Lucas 20
Tĩrtũm kapẽr ã kagà nyw (APNNT) vs ARA
1 Nhũm arĩgro hõ hã nhũm Jejus kê axte Tĩrtũm mã amnhĩ jarẽnh xà hã ixkreja wỳr axà nẽ mẽ ahkre ho nhỹ. Tanhmã mẽ kot amnhĩ nhĩpêx to nẽ nhỹrmã Tĩrtũm mẽ wa kuri htĩr tũm nẽ pa hã mẽ kãm kapẽr o nhỹ. Hãmri nhũm Ijaew nhõ pahijê mẽ mẽ kot Tĩrtũm kapẽr tũm o mẽ ahkre xwỳnhjê mẽ mẽ õ patre krãhtũmjaja hêx rom mar o kuhê.
1 Aconteceu que, num daqueles dias, estando Jesus a ensinar o povo no templo e a evangelizar, sobrevieram os principais sacerdotes e os escribas, juntamente com os anciãos,
2 Hãmri nẽ kãm:
2 e o arguiram nestes termos: Dize-nos: com que autoridade fazes estas coisas? Ou quem te deu esta autoridade?
3 Hãmri nhũm mẽ kãm:
3 Respondeu-lhes: Também eu vos farei uma pergunta; dizei-me:
4 Finat Juãw Paxisja ã kot paj mẽ akukja. Mẽhõ nhỹ hã na pre mẽ hkrã kumrãr o pa? Xà amnhĩ krã hkôt nà xà Tĩrtũm nhỹ hã? E mẽ atõ inhmã harẽ. Anẽ.
4 o batismo de João era dos céus ou dos homens?
5 — ausente —
5 Então, eles arrazoavam entre si: Se dissermos: do céu, ele dirá: Por que não acreditastes nele?
6 — ausente —
6 Mas, se dissermos: dos homens, o povo todo nos apedrejará; porque está convicto de ser João um profeta.
7 Hãmri nẽ kãm:
7 Por fim, responderam que não sabiam.
8 Hãmri nhũm mẽ kuma nẽ mẽ kãm:
8 Então, Jesus lhes replicou: Pois nem eu vos digo com que autoridade faço estas coisas.
9 Nhũm Jejus arĩ Ijaew nhõ pahijê mã kapẽr. Nẽ mẽ kot tanhmã hipêx to hkukamã mẽ kãm tanhmã amnhĩ jarẽnh to. No ãm amnhĩ tã kuxi nẽ mẽ kãm awjarẽ nẽ mẽ kãm:
9 A seguir, passou Jesus a proferir ao povo esta parábola: Certo homem plantou uma vinha, arrendou-a a lavradores e ausentou-se do país por prazo considerável.
10 —Tã nhũm ra hkà hpa. Nom nhũm hpur nhõ dõnja kormã krĩ hõ kamã ri hã ujahkre ho ri pa. Tã kuri kãm àpênh xwỳnhjê hõja nhũm akupỹm mẽ hwỳr kumẽ. Mẽ kot kãm kwỳ nhõr nhũm ma kot kãm o mõr kaxyw ma mẽ hwỳr kumẽ nhũm ma mẽ hwỳr mõ. Mõõ nẽ mẽ hwỳr pôj nhũm mẽ omu nẽ axtem nẽ unê nẽ htak nẽ akupỹm hano nhũm ma akupỹm ỹ kamã mõ.
10 No devido tempo, mandou um servo aos lavradores para que lhe dessem do fruto da vinha; os lavradores, porém, depois de o espancarem, o despacharam vazio.
11 Hãmri nẽ pôj nhũm õ patrãwja tee ri omu nẽ hpãnhã ja mẽ nhũm ma mẽ hwỳr mõ. Mõõ nẽ mẽ hwỳr pôj nhũm kê wem mã ho anẽ nẽ unê nẽ htak nẽ akupỹm hano nhũm wamta pyrà nẽ ma akupỹm ỹ kamã mõ.
11 Em vista disso, enviou-lhes outro servo; mas eles também a este espancaram e, depois de o ultrajarem, o despacharam vazio.
12 —Hãmri nhũm kê axte hkôt ja mẽ nhũm ma mẽ hwỳr mããnẽn mõ. Ma mẽ hwỳr mõ nẽ pôj nhũm mẽ te ho wamta wa hipêx pyràk o hipêx nẽ unê nẽ htak rax nẽ amnhĩ nê hano nẽ pur nê kapôt ã kumẽ. Hãmri nhũm ma akupỹm mããnẽn ỹ kamã mõ.
12 Mandou ainda um terceiro; também a este, depois de o ferirem, expulsaram.
13 Nhũm mẽ õ patrãw tee ri mẽ omu nẽ hamaxpẽr o: “Hêxta waa nẽ. Tanhmã kot paj amnhĩ nhĩpêx to? Nà kot paj mẽ hwỳr ixkra mãn mẽ. Inhmã hapê htã kot paj mẽ hwỳr kumẽ kê ma mẽ hwỳr mõ. Hãmri nhũm mẽ kêp ixkra hã omu nẽ tanhmã ixpê ho hkêt nẽ. Nẽ tã inhmã kãm inhõja kwỳ gõ.” Anhỹr o hamaxpẽr hãmri nẽ ma mẽ hwỳr kumẽ nhũm ma mẽ hwỳr mõ.
13 Então, disse o dono da vinha: Que farei? Enviarei o meu filho amado; talvez o respeitem.
14 —Tã ra mẽ hwỳr hpôx o mõ nhũm mẽ amỳm amnhĩ wỳr omu nẽ kêp hkra hã omu nẽ hã axpẽn mã amỹnê nẽ axpẽn mã: “E onẽj hpur nhõ dõn krata tẽ. Koja nhỹrmã õ papaj mỳr pê amnhĩm pur ã pyka pytà nẽ ho õ. Kwa pu mẽ hpĩr kurê kumrẽx nẽ kêp hpurja o panhõ. E tokyj pu mẽ kupĩ ri.” Anẽ.
14 Vendo-o, porém, os lavradores, arrazoavam entre si, dizendo: Este é o herdeiro; matemo-lo, para que a herança venha a ser nossa.
15 —Hãmri nhũm tẽ nẽ mẽ hwỳr pôj nhũm mẽ unê nẽ pur nê ho kato nẽ ma o tẽ nẽ kupĩ. Ã mẽ ujarẽnh kot anhỹr. Anẽ.
15 E, lançando-o fora da vinha, o mataram. Que lhes fará, pois, o dono da vinha?
16 Koja ma mẽ hwỳr mõ hãmri nẽ mẽ himex pa. Hãmri nẽ hpãnhã hpur ã nhãm mẽmojjê rẽ nhũm mẽ tã kãm hamãr mex o pa. Anẽ.
16 Virá, exterminará aqueles lavradores e passará a vinha a outros. Ao ouvirem isto, disseram: Tal não aconteça!
17 Hãmri nhũm mẽ kuma nẽ mẽ omunh o xa. Nẽ mẽ omunh pê mẽ no kagàr mã mẽ kãm kapẽr nẽ mẽ kãm:
17 Mas Jesus, fitando-os, disse: Que quer dizer, pois, o que está escrito:
18 Nhũm pre ã Jejus mẽ kãm te kêp kẽn maati pyràk o mẽ kãm amnhĩ jarẽnh anẽ. Hãmri nẽ axte amnhĩ tã kuxi nẽ mẽ kãm axte kẽn jarẽnhta pyrà nẽ mẽ kãm:
18 Todo o que cair sobre esta pedra ficará em pedaços; e aquele sobre quem ela cair ficará reduzido a pó.
19 Nhũm pre ã Jejus mẽ kãm ujarẽnh kãm mẽ harẽnh anẽ. Hãmri nhũm Tĩrtũm kapẽr tũm o mẽ ahkre xwỳnhjê mẽ mẽ õ patre krãhtũmjaja kot mẽ kãm kẽn jarẽnh o te mẽ tãm harẽnh pyràkja ma nhũm ja mẽ kêp omnuj tỳx nẽ. Jakamã nhũm mẽ kãm Jejus pynênh nẽ haxàr prãm nẽ. Nom amnhĩ tã kãm mẽ kot mar o kuhê xwỳnhjê puma nẽ.
19 Naquela mesma hora, os escribas e os principais sacerdotes procuravam lançar-lhe as mãos, pois perceberam que, em referência a eles, dissera esta parábola; mas temiam o povo.
20 Hãmri nhũm Tĩrtũm kapẽr tũm o mẽ ahkre xwỳnhjê mẽ mẽ õ patre krãhtũmjaja Jejus tãnopxar o kuhê. Hãmri nẽ ra amnhĩ wỳr mẽmy hkwỳ hã karõ nẽ mẽ kãm:
20 Observando-o, subornaram emissários que se fingiam de justos para verem se o apanhavam em alguma palavra, a fim de entregá-lo à jurisdição e à autoridade do governador.
21 Hãmri nhũm mẽ kuma nẽ mẽ kãm:
21 Então, o consultaram, dizendo: Mestre, sabemos que falas e ensinas retamente e não te deixas levar de respeitos humanos, porém ensinas o caminho de Deus segundo a verdade;
22 Kwa mẽ inhmã mẽmoj jarẽ. Rõm nhõ pahihti kot mẽ pahte kãm kàxpore hkwỳ nhõr ã mẽ pahpê Ijaew mã karõta. Kwa xà we ja amã mex nà? Xà kot pu mẽ kãm kugõ nà xà kot pu mẽ kãm õr kêt nẽ? E kwa mẽ inhmã tanhmã harẽnh to. Anẽ.
22 é lícito pagar tributo a César ou não?
23 Nhũm prem ã hêx rom kãm kapẽr anhỹr tã nhũm ra mẽ hamaxpẽr ã mẽ omu nẽ mẽ kãm:
23 Mas Jesus, percebendo-lhes o ardil, respondeu:
24 —E mẽ atõ anhõ kàxpore htỳxre japêr nẽ inhmã hõ gõ pa omu. Anẽ.
24 Mostrai-me um denário. De quem é a efígie e a inscrição? Prontamente disseram: De César. Então, lhes recomendou Jesus:
25 Hãmri nhũm mẽ kuma nẽ mẽ kãm:
25 Dai, pois, a César o que é de César e a Deus o que é de Deus.
26 Nhũm pre ã Jejus mẽ kãm kapẽr anẽ nhũm mẽ piitã mar o kuhê. Nhũm mẽ kot hêx rom kãm kapẽr mã xwỳnhjaja amnhĩ jaêr pê ã kot kàxpore jarẽnh anhỹrja ma. Hãmri nẽ tee ri axte mẽmoj tã hkukjêr nhũm kot pahi Sesti kwỳm ri kot tanhmã harẽnh to kaxyw ãm tee ri tanhmã hkukjêr to kaprỳ. Hãmri nẽ axte tanhmã kãm nẽ hkêt nẽ ãm akryk omunh pê mar o kuhê.
26 Não puderam apanhá-lo em palavra alguma diante do povo; e, admirados da sua resposta, calaram-se.
27 Tã nhũm Satusew nhõ xwỳnh kwỳjaja. Mẽ kot akupỹm mẽ htĩr mã hamaxpẽr kêt jakamã mẽ htyk nẽ mẽ hapêx ã mẽ hkamnhĩx. Jakamã na prem tanhmã axpẽn mã Jejus jarẽnh to nẽ axpẽn mã:
27 Chegando alguns dos saduceus, homens que dizem não haver ressurreição,
28 —Pa Jejus? Kwa mẽ inhmã mẽmoj jarẽ. Na pre finat Mojesja Tĩrtũm nhỹ hã mẽ panhĩgêt mã ã karõ anẽ. Mẽ hkra hkêt rãhã mẽ pa nẽ mẽ htyk xwỳnhjaja nhũm mẽ harẽnh o:
28 perguntaram-lhe: Mestre, Moisés nos deixou escrito que, se morrer o irmão de alguém, sendo aquele casado e não deixando filhos, seu irmão deve casar com a viúva e suscitar descendência ao falecido.
29 Jakamã kwa ga mẽ ixujarẽnh ma. Koja mẽ kot axpẽn to htõ xwỳnhjaja kêp 7. Nhũm kot waja mẽhõ ho hprõ nẽ wa pa nhũm kamã hkra hkêt rãhã ty. Nhũm hkôt htõ hõta hpãnhã hprõ ho hprõ
29 Ora, havia sete irmãos: o primeiro casou e morreu sem filhos;
30 nẽ wa axpẽn to pa. Nhũm mããnẽn ty. Kamã hkra hkêt rãhã ty.
30 o segundo e o terceiro também desposaram a viúva;
31 —Nhũm htõ hõta. Haxwỳja hpãnhã tãm o hprõ nẽ wa axpẽn to pa grire nhũm haxwỳja kamã hkra hkêt rãhã ty. Hãmri nhũm htõ hkwỳjaja piitã nija pyxi nẽ axpẽn pãnhã ho hprõ hpa. No ãm mẽhõ kamã hkra hkêt rãhã ra htyk pa.
31 igualmente os sete não tiveram filhos e morreram.
32 Hãmri nhũm mẽ hprõta mẽ hkôt amnhĩ to hapu nẽ ty.
32 Por fim, morreu também a mulher.
33 Tã Tĩrtũm kot akupỹm nhỹrmã mẽ ho htĩr ronhỹx nhỹ nhỹx kêp nija mjên kumrẽx? Ra piitã kot ho hprõ kênã. E mẽ inhmã ja jarẽ. Anẽ.
33 Esta mulher, pois, no dia da ressurreição, de qual deles será esposa? Porque os sete a desposaram.
34 Hãmri nhũm Jejus mẽ kãm:
34 Então, lhes acrescentou Jesus: Os filhos deste mundo casam-se e dão-se em casamento;
35 No mẽ kot Tĩrtũm kôt amnhĩ xunhwỳr xwỳnhjaja na htem ty hãmri nẽ Tĩrtũm nhõ krĩ kamã kuri axte kãm hprõ hprãm kêt nẽ ri pa. Rỳ ni japêr nẽ kãm mjên prãm kêt nẽ ri pa.
35 mas os que são havidos por dignos de alcançar a era vindoura e a ressurreição dentre os mortos não casam, nem se dão em casamento.
36 Hãmri nẽ Tĩrtũm kapẽr o mẽ wrỳk xwỳnhjê pyrà nẽ axte htyk kêt nẽ. Ãm htĩr tũm rãhã nẽ pa ho pa. Tĩrtũm ra akupỹm kot mẽ ho htĩr jakamã koja mẽ kêp hkra nẽ kuri htĩr tũm nẽ mex nẽ pa ho pa nẽ axte kãm hprõ rỳ mjên prãm kêt nẽ ri pa.
36 Pois não podem mais morrer, porque são iguais aos anjos e são filhos de Deus, sendo filhos da ressurreição.
37 —Nom mẽ ate akupỹm mẽ htĩr mã ajamaxpẽr kêt ã harẽnhja kot paj mẽ amã harẽ. Amnepêm na pre Tĩrtũmja pĩ hpôk kamã Mojes mã kapẽr nẽ kãm:
37 E que os mortos hão de ressuscitar, Moisés o indicou no trecho referente à sarça, quando chama ao Senhor o Deus de Abraão, o Deus de Isaque e o Deus de Jacó.
38 Kêp apu arĩ mẽ htyk rãhã nhỹx pre ã mẽ harẽnh anhỹr kêt nẽ. Nhỹx pre mẽ harẽnh o: “Amnepêm Apraãw nẽ hkra nẽ htàmnhwỳ mẽ htĩr ri ixpê mẽ õ Tĩrtũm na pa pre.” Anhỹr o nhỹx pre mẽ harẽ. Nom na pre ã amnhĩ jarẽnh anhỹr kêt nẽ. Mẽ pamã te Apraãwja mẽ htyk nẽ mẽ hapêx pyràk. Nom nhũm prem ra Tĩrtũm ri akupỹm htĩr nẽ mex nẽ pa ho pa. Tã ka htem Tĩrtũm kapẽr kwỳm ri akupỹm mẽ htĩr kêt ã mẽ harẽnh o apa. Anẽ.
38 Ora, Deus não é Deus de mortos, e sim de vivos; porque para ele todos vivem.
39 Nhũm pre ã Jejus mẽ kãm kapẽr anẽ. Hãmri nhũm Tĩrtũm kapẽr tũm o mẽ ahkre ho mẽ pa xwỳnh kwỳjaja kuma nẽ tee ri axte tanhmã kãm nẽ hprãm kaprỳ nẽ kãm:
39 Então, disseram alguns dos escribas: Mestre, respondeste bem!
40 Hãmri nhũm mẽ axte mẽmoj tã hkukjêr kêt nẽ. Tanhmã kot wem amnhĩ to nẽ hamaxpẽr o hakre? Na prem ãm tee ri kãm hamaxpẽr o hakrenh prãm kaprỳ ho kuhê. Jejus kot mẽmoj piitã hkukamã àhpumunh tỳx o àhpumunh tỳx.
40 Dali por diante, não ousaram mais interrogá-lo.
41 Tã nhũm Jejus kànhmã xa nẽ amnhĩ tã tanhmã mẽ kot mar o kuhê xwỳnhjê hkukjêr to. Nom te nhãm mẽhõ hã mẽ hkukjêr pyrà nẽ mẽ kãm:
41 Mas Jesus lhes perguntou: Como podem dizer que o Cristo é filho de Davi?
42 Na pre Tawi Tĩrtũm kapẽr kwỳ hã kagà nẽ tanhmã harẽnh to. Tĩrtũm mex ã mẽ grer xàja kwỳ kamã harẽ nẽ hã kagà nẽ hã kagà ho:
42 Visto como o próprio Davi afirma no livro dos Salmos:
43 Kot paj mẽ kot kãm akurê xwỳnh piitã mẽ unênh pa nẽ awỳr mẽ o mra nẽ anhĩhkram mẽ haxàr pa.” Anhỹr o pre kãm kapẽr. Anẽ.
43 até que eu ponha os teus inimigos por estrado dos teus pés.
44 Na pre ã Tawija Tĩrtũm kot Kris mã kapẽr jarẽnh anẽ. Mẽ kajaja na ka htem ãm kêp Tawi kanrẽhã tàmnhwỳ pix ã ri axpẽn mã harẽnh o ri apa. No kêt Tawi na pre kêp õ Pahihti hã harẽnh o pa. Anẽ.
44 Assim, pois, Davi lhe chama Senhor, e como pode ser ele seu filho?
45 Nhũm pre ã Jejus mẽ kãm kapẽr anẽ nhũm mẽ piitã mar o kuhê. Hãmri nhũm hpãnhã hkôt mẽ pa ho mẽ pa xwỳnhjê mã kapẽr nẽ mẽ kãm:
45 Ouvindo-o todo o povo, recomendou Jesus a seus discípulos:
46 Na htem mẽ piitã mẽ kot mẽ hã hpijaàm kaxyw mẽ ê mex pix kãm ri pa. Nẽ mẽ kãm mẽ piitã mẽ kot amnhĩm mẽ rũnh xwỳnh ã mẽ harẽnh o mẽ paja na mẽ kãm hprãm. Nẽ mẽ panhõ Tĩrtũm kapẽr o mẽ ahkre xà hã ixkre kamã mẽ kãm amnhĩ to rũnh xwỳnhjê hkrĩ xà mex pix ã na mẽ kãm mẽ hkrĩ hprãm. Nẽ mẽmoj tã mẽ hkĩnh ã arĩgro hã nhũm htem mẽ apkur xà hã ixkre hwỳr akuprõ nẽ mẽ kãm mẽ kot amnhĩ to rũnh xwỳnhjê hkrĩ xà mex pix ã mẽ kãm mẽ hkrĩ hprãm. Ã na htem amnhĩ nhĩpêx anhỹr o pa.
46 Guardai-vos dos escribas, que gostam de andar com vestes talares e muito apreciam as saudações nas praças, as primeiras cadeiras nas sinagogas e os primeiros lugares nos banquetes;
47 —Nẽ mẽ kêp mẽ mjên htyk xwỳnhjê ho ajuta ho pa hã amnhĩ jarẽnh tã ãm amnhĩ to hêx nẽ axtem nẽ mẽ nokupyr pê mẽ kêp mẽ hikukrêx piitã ho hapêx par o pa. Nẽ mẽ kêp mẽ õrkwỹ pytà. Nẽ mẽ hêx rom te tãm mẽ kot amnhĩ nhĩpêx pyrà nẽ Tĩrtũm mã amnhĩ jarẽnh japjêê ho kuhê. Mỳrapê koja mẽ mex kêt nẽ. Koja Tĩrtũm tanhmã ja hã mẽ hipêx to rax nẽ. Jakamã kwa kêr ka mẽ ã mẽ kot amnhĩ nhĩpêx anhỹr xwỳnhjê hkôt amnhĩ nhĩpêx o apa hkêt nẽ. Ãm kwarĩ ho kwarĩ. Anẽ.
47 os quais devoram as casas das viúvas e, para o justificar, fazem longas orações; estes sofrerão juízo muito mais severo.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Lucas 20, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.