Atos 5
Apinayé NT (APN_WBT) vs VC
1 Tã nhũm Ananĩs mẽ hprõ Sapire wa Jujere jarẽnh ma nẽ uràk nẽ õ pyka hkwỳ ho wẽnê.
1 Um certo homem chamado Ananias, de comum acordo com sua mulher Safira, vendeu um campo
2 Hãmri nẽ kàxpore py. Nom na pre wa ra hã axpẽn ma. Jakamã nhũm Ananĩs Jujere kĩnhã kàxpore hkwỳ pix py nẽ o tẽ nẽ Jejus nhỹ hã mẽ ahkre xwỳnh maatijê mã kugõ. Nom katàt kôt mẽ kãm õr ã amnhĩ jarẽnh kêt nẽ. Kot kàxpore ho pikjêr nẽ amnhĩm hkwỳ ho àrĩk ã amnhĩ jarẽnh kêt nẽ. Ãm mẽ kãm amnhĩ jarẽnh o hêx. Te piitã õr par pyràk o amnhĩ nhĩpêx nẽ mẽ kãm: —E ota ixkàxporeta. Na pa wa inhõ pika hkwỳ ho wẽnê nẽ kàxpore hpy nẽ hpãnhã Jujere pyrà nẽ man mẽ awỳr piitã o tẽ. Anẽ.
2 e, combinando com ela, reteve uma parte da quantia da venda. Levando apenas a outra parte, depositou-a aos pés dos apóstolos.
3 Hãmri nhũm Simãw Pêtre ra ã kot amnhĩ nhĩpêx anhỹr ã omu hãmri nẽ kãm: —Tk. Kwa mon ka axtem nẽ Satanasti kapẽr ma nẽ hkôt amnhĩ nhĩpêx nẽ te akàxpore piitã õr pyràk ã amnhĩ to axêx anẽ? Te ate piitã õr pyràk tã no ãm hkwỳ pix gõ. Hêxta waa nẽ. Na ka axtem nẽ Tĩrtũm Karõ mã akàxpore nhõr par o axêx.
3 Pedro, porém, disse: Ananias, por que tomou conta Satanás do teu coração, para que mentisses ao Espírito Santo e enganasses acerca do valor do campo?
4 Anhõ pyka kênã. Nẽ hpãnhã kàxporeja anhõ kênã. Kot kaj amã tanhmã ho hprãm xà hkôt mãmrĩ tanhmã ho. Amã piitã ho axàrĩk prãm nẽ mãmrĩ piitã ho arĩk. Rỳ amã hkwỳ hpix nhõr prãm nẽ mãmrĩ hkwỳ pix gõ. No ri ate õr par pyràk o amnhĩ to axêx kêt nẽ. Te ate mẽ inhmã pix mã axêx pyràk nom mẽ inhmã pix mã hkêt. Na ka mããnẽn te Tĩrtũm mã axêx pyràk. Anẽ.
4 Acaso não o podias conservar sem vendê-lo? E depois de vendido, não podias livremente dispor dessa quantia? Por que imaginaste isso em teu coração? Não foi aos homens que mentiste, mas a Deus.
5 Nhũm pre ã Simãw Pêtre Ananĩs mã kapẽr anẽ nhũm kuma nẽ pykap tẽm nẽ htyk kurê kumrẽx. Hãmri nhũm mẽ àptàr nywjaja hwỳr tẽ nẽ kupẽxê ho hkupu nẽ kumỳ nẽ ma o tẽ nẽ haxà. Hãmri nhũm mẽ kot ã kot amnhĩ nhĩpêx anhỹr ã harẽnh mar xwỳnhjaja tee ri harẽnh ma nẽ kãm ma htỳx nẽ.
5 Ao ouvir estas palavras, Ananias caiu morto. Apoderou-se grande terror de todos os que o ouviram.
6 — ausente —
6 Uns moços retiraram-no dali, levaram-no para fora e o enterraram.
7 Tã nhũm ra hã ahtũm nẽ. Ra hã 3 ore nẽ hapêx nhũm Ananĩs prõ Sapireja htỳx hamakêtkati nẽ mẽ hwỳr tẽ nẽ axà. Kormã mjên htyk ã harẽnh mar kêt nẽ hamakêtkati nẽ hkĩnh nẽ mẽ hwỳr tẽ nẽ axà.
7 Depois de umas três horas, entrou também sua mulher, nada sabendo do ocorrido.
8 Hãmri nhũm Simãw Pêtre omu nẽ hêx rom hkukja nẽ kãm: —Pa? E kwa inhmã mẽmoj jarẽ. Tanhmã na prem war anhõ pykaja pãnhã war amã amnhĩrer to? Xà ãm hãmri na amjên mẽ inhmã harẽ nà? Anẽ. Hãmri nhũm kuma nẽ mjên pyrà nẽ kãm ho hêx nẽ kãm: —Ỹỹ. Ãm hãmri kot amã harẽnh kênã. Anẽ.
8 Pedro perguntou-lhe: Dize-me, mulher. Foi por tanto que vendestes o vosso campo? Respondeu ela: Sim, por esse preço.
9 Hãmri nhũm Simãw Pêtre tee ri kuma nẽ kãm: —Tk. Hêxta waa nẽ. Kwa mon ka war ajamẽ war akàxpore ho te Tĩrtũm mã axêx pyràk? Mãn ka wa ajamaxpẽr o: “Koja Tĩrtũm ja hã wa ixpumu nẽ ãm hã wa ixpumu nẽ tanhmã hã wa ixto hkêt nẽ.” Anhỹr o mãn ka wa ajamaxpẽr nà? Nom na ka wa ãm kãm axêx kaprỳ. Onẽj ra mẽ kot amjên jaxàr xwỳnhjaja akupỹn hpôx o mra. Koja mẽ anhĩpêx o te hipêx pyrà nẽ mããnẽn ato tẽ nẽ ajaxà ka rĩ amnhĩ pumu.
9 Replicou Pedro: Por que combinastes para pôr à prova o Espírito do Senhor? Estão ali à porta os pés daqueles que sepultaram teu marido. Hão de levar-te também a ti.
10 Anẽ nhũm kuma nẽ mjên pyrà nẽ pykap tẽm nẽ htyk kurê kumrẽx. Hãmri nhũm mẽ kot mjên jaxàr xwỳnhjaja mra nẽ mẽ hwỳr agjê nẽ omu nhũm ra htyk mex nẽ nõ nhũm mẽ kumỳ nẽ ma o tẽ nẽ mjên nhĩhkô hã haxà.
10 Imediatamente caiu aos seus pés e expirou. Entrando aqueles moços, acharam-na morta. Levaram-na para fora e a enterraram junto do seu marido.
11 Hãmri nhũm mẽ piitã wa harẽnh ma nẽ kãm ma htỳx nẽ. Mẽ kot Jejus kôt amnhĩ xunhwỳr xwỳnhjê mẽ amarĩ ri mẽ pa xwỳnhjaja nhũm mẽ tee ri wa hkukamã hamaxpẽr o kãm ma htỳx kumrẽx.
11 Sobreveio grande pavor a toda a comunidade e a todos os que ouviram falar desse acontecimento.
12 Na pre hte Jejus kôt mẽ kot amnhĩ xunhwỳr xwỳnhjaja xatã Tĩrtũm mã amnhĩ jarẽnh xà hã ixkre hwỳr akuprõ. Mẽ kot ixkre nhĩkjê mã: “Pahi Sarumãw nhõ” anhỹr xwỳnh jarẽnhja wỳr nhũm pre htem akuprõ. Nhũm mẽ piitã kãm mẽ hkĩnh nẽ mẽ ohtô nẽ mẽ hkôt akuprõ nẽ mẽ uràk nẽ Jejus kôt amnhĩ xunhwỳ. Mẽnijaja nẽ mẽmyjaja. No nhũm mẽ hkwỳja Ananĩs mẽ Sapire wa kot amnhĩ nhĩpêxja mã hamaxpẽr nẽ kãm mẽ hkôt mrar pyma nẽ. Kãm mẽ hkĩnh tã kãm mẽ hkôt mrar pyma nẽ. Nhũm pre hte Jejus nhỹ hã mẽ ahkre ho mẽ pa xwỳnhjaja aa mẽ kot mẽmoj pumunh kêt kwỳ ho anhỹr o ri mẽ piitã mẽ hkôt pa.
12 Enquanto isso, realizavam-se entre o povo pelas mãos dos apóstolos muitos milagres e prodígios. Reuniam-se eles todos unânimes no pórtico de Salomão.
13 — ausente —
13 Dos outros ninguém ousava juntar-se a eles, mas o povo lhes tributava grandes louvores.
14 — ausente —
14 Cada vez mais aumentava a multidão dos homens e mulheres que acreditavam no Senhor.
15 Jakamã nhũm pre htem mẽ à xwỳnhjê jamỳ nẽ ma mẽ hwỳr mẽ o mra nẽ Simãw Pêtre kutêp pry kamã mẽ haxwỳ nẽ mẽ kãm: —E mẽ jar anhĩkwỹ. Kê Simãw Pêtre ja kôt mẽ ajãnh tẽ nẽ mẽ akupênh o akupỹm mẽ ato mex rỳ nhũm hkarõ pix mẽ atã harir ka mẽ akupỹm amex japêr. Anhỹr o mẽ kãm kapẽr hãmri nhũm mẽ kupĩp kãm kutêp hikwỹ.
15 De maneira que traziam os doentes para as ruas e punham-nos em leitos e macas, a fim de que, quando Pedro passasse, ao menos a sua sombra cobrisse alguns deles.
16 Nẽ Jerujarẽ pu hã krĩ hkwỳ kamã. Mẽ à xwỳnhjaja nẽ mẽkarõmnuti kot tanhmã mẽ ho xwỳnhjaja nhũm pre htem mẽ hamỳ nẽ ma mẽ ĩhkrep mẽ o mra nhũm mẽ piitã akupỹm mex pa.
16 Também das cidades vizinhas de Jerusalém afluía muita gente, trazendo os enfermos e os atormentados por espíritos imundos, e todos eles eram curados.
17 Tã nhũm mẽ õ patre maati mẽ hkràmnhwỳ Satusew nhõ xwỳnhjaja tee ri akupỹm mẽ mex ã mẽ harẽnh ma nẽ axpẽn mã: —Tk. Kwa na mẽ ra ohtô nẽ Jejus gryk ã mẽ pahte mẽ ahkre kaga nẽ ãm hkôt pix mã ri amnhĩ nhĩpêx o pa. Anẽ. Hãmri nẽ Jejus nhỹ hã mẽ ahkre maati xwỳnhjê kamã gryk nẽ ra tanhmã mẽ ho kaxyw.
17 Levantaram-se então os sumos sacerdotes e seus partidários {isto é, a seita dos saduceus} cheios de inveja,
18 Hãmri mẽ unê nẽ mẽ hagjê nhũm mẽ hagjênh xà kamã hkrĩ hpa.
18 e deitaram as mãos nos apóstolos e meteram-nos na cadeia pública.
19 Tã nhũm kamàt nhũm Tĩrtũm kapẽr o mẽ wrỳk xwỳnhja ma mẽ hagjênh xà hwỳr mẽ hwỳr wrỳ nẽ mẽ hwỳr axà nẽ mẽ kãm hakwakre kahê xà mẽ nẽ mẽ kator pa. Hãmri nẽ mẽ kãm:
19 Mas um anjo do Senhor abriu de noite as portas do cárcere e, conduzindo-os para fora, disse-lhes:
20 —E mẽ ma akupỹm Tĩrtũm mã amnhĩ jarẽnh xà hã ixkre hwỳr mra nẽ axte mẽ kãm awjarẽ. Tanhmã mẽ kot amnhĩ nhĩpêx to nẽ Jejus kôt amnhĩ nhĩpêx nyw o amnhĩ nhĩpêx ã mẽ kãm hã karõ kê mẽ ama. Anẽ.
20 Ide e apresentai-vos no templo e pregai ao povo as palavras desta vida.
21 Hãmri nhũm mẽ kuma nẽ ma akupỹm hwỳr hapêx kurê kumrẽx. Nhũm myt kator o mõr mẽ nhũm mẽ hwỳr agjê nẽ mẽ kãm Tĩrtũm kapẽr jarẽnh o kuhê. Tã nhũm mẽõ patre maati mẽ hkôt ri mẽ pa xwỳnhjaja amnhĩ wỳr mẽ àptàr tũm xwỳnhjê hwỳ nhũm mẽ piitã axpẽn wỳr pikuprõnh pa. Hãmri nẽ htỳx arĩ Jejus kwỳjaja mẽ hagjênh xà kamã mẽ hkrĩ hã mẽ hkamnhĩx nẽ amnhĩ wỳr mẽ hã karõ.
21 Obedecendo a essa ordem, eles entraram ao amanhecer, no templo, e puseram-se a ensinar. Enquanto isso, o sumo sacerdote e os seus partidários reuniram-se e convocaram o Grande Conselho e todos os anciãos de Israel, e mandaram trazer os apóstolos do cárcere.
22 Nhũm pôristijaja ma kot mẽ haprôr kaxyw mẽ hagjênh xà hã ixkre hwỳr mra nẽ tee ri kamã mẽ hapêr nhũm mẽ kamã amrakati. Hãmri nhũm mẽ akupỹm mẽ pikuprõnh xwỳnhjê hwỳr hprõt nẽ mẽ kãm:
22 Dirigiram-se para lá os guardas, mas ao abrirem o cárcere, não os encontraram, e voltaram a informar:
23 —Nà na pôristi hkwỳjaja arĩ hakwakrem ixkre jamãr mex nhũm hakwakre arĩ kahê htỳx nẽ xa. Tã pa mẽ hwỳr agjê nẽ tee ri hkre kamã mẽ hapêr nhũm mẽ kamã amrakati kumrẽx. Anẽ.
23 Achamos o cárcere fechado com toda segurança e os guardas de pé diante das portas, e, no entanto, abrindo-as, não achamos ninguém lá dentro.
24 Hãmri nhũm mẽ kuma nẽ tee ri hamaxpẽr.
24 A essa notícia, os sumos sacerdotes e o chefe do templo ficaram perplexos e indagaram entre si sobre o que significava isso.
25 Rôm nhũm ja mẽ hwỳr tẽn axàn mẽ kãm: —Kwa jãã mẽ ate mẽ hagjênh xwỳnhjaja na mẽ axte Tĩrtũm mã amnhĩ jarẽnh xà hã ixkre kamã mẽ ahkre ho kuhê pa ham mẽ omu nẽ mẽ kurũm tẽ. Anẽ.
25 Mas, nesse momento, alguém transmitiu-lhes esta notícia: Aqueles homens que metestes no cárcere estão no templo ensinando o povo!
26 Hãmri nhũm patre nhõ pôristi krãhtũmja kuma nẽ mẽ hwỳr pôristi hkwỳ rẽ nhũm mẽ ma mẽ hwỳr mra nẽ mẽ hwỳr agjê nẽ kê axte mẽ unê nẽ akupỹm mẽ o mra. Nom tanhmã mẽ ho hkêt nẽ. Mẽ kot hkôt ri mẽ pikamẽnh xwỳnhjê pymaj mẽ ho mex nẽ mẽ o mõ. Nẽ mẽ hã axpẽn mã: —Nà kot puj mẽ tanhmã mẽ ho nhũm mẽ ja hã mẽ pahpumu nẽ kẽn o mẽ pahkapê nẽ tanhmã amnhĩ to nẽ hã mẽ panhĩmex. Anẽ.
26 Foi então o comandante do templo com seus guardas e trouxe-os sem violência, porque temiam ser apedrejados pelo povo.
27 Hãmri nẽ mẽ ho mex nẽ akupỹm mẽ o mõn mẽ hwỳr mẽ ho agjê nẽ mẽ pikuprõnh xwỳnhjê kutã mẽ hkrĩ. Hãmri nhũm mẽõ patre maatija mẽ kãm:
27 Trouxeram-nos e os introduziram no Grande Conselho, onde o sumo sacerdote os interrogou, dizendo:
28 —Kwa ra mẽ ixte Jejus kapẽr jarẽnh nê mẽ akurê htã ka xep mẽ ãm mẽ inhma nẽ arĩ mẽ kãm harẽnh o ri apa. Nẽ jar Jerujarẽ kamã mẽ piitã mẽ kãm harẽ. Nẽ mẽ pajaja mẽ ixte Jejus pĩr ã ka mẽ ri mẽ kãm mẽ ijarẽnh o apa. Anẽ.
28 Expressamente vos ordenamos que não ensinásseis nesse nome. Não obstante isso, tendes enchido Jerusalém de vossa doutrina! Quereis fazer recair sobre nós o sangue deste homem!
29 Hãmri nhũm Simãw Pêtre mẽ kuma nẽ mẽ amnhĩ tã mẽ kãm kapẽr nẽ mẽ kãm: —Tỳ kot kaj mẽ Tĩrtũm kapẽr kuhpa hã mẽ inhmã mẽmoj tã karõ pa mẽ ama nẽ ãm mẽ ama nẽ ãm Tĩrtũm kapẽr pix ma nẽ hkôt ri amnhĩ nhĩpêx.
29 Pedro e os apóstolos replicaram: Importa obedecer antes a Deus do que aos homens.
30 Amnepêm mẽ panhĩgêtjaja na prem Tĩrtũm kôt pix mã amnhĩ nhĩpêx o pa. Tã ka prem axtem nẽ kêp mẽ kãm Kra Jejus ã amỹnê nhũm mẽ pĩ kahpa hã kunhô nẽ kupĩ. Nom nhũm Tĩrtũm akupỹm ho htĩr
30 O Deus de nossos pais ressuscitou Jesus, que vós matastes, suspendendo-o num madeiro.
31 nẽ kêp mẽ panhõ Pahihti hã harẽ. Nẽ kêp mẽ pahkaprĩ xwỳnh mex ã harẽ. Hãmri nẽ ra amnhĩ ri ỹr nhũm ĩhkô hã mẽmoj piitã ho amnhĩptàr o hkrĩ. Nhũm kãm: “Koja Ijaew mẽ kot amnhĩ tomnuj kaga nẽ akôt amnhĩ xunhwỳ pa ja hã mẽ omu nẽ amnhĩ katut kôt mẽ kot amnhĩ tomnuj rẽnh pa nẽ mẽ ho ixkra.” Anẽ.
31 Deus elevou-o pela mão direita como Príncipe e Salvador, a fim de dar a Israel o arrependimento e a remissão dos pecados.
32 Tã mẽ pajaja mẽ ixte Jejus htyk nẽ akupỹm htĩr ã omunh mex jakamã na pa hte Tĩrtũm Karõ nhỹ hã ã mẽ amã harẽnh anẽ. Karõja na pre Tĩrtũm mẽ ixte hkôt amnhĩ nhĩpêx xwỳnhjê hwỳr kurẽ nhũm mẽ ixwỳr wrỳ nẽ mẽ ixkarõ mã agjê. Tã ỹ hã na pa htem ri ã harẽnh anhỹr o ri mẽ akôt ixpa. Anẽ.
32 Deste fato nós somos testemunhas, nós e o Espírito Santo, que Deus deu a todos aqueles que lhe obedecem.
33 Hãmri nhũm mẽ kuma nẽ mẽ kamã gryk tỳx nẽ. Nẽ mẽ kãm mẽ himex prãm nẽ mẽ kãm mẽ hã amỹnê.
33 Ao ouvirem essas palavras, enfureceram-se e resolveram matá-los.
34 Hãmri nhũm Kamariewtija tee ri ja hã mẽ omu hãmri nẽ kànhmã xa nẽ Jejus nhỹ hã mẽ ahkre xwỳnh maatijê xyr pê hkwỳjê mã kapẽr. Parijew nhõ xwỳnh na pre. Nẽ kêp Tĩrtũm kapẽr ã kagà htũm o mẽ ahkre ho pa xwỳnhjê hõ na pre. Nhũm mẽ piitã kãm hkĩnh nẽ. Jakamã nhũm kànhmã xa nẽ pôristi mã anẽ nhũm mẽ amnhĩ nê Jejus nhỹ hã mẽ ahkre ho mẽ pa xwỳnhjê kator nhũm mẽ kapôt ã kuhê.
34 Levantou-se, porém, um membro do Grande Conselho. Era Gamaliel, um fariseu, doutor da lei, respeitado por todo o povo.
35 Hãmri nhũm Kamariewtija mẽ nê tanhmã mẽ kãm kapẽr to nẽ mẽ kãm: —E ixkwỳjaja. Kwa kêr pu mẽ tanhmã mẽ ho hkukamã pajamaxpẽr mex nẽ.
35 Mandou que se retirassem aqueles homens por um momento, e então lhes disse: Homens de Israel, considerai bem o que ides fazer com estes homens.
36 Mãn arĩ mẽ ate finat Tetastija jarẽnh ã anohtỳx nẽ ho apa japêr. Mytwrỳ hõ hã na pre mẽ kãm amnhĩ to rax ã amnhĩ jarẽnh o pa. Hãmri nhũm hkôt ri mẽ pa xwỳnhjaja ohtô nẽ. Mẽ kêp 400. Tã nhũm prem mẽ kêp Tetasti pĩ nhũm hkôt ri mẽ pa xwỳnhjaja axpẽn pê anhgrà nẽ ma hapêx.
36 Faz algum tempo apareceu um certo Teudas, que se considerava um grande homem. A ele se associaram cerca de quatrocentos homens: foi morto e todos os seus partidários foram dispersados e reduzidos a nada.
37 —Tã nhũm mẽ kot mẽ piitã mẽ ho kõta xà hã arĩgroja ã nhũm Garirej nhõ xwỳnh pê finat Jut haxwỳja hkôt mẽ pa xwỳnhjaja ohtô nẽ. Tã nhũm mẽ mããnẽn mẽ kêp kupĩ nhũm hkôt ri mẽ pa xwỳnhjaja haxwỳja axpẽn pê anhgrà nẽ ma hapêx.
37 Depois deste, levantou-se Judas, o galileu, nos dias do recenseamento, e arrastou o povo consigo, mas também ele pereceu e todos quantos o seguiam foram dispersados.
38 —Jakamã kwa pu mẽ tanhmã jajê ho hkêt nẽ. Pu mẽ ãm mẽ omu. Koja mẽ amnhĩ krã hkôt ã ujarẽnh anhỹr o pa japêr hã koja Tetasti mẽ Jut wa hkôt pa xwỳnhjê pyrà nẽ tokyx axpẽn pê anhgrà nhũm Jejus jarẽnh o paja hapêx o hapêx.
38 Agora, pois, eu vos aconselho: não vos metais com estes homens. Deixai-os! Se o seu projeto ou a sua obra provém de homens, por si mesma se destruirá;
39 Nom koja mẽ ãm hãmri Tĩrtũm nhỹ hã ã mẽ ahkre ho pa anhỹr japêr hã kot puj mẽ tee ri ja ho pajapêx mã. Jakamã kwarĩ. Kot puj mẽ tanhmã mẽ ho nẽ te mẽ pahte Tĩrtũm kutã amnhĩ xunhwỳr pyràk. Anẽ. Nhũm pre ã Kamariewti Jejus nhỹ hã mẽ ahkre ho mẽ pa xwỳnh maatijê xyr pê hkwỳjê mã kapẽr anẽ.
39 mas se provier de Deus, não podereis desfazê-la. Vós vos arriscaríeis a entrar em luta contra o próprio Deus. Aceitaram o seu conselho.
40 Hãmri nhũm mẽ kuma nẽ kãm: —Tỳ nà ãm hãmri na ka ã akapẽr anẽ. Kot puj xep mẽ tanhmã mẽ ho hkêt nẽ. Anẽ. Hãmri nẽ akupỹn mẽ hã karõ nhũm mẽ akupỹn mẽ hwỳr agjê. Hãmri nhũm mẽ pôristi mã mẽ hã amỹnê nhũm mẽ htak. Hãmri nhũm mẽ àptàr tũmrejaja mẽ kãm: —E mẽ mãmrĩ ma akupỹm mra. Nom kêr ka mẽ axte mẽ kãm Jejus kapẽr jarẽnh o ri apa hkêt kumrẽx. Anẽ.
40 Chamaram os apóstolos e mandaram açoitá-los. Ordenaram-lhes então que não pregassem mais em nome de Jesus, e os soltaram.
41 Hãmri nhũm mẽ kãm ure nhũm mẽ ma mra. Kĩnh nẽ ma mra nẽ axpẽn mã: —Nà kwãr mẽ Jejus ã mẽ pahtak nẽ tanhmã hã mẽ pahto. Kwãr mẽ mãmrĩ ã hã mẽ pahto anẽ. Kot pu mẽ hkaga hkêt nẽ. Ra Tĩrtũm kot ja hã mẽ pahpumunh mex kênã. Anhỹr o axpẽn mã kapẽr o axpẽn jamaxpẽr o hihtỳx mex o pa.
41 Eles saíram da sala do Grande Conselho, cheios de alegria, por terem sido achados dignos de sofrer afrontas pelo nome de Jesus.
42 Hãmri nẽ arĩ apkati mẽ hkwỳjê mã Jejus kapẽr jarẽnh o mẽ ahkre ho mẽ hkôt pa. Tĩrtũm mã amnhĩ jarẽnh xà hã ixkre kamã nẽ nhãm mẽ õrkwỹ kamã ri mẽ ahkre ho pa. Tĩrtũm kot mẽ pakaxyw Jejus xãm ã mẽ kãm harẽnh o ri mẽ hkôt pa.
42 E todos os dias não cessavam de ensinar e de pregar o Evangelho de Jesus Cristo no templo e pelas casas.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Atos 5, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.