1 Coríntios 15
Apinayé NT (APN_WBT) vs NVT
1 E Kris kôt ixkwỳjaja. Kot paj axte mẽ amã Jejus kot mẽ panê tanhmã amnhĩ nhĩpêx to hã harẽ ka mẽ inhma. Na pa pre ra mẽ amã ja jarẽ ka mẽ ama nẽ hkôt amnhĩ xunhwỳ. Nẽ hkôt amnhĩ nhĩpêx mex o ri apa.
1 Agora, irmãos, quero lembrá-los das boas-novas que lhes anunciei anteriormente. Vocês as receberam e nelas permanecem firmes.
2 Na pa pre mẽ amã harẽ ka mẽ amnhĩ kaxyw kãm ajamaxpẽr tỳx nẽ nhũm Tĩrtũm mẽ ato hkra. Tã ka htem arĩ kapẽr kôt amnhĩ nhĩpêx mex o ri apa. Koja mẽhõ kot Tĩrtũm kapẽr mar tã amnhĩ kaxyw hkôt hamaxpẽr kêt nẽ nhũm Tĩrtũm tee ri amnhĩ tã omu nẽ ho hkra hkêt nẽ.
2 São essas boas-novas que os salvam, se continuarem a crer na mensagem como lhes anunciei; do contrário, sua fé é inútil.
3 Na pa pre amnhĩ krã hkôt mẽ amã tanhmã Kris jarẽnh to hkêt nẽ. Ixte kapẽr mar xà hkôt na pa hte amnhĩ xô ri mẽ amã tanhmã harẽnh to ho ri ixpa. Jejus jarẽnhja na mex o kot mẽ ujarẽnh piitã hakrenh par kumrẽx. Tã tãm kot paj mẽ amã harẽ. Na pre Krisja mẽ pahte amnhĩ tomnuj pãnhã amnhĩrer kaxyw mẽ panê ty. Tĩrtũm kapẽr ã kagà htũm kot hkukamã harẽnh xà hkôt.
3 Eu lhes transmiti o que era mais importante e o que também me foi transmitido: Cristo morreu por nossos pecados, como dizem as Escrituras.
4 Hãmri nhũm mẽ kẽn kre kamã haxà nhũm kamã nõr o apkati. Nẽ axte hã apkati. Hãmri nhũm Tĩrtũm akupỹm ho htĩr. Kapẽr ã kagà htũm kot hkukamã harẽnh xà hkôt.
4 Ele foi sepultado e ressuscitou no terceiro dia, como dizem as Escrituras.
5 Tã nhũm Simãw Pêtre kumrẽx akupỹm htĩr ã omu nhũm hpãnhã Jejus nhỹ hã mẽ ahkre ho mẽ pa xwỳnh maatijaja haxwỳja omu.
5 Apareceu a Pedro e, mais tarde, aos Doze.
6 Hãmri nhũm mẽ kot hkôt mẽ pa xwỳnh pê 500 jakrenh xwỳnh piitã anhĩpê haxwỳja akupỹm htĩr kãm omu. Na pre ra mẽ hkwỳjaja ty nhũm mẽ hkwỳjaja arĩ htĩr nẽ pa.
6 Depois disso, apareceu a mais de quinhentos irmãos de uma só vez, a maioria dos quais ainda está viva, embora alguns já tenham adormecido.
7 Jakamã nhũm prem ra akupỹm htĩr kãm omu. Hãmri nhũm hpãnhã Xiakreja omu. Nhũm hpãnhã ỹ hã mẽ ahkre o mẽ pa xwỳnh piitã omu. Akupỹm htĩr kãm omu.
7 Mais tarde, apareceu a Tiago e, posteriormente, a todos os apóstolos.
8 Tã pa na pa pre ijaxwỳja amnhĩ to hapu nẽ akupỹm htĩr kãm omu. Te ixpê mẽ hkra kot hapu pyrà nẽ amnhĩ to hapu nẽ omu. Na pre kaxkwa kamã inhmã kapẽr o xa pa ixprĩ hã omu.
8 Por último, apareceu também a mim, como se eu tivesse nascido fora de tempo.
9 No mẽ kot ixpyrà nẽ Kris nhỹ hã mẽ ahkre ho mẽ pa xwỳnh maati hkwỳjaja na mẽ mex o kot ijakrenh. Na pa pre hte mẽ hkĩnhã amnhĩ tomnuj tỳx nẽ. Jao Kris pê hkrajê homnuj tỳx o ri ixpa. Tã hkôt amnhĩ xãm hãmri nẽ tee ri ã amnhĩ nhĩpêx anhỹr ã amnhĩ pumu nẽ amnhĩ kamã ixpijaàm tỳx nẽ. Jakamã na pa hte Kris nhỹ hã kapẽr jarẽnh o ixpa hã amnhĩ pumu nẽ ixte hkôt amnhĩ xãm kêt ri tanhmã ixte amnhĩ nhĩpêx toja mã ijamaxpẽr nẽ ixpijaàm nẽ.
9 Pois sou o mais insignificante dos apóstolos. Aliás, nem sou digno de ser chamado apóstolo, pois persegui a igreja de Deus.
10 Na pa pre amnhĩ tomnuj tỳx o ixpa htã nhũm Tĩrtũm arĩ kãm ijapê nẽ. Nẽ ixkamã ukaprĩ nẽ. Pa pre hkôt amnhĩ xãm nhũm ixto hkra pa ra kãm tanhmã amnhĩ nhĩpêx to mex rãhã ho ixpa. Jakamã na hte tee ri amnhĩ tã ixpumu nẽ tanhmã hamaxpẽr to hkêt nẽ. Rỳ hamaxpẽr o: —Hêxta waa nẽ. Inhmã Pawre japê nẽ ixte ho mex tã nhũm ixkôt amnhĩ nhĩpêx kêt kumrẽx. Anhỹr o tee ri hamaxpẽr kêt nẽ. Na pa hte kãm tanhmã amnhĩ nhĩpêx to ho ixpa rũnh o ỹ hã mẽ kapẽr o pa xwỳnh kwỳjê jakre ho ixpa. Nom amnhĩ krã hkôt mẽ ahkre hkêt nẽ. Ja kaxyw na pre Tĩrtũmja ixto ixihtỳx pa ỹ hã kãm tanhmã amnhĩ nhĩpêx to ho ri ixpa nhũm ja hã ixpumu nẽ hkĩnh nẽ.
10 O que agora sou, porém, deve-se inteiramente à graça que Deus derramou sobre mim, e que não foi inútil. Trabalhei com mais dedicação que qualquer outro apóstolo e, no entanto, não fui eu, mas Deus que, em sua graça, operou por meu intermédio.
11 Nẽ Jejus jarẽnhja ãm pixii. Axtem hõ hkêt. Nẽ ỹ hã mẽ ahkre ho mẽ pa xwỳnhjê kapẽrja nẽ pa ixte mẽ amã harẽnhja kot axpẽn pyràk. Harẽnh tipxi. Kris kot mẽ pahte amnhĩ tomnuj mỳrapê mẽ panê htyk nhũm Tĩrtũm kot akupỹm ho htĩr ã wa harẽnhja na pa hte pix jarẽnh o ri mẽ akôt ixpa. Ka prem inhma nẽ amnhĩ kaxyw hkôt ajamaxpẽr tỳx nẽ.
11 Logo, não faz diferença se eu prego ou se eles pregam, pois todos nós anunciamos a mesma mensagem na qual vocês já creram.
12 Nẽ kwa ra ixte mẽ amã Kris htyk nẽ akupỹm htĩr ã harẽnh tã ka xep mẽ akwỳjaja axtem nẽ mẽ htyk nẽ akupỹm mẽ htĩr kêt ã mẽ hkamnhĩx o ri apa.
12 Pois bem, se proclamamos que Cristo ressuscitou dos mortos, por que alguns de vocês afirmam não haver ressurreição dos mortos?
13 Kwa mẽ ajamaxpẽrja mex kêt. Kêp apu ãm hãmri mẽ ate ã mẽ harẽnh anhỹr ronhỹx pre Kris haxwỳja akupỹm htĩr kêt nẽ. Nhỹx pre htyk o ty.
13 Pois, se não existe ressurreição dos mortos, Cristo não ressuscitou.
14 — ausente —
14 E, se Cristo não ressuscitou, nossa pregação é inútil, e a fé que vocês têm também é inútil.
15 — ausente —
15 Então estamos todos mentindo a respeito de Deus, pois afirmamos que ele ressuscitou a Cristo. Mas, se não existe ressurreição dos mortos, isso não pode ser verdade.
16 — ausente —
16 E, se não existe ressurreição dos mortos, então Cristo também não ressuscitou.
17 — ausente —
17 E, se Cristo não ressuscitou, a fé que vocês têm é inútil, e vocês ainda estão em seus pecados.
18 — ausente —
18 Nesse caso, todos que adormeceram crendo em Cristo estão perdidos!
19 — ausente —
19 Se nossa esperança em Cristo vale apenas para esta vida, somos os mais dignos de pena em todo o mundo.
20 Nà mẽ htyk nẽ nhỹrmã akupỹm mẽ htĩr kêt ã mẽ harẽnhja kot anhỹr kêt. Ra Tĩrtũm kot akupỹm Kris o htĩr jakamã koja mããnẽn hkra htyk xwỳnhjaja nhũm mẽ piitã Jejus pyrà nẽ nhỹrmã akupỹm mẽ ho htĩr pa. Jakamã na pu htem Kris akupỹm htĩrja mã pajamaxpẽr nẽ amnhĩ kukamã pajamaxpẽr o: —Nà ra Tĩrtũm kot akupỹm Jejus o htĩr jakamã koja uràk nẽ nhỹrmã akupỹm mẽ pahte hkôt amnhĩ xunhwỳr xwỳnh piitã mẽ pahto mẽ pahtĩr. Nà koja ã mẽ panhĩpêx anẽ. Ja kaxyw àhpumunh tỳx kumrẽx xwỳnh kênã. Anẽ.
20 Mas Cristo de fato ressuscitou dos mortos. Ele é o primeiro fruto da colheita de todos que adormeceram.
21 Nẽ amnepêm na pre Tĩrtũm my kot waja nhĩpêx. Hãmri nhũm kot tanhmã amnhĩ tomnuj to ho ra mẽ htykja o hkrax. Tã nhũm wamta kôt my hõta wamta rom amnhĩ to mex o mẽ htyk tã akupỹm mẽ ho htĩr o hkrax.
21 Uma vez que a morte entrou no mundo por meio de um único homem, agora a ressurreição dos mortos começou por meio de um só homem.
22 Tã mẽ pahpê wam my pê Atãw kanrẽhã tàmnhwỳ jakamã kot puj mẽ uràk nẽ nhỹrmã ty. No ãm mããnẽn mẽ pahpê Kris kraa. Kris kumrẽx na pre akupỹm htĩr. Tã koja nhỹrmã akupỹn mẽ pahwỳr wrỳ hãmri nhũm Tĩrtũmja kot hipêx pyrà nẽ akupỹm mẽ pahto mẽ pahtĩr. Mẽ pahte hkôt amnhĩ xunhwỳr ã mẽ pahpumunh kôt akupỹm mẽ pahto mẽ pahtĩr pa. No ãm kormã.
22 Assim como todos morremos em Adão, todos que são de Cristo receberão nova vida.
23 — ausente —
23 Mas essa ressurreição tem uma sequência: Cristo ressuscitou como o primeiro fruto da colheita, e depois todos que são de Cristo ressuscitarão quando ele voltar.
24 Nẽ koja Kris arĩ mẽ ho amnhĩptàr rãhã nhũm Tĩrtũm mẽ kot kutã amnhĩ xunhwỳr xwỳnhjê pê mẽ hihtỳx xà ho hapêx pa. Kapẽr ã kagà htũm kot ja jarẽnh kot:Jakamã Jejus tapxipix koja mẽ ho amnhĩptàr o pa. Koja Tĩrtũm pix mẽ ho amnhĩptàr kêt nẽ. Nom koja pahi hkwỳjê hõ axte nhãm mẽ ho amnhĩptàr kêt kumrẽx. Tã mẽ kot mẽkarõmnuti hkôt kãm tanhmã amnhĩ to ho mẽ pa xwỳnhjaja koja Tĩrtũm ma amnhĩ nê kuwy hwỳr mẽ rẽnh pa. Nẽ mẽhtykja o hapêx nhũm mẽhõ axte htyk kêt kumrẽx. Jakamã koja Jejus Kris mẽmoj punuj piitã ho hapêx nẽ Mẽpahpãm Tĩrtũm nhĩhkram akupỹm mẽmoj piitã haxàr pa. Tĩrtũm jamaxpẽr xà hkôt ã mẽmoj to anhỹr par anẽ hãmri nẽ ĩhkram mẽmoj jaxàr pa. Nẽ mããnẽn tãm kãm amnhĩ gõ. Jakamã nhũm Tĩrtũm tapxipix mẽmoj piitã ho amnhĩptàr pa.
24 Então virá o fim, quando ele entregará o reino a Deus, o Pai, depois de ter destruído todos os governantes e autoridades e todo poder.
25 — ausente —
25 Pois é necessário que Cristo reine até que tenha colocado todos os seus inimigos debaixo de seus pés.
26 — ausente —
26 E o último inimigo a ser destruído é a morte.
27 — ausente —
27 Pois as Escrituras dizem: “Deus pôs todas as coisas sob a autoridade dele”. Claro que, quando se diz que “todas as coisas estão sob a autoridade dele”, isso não inclui aquele que conferiu essa autoridade a Cristo.
28 — ausente —
28 Então, quando todas as coisas estiverem sob a autoridade do Filho, ele se colocará sob a autoridade de Deus, para que Deus, que deu a seu Filho autoridade sobre todas as coisas, seja absolutamente supremo sobre todas as coisas em toda parte.
29 Nẽ na hte mẽ pahkwỳjaja kormã kêp Tĩrtũm kra hkêt tã Jejus kôt mẽ kot amnhĩ xunhwỳr nẽ mẽ htyk xwỳnhjê mã hamaxpẽr o pa. Hãmri nẽ mẽ kãm nhỹrmã axte mẽ omunh prãm xàj mẽ uràk nẽ Jejus kôt amnhĩ xunhwỳ nhũm mẽ hkrã kumrã. Tã akupỹm mẽ htĩr kêt ronhỹx mẽ ãm ã pajamaxpẽr anhỹr kaprỳ.
29 E o que dizer dos que se batizam em favor dos mortos? Se os mortos não ressuscitam, como dizem eles, por que se batizam em favor dos que já morreram?
30 Nẽ paa. Na pa hte ma mẽ kãm Tĩrtũm kapẽr jarẽnh o ri mẽ hkôt ixpa. Nhũm mẽ hkwỳjaja ja hã inhma nẽ ixkamã gryk nẽ ixtã amỹnê pa mẽ mỳrapê ixpunuj nẽ ri ixpa. No ãm amnhĩ to htỳx nẽ arĩ ri mẽ kãm Kris kapẽr jarẽnh o ri mẽ hkôt ixpa. Tã kêp ãm nhỹrmã akupỹm ixtĩr mã kêt ronhỹx pa tee ri ã amnhĩ nhĩpêx anhỹr o ri ixpa kaprỳ.
30 E nós, por que arriscamos a vida o tempo todo?
31 Na htem apkati mẽ ixtã tanhmã àmnênh to ho ri pa. Ãm hãmri na pa mẽ amã ã mẽ harẽnh anẽ. Nom na pa hte tee ri amnhĩ kukamã ijamaxpẽr o ri ixkaprĩ nẽ ixpa hkêt nẽ. Mẽ kot ixpĩr mã tã pa hte mẽ ate Pahihti Jejus Kris kôt amnhĩ nhĩpêx mex ã mẽ apumunh kôt ixkĩnh nẽ ri ixpa. Nhũm te ixkamã mẽmoj kêt pyràk pa hte ri ixpa.
31 Pois eu afirmo, irmãos, que enfrento a morte diariamente, assim como afirmo meu orgulho daquilo que Cristo Jesus, nosso Senhor, fez em vocês.
32 Na pa hte jar Epes kamã mẽ oprê xwỳnhjê kutã amnhĩ to htỳx pê mẽ kãm Jejus kapẽr jarẽnh o ri mẽ hkôt ixpa nhũm mẽ kãm mar prãm kêt jakamã hã ixtomnuj tỳx nẽ. No nhỹrmã ixtyk nẽ akupỹm ixtĩr mã kêt ronhỹx pa mẽ kêp Kris kwỳ hkêt xwỳnhjê jamaxpẽr o ijamaxpẽr nẽ mẽ uràk nẽ ijamaxpẽr o:Anhỹr o nhỹx pa ijamaxpẽr o ixpa. Kêp ãm Tĩrtũm kot akupỹm mẽ pahto mẽ pahtĩr mã kêt ronhỹx pu mẽ ã mẽ kêp Kris kwỳ hkêt xwỳnhjê jamaxpẽr anhỹrja kôt pajamaxpẽr pix o ri papa. No ãm ja kot anhỹr kêt.
32 E, se não haverá ressurreição dos mortos, de que me adiantou ter lutado contra feras, isto é, aquela gente de Éfeso? Se não há ressurreição, “comamos e bebamos, porque amanhã morreremos!”.
33 Na htem mẽmoj jarẽnh o: —Mẽ kot htỳx ri amnhĩ tomnuj xwỳnhjê hkôt ri mẽ pa xwỳnhjaja koja mẽ gaa nẽ mẽ kot amnhĩ nhĩpêx kôt amnhĩ nhĩpêx o ri pa. Anẽ. Ãm hãmri na ã mẽ harẽnh anhỹrja. Jakamã kwa mẽ okora. Kêr ka mẽ ã amnhĩ nê mẽ kot amnhĩ nhĩpêx anhỹr o mẽ pa xwỳnhjê pumunh mex o ri apa.
33 Não se deixem enganar pelos que dizem essas coisas, pois “as más companhias corrompem o bom caráter”.
34 Kwa mẽ tokyx mẽ ate tanhmã amnhĩ tomnuj to hã amnhĩ pumu nẽ axte ã amnhĩ nhĩpêx anhỹr kêt nẽ. Nẽ mẽ ate Tĩrtũm kot akupỹm mẽ ho htĩr kêt ã harẽnh xwỳnhjaja. Te mẽ ate Tĩrtũm kot amnhĩ nhĩpêx ã omunh kêt pyràk. Tã mẽ ate tokyx ja hã amnhĩ pumunh nẽ amnhĩ kamã apijaàm kaxyw na pa ã mẽ amã ixkapẽr anẽ.
34 Pensem bem sobre o que é certo e parem de pecar. Pois, para sua vergonha, eu lhes digo que alguns de vocês não têm o menor conhecimento de Deus.
35 Nẽ mãn ka mẽ atõ akupỹm mẽ htĩr ã mẽ harẽnh ma nẽ tee ri mẽ hkukamã ajamaxpẽr nẽ hã ri tanhmã axpẽn kukjêr to nẽ axpẽn mã: —Kwa tanhmã koja we Tĩrtũm akupỹm hkra htyk xwỳnhjê ho htĩr to? Ra mẽ htyk nẽ mẽ ĩ katõk nẽ hapêx par mã kênã. Tanhmã kot wem amnhĩ to nẽ akupỹm htĩr? Nẽ tanhmã koja we mẽ ĩ nywja kute wehe? Anẽ.
35 Alguém pode perguntar: “Como os mortos ressuscitarão? Que tipo de corpo terão?”.
36 Nà na ka mẽ atỳx ri ã ajamaxpẽr anẽ nẽ tee ri mẽ hkukamã ajamaxpẽr. E kot paj ixprĩ hã ja hã ejẽp jarẽ ka mẽ inhma. Nà na htem mẽmo y hkre. Te mẽ kot mẽ htyk jaxàr pyràk o hipêx nẽ hkre nhũm hikwỹ nẽ gaa nẽ higrõt hapôj. Nom te kêp mẽmo yta pyràk kêt.
36 Que perguntas tolas! A semente só cresce e se transforma em planta depois que morre.
37 Ãm hy pix na htem hkre. No higrõt kre hkêt nẽ. Rỳ tanhmãn pàr nywja kre hkêt nẽ. Ãm hy pix na htem hkre. Tã nhũm higrõt hapôj nẽ hprêk nẽ gaa nẽ ô.
37 E aquilo que se coloca no solo não é a planta que crescerá, mas apenas uma semente de trigo ou de alguma outra planta.
38 Tĩrtũm na hte hamaxpẽr xà hkôt tanhmã ho nhũm higrõt hapôj nẽ hprêk nẽ ô. Tã ja pyrà nẽ kot puj mẽ Tĩrtũm jamaxpẽr xà hkôt pahtyk tã koja akupỹm mẽ pahto mẽ pahtĩr nẽ mẽ pamã mẽ panhĩ nyw gõ.
38 Então Deus lhe dá o novo corpo como ele quer. Um tipo diferente de planta cresce de cada tipo de semente.
39 Nẽ mẽmo hy piitã te kot axpẽn pyràk kêt. Ahpỹnhã na. Ja pyrà nẽ ahpỹnhã ri mẽmoj piitã ĩ. Na axtem mẽ panhĩ nẽ axtem mry nhĩ nẽ axtem àk nhĩ nẽ axtem tep nhĩ. Mẽmoj piitã ahpỹnhã ri ĩ.
39 Da mesma forma, há tipos diferentes de carne: um tipo para os seres humanos, outro para os animais, outro para as aves e outro para os peixes.
40 Nẽ kaxkwa kamã haxwỳja mẽmoj piitã ahpỹnhã no ãm muxre. Myytija mex. Nẽ mytwrỳreja axte mã no ãm haxwỳja mex. Nẽ kanhêti haxwỳja mex. Haxwỳja axte mã. Kamã hkwỳ hpôk kryre nẽ kamã hkwỳ hpôk rũnhti no ãm piitã mex. Nẽ jar pika ja kamã haxwỳja mẽmoj piitã mex. No ãm te kot kaxkwa kamã mẽmoj jarir xwỳnhja mex pyràk kêt. Axtem na raa.
40 Também há corpos celestes e corpos terrestres. A glória dos corpos celestes é diferente da glória dos corpos terrestres.
41 — ausente —
41 O sol tem um tipo de glória, enquanto a lua e as estrelas têm outro. E até mesmo as estrelas diferem em glória umas das outras.
42 Tã koja mẽ panhĩ nywja haxwỳja axte mã. Te kot panhĩ htũm pyràk kêt. Na htem ty nhũm mẽ ma mẽ o mra nẽ mẽ hagjê. Nhũm mẽ hikwỹ nẽ gaa nẽ ĩ rerek nẽ hapêx. Tã koja Tĩrtũm akupỹm tanhmã mẽ pahto mẽ pahtĩr to pu mẽ hpãnhã pamex kumrẽx. Hãmri nẽ axte mã mẽ panhĩ nyw mex o mex jakamã koja axte htyk nẽ ĩ rerek kêt nẽ.
42 O mesmo acontece com a ressurreição dos mortos. Quando morremos, o corpo terreno é plantado no solo, mas ressuscitará para viver para sempre.
43 Na htem ty nhũm mẽ hagjê nhũm htyk xwỳnhta tanhmã amnhĩ to hkêt nẽ amarĩ hikwỹ. Omnuj nẽ ĩ nhenhek nẽ hikwỹ. Tã koja Tĩrtũm akupỹm mẽ ho mẽ htĩr nẽ mẽ kãm mẽ ĩ nyw gõ nhũm mẽ hpãnhã mex kumrẽx nẽ hihtỳx nẽ Tĩrtũm nhõ krĩ kamã pa ho pa.
43 Nosso corpo é enterrado em desonra, mas ressuscitará em glória. É enterrado em fraqueza, mas ressuscitará em força.
44 Mẽ htyk nhũm mẽ kot mẽ hagjênh xwỳnhjaja na htem arĩ ĩ htũm ã hikwỹ. Ãm jar pika ja pix kãm ri mẽ papa kaxyw na mẽ panhĩ htũmja. No mẽ panhĩ nywja axtem Tĩrtũm nhõ krĩ kamã ri mẽ papa kaxyw jakamã koja mẽ panhĩ nywja axte mã. Tĩrtũm Karõ koja mẽ pamã kugõ.
44 É enterrado como corpo humano natural, mas ressuscitará como corpo espiritual. Pois, assim como há corpos naturais, também há corpos espirituais.
45 Nẽ Tĩrtũm kapẽr ã kagà htũm kot Atãw jarẽnh kot:Ã Atãw jarẽnh kot anhỹr. Ja pyrà nẽ na pu htem pakatorxà nhõhy rũm pajapôj nẽ Atãw pyrà nẽ pahpê pika nhõ xwỳnh. Tã nhũm Atãwja pa nẽ gaa nẽ hpigêt nẽ ty. Jakamã kot puj mẽ uràk nẽ papa nẽ gaa nẽ ty. Nom nhũm Krisja Atãw kurom kêp akupỹm mẽ ho mẽ htĩr xwỳnh jakamã kot puj mẽ pahpê hkwỳjaja Atãw pyrà nẽ nhỹrmã mẽ pahtyk tã nhũm Kris akupỹm mẽ pahto mẽ pahtĩr. Hãmri nhũm Tĩrtũm Karõ mẽ pamã mẽ panhĩ nyw gõ pu mẽ axte pahtyk kêt nẽ. Pãnhã axte mã mẽ pahpê kaxkwa nhõ xwỳnh.
45 As Escrituras nos dizem: “O primeiro homem, Adão, se tornou ser vivo”. Mas o último Adão é espírito que dá vida.
46 — ausente —
46 Primeiro vem o corpo natural, depois o corpo espiritual.
47 Nẽ Atãw na pre Tĩrtũm pika ho hipêx nẽ ho htĩr nhũm ri pa. Nom Kris na pre Atãw rom kaxkwa rũm mẽ pahwỳr wrỳ.
47 O primeiro homem foi feito do pó da terra, enquanto o segundo homem veio do céu.
48 Tã mẽ pahpê pika nhõ xwỳnhjaja te mẽ pahpê Tĩrtũm kot wam my nhĩpêx xwỳnhta pyràk. No mẽ pahte kaxkwa hwỳr ma papa mã xwỳnhjaja te mẽ pahte kaxkwa rũm my kot mẽ pahwỳr wrỳk xwỳnh Krista pyràk.
48 Os que são da terra são como o homem terreno, e os que são do céu são como o homem celestial.
49 Tã kormã mẽ pahpê pika nhõ xwỳnh jakamã te mẽ pahpê my pika ho hipêx xwỳnhta nhĩ pyràk. Nom kot puj mẽ nhỹrmã ty hãmri nẽ hpãnhã te pahpê kaxkwa rũm my kot mẽ pahwỳr wrỳk xwỳnhta nhĩ pyràk.
49 Da mesma forma que agora somos como o homem terreno, algum dia seremos como o homem celestial.
50 Nẽ kot puj mẽ panhĩ htũm rãhã Tĩrtũm nhõ krĩ hwỳr paxàpir kêt nẽ. Panhĩ htũm na hte ty nẽ rerek nẽ hapêx. Jakamã koja Tĩrtũm Karõ mẽ pamã mẽ panhĩ nyw gõ pu mẽ rĩ kormã ma õ krĩ hwỳr pajapêx pa nẽ kamã papa ho papa.
50 Estou dizendo, irmãos, que nosso corpo físico não pode herdar o reino de Deus. Este corpo mortal não pode herdar aquilo que durará para sempre.
51 E mẽ inhma. Na pre kormã Tĩrtũm mẽ amã mẽmoj to amnhĩrĩt kêt tã ra inhmã ho amnhĩrĩt. Jakamã kot paj ỹ hã mẽ amã harẽ ka mẽ inhma. Nà kot puj mẽ pahpiitã mẽ pahtyk kêt nẽ. Koja nhỹrmã Tĩrtũm kapẽr o mẽ wrỳk xwỳnhjê hõja mẽ pamã pifti kakô. Mẽ pajaêr pê hkakô. Hãmri nhũm Tĩrtũm kra ra mẽ htyk nẽ mẽ hikwỹ xwỳnhjaja akupỹm ĩ nyw o htĩr kurê kumrẽx. Nẽ kormã mẽ pahtyk kêt xwỳnhjaja kot pu mẽ mẽ pahtyk kêt ri mẽ uràk nẽ panhĩ nyw kurê kumrẽx. Hãmri pu mẽ pahpiitã pahtĩr o pahtĩr tũm nẽ papa.
51 Mas eu lhes revelarei um segredo maravilhoso: nem todos dormiremos, mas todos seremos transformados!
52 — ausente —
52 Acontecerá num instante, num piscar de olhos, ao som da última trombeta. Pois, quando a última trombeta soar, aqueles que morreram ressuscitarão a fim de viver para sempre. E nós que estivermos vivos também seremos transformados.
53 Koja Tĩrtũm mẽ panhĩpêx o te mẽ pahte paxê htũm o papinhĩpanh nẽ hpãnhã paxê nyw jagjênh pyràk. Jao mẽ panhĩ htũm o hapêx nẽ hpãnhã mẽ pamã mẽ panhĩ nyw gõ pu mẽ axte pahtyk kêt kumrẽx nẽ ri papa ho papa.
53 Pois nosso corpo mortal precisa ser transformado em corpo imortal.
54 Tĩrtũm kapẽr ã kagà htũm kot ja jarẽnh kot:Te ra kot ho hapêx par pyràk o ã harẽnh kot anhỹr. No ãm kormã. Jakamã kot puj mẽ nhỹrmã panhĩ nyw nẽ ri papa nẽ mẽ pahtõ axte pahtyk kêt kumrẽx.
54 Então, quando nosso corpo mortal tiver sido transformado em corpo imortal, se cumprirá a passagem das Escrituras que diz: “A morte foi engolida na vitória.
55 Mẽ pahtykja te mẽ kot makre par nhũm axte kot mẽ hkamnhwỳr kêtja pyràk. Urà nẽ koja Tĩrtũm akupỹm mẽ pahto mẽ pahtĩr pu mẽ axte pahtyk kêt nẽ. Nẽ axte ri pamã ma hkêt nẽ papa. Nẽ axte paxà hkêt nẽ.
55 Ó morte, onde está sua vitória? Ó morte, onde está seu aguilhão?”.
56 Tĩrtũm kapẽr ã kagà htũmja ã mẽ pakukamã mẽ pajarẽnh kot anhỹr. Mẽ pahte amnhĩ tomnuj xwỳnh jakamã kot puj mẽ nhỹrmã ty.
56 O pecado é o aguilhão da morte que nos fere, e a lei é o que torna o pecado mais forte.
57 Nom nhũm Tĩrtũm àhpumunh tỳx o àhpumunh tỳx jakamã na hte Pahihti Jejus Kris kukwak ri mẽ pahte hkôt amnhĩ xunhwỳr xwỳnhjê nê mẽ pahte amnhĩ tomnuj rênh pa. Pu mẽ nhỹrmã mẽ pahtyk tã nhũm akupỹm mẽ pahto pahtĩr.
57 Mas graças a Deus, que nos dá vitória sobre o pecado e sobre a morte por meio de nosso Senhor Jesus Cristo!
58 Jakamã e kwa Jejus kôt ixkwỳjaja. Kêr ka mẽ arĩ Pahihti Jejus kôt mãn amnhĩ xunhwỳr tỳx rãhã ho ri apa. Nẽ kapẽr kôt pix mã ri amnhĩ nhĩpêx rãhã nẽ kãm tanhmã amnhĩ nhĩpêx mex to ho ri apa. Kot kaj mẽ ã amnhĩ nhĩpêx anẽ hãmri nẽ kãm tanhmã amnhĩ nhĩpêx to kaprỳ ho ri apa hkêt nẽ. Ãm hãmri kãm mẽmoj to anhỹr mex rãhã ho ri apa.
58 Portanto, meus amados irmãos, sejam fortes e firmes. Trabalhem sempre para o Senhor com entusiasmo, pois vocês sabem que nada do que fazem para o Senhor é inútil.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar 1 Coríntios 15, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.