Mateus 26
Tĩrtũm kapẽr ã kagà nyw (APNNT) vs NTLH
1 Tã nhũm Jejus mẽ ixte hkôt ixpa ho ixpa xwỳnhjê mã ujarẽnh pa nẽ mẽ inhmã:
1 Quando Jesus acabou de ensinar essas coisas, disse aos discípulos:
2 —E kot puj mẽ axte pahtã apkati axkrut hãmri nhũm arĩgro pê Pas kato. Jakamã koja mẽ piitã amnepêm Tĩrtũm kot Ejit nhõ xwỳnhjê pê mẽ pakukamã mẽ panhĩgêtjê kator mã hamaxpẽr nẽ hã hkĩnh kaxyw Jerujarẽ hwỳr akuprõ. Kamã koja mẽ ixpynê nẽ pĩ kahpa hã inhô nẽ ixpĩ. Koja mẽ tokyx ã inhĩpêx anẽ. Anẽ.
2 — Vocês sabem que daqui a dois dias vai ser comemorada a
3 Rôm nhũm Jerujarẽ kamã patre krãhtũmjê mẽ Ijaew pigêtjaja patre maati Kajpasja nhõrkwỹ kamã axpẽn wỳr akuprõ.
3 Os chefes dos sacerdotes e os líderes judeus se reuniram no palácio de Caifás, o Grande Sacerdote ,
4 — ausente —
4 e fizeram um plano para prender Jesus em segredo e matá-lo.
5 — ausente —
5 Eles diziam: — Não vamos fazer isso durante a festa, para não haver uma revolta no meio do povo.
6 Tã nhũm Jejus kormã krĩ pê Petãn kamã Simãw nhõrkwỹ kamã apkur o nhỹ. Simãwja na pre hkà kro xàpêr tỳx o pa nhũm Jejus ra arĩgro hõ hã akupỹm hkà ho mex. Hãmri nẽ akupỹm õ krĩ hwỳr pôj nẽ õrkwỹ hwỳr tẽ nẽ kuri apkur o nhỹ.
6 — ausente —
7 Hãmri nhũm mẽhõ nija hpôx ã omu nẽ hamaxpẽr o:
7 — ausente —
8 Hãmri pa mẽ ixte Jejus kôt ixpa ho ixpa xwỳnhjaja tee ri ã kot hipêx anhỹr ã omu nẽ axpẽn mã:
8 Ao verem aquilo, os discípulos ficaram zangados e disseram: — Que desperdício!
9 Kop apu ma kot o htẽm nẽ ho wẽnê nẽ hpãnhã kàxpore ho rax kumrẽx nẽ hamỳnh nẽ ho mẽ kêp amrakati xwỳnhjê nhĩpêx par o nhỹx ja kãm mex nẽ. Kwa mo na we ã amnhĩ nhĩpêx anhỹr kêt nẽ? Anẽ.
9 Esse perfume poderia ter sido vendido por uma fortuna, e o dinheiro, dado aos pobres.
10 Hãmri nhũm Jejus amnhĩ tã mẽ inhma nẽ mẽ inhmã:
10 Mas Jesus, sabendo o que eles diziam, disse:
11 Mẽ kêp amrakati xwỳnhjaja koja mẽ arĩ mẽ akôt pa rãhã nẽ. Ka mẽ amã mẽmo arĩgro hã tanhmã mẽ ho ajuta hto hprãm nẽ tanhmã mẽ ho ajuta hto nẽ mẽ kãm mẽmoj gõ. No pa kot paj ri mẽ akôt ixpa ka mẽ ixto mex ry ho apa hkêt nẽ. Kot paj tokyx mẽ apiitã mẽ are.
11 Pois os pobres estarão sempre com vocês, mas eu não.
12 Ixtyk nhũm mẽ kot ijaxàr kukamã na ã ixkuxwa anẽ. Ãm hãmri na ã inhĩpêx anẽ.
12 O que ela fez foi perfumar o meu corpo para o meu sepultamento.
13 ãm hãmri na pa mẽ amã kot ã inhĩpêx anhỹrja jarẽ. Koja mẽ krĩ piitã hkôt axpẽn mã ijarẽnh ã kagà kamã ijarẽnh o pa nẽ kamã nija kot ã inhĩpêx anhỹr kamã harẽ nẽ kuma. Anẽ.
13 Eu afirmo a vocês que isto é verdade: em qualquer lugar do mundo onde o
14 Tã nhũm Jut Kariotja. Kêp mẽ ixpê Jejus kôt ixpa ho ixpa xwỳnh pê 12 hõ htã ra tanhmã hamaxpẽr to nẽ axtem nẽ Satanasti nhỹ hã ma patre krãhtũmjê hwỳr tẽ nẽ tanhmã Jejus o mẽ mar to nẽ mẽ kãm:
14 Então um dos doze discípulos, chamado Judas Iscariotes, foi falar com os chefes dos sacerdotes.
15 —E ot pa mẽ amã Jejus jarẽnh o tẽ. Xà kot paj mẽ amã hã amỹnê ka mẽ hpãnhã inhmã amnhĩre nà? Anẽ.
15 Ele disse: — Quanto vocês me pagam para eu lhes entregar Jesus? E eles lhe pagaram trinta moedas de prata.
16 Hãmri nẽ mẽ kãm Jejus pynênh kaxyw tãnopxar o ri hkôt ri pa. Mẽ kot mar o ri pa xwỳnhjê hkàx ã unênh nẽ ma mẽ hwỳr o htẽm kaxyw.
16 E daí em diante Judas ficou procurando uma oportunidade para entregar Jesus.
17 Tã nhũm mẽ hkĩnh pê Pasja kato. Amnepêm kormã Ejit kãm mẽ pa ri na pre mẽ inhĩgêtjaja ôwêhti hkrare hkwỳ hpa nẽ ho anẽ nẽ kuku. Tĩrtũm kot ja hã mẽ omunh nẽ Ejit nhõ xwỳnhjê nê mẽ kator kaxyw nhũm prem ã amnhĩ nhĩpêx anẽ. Tã mẽ ixpê mẽ hkanrẽhã mẽ htàmnhwỳjaja na pa htem arĩ amgrà mẽ arĩgro pê Pasja ã axpẽn wỳr akuprõ nẽ jam ijamaxpẽr pê mẽ uràk nẽ ôwêhti hkrare hkwỳ pa nẽ pãwti kaxkrit kêt kãm kuku. Jakamã pa mẽ ixte Jejus kôt ixpa ho ixpa xwỳnhja wa axkrut nẽ Jejus wỳr tẽ nẽ amnhĩ tã hkukja nẽ kãm:
17 No primeiro dia da Festa dos Pães sem Fermento , os discípulos chegaram perto de Jesus e perguntaram: — Onde é que o senhor quer que a gente prepare o jantar da
18 Hãmri nhũm wa kãm:
18 Ele respondeu:
19 Hãmri nhũm wa kuma nẽ ma Jerujarẽ hwỳr tẽ. Nẽ hwỳr axà hãmri nẽ ra kot wa kãm mẽmoj jarẽnh xà hkôt mẽmoj piitã omu hãmri nẽ mẽ ixkutêp mẽõ hã àpênh o wa xa.
19 Os discípulos fizeram como Jesus havia mandado e prepararam o jantar da Páscoa.
20 Tã nhũm kamàt pa mẽ Jejusja kôt ixkreta wỳr ixpôx pa nẽ hwỳr agjê nẽ ixàpkur kaxyw ixkrĩ. Mẽ ixte Jejus kôt ixpa ho ixpa xwỳnhjê pê 12jaja pa mẽ ixpiitã Jejus kutã ixàpkur o ixkrĩ.
20 Quando anoiteceu, Jesus e os doze discípulos sentaram para comer.
21 Hãmri nhũm Jejus tanhmã mẽ inhĩõ jarẽnh to nẽ mẽ inhmã:
21 Durante o jantar Jesus disse:
22 Hãmri pa mẽ tee ri kuma nẽ ixkaprĩ htỳx nẽ. Hãmri nẽ axpẽn pãnhã amnhĩ tã hkukja nẽ kãm:
22 Eles ficaram muito tristes e, um por um, começaram a perguntar: — O senhor não está achando que sou eu; está?
23 Hãmri nhũm mẽ inhmã:
23 Jesus respondeu:
24 Tĩrtũm kapẽr ã kagà htũm ra kot ixkukamã harẽnh xà hkôt koja mẽ tanhmã ixto rax nẽ ixpĩ. Nom kot mẽ kãm ixtã àmnênh mã xwỳnhta hêxta waa nẽ. Ã kot amnhĩ nhĩpêx anhỹrja mỳrapê koja amnhĩ xà htỳx kãm hamak rax kumrẽx. Kop apu aa õ mãmãj nhõxà hkre rũm kator kêt ronhỹx ja kãm mex nẽ. Anẽ.
24 Pois o
25 Hãmri nhũm Jut Kariot kot mẽ kãm hã àmnênh mã xwỳnhta hãmri amnhĩ tã kuma nẽ kãm:
25 Então Judas, o traidor, perguntou: — Mestre, o senhor não está achando que sou eu; está? Jesus respondeu:
26 Tã nhũm Jejus pãwti hõ py nẽ Tĩrtũm mã harẽ nẽ mẽ inhmã ho hkry nẽ ho mẽ inhĩpêx pa nẽ mẽ inhmã:
26 Enquanto estavam comendo, Jesus pegou o pão e deu graças a Deus. Depois partiu o pão e o deu aos discípulos, dizendo:
27 — ausente —
27 Em seguida, pegou o cálice de vinho e agradeceu a Deus. Depois passou o cálice aos discípulos, dizendo:
28 — ausente —
28 porque isto é o meu sangue, que é derramado em favor de muitos para o perdão dos pecados, o sangue que garante a
29 ãm hãmri na pa ã mẽ amã amnhĩ jarẽnh anẽ. Kot paj axte wĩhti ho ixkõm kêt rãhã nhũm nhỹrmã inhõ Papaj akupỹn mẽ awỳr inhmẽ. Hãmri pu mẽ akupỹn ixwrỳk xà hã arĩgrota ã pahkĩnh rax kumrẽx. No ãm axtem tanhmã hã pahkĩnh to. Anẽ.
29 Eu afirmo a vocês que nunca mais beberei deste vinho até o dia em que beber com vocês um vinho novo no
30 Hãmri nẽ mẽ ixpiitã ho ixkõm pa nẽ Tĩrtũm mã mex ã gre. Hãmri nẽ ijapôj nẽ hixêt prêk pê Oriwêhti hwỳr ma mra.
30 Então eles cantaram canções de louvor e foram para o monte das Oliveiras.
31 Tã nhũm Jejus tanhmã mẽ ixte hkôt ixpa ho ixpa xwỳnhjê jarẽnh to nẽ mẽ inhmã:
31 E Jesus disse aos discípulos:
32 Nẽ mẽ kot ixpĩr tã kot paj akupỹm ixtĩr. Hãmri nẽ ma akupỹm mẽ akukamã pika pê Garirej wỳr mõ. Kamã kot puj mẽ axte axpẽn pumu. Anẽ.
32 Mas, depois que eu ressuscitar, irei adiante de vocês para a Galileia.
33 Hãmri nhũm Simãw Pêtre tee ri tanhmã mẽ kot amnhĩ nhĩpêx to hkukamã amnhĩ jarẽnhja ma nẽ hkaprĩ nẽ kãm:
33 Então Pedro disse a Jesus: — Eu nunca abandonarei o senhor, mesmo que todos o abandonem.
34 Hãmri nhũm Jejus kãm:
34 Mas Jesus lhe disse:
35 Hãmri nhũm tee ri kuma nẽ axte kãm:
35 Pedro respondeu: — Eu nunca vou dizer que não o conheço, mesmo que eu tenha de morrer com o senhor! E todos os outros discípulos disseram a mesma coisa.
36 Tã nhũm Jejus mẽ inhmã anẽ pa mẽ ma nhỹri mẽ kot kãm “Gesẽm” anhỹr xwỳnhja wỳr mra. Hãmri nhũm mẽ inhmã:
36 Jesus foi com os discípulos para um lugar chamado Getsêmani e lhes disse:
37 Hãmri nẽ mẽ ixkwỳjê ho axkrunẽpxi nẽ amnhĩ kôt mẽ kuwỳ. Simãw Pêtre nẽ Jepetew kra pijakrut pê Xiakre nẽ Juãwja wa nhũm amnhĩ kôt mẽ kuwỳ nhũm mẽ ma hkôt mra. Hãmri nhũm Jejus tee ri mẽ kot tanhmã hipêx tota kukamã hamaxpẽr o hkaprĩ nẽ amnhĩ kamã kahak tỳx nẽ.
37 Então Jesus foi, levando consigo Pedro e os dois filhos de Zebedeu. Aí ele começou a sentir uma grande tristeza e aflição
38 Hãmri nẽ mẽ kãm:
38 e disse a eles:
39 Hãmri nẽ mẽ kurũm htẽm grire nẽ Tĩrtũm mã amnhĩ jarẽnh kaxyw htu mỳr pê tẽm nẽ pikap nõ nẽ kãm:
39 Ele foi um pouco mais adiante, ajoelhou-se, encostou o rosto no chão e orou:
40 Hãmri nẽ kànhmã xa nẽ akupỹm Simãw Pêtreja mẽ hwỳr tẽ nẽ tee ri mẽ omu nhũm mẽ ra õt pa nẽ hikwỹ. Nhũm mẽ omu nẽ Simãw Pêtre mã kãm:
40 Depois voltou e encontrou os três discípulos dormindo. Então disse a Pedro:
41 nẽ ixkutêp amnhĩ to Inhõ Papaj wỳr o akrĩ kê mẽ ixkôt tanhmã mẽ ato htã ka mẽ amã mẽ uma xàj ixkaga hkêt nẽ arĩ mẽ kutã amnhĩ to htỳx nẽ akuhê. Ã mẽ amã mẽ ate amnhĩ nhĩpêx anhỹr prãm nom kormã mẽ amã maa.
41 Vigiem e orem para que não sejam tentados. É fácil querer resistir à tentação; o difícil mesmo é conseguir.
42 Anhỹr o mẽ kãm kapẽr hãmri nẽ akupỹm tẽ nẽ axte Tĩrtũm mã amnhĩ jarẽ nẽ kãm:
42 Pela segunda vez Jesus foi e orou, dizendo:
43 Hãmri nẽ kànhmã xa nẽ Simãw Pêtreja mẽ hwỳr akupỹm tẽ. Nẽ mẽ omu nhũm kê mẽ axte gõr nẽ hikwỹ. Ra mẽ õtxwa htỳx nẽ axte gõr nẽ hikwỹ. Nhũm Jejus tẽ nẽ tee ri mẽ omunh o xa
43 Ele voltou de novo e encontrou os discípulos dormindo. Eles estavam com sono e não conseguiam ficar com os olhos abertos.
44 nom axte tanhmã mẽ kãm nẽ hkêt nẽ. Ãm awjanã nẽ akupỹm tẽ nẽ kê wam kot Tĩrtũm mã amnhĩ jarẽnh xà hkôt axte kãm amnhĩ jarẽ.
44 Jesus tornou a sair de perto deles e orou pela terceira vez, dizendo as mesmas palavras.
45 — ausente —
45 Então voltou até onde os discípulos estavam e perguntou:
46 — ausente —
46 Levantem-se, e vamos embora. Vejam! Aí vem chegando o homem que está me traindo!
47 Nhũm Jejus mẽ kãm kapẽr o ãm rãhã nhũm Jut Kariot pê mẽ inhĩõja hwỳr tẽ. Nẽ amnhĩ kôt mẽ ohtô nẽ hwỳr mẽ o tẽ nhũm mẽ wapohti nẽ kô jamỳ nẽ hkôt o mra. Patre krãhtũm mẽ Ijaew krãhtũmjaja kot Jejus wỳr mẽ rẽnh xwỳnhjaja nhũm mẽ man hkôt Jejus wỳr mra.
47 Jesus ainda estava falando, quando chegou Judas, um dos doze discípulos. Vinha com ele uma grande multidão armada com espadas e porretes, que tinha sido mandada pelos chefes dos sacerdotes e pelos líderes judeus.
48 Na pre ra Jut Kariot amnhĩ kukamã mẽ kãm amnhĩ jarẽnh o:
48 O traidor tinha combinado com eles um sinal. Ele tinha dito: “Prendam o homem que eu beijar, pois é ele.”
49 Hãmri nẽ Jejus wỳr tẽ nẽ kãm:
49 Judas foi até perto de Jesus e disse: — Mestre, que a paz esteja com o senhor! E o beijou.
50 Hãmri nhũm amnhĩ tã omu nẽ kãm:
50 Jesus respondeu: Então eles chegaram, prenderam Jesus e o amarraram.
51 Hãmri nhũm mẽ inhĩõja tee ri ja hã mẽ omu nẽ õ wapo kapa nẽ patre maati mã àpênh xwỳnh kot mẽ hkôt htẽm xwỳnhta mã ho apê. Nẽ kot ho hkrã nhĩpônh mã tã kuhpaw nẽ upôk rũm hamak nhĩkjê pix krãhta.
51 Mas um dos que estavam ali com Jesus tirou a espada, atacou um empregado do Grande Sacerdote e cortou uma orelha dele.
52 Hãmri nhũm Jejus omu nẽ nê kãm kapẽr nẽ kãm:
52 Aí Jesus disse:
53 Xà kot paj amnhĩ to Tĩrtũm wỳ nhũm ãm inhma nẽ tanhmã jajê pê ixpytàr to hkêt nẽ? Nà kot paj amnhĩ to kuwỳ nhũm ixwỳr kapẽr o mẽ wrỳk xwỳnhjê rẽnh kurê kumrẽx nhũm mẽ ohtô rax kumrẽx nẽ wrỳ nẽ mẽ kêp ixpytà.
53 Você não sabe que, se eu pedisse ajuda ao meu Pai, ele me mandaria agora mesmo doze exércitos de anjos?
54 Nom kot paj ã amnhĩ to hwỳr anhỹr kêt nẽ. Tĩrtũm kapẽr ã kagà htũm kot amnepêm ixkukamã ã mẽ kot inhĩpêx anhỹr ã mẽ harẽnh jakamã kwãr mẽ mãmrĩ Tĩrtũm kãm hprãm xà hkôt ã inhĩpêx anẽ. Anẽ.
54 Mas, nesse caso, como poderia se cumprir aquilo que as
55 Hãmri nẽ hpãnhã mẽ kot unênh xwỳnhjê mã kapẽr nẽ mẽ kãm:
55 Depois Jesus disse para aquela gente:
56 Tã nom ra Tĩrtũm kapẽr ã kagà htũm kamã Tĩrtũm nhỹ hã mẽ kapẽr xwỳnh kot mẽ akukamã mẽ ajarẽnh nẽ mẽ atã kagà xà hkôt na ka mẽ ri ã inhĩpêx anẽ. Anẽ.
56 Mas tudo isso está acontecendo para se cumprir o que os Então todos os discípulos abandonaram Jesus e fugiram.
57 Nhũm pre Ijaew krãhtũmjê mẽ Tĩrtũm kapẽr tũm o mẽ ahkre xwỳnhjaja ra patre maati Kajpas nhõrkwỹ hwỳr akuprõ nẽ Jejus kutêp hkrĩ. Hãmri nhũm mẽ kot unênh xwỳnhjaja ma mẽ hwỳr o tẽ.
57 Os homens que prenderam Jesus o levaram até a casa do Grande Sacerdote Caifás, onde estavam reunidos alguns mestres da Lei e alguns líderes judeus.
58 Hãmri nẽ mẽ hwỳr ho axà nẽ hkôt gjêx pa. Nhũm Simãw Pêtre mẽ hkôt hapu hã mẽ htãnopxar o tẽ nẽ kĩtare hwỳr axà nẽ pôristi nhĩhkô hã nhỹ. Hãmri nẽ tee ri Jejus kukamã hamaxpẽr o nhỹ nẽ hamaxpẽr o:
58 Pedro seguiu Jesus de longe até o pátio da casa do Grande Sacerdote. Entrou e sentou-se com os guardas para ver como aquilo ia terminar.
59 Hãmri nhũm patre krãhtũmjê mẽ juistijaja kãm Jejus pĩr prãm tỳx nẽ. Jakamã na prem Ijaew wa ho hamẽxkrut nẽ axpẽn kôt tanhmã mẽ kãm ho hêx to nhũm mẽ kot hã wa mar nẽ ra hpĩr kaxyw mẽ pikuprõnh xwỳnhjê kapi.
59 Os chefes dos sacerdotes e todo o Conselho Superior estavam procurando alguma acusação falsa contra Jesus a fim de o condenar à morte.
60 Jakamã nhũm prem axpẽn pãnhã mẽ hwỳr mra nẽ tanhmã ho hêx to. Nom axpẽn kôt harẽnh kêt nẽ. Ãm ahpỹnhã tanhmã ri harẽnh to nom wahõ wa axkrut nẽ axpẽn kôt harẽnh kêt nẽ. Jakamã nhũm mẽ tee ri hã mẽ kuma.
60 Mas não puderam encontrar nada contra ele, embora muitos se levantassem para dizer mentiras a respeito dele. Afinal dois homens se apresentaram
61 —Nà na pre tanhmã Tĩrtũm mã amnhĩ jarẽnh xà hã ixkre jarẽnh to nẽ harẽnh o: “Kot paj nhỹrmã inhmã ixkreja grành par prãm nẽ kugrà hãmri nẽ ãm ixtã apkati axkrunẽpxi pix nẽ akupỹm hipêx pa. Ja kaxyw ixàhpumunh tỳx.” Anhỹr o na amnhĩ jarẽ pa wa kuma.
61 e disseram: — Este homem afirmou: “Eu posso destruir o Templo de Deus e construí-lo de novo em três dias.”
62 Anhỹr o mẽ kãm ho hêx. Hãmri nhũm patre maatija wa kuma nẽ kànhmã xa nẽ Jejus mã kapẽr nẽ kãm:
62 Aí o Grande Sacerdote se levantou e perguntou a Jesus: — Você não vai se defender desta acusação?
63 Nom nhũm amarĩ mẽ kãm xa nẽ mẽ kãm tanhmã nẽ hkêt nẽ. Hãmri nhũm patre maatija tee ri omu nẽ axte kãm kapẽr nẽ kãm:
63 Mas Jesus ficou calado. Então o Grande Sacerdote tornou a perguntar: — Em nome do Deus vivo, eu exijo que você diga para nós: você é o
64 Hãmri nhũm tã hprĩ hã mẽ kãm amnhĩ jarẽ nẽ mẽ kãm:
64 Jesus respondeu:
65 Hãmri nhũm patre maatija tee ri ã kot amnhĩ jarẽnh anhỹr ã kuma nẽ kamã gryk tỳx nẽ. Hãmri nẽ gryk xàj kêp patre maati hã ê kapa nẽ hkaxônh pa nẽ kumẽ nẽ hkwỳjê mã kãm:
65 Aí o Grande Sacerdote rasgou as suas próprias roupas e disse: — Ele
66 Jakamã e kwa tanhmã kot puj mẽ hipêx to? Anẽ.
66 Então, o que resolvem? Eles responderam: — Ele é culpado e deve morrer!
67 Hãmri nẽ tanhmã hipêx kati hto. Mẽ hkwỳjaja hkuk kuhtô nẽ ĩhkra ho htak nhũm mẽ hkwỳjaja ĩhkra hpo ho htak nẽ hã hpẽr o axkẽ nẽ kãm:
67 Em seguida cuspiram no rosto de Jesus e deram bofetadas nele. E os que batiam nele
68 —E apê Tĩrtũm Kra hã ate amnhĩ jarẽnh jakamã mãn uràk nẽ axàhpumunh tỳx. Jakamã e mẽ kot atak xwỳnhta nhĩxi jarẽ pa mẽ ama. Anẽ.
68 diziam: — Ei, Messias, adivinhe para nós quem foi que bateu em você!
69 Rôm nhũm Simãw Pêtre arĩ kĩtare kamã nhỹ. Hãmri nhũm mẽ kãm àpênh xwỳnh nitita omu nẽ hprĩ hã omunh kurê kumrẽx. Hãmri nẽ kãm:
69 Pedro estava sentado lá fora no pátio, quando uma das empregadas chegou perto dele e disse: — Você também estava com Jesus da Galileia.
70 Hãmri nhũm tee ri amnhĩ tã kuma nẽ kãm mẽ uma xàj mẽ kãm amnhĩ tã aprã nẽ kãm:
70 Mas ele negou diante de todos, dizendo: — Eu não sei do que é que você está falando.
71 Hãmri nẽ mẽ umaj kànhmã xa nẽ tẽ nẽ kĩtare hwỳr hakwakrem ahte mẽ hkàx ã xa. Tã nhũm hpãnhã hõja omu nẽ hã mẽ kãm:
71 Depois foi para a entrada do pátio. Outra empregada o viu e disse às pessoas que estavam ali: — Ele estava com Jesus de Nazaré.
72 Hãmri nhũm amnhĩ tã kuma nẽ kãm:
72 Pedro negou outra vez, respondendo: — Juro que não conheço esse homem!
73 Tã nhũm mẽ hkwỳjaja hwỳr mra nẽ kãm kapẽr nhũm tanhmã mẽ kãm kapẽr to nhũm mẽ kuma nẽ kãm:
73 Pouco depois, os que estavam ali chegaram perto de Pedro e disseram: — O seu modo de falar mostra que, de fato, você também é um deles.
74 Hãmri nhũm tee ri mẽ kuma mẽ kãm amnhĩ tã àprãr kãm hihtỳx nẽ mẽ kãm:
74 Então Pedro disse: — Juro que não conheço esse homem! Que Deus me castigue se não estou dizendo a verdade! Naquele instante o galo cantou,
75 Hãmri nhũm Simãw Pêtre kuma nẽ ra Jejus kot hkukamã krãhyre hkàr kêt ri kot hã amnhĩ aprãr o axkrunẽpxi hã harẽnhta mã hamaxpẽr kurê kumrẽx. Hãmri nẽ kànhmã hakry hpar o tẽ nẽ hkaprĩ htỳx kumrẽx nẽ kĩtare pê kato nẽ tẽ nẽ awry hã xa nẽ mỳr rax nẽ. Matêwre 26.69-75|src="Pal06B.tif" size="col" ref="MAT 26.75"
75 e Pedro lembrou que Jesus lhe tinha dito: “Antes que o galo cante, você dirá três vezes que não me conhece.” Então Pedro saiu dali e chorou amargamente.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Mateus 26, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.