Marcos 10

Ŋwɛ menomenyɛɛ́ mekɛ́ (ANVNT) vs NVT

Sair da comparação
NVT Nova Versão Transformadora
1 Ɛfɛɛ́ Jisɔs alyaá Kapɛnum, afɛ́ né gebagé mewaá Judiya, achyaá ɛbɛɛ́ Jodan. Ndɛre akwɔné ɛ́wu, gejámégé bɔɔ́ áma chwɔ́ nɔ ji mme ne alɔ mánlɛré ɛbwɔ́ nkane ji apyɛ mɛ́ yɛ́ndégébé.
1 Então Jesus deixou Cafarnaum e foi para a região da Judeia, a leste do rio Jordão. Mais uma vez, multidões se juntaram ao seu redor e, como de costume, ele as ensinava.
2 Bɔɔ́ Farasi fɔ áfɛ́ ɛta wuú mammua ji, ágií ji áké, “Nnó ɛbɛ́ ɛsé ɛkamé nnó mende awá neba ne mendée wuú?”
2 Alguns fariseus vieram e tentaram apanhar Jesus numa armadilha com a seguinte pergunta: “Deve-se permitir que um homem se divorcie de sua mulher?”.
3 Jisɔs ashuú ɛbwɔ́ meko aké, “Ɛbɛ ɛwé Mosis achyɛ́ ɛnyú gétúgé neba ɛjɔɔ́ nnó?”
3 Jesus respondeu: “O que Moisés disse na lei a respeito do divórcio?”.
4 Ɛbwɔ́ áshuú meko áké, “Mosis abɔ agaré ɛsé nnó mende akáge chyɛɛ́ mendée wuú mekpo ŋwɛ manlɛre nnó awá neba ne akage lyaá ji.”
4 “Ele o permitiu”, responderam os fariseus. “Disse que um homem poderia dar à esposa um certificado de divórcio e mandá-la embora.”
5 Ne Jisɔs ajɔɔ́ ne ɛbwɔ́ aké, “Ɛlé gétúgé mekpo meto nyú ne ɛpyɛ Mosis achyɛɛ́ ɛnyú ɛbɛ́ ɛwéna.
5 Jesus, porém, disse: “Moisés escreveu esse mandamento porque vocês têm o coração duro,
6 Tɛ ula ulɔɔ́ ɛbi Ɛsɔwɔ alɔɔ́ mankwyɛ mme, akwyɛɛ́ ɛbwɔ́, mende ne mendée.
6 mas ‘Deus os fez homem e mulher’ desde o princípio da criação.
7 Getú ɛyigé na mende alyage mmá wuú ne ntɛ wuú, afɛ́ acho mmyɛ ne mendée wuú,
7 ‘Por isso o homem deixa pai e mãe e se une à sua mulher,
8 ɛbwɔ́ ápea ákwé muú ama. Ɛbwɔ́ ápɔ́ sé bɔɔ́ ápeá nana, ála muú ama.
8 e os dois se tornam um só’. Uma vez que já não são dois, mas um só,
9 Ndɛre ɛlúmbɔ, bɔɔ́ abi Ɛsɔwɔ áchomé chónchó né neba ɛ́kágé muú akya nnó atyáa.”
9 que ninguém separe o que Deus uniu”.
10 Jisɔs ne baá utɔɔ́ bií ákérégé mmu, ɛwyage baá utɔɔ́ bií áma gií ji mechɔ́ nebá ɛwé.
10 Mais tarde, quando Jesus estava em casa com seus discípulos, eles tocaram no assunto outra vez.
11 Ajɔɔ́ ne ɛbwɔ́ aké, “Muú yi awáne neba ne mendée wuú, ajyɛ́ bá ayichá, akwé mbɔ lé ulɔ,
11 Jesus respondeu: “Quem se divorcia de sua esposa e se casa com outra mulher comete adultério contra ela.
12 ne mendée ayi atanege menɔ wuú neba, ajyɛge ba ayichá, akwé mbɔntó lé ulɔ.”
12 E, se a mulher se divorcia do marido e se casa com outro homem, comete adultério”.
13 Bií uma bɔɔ́ fɔ ákpa baá bwɔ́ áfɛ mbaá Jisɔs nnó anɛ́ré ɛbwɔ́ amu mmyɛ, ajé ɛbwɔ́. Baá utɔɔ́ bií ágɛ́gé mbɔ, ányá ɛbwɔ́.
13 Certo dia, trouxeram crianças para que Jesus pusesse as mãos sobre elas, mas os discípulos repreendiam aqueles que as traziam.
14 Yɛ́mbɔ Jisɔs agɛ́gé mbɔ, metɔɔ́ ɛ́sɔ́ ji ajɔɔ́ ne ɛbwɔ́ aké, “Lyáge ambánékɔ́ áchwɔ́ ɛta wa, ɛkagé dégbɛ́ ɛbwɔ́ néndé gefwa ɛyigé Ɛsɔwɔ ágbárege gelú ɛyigé bɔɔ́ abi álu ndɛre baá bina.
14 Ao ver isso, Jesus ficou indignado com os discípulos e disse: “Deixem que as crianças venham a mim. Não as impeçam, pois o reino de Deus pertence aos que são como elas.
15 Gɔge me ngare ɛnyú wáwálé nnó muú yi álá kamé nnó Ɛsɔwɔ ábɛ́ mfwa wuú nkane mamane kɔɔ́ wɔ́, akpɛ́né fɔ́ né gefwa jií.”
15 Eu lhes digo a verdade: quem não receber o reino de Deus como uma criança de modo algum entrará nele”.
16 Ɛfɛɛ́ Jisɔs akpa baá bimbɔ ama ama né uwyaá, anɛre ɛbwɔ́ amu mmyɛ ajé ɛbwɔ́.
16 Então tomou as crianças nos braços, pôs as mãos sobre a cabeça delas e as abençoou.
17 Jisɔs alɔ mánjyɛ nekɛ, ndɛre ájyɛ́ mendefɔ alomé gatɛle achwɔ́ kwé ji uká aké, “Ménlɛré melɔ́mélɔ́, mpyɛɛ́ nnó ne mbɔ́ geŋwá ɛyi gélágé byɛɛ́?”
17 Quando Jesus saía para Jerusalém, um homem veio correndo em sua direção, ajoelhou-se diante dele e perguntou: “Bom mestre, que devo fazer para herdar a vida eterna?”.
18 Jisɔs ashuú ji meko aké, “Ulannó ɔkuú me muú melɔ́mélɔ́? Yɛ́ muú ayi alɔ́mé metɔɔ́ apɔ́, ɛkosé Ɛsɔwɔ mbií ne alu melɔ́mélɔ́.
18 “Por que você me chama de bom?”, perguntou Jesus. “Apenas Deus é verdadeiramente bom.
19 Pɔ́ ɔkage mabɛ́ Ɛsɔwɔ ayi áke, ‘Ɛkagé ɔwá muú, ɛkagé ɔkwé ulɔ, ɔjogé ɛjo, ɛkagé ɔ́tɛ́né ntɛ́sɛ́ gebyɔ́. Ɔnyɛgé manwaá, nógé ntɛ wyɛɛ́ ne mmá wyɛɛ́.’”
19 Você conhece os mandamentos: ‘Não mate. Não cometa adultério. Não roube. Não dê falso testemunho. Não engane ninguém. Honre seu pai e sua mãe’.”
20 Mende yimbɔ aké, “Ménlɛré nlɔ mambélé mabɛ́ yina mako tɛ dembáné ta.”
20 O homem respondeu: “Mestre, tenho obedecido a todos esses mandamentos desde a juventude”.
21 Ájɔ́gémbɔ, Jisɔs apɛ ji domée ne gejeé aké, “Ɛla wɔ genó géma. Chó kpó unó byɛ́ uko, ɔchyɛ ŋka yimbɔ mbaá bɔɔ́ gekpo, ɔbɛɛ́ nyɛ ne gefwa né mfaánebuú, ɔchwɔ́ ɔkwɔlé me.”
21 Com amor, Jesus olhou para o homem e disse: “Ainda há uma coisa que você não fez. Vá, venda todos os seus bens e dê o dinheiro aos pobres. Então você terá um tesouro no céu. Depois, venha e siga-me”.
22 Mende yina awugé mechɔ́ ɛwé Jisɔs ajɔɔ́ apwa, alyaá afɛ́ meshwɛmeshwɛ ne mesómé néndé ji awyaá gefwa dɔɔ́.
22 Ao ouvir isso, o homem ficou desapontado e foi embora triste, pois tinha muitos bens.
23 Jisɔs abwɔlé mmyɛ apɛ baá utɔɔ́ bií aké, “Ɛ́jweré ne muú ŋka akpɛ né gefwagé Ɛsɔwɔ.”
23 Jesus olhou ao redor e disse a seus discípulos: “Como é difícil os ricos entrarem no reino de Deus!”.
24 Baá utɔɔ́ bií áwúgé mbɔ álá mano makpo fuú, yɛ́mbɔ Jisɔs ama jɔɔ́ ne ɛbwɔ́ aké, baá ba ɛjwéré mankpɛ né gefwagé Ɛsɔwɔ!
24 Os discípulos se admiraram de suas palavras. Mas Jesus disse outra vez: “Filhos, entrar no reino de Deus é muito difícil.
25 Ɛ́lú wáwá nnó mpɔ mashwɔne áshwá né ɛmbú ábyamé ɛpwɔ nnó muú ŋka akpɛ né gefwagé Ɛsɔwɔ ágbárege.
25 É mais fácil um camelo passar pelo buraco de uma agulha que um rico entrar no reino de Deus”.
26 Baá utɔɔ́ bií áwúgémbɔ byɔ ukɔre ɛbwɔ́ mmu ágígé atɛ aké, “Ne ndé muú yi abɔ nyɛ́ geŋwá ɛyi gélágé byɛɛ́?”
26 Perplexos, os discípulos perguntaram: “Então quem pode ser salvo?”.
27 Jisɔs apɛ ɛbwɔ́ domeé ajɔɔ́ ne ɛbwɔ́ aké, “Unó bi upwɔɔ́ ákwaá mampyɛ, upwɔɔ́ fɔ́ Ɛsɔwɔ, néndé Ɛsɔwɔ akage pyɛ unó uko.”
27 Jesus olhou atentamente para eles e respondeu: “Para as pessoas isso é impossível, mas não para Deus. Para Deus, tudo é possível”.
28 Pita alɔ manjɔɔ́ aké, “Gɛ́, ɛsé delyaá unó sé uko dékwɔlege wɔ.”
28 Então Pedro começou a falar: “Deixamos tudo para segui-lo”.
29 Ne Jisɔs ashuú meko aké, “Ngarege ɛnyú wáwálé nnó, yɛ́ndémuú ayi alyaá gepú jií, yɛ́ lé áŋmɛ́ bií abi andée ne abi ande, ammá bií ne antɛ bií, baá bií ne makɔɔ́ jií né gétú ya ne gétúgé abya melɔ́mélɔ́,
29 Jesus respondeu: “Eu lhes garanto que todos que deixaram casa, irmãos, irmãs, mãe, pai, filhos ou propriedades por minha causa e por causa das boas-novas
30 Ɛsɔwɔ achyɛge nyɛ ji bɔɔ́ ne gejame unó fa mme yina ɛpwɔ nkane abɔ awyaá, yɛ́ úpú, áŋmɛ́ abi andée ne abi ande, ammá bií ne baá bií ne makɔɔ́ jií ne áchyɛge nyɛ ji ntó gejamégé ɛfwyale né gétú ya. Ne abɔɔ́ nyɛ ntó geŋwá ɛyi gélágé byɛɛ́ né mme ayi áchwɔ́.
30 receberão em troca, neste mundo, cem vezes mais casas, irmãos, irmãs, mães, filhos e propriedades, com perseguição, e, no mundo futuro, terão a vida eterna.
31 Yɛ́mbɔ gejamégé bɔɔ́ abi alú mbɔ mbɛ nana, meso gébé álaá nyɛ meso ne gejamé abi álu mbɔ meso nana ábɛɛ́ nyɛ mbɛ.”
31 Contudo, muitos primeiros serão os últimos, e muitos últimos serão os primeiros”.
32 Jisɔs ne baá utɔɔ́ bií alyá ákwɔme ájyɛɛ́ né Jɛrosalɛ, Jisɔs alu ɛbwɔ́ mbɛ ne baá utɔɔ́ bií akwe tametame, ɛfɔ ɛpyɛ bɔɔ́ bi akwɔlege ɛbwɔ́. Ne Jisɔs asɛ baá utɔɔ́ bií makpo áfyaneápeá átɛné babá ne alɔ mangaré ɛbwɔ́ unó bi upyɛ nyɛ ne ji,
32 Por esse tempo, subiam para Jerusalém, e Jesus ia à frente. Os discípulos estavam muito admirados, e o povo que os seguia tinha grande temor. Jesus chamou os Doze à parte e, mais uma vez, começou a descrever tudo que estava prestes a lhe acontecer.
33 alɔ mangaré ɛbwɔ́ aké, “Wuúge, ɛsé dékwɔme mbɔ déjyɛɛ́ né Jɛrosalɛ, ɛwu, áfyɛɛ́ nyɛ Maá Ntɛ Mekwaá né amú anɔɔ́ baá ampyɛɛ́ upɛ Ɛsɔwɔ ne ánlɛré mabɛ́ Ɛsɔwɔ. Ɛbwɔ́ ajɔ́gé nyɛ nnó, me nkwɛ mpa, áwá me, ne áfyɛɛ́ nyɛ ji né amú bɔɔ́ abi álá pɔ́ bɔɔ́ Jus.
33 “Ouçam”, disse ele. “Estamos subindo para Jerusalém, onde o Filho do Homem será traído e entregue aos principais sacerdotes e aos mestres da lei. Eles o condenarão à morte e o entregarão aos gentios.
34 Ájwyaáge nyɛ ji, ákpóo ji matyɛ mmyɛ, átulé ji ne áwá ji. Yɛ́mbɔ ndɔ́ kpogele ɛ́lɛɛ́ ɛ́kwɔnégé, akwilége nyɛ né negbo.”
34 Zombarão dele, cuspirão nele, o açoitarão e o matarão, mas depois de três dias ele ressuscitará.”
35 Jɛmsi ne Jɔn baá Sɛbɛdee áfɛ mbaá Jisɔs áké, “Ménlɛré dekɛlege nnó wɔ ɔpyɛ ɛse genó gefɔ.”
35 Então Tiago e João, filhos de Zebedeu, vieram e falaram com ele: “Mestre, queremos que nos faça um favor”.
36 Jisɔs agií ɛbwɔ́ nnó, “Ɛnyú dekɛ́lege mpyɛ nyú ndé?”
36 “Que favor é esse?”, perguntou ele.
37 Áshuú ji meko áké, “Ɛse dekɛlege gébégé ɔjwɔlégé né geluɔge ɛnóge, ɔpyɛ ɛsé dejwɔlé ne wɔ, muú ama né ɛgbɛ ɛbwɔnyɛ wyɛ ne ama né ɛgbɛ ɛbwɔbɛ.”
37 Eles responderam: “Quando o senhor se sentar em seu trono glorioso, queremos nos sentar em lugares de honra ao seu lado, um à sua direita e outro à sua esquerda”.
38 Yɛ́mbɔ Jisɔs ajɔɔ́ ne ɛbwɔ́ aké, “Nnó ɛnyú dekage genó ɛyigé degígé mbɔ. Nnó ɛnyú dekage nyú nyɛ ŋkɔ ɛfwyale ayi me nyuú nyɛ? Nnó ɛnyú dekage wɔ nyɛ manaá ɛfwyale ami me nwɔɔ́ nyɛ?”
38 Jesus lhes disse: “Vocês não sabem o que estão pedindo! São capazes de beber do cálice que beberei? São capazes de ser batizados com o batismo com que serei batizado?”.
39 Áshuú ji meko áké, “Ɛse dekage pyɛmbɔ.” Jisɔs ajɔɔ́ ne ɛbwɔ́ aké, “Ɛnyú denyuú nyɛ né ŋkɔ ayi nnyú nyɛ ne dewɔɔ́ nyɛ manaá ɛfwyale ami me nwɔɔ́.
39 “Somos!”, responderam eles. Então Jesus disse: “De fato, vocês beberão do meu cálice e serão batizados com o meu batismo.
40 Yɛ́mbɔ, me fɔ́ wɔ njyaá bɔɔ́ bi ájwɔlege né ɛbwɔnyɛ wa ne abi ajwɔlege né ɛbwɔbɛ wɔ́. Malu yimbɔ alú mbaá bɔɔ́ bi abɔ manjwɔlé wyɛɛ́.”
40 Não cabe a mim, no entanto, dizer quem se sentará à minha direita ou à minha esquerda. Esses lugares serão daqueles para quem eles foram preparados”.
41 Baá utɔɔ́ Jisɔs abi makpo áfya áwúgé genó ɛyigé Jɛmsi ne Jɔn ájɔɔ́ mbɔ, álɔ mansɔ́ matɔɔ́ ne ɛbwɔ́.
41 Quando os outros dez discípulos ouviram o que Tiago e João haviam pedido, ficaram indignados.
42 Jisɔs akuú ɛbwɔ́ ako ajɔɔ́ ne ɛbwɔ́ aké, Ɛnyú dekaá nnó ákpakpa bɔɔ́ abi álá pɔ́ bɔɔ́ Jus áwyaá utó mampyɛ ne bɔɔ́ bwɔ́ nkane ɛjií ɛbwɔ́. Yɛ́ ákpakpa melɔ áwyaá utó bi ajɔ́ge mechɔ́ ne bɔɔ́ bwɔ́ ɛ́byɛ́.
42 Então Jesus os reuniu e disse: “Vocês sabem que os que são considerados líderes neste mundo têm poder sobre o povo, e que os oficiais exercem sua autoridade sobre os súditos.
43 Ne ɛ́bɛ́gé fɔ́ mbɔ ne ɛnyú. Yɛ́ndémuú nyú ayi akɛ́lege mambɛ muú kpaá abɔ́ mambɛ ménkpané defwɛ́ nyú,
43 Entre vocês, porém, será diferente. Quem quiser ser o líder entre vocês, que seja servo,
44 yɛ́ndémuú nyú ayi ákɛ́lege mambɛ menɔmbɛ abɔ mambɛ́ ɛké mefwɛ́ mbaá bɔɔ́ ako.
44 e quem quiser ser o primeiro entre vocês, que se torne escravo de todos.
45 Pɛge gekpɛkpɛgé muú ndɛre Maá Ntɛ Mekwaá, ji achwɔ́ɔ fɔ́ nnó bɔɔ́ ákpá ji defwɛ́ wɔ́, achwɔ́ lé mánkpá bɔɔ́ defwɛ́ nnó achyɛ gemɛ jií mawené gejámégé bɔɔ́ né gabo.
45 Pois nem mesmo o Filho do Homem veio para ser servido, mas para servir e dar sua vida em resgate por muitos”.
46 Jisɔs ne baá utɔɔ́ bií akwɔné né Jɛriko. Ndɛre ályaá ajyɛɛ́, gejamégé bɔɔ́ ákwɔ́lege ɛbwɔ́ meso. Muú amɛ nónómé fɔ akamege Batimus maá Timɔs ajwɔ́lé né mapea meti akɔɔ́ dekɔ.
46 Então chegaram a Jericó. Quando Jesus e seus discípulos saíam da cidade, uma grande multidão os seguiu. Um mendigo cego chamado Bartimeu, filho de Timeu, estava sentado à beira do caminho.
47 Awúgé nnó Jisɔs ayi Nasarɛt ne akoóge mbɔ alɔ mankalé aké, “Jisɔs mpyáne Dɛvid, gɛ́ me meshwɛ.”
47 Quando Bartimeu soube que Jesus de Nazaré estava perto, começou a gritar: “Jesus, Filho de Davi, tenha misericórdia de mim!”.
48 Gejamégé bɔɔ́ áweé ji áké jwɔle nyame, yɛ́mbɔ akálege wyɛ kálege ne ɛshyɛ aké, “Mpyáne Dɛvid gɛ me meshwɛ.”
48 Muitos lhe diziam aos brados: “Cale-se!”. Ele, porém, gritava ainda mais alto: “Filho de Davi, tenha misericórdia de mim!”.
49 Jisɔs awúgé mbɔ atɛné, ajɔɔ́ aké, “kuúge ji achwɔ́.” Ájyɛ kuú ji áké, “Kwilé ka chwɔ́ ɔfɔge, ákuú wɔ.”
49 Quando Jesus o ouviu, parou e disse: “Falem para ele vir aqui”. Então chamaram o cego. “Anime-se!”, disseram. “Venha, ele o está chamando!”
50 Muú amɛ nónómé yimbɔ afɛre nkú gefwine wuú aŋmé, anyo akwilé ka ája ji áfɛ́ mbaá Jisɔs.
50 Bartimeu jogou sua capa para o lado, levantou-se de um salto e foi até Jesus.
51 Jisɔs agií ji aké, “Ndé genó wɔ ɔkɛ́lege nnó me mpyɛ ɛta wyɛ́?” Muú amɛ nónómé yimbɔ ashuú meko aké, “Ata, nkɛlege nnó ɔpyɛ́ me ngɛ́né mbaá.”
51 “O que você quer que eu lhe faça?”, perguntou Jesus. O cego respondeu: “Rabi,
52 Jisɔs ajɔɔ́ ne ji aké, “Chó mmu gepú jyɛ, metɔɔ́ ɛwé wɔ ɔfyɛɛ́ ne me ɛpyɛ wɔ ɔtoó.”
52 Jesus lhe disse: “Vá, pois sua fé o curou”. No mesmo instante, o homem passou a ver e seguiu Jesus pelo caminho.

Ler em outra tradução

Comparar com outra

Estude este capítulo no WhatsApp

Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Marcos 10, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.