João 18
Apinayé NT (APN_WBT) vs NVT
1 Tã nhũm Jejus mẽ ixto Hipêêxà hwỳr pa. Hãmri nẽ ixkreja rũm ma tẽ nẽ Jerujarẽ rũm kato nẽ ma gô pê Kirõ hwỳr tẽ pa mẽ hkôt ixpa ho ixpa xwỳnhjaja ma hkôt mra. Nẽ gô hã rê nẽ hikjê hã mẽ kot mẽmo pĩ hkô hkre xwỳnhja wỳr mra nẽ parpê ixkrĩ hpa.
1 Depois de dizer essas coisas, Jesus atravessou com seus discípulos o vale de Cedrom e entrou num bosque de oliveiras.
2 Na pre hte Jejus xatã hwỳr amnhĩ kôt mẽ ixto pa ho kuhê. Jakamã nhũm Jut Kariot kot mẽ kãm õr mã xwỳnhta ra kot hwỳr mẽ ixpa ho ixkuhê xàta pumunh mex.
2 Judas, o traidor, conhecia aquele lugar, pois Jesus tinha ido muitas vezes ali com seus discípulos.
3 Jakamã pa mẽ hwỳr pôj nẽ ixkrĩ hpa nhũm mẽ mẽ ixwỳr mra. Jut Kariot mẽ pôristijaja. Rõm nhõ xwỳnhjê nhõ pôristijê mẽ patre nhõ pôristijaja nhũm mẽ mẽ ixwỳr Jut Kariot kôt mra. Ijaew nhõ pahijê nhỹ hã mẽ ixwỳr mra. Piitã wapohti jamỳ nẽ pô hpôk nẽ kanê jamỳ nẽ mẽ ixwỳr hpôk o kato.
3 Os principais sacerdotes e fariseus tinham dado a Judas um destacamento de soldados e alguns guardas do templo para acompanhá-lo. Eles chegaram ao bosque de oliveiras com tochas, lanternas e armas.
4 Hãmri nhũm Jejus amnhĩ wỳr mẽ omu nẽ kànhmã xa nẽ ma mẽ kutã tẽ. Jut Kariot kot mẽ kãm õr kaxyw nhũm amnhĩ tã omunh mex jakamã amnhĩ wỳr mẽ omu nẽ ma mẽ kutã tẽ. Hãmri nẽ mẽ hkaxpa nẽ mẽ omunh o xa nhũm Jut Kariot mẽ kuri xa nhũm Jejus mẽ omu nẽ mẽ kãm: —Pa. Mẽmoj japêr na ka mẽ pô hpôk o ri apa? Anẽ. Hãmri nhũm mẽ kãm: —Nà Jejus pê Najare nhõ xwỳnh japêr o na pa mẽ ri ixpa. Anẽ. Hãmri nhũm mẽ kãm: —Tỳ ot pa xa. Pa na ixpê Jejus. Anẽ.
4 Jesus, sabendo tudo que ia lhe acontecer, foi ao encontro deles. “A quem vocês procuram?”, perguntou.
5 — ausente —
5 “A Jesus, o nazareno”, responderam. “Sou eu”, disse ele. (Judas, o traidor, estava com eles.)
6 Hãmri nhũm mẽ kuma nẽ tee ri axpẽn pumu nẽ umaj katẽ ho axkamẽ nẽ kuhê. Nom katẽ ho pikamẽnh o ra rôrôk pa nẽ hikwỹ.
6 Quando Jesus disse: “Sou eu”, todos recuaram e caíram para trás, no chão.
7 Hãmri nẽ kànhmã kuhê hpa nhũm Jejus axte mẽ kãm: —Kwa mẽ inhmã amnhĩ jarẽ. Mẽhõ japêr o na ka mẽ apa? Anẽ. Hãmri nhũm mẽ kãm: —Jejus pê Najare nhõ xwỳnhta japêr o na mẽ ri ixpa kênã. Anẽ.
7 Mais uma vez, ele perguntou: “A quem vocês procuram?”. E, novamente, eles responderam: “A Jesus, o nazareno”.
8 Hãmri nhũm mẽ kãm: —Kwa ra ixte mẽ amã amnhĩ jarẽnh kênã. Paa. Ijapêr o na ka mẽ ri apa. Jakamã kwa kêr ka mẽ ixkôt ri mẽ pa xwỳnhtaja tanhmã mẽ ho hkêt nẽ. Kê mẽ mãmrĩ anhgrà nẽ ma mra.
8 “Já lhes disse que sou eu”, respondeu ele. “E, uma vez que é a mim que vocês procuram, deixem estes outros irem embora.”
9 Anhỹr o mẽ inhnê mẽ kãm kapẽr. Na pre ra ham Hipêêxà mã mẽ ixtã kãm amnhĩ jarẽ nẽ kãm: —Kormã mẽ kamã ixpa ri ate inhmã ixihtỳx xà nhõrta o na pa mẽ htãnopxar mex o ri mẽ hkôt ixpa. Anhỹr o mẽ ixtã kãm amnhĩ jarẽnh jakamã nhũm ã mẽ inhnê mẽ kot unênh mã xwỳnhjê mã kapẽr anẽ.
9 Ele fez isso para cumprir sua própria declaração: “Não perdi um só de todos que me deste”.
10 Hãmri nhũm Simãw Pêtre tee ri Jejus ã mẽ omu hãmri nẽ õ wapo kapa nẽ jam ho apê nẽ ho hamak nhĩkjê krãhta. Mawti jamak krãhta. Mawtija mẽõ patre mã apênh xwỳnhjê hõ na pre nhũm Simãw Pêtre hamak krãhta.
10 Então Simão Pedro puxou uma espada e cortou a orelha direita de Malco, o servo do sumo sacerdote.
11 Hãmri nhũm Jejus ja hã omu nẽ nê kãm kapẽr nẽ kãm: —Tk. Kwa nà amarĩ xa nẽ akupỹm awapota hkàm haxà. Ixte mẽ anê amnhĩ xà htỳx kamã ijamak kaxyw na pa pre Inhĩpêêxà rũm amnẽ mẽ awỳr pika hwỳr wrỳ. Kêt inhmã kãm hprãm xà hkôt pix mã na inhmã tanhmã amnhĩ nhĩpêx to ho ixpa hprãm. Jakamã kwãr mẽ mãmrĩ tanhmã kãm ixto hprãm xà hkôt mãmrĩ tanhmã ixto. Anẽ.
11 Jesus, porém, disse a Pedro: “Guarde sua espada de volta na bainha. Acaso não beberei o cálice que o Pai me deu?”.
12 Tã nhũm pôristi mẽ mẽ hkrãhtũm nẽ mẽõ patre nhõ pôristijaja Jejus pynê nẽ hpa hpre hpa
12 Assim, os soldados, seu comandante e os guardas do templo prenderam Jesus e o amarraram.
13 nẽ ma Anas wỳr o tẽ. Anasja Kajpas piinhõ na pre. Nhũm Kajpas kormã amgràja ã Anas pyrà nẽ kêp mẽõ patre maati.
13 Primeiro, levaram Jesus a Anás, pois era sogro de Caifás, o sumo sacerdote naquele ano.
14 Jakamã na pre ra Ijaew nhõ pahijê mã Jejus jarẽnh o: —Nà kot puj mẽ Jejus pĩr tokyx anẽ. Kê tapxipix ty pu mẽ arĩ mỳrpê pahpiitã pajamakêtkati nẽ ri papa. Anẽ. Jakamã nhũm mẽ Jejus pynê nẽ kormã ma patre maati hwỳr o tẽ.
14 Caifás foi quem tinha dito aos outros líderes judeus: “É melhor que um homem morra pelo povo”.
15 Hãmri pa ixpê Juãw mẽ ixkràmnhwỳ Simãw Pêtre mẽ pa wa ma mẽ hkôt wa tẽ. Nhũm mẽ ra mẽ inhõ patre maati nhõrkwỹ hwỳr Jejus o axà. Nhũm patre maati kot ixpumunh jakamã nhũm kãm àpênh xwỳnhja ixpumu nẽ inhmã anẽ pa mẽ hkôt axà.
15 Simão Pedro e outro discípulo seguiram Jesus. Esse outro discípulo era conhecido do sumo sacerdote, de modo que lhe permitiram entrar com Jesus no pátio do sumo sacerdote.
16 Nom nhũm Simãw Pêtre arĩ kapôt ã hakwa krem xa. Hãmri pa omu nẽ akupỹm hwỳr tẽ nẽ mẽhõ niti kot hakwa kre jamãr o ãm xwỳnhja mã anẽ nhũm kãm kahê xà mẽ nhũm mẽ ixkôt axà.
16 Pedro teve de ficar do lado de fora do portão. Então o discípulo conhecido do sumo sacerdote falou com a moça que tomava conta do portão, e ela deixou Pedro entrar.
17 Hãmri nhũm nita hprĩ hã omu nẽ kãm: —Xêê. Pẽr apê mẽ kot unênh nẽ o mõr mũj kôt ri mẽ pa xwỳnhjê hõ na ka mê? Anẽ. Hãmri nhũm kuma nẽ kãm: —Tk. Nà ixte mẽhõ myti ata pumunhre hã. Anẽ.
17 A moça perguntou a Pedro: “Você não é um dos discípulos daquele homem?”. “Não”, respondeu ele. “Não sou.”
18 Hãmri nhũm ra kôt ã kamàt nẽ ra kryy nẽ nhũm mẽ àpênh xwỳnh kwỳ mẽ mẽõ patre nhõ pôristi hkwỳjaja amnhĩm kuto nẽ hã ànhunh o kuhê. Nhũm Simãw Pêtre mẽ omu nẽ mẽ hwỳr tẽ nẽ mẽ ĩhkô hã ànhunh o xa.
18 Como fazia frio, os servos da casa e os guardas tinham feito uma fogueira com carvão e se esquentavam ao redor dela. Pedro estava ali com eles, esquentando-se também.
19 Rôm nhũm Anasja hêx rom tanhmã Jejus kukjêr to nẽ kãm: —E kwa inhmã amnhĩ jarẽ. Tanhmã na ka hte we akôt mẽ pa ho mẽ pa xwỳnhjê jahkre hto ho apa wehe? Anẽ.
19 Lá dentro, o sumo sacerdote começou a interrogar Jesus a respeito de seus discípulos e de seus ensinamentos.
20 Hãmri nhũm amnhĩ tã kãm: —Nà na pa hte mẽ piitã mẽ noo mã ri mẽ kãm ixkapẽr o ixpa. Tĩrtũm kapẽr o mẽ ahkre xà hã ixkre kamã nẽ Tĩrtũm mã amnhĩ jarẽnh xà hã ixkre kamã pa hte mẽ piitã mẽ noo mã ri mẽ kãm tanhmã ixkapẽr to ho ri ixpa. Na pa hte nhỹri ixpimxur pê ri mẽ kãm tanhmã ixkapẽr to ho ri ixpa hkêt nẽ.
20 Jesus respondeu: “Falei abertamente a todos. Ensinei regularmente nas sinagogas e no templo, onde o povo se reúne.
21 Tã ka ixtã mẽ kot inhmar o kuhê xwỳnhjaja tanhmã ixtã mẽ hkukjêr to hkêt nẽ. Ãm papxipix ri ixkukja. Kwa ixtã mẽ hkukja kê mẽ kot tanhmã ixkapẽr mar to xà hkôt tanhmã amã ijarẽnh to nà? Anẽ.
21 Por que você me interroga? Pergunte aos que me ouviram. Eles sabem o que eu disse”.
22 Hãmri nhũm patre nhõ pôristi hõja kuma nẽ hwỳr tẽ nẽ kãm: —Tk. Kwa na htem ã patre maati mã kapẽr anhỹr kêt nẽ. Na htem hã hpijaàm o kãm kapẽr. Tã na ka axtem nẽ ri ã kãm akapẽr anẽ. Anẽ. Hãmri nẽ hinep hkura.
22 Um dos guardas do templo que estava perto bateu no rosto de Jesus, dizendo: “Isso é maneira de responder ao sumo sacerdote?”.
23 Hãmri nhũm Jejus amnhĩ tã omu nẽ kãm: —Kwa kot pa tanhmã mẽ amã amnhĩ to ixêx to ka mẽ hã inhma nẽ rĩ kormã tanhmã axpẽn mã ixto akapẽr to rỳ hã ixtak. Nom ãm hãmri ixte mẽ amã amnhĩ jarẽnh tã ka axtem nẽ ri inhĩnep ixtak. Anẽ.
23 Jesus respondeu: “Se eu disse algo errado, prove. Mas, se digo a verdade, por que você me bate?”.
24 Hãmri nhũm Anas tanhmã mar to hpa hãmri nẽ umre Kajpas wỳr kumẽ. Na pre Kajpasja kormã hitom kãm ri tanhmã amnhĩ nhĩpêx to ho nhỹ nhũm Anas mẽ kãm anẽ nhũm mẽ kuma nẽ hwỳr Jejus o tẽ nẽ ho axà. Arĩ hpa hpre rãhã hwỳr o tẽ nẽ ho axà nhũm xa nẽ kãm amnhĩ jarẽ.
24 Então Anás amarrou Jesus e o enviou a Caifás, o sumo sacerdote.
25 Nhũm Simãw Pêtre arĩ mẽ ĩhkô hã ànhunh o xa nhũm mẽhõja kãm kapẽr nẽ kãm: —Kwa pẽr apê Jejus kôt ri mẽ pa xwỳnhjê hõ na ka. Anẽ. Hãmri nhũm kuma nẽ kãm: —Tk. Kokỹ ixte mẽhõ nẽj pumunhre hã. Anẽ.
25 Nesse meio-tempo, enquanto Simão Pedro estava perto da fogueira, esquentando-se, perguntaram-lhe novamente: “Você não é um dos discípulos dele?”. Ele negou, dizendo: “Não sou”.
26 Hãmri nhũm hpãnhã mẽõ patre maati mã àpênh xwỳnhja mããnẽn omu. Simãw Pêtre kot kêp hamak krãhyr xwỳnhta kwỳ na pre. Jakamã nhũm hprĩ hã omunh mex kurê kumrẽx nẽ kãm: —Kwa nà ka na ka mũtar pĩ hkôta kamã mẽ ĩhkô hã xa pa apumu. Anẽ.
26 Mas um dos servos da casa do sumo sacerdote, parente do homem de quem Pedro havia cortado a orelha, perguntou: “Eu não vi você no bosque de oliveiras com Jesus?”.
27 Hãmri nhũm tee ri kuma nẽ axte mẽ kãm amnhĩ tã aprãr kãm hihtỳx nẽ. Jao ra mẽ kãm amnhĩ tã aprãr o axkrunẽpxija mẽ nhũm krãhyre hkàr kurê kumrẽx. Ra Jejus kot hkukamã harẽnh xà hkôt kêp hkwỳ hkêt ã amnhĩ tã aprãr o axkrunẽpxi.
27 Mais uma vez, Pedro negou. E, no mesmo instante, o galo cantou.
28 Hãmri nhũm mẽ ixpê Ijaew hkrãhtũmjaja ra Kajpas rũm Jejus o kato nẽ ma Pirat wỳr o tẽ. Piratja na pre te Rõmjê nhõ pahi pê Sesti mã mẽ ixpê Ijaew jamãr o pa nhũm mẽ ma hwỳr o tẽ. Nhũm ra myt kator grire nhũm mẽ hwỳr o tẽ nẽ õrkwỹ kapem o xa. Pirat kêp Ijaew kêt jakamã nhũm mẽ õrkwỹ hwỳr gjêx kêt nẽ kapôt ã kuhê. Na hte Ijaew kormã Pas ã hkĩnh hãmri nẽ nhãm mẽ kêp Ijaew kêt xwỳnhjê nhõrkwỹ hwỳr gjêx kêt nẽ. Koja mẽ hwỳr agjê nẽ amnhĩ tomnu nẽ Pas ã apkur kêt nẽ. Jakamã nhũm mẽ Pirat wỳr Jejus o tẽ no ãm hwỳr o àr kêt nẽ. Ãm ixkre kapem o xa.
28 O julgamento de Jesus diante de Caifás terminou nas primeiras horas da manhã. Em seguida, foi levado ao palácio do governador romano. Seus acusadores não entraram, pois se contaminariam e não poderiam celebrar a Páscoa.
29 Hãmri nhũm Pirat mẽ hwỳr kato nẽ omu nẽ hã mẽ hkukja nẽ mẽ kãm: —Kwa tanhmã na we amnhĩ tomnuj to ka mẽ ixwỳr o tẽ? Anẽ.
29 Então o governador Pilatos foi até eles e perguntou: “Qual é a acusação contra este homem?”.
30 Hãmri nhũm mẽ kãm: —Nà kot amnhĩ tomnuj o pa xwỳnh kênã. Jakamã na pa mẽ awỳr o tẽ. Ate tanhmã kot amnhĩ tomnuj to hã harẽnh mar nẽ mỳrapê tanhmã ho kaxyw. Anẽ.
30 Eles responderam: “Não o teríamos entregue ao senhor se ele não fosse um criminoso”.
31 Hãmri nhũm mẽ kuma nẽ mẽ kãm: —Tk. Kwa mẽ kamjaja ma amnhĩ kôt o tẽ nẽ amnhĩ krã hkôt tanhmã ho. Mẽ ate tanhmã kot amnhĩ nhĩpêx to hã omunh xà hkôt. Anẽ. Hãmri nhũm mẽ tee ri kuma nẽ kãm: —Kwa amnepêm mẽ ixpê Ijaewjaja na pa pre htem kẽn o mẽ kot amnhĩ tomnuj xwỳnhjê tak o mẽ kupa. Tã na ra Rõm nhõ pahihtija mẽ pamjaja mẽ ixte mẽ hpar nê mẽ ixkurê. Tapxipix kãm mẽ hpar ã àmnênh prãm. Jakamã kot kaj ỹ hã mẽ inhmã tanhmã hã axàmnênh to kê mẽ kupĩ. Ra ja kaxyw mẽ kot mẽ ixkaxyw axãm kênã. Anẽ.
31 “Então levem-no embora e julguem-no de acordo com a lei de vocês”, disse Pilatos. “Só os romanos têm direito de executar alguém”,
32 Rõm nhõ xwỳnhjaja na htem mẽ kot amnhĩ tomnuj xwỳnhjê hpar kaxyw nẽ pĩ kahpa hã mẽ hanhô nẽ mẽ kupa. Nhũm Jejus amnhĩ kukamã tanhmã mẽ kot hpĩr to hã mẽ omunh mex jakamã ra hprĩ hã mẽ inhmã mẽ kot tanhmã hipêx to hã mẽ harẽ. Jakamã nhũm pre ã Ijaew Pirat kot mẽ kãm hpĩr prãm xàj ã kãm kapẽr kãm xihtỳx anẽ.
32 Assim cumpriu-se a previsão de Jesus sobre como ele morreria.
33 Hãmri nhũm mẽ kuma nẽ akupỹm õrkwỹ hwỳr axà nẽ amnhĩ wỳr Jejus ã karõ nhũm hwỳr axà nhũm kãm: —E kwa inhmã amnhĩ jarẽ. Xà apê Ijaew nhõ pahi na ka? Xà ka na htem amnhĩ wỳr akãm hamak o pa? Anẽ.
33 Então Pilatos entrou novamente no palácio e ordenou que trouxessem Jesus. “Você é o rei dos judeus?”, perguntou ele.
34 Hãmri nhũm kãm: —Tỳ ãm hãmri na ka ã ijarẽnh anẽ. Nom jar pika ja kamã ixpê mẽõ pahi hkêt. Axtem ixpê mẽõ pahi na pa. Mo kaxyw na ka ã ixkukjêr anẽ? Xà na pre mẽhõ ixte mẽ anhõ pahi Sesti kutã ixãm ã amã ijarẽ ka ama nẽ tee ri ixkukamã ajamaxpẽr? Nà xà ãm hãmri amã Tĩrtũm kot Ijaew wỳr inhmẽnh ã ixpumunh prãm? Mo kaxyw na ka ã ixkukjêr anẽ? Anẽ. Hãmri nhũm tee ri kuma nẽ kãm: —Tk. Mo kot pa kêt ri axtem nẽ Tĩrtũm kot Ijaew wỳr amẽnh ã akukja? Mẽ apyrà nẽ ixpê Ijaew kêt kênã. Mẽ kot ixwỳr ato htẽm xwỳnhjaja na mẽ ã ate amnhĩ jarẽnh anhỹr ã ajarẽnh anẽ. Nà mẽ akwỳjê mẽ mẽ anhõ patre krãhtũmjaja na mẽ ã inhmã ajarẽnh anẽ. Jakamã e aprĩ hã inhmã amnhĩ jarẽ. Tanhmã na ka we amnhĩ tomnuj to nhũm mẽ ixwỳr ato tẽ? Anẽ. Hãmri nhũm kuma nẽ kê axte kãm: —Nà ixpê pyka ja kamã mẽ õ pahi hkêt. Kop ãm ixpê pyka ja kôt mẽ õ pahi ronhỹx ra ixkôt ri mẽ pa xwỳnhjaja tanhmã ixtã mẽ ato. Nom jar ixpê mẽ õ pahi hkêt. Ãm axtem ixpê mẽ õ pahi na pa. Ãm hãmri na pa ã amã amnhĩ jarẽnh anẽ. Anẽ.
34 Jesus respondeu: “Essa pergunta é sua ou outros lhe falaram a meu respeito?”.
35 — ausente —
35 “Acaso sou judeu?”, disse Pilatos. “Seu próprio povo e os principais sacerdotes o trouxeram a mim para ser julgado. Por quê? O que você fez?”
36 — ausente —
36 Jesus respondeu: “Meu reino não é deste mundo. Se fosse, meus seguidores lutariam para impedir que eu fosse entregue aos líderes judeus. Mas meu reino não procede deste mundo”.
37 Nhũm ã kãm amnhĩ jarẽnh anẽ hãmri nhũm tee ri kuma nẽ kãm: —Xà apê mẽ õ pahi hõ na ka? Anẽ. Hãmri nhũm kãm: —Tỳ. Nà ãm hãmri na ka ã ijarẽnh anẽ. Na pa pre amnẽ pikaja wỳr wrỳ nẽ jar mẽ akamã ixkato nẽ mẽ akamã ixàptàr. Ixte tanhmã mẽ kãm ixkapẽr to ho ri ixpa kaxyw na pa pre wrỳ nẽ mẽ akamã ixpa nẽ ãm hãmri mẽ kãm ixkapẽr o ri ixpa. Na pa hte tãm ixkapẽr o ri ixpa. Tã mẽ kot ixkapẽr mar nẽ ixkôt ri amnhĩ nhĩpêx o mẽ pa xwỳnhjaja na htem ixpê mẽ õ pahihti hã ijarẽnh o pa. Anẽ.
37 Pilatos disse: “Então você é rei?”. “Você diz que sou rei”, respondeu Jesus. “De fato, nasci e vim ao mundo para testemunhar a verdade. Todos que amam a verdade ouvem minha voz.”
38 Hãmri nhũm Pirat kot tãm kãm kapẽr ã amnhĩ jarẽnhja ã kuma nẽ kãm: —Tk. Aa ixte pika ja kamã mẽhõ pumunh nhũm tãm kapẽr o pare hã. Anẽ. Hãmri nẽ kapẽr ã kuma nẽ tee ri hkukamã hamaxpẽr. Hãmri nẽ akupỹm Ijaew wỳr ho kato nẽ mẽ kutã o xa nẽ mẽ kãm: —Kwa tanhmã kot amnhĩ tomnuj tore hã.
38 Pilatos perguntou: “Que é a verdade?”. Depois que disse isso, Pilatos saiu outra vez para onde estava o povo e declarou: “Ele não é culpado de crime algum.
39 E mẽ inhma. Na pa hte amgrà mẽ arĩgro pê Pas kãm mẽ amã mẽ hagjênh xà rũm mẽ akwỳjê ho hpỹnh nẽ mẽ hapôj nhũm mẽ hamakêtkati nẽ amnhĩx ri pa. Ka mẽ ja hã omu nẽ Pas ã akĩnh nẽ. Jakamã e. Pa mẽ amã mẽ anhõ “pahihti” jarẽnhja mã inhũre. E na pa ra kãm inhũre. Anẽ.
39 Mas vocês têm o costume de pedir que eu solte um prisioneiro cada ano, na Páscoa. Vocês querem que eu solte o ‘rei dos judeus’?”.
40 Hãmri nhũm mẽ tee ri ã kapẽr anhỹr ã kuma nhũm ja mẽ kêp omnuj tỳx nẽ. Nhũm mẽ hã kàx pê gryk kamã kãm kapẽr kãm hihtỳx nẽ kãm: —Tk. Kwa nà kãm anhũrer kêt nẽ. Kêt Parapas mã mãn anhũre. Anẽ. Parapasja na pre hte tanhmã amnhĩ tomnuj tỳx to ho ri pa nhũm prem mỳrapê unê nẽ haxà. Tã nhũm mẽ axtem nẽ Pirat kot kãm urer prãm xàj Jejus kaga.
40 Eles, porém, gritaram: “Não! Esse homem, não! Queremos Barrabás!”. Esse Barrabás era um criminoso.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar João 18, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.