1 Coríntios 11

The New Testament of our Lord and Saviour Jesus Christ (APWNT) vs ARA

Sair da comparação
ARA Almeida Revista e Atualizada 1993
1 Shíí Christ be’esh’įįhíí k’ehgo nohwíí ałdó’ sheda’oł’įį le’.
1 Sede meus imitadores, como também eu sou de Cristo.
2 Shik’ííyú, nohwa’ihédaansį, dawa bee shénádaałṉiihíí bighą, ła’íí nt’é nohwił ch’íní’ą́ą́ n’íí dánohwił nagosisṉi’híí k’ehgo t’ah bikísk’eh ádaanoht’eehíí bighą.
2 De fato, eu vos louvo porque, em tudo, vos lembrais de mim e retendes as tradições assim como vo-las entreguei.
3 Áídá’ díí bídaagonołsį hasht’į́į́, Christ nṉee daantį́į́gee yá sizįįgo bitsits’inhíí k’ehgo nlįį; ła’íí nṉeehíí isdzáné yá sizįįgo bitsits’inhíí k’ehgo nlįį; ła’íí ałdó’ Bik’ehgo’ihi’ṉań Christ yá sizįįgo bitsits’inhíí k’ehgo nlįį.
3 Quero, entretanto, que saibais ser Cristo o cabeça de todo homem, e o homem, o cabeça da mulher, e Deus, o cabeça de Cristo.
4 Nṉee nlíni bitsits’in doo bina’deńtsóozdá’ okąąhyúgo, dagohíí Bik’ehgo’ihi’ṉań binkááyú yałti’yúgo, bitsits’in doo yidnłsį dago ánát’įįł.
4 Todo homem que ora ou profetiza, tendo a cabeça coberta, desonra a sua própria cabeça.
5 Áídá’ isdzáné bitsits’in doo bina’deńtsóoz dago okąąhyúgo, dagohíí Bik’ehgo’ihi’ṉań binkááyú yałti’yúgo, bitsits’in doo yidnłsį dago ánát’įįł: áí isdzán bitsits’in hilzheedhíí k’ehgo at’éé.
5 Toda mulher, porém, que ora ou profetiza com a cabeça sem véu desonra a sua própria cabeça, porque é como se a tivesse rapada.
6 Áík’ehgo isdzán doo bitsits’in bina’deńtsóoz dayúgo bitsizíl k’ínógéésh: áídá’ isdzán bitsizíl k’égizhgo dagohíí hilzheedgo yik’ee ídaayándzįyúgo bitsits’in bina’deńtsóoz le’.
6 Portanto, se a mulher não usa véu, nesse caso, que rape o cabelo. Mas, se lhe é vergonhoso o tosquiar-se ou rapar-se, cumpre-lhe usar véu.
7 Nṉee nlíni bitsits’in doo bina’deńtsóoz bik’eh da, Bik’ehgo’ihi’ṉań be’ilzaahíí nlįįgo ízisgo ye’at’ééhíí ch’í’ṉah áyíłsįhíí bighą: áídá’ isdzánhíí nṉee ízisgo ye’at’ééhíí ch’í’ṉah áyíłsį.
7 Porque, na verdade, o homem não deve cobrir a cabeça, por ser ele imagem e glória de Deus, mas a mulher é glória do homem.
8 Nṉee doo isdzán bits’ą́’dí’ alzaa da; ndi isdzánhíí nṉee bits’ą́’dí’ alzaa.
8 Porque o homem não foi feito da mulher, e sim a mulher, do homem.
9 Ła’íí nṉee doo isdzán bá ábi’delzaa da; ndi isdzánhíí nṉee bá ábi’delzaa.
9 Porque também o homem não foi criado por causa da mulher, e sim a mulher, por causa do homem.
10 Áí bighą isdzán bitsits’in bina’deńtsóoz bik’eh, áí biką’ yidits’agíí bebígózįhíí bighą, Bik’ehgo’ihi’ṉań binal’a’á yaaká’dí’ daagolííníí daabo’įįhíí ałdó’ bighą.
10 Portanto, deve a mulher, por causa dos anjos, trazer véu na cabeça, como sinal de autoridade.
11 Ágát’éé ndi, nohweBik’ehń binadzahgee nṉee doo hagot’éégo hileeh da, isdzán da’ádįhgo, ła’íí isdzán ałdó’ doo hagot’éégo hileeh da, nṉee da’ádįhgo.
11 No Senhor, todavia, nem a mulher é independente do homem, nem o homem, independente da mulher.
12 Isdzán nṉee bits’ą́’dí’ ábi’delzaa, da’ágát’éégo nṉee isdzán bits’ą́’dí’ goleehgo ábi’delzaa; ndi dawahá Bik’ehgo’ihi’ṉań bits’ą́’dí’ daaleehi ádaat’ee.
12 Porque, como provém a mulher do homem, assim também o homem é nascido da mulher; e tudo vem de Deus.
13 Dánohwíí díí nzhogo baa natsídaahkees: ya’ isdzán bitsits’in doo bina’deńtsóoz dago Bik’ehgo’ihi’ṉań yokąąhíí dábik’eh née?
13 Julgai entre vós mesmos: é próprio que a mulher ore a Deus sem trazer o véu?
14 Da’ádaant’eehíí bee nohwił ch’ígót’aah, nṉee bitsizíl nṉeezyúgo yik’ee ídaayándzį.
14 Ou não vos ensina a própria natureza ser desonroso para o homem usar cabelo comprido?
15 Áídá’ isdzán bitsizíl nṉeezíí bee ba’olṉíhi at’éé: bitsizílíí bitsits’in bik’eńłtsóoz doleełgo baa hi’né’.
15 E que, tratando-se da mulher, é para ela uma glória? Pois o cabelo lhe foi dado em lugar de mantilha.
16 Áídí’ nṉee ła’ díí bighą łahadaadit’áh hádaat’įįyúgo, díínko bee bił nadaagołṉi’, ádishṉii n’íí k’ehgo ádaant’ee, ła’íí Bik’ehgo’ihi’ṉań daayokąąhgo ha’ánáłséhíí dawa ałdó’ yikísk’eh ádaat’ee.
16 Contudo, se alguém quer ser contencioso, saiba que nós não temos tal costume, nem as igrejas de Deus.
17 Áídá’ díí bee nohwił nagoshṉi’íí nłt’éégo ánádaaht’įįł doo hagot’éégo nohwiłdishṉii da, íła’ánáht’įįhíí bits’ą́’dí’ doo nłt’éé daahłeeh da, da’itisgo nchǫ’ daahłeeh.
17 Nisto, porém, que vos prescrevo, não vos louvo, porquanto vos ajuntais não para melhor, e sim para pior.
18 Dantsé baa yashti’íí díínko, ínashood da’okąąh yuṉe’ íła’ánáht’įįhgee iłts’ą́’yú daahohkahgo nohwa’ikonsį; áshiłṉiihíí łahzhį’ hoshdląą.
18 Porque, antes de tudo, estou informado haver divisões entre vós quando vos reunis na igreja; e eu, em parte, o creio.
19 Hadíí da’aṉii da’odlaaníí nohwitahyú bebídaagozį doleełhíí bighą iłts’ą́’yú daahohkahíí nohwitahyú begoz’ąą doo.
19 Porque até mesmo importa que haja partidos entre vós, para que também os aprovados se tornem conhecidos em vosso meio.
20 Dałahágee íła’ánáht’įįhgee nohweBik’ehń doo da’aṉii dilzįhgo bá da’ohsąą da go’į́į́.
20 Quando, pois, vos reunis no mesmo lugar, não é a ceia do Senhor que comeis.
21 Áídá’ da’idąągee dahałe dánohwíí nohwi’idánéhi daahsąągo nohwa’ikonsį, nṉee ła’ doo hwahá da’iyąą dadá’: áí bighą ła’ shiṉá’ daanlįį, ła’ihíí łą́ą́go da’idląą.
21 Porque, ao comerdes, cada um toma, antecipadamente, a sua própria ceia; e há quem tenha fome, ao passo que há também quem se embriague.
22 Ya’ nohwigową nagoz’ąą yuṉe’ doo da’ohsąą da gá? Dagohíí Bik’ehgo’ihi’ṉań daayokąąhgo ha’ánáłséhíí doo bił da’ołtag da née, ła’íí nohwitahyú tédaat’iyéhíí ídaayádaandzįgo ádaahłe’ née? Nt’é nohwiłdishṉii áídá’? Ya’ díí bighą nohwa’ihénsįgo yashti’ doleeł gá? Dah, doo áík’ehgo nohwaa yashti’ da.
22 Não tendes, porventura, casas onde comer e beber? Ou menosprezais a igreja de Deus e envergonhais os que nada têm? Que vos direi? Louvar-vos-ei? Nisto, certamente, não vos louvo.
23 Nohwitahyú nashaadá’ nohwił ch’ígoní’ą́ą́ n’íí nohweBik’ehń shił ch’ígon’áni at’éé, áí díínko, Jesus nohweBik’ehń yik’edaanṉiihíí bílák’edaabistįįdá’, da’áí bitł’é’gee báń náidn’ąą:
23 Porque eu recebi do Senhor o que também vos entreguei: que o Senhor Jesus, na noite em que foi traído, tomou o pão;
24 Áídí’ ya’ihénzįgo oskąądá’ iłk’édaizné’go gánṉiid, Nkóh, daohsąą; díí shits’í át’éé, nohwá nehestǫ’i: díí bee shínádaadołṉíhgo ánádaaht’įįł.
24 e, tendo dado graças, o partiu e disse: Isto é o meu corpo, que é dado por vós; fazei isto em memória de mim.
25 Da’iyaaníí bikédí’go da’ágát’éégo idee beda’iskaaníí náidnkąągo gánṉiid, Díí idee besikaaníí shidił bee áníidégo Bik’ehgo’ihi’ṉań hik’e nṉee biłgo łángot’aaníí át’éé: náda’ohdlį́hgee bee shínádaadołṉíhgo ánádaaht’įįł.
25 Por semelhante modo, depois de haver ceado, tomou também o cálice, dizendo: Este cálice é a nova aliança no meu sangue; fazei isto, todas as vezes que o beberdes, em memória de mim.
26 Díí k’ehgo báń nádaahdįįhgee, ła’íí díí k’ehgo idee bee náda’ohdlį́hgee, nohweBik’ehń daztsaaníí ch’í’ṉah ádaanołsį, nádzáázhį’.
26 Porque, todas as vezes que comerdes este pão e beberdes o cálice, anunciais a morte do Senhor, até que ele venha.
27 Áí bighą hadíń doo godnłsį dago díí báń yiyąąyúgo, dagohíí díí nohweBik’ehń bi’ide’ bee idląąyúgo, nohweBik’ehń bits’í ła’íí bidił yich’į’ nihesíí.
27 Por isso, aquele que comer o pão ou beber o cálice do Senhor, indignamente, será réu do corpo e do sangue do Senhor.
28 Áík’ehgo nṉee dawa ídinel’įįgo zhą́ báń yiyąą ła’íí idee bee idląą le’.
28 Examine-se, pois, o homem a si mesmo, e, assim, coma do pão, e beba do cálice;
29 Hadíń doo dábik’ehyú át’éé dadá’ iyąąyúgo ła’íí idląąyúgo, áí bee dabíí góyéégo ích’į’godot’ááł, da’aṉii nohweBik’ehń bits’í doo yidnłsį dahíí bighą.
29 pois quem come e bebe sem discernir o corpo, come e bebe juízo para si.
30 Áí bighą nohwitahyú łáni doo nadaalwod da ła’íí kaa yaa nakai, ła’íí łáni da’iłhosh.
30 Eis a razão por que há entre vós muitos fracos e doentes e não poucos que dormem.
31 Néé da’aṉii ídaadinel’įį lę́k’eyúgo doo nohwaa yá’iti’ da doleeł.
31 Porque, se nos julgássemos a nós mesmos, não seríamos julgados.
32 Áídá’ nohwaa yá’iti’ lę́k’eyúgo nohweBik’ehń nohwił ch’ídaago’aahgo nohwiniidaagodnłsį, ni’gosdzáń biká’ nṉee doo bił nohwił ch’ígódeeh da doleełhíí bighą.
32 Mas, quando julgados, somos disciplinados pelo Senhor, para não sermos condenados com o mundo.
33 Áí bighą, shik’ííyú, da’ohsąągee íła’ánáht’įįhyúgo iłba’ nasóohtąą.
33 Assim, pois, irmãos meus, quando vos reunis para comer, esperai uns pelos outros.
34 Nṉee ła’ shiṉá’ silįį lę́k’eyúgo gowąyú iyąą le’; áík’ehgo íła’ánáht’įįhíí doo nohwił ch’ígódeeh da. Ła’ biká nadaashídołkid n’íí náńsdzáágo hasht’egodeshłííł.
34 Se alguém tem fome, coma em casa, a fim de não vos reunirdes para juízo. Quanto às demais coisas, eu as ordenarei quando for ter convosco.

Ler em outra tradução

Comparar com outra

Estude este capítulo no WhatsApp

Peça à IA da Bíblia Fala para explicar 1 Coríntios 11, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.