’a’.
1 Depois disso o Senhor designou outros setenta e dois e os enviou dois a dois, adiante dele, a todas as cidades e lugares para onde ele estava prestes a ir.
2 Jesus gádaabiłṉii, Nest’ą’ dázhǫ́ łą́ą́go nest’ąąná’ nada’iziidíí doo hwoi da: áík’ehgo nest’ą’ yeBik’ehń bich’į’ da’ołkąąhgo gádaabiłdołṉiił, Nada’iziidíí ninest’ą’ nádaayihigeeshyú daadnł’áá.
2 E lhes disse: "A colheita é grande, mas os trabalhadores são poucos. Portanto, peçam ao Senhor da colheita que mande trabalhadores para a sua colheita.
3 Dahdołkáh: ba’ bitahyú dibełį́į́ bizhaazhé k’ehgo daanohwideł’a’.
3 Vão! Eu os estou enviando como cordeiros entre lobos.
4 Bestso bizis, izis bena’iltiníí, dagohíí nohwikee ik’e’an dahdaadołné’ hela’: itínyú daahołkáhyú nṉee da’adzaayú doo bił nadaagołṉi’ da.
4 Não levem bolsa nem saco de viagem nem sandálias; e não saúdem ninguém pelo caminho.
5 Gową yuṉe’ ha’ałkaigee iłtsé gádaadołṉiih doleeł, Iłch’į’gont’ééhíí díí gową yuṉe’ be’ágót’éé le’.
5 "Quando entrarem numa casa, digam primeiro: ‘Paz a esta casa’.
6 Nṉee nłt’éégo at’ééhíí áígee sidaayúgo nohwił iłch’į’gont’ééhíí yił nlįį doo: áíná’ nṉee doo hwaa ágát’éé da lę́’eyúgo, nohwił iłch’į’gont’ééhíí dánohwíí nohwíyéé nádodleeł.
6 Se houver ali um homem de paz, a paz de vocês repousará sobre ele; se não, ela voltará para vocês.
7 Gową yuṉe’ ha’ałkaigee, da’áígee dinołbįh le’gá, áígee dahat’íhíta nohwá daach’idiné’íí daahołsąągo, ła’íí dahat’íhíta nohwá náda’ch’iłsįįhíí daahołdląągo: hadń na’iziidíí bich’į’ na’i’ṉiiłgo goz’ąą. Doo daazhógo gotahkaigo da.
7 Fiquem naquela casa, e comam e bebam o que lhes derem, pois o trabalhador merece o seu salário. Não fiquem mudando de casa em casa.
8 Dahagee kįh gozṉilgee ha’ałkaigo, áígee hádaanohwich’it’įįyúgo, idáń nohwidáhgee daach’izné’íí daahołsąą doleeł:
8 "Quando entrarem numa cidade e forem bem recebidos, comam o que for posto diante de vocês.
9 Áígee daanezgaihíí nádaahołsiihgo bich’į’ gádaabiłdołṉiił, Bik’ehgo’ihi’ṉań bilałtł’áhgee daanliiníí itah daałeehgo nohwá ch’ígót’i’.
9 Curem os doentes que ali houver e digam-lhes: ‘O Reino de Deus está próximo de vocês’.
10 Dahagee kįh gozṉilgee ha’ałkaigo, áígee doo hádaanohwich’it’įį dayúgo, áígee da’ditinyú nołkahgo gádaadidołṉiił,
10 Mas quando entrarem numa cidade e não forem bem recebidos, saiam por suas ruas e digam:
11 Daagonołįįgee dá łeezh zhą́ ndi nohwikee bídaahitł’į́híí k’eda’ildéh, áí bee doo hádaanohwiłt’įį da bígózįh doo, ndi díí bídaagonołsį, Bik’ehgo’ihi’ṉań bilałtł’áhgee daanliiníí itah daałeehgo nohwá ch’ígót’i’ ni’.
11 ‘Até o pó da sua cidade, que se apegou aos nossos pés, sacudimos contra vocês. Fiquem certos disto: O Reino de Deus está próximo’.
12 Shíí nohwił nagoshṉi’, Bik’ehgo’ihi’ṉań yándaago’aahíí bijįį Sódom biniigodilṉe’íí bitisgo áí kįh gozṉilíí biniigodolṉiił.
12 Eu lhes digo: Naquele dia haverá mais tolerância para Sodoma do que para aquela cidade.
13 Korázingee daagonołiiníí, nohwá góyéé doleeł! Bethsáidagee daagonołiiníí, nohwá góyéé doleeł! Nohwitahyú ízisgo ánágot’įįłíí Tyre ła’íí Sídongee ágágodzaayúgo, áígee daagolííníí doo áníiná’ nak’ą’ dich’ízhé bik’inazlaaná’ iłch’ii yiyi’ naháztąągo binchǫ’íí yich’ą́’zhį’ ádaasdzaa doleeł ni’.
13 "Ai de você, Corazim! Ai de você, Betsaida! Porque se os milagres que foram realizados entre vocês o fossem em Tiro e Sidom, há muito tempo elas se teriam arrependido, vestindo roupas de saco e cobrindo-se de cinzas.
14 Bik’ehgo’ihi’ṉań nṉee yándaago’aahíí bijįį Tyre ła’íí Sídon bitisgo nohwiniigodidolṉiił.
14 Mas no juízo haverá menor rigor para Tiro e Sidom do que para vocês.
15 Nohwíí, Capérnaumgee daagonołiiníí, yaaká’zhį’go hanohwidi’ṉiiłíí, nohwíí ch’iidntahzhį’go nohwidido’ṉił.
15 E você, Cafarnaum: será elevada até o céu? Não; você descerá até ao Hades!
16 Hadń daanohwíyésts’aaníí shíí shíyésts’ąą ałdó’; hadń daanohwich’ołaahíí shíí ałdó’ shich’ołaa; hadń shich’ołaahíí shides’a’ń ałdó’ yich’ołáhi at’éé.
16 "Aquele que lhes dá ouvidos, está me dando ouvidos; aquele que os rejeita, está me rejeitando; mas aquele que me rejeita, está rejeitando aquele que me enviou".
17 Gosts’idinhíí bił daagozhǫ́ǫ́go nákaigo gádaaṉii, NohweBik’ehń, nizhi’íí binkááyú ch’iidn ndi benohwik’eh.
17 Os setenta e dois voltaram alegres e disseram: "Senhor, até os demônios se submetem a nós, em teu nome".
18 Jesus gádaabiłṉii, Ch’iidn nant’án, Satan holzéhi, yaaká’gé’ hada’didla’híí k’ehgo gódah ch’íńgo’go hish’įį ni’.
18 Ele respondeu: "Eu vi Satanás caindo do céu como relâmpago.
19 Shíí tł’iish ła’íí ch’ígodahistas doo ła’ łanohwile’ dago, ła’íí nohwik’edaanṉiihíí binawod bitisgo nohwinawod golį́į́go nohwaa godini’ą́ą́; áík’ehgo doo hat’íí nohwiṉí’dółṉíh át’éé da.
19 Eu lhes dei autoridade para pisarem sobre cobras e escorpiões, e sobre todo o poder do inimigo; nada lhes fará dano.
20 Da’ágát’éé ndi ch’iidn da’ádaadołṉiiyú ánádaat’įįłíí doo da’áí zhą́ baa nohwił daagozhǫ́ǫ́ da le’; áíná’ yaaká’yú daanohwizhi’ ágolaahíí baa nohwił daagozhǫ́ǫ́ le’.
20 Contudo, alegrem-se, não porque os espíritos se submetem a vocês, mas porque seus nomes estão escritos nos céus".
21 Áíná’ Jesus Holy Spirit bee bił gozhǫ́ǫ́go gánṉiid, ShiTaa, yaaká’zhį’ ła’íí ni’zhį’ nant’án ńlínihi, díí iłch’ígót’aahíí nṉee daagoyą́ą́go bił ídaagozínihíí baa ch’ananł’į’ n’íí mé’ ga’ádaat’eehíí bich’į’ ch’í’ṉah áńlaahíí ba’ahénsį: da’áík’ehgo ágot’ee, shiTaa; da’áík’ehgo háńt’įįgo ágónlaahi.
21 Naquela hora Jesus, exultando no Espírito Santo, disse: "Eu te louvo, Pai, Senhor do céu e da terra, porque escondeste estas coisas dos sábios e cultos e as revelaste aos pequeninos. Sim, Pai, pois assim foi do teu agrado.
22 ShiTaa bich’ą́’gé’go dawa shaa hi’ṉííł: doo hadń shíí Bik’ehgo’ihi’ṉań biYe’ nshłíni shígółsini at’éé da, shiTaa zhą́; doo hadń shiTaa yígółsini at’éé da, shíí biYe’ nshłíni zhą́, ła’íí dahadń shiTaa bich’į’ bígózįhgo áshłe’íí ałdó’ shiTaa yígółsį.
22 "Todas as coisas me foram entregues por meu Pai. Ninguém sabe quem é o Filho, a não ser o Pai; e ninguém sabe quem é o Pai, a não ser o Filho e aqueles a quem o Filho o quiser revelar".
23 Bitsiłke’yu zhą́ yich’į’ adzaago gáyiłṉii, Hadń hat’íí daał’iiníí daayo’iiníí biyaa gozhǫ́ǫ́ doleeł:
23 Então ele se voltou para os seus discípulos e lhes disse em particular: "Felizes são os olhos que vêem o que vocês vêem.
24 Shíí nohwił nagoshṉi’, doo ałch’ídé Bik’ehgo’ihi’ṉań binkááyú nada’iziidi ła’íí nant’án daanlíni daał’iiníí daayiłtséh hádaat’įį ndi doo hwaa daayiłtsąą da; daadołts’agíí daidits’į́h hádaat’įį ndi doo hwaa daidezts’ąą da.
24 Pois eu lhes digo que muitos profetas e reis desejaram ver o que vocês estão vendo, mas não viram; e ouvir o que vocês estão ouvindo, mas não ouviram".
25 Begoz’aaníí nłt’éégo yígółsini ła’ Jesus hat’íí nayíntaahgo gáṉíígo hizį’, Iłch’ígó’aahíí, hago ashṉe’go ihi’ṉaa doo ngonel’ąą dahíí bee hinshṉaa doleeł?
25 Certa ocasião, um perito na lei levantou-se para pôr Jesus à prova e lhe perguntou: "Mestre, o que preciso fazer para herdar a vida eterna? "
26 Jesus gáṉíí, Begoz’aaníí hago’at’éégo k’e’eshchįį? Hóńzhiigo hat’íí nił’idi’ṉii?
26 "O que está escrito na Lei? ", respondeu Jesus. "Como você a lê? "
27 Nṉeehíí gáṉíí, Bik’ehgo’ihi’ṉań neBik’ehń nijíí dawa bee nił nzhǫǫ le’, niyi’siziiníí dawa bee, ninawodíí ła’íí ninatsekeesíí dawa bee; na’ashhahgé’ gólííníí nił nzhǫǫ le’, dáni ídił njǫ́ǫ́híí k’ehgo.
27 Ele respondeu: " ‘Ame o Senhor, o seu Deus de todo o seu coração, de toda a sua alma, de todas as suas forças e de todo o seu entendimento’ e ‘Ame o seu próximo como a si mesmo’".
28 Jesus gánábiłdo’ṉiid. Da’áígee ádíńṉiid: díí bee áńt’ééyúgo hinṉáá doleeł.
28 Disse Jesus: "Você respondeu corretamente. Faça isso, e viverá".
29 Begoz’aaníí nłt’éégo yígółsini nṉee binadzahgee nzhǫǫ ádil’įį hat’į́į́go Jesus gánáyiłdo’ṉiid, Na’ashhahgé’ gólííníí nṉiihíí, hat’íí nṉiigo ánṉii?
29 Mas ele, querendo justificar-se, perguntou a Jesus: "E quem é o meu próximo? "
30 Jesus hananádziigo gáṉíí, Ła’ nṉee Jerúsalemgé’ Jériko yuyaa higaałyú nṉee da’n’įįhi bik’idahishjeedgo dawahá bíyééhíí bich’ą́’ nádaidnṉilgo yóíyahgo biṉí’da’disṉihná’ bich’ą́’ onákai, k’azhą́ datsaahgo da’akú ndaabistįįná’.
30 Em resposta, disse Jesus: "Um homem descia de Jerusalém para Jericó, quando caiu nas mãos de assaltantes. Estes lhe tiraram as roupas, espancaram-no e se foram, deixando-o quase morto.
31 Okąąh yebik’ehi áí itín yuyaa higaałyú, áí nṉee sitiiníí yiłtsąą, ndi łahzhiṉéégo łédnyaago ch’ínyáá lę́’e.
31 Aconteceu estar descendo pela mesma estrada um sacerdote. Quando viu o homem, passou pelo outro lado.
32 Ła’ nṉee Levi hat’i’íí nlíni ałdó’ áí nṉee sitiiníí yiłtsąą, ndi áń ałdó’ łahzhiṉéégo ya’ishhah ch’ínánádzaa.
32 E assim também um levita; quando chegou ao lugar e o viu, passou pelo outro lado.
33 Áíná’ ła’ nṉee Samáritan nlíni higaałyú, áí nṉee sitiiníí yiłtsąągo yaa nyáá; áík’ehgo yaa ch’oba’go,
33 Mas um samaritano, estando de viagem, chegou onde se encontrava o homem e, quando o viu, teve piedade dele.
34 Ik’ah ła’íí wine biłgo hagee bídaant’oodgee yik’i yaa daayiziidgo yik’ída’disdiz, áígé’ Samáritanhíí dabíí bitúlgayé yiká’ dahyistįįgo ná’ch’injahyú yinłtį́į́, áík’ehgo nłt’éégo áyíłsį lę́’e.
34 Aproximou-se, enfaixou-lhe as feridas, derramando nelas vinho e óleo. Depois colocou-o sobre o seu próprio animal, levou-o para uma hospedaria e cuidou dele.
35 Iskąą hik’e bizhaali, penny holzéhi, naki hayiné’go ná’ch’injahíí yebik’ehń yaa yinné’ gáyiłṉiigo, Díí nṉeehń shá nłt’éégo áńłsį: díí zhaali naa niné’íí bitisyú izlįįyúgo, nich’į’ naná’dihishṉił, nánsdzaago.
35 No dia seguinte, deu dois denários ao hospedeiro e disse-lhe: ‘Cuide dele. Quando voltar lhe pagarei todas as despesas que você tiver’.
36 Áí nṉee taagihíí hayíihíí nṉee be’nest’įįdihíí ba’ashhahgé’ gólį́į́híí k’ehgo ábíílaa ńnzį?
36 "Qual destes três você acha que foi o próximo do homem que caiu nas mãos dos assaltantes? "
37 Begoz’aaníí nłt’éégo yígółsiníí gáṉíí, Nṉee biłgoch’ozbaadíí. Jesus gábiłṉii, Dahnṉáh, ni ałdó’ ágáńt’įį le’.
37 "Aquele que teve misericórdia dele", respondeu o perito na lei. Jesus lhe disse: "Vá e faça o mesmo".
38 Ch’okaahyú Jesus ła’ gotahzhį’ oyáá: áígee isdzán Martha holzéhi bigowąyú ńyáágo, ha’ánṉáh biłṉiigo ha’ayáá.
38 Caminhando Jesus e os seus discípulos, chegaram a um povoado, onde certa mulher chamada Marta o recebeu em sua casa.
39 Ákóṉe’ Martha bik’isn, Mary holzéhi, Jesus yit’ahgé’ nezdaa ni’yú, biłch’ígó’aahíí yíyésts’ąągo.
39 Maria, sua irmã, ficou sentada aos pés do Senhor, ouvindo-lhe a palavra.
40 Martha łą́ą́go nabi’dintł’ogo Jesus yaa nyáágo gáṉíí, SheBik’ehń, ya’ shik’isn doo shich’oṉii dago dasahn na’isiidíí doo nił hago’at’éé da née? Nik’isn bich’onṉii, biłńṉe’.
40 Marta, porém, estava ocupada com muito serviço. E, aproximando-se dele, perguntou: "Senhor, não te importas que minha irmã tenha me deixado sozinha com o serviço? Dize-lhe que me ajude! "
41 Jesus gábiłṉii, Martha, Martha, nani’dintł’ogíí zhą́ łą́ą́go baa natsíńkees:
41 Respondeu o Senhor: "Marta! Marta! Você está preocupada e inquieta com muitas coisas;
42 Áíná’ dała’á zhą́ ízisgo ilíni; áí Mary nágodn’ąą, doo hago’at’éégo bich’ą́’ nádi’né’ da.
42 todavia apenas uma é necessária. Maria escolheu a boa parte, e esta não lhe será tirada".
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Lucas 10, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.