Romanos 11

Tĩrtũm kapẽr ã kagà nyw (APNNT) vs NAA

Sair da comparação
NAA Nova Almeida Atualizada 2017
1 Tã ra Ijaew kot Tĩrtũm kaga jakamã mãn ka mẽ atõ mẽ harẽnh ma nẽ ajamaxpẽr o:
1 Então eu pergunto: será que Deus rejeitou o seu povo? De modo nenhum! Porque eu também sou israelita, da descendência de Abraão, da tribo de Benjamim.
2 Amnepêm kormã mẽmoj piitã hkêt ri na pre mẽ ixpê Ijaew hkukamã mẽ ixto hkra hã amnhĩ jarẽ. Tã nhũm amgrà xohtô nẽ hapêx nhũm mẽ hapôj hãmri nẽ Tĩrtũm kôt amnhĩ nhĩpêx o pa hkêt nẽ. Hãmri nhũm finat Erisja tee ri mẽ kot amnhĩ nhĩpêx ã mẽ omunh o pa nẽ Tĩrtũm mã tanhmã mẽ harẽnh to nẽ mẽ hã kagà. Nẽ hã kagà ho:
2 Deus não rejeitou o seu povo, a quem de antemão conheceu. Ou vocês não sabem o que a Escritura diz a respeito de Elias, como pediu com insistência diante de Deus contra Israel, dizendo:
3 Kwa Tĩrtũm. Mẽ ixte amã amnhĩ jarẽnh xà hã mêsti hkwỳ na prem ra hkrakrak pa. Nẽ anhỹ hã akapẽr jarẽnh o ri mẽ pa xwỳnh kwỳ nhĩmex rax nẽ. Ãm papxipix na pa arĩ ixtĩr nẽ ri ixpa nom nhũm mẽ ra kot ixpĩr kaxyw ixtã amnhĩ jarẽ. Anẽ.
3 “Senhor, mataram os teus profetas, derrubaram os teus altares. Sou o único que sobrou, e procuram tirar-me a vida.”
4 Tã tanhmã na Tĩrtũm kutã kãm kapẽr to? Na pre kãm:
4 Mas qual foi a resposta divina? Foi esta: “Reservei para mim sete mil homens que não dobraram os joelhos diante de Baal.”
5 Tã arĩ ã jarãhã mẽ kot ã amnhĩ nhĩpêx anhỹr kênã. Tĩrtũm kãm Ijaew japê jakamã mẽ kamã ukaprĩĩ. Jakamã nhũm ra mẽ hkwỳjaja mẽ pahpyrà nẽ amnhĩ kaxyw Kris kôt hamaxpẽr nhũm Tĩrtũm mẽ ho hkra.
5 Assim também nos dias de hoje sobrevive um remanescente segundo a eleição da graça.
6 Nom mẽ kot amnhĩ to mex ã mẽ omunh xà hkôt mẽ ho hkra hkêt nẽ. Amarĩ kãm mẽ hapê htũm xà hkôt na hte mẽ ho hkra. Kop apu mẽ kot amnhĩ to mex ã mẽ omunh xà hkôt kot mẽ ho hkra ronhỹx amarĩ mẽ ho hkra hkêt nẽ. Nhỹx mẽ kot tanhmã amnhĩ nhĩpêx to ho pa hã mẽ omunh xà hkôt pix mã mẽ ho hkra.
6 E, se é pela graça, já não é pelas obras; do contrário, a graça já não é graça.
7 Ijaew piitã Tĩrtũm kot amnhĩm mẽ mex ã mẽ harẽnh prãm tã no ãm mẽ grêre nẽ hamaxpẽr xà hkôt Jejus kôt amnhĩ xunhwỳ. Na htem ohtô rax nẽ kapẽr ma nẽ ãm kuma nẽ tee ri kot amnhĩm mẽ mex ã mẽ harẽnh prãm xàj amnhĩ krã hkôt tanhmã amnhĩ nhĩpêx to ho ri pa. Nom ra mẽ kot Jejus kaga jakamã ã amnhĩ nhĩpêx anhỹr kaprỳ. Mẽ kot hkaga jakamã te ri mẽ hamak kro nẽ Tĩrtũm kapẽr mar kêt pyrà nẽ pa.
7 Que diremos, então? O que Israel buscava, isso não alcançou; mas a eleição conseguiu isso. Os demais foram endurecidos,
8 Tĩrtũm kapẽr ã kagà htũm kot mẽ harẽnh kot:
8 como está escrito: “Deus lhes deu um espírito de profundo sono, olhos para não ver e ouvidos para não ouvir, até o dia de hoje.”
9 Nẽ amnepêm na pre pahi finat Tawija amnhĩ kwỳ Ijaew jarẽnh o:
9 E Davi disse: “Que a mesa deles se transforme em laço e armadilha, em tropeço e punição;
10 Te mẽ nohkre xwỳnhjaja tee ri mẽ hpa nhĩpêx o pa pyràk.
10 que os olhos deles se escureçam, para que não vejam, e fiquem para sempre encurvadas as suas costas.”
11 Tã arĩ Ijaew Jejus kaga nẽ kãm kapẽr mar prãm kêt jakamã xà na Tĩrtũm tee ri ja hã mẽ omu nẽ mẽ hkaga kumrẽx? Nà kot mẽ hkaga hkêt. Ãm mẽ tãmjaja kêp Jejus prãm nõkati jakamã nhũm tee ri ja hã mẽ omu nẽ mẽ hpãnhã Ijaew kêt xwỳnhjê mã amnhĩ to amnhĩrĩt nẽ mẽ hkwỳjê ho hkra. Jakamã koja Ijaew kwỳjaja ja hã mẽ omu nẽ tee ri hamaxpẽr nẽ hamaxpẽr o:
11 Então eu pergunto: será que eles tropeçaram para que caíssem? De modo nenhum! Mas, pela transgressão deles, a salvação chegou aos gentios, para fazer com que os judeus ficassem com ciúmes.
12 Hãmri nhũm mẽ amnhĩ tã omu nẽ hkĩnh nẽ pa. No nhũm Ijaew kwỳjaja. Mẽ kãm Jejus prãm nõkati ho mẽ pa xwỳnhjaja mẽ hkĩnhã hkaprĩ nẽ pa. Tã koja mẽ nhỹrmã amnhĩ kaprĩ hã amnhĩ pumu nẽ amnhĩ kĩnh kêt ã amnhĩ pumu hãmri nẽ Tĩrtũm kôt amnhĩ xunhwỳr nẽ amnhĩ kaxyw Kra Jejus Kris mã hamaxpẽr japêr. Koja mẽ ã amnhĩ nhĩpêx anẽ hãmri nẽ Ijaew kêt xwỳnhjê pyrà nẽ hkĩnh nẽ ri pa. Hãmri nhũm Tĩrtũm ja hã mẽ omu nẽ Ijaew kêt xwỳnhjê mẽ mẽ ho hpimrààtã mẽ ho mex rax nẽ nhũm mẽ hkĩnh nẽ hamakêtkati nẽ pa ho pa.
12 Ora, se a transgressão deles resultou em riqueza para o mundo, e a diminuição deles resultou em riqueza para os gentios, quanto mais a plenitude deles!
13 E kot paj hpãnhã mẽ apê Ijaew kêt xwỳnhjê mã ixkapẽr nẽ mẽ atã kagà. Na pre Jejus ma mẽ awỳr inhmẽ. ỹ hã ixte mẽ ajahkre ho ri mẽ akôt ixpa kaxyw. Pa pre ma krĩ hkwỳ kamã mẽ akwỳjê hwỳr mõ nẽ ixkĩnh kãm mẽ kãm kapẽr jarẽnh o ri mẽ hkôt ixpa. Nhũm mẽ hkwỳjaja inhma nẽ amnhĩ kaxyw Jejus kôt hamaxpẽr nẽ hkôt amnhĩ xunhwỳ.
13 Dirijo-me a vocês que são gentios. Visto que eu sou apóstolo dos gentios, glorifico o meu ministério,
14 Tã koja apu ixkwỳjaja mẽ harẽnh mar japêr. Ijaew tee ri mẽ apê Ijaew kêt xwỳnhjê jarẽnhja ma hãmri nẽ ra amnhĩ kamã gryk japêr. Jao mẽ apyrà nẽ Jejus kôt amnhĩ xunhwỳ nẽ nhỹrmã kuri htĩr tũm nẽ mex nẽ pa ho pa.
14 para ver se de algum modo posso fazer com que os do meu povo fiquem com ciúmes e alguns deles se salvem.
15 Kormã mẽ kot amnhĩ kaxyw kãm hamaxpẽr kêt jakamã na pre Tĩrtũm hpãnhã mẽ apê Ijaew kêt xwỳnhjê mã amnhĩ to amnhĩrĩt. Ka mẽ ra krĩ piitã hkôt axohtô nẽ hkôt amnhĩ xunhwỳ nẽ hkôt amnhĩ nhĩpêx mex o ri apa. Tã koja Ijaewjaja nhỹrmã amnhĩ kaxyw Tĩrtũm mã hamaxpẽr nẽ mẽ apyrà nẽ Jejus kôt amnhĩ xunhwỳr japêr. Hãmri nẽ te mẽhõ hkra kêp htyk nhũm hkaprĩ htã nhũm hkraja tanhmã amnhĩ to nẽ akupỹm kãm htĩr nhũm kot omunh nẽ hkĩnh tỳx kumrẽxta pyràk o amnhĩ nhĩpêx. Jao Tĩrtũm mẽ kot hkôt amnhĩ xunhwỳr ã mẽ omu nẽ hkĩnh nẽ. Pu mẽ pahpimrààtã uràk nẽ pahkĩnh nẽ ri papa.
15 Porque, se o fato de eles terem sido rejeitados trouxe reconciliação ao mundo, que será o seu restabelecimento, senão vida dentre os mortos?
16 E pa mẽ amã mẽ ujarẽnhja ã ejẽp kwỳ jarẽ. Koja mẽmo pĩ hpàr jarê mex nẽ hã koja pàr mex nẽ xa. Ja pyrà nẽ Ijaew pàr krax finat Apraãwja kumrẽx na pre amnhĩ kaxyw Tĩrtũm mã hamaxpẽr nhũm ho hkra. Jakamã koja nhỹrmã hkanrẽhã htàmnhwỳjaja uràk nẽ amnhĩ kaxyw kãm hamaxpẽr nhũm mã mẽ ho anẽ nẽ mããnẽn mẽ ho hkra nhũm mẽ mex nẽ pa. Te kot mẽmo pĩ hpàr jarê mexja nhỹ hã pàr mexta pyràk.
16 E, se forem santas as primícias da massa, igualmente será santa a sua totalidade; se for santa a raiz, também os ramos o serão.
17 Nẽ na htem akunĩ kamã mẽmo pĩ hpa jakà nẽ hamỳ nẽ ma amnhĩ kôt o mra. Nẽ ixkre kapem ra mẽ kot mẽmo pĩ hkreja hpa jakàr nẽ rẽnh xwỳnh xwakre kamã wam pĩ hpa jakàr xwỳnhta nhô nẽ axpẽn tã hkaxpre nẽ gaa nẽ axpẽn jamỳnh mex nẽ grà hkêt nẽ. Nẽ arĩ htĩr mex nẽ. Te kêp hpa kumrẽx pyràk. Tã Ijaew kwỳ kot amnhĩ kaxyw Jejus kôt hamaxpẽr xwỳnhjaja te mẽ kêp ixkre kapem pĩ hpàrta pyràk. No mẽ hkwỳjaja mẽ kot Jejus kaga xwỳnhjaja te mẽ kêp mẽ kot kêp hpa jakàr nẽ rẽnhta pyràk. Jakamã nhũm Tĩrtũm te mẽ kot pàr pê hpa jakàr nẽ rẽnhta pyràk o mẽ hipêx nẽ mẽ hkaga. Nẽ axtem te mẽ kot mẽmoj pàr pa jakàr nẽ hpãnhã kamã axtem pĩ hpa janhôr nẽ hã hkaxpreta pyràk o mẽ apê Ijaew kêt xwỳnhjê nhĩpêx nẽ mẽ amã amnhĩ to amnhĩrĩt. Ka mẽ ra amnhĩ kaxyw Jejus mã ajamaxpẽr nẽ hkôt amnhĩ xunhwỳ nhũm Tĩrtũm mẽ ato mex nẽ.
17 Se, porém, alguns dos ramos foram quebrados, e você, sendo oliveira brava, foi enxertado no meio deles e se tornou participante da raiz e da seiva da oliveira,
18 Tã kêr ka mẽ arĩ Ijaew o mex o ri apa. Tanhmã ri mẽ hipêx to mã ajamaxpẽr to hkêt nẽ. Rỳ ajamaxpẽr o:
18 não se glorie contra os ramos. Mas, se você se gloriar, lembre que não é você que sustenta a raiz, mas é a raiz que sustenta você.
19 Mãn ka mẽ atõ ajamaxpẽr o:
19 Então você dirá: “Alguns ramos foram quebrados, para que eu fosse enxertado.”
20 Nà ãm hãmri na pre Tĩrtũm Ijaew kwỳ kaga. Mẽ kot Jejus kôt amnhĩ xunhwỳr kêt mỳrapê na pre te mẽmo pĩ hpa jakàr nẽ rẽnhta pyràk o mẽ hipêx. Ka mẽ ra mẽ kurom amnhĩ kaxyw hkôt ajamaxpẽr jakamã nhũm Tĩrtũm te kot akunĩ kamã pĩ hpa jakàr nẽ ho htẽm nẽ ixkre kapem pĩ hpàr mex ã hanhôr nẽ hã hkaxpre pyràk o mẽ anhĩpêx. Nom kwa kêr ka mẽ ja hã amnhĩ pumu nẽ ri hã Ijaewjê mã amnhĩ to jarkrar kêt nẽ. Ãm amnhĩ to mex nẽ Tĩrtũm kapẽr kôt amnhĩ nhĩpêx mex o ri apa. No kot kaj mẽ ã amnhĩ nhĩpêx anhỹr kêt nhũm amnhĩ tã mẽ apumu nẽ ra kot Ijaew kwỳ nhĩpêxta pyrà nẽ tanhmã mẽ ato nẽ mẽ akaga.
20 Correto! Eles foram quebrados por causa da incredulidade, mas você continua firme mediante a fé. Não fique orgulhoso, mas tema.
21 Ã Ijaew jarẽnh kot anhỹr. Te mẽ kêp pàr mex pyràk. Tã nhũm mẽ kot Jejus kôt amnhĩ xunhwỳr kêt jakamã nhũm Tĩrtũm te kot pĩ hpa jakàr nẽ rẽnhta pyràk o mẽ hipêx nẽ mẽ homnuj nẽ. Kot kaj mẽ uràk nẽ ã amnhĩ nhĩpêx anẽ nhũm mã mẽ ato anẽ nẽ.
21 Porque, se Deus não poupou os ramos naturais, também não poupará você.
22 Ijaew kot Jejus kôt amnhĩ xunhwỳr kêt jakamã nhũm Tĩrtũm mẽ hpãnhã mẽ apê Ijaew kêt xwỳnhjê mã amnhĩ to amnhĩrĩt. Tã ka mẽ Ijaew rom amã Jejus prãm nhũm Tĩrtũm ja hã mẽ apumu nẽ amnhĩ pyrà nẽ kãm mẽ aprãm nẽ mẽ akamã ukaprĩ rãhã nẽ pa ho pa. Tã kwa mẽ okora. Kêr ka mẽ hkôt pix mã amnhĩ nhĩpêx o ri apa rãhã ty. Kot kaj mẽ hkaga nhũm amnhĩ tã mẽ apumu nẽ te Ijaew kot hkaga xwỳnhjê nhĩpêx pyràk o mẽ anhĩpêx nẽ mẽ akaga.
22 Considere, pois, a bondade e a severidade de Deus: para com os que caíram, severidade; mas, para com você, a bondade de Deus, desde que você permaneça nessa bondade. Do contrário, também você será cortado.
23 Koja Ijaew nhỹrmã Jejus kôt amnhĩ xunhwỳr japêr nhũm Tĩrtũm ja hã mẽ omu nẽ mẽ ho hkra. Te mẽ kot pàr pa jakàr nẽ rẽnh nhũm grà par xwỳnh nhũm kot akupỹm amnhĩm hamỳnh nẽ ixkre kapem pàr wỳr o htẽm nẽ akupỹm hã hanhôr nẽ hã hkaxpre ho htỳx nhũm kukwak ri akupỹm htĩrta pyràk. Ja kêp tanhmã kute hkêt. Kot ã hipêx anhỹr kaxyw àhpumunh tỳx.
23 Eles também, se não permanecerem na incredulidade, serão enxertados; pois Deus é poderoso para os enxertar de novo.
24 Mẽ apê Ijaew kêt xwỳnhjaja te mẽ ate akunĩ kamã pĩ hpa jakàr nẽ ixkre kapem pàr ã hanhôr nẽ hã kaxpreta pyràk. Jao Jejus kôt amnhĩ xunhwỳ nhũm mẽ ato hkra kurê kumrẽx. No Ijaew te mẽ kêp ixkre kapem pàrta pyràk jakamã Tĩrtũm kot akupỹm hanhôrta tanhmã kêp kute hkêt. Kêp Tĩrtũm kênã kot tanhmã kêp kute. Jakamã koja mẽ hkôt amnhĩ xunhwỳ nhũm amnhĩ tã mẽ omu nẽ mẽ ho hkra kurê kumrẽx.
24 Pois, se você foi cortado daquela que, por natureza, era uma oliveira brava e, contra a natureza, foi enxertado numa oliveira boa, quanto mais esses, que são ramos naturais, serão enxertados na sua própria oliveira!
25 E kot paj mẽ amã mẽmoj to amnhĩrĩt ka mẽ inhma. Nà na pa ra mẽ amã Ijaew krã xihtỳx xwỳnhjê jarẽ ka mẽ harẽnh ma. Ra mẽ kot Jejus kaga hã mẽ harẽnhja. Tã koja mẽ ã amnhĩ nhĩpêx anhỹr o pa rãhã hkêt nẽ. Na hte Tĩrtũm kormã amnhĩ tã mẽ apê Ijaew kêt xwỳnhjê jamãr o pa. Amnepêm na pre amnhĩ kaxyw mẽ akukamã tanhmã mẽ akwỳjê jarẽnh to. Tã kot kaj mẽ kot tanhmã mẽ ajarẽnh to xwỳnh piitã Jejus kôt amnhĩ xunhwỳr pa nhũm rĩ Ijaew amnhĩ to hapu nẽ kormã hkôt amnhĩ xunhwỳ. Ã mẽ kot amnhĩ nhĩpêx anhỹr kaxyw. Jakamã kwa kêr ka mẽ ri ja hã amnhĩ to jarkrar o ri mẽ hkôt apa hkêt nẽ. Mẽ pahpyrà nẽ mẽ kot Jejus kôt amnhĩ xunhwỳr mã xwỳnh kênã.
25 Porque não quero, irmãos, que vocês ignorem este mistério, para que não fiquem pensando que são sábios: veio um endurecimento em parte a Israel, até que tenha entrado a plenitude dos gentios.
26 Koja Tĩrtũm nhỹrmã Ijaew piitã ho hkra. Kapẽr ã kagà htũm kot mẽ harẽnh kot:
26 E, assim, todo o Israel será salvo, como está escrito: “O Libertador virá de Sião e afastará de Jacó as impiedades.
27 Nẽ mããnẽn ja:
27 Esta é a minha aliança com eles, quando eu tirar os seus pecados.”
28 Nom arĩ mẽ kãm Jejus mar prãm kêt jakamã te mẽ kot kutã amnhĩ xunhwỳr pyràk o amnhĩ nhĩpêx. Tã ã mẽ kot amnhĩ nhĩpêx anhỹrja ri ka mẽ kamjaja mẽ hpãnhã mẽ apê Tĩrtũm kra. Nom nhũm Tĩrtũm arĩ kãm mẽ hapêê. Na pre amnepê mã kot tanhmã mẽ ho mex to hkukamã tanhmã mẽ hã amnhĩ jarẽnh to. Mẽ hpàr kraxjê mã tanhmã mẽ hã amnhĩ jarẽnh to. Finat Apraãw mẽ Ijak mẽ Jakoja mã mẽ hkanrẽhã mẽ htàmnhwỳjê hã tanhmã amnhĩ jarẽnh to.
28 Quanto ao evangelho, eles são inimigos por causa de vocês; mas quanto à eleição, amados por causa dos patriarcas;
29 Na hte Tĩrtũm mẽmoj tã tanhmã amnhĩ jarẽnh to nẽ ãm hãmri hã amnhĩ jarẽ nẽ amnhĩ jarẽnh xà hkôt tanhmã hipêx to. No na hte mẽmoj tã amnhĩ jarẽnh tã gaa nẽ ho hamakêtkati hkêt nẽ. Rỳ hpãnhã axtem tanhmã hipêx to hkêt nẽ. Na hte mẽmoj tã amnhĩ jarẽnh xà hkôt tanhmã hipêx to. Tã ra amnepê mã kot Ijaew o mex ã amnhĩ jarẽnh jakamã koja nhỹrmã mẽ ho mex rax nẽ ã mẽ hipêx anhỹrja o hamakêtkati hkêt nẽ.
29 porque os dons e a vocação de Deus são irrevogáveis.
30 No mẽ kajaja mẽ apê Ijaew kêt xwỳnhjaja. Amnepêm na ka prem ajaxwỳja Tĩrtũm kôt amnhĩ nhĩpêx kêt nẽ. Tã nhũm mẽ akamã ukaprĩ nẽ kãm mẽ ajapê nẽ. Ka mẽ ra harẽnh ma nẽ hkôt amnhĩ xunhwỳ nẽ hkôt amnhĩ nhĩpêx mex nẽ. No ãm Ijaew kukwak ri. Mẽ kot kapẽr kôt amnhĩ nhĩpêx o pa hkêt jakamã nhũm Tĩrtũm mẽ hpãnhã nhãm mẽ amã amnhĩ to amnhĩrĩt nẽ mẽ ato mex rax nẽ. Jakamã te Ijaew kukwak ri mẽ amex nẽ ri mẽ apa pyràk.
30 Porque assim como no passado vocês foram desobedientes a Deus, mas agora alcançaram misericórdia à vista da desobediência deles,
31 Tã koja nhỹrmã kot mẽ anhĩpêxta pyrà nẽ Ijaew ho hkra. Nẽ mẽ apyrà nẽ mẽ kamã ukaprĩ nẽ. Mẽ kot mẽ apyrà nẽ amnhĩ kaxyw Kra hkôt hamaxpẽr xwỳnhjaja nhũm mẽ apyrà nẽ mẽ ho hkra nẽ mẽ ho mex nẽ.
31 assim também estes agora foram desobedientes, para que também eles alcancem misericórdia, à vista da que foi concedida a vocês.
32 Mẽ apê Ijaew kêt xwỳnhjaja nẽ mẽ ixpê Ijaew mẽ pahte axpẽn pyràk. Na pu htem pahpiitã Tĩrtũm kapẽr piitã hkôt amnhĩ nhĩpêx rãhã ho ri papa hkêt nẽ. Tã kot puj mẽ tee ri ja hã amnhĩ pumu nẽ amnhĩ to kuwỳ nhũm mẽ pama nẽ amarĩ mẽ pakamã ukaprĩ nẽ mẽ pahto mex nẽ.
32 Porque Deus encerrou todos na desobediência, a fim de mostrar a sua misericórdia a todos.
33 Tĩrtũmja àhpumunh tỳx o àhpumunh tỳx. Nẽ ukaprĩ ho ukaprĩ nẽ mex o mex. Mẽ pahtõ na pu uràk nẽ ã amnhĩ nhĩpêx anhỹr o papa? Nà amrakati kumrẽx. Nẽ mẽ pahtõ na pahte Tĩrtũm jamaxpẽr kôt omunh? Nà mẽ pahte hamaxpẽr kôt omunh kêt.
33 Ó profundidade da riqueza, tanto da sabedoria como do conhecimento de Deus! Quão inexplicáveis são os seus juízos, e quão insondáveis são os seus caminhos!
34 Kapẽr ã kagà htũm kot ja jarẽnh kot:
34 “Pois quem conheceu a mente do Senhor? Ou quem foi o seu conselheiro?
35 Nẽ mẽ pahtõ kot puj we kãm pakapẽr nẽ kãm: “Kwa Tĩrtũm. Ra ixte amã mẽmoj nhõrta pãnhã kwa amnhĩ xwar inhmã mẽmoj gõ.” Anẽ.
35 Ou quem primeiro deu alguma coisa a Deus para que isso lhe seja restituído?”
36 Tãm na pre amnhĩ kaxyw mẽmoj piitã ho kator pa. Nẽ ãm pix kukwak ri na mẽmoj piitã htĩr nẽ pa. Jakamã kwa pu mẽ kãm mex o mex ã mãn harẽnh rãhã ho ri papa.
36 Porque dele, e por meio dele, e para ele são todas as coisas. A ele seja a glória para sempre. Amém!

Ler em outra tradução

Comparar com outra

Estude este capítulo no WhatsApp

Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Romanos 11, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.