João 12

Apinayé NT (APN_WBT) vs NTLH

Sair da comparação
NTLH Nova Tradução na Linguagem de Hoje 2000
1 Tã nhũm ra Pas wỳr apkati grêre. Ra hwỳr apkati kêp 6. Jakamã pa mẽ ma akupỹm krĩ pê Petãn wỳr Jejus kôt mõ. Jejus kot akupỹm Rajare ho htĩr xwỳnhta mẽ õ krĩ hwỳr pa mẽ akupỹm mõ nẽ Rajare nhõrkwỹ hwỳr pôj nẽ mẽ hwỳr agjê.
1 Seis dias antes da Páscoa , Jesus foi ao povoado de Betânia, onde morava Lázaro, a quem ele tinha ressuscitado.
2 Hãmri nhũm mẽ Jejus pumu nẽ hkĩnh nẽ. Nẽ mẽ inhmã mẽmoj mex nhĩpêx pa mẽ ixàpkur o ixkrĩ. Nhũm Rajare haxwỳja mẽ ixkutã apkur o nhỹ. Nhũm htõx Matre mẽ inhmã mẽõ ho pa nẽ mêsti hã unhwỳr o xa.
2 Prepararam ali um jantar para Jesus. Marta ajudava a servir, e Lázaro era um dos que estavam à mesa com ele.
3 Hãmri nhũm wa htõx Marir Jejus kukamã tanhmã hamaxpẽr to nẽ hamaxpẽr o: —Ma kot paj tokyx mẽ kot mẽ ixpê hpĩr kukamã mẽ hkuxwaxà ho hkuxwa. Anẽ. Hãmri nẽ kàx rax kãm mẽ hkuxwaxàja py nẽ o tẽ. Ra rit kahti hkôt hitep xà nhũm kupy nẽ hwỳr o tẽ. Mẽ kot mẽmo htwỳm o mẽ hkuxwaxà mex nhĩpêxja na pre hã kàxpore xohtô rax kumrẽx. Jakamã nhũm kupy nẽ Jejus wỳr o tẽ nẽ hpar ã hkapĩr pa nẽ amnhĩ krã hkĩ ho hpar grà ho nhỹ nhũm ra ixkre kuxwa htỳx kumrẽx.
3 Então Maria pegou um frasco cheio de um perfume muito caro, feito de nardo puro. Ela derramou o perfume nos pés de Jesus e os enxugou com os seus cabelos; e toda a casa ficou perfumada.
4 Hãmri nhũm mẽ inhĩõ pê Jut Kariotja. Kot kormã mẽ ĩhkram Jejus nhõr mã xwỳnhta tee ri ã kot amnhĩ nhĩpêx anhỹr ã omu nhũm ja kêp omnuj nẽ
4 Mas Judas Iscariotes, o discípulo que ia trair Jesus, disse:
5 nhũm mẽ inhmã: —Tk. Kwa pẽr mẽ hkuxwaxà hã kàxpore xohtô rax kumrẽx tã nhũm ri axtem nẽ Jejus par ã hkapĩr pa. Mo na ma o htẽm nẽ ho wẽnê nẽ hpãnhã kàxpore ho rax nẽ hpyr nẽ ho mẽ kêp amrakati xwỳnhjê nhĩpêx kêt nẽ? Kot ho wẽnê ronhỹx hpãnhã kàxpore ho rax kumrẽx nẽ kupy nẽ ho mẽmoj japrôr rax o rax. Tã axtem nẽ amarĩ Jejus par ã hkapĩr pa. Anẽ.
5 — Este perfume vale mais de trezentas moedas de prata . Por que não foi vendido, e o dinheiro, dado aos pobres?
6 Te kãm mẽ kêp amrakati xwỳnhjê japê pyràk tã kãm mẽ hapê hkêt. Ãm hêx rom ã kapẽr anẽ. Na pre hte mẽ inhmã mẽ ixkàxpore jamỳ nẽ mẽ ixkôt mẽ inhmã hamãr o pa. Nom tõhã axtem nẽ mẽ ixpê hkwỳ ho ahkĩ nẽ ho amnhĩm mẽmoj japrô. Jakamã Marir kot mẽ hkuxwaxà ho hapêx par ã omu nẽ tee ri hpãnhã kàxpore rax mã hamaxpẽr nẽ kamã gryk nẽ ã mẽ inhmã kapẽr anẽ.
6 Judas disse isso, não porque tivesse pena dos pobres, mas porque era ladrão. Ele tomava conta da bolsa de dinheiro e costumava tirar do que punham nela.
7 Hãmri nhũm Jejus amnhĩ tã hamaxpẽr ã omu nẽ kãm: —Tk. Kwa tanhmã kãm akapẽr to hkêt nẽ. Ixtyk nhũm mẽ kot ixkuxwa hkukamã na ã inhĩpêx anẽ.
7 Então Jesus respondeu:
8 Na hte mẽ kêp amrakati xwỳnhjaja mẽ akôt pa rãhã nẽ. Ka mẽ amã mẽmo arĩgro hã tanhmã mẽ ho ajuta hto hprãm nẽ rĩ mẽ ho ajuta nẽ mẽ kãm mẽmoj gõ. No kêt pa kot paj ri mẽ akôt ixpa ka mẽ ixto mex ry ho apa hkêt nẽ. Kot paj tokyx mẽ apiitã mẽ are. Jakamã ãm hãmri na ã inhĩpêx anẽ. Anẽ.
8 Os pobres estarão sempre com vocês, mas eu não estarei sempre com vocês.
9 Rôm nhũm Jerujarẽ nhõ xwỳnhjaja ra Jejus Petãn wỳr hpôx ã harẽnh ma nẽ kot omunh mã ma hwỳr mra. No ãm tapxipix pumunh mã hwỳr mrar kêt nẽ. Mããnẽn kot akupỹm ho htĩr xwỳnhta pumunh mã nhũm mẽ ma hwỳr mra.
9 Muitas pessoas ficaram sabendo que Jesus estava em Betânia. Então foram até lá não só por causa dele, mas também para ver Lázaro, o homem que Jesus tinha ressuscitado.
10 Na pre ra Ijaew ohtô nẽ Jejus kot akupỹm Rajare ho htĩr ã harẽnh ma hãmri nẽ mẽ inhõ patre kaga nẽ Jejus kôt amnhĩ xunhwỳ. Jakamã nhũm patre krãhtũmjaja tee ri ja hã mẽ omu nẽ axpẽn mã: —Nà kot puj mẽ Jejus pix pĩr kêt nẽ. Kot puj mẽ mããnẽn hkôt Rajare pĩ hãmri nhũm wa hixi hamẽ mẽ kêp hapêx japêr. Anẽ.
10 Então os chefes dos sacerdotes resolveram matar Lázaro também;
11 — ausente —
11 pois, por causa dele, muitos judeus estavam abandonando os seus líderes e crendo em Jesus.
12 Tã nhũm apkati nhũm Ijaew Jerujarẽ kamã mẽ hkĩnhja kryx nẽ Jejus ra mẽ hwỳr àhtêp o mõr ã harẽnh ma.
12 No dia seguinte, a grande multidão que tinha ido à Festa da Páscoa ouviu dizer que Jesus estava chegando a Jerusalém.
13 Hãmri nẽ axpẽn mã: —Kwa ma pu mẽ mõ nẽ pô hkwỳ jakà nẽ kutã ho mra. Anẽ. Hãmri nẽ hkwỳ jakà nẽ hamỳ nẽ ma kutã ho mra. Hãmri nẽ ra hkaxpa nẽ omu nẽ hkĩnh nẽ. Nẽ kãm:
13 Então eles pegaram ramos de palmeiras e saíram para se encontrar com ele, gritando: — Que Deus abençoe aquele que vem em nome do Senhor! Que Deus abençoe o Rei de Israel!
14 Hãmri nhũm Jejus nhỹri jumẽnre pumu nẽ hwỳr tẽ nẽ hã nhỹ nhũm mẽ pimrààtã ma akupỹm Jerujarẽ hwỳr mõ. Tĩrtũm kapẽr ã kagà htũm ra kot ja jarẽnh kot:
14 Jesus procurou um jumentinho e o montou, como dizem as Escrituras Sagradas :
15 Juãw 12.12-15
15 “Povo de Jerusalém, não tenha medo! Veja! Aí vem o seu Rei, montado num jumentinho!”
16 No Jejus kôt mẽ ixpa ho mẽ ixpa xwỳnhjaja pa mẽ ã kot amnhĩ nhĩpêx anhỹrja ã omu nẽ tee ri hkukamã ijamaxpẽr nẽ axpẽn mã: —Kwa mo na ri ã amnhĩ nhĩpêx anẽ nẽ jumẽnre hã nhỹ nẽ mẽ hkôt mõ? Anẽ. Tã nhũm arĩgro hõ hã ty nẽ akupỹm kaxkwa hwỳr api pa prem hã omu hãmri nẽ kormã Tĩrtũm kapẽr ã kagà htũm kot hkukamã ã harẽnh kot anhỹrja mã ijamaxpẽr kurê kumrẽx. Hãmri nẽ axpẽn mã harẽnh o: —Kwa ãm hãmri na Tĩrtũm kapẽr ã kagà htũm kot ra ã Kraja jumẽnre hã ỹr nẽ mẽ hkôt mõr ã hkukamã kot harẽnh anhỹrta. Anẽ.
16 Naquela ocasião os discípulos não entenderam isso. Mas, depois de Jesus ter voltado para a presença gloriosa de Deus, eles lembraram que isso estava escrito a respeito dele e também que era isso o que tinha acontecido.
17 Hãmri nhũm Jejus kot Rajare mã kapẽr pê akupỹm ho htĩr ã omunh xwỳnhjaja arĩ nhãm mẽ hkwỳjê mã ujarẽnh o pa.
17 A multidão que estava com Jesus quando ele havia chamado Lázaro para fora do túmulo e o tinha ressuscitado espalhou a notícia do que tinha acontecido.
18 Nhũm mẽ kuma nẽ ma Jejus wỳr omunh mã mra.
18 E o povo foi encontrar-se com Jesus, pois ficou sabendo que ele tinha feito esse milagre.
19 Hãmri nhũm Parijew nhõ xwỳnhjaja tee ri ja hã mẽ omu nẽ axpẽn mã: —Kwa na pu mẽ tee ri Jejus nê mẽ kãm pakapẽr kaprỳ nhũm mẽ pamar kêt nẽ ra piitã hkôt amnhĩ nhĩpêx o pa. Kwa nà. Anẽ.
19 Então os fariseus disseram uns aos outros: — Não estamos conseguindo nada! Vejam! Todos estão indo com ele!
20 Tã nhũm ra Gres kwỳjaja Ijaew kôt hkĩnh kaxyw ma Jerujarẽ hwỳr mẽ hkôt mra nẽ mẽ ĩhkô hã Tĩrtũm mã mex o mex ã harẽnh o hkôt mra.
20 Entre o povo que tinha ido a Jerusalém para tomar parte na festa, estavam alguns não judeus.
21 Jakamã nhũm mẽ nhỹri mẽ inhĩõ pê Firipti pumu nẽ hwỳr mra. Firipti kêp pyka pê Garirej kamã krĩ pê Pesêj nhõ xwỳnh nhũm Gres nhõ xwỳnhjaja omu nẽ hwỳr mra nẽ kãm: —Pa. Kwa na pa mẽ inhmã Jejus pumunh prãm nẽ. Tanhmã kot pa wem amnhĩ to nẽ omu nẽ kãm ixkapẽr? Anẽ.
21 Eles foram falar com Filipe, que era da cidade de Betsaida, na Galileia, e pediram: — Senhor, queremos ver Jesus.
22 Hãmri nhũm mẽ kuma nẽ ma Andre hwỳr mẽ o mra nẽ kãm mẽ harẽ. Hãmri nẽ wa ma Jejus wỳr mẽ o mra nẽ kãm mẽ harẽ nẽ kãm: —Pa Pahihti. Ota Gres nhõ xwỳnhjaja kãm apumunh prãm nẽ awỳr mõ. Mẽ pahkĩnhã mẽ kêp Ijaew kêt tã mẽ kãm apumunh prãm nẽ. Anẽ.
22 Filipe foi dizer isso a André, e os dois foram falar com Jesus.
23 Hãmri nhũm Jejus mẽ omu nẽ mẽ kãm tanhmã amnhĩ jarẽnh to. Kot mẽ ohtô nẽ mẽ nê htyk nhũm mẽ kukwak ri Tĩrtũm wa kuri htĩr tũm nẽ pa ho pa hã mẽ kãm amnhĩ jarẽ nẽ mẽ kãm: —Nà na ra ixtyk ã arĩgro hwỳr apkati grêre. Ixpê Tĩrtũm kot mẽ akaxyw ixãm xwỳnh jakamã kot paj mẽ apiitã mẽ anê ty hãmri nẽ akupỹm ixtĩr nẽ ma kaxkwa hwỳr akupỹm api.
23 Então ele respondeu:
24 Mẽ axohtô nẽ nhỹrmã Tĩrtũm mẽ wa ixri atĩr tũm nẽ apa ho apa kaxyw kot paj ã amnhĩ nhĩpêx anẽ. Kwa mẽ ã ixte amnhĩ jarẽnh anhỹrja ma nẽ mẽ amnhĩ krãm haxàr tỳx nẽ ri hã apa. Te ixte mẽmo hy kot amnhĩ nhĩpêx pyràk. Na htem pikap hagjê nhũm te htyk pyrà nẽ pika kaxwỳnh kãm hikwỹ. Tã gaa nẽ higrõt nẽ hprêk nẽ ô. Nẽ ô rax kumrẽx. Hyja pyxire nẽ hikwỹ htã kamã ô rax kumrẽx. Nom koja mẽ hkre hkêt nẽ nhũm ô hkêt nẽ. Na hte ã mẽmo hyja amnhĩ nhĩpêx anẽ. Ja pyrà nẽ kot paj mẽ anê ixtyk kêt nẽ te mẽ kot mẽmo hy hkre hkêt nhũm hprêk nẽ ô hkêêta pyràk ka mẽ ixkukwak ri Tĩrtũm mẽ wa ixri atĩr tũm nẽ apa hkêt nẽ. Jakamã kot paj mẽ anê ty nhũm mẽ ijaxà. Hãmri pa akupỹm ixtĩr ka mẽ axohtô nẽ ixkukwak ri wa ixri atĩr tũm nẽ apa ho apa.
24 Eu afirmo a vocês que isto é verdade: se um grão de trigo não for jogado na terra e não morrer, ele continuará a ser apenas um grão. Mas, se morrer, dará muito trigo.
25 —Nẽ koja mẽ ixpĩ pa mẽ anê ty. Tã mẽ ate ixkôt amnhĩ nhĩpêx o apa xwỳnhjaja. Koja mẽ ixtã mẽ apar mã tã kwa kêr ka mẽ atyk pymaj ixkaga hkêt nẽ. Kwãr mẽ mãmrĩ tanhmã ixtã mẽ ato ka mẽ nhỹrmã Tĩrtũm mẽ wa ixri axte amnhĩ xà kamã ajamak kêt kumrẽx nẽ atĩr tũm nẽ amex nẽ apa ho apa. No kot kaj mẽ ixkĩnhã jar amã amex pix prãm hãmri nẽ nhỹrmã wa ixri atĩr tũm nẽ apa hkêt nẽ.
25 Quem ama a sua vida não terá a vida verdadeira; mas quem não se apega à sua vida, neste mundo, ganhará para sempre a vida verdadeira.
26 Kot kaj mẽ ã ixkôt amnhĩ nhĩpêx anhỹr o ri apa hãmri nhũm mẽ kot inhĩpêx pyràk o mẽ anhĩpêx. Hãmri ka mẽ nhỹrmã ma ixkôt kaxkwa hwỳr api nẽ kamã ixri atĩr tũm nẽ apa ho apa. Hãmri nhũm Inhĩpêêxà ixtã mẽ apumu nẽ mẽ ato mex kumrẽx. Anẽ.
26 Quem quiser me servir siga-me; e, onde eu estiver, ali também estará esse meu
27 Tã nhũm Jejus tee ri amnhĩ kukamã htyk mã hamaxpẽr nẽ hkaprĩ htỳx nẽ. Nẽ hkôt mẽ ixpa ho mẽ ixpa xwỳnhjê mã amnhĩ jarẽ nẽ mẽ inhmã: —Hêxta waa nẽ. Na pa tee ri amnhĩ kukamã ijamaxpẽr. Nẽ tee ri amnhĩ xà htỳx kamã ijamak kukamã ijamaxpẽr pê ra amnhĩ kamã ixkahak nẽ. Nom ixte pika piitã hkôt mẽ kot ixkôt amnhĩ xunhwỳr xwỳnhjê nê ixtyk kaxyw ixwrỳk kênã. Jakamã kot paj Inhĩpêêxà kot mẽ kêp ixpytàr kaxyw tanhmã amnhĩ to hwỳr to hkêt nẽ. Anẽ.
27 Jesus continuou:
28 Hãmri nẽ hpãnhã Hipêêxà mã kapẽr nẽ kãm: —Pa Papaj. Ãm mẽmoj pixi na inhmã hprãm. Kê mẽ piitã ixkukwak ri amex o amex ã apumu. Ja na kêt inhmã hprãm tỳx kumrẽx. Anhỹr o Tĩrtũm mã amnhĩ jarẽ. Hãmri nhũm kuma nẽ kaxkwa rũm kãm kapẽr. Kỳxpê kãm kapẽr nẽ kãm: —Nà na pa pre ra ã mẽ kãm amnhĩ to amnhĩrĩt anẽ nhũm mẽ ja hã ixpumu. Tã kot paj axte akukwak ri amnhĩ to amnhĩrĩt nhũm mẽ piitã axte inhmex o inhmex ã ixpumu. Anẽ.
28 Pai, revela a tua presença Então do céu veio uma voz, que dizia: — Eu já a revelei e a revelarei de novo.
29 Nhũm pre ã Tĩrtũm Jejus mã kapẽr anẽ. Hãmri nhũm mẽ kot mẽ ixkuri mar o kuhê xwỳnhjaja kuma no ãm hprĩ hã kot kãm tanhmã kapẽr toja mar mex kêt nẽ. Nẽ htỳx ho ãm mẽmoj tã hkamnhĩx. Jakamã nhũm mẽ hkwỳjaja axpẽn mã: —Kwa mo na wehe? Na mãn katõtõk nà? Anẽ. Nhũm mẽ hkwỳjaja mẽ kãm: —Nà na katõtõk kêt. Tĩrtũm kapẽr o wrỳk xwỳnh mãn tanhmã kãm kapẽr to. Anẽ.
29 A multidão que estava ali ouviu a voz e dizia que era um trovão. Outros afirmavam que um anjo tinha falado com Jesus.
30 Hãmri nhũm Jejus mẽ kãm: —Nà Tĩrtũm tãm na inhmã kapẽr. Nom pa ixte mar kaxyw inhmã kapẽr kêt nẽ. Mẽ kajaja mẽ ate ixtã mar kaxyw na kỳx pê ã inhmã kapẽr anẽ. Anẽ. Hãmri nẽ mẽ kãm:
30 Mas ele disse:
31 —E hãmri. Kot paj tokyx mẽ apiitã mẽ ate amnhĩ tomnuj pãnhã amnhĩrer kaxyw tanhmã amnhĩ nhĩpêx to. Jao mããnẽn Satanasti pê hihtỳx xà ho ijapêx.
31 Chegou a hora de este mundo ser julgado, e aquele que manda nele será expulso.
32 Koja mẽ pĩ kahpa hã inhô pa kỳxpê ajêt. Tĩrtũm kot mẽ awỳr inhmẽnh tã nhũm mẽ ã inhĩpêx anẽ pa ty. Jakamã koja pika piitã hkôt mẽ ohtô nẽ ixkôt amnhĩ xunhwỳ nẽ amnhĩ kaxyw inhmã hamaxpẽr rãhã ho pa. Anẽ.
32 E, quando eu for levantado da terra, atrairei todas as pessoas para mim.
33 Mẽ ixte tanhmã htyk to hã harẽnh mar kaxyw nhũm pre ã mẽ inhmã amnhĩ jarẽnh anẽ.
33 Ele dizia isso para indicar de que maneira ia morrer.
34 Hãmri nhũm mẽ kot mẽ ixkuri mar o kuhê xwỳnhjaja tee ri kot htyk ã amnhĩ jarẽnhja ma nẽ kãm: —Kwa mẽ ixte amnhĩ wỳr kamã ijamak o ixpa xwỳnhja htĩr tũm nẽ pa ho pa xwỳnh na. Tĩrtũm kapẽr ã kagà htũm kot ã harẽnh kot anhỹr tã ka ã ri mẽ kot apĩr nhũm atyk ã amnhĩ jarẽnh anẽ. Ate Tĩrtũm kot mẽ ixwỳr amẽnh xwỳnh ã amnhĩ jarẽnh tã ã ri atyk ã amnhĩ jarẽnh anẽ. Kwa xà apê mẽ ixte amnhĩ wỳr kamã ijamak o ixpa xwỳnh kêt? Anẽ.
34 A multidão perguntou: — A nossa
35 Hãmri nhũm mẽ kuma nẽ amnhĩ tã mẽ kãm: —Tỳ ixpê tãm kênã. Tã kot paj tokyx mẽ are. Jakamã kêr ka mẽ ixte arĩ mẽ akamã ixpa ri ixkôt amnhĩ xunhwỳ nẽ amnhĩ kaxyw ixkôt ajamaxpẽr o ri apa. Te ixpê kanê hpôk pyràk jakamã na pa hte mẽ kãm Tĩrtũm kapẽr o mẽ ahkre o ri ixpa. Nom kot paj kritpêm mẽ akôt ixpa ry hkêt nẽ. Jakamã kwa kêr ka mẽ tokyx te mẽ kot kanê hpôk nhĩrã kamã ri mẽ pa xwỳnh kot amnhĩ nhĩpêx pyrà nẽ Tĩrtũm kôt amnhĩ nhĩpêx o ri apa. Kormã mẽ akôt ixpa ri. Kot paj tokyx ma mõ nhũm te ra kamàt kô pyràk. Na hte kamàt kô kamã mẽ pa xwỳnhjaja tee ri rĩt mex mã nom rĩt mex kêt nẽ. Nẽ mẽmoj pumunh mex kêt nẽ.
35 Jesus respondeu:
36 Jakamã kwa mẽ tokyx ixte arĩ mẽ akamã ixpa ri amnhĩ kaxyw inhmã ajamaxpẽr nẽ ixkôt amnhĩ xunhwỳ. Te ixpê kanê hpôk nhũm kamã mẽ arĩt mex pyràk. Jao ixpyrà nẽ te mẽ apê kanê hpôk nhĩrã mex pyràk o amnhĩ nhĩpêx. Nẽ ixpyrà nẽ tãm ri amnhĩ nhĩpêx o apa. Anẽ. Nhũm pre ã mẽ kãm kapẽr anẽ hãmri pa mẽ kêp ixkato nẽ ma nhãm mõ.
36 Enquanto vocês têm a luz, creiam na luz para que possam viver na luz. Depois que Jesus disse isso, foi embora e se escondeu do povo.
37 Na pre hte Jejus mẽ noo mã mẽ kot aa mẽmoj pumunh kêt kwỳ ho anhỹr rax o pa. Tã nom nhũm mẽ ohtô nẽ hã omu nẽ ãm hã omu nẽ kêp Tĩrtũm kot mẽ pahwỳr mẽnh xwỳnh ã hkôt hamaxpẽr kêt nẽ.
37 Eles tinham visto Jesus fazer todos esses milagres, mas não criam nele,
38 Nom ra mẽ hkukamã Tĩrtũm nhỹ hã kapẽr jarẽnh o pa xwỳnh pê finat Ijaisja mẽ hkukamã ja hã mẽ harẽ nẽ hã kagà. Nẽ hã kagàja o:
38 para que se cumprisse o que disse o profeta Isaías: “Senhor, quem creu na nossa mensagem? E quem viu que era o Senhor que estava agindo?”
39 Mẽ kãm Tĩrtũm kapẽr mar prãm kêt jakamã na prem mããnẽn Jejus kêp Tĩrtũm kot mẽ pahwỳr mẽnh xwỳnh hkôt hamaxpẽr kêt nẽ. Nhũm pre finat Ijaisja axte mẽ hkukamã ja hã mẽ harẽ nẽ mẽ hã kagà. Nẽ hã kagà ho:
39 Não podiam crer porque, como disse Isaías:
40 — ausente —
40 “Deus cegou os olhos deles e fechou a mente deles, para que não vejam, e não entendam, e não se voltem para ele, e sejam curados por ele.”
41 Kormã Jejus mẽ hwỳr wrỳk kêt ri nhũm finat Ijaisja hpimtir kãm kot amnhĩ to rax kumrẽx ã omu nẽ hkukamã ã harẽnh nẽ hã kagà anẽ.
41 Isaías disse isso porque viu a revelação da natureza divina de Jesus e falou a respeito dele.
42 Hãmri nhũm Ijaew krãhtũm kwỳjaja hkwỳjê rom amnhĩ kaxyw Jejus kôt hamaxpẽr nẽ hkôt amnhĩ xunhwỳ. Tã Parijew nhõ xwỳnhjaja kot ã mẽ kot amnhĩ nhĩpêx anhỹr ã mẽ harẽnh mar pymaj ja hã amnhĩ to amnhĩrĩt kêt nẽ. Mẽ kot Tĩrtũm kapẽr o mẽ ahkre xà hã ixkreja nê mẽ kator pymaj nhũm mẽ kãm amnhĩ to amnhĩrĩt kêt nẽ.
42 No entanto, muitos líderes judeus creram em Jesus, mas não falavam publicamente a favor dele para que os fariseus não os expulsassem da sinagoga .
43 Na prem hamaxpẽr o: —Nà kot paj ja hã amnhĩ to amnhĩrĩt nhũm mẽ amnhĩ nê ixtomnuj nẽ. Hãmri nẽ amnhĩ pyrà nẽ axpẽn mã inhmex ã ijarẽnh kêt nẽ. Anhỹr o mẽ umaj amnhĩ kukamã hamaxpẽr o pa. Nom Tĩrtũm tãm kot amnhĩm mẽ mex ã mẽ harẽnhja nhũm mẽ hkukamã hamaxpẽr kêt nẽ.
43 Eles gostavam mais de ser elogiados pelas pessoas do que de ser elogiados por Deus.
44 Nhũm Jejus axte mẽ kãm kapẽr nẽ kỳx pê kapẽr nẽ mẽ kãm: —Nà koja mẽhõ amnhĩ kaxyw ixkôt hamaxpẽr hãmri nẽ ixkôt pix mã hamaxpẽr kêt nẽ. Mããnẽn amnhĩ kaxyw kot mẽ awỳr inhmẽnh xwỳnhja kôt hamaxpẽr.
44 Jesus disse bem alto:
45 Wa ixte amnhĩ nhĩpêxja te tipxi pyràk jakamã koja mẽ tanhmã ixte amnhĩ nhĩpêx to hã ixpumu nẽ te kot Tĩrtũm kot amnhĩ nhĩpêx ã omunh pyràk.
45 Quem me vê vê também aquele que me enviou.
46 —Nẽ te ixpê kanê hpôk nhũm inhĩrã kamã mẽ apa pyràk kaxyw na pre Inhĩpêêxà mẽ awỳr inhmẽ pa mẽ awỳr wrỳ. Ixte kapẽr o mẽ ajahkre ho ri mẽ akôt ixpa kaxyw. Jakamã koja mẽhõ amnhĩ kaxyw ixkôt hamaxpẽr nẽ ixkôt amnhĩ xãm hãmri nẽ te kanê hpôk nhĩrã kamã rĩt mex o pa pyràk o amnhĩ nhĩpêx. Jao amnhĩ nhĩpêx nyw o amnhĩ nhĩpêx o pa.
46 Eu vim ao mundo como luz para que quem crê em mim não fique na escuridão.
47 No mẽ kot ixkapẽr mar nẽ ãm mar xwỳnhjaja te mããnẽn Inhĩpêêxà kapẽr mar nẽ ãm mar pyràk. Mỳrapê koja mẽ nhỹrmã ma kuwy hwỳr pa nẽ mẽ kot amnhĩ tomnuj mỳrapê kamã pa ho pa. Tã no ã mẽ ate amnhĩ nhĩpêx anhỹr o ri mẽ apa kaxyw na pa pre mẽ awỳr ixwrỳk kêt nẽ. Ixte mẽ ate amnhĩ tomnuj pãnhã amnhĩrer par kaxyw na pa pre mẽ awỳr wrỳ.
47 Se alguém ouvir a minha mensagem e não a praticar, eu não o julgo. Pois eu vim para salvar o mundo e não para julgá-lo.
48 — ausente —
48 Quem me rejeita e não aceita a minha mensagem já tem quem vai julgá-lo. As palavras que eu tenho dito serão o juiz dessa pessoa no último dia.
49 —Nẽ na pa hte amnhĩ krã hkôt tanhmã ri mẽ amã ixkapẽr to ho ri ixpa hkêt nẽ. Ãm kot mẽ awỳr inhmẽnh xwỳnhja nhỹ hã na pa hte tanhmã mẽ amã ixkapẽr to ho ri mẽ akôt ixpa.
49 — Eu não tenho falado em meu próprio nome, mas o Pai, que me enviou, é quem me ordena o que devo dizer e anunciar.
50 Tã mẽ kot Tĩrtũm kapẽr mar nẽ amnhĩ kaxyw hkôt hamaxpẽr xwỳnhjaja koja mẽ nhỹrmã wa ixri htĩr tũm nẽ mex nẽ pa ho pa. Jakamã na pa hte tanhmã kot inhmã karõ hto xà hkôt pix mã tanhmã mẽ amã ixkapẽr to ho ri ixpa. Anẽ.
50 E eu sei que o seu mandamento dá a vida eterna. O que eu digo é justamente aquilo que o Pai me mandou dizer.

Ler em outra tradução

Comparar com outra

Estude este capítulo no WhatsApp

Peça à IA da Bíblia Fala para explicar João 12, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.