Marcos 8
Ŋwɛ menomenyɛɛ́ mekɛ́ (ANVNT) vs ACF
1 Ɛwyage gejamégé bɔɔ́ gema chwɔ́ nɔ́ Jisɔs mme. Bɔɔ́ bina abɔ́ akpá fɔ́ menyɛɛ́ ayi ányɛɛ́ wɔ́. Ne Jisɔs akuú baá utɔɔ́ bií ne aké,
1 Naqueles dias, havendo uma grande multidão, e não tendo o que comer, Jesus chamou a si os seus discípulos, e disse-lhes:
2 “Meshwɛ apyɛɛ́ me ne bɔɔ́ bina, néndé ɛbwɔ́ álé mbɔ ndɔ ɛlɛɛ́ ne me ayi álá ányɛɛ́ yɛ genó fɔ́ wɔ́.
2 Tenho compaixão da multidão, porque há já três dias que estão comigo, e não têm o que comer.
3 Mbɔgé ngarege ɛbwɔ́ nnó ájyɛɛ́ unɛ mesa, átɔ́ɔ né meti gétúgé abifɔ nekɛne bwɔ́ néshya.”
3 E, se os deixar ir em jejum, para suas casas, desfalecerão no caminho, porque alguns deles vieram de longe.
4 Baá utɔɔ́ bií ágií ji áké, “Fa né mashwɔne muú agɛne mbɔ menyɛɛ́ ɛfɔ́ ayi ákwanege bɔɔ́ bina ako?”
4 E os seus discípulos responderam-lhe: De onde poderá alguém satisfazê-los de pão aqui no deserto?
5 Ne Jisɔs agií ɛbwɔ́ aké, “Ɛnyú dewyaá ntoó brɛd ɛnií ɛfɛɛ́”? Áké, “Dewyaá ntoó brɛd ɛ́kénéama.”
5 E perguntou-lhes: Quantos pães tendes? E disseram-lhe: Sete.
6 Ɛwyage Jisɔs agaré bɔɔ́ bimbɔ aké, “Jwɔ́lege mme”. Ne asɛ́ ntoó brɛd ɛyimbɔ ɛ́kénéama áchyɛge matame mbaá Ɛsɔwɔ, agya, achyɛɛ́ baá utɔɔ́ bií nnó ákáré mbaá bɔɔ́ bina, ne ápyɛ wyɛmbɔ.
6 E ordenou à multidão que se assentasse no chão. E, tomando os sete pães, e tendo dado graças, partiu-os, e deu-os aos seus discípulos, para que os pusessem diante deles, e puseram-nos diante da multidão.
7 Ne ɛbwɔ́ ábɔ́ awya ntó ukɛkɛ baá meshuú. Jisɔs asɛ achyɛɛ́ matame mbaá Ɛsɔwɔ né uno bi, agaré baá utɔɔ́ bií nnó ákáré mbaá bɔɔ́.
7 Tinham também alguns peixinhos; e, tendo dado graças, ordenou que também lhos pusessem diante.
8 Yɛ́ndémuú ányɛɛ́ ágbeé ne baá utɔɔ́ Jisɔs ánywéré uba bi ulaá ugbeé usá ukeneama.
8 E comeram, e saciaram-se; e dos pedaços que sobejaram levantaram sete cestos.
9 Mpa bɔɔ́ bi ányɛ́ alú dɛlé bɔɔ́ anií. Ánérégé Jisɔs aké ákere meso né upú bwɔ́.
9 E os que comeram eram quase quatro mil; e despediu-os.
10 Tɛ́nétɛ́né yimbɔ Jisɔs ne baá utɔɔ́ bií ákpɛ mmu ɛ́kpée áchyaá áfɛ́ né gebagé mewaá ɛyigé akuú nnó Dalmanuta.
10 E, entrando logo no barco, com os seus discípulos, foi para as partes de Dalmanuta.
11 Bɔɔ́ Farasi fɔ ábɔ́ áfɛ́ mbaá Jisɔs álɔ manyɛ́ mbeé ne ji. Ɛbwɔ́ abɔ akɛle meti mamua ji. Ágií ji áké, “Pyɛ ufélekpa ɛse dégɛ́, manlɛre nnó Ɛsɔwɔ ne atɔ́me wɔ.”
11 E saíram os fariseus, e começaram a disputar com ele, pedindolhe, para o tentarem, um sinal do céu.
12 Jisɔs awuúgémbɔ, ashulé gefere ne agií ɛbwɔ́ aké, “Ulannó njyɛ ɛnina fi nekɛlege ufélekpa? Ngarege ɛnyú wáwálé nnó yɛ́ úma degɛné fɔ́.”
12 E, suspirando profundamente em seu espírito, disse: Por que pede esta geração um sinal? Em verdade vos digo que a esta geração não se dará sinal algum.
13 Ájɔgé mbɔ alya ɛbwɔ́, áma jyɛ kpɛ mmu ɛkpeé, achya afɛ́ ɛgbɛ gentógé mewaá.
13 E, deixando-os, tornou a entrar no barco, e foi para o outro lado.
14 Baá utɔɔ́ Jisɔs ábɔ́ ájinte mankpa gejamégé brɛd ne ábɔ́ áwya le maá ntó brɛd ama né ɛkpeé.
14 E eles se esqueceram de levar pão e, no barco, não tinham consigo senão um pão.
15 Jisɔs akwelé ɛbwɔ́ mbeé aké, “Sɛge gébé ne yis bɔɔ́ Farasi ne mfwa Hɛrɔd.”
15 E ordenou-lhes, dizendo: Olhai, guardai-vos do fermento dos fariseus e do fermento de Herodes.
16 Ne ɛbwɔ́ álɔ manjɔgé ɛbwɔ́ ɛbwɔ́ áké, “Ndɔfɔ ajɔ́gé mbɔ lé délá depɔ́ yɛ́ ne brɛd?”
16 E arrazoavam entre si, dizendo: É porque não temos pão.
17 Jisɔs akaá genó ɛyigé ɛbwɔ́ ajɔgé ne agií aké, “Ulannó ɛnyú dejɔge mechɔ brɛd ayi ɛnyú dela pɔ́ ne ji? Nnó ɛnyú delú daŋkaá ula mechɔ ɛwé? Matɔɔ́ nyú álu wyɛ séséleé? Délú daŋkaá gefɔ́ge muú ayi me nlu?
17 E Jesus, conhecendo isto, disse-lhes: Para que arrazoais, que não tendes pão? não considerastes, nem compreendestes ainda? tendes ainda o vosso coração endurecido?
18 Ɛnyú déwyaá amɛ dégɛne fɔ́ mbaá? Ɛnyú déwyaá matu déwuú fɔ́? Dékágé fɛre fɔ́ depɔ tiré na?
18 Tendo olhos, não vedes? e tendo ouvidos, não ouvis? e não vos lembrais,
19 Gébégé nkare ntoó brɛd ɛ́ta mbaá bɔɔ́ dɛle bɔ́ átáa ányɛɛ́, ayi ábɔ́ álaá gbeé usa unií?” Ne ɛbwɔ́ áshuú ji meko aké, “Usá úfyaneupeá.”
19 Quando parti os cinco pães entre os cinco mil, quantas alcofas cheias de pedaços levantastes? Disseram-lhe: Doze.
20 Jisɔs ama agií ɛbwɔ́ nnó, “Ne gébégé nkaré ntó, ntoó brɛd yimbɔ ɛ́kénéama mbaá bɔ dɛlé bɔɔ́ ani ányɛɛ́, ayi alaá ɛnyú dénywere nyá, álaá usá unií?” Ɛbwɔ́ áshuú meko áké, “Usá ukeneama.”
20 E, quando parti os sete entre os quatro mil, quantos cestos cheios de pedaços levantastes? E disseram-lhe: Sete.
21 Jisɔs agií ɛbwɔ́ ake, “Ɛnyú degɛ nkane nsɛle baá nto brɛd nchyɛɛ́ gejame bɔɔ́ menyɛɛ́ wɔ́, tɛ fi, délu daŋkaá gefɔ́gé muú ɛyi me nlu?”
21 E ele lhes disse: Como não entendeis ainda?
22 Gébégé Jisɔs ne baá utɔɔ́ bií ákwɔne né Bɛtsada, bɔɔ́ fɔ ásɛ muú amɛ nónómé áfɛ́ ne ji mbaá Jisɔs ánɛ ji mmyɛ nnó atá ji.
22 E chegou a Betsaida; e trouxeram-lhe um cego, e rogaram-lhe que o tocasse.
23 Jisɔs agbaré ji ɛbwɔɛbwɔ áfɛ́ mekpo meti, ɛfɛɛ́ ne akpó ji matyɛ amɛ. Anɛré ji amu né amɛ, agií ji aké, “Nnó ɔgɛne mbɔ genó fɔ́?”
23 E, tomando o cego pela mão, levou-o para fora da aldeia; e, cuspindo-lhe nos olhos, e impondo-lhe as mãos, perguntou-lhe se via alguma coisa.
24 Mende yimbɔ apɛ amɛ mfaá aké, “Ngɛne bɔɔ́ yɛ́mbɔ álu lé ɛké unɔɔ́ ɛbi ukɛne ugyage.”
24 E, levantando ele os olhos, disse: Vejo os homens; pois os vejo como árvores que andam.
25 Ama ata ji amu né amɛ nana mende yimbɔ aké apɛle amɛ ji ánené alɔ mángɛne mbaá, ne agɛne yɛ́nde genó cháŋéné.
25 Depois disto, tornou a pôr-lhe as mãos sobre os olhos, e o fez olhar para cima: e ele ficou restaurado, e viu a todos claramente.
26 Jisɔs agare nnó, “Cho mmu gepú jyɛ, ɛkagé ɔkere né melɔ.”
26 E mandou-o para sua casa, dizendo: Nem entres na aldeia, nem o digas a ninguém na aldeia.
27 Jisɔs ne baá utɔɔ́ bií ájyɛ́ né baá malɔ́ fɔ kwɔ́kwɔ́lé ne melɔ Kaisaria Filipi. Ndɛre ɛbwɔ́ akɛne ájyɛ, agií baá utɔɔ́ bií aké, “Ndé gefɔgé muú ayi bɔɔ́ ájɔɔ́gé nnó me nlu?”
27 E saiu Jesus, e os seus discípulos, para as aldeias de Cesaréia de Filipe; e no caminho perguntou aos seus discípulos, dizendo: Quem dizem os homens que eu sou?
28 Baá utɔɔ́ bií áshuú ji meko áké, “Bɔɔ́ bifɔ áke ɔlu Jɔn menwyaá bɔɔ́ manaá Ɛsɔwɔ, abifɔ áke ɔlu Ɛlija ne abifɔ áke ɔlu muú ɛkpávé Ɛsɔwɔ ama.”
28 E eles responderam: João o Batista; e outros: Elias; mas outros: Um dos profetas.
29 Ajɔ́gémbɔ, Jisɔs agií ɛbwɔ́ aké ne “Yɛ́ ɛnyú ambɔɔ́ deké me nlu waá”? Pita ashuú ji meko aké, “Wɔ ɔlu Muú yi Ɛsɔwɔ akweré ji ɛlá gefwa.”
29 E ele lhes disse: Mas vós, quem dizeis que eu sou? E, respondendo Pedro, lhe disse: Tu és o Cristo.
30 Jisɔs akwelé baá utɔɔ́ bií mbeé nnó ɛ́kágé ágaré muú fɔ, muú ayi ji alu.
30 E admoestou-os, para que a ninguém dissessem aquilo dele.
31 Jisɔs alɔ mangaré nnó, Maá Ntɛ Mekwaá abɔ́ mangɛ́ gejamégé ɛfwyale, ɛle ákpakpa melɔ, ne anɔɔ́ baá bi ápyɛ upɛ ne anlɛré mabɛ Ɛsɔwɔ, áshya nyɛ ji, áwáne nyɛ ji. Yɛ́mbɔ ndɔ ɛlɛɛ́ ɛkwɔnegé akwilege nyɛ né negbo.
31 E começou a ensinar-lhes que importava que o Filho do homem padecesse muito, e que fosse rejeitado pelos anciãos e príncipes dos sacerdotes, e pelos escribas, e que fosse morto, mas que depois de três dias ressuscitaria.
32 Ne Jisɔs agaré ɛbwɔ́ mechɔ ɛwe gbɔgɔnɔ. Ajɔ́ge mbɔ, Pita asɛ ji átɛné ɛgbɛ. Alɔ manshule ji ndo nnó ajɔge se gefɔge mechɔ ɛwémbɔ.
32 E dizia abertamente estas palavras. E Pedro o tomou à parte, e começou a repreendê-lo.
33 Yɛ́mbɔ Jisɔs abwɔlé ushu apɛ baá utɔɔ́ bií ne ashule Pita ndo aké ne ji, “Kwilé me mbɛ ushu danchɔmeló. Ɔfɛ́rege unó nkane mekwaá, ɔfɛrégé fɔ́ ɛké Ɛsɔwɔ.”
33 Mas ele, virando-se, e olhando para os seus discípulos, repreendeu a Pedro, dizendo: Retira-te de diante de mim, Satanás; porque não compreendes as coisas que são de Deus, mas as que são dos homens.
34 Ne Jisɔs akuú gejamégé bɔɔ́ bimbɔ ne baá utɔɔ́ bií, ajɔɔ́ ne ɛbwɔ́ aké, “Yɛ́ mbɔgé muú ɛnyú akɛlege mambɛ menkwɔle wa, abɔ manjinte gemɛ jií akpa gekwa ji akame yɛ negbo ne akwɔ́légé me.
34 E chamando a si a multidão, com os seus discípulos, disse-lhes: Se alguém quiser vir após mim, negue-se a si mesmo, e tome a sua cruz, e siga-me.
35 Mbɔgé muú akɛlege mampoó geŋwá jií ɛbyɛ́nnó aníige nyɛ geji, ne mbɔgé muú akamégé manchyɛɛ́ geŋwá jií getú ya ne abya melɔ́mélɔ́, apomé nyɛ.
35 Porque qualquer que quiser salvar a sua vida, perdê-la-á, mas, qualquer que perder a sua vida por amor de mim e do evangelho, esse a salvará.
36 Ndé nsá ayi muú ábɔ́ɔ, mbɔgé abɛge ne unó mme uko ne aníige geŋwá jií?
36 Pois, que aproveitaria ao homem ganhar todo o mundo e perder a sua alma?
37 Ndé genó muú ákage bɔ achyɛ mankwɔré ne geŋwá jií?
37 Ou, que daria o homem pelo resgate da sua alma?
38 Kaáge nnó mbɔgé mmyɛ́ ɛ́gbóo muú gétuú ya ne mekomejɔɔ́ wa né mbɛ ushu njyɛ ɛniné na, ɛniné nétií meso ne Ɛsɔwɔ, népyɛɛ́ gabogabo, mbɔntó ne Maá Ntɛ Mekwaá mmyɛ ɛgbóo nyɛ́ ji mansɛ muú yimbɔ ndɛre muú wuú gébégé aké achwɔ́ ne makiɛ́nné ukpea jií ne ɛnoge ɛwé Ntɛ wuú achyɛɛ́ ji.”
38 Porquanto, qualquer que, entre esta geração adúltera e pecadora, se envergonhar de mim e das minhas palavras, também o Filho do homem se envergonhará dele, quando vier na glória de seu Pai, com os santos anjos.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Marcos 8, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.