João 13

Apinayé NT (APN_WBT) vs NVT

Sair da comparação
NVT Nova Versão Transformadora
1 Tã nhũm ra Pas ã mẽ ixkĩnhta ahtêp. Pas ã na hte mẽ ixpê Ijaewjaja axpẽn wỳr akuprõ nẽ hã ôwêhti hkra nyw pa nẽ ho anẽ nẽ hkur o ixkrĩ. Amnepêm Tĩrtũm kot pika pê Ejit rũm mẽ inhĩgêxjê kator kaxyw nhũm mẽ nojarêt nẽ ã hkwỳ hpar nẽ ho anhỹr nẽ hkwỳ hkurta pyràk. Na prem nojarêt nẽ mẽ hkra my kot wa mẽ kêp htyk pumaj ôwêhti hkra nyw kwỳ hpa nẽ ho anẽ nẽ ĩ hku. Jakamã nhũm arĩ mẽ ixpê mẽ hkanrẽhã mẽ htàmnhwỳjaja ã mẽ kot amnhĩ nhĩpêx anhỹrja mã ijamaxpẽr nẽ hã ixkĩnh kaxyw mẽ uràk nẽ hkwỳ hpa nẽ kuku. Jakamã nhũm ra Pas ahtêp nhũm Jejus amnhĩ kukamã tanhmã hamaxpẽr to kurê kumrẽx. Ra ma akupỹm Hipêêxà hwỳr àpir xà hã arĩgro hwỳr apkati grêre. Jakamã nhũm akupỹm nojarêt ã amnhĩ pumu nẽ kãm mẽ pahte hkôt amnhĩ xunhwỳr xwỳnhjê japê jakamã kãm mẽ pajapê rãhã mẽ panê htyk mã.
1 Antes da festa da Páscoa, Jesus sabia que havia chegado sua hora de deixar este mundo e voltar para o Pai. Ele tinha amado seus discípulos durante seu ministério na terra, e os amou até o fim.
2 Tã nhũm myt axà pa mẽ Pas ã ixàpkur o ixkrĩ. Nhũm Simãw Kariot kra Jut Kariotja mããnẽn mẽ ixkutã apkur o nhỹ. Kêp mẽ ixkwỳ htã nhũm pre Satanasti tanhmã hkrã hto nhũm ra axtem nẽ kot mẽ kãm Jejus kurê xwỳnhjê nhĩhkram haxàr kaxyw.
2 Estava na hora do jantar, e o diabo já havia instigado Judas, filho de Simão Iscariotes, a trair Jesus.
3 Tã pa mẽ kormã axpẽn kutã ixàpkur kaxyw ixkrĩ hpa nhũm Jejus kànhmã xa nẽ hinôkà kapa nẽ toajti py nẽ ho amnhĩ krax pre. Kot amnhĩ to rax ã amnhĩ pumunh tã ja hã amnhĩ to jarkrar pê tanhmã ri mẽ inhnoo mã amnhĩ nhĩpêx to ho pa hkêt. Kêp mẽ inhõ pahi htã te kêp mẽ inhmã àpênh xwỳnh pyràk o amnhĩ nhĩpêx o pa.
3 Jesus sabia que o Pai lhe dera autoridade sobre todas as coisas e que viera de Deus e voltaria para Deus.
4 — ausente —
4 Assim, levantou-se da mesa, tirou a capa e enrolou uma toalha na cintura.
5 Jakamã toajti py nẽ ho amnhĩ krax pre nẽ pasiiti hõ py nẽ kamã gô hkwỳ ru nẽ ho mẽ ixpar kuhõ nẽ toajti o mẽ ixpar grà ho mõ.
5 Depois, derramou água numa bacia e começou a lavar os pés de seus discípulos, enxugando-os com a toalha que estava em sua cintura.
6 Ã mẽ inhĩpêx anhỹr o mõ. Pê ra hpãnhã Simãw Pêtre hpar kuhõnh kaxyw nhũm tee ri amnhĩ tã omu nẽ kãm: —Tk. Kwa apê inhmã axàpênh xwỳnh kêt kênã kot ka kêt ri axtem nẽ ixpar kuhõ Pahihti. Apê mẽ inhõ Pahi kênã kot ka kêt ã mẽ inhĩpêx anẽ. Anẽ.
6 Quando Jesus chegou a Simão Pedro, este lhe disse: “O Senhor vai lavar os meus pés?”.
7 Hãmri nhũm kãm: —Kwa nà. Kormã ate ja hã amnhĩ tã ixpumunh mex kêt. Nom kot kaj nhỹrmã aprĩ hã amnhĩ tã ixpumu. Anẽ.
7 Jesus respondeu: “Você não entende agora o que estou fazendo, mas algum dia entenderá”.
8 Hãmri nhũm kãm: —Nà nom kot kaj ãm ixpar kuhõnh kêt nẽ. Kwarĩ. Anẽ. Hãmri nhũm Jejus kãm: —Tôe. Kot paj apar kuhõnh kêt nẽ ka te apê ixkwỳ hkêt pyràk. Anẽ.
8 “Lavar os meus pés? De jeito nenhum!”, protestou Pedro. Jesus respondeu: “Se eu não os lavar, você não terá comunhão comigo”.
9 Hãmri nhũm tee ri kuma nẽ kãm: —Tôe mamrĩ ixpar kuhõ. Nom ixpar pix kuhõnh kêt nẽ. Mããnẽn inhĩhkra kuhõ nẽ ixkuk kuhõ. Inhmã ixte apyràk prãm tỳx kumrẽx kênã. Anẽ.
9 Simão Pedro exclamou: “Senhor, então lave também minhas mãos e minha cabeça, e não somente os pés!”.
10 Hãmri nhũm Jejus kãm: —Nà amỹkry hkôt mẽ wỳr xwỳnhjaja na htem mex nẽ axte wỳr kêt rãhã hikwỹ. Na htem ãm amnhĩ par pix kuhõ nẽ hikwỹ. Ja pyrà nẽ Tĩrtũm kot mẽ anê mẽ ate amnhĩ tomnuj ho hapêx par xwỳnhjaja te amỹkry hwỳr mẽ axwỳr nẽ amex pyràk. Ka mẽ te mẽ kot amnhĩ par pix kuhõnhta pyrà nẽ axte tanhmã amnhĩ tomnuj to hãmri nẽ Tĩrtũm mã amnhĩ jarẽnh kurê kumrẽx kê anê amnhĩ katut kôt ate amnhĩ tomnujta mẽ nẽ ho hapêx. Na pre ra mẽ anê mẽ ate amnhĩ tomnuj o hapêx. No ãm mẽ apiitã hkêt. Ota arĩ mẽ anhĩõja pyxire nẽ arĩ amnhĩ tomnuj rãhã ri pa. Jakamã te wỳr kêt nẽ arĩ grã htyk rax kãm ri pa pyràk. Anẽ.
10 Jesus respondeu: “A pessoa que tomou banho completo só precisa lavar os pés para ficar totalmente limpa. E vocês estão limpos, mas nem todos”.
11 Nhũm pre ã Jejus mẽ inhmã kapẽr anẽ. Ra kot hprĩ hã mẽ kot kãm hkurê xwỳnhjê mã õr mã xwỳnhja pumunh jakamã te wỳr kêt nẽ arĩ grã htyk rax kãm ri pa pyràk ã ã harẽnh anẽ.
11 Pois Jesus sabia quem o trairia. Foi a isso que se referiu quando disse: “Nem todos vocês estão limpos”.
12 Tã mẽ ixpar kuhõnh pa nẽ akupỹm hinôkà py nẽ haxà nẽ nhỹ hãmri nẽ mẽ inhmã: —E mẽmo kaxyw na pa we ã mẽ apar kuhõnh anẽ? Kot paj ixprĩ hã mẽ amã amnhĩ jarẽ ka mẽ inhma.
12 Depois de lavar os pés deles, Jesus vestiu a capa novamente, retornou a seu lugar e perguntou: “Vocês entendem o que fiz?
13 Na ka htem ixto “mẽ ijahkre xwỳnh” nẽ ixto “pahihti” anhỹr o ijarẽnh o ri apa. Ãm hãmri na ka htem ã axpẽn mã ijarẽnh anẽ. Ixpê mẽ ajahkre xwỳnh nẽ mããnẽn ixpê mẽ anhõ pahihti htã inhmã mẽ ate tanhmã axpẽn nhĩpêx to ho apa hprãm xàj na pa ã mẽ apar kuhõnh anẽ. Tã kêr ka mẽ ixpyrà nẽ tanhmã axpẽn to mex to ho ri apa.
13 Vocês me chamam ‘Mestre’ e ‘Senhor’, e têm razão, porque eu sou.
14 — ausente —
14 E uma vez que eu, seu Senhor e Mestre, lavei seus pés, vocês devem lavar os pés uns dos outros.
15 Jao amnhĩ kuxwar axpẽn to mex pê mẽmoj to axpẽn kutã anojarêt rãhã ho ri apa.
15 Eu lhes dei um exemplo a ser seguido. Façam como eu fiz a vocês.
16 Kwa mẽ ixkapẽr ma nẽ kãm amnhĩ krãm haxàr tỳx rãhã ho ri apa. Mẽ ate amnhĩ to rax o ijakrenh kêt. Te ixpê mẽ anhõ patrãw nhũm mẽ ate inhmã tanhmã amnhĩ nhĩpêx to ho apa xwỳnh pyràk. Nẽ te ixte mẽmoj tã mẽ amã karõ nhũm mẽ ate inhmar nẽ inhmã tanhmã mẽmoj nhĩpêx to pyràk. Tã te ixpê mẽ anhõ patrãw pyràk tã pa ã mẽ apar kuhõnh anẽ. Ka mẽ amnhĩ tã ixpumu hãmri nẽ amnhĩ xwar tanhmã axpẽn to ajuta hto ho ri apa. No ri axpẽn pumu nẽ ajamaxpẽr o: “Tk. Nà ixte amnhĩ to rax o hakrenh kênã kot pa kêt ri tanhmã ho ajuta hto. Kê tãm mãn pa ixto ajuta.” Anhỹr o ajamaxpẽr o ri apa hkêt nẽ.
16 Eu lhes digo a verdade: o escravo não é maior que o seu senhor, nem o mensageiro é mais importante que aquele que o envia.
17 —E na pa ã mẽ amã ixujarẽnh anẽ. Kot kaj mẽ inhma nẽ ixujarẽnh kôt ã axpẽn nhĩpêx anhỹr o ri apa. Hã kot kaj mẽ akĩnh nẽ ri apa. Anẽ.
17 Agora que vocês sabem estas coisas, serão felizes se as praticarem.”
18 Nhũm Jejus arĩ mẽ inhmã kapẽr nẽ mẽ inhmã: —Kot kaj mẽ apiitã mẽ akĩnh nẽ apa hkêt nẽ. Ixte mẽ arênh xwỳnhjaja mẽ apiitã mẽ apumunh mex. Jakamã na pa Tĩrtũm kot mẽ apiitã mẽ ate amnhĩ tomnuj o hapêx par kêt ã mẽ anhĩõja jarẽ. Tĩrtũm kapẽr ã kagà htũm kot harẽnh kot:Anhỹr o kot harẽnh. Tã koja tokyx ã inhĩpêx anẽ.
18 “Não digo estas coisas a todos vocês; conheço os que escolhi. Mas isto cumpre as Escrituras que dizem: ‘Aquele que come do meu alimento voltou-se contra mim’.
19 Nom kormã kot ã inhĩpêx anhỹr kêt ri na pa hkukamã mẽ amã harẽ. Jakamã koja ã inhĩpêx anẽ ka mẽ ja hã ixpumu nẽ ra ixte amnhĩ kukamã mẽ amã amnhĩ jarẽnhta mã ajamaxpẽr nẽ ixpê Tĩrtũm rũm mẽ awỳr ixwrỳk xwỳnh kôt ajamaxpẽr tỳx kurê kumrẽx.
19 Eu lhes digo isso de antemão, para que, quando acontecer, vocês creiam que eu sou aquele de quem falam as Escrituras.
20 —Kwa mẽ ixkapẽr ma nẽ amnhĩ krã kamã kãm ajamaxpẽr tỳx o ri apa. Koja mẽhõ ixte mẽ hwỳr mẽ arẽnh xwỳnhjê hã tanhmã mẽ ato mex to. Hãmri nẽ te pa kot tanhmã ixto mex to pyràk. Nẽ koja mẽhõ tanhmã pa ixto mex to nẽ mããnẽn te kot mẽ awỳr inhmẽnh xwỳnhta tanhmã ho mex to pyràk. Anẽ.
20 Eu lhes digo a verdade: quem recebe aquele que envio recebe a mim, e quem recebe a mim recebe o Pai, que me enviou”.
21 Nhũm pre ã Jejus mẽ inhmã kapẽr anẽ. Hãmri nẽ tee ri amnhĩ kukamã hamaxpẽr nẽ hkaprĩ nẽ mẽ inhmã: —Hêxta waa nẽ. Nà kot kaj mẽ atõ mẽ kot kãm ixkurê xwỳnhjê nhĩhkram ijaxà. Kwa mẽ amnhĩ krã kamã ixkapẽrja mã ajamaxpẽr tỳx nẽ. Anẽ.
21 Então Jesus sentiu profunda angústia e exclamou: “Eu lhes digo a verdade: um de vocês vai me trair!”.
22 Hãmri pa mẽ amnhĩ tã kuma nẽ tee ri axpẽn pumunh o ixkrĩ.
22 Os discípulos olharam uns para os outros, sem saber a quem ele se referia.
23 Ixpê Juãw na pa pre ixpê Jejus kràmnhwỳ mex ã ĩhkô hã ixàpkur o inhỹr
23 O discípulo a quem Jesus amava ocupava o lugar ao lado dele à mesa.
24 nhũm Simãw Pêtreja ixpumu nẽ inhmã nomgõr nẽ kawax pê inhmã: —Kwa mẽ pahtõ nhĩxi hã hkukja nà? Anẽ.
24 Simão Pedro lhe fez um sinal para que perguntasse a quem Jesus se referia.
25 Hãmri pa kuma nẽ Jejus mã kãm: —Kwa Pahihti. Mẽ ixtõ koja we ã anhĩpêx anẽ? Anẽ.
25 Então o discípulo se inclinou para Jesus e perguntou: “Senhor, quem é?”.
26 Hãmri nhũm mẽ inhmã: —Nà kot paj pãwti hõ py nẽ guhkrax kãm ho mry kagô nhek nẽ kot mẽ ĩhkram ijaxàr mã xwỳnhta mã kugõ ka mẽ hkôt omu. Anẽ. Hãmri nẽ kupy nẽ ho mry kagô nhek nẽ Simãw Kariot kra Jut Kariotja mã kugõ nhũm kupy.
26 Jesus respondeu: “É aquele a quem eu der o pedaço de pão que molhei na tigela”. E, depois de molhar o pedaço de pão, deu-o a Judas, filho de Simão Iscariotes.
27 Pyrja kôt nhũm Satanasti tanhmã hkrã hto. Hãmri nhũm Jejus te kot kãm amnhĩ to nojarêt pyràk o amnhĩ tã kãm kapẽr nẽ kãm: —E kwa tokyx nà. Anẽ.
27 Quando Judas comeu o pão, Satanás entrou nele. Então Jesus lhe disse: “O que você vai fazer, faça logo”.
28 Hãmri nhũm kuma nẽ kato nẽ ma kamàt kô kamã htẽm kurê kumrẽx. Hãmri pa mẽ ixàpkur o ixkrĩ xwỳnhjaja Jejus kot ã kãm kapẽr anhỹrja ã kuma nẽ tee ri hkukamã ijamaxpẽr. Hãmri nẽ kot ma mẽ hkĩnh ã mẽõ hkwỳ japrôr kaxyw ma htẽm ã hkamnhĩx. Nhũm mẽ ixkwỳjaja axtem Jejus kot mẽ kêp amrakati xwỳnhjê mã mẽmoj nhõr ã kãm karõ nhũm ma mẽ hwỳr htẽm ã hkamnhĩx. Kêp mẽ inhmã mẽ ixkàxpore jamãr o pa xwỳnh jakamã pa mẽ ã ixtỳx mẽmoj tã hkamnhĩx anẽ.
28 Nenhum dos outros à mesa entendeu o que Jesus quis dizer.
29 — ausente —
29 Como Judas era o tesoureiro, alguns imaginaram que Jesus tinha mandado que ele comprasse o necessário para a festa ou desse algum dinheiro aos pobres.
30 — ausente —
30 Judas saiu depressa, e era noite.
31 Hãmri nhũm Jejus mẽ inhmã: —Nà kot kaj mẽ tokyx mẽmoj pumu nẽ Tĩrtũm mã mex o mex ã harẽ nẽ ijaxwỳja inhmã inhmex o inhmex ã ijarẽ. Kot kaj mẽ tokyx mẽmojta pumu kãm ga.
31 Assim que Judas saiu, Jesus disse: “Chegou a hora de o Filho do Homem ser glorificado e, por causa dele, Deus será glorificado.
32 — ausente —
32 Uma vez que Deus recebe glória por causa do Filho, ele dará ao Filho sua glória, de uma vez por todas.
33 —Te mẽ apê ixkra pyràk tã kot paj arĩ ri mẽ akôt ixpa grire hãmri nẽ ma akupỹm api. Kot kaj mẽ tee ri jar ijapêr o ri apa nom nhỹri ixpumunh kêt nẽ. Nẽ kormã tokyx ma ixkôt apa hkêt nẽ.
33 Meus filhos, estarei com vocês apenas mais um pouco. E, como eu disse aos líderes judeus, vocês me procurarão, mas não poderão ir para onde eu vou.
34 —E kot paj axte mẽ amã mẽmoj tã karõ. Kormã ixte mẽ amã ja hã karõ hkêt. Kêr ka mẽ amã axpẽn kĩnh o ri apa. Te pa inhmã mẽ ajapê pyràk o axpẽn nhĩpêx rãhã ho ri apa.
34 Por isso, agora eu lhes dou um novo mandamento: Amem uns aos outros. Assim como eu os amei, vocês devem amar uns aos outros.
35 Kot kaj mẽ ã amnhĩ nhĩpêx anẽ nhũm mẽ akwỳjaja ja hã mẽ apumu nẽ mẽ apê ixkwỳ hã mẽ apumunh kurê kumrẽx. Anẽ.
35 Seu amor uns pelos outros provará ao mundo que são meus discípulos”.
36 Nhũm Jejus ã kot mẽ ixrer nẽ ma nhỹhỹm mõr ã amnhĩ jarẽnh anẽ hãmri nhũm Simãw Pêtre tee ri kot amnhĩ jarẽnh ma nẽ kãm: —Kwa Pahihti. Nhỹhỹm kot kaj kêt mõ pa mẽ akôt ixpa hkêt nẽ? Anẽ. Hãmri nhũm kãm: —Nà ma inhmõr xàta wỳr kot kaj mẽ kormã ma ixkôt apa hkêt nẽ. Nom kot kaj mẽ nhỹrmã ma ixkôt apa. Anẽ.
36 Simão Pedro perguntou: “Para onde o Senhor vai?”. Jesus respondeu: “Para onde vou vocês não podem ir agora, mas me seguirão mais tarde”.
37 Hãmri nhũm Simãw Pêtre kãm: —Kwa mo kot pa mẽ omu nẽ tokyx ma akôt inhmrar kêt nẽ? Inhmã akôt ixtyk pyma hkêt kênã. Kwãr mẽ mãmrĩ atã ixpĩ. Inhmã ajapê htỳx kumrẽx kênã. Anẽ.
37 “Senhor, por que não posso ir agora?”, perguntou ele. “Estou disposto a morrer pelo senhor.”
38 Hãmri nhũm Jejus kãm: —Xà ãm hãmri na ka ã inhmã amnhĩ jarẽnh anẽ Simãw Pêtre? Xà amã ixkôt atyk pyma hkêt? Kwa o kora. Koja apkati hkôt krãhyre hkàr kêt ri ka ra mẽ umaj ate ixkôt apa hkêt ã amnhĩ tã axàprãr o axkrunẽpxi kãm ga. Kwa amnhĩ krã kamã ixkapẽrja mã ajamaxpẽr tỳx nẽ. Anẽ.
38 “Morrer por mim?”, disse Jesus. “Eu lhe digo a verdade, Pedro: antes que o galo cante, você me negará três vezes.”

Ler em outra tradução

Comparar com outra

Estude este capítulo no WhatsApp

Peça à IA da Bíblia Fala para explicar João 13, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.