Romanos 9
Apinayé NT (APN_WBT) vs NTLH
1 Nẽ na pa tee ri ixkwỳ Ijaew kot tanhmã amnhĩ nhĩpêx to ho pa hã mẽ omu nẽ ixkaprĩ nẽ. Ixpyrà nẽ mẽ kêp Ijaew tã ixkĩnhã amnhĩ kaxyw Kris kôt hamaxpẽr kêt jakamã nhũm Kris tee ri kãm mẽ hamakêtkati nẽ àmnhĩx ri mẽ pa hprãm kaprỳ. Pa tee ri mẽ hkukamã ijamaxpẽr nẽ ixkaprĩ nẽ ri ixpa. Nẽ aa ixkaprĩ ixpê kator kêt kumrẽx. Mẽ kot inhmã mẽ hkĩnh kêt ã amnhĩ tã ijarẽnh tã inhmã mẽ hkĩnh kênã. Ãm hãmri na pa ã amnhĩ jarẽnh anẽ. Tĩrtũm Karõ kot ja hã ixpumunh mex nẽ inhmã: —Nà ãm hãmri na ka amã mẽ hkĩnh ã amnhĩ jarẽ. Anẽ.
1 O que eu digo é verdade. Sou de Cristo e não minto; pois a minha consciência, que é controlada pelo Espírito Santo, também me afirma que não estou mentindo.
2 — ausente —
2 Sinto uma grande tristeza e uma dor sem fim no coração
3 Mẽ kêp ixkwỳ na mẽ. Mẽ ixpàr kraxja ãm pixi mex. Tã nhũm mẽ ixkĩnhã amnhĩ kaxyw Kris kôt hamaxpẽr kêt jakamã kop ãm Tĩrtũm kot mẽ nê kuwy hwỳr pa inhmẽnh ronhỹx ja inhmã mex. Nhỹx pa kãm: —Kwa Tĩrtũm. Amnhĩ nê kuwy hwỳr ixkwỳjê rẽnh kêt nẽ. Inhmã mẽ hapê htỳx kumrẽx. Mẽ hpãnhã pa mãn mẽ nê hwỳr inhmẽ nà. Anhỹr o nhỹx pa kãm ixkapẽr. Nom kot paj amnhĩ to ã ixàhwỳr anhỹr kaprỳ. Tĩrtũm kot mẽ kamã ukaprĩ htã no nhũm mẽ amnhĩ kaxyw Kris mã hamaxpẽr kêt jakamã tanhmã koja amnhĩ to nẽ mẽ hpãnhã pa mẽ nê kuwy wỳr inhmẽ nhũm mẽ ixrom kuri htĩr tũm nẽ pa ho pa? Mẽ kot hkôt amnhĩ xunhwỳỳre hã.
3 por causa do meu povo, que é minha raça e meu sangue. Para o bem desse povo, eu mesmo poderia desejar receber a maldição de Deus e ficar separado de Cristo.
4 Mẽ ixpê Ijaew nhĩgêtjaja na pre Tĩrtũm amnepê mã mẽ ho mex rax nẽ. Nẽ kãm mẽ ho hkra hprãm nẽ. Nhũm prem tanhmã kot amnhĩ nhĩpêx mex to hã no ho omunh o pa. Nẽ hirã htỳx kãm ri pa hã omu nhũm mẽ kãm: —E kot kaj mẽ ixkapẽr ma nẽ ixkôt amnhĩ nhĩpêx o ri apa. Hã kot paj mẽ akôt ixpa ho ixpa nẽ mẽ ato mex nẽ ka mẽ axpẽn kanrẽhã axàmnàr rax nẽ. Hãmri pa mẽ amã pika mex gõ ka mẽ kamã ajamakêtkati nẽ axàmnhĩx ri apa ho apa. Anhỹr o mẽ kãm kapẽr. Hãmri nẽ mẽ kaxyw Mojes mã tanhmã kapẽr to nẽ mẽ kaxyw kãm mẽmoj piitã hã karõ. Mẽ kot tanhmã amnhĩ tomnuj to hãmri nẽ tee ri ja hã amnhĩ pumunh nẽ tanhmã amnhĩ to Tĩrtũm wỳr to nhũm kot mẽ mar nẽ mẽ nê ja ho hapêx par kaxyw. Finat Mojes kot amnhĩ xô ri mẽ kãm ujarẽnh nhũm mẽ kot mar nẽ hkôt amnhĩ nhĩpêx mex o ri pa kaxyw.
4 Eles são o povo escolhido por Deus; ele os tornou seus filhos e repartiu a sua glória com eles. Deus fez suas alianças com eles e lhes deu a lei , a verdadeira maneira de adorar e as promessas.
5 Mẽ ixkukamã mẽ ixpãmjaja. Apraãw nẽ Ijak nẽ Jako kanrẽhã mẽ hkra nẽ mẽ htàmnhwỳjaja na pre mẽ. Mẽ hwỳr na pre Tĩrtũmja Kra Jejus Kris mẽ nhũm mẽ hwỳr wrỳ nẽ mẽ kamã ĩ ho ĩ ho kator jakamã haxwỳja kêp Ijaew na pre. Kêp Mẽpahpãm nẽ mex o mex nẽ hihtỳx o hihtỳx tã Ijaew wỳr wrỳ nẽ mẽ kamã kato. Hãmri nhũm Ijaew kêt xwỳnhjaja harẽnh ma nẽ tee ri hamaxpẽr nẽ hamaxpẽr o: —Hêxta waa nẽ. Kêp ãm Jejus mẽ papa kamã mãn kator ronhỹx mẽ pamã mex kumrẽx. Anẽ.
5 Eles são descendentes dos patriarcas ; e, como ser humano, Cristo pertence à raça deles. Que Cristo, que é o Deus que governa todos, seja louvado para sempre! Amém !
6 No nhũm kormã Ijaew hwỳr wrỳk kêt ri nhũm Tĩrtũm ra kot mẽ ho hkra kaxyw mẽ hã amnhĩ jarẽ nhũm mẽ hkwỳja kãm ja prãm kêt nẽ hkaga. Tã xà na pre Tĩrtũm kot mẽ ho hkra hã amnhĩ jarẽnh ã amnhĩ to hêx? Nà aa hêx kêt kênã kot kêt ri mẽmoj tã amnhĩ jarẽ nẽ hã amnhĩ to hêx. Jakamã na pre mẽ hkwỳjaja hkwỳjê rom hkaga hkêt nẽ nhũm amnhĩ tã mẽ omu nẽ mẽ ho hkra. Nom mẽ piitã mẽ ho hkra hkêt nẽ. Mẽ hkwỳjaja kot hkaga jakamã nhũm ãm mẽ hkwỳjê pix o hkra.
6 Eu não estou dizendo que a promessa de Deus tenha falhado. De fato, nem todos os israelitas fazem parte do povo de Deus.
7 Nẽ finat Apraãwja na pre hkanrẽhã hkra nẽ htàmnhwỳ xohtô nẽ. Tã xà na pre Tĩrtũm htàmnhwỳ piitã mẽ ho hkra hã amnhĩ jarẽ? Nà mẽ piitã ã mẽ harẽnh anhỹr kêt nẽ. Ãm mẽ hkwỳjê pix na pre mẽ ho hkra hã mẽ harẽ. Apraãw kra Ijak kôt hkanrẽhã htàmnhwỳ pixjaja nhũm kot mẽ ho hkra hã mẽ harẽ.
7 Nem todos os descendentes de Abraão são filhos de Deus. Pois Deus disse a Abraão: “Por meio de Isaque é que você terá os descendentes que eu lhe prometi.”
8 Nẽ Apraãw kormã hprõ kamã hkra hkêt ri na pre kãm àpênh xwỳnh kamã hkra nhũm kato nẽ myre nẽ hixi pê Ismael. Nom kêp Apraãw prõ kumrẽx kamã hkra hkêt. Prõ kuprỳ kamã hkra na pre. Tã nhũm Tĩrtũm kãm hkra kumrẽx kukamã harẽ nẽ kãm: —E kot paj ma tẽ hãmri nẽ mẽmo arĩgro hã akupỹn awỳr tẽ nhũm ra aprõ hpijagri nhũm war akra myre. Anẽ. Tã nhũm hprõ Saraja htujarô. Nẽ gaa nẽ hpijagri nhũm hkraja myre. Hixi pê Ijak. Kêp Apraãw prõ kamã hkra jakamã Tĩrtũm nom kêp Apraãw kra kumrẽx. Jakamã hkra Ijak kanrẽhã htàmnhwỳjaja na pre Tĩrtũm kot mẽ ho hkra hã mẽ harẽ. Ra kot Apraãw mã ja hã amnhĩ jarẽnh xà hkôt.
8 Isso quer dizer que os que são considerados como os verdadeiros descendentes de Abraão são aqueles que nasceram como resultado da promessa de Deus, e não os que nasceram de modo natural .
9 — ausente —
9 Pois, quando fez a promessa, Deus disse a Abraão o seguinte: “No tempo certo eu voltarei, e Sara, sua mulher, terá um filho.”
10 Tã nhũm Ijakja hprêk nẽ Repek o hprõ. Nẽ gaa nẽ ra haxwỳja wa hkra nhũm hkraja wa ahpo nẽ kato nẽ wa hamẽ my. Kot wa pê Ejau nhũm kot hapu pê Jako.
10 E mais ainda: os dois filhos de Rebeca tinham o mesmo pai, o nosso antepassado Isaque. Mas, para que a escolha de um deles fosse completamente de acordo com o plano de Deus, o próprio Deus disse a Rebeca: “O mais velho será dominado pelo mais moço.” Disse isso antes de eles nascerem e antes de fazerem qualquer coisa, boa ou má. Assim ficou confirmado que é de acordo com o seu plano que Deus escolhe aqueles que ele quer chamar , sem levar em conta o que eles tenham feito.
11 Nom nhũm kormã wa kator kêt ri nhũm Tĩrtũm wa hkukamã tanhmã wa harẽnh to. àhpumunh xà hkôt wa katorxà mã wa harẽ nẽ kãm: —E kot paj amã war akra wa hkukamã tanhmã wa harẽnh to ka inhma. Nà koja wa kato nẽ gaa nẽ hprêk hãmri nhũm kot haputa amnhĩ to rax o kot wa jakre. Anẽ. Kot wata koja kot hapu kĩnhã amnhĩ to grire nẽ ri pa nhũm ã wa hkukamã wa harẽnh anẽ. Kãm wa kot tanhmã amnhĩ nhĩpêx to hprãm xà hkôt ã wa harẽnh anẽ. Kormã wa kot tanhmã amnhĩ tomnuj to rỳ tanhmã amnhĩ to mex to hã kot wa omunh kêt tã kãm hprãm xà hkôt ã wa hkukamã wa harẽnh anẽ.
11 — ausente —
13 Tĩrtũm kapẽr ã kagà htũm kot wa harẽnh nẽ wa hã kagà kot:
13 Como dizem as Escrituras Sagradas : “Eu escolhi Jacó, mas rejeitei Esaú.”
14 Mãn ka mẽ Tĩrtũm kot ã wa harẽnh anhỹrja ma nẽ ajamaxpẽr o: —Tk. Kwa ja mexti hã. Mo na pre hamẽ wa hkanrẽhã wa hkra nẽ wa htàmnhwỳ piitã ho hkra hkêt nẽ? Anẽ. Kwa mẽ ã ajamaxpẽr anhỹr kêt nẽ. Tĩrtũm na hte kãm hprãm xà hkôt tanhmã mẽ panhĩpêx to ho pa pu mẽ kot tanhmã mẽ panhĩpêx to hã omu nẽ ãm omu nẽ amnhĩ tã tanhmã kãm nẽ hkêt nẽ.
14 O que vamos dizer, então? Que Deus é injusto? De modo nenhum!
15 Na pre finat Mojes mã amnhĩ jarẽnh o:Anhỹr o kãm amnhĩ jarẽ.
15 Pois ele disse a Moisés: “Terei misericórdia de quem eu quiser; terei pena de quem eu desejar.”
16 Nom tanhmã mẽ pahte amnhĩ nhĩpêx to hã mẽ pahpumunh kôt na hte mẽ pakamã ukaprĩ hkêt nẽ. Ãm tãm kãm hprãm xà hkôt na hte tanhmã mẽ pakamã ukaprĩ hto ho pa.
16 Portanto, tudo isso depende não do que as pessoas querem ou fazem, mas somente da misericórdia de Deus.
17 Amnepê mã Ejit kãm mẽ õ pahihti Paraohti hwỳr na pre Mojes mẽ nhũm ma hwỳr mõ nẽ kãm tanhmã Tĩrtũm kapẽr jarẽnh to nẽ kãm: —E Tĩrtũm na awỳr inhmẽ pa mõ. Tãm na pre apê Ejit nhõ xwỳnhjê nhõ pahi kaxyw axãm. Akrã hihtỳx tã nhũm mẽ kaxyw axãm. Tã ra xatã àhpumunh tỳx o tanhmã anhĩpêx to. Krĩ piitã hkôt ri mẽ pa xwỳnhjaja kot atã harẽnh mar nẽ àhpumunh o àhpumunh ã omunh kaxyw. Tã ixte amã ja jarẽnh kaxyw na pre awỳr inhmẽ pa man awỳr mõ. Anẽ.
17 Porque, como está escrito nas Escrituras Sagradas, Deus disse a Faraó: “Foi para isto mesmo que eu pus você como rei, para mostrar o meu poder e fazer com que o meu nome seja conhecido no mundo inteiro.”
18 Ã na hte Tĩrtũm kãm hprãm xà hkôt tanhmã mẽ panhĩpêx anhỹr to ho pa. Jao mẽ hkwỳjê kamã ukaprĩ ho pa. No mẽ hkwỳjaja nhũm tee ri mẽ hkrã hihtỳx ã mẽ omu nẽ ãm mẽ omu nhũm mẽ amnhĩ krã hkôt ri tanhmã amnhĩ tomnuj to ho ri pa.
18 Portanto, Deus tem misericórdia de quem ele quer e endurece o coração de quem ele quer.
19 Nẽ kot kaj mẽ atõ Tĩrtũm kot ã mẽ hipêx anhỹrja ã harẽnh ma nẽ tanhmã hã ixkukjêr to nẽ inhmã: —Kwa na xep hte Tĩrtũm ahpỹnhã tanhmã mẽ hipêx to. Nẽ mẽ hkwỳjê kamã ukaprĩ ho pa nẽ mẽ hkwỳjaja mẽ hkrã hihtỳx ã mẽ omu nẽ ãm mẽ omu nẽ mẽ kamã ukaprĩ hkêt nẽ. Jakamã kwa mo na hte mẽ kot amnhĩ tomnuj xwỳnh ã mẽ harẽ? Tãm kot ã mẽ hipêx anhỹr kênã kot kêt mẽ kot amnhĩ tomnuj xwỳnh ã mẽ harẽ. Anhỹr o ajamaxpẽr japêr.
19 Algum de vocês vai me dizer: “Se é assim, como é que Deus pode encontrar culpa nas pessoas? Quem pode ir contra a vontade de Deus?”
20 Kwa mẽ ri ã atỳx Tĩrtũm jarẽnh anhỹr kêt nẽ. E pa mẽ amã ejẽp jarẽ ka mẽ inhma. Xà kot mẽhõ gyw kwỳ ho amnhĩm poti nhĩpêx nhũm tee ri amnhĩ tã omu nẽ amnhĩ tã tanhmã kãm kapẽr to nẽ kãm: “Tk. Kwa mon ka ri ã inhĩpêx anẽ?” Anhỹr o amnhĩ tã kãm kapẽr? Nà koja kãm tanhmã nẽ hkêt nẽ.
20 Mas quem é você, meu amigo, para discutir com Deus? Será que um pote de barro pode perguntar a quem o fez: “Por que você me fez assim?”
21 Hipêx xwỳnh kãm hprãm xà hkôt kot ã hipêx anhỹr kênã kot kêt amnhĩ tã kãm akir. Koja amnhĩm gyw kwỳ kakwỳ nẽ ho poti ho axkrut nẽ hipêx. Nẽ hõ ho muxre. Ho mex kumrẽx nhũm xa. Nhũm ihõja mã ho anẽ nẽ hipêx no ãm wamta kĩnhã ho hanhàjti nhũm omnajti nẽ xa. No ãm tãm kot hamẽ wa hipêx prãm xà hkôt wa hipêx kênã.
21 Pois o homem que faz o pote tem o direito de usar o barro como quer. Do mesmo barro ele pode fazer dois potes: um pote para uso especial e outro para uso comum.
22 Tã na hte ã Tĩrtũm mẽ panhĩpêx anẽ. Te poti pynajre pyrà nẽ mẽ pahkwỳjê nhĩpêx nhũm mẽ kãm kapẽr mar prãm kêt nẽ htỳx ri tanhmã amnhĩ tomnuj to ho ri pa. Hãmri nhũm amnhĩ tã mẽ omu nẽ te amnhĩ nê mẽ rẽnh kaxyw pyràk o mẽ hipêx no ãm kormã hamaxpẽr o: —Nà kot paj nhỹrmã mẽ kot amnhĩ tomnuj mỳrapê mẽ ho ijapêx pa nhũm mẽ piitã ja hã ixpumu nẽ inhmã ixàhpumunh o ixàhpumunh ã ijarẽ. Nẽ inhmã mẽmoj punuj piitã hkĩnh kêt kumrẽx ã axpẽn mã ijarẽ. Anẽ.
22 E foi isso o que Deus fez. Ele quis mostrar a sua ira e tornar bem-conhecido o seu poder. Assim suportou com muita paciência os que mereciam o castigo e que iam ser destruídos.
23 Nom na hte jajê rom mẽ pahkwỳjê nhĩpêx o te poti mexta nhĩpêx pyrà nẽ amnhĩ kaxyw mẽ paxunhwỳ nẽ mẽ pahto hkra kaxyw. Nẽ mẽ pajarẽnh o: —Nà koja mẽ amnhĩ kaxyw Ixkra Jejus mã hamaxpẽr nẽ hkôt amnhĩ xunhwỳ pa ja hã mẽ omu nẽ mẽ kamã ixukaprĩ ho ri ixpa. Nẽ mẽ ho mex pê mẽ kutã inhnojarêt rãhã ho ri ixpa. Hãmri nhũm mẽ nhỹrmã Ixkra mẽ wa ixri htĩr tũm nẽ mex nẽ pa ho pa. Kot paj ã mẽ ho mex anẽ nhũm mẽ amnhĩ tã ixpumu nẽ inhmã inhmex o inhmex ã ijarẽnh o pa. Anẽ. Ã na hte Tĩrtũm ahpỹnhã mẽ pahpiitã mẽ panhĩpêx anẽ.
23 Ele quis também mostrar como é grande a sua glória , que ele derramou sobre nós, que somos aqueles de quem ele teve pena e a quem ele já havia preparado para receberem a sua glória.
24 Nẽ na hte mẽ ixpê Ijaew pix o hkra hkêt nẽ. Na hte mããnẽn mẽ apê Ijaew kêt xwỳnhjê ho hkra.
24 Pois nós somos aqueles que Deus chamou , não somente os que são judeus, mas também os não judeus.
25 Amnepê mã mẽ kãm kapẽr jarẽnh o ri mẽ pa xwỳnhjê hõ pê finat Ojejja na pre te Tĩrtũm tãm kot Ijaew kêt xwỳnhjê jarẽnh pyrà nẽ mẽ harẽnh o:
25 Isso é o que ele diz no Livro de Oseias: “Aqueles que não eram meu povo eu chamarei de ‘meu Povo’. A nação que eu não amava chamarei de ‘minha Amada’.
26 — ausente —
26 E no mesmo lugar onde foi dito: ‘Vocês não são o meu povo’, ali eles serão chamados de ‘os filhos do Deus vivo’.”
27 Hãmri nhũm finat Ijais Ojej pãnhã tanhmã Ijaew jarẽnh to. Ijaisja Tĩrtũm nhỹ hã kapẽr jarẽnh o ri pa xwỳnhjê hõ na pre. Jakamã nhũm Tĩrtũm kãm tanhmã mẽ ijarẽnh to nhũm kuma nẽ ô ri mẽ ixkukamã mẽ inhĩgêxjê mã ujarẽnh o pa nẽ hã kagà. Nẽ hã kagà ho:
27 E Isaías disse a respeito de Israel: “Mesmo que o povo de Israel seja tão numeroso como os grãos de areia da praia do mar, somente alguns deles serão salvos.
28 Anhỹr o mẽ harẽ.
28 Pois o Senhor julgará logo e de uma vez o mundo inteiro.”
29 Nom nhũm kormã ã mẽ harẽnh anhỹr kêt ri nhũm ra wam tanhmã mẽ harẽnh to nẽ mẽ harẽnh o:
29 Como o próprio Isaías tinha dito antes: “Se o Senhor Todo-Poderoso não nos tivesse deixado alguns descendentes, seríamos agora como a cidade de Sodoma, estaríamos destruídos como Gomorra.”
30 Nẽ Ijaew kêt xwỳnhjaja na prem Ijaew pyrà nẽ kãm Tĩrtũm prãm kêt tã Jejus jarẽnh ma nẽ Ijaew rom amnhĩ kaxyw hkôt hamaxpẽr nẽ hkôt amnhĩ xunhwỳ. Hãmri nhũm Tĩrtũm ja hã mẽ omu nẽ mẽ ho hkra nẽ mẽ kot amnhĩ to mex xwỳnhjê hã mẽ harẽ.
30 O que vamos dizer, então? Vamos dizer isto: os não judeus, que não procuravam ser aceitos por Deus, foram aceitos por meio da fé.
31 Hãmri nhũm Ijaew tee ri mẽ kot Jejus kôt amnhĩ xunhwỳr ã mẽ omu nhũm ja mẽ kãm mex kêt nẽ. Hãmri nhũm mẽ hamaxpẽr o: —Tk. Kwa ra mẽ ixte finat Mojes kapẽr kôt amnhĩ nhĩpêx mex o ri mẽ ixpa xwỳnh jakamã koja Tĩrtũm ja hã mẽ ixpumu nẽ mẽ ixte amnhĩ to mex xwỳnhjê hã mẽ ijarẽ nẽ mẽ inhnê mẽ ixte amnhĩ tomnuj rênh pa. No kot paj mẽ Ijaew kêt xwỳnhjê pyrà nẽ Jejus kôt amnhĩ xunhwỳr kêt nẽ. Ãm kwarĩ ho kwarĩ. Anhỹr ã amnhĩ jarẽ. No ãm ã mẽ hamaxpẽr anhỹrja mex kêt. Na prem htỳx Tĩrtũm noo mã kot amnhĩ to mex ã amnhĩ jarẽnh kaprỳ nẽ arĩ ri tanhmã amnhĩ tomnuj to ho ri pa. Te pry kamã kẽn nõr nhũm mẽ kot nhãm nê mẽnh kaxyw hkamnãr nẽ ho amnhĩ par krã hi kukẽnh pyràk o na htem amnhĩ nhĩpêx. Jao amnhĩ krã hkôt tanhmã amnhĩ nhĩpêx to ho pa hprãm xàj te Jejus kapẽrja nhãm amnhĩ nê rẽnh pyràk o hipêx. Jakamã koja mẽ Tĩrtũm nhõ krĩ hwỳr àpir kêt nẽ.
31 Porém o povo de Israel, que procurava uma lei para ser aceito por Deus, não encontrou o que estava procurando.
32 — ausente —
32 E por que não? Porque eles procuravam alcançar isso por meio das suas ações e não por meio da fé. Eles tropeçaram na “pedra de tropeço”,
33 Tĩrtũm kapẽr ã kagà htũm kot ja jarẽnh kot:Nom kẽn kumrẽx jarẽnh kêt nẽ. Na prem Jejus ã kuxi nẽ ã harẽnh anẽ. Ijaew te mẽ kot kẽn nhĩpêx pyràk o Jejus nhĩpêx nẽ amnhĩ kaxyw hkôt hamaxpẽr kêt nẽ axtem nẽ hkaga nẽ ãm kamã gryk pix o ri pata ã nhũm mẽ harẽ. No mẽ kot amnhĩ kaxyw hkôt hamaxpẽr ronhỹx Jejus te kẽn kot mẽ kêp àmnàr pyràk kêt nẽ. Jakamã ã mẽ harẽnh kot anhỹr.
33 como dizem as Escrituras Sagradas : “Vejam! Estou colocando em uma pedra em que eles vão tropeçar, a rocha que vai fazê-los cair. Mas quem crer nela não ficará desiludido.”
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Romanos 9, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.