Romanos 10

Ŋwɛ menomenyɛɛ́ mekɛ́ (ANVNT) vs VC

Sair da comparação
VC Versão Católica
1 Aŋmɛ ba, genó ɛyigé me nshyage ne metɔɔ́ wa meko ne mmyɛmenɛne ya mbaá Ɛsɔwɔ gétúgé bɔɔ́ ba gelu nnó Ɛsɔwɔ áferé ɛbwɔ́ né ɛfwyale gabo.
1 Irmãos, o desejo do meu coração e a súplica que dirijo a Deus por eles são para que se salvem.
2 Me nkágé ngaré wáwálé nnó ɛbwɔ́ akpane gechyɛɛ́ né depɔre Ɛsɔwɔ yɛ́mbɔ ɛbwɔ́ akágé fɔ́ ndɛre ɛbwɔ́ ábɔɔ́ mampyɛge utɔɔ́ Ɛsɔwɔ.
2 Pois lhes dou testemunho de que têm zelo por Deus, mas um zelo sem discernimento.
3 Ɛbwɔ́ ákágé fɔ́ meti ɛwé Ɛsɔwɔ apyɛɛ́ bɔɔ́ abɛɛ́ cho né mbɛ ushu wuú ne ammyɛ ɛlé mankwyɛ ɛwé bwɔ́ meti mambɛ cho. Ɛwéna ɛlɛré nnó ákwɔlegé fɔ́ meti ɛwé Ɛsɔwɔ apyɛɛ́ bɔɔ́ abɛɛ́ cho.
3 Desconhecendo a justiça de Deus e procurando estabelecer a sua própria justiça, não se sujeitaram à justiça de Deus.
4 Kras anere yɛ́ndégenó ɛyi getome ne ɛbɛ nnó, yɛ́ndémuú ayi áfyɛɛ́ metɔɔ́ ne ji abɛ cho né mbɛ ushu Ɛsɔwɔ.
4 Porque Cristo é o fim da lei, para justificar todo aquele que crê.
5 Mosis asa ato ne meti ɛwe ɛbɛ ɛpyɛ bɔɔ́ abɛ cho aké, “Yɛ́ndémuú ayi ábélege mabɛ ako abɔɔ́ geŋwá.”
5 Ora, Moisés escreve da justiça que vem da lei: O homem que a praticar viverá por ela {Lv 18,5}.
6 Yɛ́mbɔ ása né mmu ŋwɛ Ɛsɔwɔ átoó ne meti ɛwé Ɛsɔwɔ apyɛ bɔɔ́ abi áfyɛɛ́ metɔɔ́ ne ji ábɛɛ́ cho áké, wɔ ɔfyɛgé metɔɔ́ ne Ɛsɔwɔ nnó apyɛ wɔ ɔbɛ cho né mbɛ ushu wuú, “Ɔgígé fɔ́ né metɔɔ́ wyɛ nnó, Ndé muú akwɔmé mbɔ nyɛ né mfaánebuú?” (Mmyɛ ké mampyɛ Kras ashulé mme.)
6 Mas a justiça que vem da fé diz assim: Não digas em teu coração: Quem subirá ao céu? Isto é, para trazer do alto o Cristo;
7 “Yɛ́ mangií nnó, Ndé muú ajyɛɛ́ mbɔ nyɛ né melɔ aló?” (Mmyɛ ké mampyɛ Kras akwilé né negbo.)
7 ou: Quem descerá ao abismo? Isto é, para fazer voltar Cristo dentre os mortos.
8 Genó ɛyigé ŋwɛ Ɛsɔwɔ ajɔ́gé gelu nnó, “Mekomejɔɔ́ Ɛsɔwɔ alu kwɔ́kwɔ́lé ne wɔ, alu wɔ né ubɔ meno, alú ntó né mmu metɔɔ́ wyɛɛ́.” Mmyɛ ké mekomejɔɔ́ yina ayi agaré ndɛre bɔɔ́ áfyɛɛ́ metɔɔ́ ne Ɛsɔwɔ, ayi ɛsé dégaré nnó,
8 Que diz ela, afinal? A palavra está perto de ti, na tua boca e no teu coração {Dt 30,14}. Essa é a palavra da fé, que pregamos.
9 Wɔ ɔgarege ne meno wyɛ nnó, “Jisɔs alu Ata,” ne ɔkamege ne metɔɔ́ wyɛ nnó Ɛsɔwɔ apyɛ ji akwilé né negbo, ɔtanege nyɛ né ɛfwyale gabo.
9 Portanto, se com tua boca confessares que Jesus é o Senhor, e se em teu coração creres que Deus o ressuscitou dentre os mortos, serás salvo.
10 Néndé défyɛɛ́ lé metɔɔ́ ne Ɛsɔwɔ ne débɛɛ́ cho né mbɛ ushu wuú. Ne déshuúge ɛku ne mano sé ne détanege né ɛfwyale gabo.
10 É crendo de coração que se obtém a justiça, e é professando com palavras que se chega à salvação.
11 Ásá né ŋwɛ Ɛsɔwɔ nnó, “Yɛ́ndémuú ayi áfyɛɛ́ metɔɔ́ ne ji akpane fɔ́ mekpo unɔɔ́.”
11 A Escritura diz: Todo o que nele crer não será confundido {Is 28,16}.
12 Aŋgya apɔ́, ne muú Jus ne muú Grek. Ɛsɔwɔ awu ama ne alu Ata ɛbwɔ́ ako. Ji achyɛgé gejamégé mejé mbaá bɔɔ́ ako abi ágige ji.
12 Pois não há distinção entre judeu e grego, porque todos têm um mesmo Senhor, rico para com todos os que o invocam,
13 Ásá né mmu ŋwɛ Ɛsɔwɔ nnó, “Yɛ́ndémuú ayi akuú mabɔ Ata nnó áféré ji né ɛfwyale gabo, Ata aférege nyɛ ji atane né ɛfwyale gabo.”
13 porque todo aquele que invocar o nome do Senhor será salvo {Jl 3,5}.
14 Ɛpyɛɛ́mbɔ nnó ne bɔɔ́ ákuú muú fɔ nnó apoó ɛbwɔ́ mbɔgé álá fyɛɛ́ metɔɔ́ ne ji wɔ́? Ne apyɛɛ́ mbɔ nnó ne afyɛɛ́ metɔɔ́ ne ji, mbɔgé álá au danwú muú fɔ́ agaré ɛbwɔ́ abya wuú? Ne apyɛmbɔ nnó ne awu abya yimbɔ mbɔgé muú fɔ́ álá agaré ɛbwɔ́ abya wuú wɔ́?
14 Porém, como invocarão aquele em quem não têm fé? E como crerão naquele de quem não ouviram falar? E como ouvirão falar, se não houver quem pregue?
15 Ne muú apyɛɛ́ mbɔ nnó ne agaré ɛbwɔ́ mbɔgé álá atɔ ji wɔ́? Ásá né mmu ŋwɛ Ɛsɔwɔ nnó, “Uka bɔɔ́ abi áchwɔɔ́ ne abya melɔ́mélɔ́ ulɔ kpaá upwɔ.”
15 E como pregarão, se não forem enviados, como está escrito: Quão formosos são os pés daqueles que anunciam as boas novas {Is 52,7}?
16 Yɛ́mbɔ bɔɔ́ ako fɔ́ wɔ́ ákamé ne abya melɔ́mélɔ́ yina wɔ́, néndé Asaya ajɔɔ́ aké, “Ata ndé muú akamé ne mekomejɔɔ́ ayi ɛsé dégaré?”
16 Mas não são todos que prestaram ouvido à boa nova. É o que exclama Isaías: Senhor, quem acreditou na nossa pregação {Is 53,1}?
17 Ndɛre ɛlúmbɔ, muú awuú ɛlé abya melɔ́mélɔ́ ayi atome ne Kras, ne áfyɛɛ́ metɔɔ́ ne ji ne muú awuú abya melɔ́mélɔ́ gébégé muú fɔ aké agarege ji.
17 Logo, a fé provém da pregação e a pregação se exerce em razão da palavra de Cristo.
18 Yɛ́mbɔ gɔgé me ngií ŋkwe, Nnó bɔɔ́ Jus awuú fɔ́ abya Kras wɔ́? Ŋgba, awu, néndé ása né ŋwɛ Ɛsɔwɔ nnó, “Bɔɔ́ mme meko awú mekomejɔɔ́ ayi ɛbwɔ́ agaré yɛ́ndé mbaá fa mme.”
18 Pergunto, agora: Acaso não ouviram? Claro que sim! Por toda a terra correu a sua voz, e até os confins do mundo foram as suas palavras {Sl 18,5}.
19 Gɔgé mma ngií ŋkwɛ. Nnó bɔɔ́ Isrɛli ákaá fɔ́ ula mekomejɔɔ́ yina wɔ́? Mosis jimbɔ abɔ mbɛ ajɔɔ́ aké, “Me mmpyɛ nyɛ ɛnyú déshyage mambɛ ɛké bɔɔ́ abi debɔ défɛré nnó ápɔ́ yɛ́ melɔ fɔ, mpyɛɛ́ nyɛ matɔɔ́ ásɔɔ́ ɛnyú ne bɔɔ́ abi álá ápɔ́ ne défɔɔ́ mankaá genó.”
19 E pergunto ainda: Acaso Israel não o compreendeu? Já Moisés lhes havia dito: Eu vos despertarei ciúmes com um povo que não merece este nome; provocar-vos-ei a ira contra uma nação insensata {Dt 32,21}.
20 Ɛwyage, Asaya ajɔɔ́ afɔ wɔ́ aké, “Bɔɔ́ abi abɔ álá akɛle me wɔ́, ágɛ me. Nlɛre mmyɛ ya mbaá bɔɔ́ abi álá ágií me wɔ́.”
20 E Isaías se abalança a dizer: Fui achado pelos que não me buscavam; manifestei-me aos que não perguntavam por mim {Is 65,1}.
21 Yɛ́mbɔ ajɔɔ́ ato ne bɔɔ́ Isrɛli aké, “Yɛ́ndé bi me nsame amu ya mankwyɛɛ́ depɔ ne bɔɔ́ bina nnó ákere ɛta wa yɛ́mbɔ ɛbwɔ́ ákɛlege fɔ́ manwú me, apaá ɛlé me paá.”
21 Ao passo que a respeito de Israel ele diz: Todo o dia estendi as minhas mãos a um povo desobediente e teimoso {Is 65,2}.

Ler em outra tradução

Comparar com outra

Estude este capítulo no WhatsApp

Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Romanos 10, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.