João 18

The New Testament of our Lord and Saviour Jesus Christ (APWNT) vs NVT

Sair da comparação
NVT Nova Versão Transformadora
1 Jesus ágánṉiidá’ bitsiłke’yu biłgo tú da’ayą́hágo nlíni, Cédron golzéhi, hanaa deskai, áígee dégózhónégo goz’ąązhį’ yił okai.
1 Depois de dizer essas coisas, Jesus atravessou com seus discípulos o vale de Cedrom e entrou num bosque de oliveiras.
2 Judas, ch’íbí’aahíí, ałdó’ dégózhónégo goz’aaníí yígółsį: Jesus łahgee akú bitsiłke’yu yił onákah lę́k’e.
2 Judas, o traidor, conhecia aquele lugar, pois Jesus tinha ido muitas vezes ali com seus discípulos.
3 Ákú silááda ła’íí aasiṉilíí, okąąh yedaabik’ehi itisyú nadaandeehi hik’e Phárisees odais’a’ihíí, kǫ’nalbaałíí, kǫ’diltłishíí ła’íí benagonlkaadíí daayoṉiłgo Judas yił hikai.
3 Os principais sacerdotes e fariseus tinham dado a Judas um destacamento de soldados e alguns guardas do templo para acompanhá-lo. Eles chegaram ao bosque de oliveiras com tochas, lanternas e armas.
4 Jesus díí bee bich’į’ ágoṉéhíí dawa yígółsįgo áí nṉeehíí yich’į’ nyáágo gádaayiłṉii, Hadíń biká hadaanohtaa?
4 Jesus, sabendo tudo que ia lhe acontecer, foi ao encontro deles. “A quem vocês procuram?”, perguntou.
5 Nṉeehíí gádaabiłṉii, Jesus, Názarethdí’ gólíni. Shíí áń ánsht’ee, ṉii, Jesus. Judas, ch’íbí’aahíí, ałdó’ itah sizįį lę́k’e.
5 “A Jesus, o nazareno”, responderam. “Sou eu”, disse ele. (Judas, o traidor, estava com eles.)
6 Shíí áń ánsht’ee, daabiłnṉiidá’ dagoshch’į’ t’ąązhį’ deheskaigo ni’zhį’ nanehezdee.
6 Quando Jesus disse: “Sou eu”, todos recuaram e caíram para trás, no chão.
7 Jesus gánádaabiłdo’ṉiid, Hadíń biká hadaanohtaa? Jesus, Názarethdí’ gólíni, nádaado’ṉiid.
7 Mais uma vez, ele perguntou: “A quem vocês procuram?”. E, novamente, eles responderam: “A Jesus, o nazareno”.
8 Jesus gánádí’ṉii, Shíí áń ánsht’ee, daanohwiłdéṉiid: shíí shiká hadaanohtaayúgo, díí nṉeehíí ch’ík’eh nádókáh:
8 “Já lhes disse que sou eu”, respondeu ele. “E, uma vez que é a mim que vocês procuram, deixem estes outros irem embora.”
9 Nṉee shaa ńṉilíí doo ła’ shaa ch’a’okáad da, áṉíí n’íí begolṉe’híí bighą aṉii.
9 Ele fez isso para cumprir sua própria declaração: “Não perdi um só de todos que me deste”.
10 Simon Peter, bésh be’idiltłishé naitįįhíí hayidzį́į́zgo, okąąh yebik’ehi da’tiséyú sitíni yána’iziidíí bijaa dihe’nazhiṉéégo naidnłgizh. Na’iziidíí Málkas holzéhi.
10 Então Simão Pedro puxou uma espada e cortou a orelha direita de Malco, o servo do sumo sacerdote.
11 Jesus Peter gáyiłṉii, Nibízh be’idiltłishé bizis biyi’ onántįį: shiTaa idee yee sha’ikaahíí hishdląą ndi at’éé.
11 Jesus, porém, disse a Pedro: “Guarde sua espada de volta na bainha. Acaso não beberei o cálice que o Pai me deu?”.
12 Áídí’ silááda ła’íí binant’a’ ła’íí aasiṉilíí Jews odais’a’íí Jesus daayiłtsoodgo łídaayistł’ǫǫ,
12 Assim, os soldados, seu comandante e os guardas do templo prenderam Jesus e o amarraram.
13 Áídí’ dantsé Ánnas holzéhi bich’į’ odaizlǫǫz; áń Cáiaphas baadaaní, Cáiaphas‐híí áí łegodzaahíí biyi’ okąąh yebik’ehi da’tiséyú sitįį lę́k’e.
13 Primeiro, levaram Jesus a Anás, pois era sogro de Caifás, o sumo sacerdote naquele ano.
14 Cáiaphas Jews daanlíni yich’į’ yałti’go gánṉiid lę́k’e, Nṉee dała’á nṉee dawa yá datsaahgo zhą́ nzhǫǫ.
14 Caifás foi quem tinha dito aos outros líderes judeus: “É melhor que um homem morra pelo povo”.
15 Simon Peter Jesus yiké’ óyáá, bitsiłke’yu ła’i ałdó’: áń okąąh yebik’ehi da’tiséyú sitíni bígółsįgo kįh yuṉe’ Jesus yił ha’a’aazh.
15 Simão Pedro e outro discípulo seguiram Jesus. Esse outro discípulo era conhecido do sumo sacerdote, de modo que lhe permitiram entrar com Jesus no pátio do sumo sacerdote.
16 Áídá’ Peter dáádítį́hgee sizįį. Áídí’ Jesus bitsiłke’yu ła’ihíí, okąąh yebik’ehi da’tiséyú sitíni yígółsini, ch’ínyáágo, isdzán dáádítį́h yaa sitíni yich’į’ hadziigo Peter yił ha’a’aazh.
16 Pedro teve de ficar do lado de fora do portão. Então o discípulo conhecido do sumo sacerdote falou com a moça que tomava conta do portão, e ela deixou Pedro entrar.
17 Isdzán dáádítį́h yaa sitíni Peter gáyiłṉii, Ni ałdó’ ła’ áí nṉeehíí bitsiłke’yu itah ńlį́į́ nsį. Dah, shí doo áí nshłįį da, ṉii, Peter.
17 A moça perguntou a Pedro: “Você não é um dos discípulos daquele homem?”. “Não”, respondeu ele. “Não sou.”
18 Nada’iziidíí ła’íí aasiṉilíí gozk’azíí bighą deda’deshjeedgo nádaaniiłdziiłgo kǫ’zhį’ nadaazį: Peter ałdó’ itah nániiłdziiłgo sizįį lę́k’e.
18 Como fazia frio, os servos da casa e os guardas tinham feito uma fogueira com carvão e se esquentavam ao redor dela. Pedro estava ali com eles, esquentando-se também.
19 Okąąh yebik’ehi da’tiséyú sitíni Jesus biké’ hikaahíí ła’íí iłch’ígó’aahíí yaa nabídiłkid lę́k’e.
19 Lá dentro, o sumo sacerdote começou a interrogar Jesus a respeito de seus discípulos e de seus ensinamentos.
20 Jesus gábiłṉii, Ni’gosdzáń biká’ nṉee ch’í’ṉah bich’į’ yádaashti’ ni’; Jews ha’ánáłséh nagoz’ąą yuṉe’, ła’íí da’ch’okąąh goz’ąą yuṉe’ dábik’ehn iłch’ígonsh’aah ni’, Jews daanlíni íła’ánádaat’įįhgee; doo nt’é nash’į’go yashti’ da ni’.
20 Jesus respondeu: “Falei abertamente a todos. Ensinei regularmente nas sinagogas e no templo, onde o povo se reúne.
21 Nt’é bighą nashídńłkid áídá’? Hadíí daashidezts’aaníí nt’é daabiłdéṉiidíí yídaagołsį: áí nahódaańłkid.
21 Por que você me interroga? Pergunte aos que me ouviram. Eles sabem o que eu disse”.
22 Ágánṉiidá’ aasiṉilíí ła’, Jesus bit’ahdí’ sizíni, bonłts’į́, gáṉíígo, Ya’ áík’ehgo okąąh yebik’ehi da’itiséyú sitíni bich’į’ yách’iłti’ née?
22 Um dos guardas do templo que estava perto bateu no rosto de Jesus, dizendo: “Isso é maneira de responder ao sumo sacerdote?”.
23 Jesus gábiłṉii, Doo bik’ehgo hasdzii dayúgo baa shił nagolṉí’: áídá’ da’aṉiigo hasdziiyúgo nt’é bighą shóńłts’į́?
23 Jesus respondeu: “Se eu disse algo errado, prove. Mas, se digo a verdade, por que você me bate?”.
24 Ánnas, Jesus łestł’ǫǫgo Cáiaphas, okąąh yebik’ehi da’tiséyú sitíni, bich’į’ oyił’a’ ni’.
24 Então Anás amarrou Jesus e o enviou a Caifás, o sumo sacerdote.
25 Simon Peter nániiłdziiłgo sizįį lę́k’e. Gádaabiłch’iṉii, Ni ałdó’ ła’ bitsiłke’yu ńlį́į́ daandzį. Dah, shí doo áń nshłįį da, nádo’ṉiid.
25 Nesse meio-tempo, enquanto Simão Pedro estava perto da fogueira, esquentando-se, perguntaram-lhe novamente: “Você não é um dos discípulos dele?”. Ele negou, dizendo: “Não sou”.
26 Okąąh yebik’ehi da’tiséyú sitíni yána’iziidíí ła’, áń Peter yijaa naidnłgizh n’íí bik’íí nlíni, gáṉíí, Ni née, dégózhóné goz’ąągee áí nṉeehíí bił nish’įį ni’?
26 Mas um dos servos da casa do sumo sacerdote, parente do homem de quem Pedro havia cortado a orelha, perguntou: “Eu não vi você no bosque de oliveiras com Jesus?”.
27 Peter, Dah, nádo’ṉiid; áígee tazhik’áné ánṉiid.
27 Mais uma vez, Pedro negou. E, no mesmo instante, o galo cantou.
28 Cáiaphas bikįh goz’ąądí’ yáná’itihé yuṉe’ Jesus odaizlǫ́ǫ́z: dázhǫ́ t’ahbį lę́k’e; Jews daanlíni ákóṉe’ ha’á’iikaiyúgo bitis‐hagowáh n’íí bee bíná’godiṉíhgo da’idąągee doo itah daahiidleeh da, okąąh zhiṉéégo doo iłch’į’daandléh dahíí bighą daanzįgo, doo ha’akáh da lę́k’e.
28 O julgamento de Jesus diante de Caifás terminou nas primeiras horas da manhã. Em seguida, foi levado ao palácio do governador romano. Seus acusadores não entraram, pois se contaminariam e não poderiam celebrar a Páscoa.
29 Áík’ehgo nant’án, Pílate holzéhi, bich’į’ ch’ínyáágo gádaabiłṉii, Áí nṉeehíí hago lą́ą́ adzaago bił nohkai?
29 Então o governador Pilatos foi até eles e perguntou: “Qual é a acusação contra este homem?”.
30 Jews gádaabiłṉii, Doo nchǫ’go adzaa dayúgo doo naa bił nokáh át’éé da.
30 Eles responderam: “Não o teríamos entregue ao senhor se ele não fosse um criminoso”.
31 Pílate gánádi’ṉii, Dánohwíí bedaagosoł’aaníí bee baa yádaałti’. Jews daanlíni gánádaadi’ṉii, Nṉee zideego begoz’aaníí doo bee daagosiil’ąą da.
31 “Então levem-no embora e julguem-no de acordo com a lei de vocês”, disse Pilatos. “Só os romanos têm direito de executar alguém”,
32 Jesus hagot’éégo datsaah doleełíí dabíí yaa nagolṉi’ n’íí begolṉe’go ánágot’įįł.
32 Assim cumpriu-se a previsão de Jesus sobre como ele morreria.
33 Pílate yáná’itihé yuṉe’ onanádzaago, Jesus yich’į’ hadziigo gáyiłṉii, Ya’ ni Jews ízisgo biNant’a’ ńlį́į́ née?
33 Então Pilatos entrou novamente no palácio e ordenou que trouxessem Jesus. “Você é o rei dos judeus?”, perguntou ele.
34 Jesus gábiłṉii, Ya’ danínik’eh ánṉii née, dagohíí ła’ ágádaashiłṉiigo nił nadaagolṉi’híí bighą ánṉii née?
34 Jesus respondeu: “Essa pergunta é sua ou outros lhe falaram a meu respeito?”.
35 Pílate gáṉíí, Ya’ shíí Jew nshłįį gá? Dani bił háńt’i’íí ła’íí ni’okąąh yedaabik’ehi itisyú nadaandeehi shaa daanidez’ąą: hago ándzaa áídá’?
35 “Acaso sou judeu?”, disse Pilatos. “Seu próprio povo e os principais sacerdotes o trouxeram a mim para ser julgado. Por quê? O que você fez?”
36 Jesus gábiłṉii, Beshik’ehíí doo díí ni’gosdzáń biká’ begoz’ąą da: beshik’ehíí díí ni’gosdzáń biká’ begoz’ąąyúgo, Jews daanlíni doo baa shi’deltįį dahíí bighą shinadaal’a’á nadaagonłkaad doleeł ni’: n’íí beshik’ehíí díí ni’gosdzáń doo bits’ą́’dí’ begoz’ąą da.
36 Jesus respondeu: “Meu reino não é deste mundo. Se fosse, meus seguidores lutariam para impedir que eu fosse entregue aos líderes judeus. Mas meu reino não procede deste mundo”.
37 Pílate gábiłṉii, Nant’án ńlį́į́ lą́ą́ ya’? Jesus gábiłṉii, Da’áígee ánṉii, Nant’án nshłįįhíí. Da’aṉii ágot’eehíí baa nagoshṉi’ doleełhíí bighą gosilį́į́, ła’íí áí bighą ni’gosdzáń biká’zhį’ niyáá. Nṉee daantį́į́gee da’aṉii zhiṉéé ádaat’eehíí shiyati’ yidits’ag doo.
37 Pilatos disse: “Então você é rei?”. “Você diz que sou rei”, respondeu Jesus. “De fato, nasci e vim ao mundo para testemunhar a verdade. Todos que amam a verdade ouvem minha voz.”
38 Pílate gánábiłdi’ṉii, Da’aṉii ágot’eehíí nṉiihíí nt’é golzeego ágolzee? Díí ánṉiidá’ Jews daanlíni yich’į’ ch’ínánádzaago gádaayiłṉii, Díí nṉeehíí doo hago adzaa dago bígosíłsįįd.
38 Pilatos perguntou: “Que é a verdade?”. Depois que disse isso, Pilatos saiu outra vez para onde estava o povo e declarou: “Ele não é culpado de crime algum.
39 Bitis‐hagowáh n’íí bee bíná’godiṉíhgo da’idąągee nṉee ła’ nohwá ch’ínálteehgo daagosoł’ąą: áík’ehgo Jews ízisgo biNant’a’ nohwá ch’ínánshteeh née?
39 Mas vocês têm o costume de pedir que eu solte um prisioneiro cada ano, na Páscoa. Vocês querem que eu solte o ‘rei dos judeus’?”.
40 Nanádaadidilghaazhgo gádaaṉii, Díí nṉeehíí dooda, Barábbas zhą́ nohwá ch’ínánłteeh. Barábbas‐híí in’įįhi nlįį lę́k’e.
40 Eles, porém, gritaram: “Não! Esse homem, não! Queremos Barrabás!”. Esse Barrabás era um criminoso.

Ler em outra tradução

Comparar com outra

Estude este capítulo no WhatsApp

Peça à IA da Bíblia Fala para explicar João 18, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.