João 1
The New Testament of our Lord and Saviour Jesus Christ (APWNT) vs VC
1 Dantsé godeyaadá’ Yati’ golį́į́ lę́k’e, Yati’ Bik’ehgo’ihi’ṉań yił nlįį, Yati’íí Bik’ehgo’ihi’ṉań nlįį.
1 No princípio era o Verbo, e o Verbo estava junto de Deus e o Verbo era Deus.
2 Yati’íí dantsé godeyaadá’ Bik’ehgo’ihi’ṉań yił nlįį.
2 Ele estava no princípio junto de Deus.
3 Áń dawahá áyíílaa; áń doo hak’i dayúgo dawahá álzaahíí doo álzaa le’at’éé da.
3 Tudo foi feito por ele, e sem ele nada foi feito.
4 Ihi’ṉaahíí biyi’ golį́į́; áí ihi’ṉaahíí nṉee yee daago’įį.
4 Nele havia a vida, e a vida era a luz dos homens.
5 Got’iiníí godiłhiłyú idindláád; godiłhiłíí got’iiníí doo yitis nlįį da.
5 A luz resplandece nas trevas, e as trevas não a compreenderam.
6 Bik’ehgo’ihi’ṉań nṉee John holzéhi yides’a’.
6 Houve um homem, enviado por Deus, que se chamava João.
7 Áń Begot’ínihíí nṉee yił nagolṉi’go nyáá, bíí bee nṉee dawa da’odląą doleełgo.
7 Este veio como testemunha, para dar testemunho da luz, a fim de que todos cressem por meio dele.
8 John doo Begot’iiníí nlįį da, áídá’ Begot’iiníí yaa nagolṉi’go nyáá.
8 Não era ele a luz, mas veio para dar testemunho da luz.
9 Da’aṉii Begot’ínihíí nṉee ni’gosdzáń biká’ daagolííníí dawa bee daayo’įį.
9 {O Verbo} era a verdadeira luz que, vindo ao mundo, ilumina todo homem.
10 Áń ni’gosdzáń nṉeehíí yitah silįį, áń ni’gosdzáń áyíílaa, ndi ni’gosdzáń biká’ nṉeehíí doo bídaagołsį da lę́k’e.
10 Estava no mundo e o mundo foi feito por ele, e o mundo não o reconheceu.
11 Dabíí áyíílaahíí yaa nyáá, áídá’ dabíí hat’i’ihíí doo hádaabit’įį da.
11 Veio para o que era seu, mas os seus não o receberam.
12 Áídá’ hadíí hádaabit’iiníí, daabosdląądíí, Bik’ehgo’ihi’ṉań bichągháshé daaleehgo yaa goden’ą́ą́:
12 Mas a todos aqueles que o receberam, aos que crêem no seu nome, deu-lhes o poder de se tornarem filhos de Deus,
13 Áí nádaagosdliiníí doo nṉee hadaazt’i’íí bee da, doo kots’íhíí bee da, doo nṉee bits’ą́’dí’go da, áídá’ Bik’ehgo’ihi’ṉań bits’ą́’dí’ nádaagosdlįį.
13 os quais não nasceram do sangue, nem da vontade da carne, nem da vontade do homem, mas sim de Deus.
14 Yati’íí nṉee silįįgo nohwitahyú gólį́į́ lę́k’e, dawahá ye’at’éhihi biłgoch’oba’íí ła’íí da’aṉii ágot’éhi nlįį, (Bik’ehgo’ihi’ṉań biYe’ dała’áhi nlįįhíí bighą ízisgo at’éégo bits’ą́’idindláád, áí bits’ą́’idindláádíí daahihiiltsąą ni’.)
14 E o Verbo se fez carne e habitou entre nós, e vimos sua glória, a glória que o Filho único recebe do seu Pai, cheio de graça e de verdade.
15 John baa nagolṉi’go nádidilghaazh lę́k’e gáṉíígo, Díń áłdishṉii ni’, ágádéṉiid n’dá’, Shiké’dí’ hígháhíí dashíntsé golį́į́híí bighą shitisgo at’éé.
15 João dá testemunho dele, e exclama: Eis aquele de quem eu disse: O que vem depois de mim é maior do que eu, porque existia antes de mim.
16 Dawahá yegoyiłííníí nohwaa hi’né’, biłgoch’oba’íí dałiké’go nohwaa hi’ṉiił.
16 Todos nós recebemos da sua plenitude graça sobre graça.
17 Bik’ehgo’ihi’ṉań yegos’aaníí Moses biláhyú ngot’ąą lę́k’e, áídá’ biłgoch’oba’íí hik’e da’aṉii ágot’éhi Jesus Christ yił nyáá.
17 Pois a lei foi dada por Moisés, a graça e a verdade vieram por Jesus Cristo.
18 Doo hadíń Bik’ehgo’ihi’ṉań yo’įį da; biYe’ dała’áhi Bik’ehgo’ihi’ṉań ádíbóltą’ihi, áń zhą́ ch’í’ṉah áyíílaa.
18 Ninguém jamais viu Deus. O Filho único, que está no seio do Pai, foi quem o revelou.
19 Jerúsalem golzeedí’ okąąh yedaabik’ehi hik’e Lévites daanlínihi Jews daanlíni odaabis’a’, Hadíń lą́ą́ áńt’ee? daabiłṉiigo nabídaadiłkidá’ John gáṉíí lę́k’e,
19 Este foi o testemunho de João, quando os judeus lhe enviaram de Jerusalém sacerdotes e levitas para perguntar-lhe: Quem és tu?
20 Shíí doo Christ ánsht’ee da, doo nayił’į’go da da’aṉiigo ádaa nagolṉi’.
20 Ele fez esta declaração que confirmou sem hesitar: Eu não sou o Cristo.
21 Áídí’ nayínádaadiłkid, Hadíń ánt’éé gá? Elías ńlį́į́ née? Dah, doo áń nshłįį da, ṉii lę́k’e. Bik’ehgo’ihi’ṉań binkááyú na’iziidihíí, ya’ áí ńlį́į́ née? Dah, ṉiigo hadzii.
21 Pois, então, quem és?, perguntaram-lhe eles. És tu Elias? Disse ele: Não o sou. És tu o profeta? Ele respondeu: Não.
22 Gánádaayiłdo’ṉiid, Áídá’ hadíń áńt’éé gá? Nohwił nagolṉí’go hadíń daanohwides’a’íí bił nadaagohiilṉi’. Hant’é nṉiigo ádaa nagolṉí’?
22 Perguntaram-lhe de novo: Dize-nos, afinal, quem és, para que possamos dar uma resposta aos que nos enviaram. Que dizes de ti mesmo?
23 Áídí’ gáṉíí, NohweBik’ehń bádįhyú iłch’ígodezdǫhgo ádaahłe’, dishṉiigo shíí da’igolį́į́yú dilwoshi nshłįį, Esáias, Bik’ehgo’ihi’ṉań binkááyú nada’iziidi áṉíí n’íí k’ehgo.
23 Ele respondeu: Eu sou a voz que clama no deserto: Endireitai o caminho do Senhor, como o disse o profeta Isaías {40,3}.
24 Nṉee na’ídaadiłkidihíí Phárisees daanlíni daabinł’a’.
24 Alguns dos emissários eram fariseus.
25 Nabídaadiłkidgo, Doo Christ ńlį́į́ dadá’, ła’íí doo Elías dagohíí Bik’ehgo’ihi’ṉań binkááyú na’iziidihíí ńlį́į́ dadá’, nt’é bighą baptize ánł’įį? daaṉii.
25 Continuaram a perguntar-lhe: Como, pois, batizas, se tu não és o Cristo, nem Elias, nem o profeta?
26 John bich’į’ hadzii, Shihíí tú bee baptize ash’įį: áídá’ ła’ nohwitahyú sizįį, doo bídaagonołsį dahi;
26 João respondeu: Eu batizo com água, mas no meio de vós está quem vós não conheceis.
27 Da’áń shikédí’ hígháhíí shitisgo at’éhi, biketł’óól k’e’ish’adgo ndi doo bik’eh sítį́į́ da.
27 Esse é quem vem depois de mim; e eu não sou digno de lhe desatar a correia do calçado.
28 Áí Bethábara golzeeyú Jórdan túńlííníí hanaayú ágodzaa, John baptize ágole’gee.
28 Este diálogo se passou em Betânia, além do Jordão, onde João estava batizando.
29 Iskąą hik’e John Jesus bich’į’ higaałgo yo’įįgo gáṉíí, Daadeh’į́į́, dibełį́į́ biZhaazhé Bik’ehgo’ihi’ṉań bíyéhi áídí’ higaał! Áń ni’gosdzáń biká’ nṉee binchǫ’íí da’ílį́į́ yiłchiih.
29 No dia seguinte, João viu Jesus que vinha a ele e disse: Eis o Cordeiro de Deus, que tira o pecado do mundo.
30 Díń áłdishṉii ni’ gádéṉiid n’dá’, Nṉee ła’ shikédí’ hígháh, áń dashíntsé gólį́į́híí bighą shitisgo at’éé.
30 É este de quem eu disse: Depois de mim virá um homem, que me é superior, porque existe antes de mim.
31 Dashíí ndi doo bígonsį da ni’: áídá’ Israel hat’i’i bił ch’í’ṉah ágolṉe’híí bighą tú bee baptize ádaagoshłe’go niyáá.
31 Eu não o conhecia, mas, se vim batizar em água, é para que ele se torne conhecido em Israel.
32 John yaa nagolṉi’go gáṉíí, Holy Spirit yaaká’dí’ hawú k’ehgo Jesus yich’į’ nke’eṉíihgo biká’ dahnezdaago hish’įį.
32 {João havia declarado: Vi o Espírito descer do céu em forma de uma pomba e repousar sobre ele.}
33 Shíí ndi doo bígonsį da ni’: áídá’ hadíń tú bee baptize ádaagoshłe’go shides’a’ń shich’į’ gánṉiid ni’, Hadíń Holy Spirit yaaká’dí’ bich’į’ nke’eṉíihgo biká’ dahnezdaago hí’ííníí, áń Holy Spirit bee baptize ádaagole’íí át’éé.
33 Eu não o conhecia, mas aquele que me mandou batizar em água disse-me: Sobre quem vires descer e repousar o Espírito, este é quem batiza no Espírito Santo.
34 Díí hiłtsąą hik’e baa nagosisṉi’, Díń da’aṉii Bik’ehgo’ihi’ṉań biYe’ ląą, dishṉiigo.
34 Eu o vi e dou testemunho de que ele é o Filho de Deus.
35 Iskąą hik’e John bitsiłke’yu naki yił nadaazį’;
35 No dia seguinte, estava lá João outra vez com dois dos seus discípulos.
36 Jesus higaałyú ndaineł’į́į́’go gánṉiid, Daadeh’į́į́, dibełį́į́ biZhaazhé, Bik’ehgo’ihi’ṉań bíyéhi!
36 E, avistando Jesus que ia passando, disse: Eis o Cordeiro de Deus.
37 John bitsiłke’yu nakihíí ágáṉíígo daabidezts’ąągo Jesus yiké’ dahizh’aazh.
37 Os dois discípulos ouviram-no falar e seguiram Jesus.
38 Jesus t’ąązhį’ déz’įįgo biké’ hi’ashgo yiłtsąągo gáyiłṉii, Hant’é biká hanohtaago aht’į́į́? Áík’ehgo gádaaṉii, Rábbi, (Iłch’ígó’aahíí golzeego ágolzee,) hayú gonlį́į́?
38 Voltando-se Jesus e vendo que o seguiam, perguntou-lhes: Que procurais? Disseram-lhe: Rabi {que quer dizer Mestre}, onde moras?
39 Jesus gádaabiłṉii, Yushdé’ ákú dokáhgo bígonołsįįh. Áík’ehgo yił okaigo hayú sidaahíí yídaagołsįįd, t’ahbįdí’ gonenádn łedihikęęzyú nákaigo, ákú dá yił naháztąą lę́k’e.
39 Vinde e vede, respondeu-lhes ele. Foram aonde ele morava e ficaram com ele aquele dia. Era cerca da hora décima.
40 Nṉee nakihíí John áṉííhíí daidezts’aaníí, Jesus yiké’ ó’áázhíí dała’á Andrew holzee, Simon Peter bik’isnhi.
40 André, irmão de Simão Pedro, era um dos dois que tinham ouvido João e que o tinham seguido.
41 Andrewhíí ntsé bik’isn Simon holzéhi yaa nyáágo gáyiłṉii, Messías baa nt’áázh, áí Christ golzeego ágolzee.
41 Foi ele então logo à procura de seu irmão e disse-lhe: Achamos o Messias {que quer dizer o Cristo}.
42 Áídí’ Simon Jesus yaa yił n’áázh. Jesus Simon yineł’į́į́ hik’e gáyiłṉii, Simon, Jona biye’ ńlíni, Céphas honlzéé doleeł, tséé golzeego ágolzee.
42 Levou-o a Jesus, e Jesus, fixando nele o olhar, disse: Tu és Simão, filho de João; serás chamado Cefas {que quer dizer pedra}.
43 Iskąą hik’e Jesus Gálileeyú deyaago, Philip yaa nyáágo, Shiké’ híṉááł, yiłṉii.
43 No dia seguinte, tinha Jesus a intenção de dirigir-se à Galiléia. Encontra Filipe e diz-lhe: Segue-me.
44 Andrew ła’íí Peter Bethsáida golzeedí’ na’aash, ła’íí Philip ałdó’ áídí’ naghaa.
44 {Filipe era natural de Betsaida, cidade de André e Pedro.}
45 Philip Nathánael yaa nyáágo gáyiłṉii, Jesus, Joseph biye’, Názarethdí’ gólíni baa nkai, Bik’ehgo’ihi’ṉań yegos’aaníí biyi’ Moses bak’e’eshchįį lę́k’ehi, Bik’ehgo’ihi’ṉań binkááyú nada’iziidi n’íí ałdó’ bak’eda’ashchįį lę́k’ehi.
45 Filipe encontra Natanael e diz-lhe: Achamos aquele de quem Moisés escreveu na lei e que os profetas anunciaram: é Jesus de Nazaré, filho de José.
46 Nathánael gábiłṉii, Hant’é nzhooníí Názarethdí’ behagowáhshą’? Philip gánábiłdo’ṉiid, Ákú dot’aashgo bígonłsį́įh.
46 Respondeu-lhe Natanael: Pode, porventura, vir coisa boa de Nazaré? Filipe retrucou: Vem e vê.
47 Jesus Nathánael bich’į’ higaałgo yo’įįgo gáṉíí, Da’aṉii Israel hat’i’íí nlíni kudí’ higaał, doo k’izé’át’éhi da.
47 Jesus vê Natanael, que lhe vem ao encontro, e diz: Eis um verdadeiro israelita, no qual não há falsidade.
48 Nathánael gábiłṉii, Hagot’éégo shígonłsį́? Jesus gábiłṉii, Philip doo hwahá niká áṉíí dadá’, fig ch’il bitł’ááhyú síńdaago nish’įį ni’.
48 Natanael pergunta-lhe: Donde me conheces? Respondeu Jesus: Antes que Filipe te chamasse, eu te vi quando estavas debaixo da figueira.
49 Nathánael gábiłṉii, Ni iłch’ígó’aahííńlíni, Bik’ehgo’ihi’ṉań biYe’ ńlį́į́ lą́ą́; Israel hat’i’ihi ízisgo biNant’a’ ńlį́į́ lą́ą́.
49 Falou-lhe Natanael: Mestre, tu és o Filho de Deus, tu és o rei de Israel.
50 Jesus gábiłṉii, Fig ch’il bitł’ááhyú síńdaago nish’įį niłdishṉii n’íí bighą shondląą née? Díí bitisgo ágot’éhi hí’į́į́ doleeł.
50 Jesus replicou-lhe: Porque eu te disse que te vi debaixo da figueira, crês! Verás coisas maiores do que esta.
51 Jesus gánábiłdo’ṉiid, Da’aṉii, da’aṉiigo gánohwiłdishṉii, Shíí, nṉee k’ehgo Niyááhíí, yáá iłts’ą́’álṉéhgo shik’ehdí’ Bik’ehgo’ihi’ṉań binal’a’á yaaká’yú daagolííníí hadagodí’ hayaago iłdenánádikahgo daah’įį doleeł.
51 E ajuntou: Em verdade, em verdade vos digo: vereis o céu aberto e os anjos de Deus subindo e descendo sobre o Filho do Homem.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar João 1, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.