1 Coríntios 11
The New Testament of our Lord and Saviour Jesus Christ (APWNT) vs VC
1 Shíí Christ be’esh’įįhíí k’ehgo nohwíí ałdó’ sheda’oł’įį le’.
1 Tornai-vos os meus imitadores, como eu o sou de Cristo.
2 Shik’ííyú, nohwa’ihédaansį, dawa bee shénádaałṉiihíí bighą, ła’íí nt’é nohwił ch’íní’ą́ą́ n’íí dánohwił nagosisṉi’híí k’ehgo t’ah bikísk’eh ádaanoht’eehíí bighą.
2 Eu vos felicito, porque em tudo vos lembrais de mim, e guardais as minhas instruções, tais como eu vo-las transmiti.
3 Áídá’ díí bídaagonołsį hasht’į́į́, Christ nṉee daantį́į́gee yá sizįįgo bitsits’inhíí k’ehgo nlįį; ła’íí nṉeehíí isdzáné yá sizįįgo bitsits’inhíí k’ehgo nlįį; ła’íí ałdó’ Bik’ehgo’ihi’ṉań Christ yá sizįįgo bitsits’inhíí k’ehgo nlįį.
3 Mas quero que saibais que senhor de todo homem é Cristo, senhor da mulher é o homem, senhor de Cristo é Deus.
4 Nṉee nlíni bitsits’in doo bina’deńtsóozdá’ okąąhyúgo, dagohíí Bik’ehgo’ihi’ṉań binkááyú yałti’yúgo, bitsits’in doo yidnłsį dago ánát’įįł.
4 Todo homem que ora ou profetiza com a cabeça coberta falta ao respeito ao seu senhor.
5 Áídá’ isdzáné bitsits’in doo bina’deńtsóoz dago okąąhyúgo, dagohíí Bik’ehgo’ihi’ṉań binkááyú yałti’yúgo, bitsits’in doo yidnłsį dago ánát’įįł: áí isdzán bitsits’in hilzheedhíí k’ehgo at’éé.
5 E toda mulher que ora ou profetiza, não tendo coberta a cabeça, falta ao respeito ao seu senhor, porque é como se estivesse rapada.
6 Áík’ehgo isdzán doo bitsits’in bina’deńtsóoz dayúgo bitsizíl k’ínógéésh: áídá’ isdzán bitsizíl k’égizhgo dagohíí hilzheedgo yik’ee ídaayándzįyúgo bitsits’in bina’deńtsóoz le’.
6 Se uma mulher não se cobre com um véu, então corte o cabelo. Ora, se é vergonhoso para a mulher ter os cabelos cortados ou a cabeça rapada, então que se cubra com um véu.
7 Nṉee nlíni bitsits’in doo bina’deńtsóoz bik’eh da, Bik’ehgo’ihi’ṉań be’ilzaahíí nlįįgo ízisgo ye’at’ééhíí ch’í’ṉah áyíłsįhíí bighą: áídá’ isdzánhíí nṉee ízisgo ye’at’ééhíí ch’í’ṉah áyíłsį.
7 Quanto ao homem, não deve cobrir sua cabeça, porque é imagem e esplendor de Deus; a mulher é o reflexo do homem.
8 Nṉee doo isdzán bits’ą́’dí’ alzaa da; ndi isdzánhíí nṉee bits’ą́’dí’ alzaa.
8 Com efeito, o homem não foi tirado da mulher, mas a mulher do homem;
9 Ła’íí nṉee doo isdzán bá ábi’delzaa da; ndi isdzánhíí nṉee bá ábi’delzaa.
9 nem foi o homem criado para a mulher, mas sim a mulher para o homem.
10 Áí bighą isdzán bitsits’in bina’deńtsóoz bik’eh, áí biką’ yidits’agíí bebígózįhíí bighą, Bik’ehgo’ihi’ṉań binal’a’á yaaká’dí’ daagolííníí daabo’įįhíí ałdó’ bighą.
10 Por isso a mulher deve trazer o sinal da submissão sobre sua cabeça, por causa dos anjos.
11 Ágát’éé ndi, nohweBik’ehń binadzahgee nṉee doo hagot’éégo hileeh da, isdzán da’ádįhgo, ła’íí isdzán ałdó’ doo hagot’éégo hileeh da, nṉee da’ádįhgo.
11 Com tudo isso, aos olhos do Senhor, nem o homem existe sem a mulher, nem a mulher sem o homem.
12 Isdzán nṉee bits’ą́’dí’ ábi’delzaa, da’ágát’éégo nṉee isdzán bits’ą́’dí’ goleehgo ábi’delzaa; ndi dawahá Bik’ehgo’ihi’ṉań bits’ą́’dí’ daaleehi ádaat’ee.
12 Pois a mulher foi tirada do homem, porém o homem nasce da mulher, e ambos vêm de Deus.
13 Dánohwíí díí nzhogo baa natsídaahkees: ya’ isdzán bitsits’in doo bina’deńtsóoz dago Bik’ehgo’ihi’ṉań yokąąhíí dábik’eh née?
13 Julgai vós mesmos: é decente que uma mulher reze a Deus sem estar coberta com véu?
14 Da’ádaant’eehíí bee nohwił ch’ígót’aah, nṉee bitsizíl nṉeezyúgo yik’ee ídaayándzį.
14 A própria natureza não vos ensina que é uma desonra para o homem usar cabelo comprido?
15 Áídá’ isdzán bitsizíl nṉeezíí bee ba’olṉíhi at’éé: bitsizílíí bitsits’in bik’eńłtsóoz doleełgo baa hi’né’.
15 Ao passo que é glória para a mulher uma longa cabeleira, porque lhe foi dada como um véu.
16 Áídí’ nṉee ła’ díí bighą łahadaadit’áh hádaat’įįyúgo, díínko bee bił nadaagołṉi’, ádishṉii n’íí k’ehgo ádaant’ee, ła’íí Bik’ehgo’ihi’ṉań daayokąąhgo ha’ánáłséhíí dawa ałdó’ yikísk’eh ádaat’ee.
16 Se, no entanto, alguém quiser contestar, nós não temos tal costume e nem as igrejas de Deus.
17 Áídá’ díí bee nohwił nagoshṉi’íí nłt’éégo ánádaaht’įįł doo hagot’éégo nohwiłdishṉii da, íła’ánáht’įįhíí bits’ą́’dí’ doo nłt’éé daahłeeh da, da’itisgo nchǫ’ daahłeeh.
17 Fazendo-vos essas advertências, não vos posso louvar a respeito de vossas assembléias que causam mais prejuízo que proveito.
18 Dantsé baa yashti’íí díínko, ínashood da’okąąh yuṉe’ íła’ánáht’įįhgee iłts’ą́’yú daahohkahgo nohwa’ikonsį; áshiłṉiihíí łahzhį’ hoshdląą.
18 Em primeiro lugar, ouço dizer que, quando se reúne a vossa assembléia, há desarmonias entre vós. {E em parte eu acredito.
19 Hadíí da’aṉii da’odlaaníí nohwitahyú bebídaagozį doleełhíí bighą iłts’ą́’yú daahohkahíí nohwitahyú begoz’ąą doo.
19 É necessário que entre vós haja partidos para que possam manifestar-se os que são realmente virtuosos.}
20 Dałahágee íła’ánáht’įįhgee nohweBik’ehń doo da’aṉii dilzįhgo bá da’ohsąą da go’į́į́.
20 Desse modo, quando vos reunis, já não é para comer a ceia do Senhor,
21 Áídá’ da’idąągee dahałe dánohwíí nohwi’idánéhi daahsąągo nohwa’ikonsį, nṉee ła’ doo hwahá da’iyąą dadá’: áí bighą ła’ shiṉá’ daanlįį, ła’ihíí łą́ą́go da’idląą.
21 porquanto, mal vos pondes à mesa, cada um se apressa a tomar sua própria refeição; e enquanto uns têm fome, outros se fartam.
22 Ya’ nohwigową nagoz’ąą yuṉe’ doo da’ohsąą da gá? Dagohíí Bik’ehgo’ihi’ṉań daayokąąhgo ha’ánáłséhíí doo bił da’ołtag da née, ła’íí nohwitahyú tédaat’iyéhíí ídaayádaandzįgo ádaahłe’ née? Nt’é nohwiłdishṉii áídá’? Ya’ díí bighą nohwa’ihénsįgo yashti’ doleeł gá? Dah, doo áík’ehgo nohwaa yashti’ da.
22 Porventura não tendes casa onde comer e beber? Ou menosprezais a Igreja de Deus, e quereis envergonhar aqueles que nada têm? Que vos direi? Devo louvar-vos? Não! Nisto não vos louvo...
23 Nohwitahyú nashaadá’ nohwił ch’ígoní’ą́ą́ n’íí nohweBik’ehń shił ch’ígon’áni at’éé, áí díínko, Jesus nohweBik’ehń yik’edaanṉiihíí bílák’edaabistįįdá’, da’áí bitł’é’gee báń náidn’ąą:
23 Eu recebi do Senhor o que vos transmiti: que o Senhor Jesus, na noite em que foi traído, tomou o pão
24 Áídí’ ya’ihénzįgo oskąądá’ iłk’édaizné’go gánṉiid, Nkóh, daohsąą; díí shits’í át’éé, nohwá nehestǫ’i: díí bee shínádaadołṉíhgo ánádaaht’įįł.
24 e, depois de ter dado graças, partiu-o e disse: Isto é o meu corpo, que é entregue por vós; fazei isto em memória de mim.
25 Da’iyaaníí bikédí’go da’ágát’éégo idee beda’iskaaníí náidnkąągo gánṉiid, Díí idee besikaaníí shidił bee áníidégo Bik’ehgo’ihi’ṉań hik’e nṉee biłgo łángot’aaníí át’éé: náda’ohdlį́hgee bee shínádaadołṉíhgo ánádaaht’įįł.
25 Do mesmo modo, depois de haver ceado, tomou também o cálice, dizendo: Este cálice é a Nova Aliança no meu sangue; todas as vezes que o beberdes, fazei-o em memória de mim.
26 Díí k’ehgo báń nádaahdįįhgee, ła’íí díí k’ehgo idee bee náda’ohdlį́hgee, nohweBik’ehń daztsaaníí ch’í’ṉah ádaanołsį, nádzáázhį’.
26 Assim, todas as vezes que comeis desse pão e bebeis desse cálice lembrais a morte do Senhor, até que venha.
27 Áí bighą hadíń doo godnłsį dago díí báń yiyąąyúgo, dagohíí díí nohweBik’ehń bi’ide’ bee idląąyúgo, nohweBik’ehń bits’í ła’íí bidił yich’į’ nihesíí.
27 Portanto, todo aquele que comer o pão ou beber o cálice do Senhor indignamente será culpável do corpo e do sangue do Senhor.
28 Áík’ehgo nṉee dawa ídinel’įįgo zhą́ báń yiyąą ła’íí idee bee idląą le’.
28 Que cada um se examine a si mesmo, e assim coma desse pão e beba desse cálice.
29 Hadíń doo dábik’ehyú át’éé dadá’ iyąąyúgo ła’íí idląąyúgo, áí bee dabíí góyéégo ích’į’godot’ááł, da’aṉii nohweBik’ehń bits’í doo yidnłsį dahíí bighą.
29 Aquele que o come e o bebe sem distinguir o corpo do Senhor, come e bebe a sua própria condenação.
30 Áí bighą nohwitahyú łáni doo nadaalwod da ła’íí kaa yaa nakai, ła’íí łáni da’iłhosh.
30 Esta é a razão por que entre vós há muitos adoentados e fracos, e muitos mortos.
31 Néé da’aṉii ídaadinel’įį lę́k’eyúgo doo nohwaa yá’iti’ da doleeł.
31 Se nos examinássemos a nós mesmos, não seríamos julgados.
32 Áídá’ nohwaa yá’iti’ lę́k’eyúgo nohweBik’ehń nohwił ch’ídaago’aahgo nohwiniidaagodnłsį, ni’gosdzáń biká’ nṉee doo bił nohwił ch’ígódeeh da doleełhíí bighą.
32 Mas, sendo julgados pelo Senhor, ele nos castiga para não sermos condenados com o mundo.
33 Áí bighą, shik’ííyú, da’ohsąągee íła’ánáht’įįhyúgo iłba’ nasóohtąą.
33 Portanto, irmãos meus, quando vos reunis para a ceia, esperai uns pelos outros.
34 Nṉee ła’ shiṉá’ silįį lę́k’eyúgo gowąyú iyąą le’; áík’ehgo íła’ánáht’įįhíí doo nohwił ch’ígódeeh da. Ła’ biká nadaashídołkid n’íí náńsdzáágo hasht’egodeshłííł.
34 Se alguém tem fome, coma em casa. Assim vossas reuniões não vos atrairão a condenação. As demais coisas eu determinarei quando for ter convosco.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar 1 Coríntios 11, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.