Mateus 25

Apinayé NT (APN_WBT) vs VC

Sair da comparação
VC Versão Católica
1 Nhũm Jejus arĩ mẽ inhmã kapẽr nẽ mẽ inhmã: —Nẽ mẽ ate Tĩrtũm kôt amnhĩ nhĩpêx o mẽ apa xwỳnhjaja kêr ka mẽ akupỹn amnhĩ wỳr ixkãm ajamak rom nẽ ri apa. Nom mẽ kêp Tĩrtũm prãm nõkati xwỳnhjaja koja mẽ akĩnhã ãm htỳx tanhmã amnhĩ to pix kukamã hamaxpẽr o pa. Te kormã mẽ mjên kêt xwỳnhjaja kot amnhĩ nhĩpêxta pyràk. E pa mẽ amã tanhmã mẽ harẽnh to ka mẽ inhma. Koja kormã mẽ mjên kêt xwỳnh kêp 10jaja ma hkràmnhwỳ mjên mã xwỳnh kutã pry hã mra. Amnhĩ kôt kanê jamỳ nẽ o mra nẽ kutêp pry nhĩkrep hkrĩ.
1 Então o Reino dos céus será semelhante a dez virgens, que saíram com suas lâmpadas ao encontro do esposo.
2 Nhũm mẽ kêp 5jaja hkwỳjê rom amnhĩ kukamã hamaxpẽr mex nẽ kanê kaxyw amnhĩ kôt orti hkwỳ ho mõ. No nhũm mẽ kêp 5 nẽ mẽ hkĩnhã ãm htỳx kanê pix jamỳ nẽ o mra.
2 Cinco dentre elas eram tolas e cinco, prudentes.
3 — ausente —
3 Tomando suas lâmpadas, as tolas não levaram óleo consigo.
4 — ausente —
4 As prudentes, todavia, levaram de reserva vasos de óleo junto com as lâmpadas.
5 Hãmri nẽ mẽ mjên mã xwỳnhja kutêp axpẽn mã kapẽr o hkrĩ. Nhũm tokyx htẽm kêt nhũm mẽ kutêp hkrĩ nẽ gaa nẽ ra õtxwa nẽ gaa nẽ hikwỹ nẽ ra õt pa.
5 Tardando o esposo, cochilaram todas e adormeceram.
6 —Tã nhũm kôt ã kamàt hãmri nhũm mjên mã xwỳnhta hpôx o tẽ. Hãmri nhũm kot hkukamã harẽnh xwỳnhja mẽ õt o mẽ hikwỹ xwỳnhjê mã amỹra nẽ mẽ kãm: “Kwa mẽ hãmri. Ota mjên mã xwỳnhta tẽ. Mẽ tokyx kànhmã akrĩ pu mẽ kutã mra.” Anẽ.
6 No meio da noite, porém, ouviu-se um clamor: Eis o esposo, ide-lhe ao encontro.
7 Hãmri nhũm mẽ hkrã hapôj nẽ kanê hpôk.
7 E as virgens levantaram-se todas e prepararam suas lâmpadas.
8 Nom nhũm mẽ hkwỳjê hkĩnhã õ kanê kaxyw orti ho pa hkêt xwỳnhjaja ra mẽ kêp mẽ kanêja hkaprỳ hpa nhũm mẽ tee ri kot hpôk kaxyw. Hãmri nẽ orti hkwỳ hã hkwỳjê hwỳ nẽ mẽ kãm: “Xê mẽ inhmã orti ho inhõ kanê go.” Anẽ.
8 As tolas disseram às prudentes: Dai-nos de vosso óleo, porque nossas lâmpadas se estão apagando.
9 Nom nhũm mẽ kêp nê nẽ mẽ kãm: “Ma mẽ inhõ kanê kamã orti grire kênã kot pa kêt mẽ amã ho go. Xê mẽ tokyx ma mra nẽ nhỹri amnhĩm hkwỳ japrô mê.” Anẽ.
9 As prudentes responderam: Não temos o suficiente para nós e para vós; é preferível irdes aos vendedores, a fim de o comprardes para vós.
10 Hãmri nhũm mẽ tee ri mẽ kuma nẽ ma amnhĩm hkwỳ japrôr mã ma mra. —Rôm nhũm mjên mã xwỳnhta mẽ hãnh tẽ nhũm kanê kamã arĩ mẽ orti xwỳnhjaja omu nẽ hã jêt kurê kumrẽx. Hãmri nẽ ma hkôt mõn mẽ pikuprõnh xà hã ixkreja wỳr wa hã hkĩnh nẽ apkur kaxyw gjêx pa nhũm mẽ hã kahê. Mẽ gjêx xà hã oreja ra hwỳr hpôx jakamã nhũm mẽ hã kahê.
10 Ora, enquanto foram comprar, veio o esposo. As que estavam preparadas entraram com ele para a sala das bodas e foi fechada a porta.
11 —Tã nhũm ma mẽ kot orti japrôr mã mrar xwỳnhjaja hãmri amnhĩ to hapu nẽ mra nẽ tee ri mẽ hã hakwakre kupê nẽ htatak nẽ tee ri mẽ kãm akir nẽ mẽ kãm: “Xê mẽ inhmã kahê xà mẽ pa mẽ awỳr agjê.” Anẽ.
11 Mais tarde, chegaram também as outras e diziam: Senhor, senhor, abre-nos!
12 Hãmri nhũm hprõ mã xwỳnhta mẽ kuma nẽ mẽ kãm: “Tk. Nà ixte mẽ apumunhre hã kot pa kêt mẽ amã kahê xà mẽ. Kwa mẽ ma akupỹm mra.” Anẽ. Ã mẽ ujarẽnh kot anhỹr. Anẽ.
12 Mas ele respondeu: Em verdade vos digo: não vos conheço!
13 Nhũm pre ã Jejus mẽ inhmã ujarẽnh anẽ. Hãmri nẽ mẽ inhmã: —E kêr ka mẽ te kot amnhĩ kôt orti hkwỳ ho mõr xwỳnhjaja kot amnhĩ nhĩpêx pyràk. Mẽ ate akupỹn ixwrỳk xà hã arĩgro pumunh kêt jakamã kêr ka mẽ apkati mẽ ixkamã ajamak rãhã ho apa. Anẽ.
13 Vigiai, pois, porque não sabeis nem o dia nem a hora.
14 Nhũm Jejus arĩ mẽ inhmã kapẽr nẽ mẽ inhmã: —E kêr ka mẽ ixwakre kamã inhmã tanhmã amnhĩ nhĩpêx mex to ho ri apa pa hpãnhã mẽ amã amnhĩrer mex nẽ. Mẽ ate tanhmã inhmã amnhĩ nhĩpêx to ho apa xà hkôt kot paj mẽ amã amnhĩre. Te mẽhõ my kot kãm mẽ àpênh xwỳnhjê nhĩpêx pyràk. Koja nhỹhỹm nojarêt nẽ kãm mẽ àpênh xwỳnhjê mã hikukrêx piitã hkaga hpa. Õrkwỹ nẽ hpur nẽ hkrit. Ãm mẽmoj piitã mẽ kot wakre kamã kãm hamãr o pa kaxyw mẽ kãm hkaga hpa.
14 Será também como um homem que, tendo de viajar, reuniu seus servos e lhes confiou seus bens.
15 Hãmri nẽ ahpỹnhã mẽ kãm kàxpore hkwỳ gõ. Mẽ kot kutêp kãm tanhmã ho rũnh to kaxyw ahpỹnhã mẽ kãm õr pa. Kot kàxpore pumunh mex xwỳnhja mã nhũm ho 5.000 nẽ kugõ. Nẽ kot hkôt kax pê omunh xwỳnhja mã nhũm ho 2.000 nẽ kugõ. Nẽ kormã kot omunh tỳx kêt xwỳnhja mã nhũm ãm ho 1.000 pix nẽ kugõ. Hãmri nẽ mẽ kãm amnhĩ jarẽ nẽ ma nhỹhỹm mõ.
15 A um deu cinco talentos; a outro, dois; e a outro, um, segundo a capacidade de cada um. Depois partiu.
16 Hãmri nhũm kot ho 5.000 nẽ hamỳnh xwỳnhja kàxporeta py nẽ ma o mõr kurê kumrẽx nẽ tanhmã ho àpênh to ho mõr kãm ra hipy axte ho 5.000 nẽ kumẽ.
16 Logo em seguida, o que recebeu cinco talentos negociou com eles; fê-los produzir, e ganhou outros cinco.
17 Nhũm kot ho 2.000 nẽ hamỳnh xwỳnhja mããnẽn tanhmã ho àpênh to ho mõr kamã ra hipy axte ho 2.000 nẽ kumẽ.
17 Do mesmo modo, o que recebeu dois, ganhou outros dois.
18 Nom nhũm kot ho 1.000 pix nẽ hpyr xwỳnhja wa hkĩnh ã axtem nẽ ma o tẽ nẽ kãm kakwỳ nẽ kamã haxà nẽ hity hpa nẽ ma akupỹm tẽ.
18 Mas, o que recebeu apenas um, foi cavar a terra e escondeu o dinheiro de seu senhor.
19 —Tã nhũm mẽ õ patrãwja akupỹn mõn pôj nẽ mẽ kãm: “E mẽ amnẽ ixwỳr mra nẽ ixte mẽ amã kàxpore ho ixpigrành xwỳnhta jarẽ. Tanhmã na ka prem ixkutêp inhmã hipêx to?” Anẽ.
19 Muito tempo depois, o senhor daqueles servos voltou e pediu-lhes contas.
20 Hãmri nhũm kot ho 5.000 nẽ hpyr xwỳnhta kumrẽx hwỳr tẽ nẽ kãm: “E ota akàxporeta. Ate inhmã ho 5.000 pix nẽ õr tã pa amã ho rax nẽ amã hipy axte ho 5.000 nẽ kumẽ nhũm ho axkamur nẽ ra ho 10.000. Tã ota.” Anhỹr o kãm kapẽr hãmri nẽ kãm kugõ
20 O que recebeu cinco talentos, aproximou-se e apresentou outros cinco: - Senhor, disse-lhe, confiaste-me cinco talentos; eis aqui outros cinco que ganhei.'
21 nhũm amnhĩm hamỳ nẽ omu nẽ hkĩnh nẽ. Hãmri nẽ kãm: “Nà ãm hãmri na ka inhmã ho anẽ. Ixte amã ho 5.000 pix nẽ õr tã ka ra inhmã ho rax jakamã kot kaj apê inhmã mẽ àpênh xwỳnhjê hkrãhtũm. E amnẽ ixwỳr axà pu mẽ apku nẽ pahkĩnh.” Anẽ.
21 Disse-lhe seu senhor: - Muito bem, servo bom e fiel; já que foste fiel no pouco, eu te confiarei muito. Vem regozijar-te com teu senhor.
22 —Hãmri nhũm hpãnhã kot ho 2.000 nẽ hpyr xwỳnhta hwỳr tẽ nẽ õ patrãwta mã kãm: “E ota akàxporeta. Ate inhmã ho 2.000 pix nẽ õr tã pa amã ho rax nẽ amã hipy axte ho 2.000 nẽ kumẽ. Tã ota.” Anẽ.
22 O que recebeu dois talentos, adiantou-se também e disse: - Senhor, confiaste-me dois talentos; eis aqui os dois outros que lucrei.
23 Hãmri nhũm kuma nẽ amnhĩm hamỳ nẽ omu nẽ hkĩnh nẽ. Hãmri nẽ kãm: “Nà ãm hãmri na ka ã inhmã ho rax anẽ. Ixte amã ho 2.000 pix nẽ õr tã ka inhmã ho rax jakamã kot kaj apê inhmã mẽ àpênh xwỳnhjê hkrãhtũm. E amnẽ ajaxwỳja ixwỳr axà pu mẽ apku nẽ pahkĩnh.” Anẽ.
23 Disse-lhe seu senhor: - Muito bem, servo bom e fiel; já que foste fiel no pouco, eu te confiarei muito. Vem regozijar-te com teu senhor.
24 —Tã nhũm kot ho 1.000 pix nẽ hpyr xwỳnhta hapu hã wa hkôt tẽ. Hãmri nẽ õ patrãw mã tanhmã kapẽr to nẽ kãm: “Nà ra ixte apumunh tũm. Pẽr axàhkurê pix kãm na ka hte apa. Nẽ amã akàxpore ho rax nẽ anhõ ho rax pix kukamã ajamaxpẽr o ri apa. Nom mẽ pajaja mẽ ixàpênh rax pix kukwak ri na ka hte akàxpore rax nẽ apa.
24 Veio, por fim, o que recebeu só um talento: - Senhor, disse-lhe, sabia que és um homem duro, que colhes onde não semeaste e recolhes onde não espalhaste.
25 Jakamã na pa inhmã apyma nẽ. Nẽ akàxporeta py nẽ ma o tẽ nẽ kaxyw kre nẽ kamã haxà. Tã ka akupỹn mõn pôj pa ajarẽnh ma hãmri nẽ hkapa nẽ man akupỹn amã o tẽ. Tã ota anhõ 1.000ta.” Anẽ.
25 Por isso, tive medo e fui esconder teu talento na terra. Eis aqui, toma o que te pertence.
26 Hãmri nhũm tee ri kuma nẽ kãm: “Tk. Kwa amã ixpyma nẽ ate ixpumunh mex anhỹr tã na ka ixte amã kàxpore nhõrta pyr nẽ ma ho atẽm. Nẽ mẽ kot mẽ kêp kàxpore jamỳnh o kuhê xà kamã mẽ kãm õr nhũm mẽ ixkutêp tanhmã inhmã ho rax to hkêt nẽ? Pẽr ãm amã kaga nẽ ate amnhĩ tomnu pix o ri apa xwỳnh.” Anẽ.
26 Respondeu-lhe seu senhor: - Servo mau e preguiçoso! Sabias que colho onde não semeei e que recolho onde não espalhei.
27 — ausente —
27 Devias, pois, levar meu dinheiro ao banco e, à minha volta, eu receberia com os juros o que é meu.
28 Hãmri nẽ kêp kàxporeta py nẽ nhãm jam kugõ nẽ kãm: “E amỳ nẽ o tẽ nẽ kot inhmã ho 10.000 nẽ õr xwỳnhta mã agõ. Hãmri nẽ jahti pynê nẽ ma o tẽ nẽ kamàt kô kamã amẽ. Apênh mexti hã. Koja tee amỹra nẽ amnhĩ xà htỳx kamã hamak xàj tee ri amnhĩ nham o axpẽn kamnhar tỳx kaprỳ nẽ rĩ amnhĩ pumu.” Anhỹr o kãm kapẽr nhũm kuma nẽ hpa hã kupy nẽ ma o tẽ. Hãmri nhũm mẽ õ patrãwja mẽ àpênh xwỳnhjê mã kãm: “E mẽ ate ixwakre kamã mẽ axàpênh mex xwỳnhjaja kot paj ã mẽ ato mex rax anẽ ka mẽ akĩnh nẽ. Nom mẽ kot inhmã mẽ àpênh mex kêt xwỳnhjaja kot paj mẽ kêp mẽõ mẽmojta jamỳ nẽ nhãm mẽhõm kugõ nhũm hkaprĩ nẽ.” Anẽ. Ã mẽ ujarẽnh kot anhỹr. Anẽ.
28 Tirai-lhe este talento e dai-o ao que tem dez.
29 — ausente —
29 Dar-se-á ao que tem e terá em abundância. Mas ao que não tem, tirar-se-á mesmo aquilo que julga ter.
30 — ausente —
30 E a esse servo inútil, jogai-o nas trevas exteriores; ali haverá choro e ranger de dentes.
31 Nhũm Jejus arĩ mẽ inhmã kapẽr nẽ mẽ inhmã: —Nẽ kot paj nhỹrmã akupỹn mẽ awỳr wrỳ nhũm Tĩrtũm kapẽr o mẽ wrỳk xwỳnh piitã man ixkôt wrỳ. Kot paj wrỳ nẽ ixpê pahi maati hã ixkrĩ xà maati kamã inhmex nẽ nhỹ.
31 Quando o Filho do Homem voltar na sua glória e todos os anjos com ele, sentar-se-á no seu trono glorioso.
32 Hãmri nẽ Tĩrtũm kapẽr o mẽ wrỳk xwỳnhjê mã anẽ nhũm mẽ ma krĩ piitã hkôt mẽ apiitã mẽ ato pikuprõnh pa nẽ akupỹn ixwỳr mẽ ato hapêx. Pa mẽ apumu nẽ tanhmã mẽ axunhwỳr to. Te ôwêhti jamãr o pa xwỳnh kot ôwêhti kaêx ã motre pumunh nẽ nhãm nê motre xunhwỳr parta pyràk.
32 Todas as nações se reunirão diante dele e ele separará uns dos outros, como o pastor separa as ovelhas dos cabritos.
33 — ausente —
33 Colocará as ovelhas à sua direita e os cabritos à sua esquerda.
34 Hãmri nẽ ixupôk rũm mẽ ate ixkôt amnhĩ xunhwỳr xwỳnhjê mã ixkapẽr nẽ mẽ amã: “E mẽ kajaja kot kaj mẽ amex kumrẽx nẽ ri apa ho apa. Amnepêm kormã mẽmoj piitã hkêt ri na pa pre Inhĩpêêxà mẽ wa mẽ akukamã tanhmã ijamaxpẽr to nẽ mẽ amã mẽmoj mex xunhwỳr rũnh nẽ.
34 Então o Rei dirá aos que estão à direita: - Vinde, benditos de meu Pai, tomai posse do Reino que vos está preparado desde a criação do mundo,
35 Tã ka prem ajapôj hãmri nẽ ixkôt amnhĩ xunhwỳ nẽ tanhmã ixto mex to ho ri apa.
35 for I hungered, and ye gave me to eat; I thirsted, and ye gave me to drink; I was a stranger, and ye took me in;
36 Ã mẽ ate ixto mex anhỹr o ri apa jakamã nhũm inhõ Papajja ixtã mẽ apumu. Tã koja ixtã mẽ ato mex rax nẽ.” Anẽ.
36 naked, and ye clothed me; I was ill, and ye visited me; I was in prison, and ye came to me.
37 —Kot paj ã mẽ ate tãm amnhĩ nhĩpêx xwỳnhjê mã ixkapẽr anẽ. Hãmri ka mẽ tee ri inhma nẽ amnhĩ tã ixkukja nẽ inhmã: “Kwa xà mẽ pajaja na pa prem ã ato mex anẽ? Nà mẽ ixte ã anhĩpêx anhỹr kãm amnhĩ pumunh kêt tã na ka ã mẽ ijarẽnh anẽ. Kwa nhỹri na ka pre amã prãm nẽ apa pa prem apumu nẽ amã mẽmoj gõ ka aku? Nẽ nhỹri na ka pre amã kôr nẽ apa pa prem amã gô hkwỳ ka ho ixkõ?
37 Then shall the righteous answer him saying, Lord, when saw we thee hungering, and nourished thee; or thirsting, and gave thee to drink?
38 Nẽ nhỹri na pa prem apumu nẽ amnhĩ nhõrkwỹ hwỳr awỳ? Rỳ ka pre axê pynajti nẽ apa pa prem amã inhĩnôhkà gõ ka hagjê?
38 and when saw we thee a stranger, and took thee in; or naked, and clothed thee?
39 Nẽ nhỹri na ka pre axà nẽ anhĩkwỹ pa prem apumu nẽ akane? Nẽ nhỹri na prem ajaxà pa mẽ hagjênh xàja wỳr mra nẽ kamã tanhmã ato mex to? Nà mẽ pa hkêt.” Anhỹr o amnhĩ tã ixkukja.
39 and when saw we thee ill, or in prison, and came to thee?
40 Hãmri pa mẽ amã: “Nà mẽ kêp amrakati xwỳnhjaja na pre htem pa pyràk. Tã ka prem mẽ kamã axukaprĩ hã tanhmã mẽ kutã anojarêt to ho ri apa jao te pa tanhmã ixto mex to ho apa pyràk. Ãm hãmri na ka prem ã mẽ ho mex anhỹr o ri apa.” Anẽ. Kot paj ã mẽ ate amnhĩ to mex xwỳnhjê mã ixkapẽr anẽ.
40 And the King answering shall say to them, Verily, I say to you, Inasmuch as ye have done it to one of the least of these my brethren, ye have done it to me.
41 —Hãmri nẽ hpãnhã apke rũm mẽ kot ixkôt amnhĩ xunhwỳr kêt xwỳnhjê mã tanhmã ixkapẽr to nẽ mẽ kãm: “No mẽ kajaja kot paj ixupôk rũm mẽ unhwỳr xwỳnhtajê hkĩnhã mẽ ato mex kêt nẽ. Amnepêm na pre Tĩrtũmja Satanasti mẽ mẽ kot tanhmã kãm amnhĩ nhĩpêx to ho mẽ pa xwỳnhjê mẽ mẽ ho hpimrààtã mẽ kaxyw kuwy rax kumrẽxja nhĩpêx. Mẽ kot amnhĩ tomnuj tỳx mỳrapê nhỹrmã kamã amnhĩ xà htỳx kamã hamak rãhã nẽ pa ho pa kaxyw. Tã kot kaj mẽ ajaxwỳja ma mẽ hkôt hwỳr ajapêx. Mẽ apê Satanasti hkôt mẽ ate amnhĩ nhĩpêx o apa xwỳnh jakamã kot kaj mẽ uràn ma hwỳr ajapêx pa.
41 Then shall he say also to those on the left, Go from me, cursed, into eternal fire, prepared for the devil and his angels:
42 Aa mẽ ate tanhmã ixto mex to hkêt. Na ka pre htem inhmã prãm nẽ ixpa hã ixpumu nom inhmã mẽmoj nhõr kêt nẽ. Nẽ inhmã kôr nẽ ixpa hã ixpumu nom inhmã gô hkwỳ hkêt nẽ.
42 for I hungered, and ye gave me not to eat; I thirsted, and ye gave me not to drink;
43 Nẽ nhỹri ahte ixpa hã ixpumu nom amnhĩ nhõrkwỹ hwỳr ixwỳr kêt nẽ. Nẽ ixê pynajre nẽ ixpa hã ixpumu nom inhmã axê nhõr kêt nẽ. Nẽ ixà nẽ inhĩkwỹ hã ixpumu nom ixkane hkêt nẽ. Nẽ mẽ kot ijaxàr nhũm arĩ ixkrĩ hã ixpumu nom ixwỳr amrar nẽ tanhmã ixto mex to hkêt nẽ. Ã mẽ ate inhĩpêx anhỹr o apa jakamã e mẽ ma kuwy hwỳr apa kurê kumrẽx.” Anẽ. Kot paj ã mẽ kãm ixkapẽr anẽ.
43 I was a stranger, and ye took me not in; naked, and ye did not clothe me; ill, and in prison, and ye did not visit me.
44 Hãmri nhũm mẽ tee ri inhma nẽ amnhĩ tã ixkukja nẽ inhmã: “Kwa nà ã mẽ ijarẽnh anhỹr kêt nẽ. Aa mẽ ixte ã anhĩpêx anhỹỹre hã. Nhỹri na pa prem tanhmã akute hã apumu? Nà aa mẽ ixte nhỹri ã ate amnhĩ nhĩpêx anhỹr ã apumunhre hã.” Anẽ.
44 Then shall *they* also answer saying, Lord, when saw we thee hungering, or thirsting, or a stranger, or naked, or ill, or in prison, and have not ministered to thee?
45 —Koja mẽ ã inhmã amnhĩ tã aprãr anhỹr kaprỳ. Kot paj mẽ kãm: “Nà na ka pre htem mẽ kêp amrakati xwỳnhjê pumu nẽ ãm mẽ omunh o ri apa nẽ mẽ kamã axukaprĩ hkêt nẽ. Ã mẽ hipêx anhỹr jao te pa ã inhĩpêx anhỹr pyràk. Jakamã kwa mẽ tokyx ma kuwy hwỳr ajapêx kurê kumrẽx.” Anẽ. Kot paj ã kuwy hwỳr mẽ hanor anẽ.
45 Then shall he answer them saying, Verily I say to you, Inasmuch as ye have not done it to one of these least, neither have ye done it to me.
46 Hãmri nẽ hwỳr mẽ rẽnh pa nhũm mẽ ma hwỳr hapêx nẽ kamã amnhĩ xà htỳx kãm hamak rãhã nẽ pa ho pa nẽ aa kator kêt kumrẽx. No kêt mẽ ate tãm amnhĩ nhĩpêx o mẽ apa xwỳnhjaja kot kaj mẽ kurom ma Tĩrtũm mẽ wa inhõ krĩ hwỳr api nẽ kamã amex nẽ atĩr tũm nẽ apa ho pa. Kot paj ã ahpỹnhã mẽ apiitã mẽ anhĩpêx anẽ. Anẽ. Nhũm pre ã Jejus akupỹn wrỳk ã amnhĩ kukamã mẽ inhmã ujarẽnh anẽ. Hãmri nẽ mẽ inhmã ujarẽnh pa.
46 And these shall go away into eternal punishment, and the righteous into life eternal.

Ler em outra tradução

Comparar com outra

Estude este capítulo no WhatsApp

Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Mateus 25, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.