Mateus 24
Ŋwɛ menomenyɛɛ́ mekɛ́ (ANVNT) vs NTLH
1 Jisɔs ajɔɔ́gé mbɔ, alyaá ɛcha upɛ Ɛsɔwɔ. Ndɛre ji ajyɛɛ́ baá utɔɔ́ bií ákɛ áfií ji nnó álɛre ji upú ɛbí átɛné né mmu dachi ɛcha upɛ Ɛsɔwɔ.
1 Jesus saiu do pátio do Templo, e, quando já estava indo embora, os seus discípulos chegaram perto dele e chamaram a sua atenção para os edifícios do Templo.
2 Yɛ́mbɔ Jisɔs ashuú ɛbwɔ́ meko aké, “Pɔ ɛnyú dégɛ mbɔ uchánchá upú bina uko? Ngarege ɛnyú wáwálé nnó ámuú nyɛ ubi uko kpá, tɛ́ ne mataá ne mataá yɛɛ́ ntaá némaá ɛni nélaá nyɛ mfaá ntɛ népɔ́.”
2 Então ele disse:
3 Ɛwyágé Jisɔs ajyɛ jwɔ́le né mfaá Mékwɛ Olif.
3 Jesus estava sentado no monte das Oliveiras. Então os discípulos chegaram perto dele e lhe perguntaram em particular: — Conte para nós quando é que isso vai acontecer. Que sinal haverá para mostrar que chegou o tempo de o senhor voltar e de tudo acabar?
4 Ágígé mbɔ, Jisɔs ashuú ɛbwɔ́ meko aké, “Sɛ́ge gébé nnó ɛkagé muú fɔ ábwɔ́lé ɛnyú dénó mewaá.
4 Jesus respondeu:
5 Nénde, gejamégé bɔɔ́ ásɛ́le nyɛ mabɔ ma áchwɔ́ ɛta nyú. Adoó nyɛ ɛbwɔ ɛwɔ́mé ájɔ́ɔge áké, ‘Me ne nlú Kras, Muú yi Ɛsɔwɔ akweré ji ɛlá gefwa.’ Ápyɛ nyɛ mbɔ ábwɔlé gejamégé bɔɔ́ ánó mewaá.
5 Porque muitos vão aparecer fingindo ser eu e dizendo: “Eu sou o
6 Ne déwuú nyɛ ntó abya be kwɔ́kwɔ́lé ne ɛnyú, ne ɛbi ámmyɛ tɛtɛ. Yɛ́mbɔ gébégé unó bina uké upyɛɛ́, débɛgé fɔ́ ne ɛfɔ. Néndé unó bina ubɔ mampyɛ ne ɛpɔ́fɔ́ nnó mme yina achwɔ kwya wɔ́.
6 Não tenham medo quando ouvirem o barulho de batalhas ou notícias de guerras. Tudo isso vai acontecer, mas ainda não será o fim.
7 Gébé ɛyigémbɔ ntó malɔ kpakpa ámmyɛ nyɛ ne atɛ ne atɛ afwa ne bɔɔ́ bwɔ́ ámmyɛ nyɛ ne atɛ, ɛmímí mesa ɛkwene nyɛ malumalu. Mme yina anyíge nyɛ́ ne ɛshyɛ abwɔlé né gejamégé malu.
7 Uma nação vai guerrear contra outra, e um país atacará outro. Em vários lugares haverá falta de alimentos e tremores de terra.
8 Ɛwéna ɛbɛ́ nyɛ ɛké lé ula ulɔ ubalé bi mendée awúu gébégé nebyɛ neké nemmyɛ ji.
8 Essas coisas serão como as primeiras dores de parto.
9 “Gébé ɛyígémbɔ ápyɛ́ne nyɛ ɛnyú áfyɛ́ né amu bɔɔ́ abi áchyɛge ɛnyú ɛfwyale ne áwáne nyɛ ɛnyú. Malɔ mme meko ápaá nyɛ ɛnyú gétúgé délú áŋkwɔlé ba.
9 — Depois vocês serão presos e entregues para serem maltratados e vocês serão mortos. Todos os odiarão por serem meus seguidores.
10 Ɛwéna ɛpyɛ́ɛ nyɛ gejamégé bɔɔ́ ája mmyɛ meso, áferé metɔɔ́ ɛwé áfyɛɛ́ ne Ɛsɔwɔ, áchyɛge nyɛ atɛ maŋkwaá ne ápaá nyɛ ntó atɛ.
10 Nessa época muitos vão abandonar a sua fé e vão trair e odiar uns aos outros.
11 “Ne gejamégé bɔɔ́ ɛkpávé Ɛsɔwɔ abi gebyɔ́ áchwɔɔ́ nyɛ, ábwɔlé gejamégé bɔɔ́ ánó mewaá.
11 Então muitos falsos
12 Ne gétúgé nchyɛ ayi bɔɔ́ ápyɛ ájame nyɛ dɔɔ́, gejeé ɛyigé bɔɔ́ abɔɔ́ gebɛ nyɛ sé dɔɔ́.
12 A maldade vai se espalhar tanto, que o amor de muitos esfriará;
13 Yɛ́mbɔ yɛ́ndémuú ayi akogé metɔɔ́ tɛ kwyakwyaá áférege nyɛ ji né ɛfwyale gabo.”
13 mas quem ficar firme até o fim será salvo.
14 Abya melɔ́mélɔ́ yina, ayi Ɛsɔwɔ ágbárege nyɛ gefwa ne bɔɔ́ bií, aŋkwɔle ba agarege mɛ ji mbaá bɔɔ́ mme meko nnó malɔ mako né mme ákaá ji, gébé ɛyigémbɔ ne mme akwyage nyɛ.
14 E a boa notícia sobre o
15 “Danɛl muú ɛkpávé Ɛsɔwɔ abɔ́ ajɔɔ́ nya atoó ne ‘geboboge genó ɛyi gechyɛge mekpo unɔɔ́ mbaá Ɛsɔwɔ.’ Degɛne nyɛ ndɛre genó ɛyigémbɔ gepyɛɛ́ né mmu ɛcha upɛ Ɛsɔwɔ.” (Yɛ́ndémuú ayi akuú malɔ ŋwɛ ayina akaá ula).
15 E Jesus continuou:
16 “Gébé ɛyigémbɔ, bɔɔ́ abi álu né Judiya ábó ájyɛ ákwɔ́ mfaá makwɛ ábií.
16 Então, os que estiverem na região da Judeia, que fujam para os montes.
17 Yɛɛ́ muú ayi alú mfaá gepú ɛkagé akyaá nnó ashulege mme, ajyɛ bɔ́ genó né mmu gepú jií.
17 Quem estiver em cima da sua casa, no terraço, que fuja logo e não entre para pegar as suas coisas.
18 Muú ayi alú ntó né mekɔɔ́ áchɔgé yɛ́ gébé nnó akere mmú achwɔɔ́ bɔ nku gefwene wuú ne ábó.
18 E quem estiver no campo, que não volte para casa a fim de buscar as suas roupas.
19 Ɛ ɛ́ ɛbɛ́ɛ nyɛ mbɔ nnó ne andeé abi álú ne manɛ yɛ́ ne abi áchyɛ́ge baá mámbɛ.
19 Ai das mulheres grávidas e das mães com criancinhas naqueles dias!
20 Nɛɛ́ge mmyɛ mbaá Ɛsɔwɔ nnó gébé gebo ɛyigémbɔ, gébɛgé fɔ́ ne metɔɔ́ nshwɔne. Yɛ́ ɛbɛ́ lé bií uwyaá.
20 Orem a Deus para que vocês não tenham de fugir no inverno ou no sábado .
21 Néndé gébé ɛyigémbɔ, gebɛ́ɛ nyɛ lé gébégé gekpɛ́kpɛ́gé ɛfwyale ɛwé tɛ́ Ɛsɔwɔ akwyɛ mme yina bɔɔ́ álá álu daŋgɛ́ ɛwú. Ne yɛ́ ɛwé ɛmage bɛ sé ɛké ɛwémbɔ ɛpɔ́.
21 Porque naqueles dias haverá um sofrimento tão grande como nunca houve desde que Deus criou o mundo; e nunca mais acontecerá uma coisa igual.
22 Ne wáwálé alu nnó mbɔgé Ɛsɔwɔ ala asɔɔ́ ndɔ ɛfwyale ɛyimbɔ ɛla mboó wɔ́, ɛbyɛ́nnó yɛɛ́ muú ayi apome nyɛ apɔ́. Yɛ́mbɔ gétúgé bɔɔ́ abi Ɛsɔwɔ ájyaá nnó ábɛ́ abií, asɔrege nyɛ ndɔ ɛyimbɔ ɛla mboó.
22 Porém Deus diminuiu esse tempo de sofrimento. Se não fosse assim, ninguém seria salvo. Mas, por causa do povo que Deus escolheu para salvar, esse tempo será diminuído.
23 “Ne mbɔgé muú agaré ɛnyú nnó, ‘Gɛ́ge Kras, Muú yi Ɛsɔwɔ akweré ji ɛlá gefwa alu fana,’ yɛɛ́ agaré lé ɛnyú nnó, ‘Alu né’, dékamégé fɔ́ ne ji.
23 — Portanto, se alguém disser para vocês: “Vejam! O
24 Néndé bɔɔ́ gebyɔ abi áké álu Kras ne bɔɔ́ gebyɔ abi ake alu bɔɔ́ ɛkpávé Ɛsɔwɔ ntó áchwɔɔ́ nyɛ. Áchwɔgé ápyɛɛ́ nyɛ ukpɛ́kpɛ́ ufélekpá ɛbi upwɔ amu. Ápyɛmbɔ nnó ábwɔ́lé bɔɔ́ ako ne mbɔgé meti ɛbɛge yɛ́ ɛbɛ́lé bɔɔ́ abi Ɛsɔwɔ ajyaá nnó ábɛ́ abií, ábwɔlé ɛbwɔ́ ánó mewaá.
24 Porque aparecerão falsos profetas e falsos messias, que farão milagres e maravilhas para enganar, se possível, até o povo escolhido de Deus.
25 Kaáge yɛ́ nnó mbɔ́ mɛ́ mbɛ ngaré ɛnyú unó bina, gemɛ́gé nnó upyɛ́gé.
25 Prestem atenção! Eu estou lhes dizendo tudo isso, antes que aconteça.
26 “Yɛ́ muú achwɔɔ́ agaré ɛnyú nnó, ‘Gɛ́ge ji alu mbɔ né mewaá’, déjyɛgé wyɛ. Yɛ́ agaré lé nnó, ‘Gɛ́ge abií mbɔ né mmu baá upú’, dékamégé fɔ́ nnó ɛlú wáwálé.
26 — E, se disserem: “Vejam! Ele está no deserto”, não vão lá. Ou ainda: “Vejam! Ele está escondido aqui”, não acreditem.
27 Néndé ndɛre dasama akɛ́le mamma, ne nebuú négɛ́nege, álɔ ne ɛgbɛ́ ɛbwɔnyɛ akwɔné ne ɛbwɔbɛ bɔɔ́ ako ágɛ́ne, wyɛmbɔ ntó ne Maá Ntɛ Mekwaá achwɔɔ́ nyɛ.
27 Porque, assim como o relâmpago risca o céu, do nascente até o poente, assim será a vinda do
28 “Yɛ́ndé mbaá ayi geŋkwɔ́gé genó gebɛɛ́, ɛfɛɛ́ mbɔ ne denwyɔne ɛtire denyɛɛ́ uŋkwɔ unó dénwérege.”
28 — Onde estiver o corpo de um morto, aí se ajuntarão os urubus.
29 “Ɛfwyale ɛwéna ɛchwɔgé, tɛ́nétɛ́né ayi ɛbyɛɛ́, ŋmɛɛ́ ɛkwene nyɛ gemuagemua. Mfaá ágɛ́négé sé, ambe ntó ánómege nyɛ, ne unó bi uwyaá uto né mfaánebuú unyíge nyɛ.
29 Jesus disse:
30 Gébé ɛyigémbɔ genó ɛyi gelɛ́re nnó Maá Ntɛ Mekwaá achwɔɔ́, gegɛ́negé nyɛ né mfaánebuú. Ne bɔɔ́ malɔ mme meko áfyɛ́ɛ nyɛ gepúgé negbo álíle. Ne ágɛ́ne nyɛ nkane Maá Ntɛ Mekwaá achwɔɔ́ né mmu gekó ne uto bií, ne gekpɛ́kpɛ́gé ɛ́nógé.
30 Então o sinal do
31 Ndɛre ji achwɔɔ́ áfɔmege nyɛ gekpɛ́kpɛ́ mbá, ne atɔme nyɛ makiɛ́nné jií nnó ájyɛ́ anyweré bɔɔ́ abi ji ájyaá né mme meko ábɛ́ abií mbaá ama.
31 A grande trombeta tocará, e ele mandará os seus anjos para os quatro cantos da terra. E os anjos reunirão os escolhidos de Deus de um lado do mundo até o outro.
32 “Pɛge gepɔge genɔɔ́ge fig degí genó wyɛ. Gébégé mata jií álɔgé mántó bya ukɛ ɛnyú dekaá nnó nshwɔné achwɔ shúle.
32 Jesus disse ainda:
33 Wyɛ́mbɔ ntó ne gébégé ɛnyú dégɛ́gé unó bina uko uke upyɛɛ́, débɔ́ mankaá nnó gébé ɛyígémbɔ géla kwɔ́kwɔ́lé.
33 Assim também, quando virem acontecer essas coisas, fiquem sabendo que o tempo está perto, pronto para começar.
34 Ngarege ɛnyú wáwálé nnó njyɛ ɛníné na négboó fɔ́ kpaá tɛ unó bina ukó úpyɛɛ́.
34 Eu afirmo a vocês que isto é verdade: essas coisas vão acontecer antes de morrerem todos os que agora estão vivos.
35 Mfaá ne mme ábyɛɛ́ nyɛ, yɛ́mbɔ mekomejɔɔ́ wa alaá tɛ kwyakwya.
35 O céu e a terra desaparecerão, mas as minhas palavras ficarão para sempre.
36 “Yɛ́ muú ayi ákaá bií ne gébé ɛyígé unó bina úpyɛ́ɛ nyɛ apɔ́. Makiɛ́nné Ɛsɔwɔ ne mfaánebuú ákaágé fɔ́, yɛ́ Maá Ɛsɔwɔ jimbɔɔ́ ákaá wɔ́. Ɛkosé wyɛ Ntɛ wuú ji mbií ne ákaá.
36 Jesus continuou, dizendo:
37 Ndɛre ɛpyɛɛ́ nyá né gébégé Nowa, wyɛ́mbɔ ntó ne ɛpyɛ́ nyɛ́ gébégé Maá Ntɛ Mekwaá aké akerege meso fa mme.
37 A vinda do
38 Ne gébé ɛyigémbɔ, gemɛ́gé nnó genyagé nnyi geshwa nyá bɔɔ́, bɔɔ́ abɔ́ ányɛ́, ányuú, ápyɛɛ́ maba ne átuú baá né maba. Ányɛ́ kpaá tɛ bií bi Nowa ákpɛné mmu ɛ́kpe.
38 Pois, antes do dilúvio, o povo comia e bebia, e os homens e as mulheres casavam, até o dia em que Noé entrou na barca.
39 Ndɛre apyɛmbɔ, abɔ ákaá nya genó ɛyi gepyɛ wɔ́, kpaá tɛ genyage nnyi geshwané ɛbwɔ́ ako. Wyɛ́mbɔ ntó ne ɛpyɛ́ nyɛ gébégé Maá Ntɛ Mekwaá akérege meso fá mme.
39 Porém não sabiam o que estava acontecendo, até que veio o dilúvio e levou todos. Assim também será a vinda do Filho do Homem.
40 Né gébé ɛyigémbɔ ntó, ande apea ábɛgé ne mekɔɔ́ aké apyɛ utɔɔ́, Maá Ntɛ Mekwaá akpane nyɛ ama alyaá ama.
40 — Naquele dia dois homens estarão trabalhando na fazenda: um será levado, e o outro, deixado.
41 Andée apea ábɛgé né mbaá ayi ákwɔɔ́ unó, akpane nyɛ ama alyaá ama.
41 Duas mulheres estarão no moinho moendo trigo: uma será levada, e a outra, deixada.
42 “Gétú ɛyigé na, débɔ mambɛ peé dégílé néndé, dekaá fɔ́ bií bi Ata nyú akérege meso wɔ́.
42 Fiquem vigiando, pois vocês não sabem em que dia vai chegar o seu Senhor.
43 Kaáge nnó mbɔgé mbɔɔ́ gepú akaáge gébé ɛyigé menjó achwɔɔ́ ne utuú manchwɔ́ gya gepú jií, mbɔ abɛɛ́ peé abame geji nnó ɛkáge menjó achwɔ́ agyá akpɛ́ mmu.
43 Lembrem disto: se o dono da casa soubesse quando ia chegar o ladrão, ficaria vigiando e não deixaria que a sua casa fosse arrombada.
44 Ɛnyú ntó kpómege mmyɛ gétúgé Maá Ntɛ Mekwaá akerege nyɛ́ɛ meso né gébé ɛyígé délá dékágé.
44 Por isso vocês também fiquem vigiando, pois o Filho do Homem chegará na hora em que vocês não estiverem esperando.
45 “Bɛge ndɛre maá defwɛ́ ayi awyaá deŋga, apyɛ utɔɔ́ bií chánchá. Ntɛ wuú alyaáge ji ne baá defwɛ́ abifɔ nnó apɛ́lé ɛbwɔ́, achyɛge ɛbwɔ́ menyɛ́ chánchá né gébé gelɔ́gélɔ́.
45 Jesus disse ainda:
46 Galɔ́gálɔ́ abɛɛ́ nyɛ ne maá defwɛ́ yimbɔ, gébégé ntɛ wuú akerégé meso agɛ́ne nyɛ nnó ji apyɛ utɔɔ́ bií chánchá.
46 Feliz aquele empregado que estiver fazendo isso quando o patrão chegar!
47 Ngarege ɛnyú wáwálé nnó ntɛ wuú abelege nyɛ ji ndɛre muú kpaá né unó bi ji awyaá uko nnó apɛ́lé.
47 Eu afirmo a vocês que isto é verdade: o patrão vai colocá-lo como encarregado de toda a sua propriedade.
48 Ne mbɔgé maá utɔɔ́ yimbɔ abɛgé ayi áwyaá gepɔ gebogebo, ajɔ́ge nyɛ ne gemɛ jií aké, ‘Ntɛ wa abɛlege nyɛ dɔɔ́ ne achwɔ́.’
48 Mas, se o empregado for mau, pensará assim: “O meu patrão está demorando muito para voltar.”
49 Alɔ mantúlégé atɛ aŋmɛ abifɔ, anyɛɛ́ anyú mmɔɔ́ ne atɛ anyuú mmɔɔ́ ne abifɔ ákwene.
49 Então começará a bater nos seus companheiros, e a comer, e a beber com os bêbados.
50 Mbɔgé apyɛ́gé mbɔ, ntɛ maá utɔɔ́ yimbɔ achwɔ kwɔ́ nyɛ ji neŋmé né gébé ɛyígé ji álá kaá nnó achwɔ́ wɔ́.
50 E o patrão voltará no dia em que o empregado menos espera e na hora que ele não sabe.
51 Abanégé ji mbɔ, achyɛge nyɛ ji gekpɛ́kpɛ́ ɛfwyale ɛwé ɛbɔɔ́ ɛpwɔɔ́ amu, afyɛ ji né melu ɛwé Ɛsɔwɔ afyɛ́ɛ nyɛ bɔɔ́ dembwɔ́lé. Ne bɔɔ́ alilé nyɛ anyɛɛ́ maŋɛ́né ɛwú.
51 Aí o patrão mandará cortar o empregado em pedaços e o condenará a ir para o lugar aonde os hipócritas vão. Ali ele vai chorar e ranger os dentes de desespero.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Mateus 24, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.