Mateus 27
Ŋwɛ menomenyɛɛ́ mekɛ́ (ANVNT) vs BKJ
1 Bií ujyágé ne dondo, anɔɔ́ baá ampyɛ upɛ Ɛsɔwɔ ne ákpakpa melɔ áchomé, ásɔ mala ndɛre ápyɛ ne áwá Jisɔs.
1 E, chegando a manhã, todos os principais sacerdotes e os anciãos do povo tomaram conselho contra Jesus, para o matarem.
2 Ne ánérégé mansɔ mala, áwɛ́ Jisɔs amu ásɛ ji áfɛ́ mbaá Palɛt gɔmena bɔɔ́ Rom.
2 E eles maniatando-o, levaram-no e o entregaram a Pôncio Pilatos, o governador.
3 Judas muú akpoó Jisɔs ágɛ́gé nnó ásɔ́ mpa nnó áwáne Jisɔs, byɔ ukɔré ji mmu, afɛré nnó ji apyɛ gabo, akpá uba ŋgba sére ɛsaá meso ɛfya ɛyi ji abɔ́ akpoó Jisɔs ajyɛ shuú ɛtukpe ampyɛ upɛ Ɛsɔwɔ ne ákpákpá melɔ.
3 Então Judas, o que o traíra, vendo que ele fora condenado, arrependeu-se e devolveu as trinta moedas de prata aos principais sacerdotes e anciãos,
4 Ajɔɔ́ ne ɛbwɔ́ aké, “Mpyɛ gabo manchyaá manoó ntɛ mekwaá ayi álá apyɛɛ́ gabo wɔ.”
4 dizendo: Eu pequei, traindo o sangue inocente. E eles disseram: O que é isso para nós? Vê tu isto.
5 Ájɔɔ́gé mbɔ, Judas atyá ŋka ɛyimbɔ ɛfɛɛ́ né metɔɔ́ gepú ɛcha upɛ Ɛsɔwɔ atané ajyɛ shií gemɛ jií.
5 E ele lançou as moedas de prata no templo, e partindo, foi enforcar-se.
6 Ne anɔɔ́ baá ampyɛ upɛ Ɛsɔwɔ ápwɛ́ ŋka ɛyimbɔ. Ájɔɔ́ áké ŋka ɛyina ɛlé ŋka manoó, ne ɛ́bɛ́ sé ɛkamé fɔ́ nnó décho ŋka ɛyina melu ɛma ne ɛyi ɛlu ne mmu mekwa ŋka ɛcha upɛ Ɛsɔwɔ wɔ́.
6 E os principais sacerdotes, tomando as moedas de prata, disseram: Não é lícito colocá-las no tesouro, porque são preço de sangue.
7 Áfyɛ́gé makpo bwɔ́ mbaá ama, áke ábɔɔ́ ŋka ɛyina ána melu mme mbaá menkwyɛ unje mesɛɛ́ anigé aŋkɛ bɔɔ́ wyɛ.
7 E, tomando conselho, compraram com elas o campo de um oleiro, para sepultura dos estrangeiros.
8 Ɛlɔ né gébé ɛyigémbɔ kpaá tɛ fina álú ákuú melu mme ɛwémbɔ nnó mewaá manoó.
8 Por isso aquele campo tem sido chamado de O Campo de Sangue, até ao dia de hoje.
9 Ɛpyɛɛ́mbɔ nnó mekomejɔɔ́ ayi Jɛrimaya muú ɛkpávé Ɛsɔwɔ abɔ́ ajɔɔ́ abɛ wáwálé. Ji ajɔɔ́ nya aké ásɛ uba ŋgba bɔ sére ɛsaá meso ɛfya ɛyi ɛlú gese ɛyi bɔɔ́ Isrɛli ákamé mana ji,
9 Então cumpriu-se o que foi dito pelo profeta Jeremias, Dizendo: Eles tomaram as trinta moedas de prata, preço do que foi avaliado, que os filhos de Israel avaliaram,
10 ápyɛ wyɛ ndɛre Ɛsɔwɔ agaré me ana melu mme mbaá menkwyɛɛ́ ujemesɛɛ́.
10 e deram-nas pelo campo do oleiro, assim como me ordenou o Senhor.
11 Ndɛre Jisɔs atɛné né mbɛ ushu Palɛt gɔmena bɔɔ́ Rom, Palɛt agií ji aké, “Wɔ ne ɔlú mfwa bɔɔ́ Jus?”
11 E Jesus ficou em pé diante do governador; e o governador lhe perguntou, dizendo: És tu o REI DOS JUDEUS? E disse-lhe Jesus: Tu o dizes.
12 Yɛ́mbɔ gebyɔ́ ɛyigé anɔɔ́ baá ampyɛ upɛ Ɛsɔwɔ ne ákpakpa melɔ ámalé ji mmyɛ, yɛɛ́ meko Jisɔs ashuú ji wɔ́. Ajwɔlé wyɛ ji nyámé.
12 E ele quando acusado pelos principais sacerdotes e pelos anciãos, nada respondeu.
13 Ne Palɛt agií yɛ́ ji aké, “Nnó wɔ ɔwuú mbɔ fɔ́ depɔ ɛtiré bɔɔ́ bi áké wɔ ɔpyɛ?”
13 Disse-lhe então Pilatos: Não ouves quantas coisas testificam contra ti?
14 Yɛ́mbɔ Jisɔs ajwɔlé wyɛ ji nyámé. Ɛwéna ɛpyɛ mfwa bɔɔ́ Rom akwe tametame.
14 E ele não respondeu uma palavra sequer, de modo que o governador se admirou muito.
15 Ne gepɔ́gé gɔ́mená bɔɔ́ Rom, gélú nnó yɛ́ndé ŋmɛ, gébégé ɛpaá koó upú, áferégé muú denɔ ama né gepúgé denɔ, ndɛre bɔɔ́ ákɛ́lege.
15 Ora, o governador costumava soltar um preso durante a festa, quem eles escolhessem.
16 Ne wyɛ né gébégé ɛpaá koó upú ɛwémbɔ, mende fɔ ayi bɔɔ́ akaá ji dɔɔ́ gétúgé depɔ ɛtiré ji apyɛ́ɛ abɔ́ akpɛ denɔ. Akamege Barabas.
16 E eles tinham então um preso famoso, chamado Barrabás.
17 Ne ndɛre melɔ meko ɛchomé né dachi Palɛt, Palɛt agií ɛbwɔ́ aké, “Ɛnyú dekɛ́lege me mferé ndé muú né denɔ; Barabas waá Jisɔs muú ayi ákuú ji ntó nnó Kras?”
17 Portanto, estando eles reunidos, Pilatos disse-lhes: Qual quereis que eu vos solte? Barrabás, ou Jesus, chamado Cristo?
18 Palɛt agií mbɔ néndé akaá cháŋéné nnó ɛlé wyɛ né nchyɛ detú ne ákpakpa bɔɔ́ Jus ápyɛné Jisɔs áchwɔ́ ne ji ɛta wuú.
18 Pois ele sabia que por inveja o haviam entregado.
19 Ne ndɛre Palɛt ajwɔlé né mmu ɛcha ɛso apane mpa yina, mendée wuú atɔ́ áchwɔ́ gáre ji aké, “Féré amu né mpa mende yimbɔ, néndé apyɛ gabo fɔ́ wɔ́. Genó ɛyigé Ɛsɔwɔ alɛre me né géjya gétú jií fina gechyɛ me ɛfwyale dɔɔ́.”
19 E, estando ele assentado no tribunal, sua esposa mandou-lhe dizer: Não te envolvas na questão desse justo, porque eu muito sofri hoje em sonho por causa dele.
20 Yɛ́mbɔ anɔɔ́ baá ampyɛ upɛ Ɛsɔwɔ ne ákpakpa melɔ áfyɛ ɛshyɛ nnó ájɔɔ́ nnó Palɛt aféré Barabas né denɔ, alyaá Jisɔs nnó áwá.
20 Mas os principais sacerdotes e os anciãos persuadiram à multidão a pedir Barrabás, e para Jesus ser morto.
21 Ne Palɛt ama agií ɛbwɔ́ aké, “Ɛbwɔ́ bina apeá, ndé muú ayi ɛnyú dékɛ́lege nnó mféré ji né denɔ?”
21 O governador lhes respondeu, dizendo: Qual desses dois quereis vós que eu solte? E eles disseram: Barrabás.
22 Palɛt ama aŋmɛre agií ɛbwɔ́ aké, “Ɛnyú dékɛlege me mpyɛ yɛɛ́ nnó ne Jisɔs ayi ákuú ji ntó nnó Kras?” Áma áshuú ji meko áké, “Gɔ́ áwɔ́ ji né gekwa.”
22 Pilatos disse-lhes: O que então eu farei com Jesus, que se chama Cristo? Eles todos disseram: Seja crucificado.
23 Ájɔɔ́gé mbɔ, Palɛt ama gií ɛbwɔ́ aké, “Ulannó ɛnyú dékɛ́lege nnó áwá ji? Ndé gabo ayi ji ápyɛɛ́?”
23 E o governador lhes perguntou: Por quê? Que mal ele fez? Mas eles clamaram ainda mais, dizendo: Seja crucificado.
24 Ne Palɛt agɛ́gé nnó ji atulege mmyɛ detú ɛfwyale ɛkagé tane mbɔgé ji álá akamé nnó áwá Jisɔs wɔ́, Atɔ́ ájyɛ chwɛ́ manaá, áchwɔɔ́ chyɛ́ɛ ji ashwɔné amu né mbɛ ushu bɔɔ́ bimbɔ aké, “Amu ya apɔ́ né negboné mende yina, gɛ́ ɛfwyale nyú mbɔ”.
24 Vendo Pilatos que nada conseguia, mas antes que um tumulto fora criado, tomando água, lavou suas mãos diante da multidão, dizendo: Eu sou inocente do sangue desta pessoa justa. Vede vós.
25 Ajɔɔ́gé mbɔ, bɔɔ́ bimbɔ ákamé áké, “Gɔ́ gewu ɛyigémbɔ gewilé ɛsé mmyɛ chóncho ne baá ɛsé.”
25 E, respondendo todo o povo, disse: O seu sangue seja sobre nós e sobre nossos filhos.
26 Palɛt aférégé Barabas né denɔ. Atulé Jisɔs ne geto ne álé lyaá nnó bɔɔ́ bee Rom ája ji ájyɛ́ áwɔ́ ji né gekwa.
26 Então lhes soltou Barrabás; e, tendo açoitado Jesus, entregou-o para ser crucificado.
27 Palɛt alyágé Jisɔs nnó áwɔ́ ji né gekwa, bɔɔ́ bee bií ásɛ Jisɔs áfɛ́ ne ji né ɛcha gɔmena, ákuú bɔɔ́ bee ako áchwɔ́ nɔ́ ji mme,
27 Então os soldados do governador levaram Jesus ao pretório, reuniram junto a ele o batalhão de soldados.
28 áferé ji mandeé mmyɛ, áfyɛ́ ji ɛwulé megɛ́lé ɛwé ɛlú ɛké nkúu afwa.
28 E, despindo-o, vestiram-lhe um manto escarlate.
29 Átɔ ɛlá meshií áfaá Jisɔs né mekpo ne áfyɛ ji ntó meto né ɛbwɔ́ ɛké meto gefwa. Ápyɛ́gé mbɔ, átóme manó né mbɛ ushu wuú ne ájwaáge ji áké, “Wɔ Mfwa bɔɔ́ Jus neki nébɛ́ ne wɔ.”
29 E eles, trançaram uma coroa de espinhos, a colocaram sobre a sua cabeça, e em sua mão direita uma cana; e, ajoelhando diante dele, o zombavam, dizendo: Salve, Rei dos judeus!
30 Ndɛre ájwyáge ji mbɔ, ákpóo ji matyɛ́ mmyɛ, ne áfɔɔ́ meto ɛwémbɔ né ɛbwɔ wuú ádo ji né mekpo.
30 E, cuspindo nele, tomaram-lhe a cana, e batiam-lhe na cabeça.
31 Ánérégé mánjwya ji, áferé nkúu megɛ́lé yimbɔ ákeré áfyɛ ji mandeé jií né menyammyɛ wuú. Ája ji ájyɛ wɔ́ né gekwa.
31 E, depois de o terem zombado, tomaram-lhe o manto, e puseram-lhe as suas próprias vestes e o levaram para crucificá-lo.
32 Ndɛre ájyɛɛ́, átuú ne mende fɔ né meti ayi ákuú ji nnó Simun muú melɔ Sɛren, ápyɛ ji ne utó nnó akpá gekwagé Jisɔs.
32 E saindo, eles encontraram um homem cireneu, chamado Simão, a quem obrigaram a levar a sua cruz.
33 Akwɔnégé né melú ɛ́wé ákúu nnó Golgota, mabɔ ami matɛne nnó “Melú Uŋkɔ́ŋkɔ́ Makpo”
33 E, eles chegando a um lugar chamado Gólgota, que quer dizer: lugar da caveira,
34 áchyɛɛ́ Jisɔs mmɔɔ́ amí áchwaré ne genó ɛyi génywɔ́nege nnó anyú ne afwɔ́régé mami, ashya manyú.
34 eles deram-lhe para beber vinagre misturado com fel; mas ele, provando-o, não quis beber.
35 Ɛbwɔ́ áwɔ́gé ji, áŋme gefɔ́gé megyaá fɔ nnó ákáré mandeé jií.
35 E eles o crucificaram, e repartiram as suas vestes, lançando a sorte; para que pudesse se cumprir o que foi dito pelo profeta: Eles repartiram entre si as minhas vestes, e sobre a minha túnica lançaram a sorte.
36 Ánérégé ájyɛ jwɔ́le mme ábáme Jisɔs ɛfɛɛ́.
36 E, sentando-se, o guardavam ali.
37 Ndɛre ɛbɔ́ ɛpyɛ́ɛ mbɔ ásá genó ɛyigé áké Jisɔs apyɛ né gebagé genɔɔ́ awɔ né mekpo gekwa ɛyigé áwɔmé Jisɔs wyɛɛ́. Ásá wyɛ áké, “Gɛ́ Jisɔs Mfwa bɔɔ́ Jus na.”
37 E puseram-lhe por cima da cabeça a sua acusação escrita: ESTE É JESUS, O REI DOS JUDEUS.
38 Wyɛ né bií ɛbií mbɔ, áwɔ́ nyá ntó anjo apeá né ɛbi bwɔ́ ukwa. Áwɔ́ ama né ɛjií gekwa né ɛgbɛ́ ɛbwɔnyɛ Jisɔs ne ama né ɛgbɛ́ ɛbwɔbɛ wuú.
38 E foram crucificados com ele dois ladrões, um à direita, e outro à esquerda.
39 Ne bɔɔ́ abi ákoge koógé ájúu Jisɔs mashyɛ mmyɛ, ákamege ne makpo ájwyage ji áke,
39 E os que passavam insultavam ele, sacudindo a sua cabeça,
40 “Wɔ muú ɔké ɔmugé ɛcha upɛ Ɛsɔwɔ, gemɛ́gé nnó ndɔ ɛlɛɛ́ ɛkwɔ́né wɔ ɔmage tɛ́ne ɛwéchá, mbɔgé nnó ɔlu Maá Ɛsɔwɔ, poó gemɛ jyɛ́, ɔtáné mfaá gekwa ɔshulé mme.”
40 e dizendo: Tu que destróis o templo, e em três dias o reedificas, salva-te a ti mesmo. Se tu és o Filho de Deus, desce da cruz.
41 Wyɛ́mbɔ ntó ne anɔɔ́ baá ampyɛ upɛ Ɛsɔwɔ ne ánlɛré mabɛ́ Ɛsɔwɔ chóncho ne ákpakpa melɔ ájwyaá ntó Jisɔs áké,
41 De igual modo também os principais sacerdotes zombando com os escribas, e anciãos, diziam:
42 “Apoóge bɔɔ́ bí chachá, yɛ́mbɔ akaágé poó gemɛ́ jií? Pɔ nnó ji aké na ji alu Mfwa bɔɔ́ Isrɛli? Gɔge ji átáné mfaá gekwa áshuúlé mme ne ɛsé défyɛɛ́ matɔɔ́ se ne ji.
42 A outros salvou; a si mesmo não pode salvar. Se és o Rei de Israel, desça agora da cruz, e nós acreditaremos nele.
43 Ji áfyɛɛ́ metɔɔ́ ne Ɛsɔwɔ, ne Ɛsɔwɔ áchwɔ ápoó yɛ́ ji mbɔgé ágboó ne ji, néndé ji ajɔ́gé aké ji alú Maá Ɛsɔwɔ.”
43 Ele confiou em Deus; liberta-o agora, se ele quiser, pois ele disse: Eu sou o Filho de Deus.
44 Yɛ́ bɔɔ́ ubée abi áwɔ́mé ntó ɛbwɔ́ né ukwa, wyɛmbɔ ntó ne ájúu Jisɔs mashyɛ mmyɛ.
44 E também os ladrões, que foram crucificados com ele lançaram o mesmo insulto.
45 Káláŋká ɛfyáneɛ́peá ɛké ɛ́kwɔ́nege, ŋmɛɛ́ ɛnomé, gemmua gékwé né melɔ meko kpaá tɛ káláŋká ɛlɛɛ́.
45 E desde a hora sexta houve trevas sobre toda a terra, até a hora nona.
46 Wyɛ né káláŋká ɛyimbɔ ɛlɛɛ́, Jisɔs alɔ máŋkalé kéŋké aké, “Ɛli, Ɛli lama sabatani” ula ɛtɛné nnó Ɛsɔwɔ wa Ɛsɔwɔ wa, ndé ɔlyaá me mbií né ɛfwyale?
46 E cerca da hora nona bradou Jesus em alta voz, dizendo: Eli, Eli, lamá sabactâni (isto é, meu Deus, meu Deus, por que tu me abandonaste?).
47 Ne bɔɔ́ abifɔ abi átɛné ɛfɛɛ́, áwúgé ndɛre Jisɔs ajɔ́ge mbɔ, áfɛré áké, “Akuú mbɔ lé Ɛlija muú ɛkpávé Ɛsɔwɔ.”
47 Alguns dos que estavam ali, ouvindo isso, diziam: Este homem chama por Elias.
48 Ne muú ama né geluágé abi átɛné ɛfɛɛ́, alomé gatɛlé ajyɛ bɔ́ ɛkochá anyua né mmu mmɔɔ́ amí mamyáme, ajo né genɔɔ́ abwɛɛ́ asa né ubɔɔ́ meno Jisɔs nnó ányú.
48 E logo um deles correu, tomou uma esponja, e embebeu-a em vinagre, e, pondo-a em uma cana, dava-lhe de beber.
49 Yɛ́mbɔ abifɔ áké, “Gɔ́ ji ábɛ́ ɛwú dégɛ́ kpɛ́ nnó Ɛlija achwɔ́ poó nyɛ ji!”
49 Os outros disseram: Deixa, vejamos se Elias vem salvá-lo.
50 Ne Jisɔs ama akále kéŋké afyɛ gemɛ jií né amu Ntɛ wuú Ɛsɔwɔ.
50 Jesus, novamente bradando em alta voz, rendeu o espírito.
51 Wyɛ ndɛre metɔɔ́ ɛkwené Jisɔs mbɔ́, ndeé ɛyi ɛkaré ɛcha upɛ Ɛsɔwɔ ɛgyalé uba upeá tɛ mfaá gba-ra-ra-ra ɛtya mme, mme anyigé, tegetege matárávɛ́ agyalé ubauba.
51 E eis que o véu do templo se rasgou em dois, de alto a baixo; e tremeu a terra, e fenderam-se as rochas;
52 Manome ánené alá fuúfuú ne gejamégé bɔɔ́ Ɛsɔwɔ abi agboó mɛ́ tɛ gachi, ákwilé né negbo.
52 e os sepulcros se abriram, e muitos corpos de santos que dormiam foram ressuscitados;
53 Gébégé Jisɔs akwilé né negbo. Bɔɔ́ Ɛsɔwɔ bimbɔ, átané né manome áfɛ́ né Jɛrosalɛ melɔ ukpea. Álɛré mmyɛ mbaá gejamégé bɔɔ́.
53 e, saindo dos sepulcros, depois da sua ressurreição, entraram na cidade santa, e apareceram a muitos.
54 Ne muú kpaá bɔɔ́ bee ne bɔɔ́ bee abifɔ abi álú ɛfɛɛ́ ábáme Jisɔs, ágɛ́gé ndɛre mme anyigé, ne unó bifɔ́ ɛbi upyɛɛ́ ɛfɔ ɛkwɔ́ ɛbwɔ́ matɔɔ́. Ájɔɔ́ge áké, “Wáwálé mende yina abɔ́ alu Maá Ɛsɔwɔ.”
54 Ora, o centurião e os que com ele guardavam a Jesus, vendo o terremoto e as coisas que haviam sucedido, tiveram grande temor, e disseram: Verdadeiramente este era o Filho de Deus.
55 Gébé ɛyigémbɔ ntó, gejamégé andée, átɛné tɛtɛ ágɛ́né yɛ́ndégenó ɛyi gepyɛ́. Andée bina átané ne Jisɔs kpaá tɛ né Galilií ákwɔlé ji, ápóge Jisɔs, achyɛge ji unó bi akɛ́lege.
55 E estavam ali muitas mulheres, olhando de longe, que tinham seguido Jesus desde a Galileia para o servir.
56 Né geluage andée bina ɛlé, Mɛri ayi atané melɔ Magdala, Mɛri mmá Jɛmsi ɛbwɔ́ ne Josɛf, ne Mɛri mma baá Sɛbɛdee.
56 Entre as quais estavam Maria Madalena, e Maria, mãe de Tiago e de José, e a mãe dos filhos de Zebedeu.
57 Ne nkwale akwɔnege, muú ŋka fɔ ayi atane melɔ Arimatya akuú ji nnó Josɛf achwɔ́. Ji ntó alú nyá maá utɔɔ́ Jisɔs ama.
57 Ao anoitecer, veio um homem rico de Arimateia, chamado José, que também era discípulo de Jesus.
58 Áchwɔ́gé, ajyɛ bane Palɛt agií ji nnó achyɛ ji utó ji ajyɛ afere geŋkwɔ́gé Jisɔs anií. Ne Palɛt achyɛɛ́ utó nnó afere geŋkwɔ́gé Jisɔs áchyɛ ji.
58 E ele foi a Pilatos e pediu o corpo de Jesus. Então Pilatos mandou que o corpo lhe fosse entregue.
59 Ne Josɛf asɛ́gé geŋkwɔ́gé Jisɔs, afyalé géjí ne ɛ́shyɛ́ ndeé pópó
59 E José, tomando o corpo, envolveu-o em pano limpo de linho,
60 abwɛɛ́ ajyɛ béle né mmu menome mekɛ ɛwé ji apyɛ bɔɔ́ akwyɛɛ́ né ɛba ntaá. Ábélégé, apelé gekpɛ́kpɛ́gé ntaá akweré meno menome ɛwémbɔ alyaá awilé ji.
60 e o deitou no seu próprio túmulo novo, que havia esculpido em rocha; e, rodando uma grande pedra para a porta do sepulcro, partiu.
61 Ndɛre ji apyɛɛ́ unó bina, Mɛri muú melɔ Magdala ne Mɛri ayifɔ ájwɔlé toitoi ne menome ɛwémbɔ ápɛ́lé.
61 E estavam ali Maria Madalena e a outra Maria, assentadas defronte do sepulcro.
62 Ne bií ujyage, mmyɛke bií ɛbi bɔɔ́ Jus ákpomege mmyɛ manyɛ́ uwyaá bwɔ́ ukoge, anɔɔ́ baá ampyɛ upɛ Ɛsɔwɔ ne ɛkwɔ́ bɔɔ́ Farasi ájyɛ báne Palɛt,
62 No dia seguinte, que seguiu o dia da preparação, reuniram-se os principais sacerdotes e os fariseus perante Pilatos,
63 ágaré ji áké, “Ata, délu tée mbɔ ndɛre muú dembwɔ́lé yimbɔ ajɔɔ́ nyá gébégé ji alú mebɛ nnó, ‘Ndɔ ɛlɛɛ́ ɛkwɔnégé Ɛsɔwɔ abwɛge nyɛ me nkwílé né negbo.’
63 dizendo: Senhor, lembramo-nos de que aquele enganador, quando ainda vivo, disse: Depois de três dias eu vou ressuscitar.
64 Ndɛre ɛlúmbɔ ɛsé dekɛlégé nnó wɔ ɔfyɛ bɔɔ́ ábámé menome ɛwémbɔ kpaá tɛ ndɔ ɛyimbɔ ɛlɛɛ́ ɛkóge. Ɛwéna ɛpyɛ nyɛ nnó ɛkagé baá utɔɔ́ bií ájó genkwɔ́ ji, ne meso gébé agarege gebyɔ nnó Ɛsɔwɔ apyɛ ji akwilé né negbo. Mbɔgé ɔlá ɔpyɛ mbɔ wɔ́, ne ájogé genkwɔ jií, dembwɔlé ɛtire nana depwɔɔ́ nyɛ ɛtiré mbɛmbɛ.”
64 Ordena, portanto, que o sepulcro seja protegido até ao terceiro dia, para não suceder que, vindo os discípulos à noite, o furtem e digam ao povo: Ele está ressuscitado dentre os mortos; e assim o último erro será pior do que o primeiro.
65 Ajɔɔ́gé mbɔ Palɛt aké, “Pyɛ ndɛre wɔ ɔkágé pyɛ, kwyɛɛ́ bɔɔ́ bee ɔbele ábámé menome ɛwémbɔ cháŋéné.”
65 Disse-lhes Pilatos: Tendes a guarda; Ide e protegei o máximo possível.
66 Ne ájyɛ́gé afyɛ gelo né menome ɛwémbɔ nnó ɛ́kágé muú anene ɛwu, afyɛ bɔɔ́ bee ábámé ɛwu.
66 Assim eles foram, e tornaram o sepulcro seguro, selando a pedra, e deixando ali a guarda.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Mateus 27, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.