João 19

The New Testament of our Lord and Saviour Jesus Christ (APWNT) vs NAA

Sair da comparação
NAA Nova Almeida Atualizada 2017
1 Pílate aṉiigo Jesus habí’oltsaz.
1 Por isso, Pilatos tomou Jesus e mandou açoitá-lo.
2 Silááda ch’il diwozhi nánihezwodgo nant’án bich’ah k’ehgo alzaahi bik’edaidez’ąą lę́k’e, ła’íí diyágé łichíí dotł’izhi bá ádaagozlaa,
2 Os soldados teceram uma coroa de espinhos e a puseram na cabeça de Jesus. Também o vestiram com um manto de púrpura.
3 Áídí’ bich’į’ hayaa ánádaat’įįgo, Gozhǫ́ǫ́ le’, Jews ízisgo biNant’a’ ńlíni! daaṉiidá’ daayołts’į́.
3 Chegavam-se a ele e diziam: — Salve, rei dos judeus! E davam-lhe bofetadas.
4 Pílate ch’ínánádzaago nṉee gádaayiłṉii, Kúnko, doo hago adzaa dago bígosíłsįįd, áí bídaagonołsį doleełhíí bighą nohwich’į’ bił ch’ínánsht’aazh.
4 Pilatos saiu outra vez e disse aos judeus: — Eis que eu o apresento a vocês, para que saibam que não encontro nele crime algum.
5 Áík’ehgo Jesus ch’il diwozhi bich’ahdá’ bi’ííhíí nṉeezi łichiigo dotł’izhi golį́į́go ch’ínyáá. Pílate gádaabiłṉii, Kú nṉeehíí sizįį nko!
5 Então Jesus saiu, trazendo a coroa de espinhos e o manto de púrpura. E Pilatos lhes disse: — Eis o homem!
6 Okąąh yedaabik’ehi itisyú nadaandeehi ła’íí aasiṉilíí daabiłtsąądá’ nádaadidilghaazh, Tsį’iłna’áhi bíhołkałgo zodéé, tsį’iłna’áhi bíhołkałgo zodéé, daaṉiigo. Pílate gánádaabiłdo’ṉiid, Dánohwíí tsį’iłna’áhi bídaahołkałgo daazołhéé: shíí doo hago adzaa dago bígosíłsįįd.
6 Quando viram Jesus, os principais sacerdotes e os seus guardas gritaram: — Crucifique! Crucifique! Pilatos repetiu: — Levem-no daqui vocês mesmos e o crucifiquem, porque eu não encontro nele crime algum.
7 Jews daanlíni gádaabiłṉii, Da’áík’ehgo nohwá goz’áni bikísk’eh datsaah dábik’eh, Bik’ehgo’ihi’ṉań biYe’ ádil’įįhíí bighą.
7 Os judeus responderam: — Temos uma lei e, segundo essa lei, ele deve morrer, porque se fez Filho de Deus.
8 Pílate díí yidezts’ąądá’ dayúwehégo biini’ hą́h silįį;
8 Pilatos, ouvindo tal declaração, ficou ainda mais atemorizado
9 Yáná’itihé yuṉe’ ha’ánánádzaago Jesus gáyiłṉii, Hadí’ nanṉáhi? Ndi Jesus doo bich’į’ hadzii da.
9 e, entrando outra vez no Pretório, perguntou a Jesus: — De onde você é? Mas Jesus não lhe deu resposta.
10 Áík’ehgo Pílate gábiłṉii, Ya’ doo shich’į’ handziih da née? Ya’ ch’ínáninshteehgo dagohíí tsį’iłna’áhi bíni’dilkałgo beshik’ehíí doo bígonłsį́ da née?
10 Então Pilatos o advertiu: — Você não me responde? Não sabe que tenho autoridade tanto para soltar você como para crucificá-lo?
11 Jesus gábiłṉii, Doo shenik’eh da doleeł ni’, yaaká’dí’ doo naa godet’ąą dayúgo: áí bighą hadíń naa shinłtííníí itisgo nchǫ’go adzaa.
11 Jesus respondeu:
12 Áídí’ Pílate ch’ínábíłteeh hat’į́į́: ndi Jews daanlíni nádaadidilghaazhgo gádaaṉii, Díí nṉee ch’ínánłteehyúgo doo Caesar bit’eké ńlį́į́ da: dahadíń ízisgo nant’án ádil’iiníí Caesar yits’ą́’zhį’go na’ídiltee.
12 A partir desse momento, Pilatos queria soltá-lo, mas os judeus gritavam: — Se você soltar este homem, não é amigo de César! Todo aquele que se faz rei é contra César!
13 Díí yidezts’ąądá’ Jesus yił ch’ín’áázhgo Pílate yánáltihíí biká’asdáhá yiká’ dahnezdaa, áí Pavement golzeegee ánágot’įįł, Hebrew k’ehgo Gábbatha golzéhi.
13 Quando Pilatos ouviu essas palavras, trouxe Jesus para fora e sentou-se no tribunal, no lugar chamado Pavimento, em hebraico Gabatá.
14 Bitis‐hagowáh n’íí bee bíná’godiṉíhíí bá iłch’į’golṉéhíí bijįį, gostáń bik’ehenkéézyú shį: Pílate Jews daanlíni gádaayiłṉii, Kú nohwiNant’a’ sizįį nko!
14 E era a preparação da Páscoa, por volta do meio-dia. E Pilatos disse aos judeus: — Eis aqui o rei de vocês.
15 Áídá’ nádaadidilghaazh, Zodéé, zodéé, tsį’iłna’áhi bíhołkał. Pílate gánádaabiłdo’ṉiid, Ya’ nohwiNant’a’ tsį’iłna’áhi bíhishkałgo zis‐héé née? Okąąh yedaabik’ehi itisyú nadaandeehi gádaaṉii, Caesar zhą́ nohwinant’a’ nlįį.
15 Eles, porém, clamavam: — Fora! Fora! Crucifique-o! Então Pilatos perguntou: — Devo crucificar o rei de vocês? Os principais sacerdotes responderam: — Não temos rei, senão César!
16 Áídí’ Pílate Jews daanlíni yaa daabistįį, tsį’iłna’áhi yídaabiłkałgo. Áík’ehgo Jesus nádaidnłt’e’go yił onałsą́ą́ lę́k’e.
16 Então Pilatos entregou Jesus para ser crucificado, e eles o levaram.
17 Jesus dabíí bitsį’iłna’áhi yogheełgo, itsits’in si’áni, golzeego ágolzéhi goz’ąązhį’ bił náńzą́ą́, áí Hebrew k’ehgo Gólgotha golzee:
17 Jesus, carregando ele mesmo a sua cruz, saiu para o lugar chamado Calvário, Gólgota em hebraico.
18 Akú Jesus tsį’iłna’áhi yídaayiskał, ła’íí nṉee naki ałdó’ ba’ashhahdí’ tsį’iłna’áhi bídaabi’deskał, Jesus iłṉí’gee dahdaistįįdá’ nṉeehíí dá’ił’an dahshteezh.
18 Ali o crucificaram e com ele outros dois, um de cada lado, e Jesus no meio.
19 Pílate k’e’eshchįį, JESUS NÁZARETHDÍ’ GÓLÍNI JEWS ÍZISGO BINANT’A’ NLÍNI, golzeego dahgoz’áni tsį’iłna’áhi yiká’ yíyiskał.
19 Pilatos escreveu também um título e o colocou no alto da cruz. E o que estava escrito era: “ Jesus Nazareno, o Rei dos Judeus ”.
20 Jews daanliiníí łą́ą́go k’e’eshchiiníí daayozhi’; Jesus tsį’iłna’áhi bíheskałíí kįh gozṉilíí da’ałhánégo goz’ąą: áík’e’eshchiiníí Hebrew, Greek, ła’íí Latin k’ehgo k’e’eshchįį lę́k’e.
20 Muitos judeus leram este título, porque o lugar em que Jesus havia sido crucificado era perto da cidade; e estava escrito em hebraico, latim e grego.
21 Jews bi’okąąh yedaabik’ehi itisyú nadaandeehi Pílate gádaayiłṉii, Jews biNant’a’ nlįį, doo ágóléh da; Jews biNant’a’ nshłįį ṉiigo ágóléh.
21 Os principais sacerdotes dos judeus disseram a Pilatos: — Não escreva: “Rei dos judeus”, e sim: “Ele disse: Sou o rei dos judeus.”
22 Pílate hanádzii, Nt’é ágoshłaahíí iłk’idá’ ágoshłaa, ṉii lę́k’e.
22 Pilatos respondeu: — O que escrevi escrevi.
23 Silááda Jesus tsį’iłna’áhi yídaiskałdá’, bidiyágéhíí dį́į́yú iłk’ídaizṉil, dántį́į́gee dała’á bíyéégo; iká’ííhíí doo hadilkad da: ndi dahot’éhé bida’zhį’ ngont’i’go histł’ool.
23 Os soldados, pois, quando crucificaram Jesus, pegaram as roupas dele e dividiram em quatro partes, uma parte para cada soldado; e pegaram também a túnica. A túnica, porém, era sem costura, toda tecida de alto a baixo.
24 Áík’ehgo gádaałiłdi’ṉii, Díí doo k’ad ndaahiidzǫǫs da, daazhógo bighą da’doljołgo, hadíń gonesnaahíí bíyéé doleeł: díínko Bik’ehgo’ihi’ṉań biyati’ bek’e’eshchiiníí begolṉé’go ánágot’įįł, Shidiyágéhíí iłta’is’ṉii, shi’ííhíí bighą da’diłjoł. Áík’ehgo silááda díí ye’ánádáát’įįd.
24 Por isso, os soldados disseram uns aos outros: — Não a rasguemos, mas vamos tirar a sorte para ver quem ficará com ela. Isso aconteceu para que se cumprisse a Escritura, que diz: “Repartiram entre si as minhas roupas e sobre a minha túnica lançaram sortes.” E foi isso que os soldados fizeram.
25 Jesus tsį’iłna’áhi bíbideskałíí ba’ashhahgee bą́ą́ ła’íí bą́ą́ bik’isn, Mary, Cléophas bi’aad, ła’íí Mary Mágdalene nazįį lę́k’e.
25 E junto à cruz estavam a mãe de Jesus, a irmã dela, Maria, mulher de Clopas, e Maria Madalena.
26 Jesus bą́ą́ hik’e bitsiłke’yu dała’á bił nzhónihíí ba’ashhahgee nazįįgo yiłtsąądá’, bą́ą́ gáyiłṉii, Shimaa, kú nizhaazhé!
26 Vendo Jesus a sua mãe e junto dela o discípulo amado, disse:
27 Áídí’ bitsiłke’yu dała’á siziiníí, Kú nimaa! yiłṉii. Áídí’ godezt’i’go yił onát’aazh, bitsiłke’yu bigowąyú.
27 Depois, disse ao discípulo: Dessa hora em diante, o discípulo a tomou para casa.
28 Díí bikédí’go Jesus dawa ąął alzaahíí yígółsįgo, Bik’ehgo’ihi’ṉań biyati’ bek’e’eshchiiníí begolṉe’go gáṉíí, Dibá’ sélį́į́.
28 Depois, vendo Jesus que tudo já estava consumado, para que se cumprisse a Escritura, disse:
29 Áígee nk’ǫ́zhi, vinegar holzéhi, ts’aa bee sikąą: tú daayiłt’o’íí vinegar yee daiz’ąądí’ tsį nṉeezi hýssop holzéhi, bílátahgee yaa dahdaiz’ąągo, Jesus bizé’zhį’ dahyída’nłtsii.
29 Estava ali um vaso cheio de vinagre. Embeberam de vinagre uma esponja e, fixando-a num caniço de hissopo, aproximaram a esponja da boca de Jesus.
30 Jesus vinegar yits’ǫ́ǫ́zdá’ gáṉíí, Ąął alzaa: áídí’ hayaa onot’ąądá’ dabíí biyi’sizíni be’ogoyáágo áyíílaa lę́k’e.
30 Quando Jesus tomou o vinagre, disse: E, inclinando a cabeça, entregou o espírito.
31 Iłch’į’golṉe’íí bijįį lę́k’e, áí godilziníí bijįį (dázhǫ́ nzhǫǫgo godilzįhgo,) Jews daanlíni kots’í tsį’iłna’áhi biká’ dahnaztįįgo doo bił dádaabik’eh dahíí bighą bijád daahotį́hgo nanáhó’ṉííł, daayiłṉiigo Pílate nádaayoskąąd.
31 Então, para que os corpos não ficassem na cruz durante o sábado, visto que era o dia da preparação e era grande o dia daquele sábado, os judeus pediram a Pilatos que fossem quebradas as pernas dos crucificados e fossem tirados das cruzes.
32 Áík’ehgo silááda hikaigo Jesus ba’ashhahdí’ tsį’iłna’áhi bídaahiskałíí dantséhíí bijád daayihestį’, ła’ihíí ałdó’.
32 Os soldados quebraram as pernas dos homens que tinham sido crucificados com Jesus, primeiro de um, depois do outro.
33 Áídá’ Jesus yaa hikaigo, iłk’idá’ daztsąągo yídaagołsįįdhíí bighą yijád doo daayiheztį’ da.
33 Quando, porém, chegaram a Jesus, vendo que já estava morto, não lhe quebraram as pernas.
34 Silááda ła’ ba’ask’eh yuṉe’ bésh nṉeezíí oyiłgeed, áídí’ dagoshch’į’ dił ła’íí tú bił ha’ijool.
34 Mas um dos soldados lhe abriu o lado com uma lança, e logo saiu sangue e água.
35 Áí yo’įįhń yaa nagolṉi’, na’goṉi’íí da’aṉii; da’aṉiigo nagolṉi’go yígółsį, nohwíí ałdó’ da’ohdląą doleełgo.
35 Aquele que viu isso dá testemunho, e o testemunho dele é verdadeiro. E ele sabe que diz a verdade, para que também vocês creiam.
36 Díí be’ánágot’įįdíí Bik’ehgo’ihi’ṉań biyati’ bek’e’eshchiiníí, Bits’in doo ła’ k’e’íltǫǫd da doleeł, ṉiihíí begolṉe’go ágodzaa.
36 E isso aconteceu para que se cumprisse a Escritura: “Nenhum dos seus ossos será quebrado.”
37 Bik’ehgo’ihi’ṉań biyati’ bek’e’eshchiiníí ła’i ałdó’ gánádi’ṉii, Hadíń yighátsi’nłgeedíí áń daineł’įį doleeł.
37 E outra vez diz a Escritura: “Olharão para aquele a quem traspassaram.”
38 Díí bikédí’go Joseph, Arimathéadí’ gólíni, Jesus yits’ą́’dí’ ígoł’aahíí nlíni, dánant’į’ego Jews daanlíni yénáldzidhíí bighą, áń Jesus bits’íhíí yíyókeed: áík’ehgo Pílate baa godin’ą́ą́. Akú ńyáágo Jesus bits’íhíí naidnné’.
38 Depois disso, José de Arimateia, que era discípulo de Jesus — ainda que em segredo, porque tinha medo dos judeus —, pediu a Pilatos permissão para tirar o corpo de Jesus. E Pilatos deu permissão. Então José de Arimateia foi e retirou o corpo de Jesus.
39 Nicodémus ałdó’, tł’é’yú Jesus yaa nyáá n’íí, jeeh nch’í’i, myrrh holzéhi, aloes bił nadesdziidi, dała’á gonenadín dahdidlee’i shį yogheełgo nyáá.
39 E Nicodemos, aquele que anteriormente tinha ido falar com Jesus à noite, também foi, levando cerca de trinta e cinco quilos de um composto de mirra e aloés.
40 Jesus bits’íhíí nádaidnné’go nak’ą’łigaihi yik’ídaidesdiz, łikągolchiníí biłgo, Jews daanlíni nṉee łedaihiṉiiłhíí k’ehgo.
40 Tomaram, pois, o corpo de Jesus e o envolveram em lençóis com os óleos aromáticos, como é costume entre os judeus na preparação para o sepultamento.
41 Tsį’iłna’áhi bíheskałgee dégózhóné goz’ąą: áí biyi’ tsébii’i’áń áníidéhi goz’ąą, doo hwahá hadíń ákóṉe’ nnilteehi da.
41 No lugar onde Jesus foi crucificado havia um jardim; neste jardim havia um túmulo novo, no qual ninguém ainda tinha sido colocado.
42 Jews daanlíni iłch’į’golṉe’íí bijįįhíí bighą, ła’íí tsébi’i’áń da’ałhánédí’ goz’ąąhíí bighą Jesus bits’í ákóṉe’ ndaizné’ lę́k’e.
42 Ali, por causa da preparação dos judeus e porque o túmulo ficava perto, colocaram o corpo de Jesus.

Ler em outra tradução

Comparar com outra

Estude este capítulo no WhatsApp

Peça à IA da Bíblia Fala para explicar João 19, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.