Lucas 18

Ŋwɛ menomenyɛɛ́ mekɛ́ (ANVNT) vs NTLH

Sair da comparação
NTLH Nova Tradução na Linguagem de Hoje 2000
1 Jisɔs agáré baá utɔɔ́ bií nekanémejɔɔ́ ɛníne fɔ́ manlɛré ɛbwɔ́ nnó, muú ábɔɔ́ fɔ́ mampwa manɛ́némmyɛ mbaá ntɛ wuú Ɛsɔwɔ́.
1 Jesus contou a seguinte parábola , mostrando aos discípulos que deviam orar sempre e nunca desanimar:
2 Aké, “Mémpané mpa fɔ abɔ́ alú né melɔ fɔ ayi álá afɔɔ́ Ɛsɔwɔ ne yɛ gébé ne bɔɔ́ abɔ wɔ́.
2 — Em certa cidade havia um juiz que não
3 Mekwi mendée fɔ abɔ́ alu ntó né melɔ ɛwémbɔ. Mendée yimbɔ ajyɛ́ yɛ́ndégébé, agige mémpané mpa yimbɔ nnó, ‘Akwyɛ́ mechɔ́ bwɔ́ ne muú mawámé wuú!’
3 Nessa cidade morava uma viúva que sempre o procurava para pedir justiça, dizendo: “Ajude-me e julgue o meu caso contra o meu adversário!”
4 Ndɔ mbɛ yi mendée yina alɔ manjɔɔ́ ne ji, abɔ́ ashya manwú ne ɛ́wyágé, agií gemɛ jií aké, ‘Yɛ́ ɛlé nlá fɔɔ́ Ɛsɔwɔ ne nlá bɔ gébé ne muú wɔ́,
4 — Durante muito tempo o juiz não quis julgar o caso da viúva, mas afinal pensou assim: “É verdade que eu não temo a Deus e também não respeito ninguém.
5 yɛ́mbɔ gétúgé mendée yina achwɔ́ yɛ́ndégébé, achyɛ́ge me ɛfwyale, nkwyɛge nyɛ mechɔ́ wuú, mbɔge nlá pyɛmbɔ wɔ́, agɔɔ́ nyɛ́ me mbélé géjyá’.”
5 Porém, como esta viúva continua me aborrecendo, vou dar a sentença a favor dela. Se eu não fizer isso, ela não vai parar de vir me amolar até acabar comigo.”
6 Ne Ata Jisɔs ájɔ́gémbɔ aké ne ɛbwɔ́, “Pɔ ɛnyú dewú nkane muú defyá mémpané mpa yiná ajɔɔ́?
6 E o Senhor continuou:
7 Ndɛre mémpané mpa ápoó mendée yina, nnó Ata Ɛsɔwɔ achɔɔ́ nyɛ gébé mampoó bɔɔ́ bi ájyá abi álile ɛta wuú utuú ne nwɔmésé? Alyágé nyɛ́ ɛbwɔ́ né ɛfwyale?
7 Será, então, que Deus não vai fazer justiça a favor do seu próprio povo, que grita por socorro dia e noite? Será que ele vai demorar para ajudá-lo?
8 Kaáge, nnó Ɛsɔwɔ achɔɔ́ nyɛ gébé mampa mpa achyɛ ɛbwɔ́. Yɛ́mbɔ gébégé Maá Ntɛ Mekwaá akerege meso, nnó agɛne nyɛ́ bɔɔ́ bi áfyɛɛ́ matɔɔ́ ne Ɛsɔwɔ?”
8 Eu afirmo a vocês que ele julgará a favor do seu povo e fará isso bem depressa. Mas, quando o
9 Jisɔs ama gáre nekanémejɔɔ́ ɛníne fɔ́, mbaá bɔɔ́ abi álɛ́rege mmyɛ nnó ɛbwɔ́ álú cho ne ápɛ́le abifɔ nnó ápɔ́ bɔɔ́.
9 Jesus também contou esta parábola para os que achavam que eram muito bons e desprezavam os outros:
10 “Bií fɔ́, ande fɔ́ apeá, áfɛ́ né ɛcha upɛ Ɛsɔwɔ ɛwé ɛ́lú né Jerósálɛ manɛmmyɛ. Mende ayi ama, alu muú Farasi ne ayifɔ alu ménsɛlé ŋkamakpo.
10 — Dois homens foram ao Templo para orar. Um era
11 Gébégé ɛbwɔ́ akpɛ́né mmu ɛcha, muú Farasi yimbɔ ajyɛ tɛ́ne né melu ɛwé bɔɔ́ akó ákáge gɛ́ ji, alɔ manɛ́némmyɛ aké, ‘Ata Ɛsɔwɔ ntamé wɔ nnó mpɔ́ fɔ́ nkane bɔɔ́ abifɔ, yɛ ɛké ménsɛlé ŋkámakpo yimbɔ. Me mfɔ́gé fɔ́ genógé muú detú, nnyɛ́ fɔ́ manwaá ne nkwéné fɔ́ ulɔ ne mendée muú.
11 O fariseu ficou de pé e orou sozinho, assim: “Ó Deus, eu te agradeço porque não sou avarento, nem desonesto, nem imoral como as outras pessoas. Agradeço-te também porque não sou como este cobrador de impostos.
12 Nlyage menyɛɛ́ kpékpé né depɔ tyɛ́, ndɔ ɛpéa yɛ́ndé uwyaá, mma nkarege unó ba né malú afya, nchyɛge wɔ melú ɛma.’
12 Jejuo duas vezes por semana e te dou a décima parte de tudo o que ganho.”
13 Mensɛ́lé ŋkámakpo yimbɔ, atɛné meso, akparé amu mekpo, amo mekpo mme, ajɔge ake, ‘Ata Ɛsɔwɔ, gɛ́ me meshwɛ, nlu muú yi mpyɛ́ gabo’.”
13 — Mas o cobrador de impostos ficou de longe e nem levantava o rosto para o céu. Batia no peito e dizia: “Ó Deus, tem pena de mim, pois sou pecador!”
14 Jisɔs anérégé, ake ne ɛbwɔ́, “Bɔɔ́ bina ákerege meso, muú ayi alú cho mbɛ ushu Ɛsɔwɔ ɛ́lé Ménsɛlé ŋkámakpo ɛ́pɔ́ fɔ́ muú Farasi. Nende muú ayi awya nepá, Ɛsɔwɔ awane nyɛ́ ji gelu ne apyɛ́ nyɛ́ ayi álá pɔ́ ne nepá, akwɔ́ ngɔ́.”
14 E Jesus terminou, dizendo:
15 Né gébé géfɔ́, bɔɔ́ fɔ ákpá ambáné kɔ́ áchwɔ́ ɛtá Jisɔs nnó anɛ́ré ɛbwɔ́ amu makpo ama ama ne ajé ɛbwɔ́. Baá utɔɔ́ bií ágɛ́gé ndɛre ɛbwɔ́ áchwɔɔ́, ányá ɛbwɔ́.
15 Depois disso, algumas pessoas levaram as suas crianças a Jesus para que ele as abençoasse, mas os discípulos viram isso e repreenderam aquelas pessoas.
16 Jisɔs awúgé mbɔ, akú bɔɔ́ bimbɔ nnó áchwɔ́ ne baá bwɔ́. Ne ajɔɔ́ ne baá utɔɔ́ bii aké, “Lyáge ambánékɔ́ áchwɔ́ ɛta wa, ɛkagé dégbɛ́ ɛbwɔ́ néndé gefwa ɛyigé Ɛsɔwɔ ágbárege gelú ɛyigé bɔɔ́ abi álu ndɛre baá bina.
16 Então Jesus chamou as crianças para perto de si e disse:
17 Ngarégé ɛnyú wáwálé nnó: muú yi álá kamé nnó Ɛsɔwɔ ábɛ́ mfwa wuú, nkane mamane kɔɔ́ wɔ́ akpɛ́né fɔ́ né gefwa jií.”
17 Eu afirmo a vocês que isto é verdade: quem não receber o Reino de Deus como uma criança nunca entrará nele.
18 Muú kpaá fɔ achwɔ gií Jisɔs ake: “Ménlɛré melɔ́mélɔ́, mpyɛɛ́ mbɔ nnó ne mbɔ́ geŋwá ɛyi gélágé byɛɛ́?”
18 Certo líder judeu perguntou a Jesus: — Bom Mestre, o que devo fazer para conseguir a vida eterna?
19 Jisɔs agií ji ake, “Ulannó ɔkuú me muú melɔ́mélɔ́? Yɛ́ muú yi alɔ́mé metɔɔ́ apɔ́, ɛkosé Ɛsɔwɔ mbií ne alu melɔ́mélɔ́.
19 Jesus respondeu:
20 Pɔ́ ɔkage mabɛ́ Ɛsɔwɔ ayi áke, ‘ɛkagé ɔwá muú, ɛkagé ɔkwé ulɔ, ɔjogé ɛjo, ɛkagé ɔ́tɛ́né ntɛ́sɛ́ gebyɔ́. Ɔnyɛgé manwaá, nógé ntɛ wyɛɛ́ ne mmá wyɛɛ́’.”
20 Você conhece os mandamentos: “Não cometa adultério, não mate, não roube, não dê falso testemunho contra ninguém, respeite o seu pai e a sua mãe.”
21 Mende yimbɔ aké, “Nlɔ mambélé mabɛ́ yina mako tɛ dembáné.”
21 O homem respondeu: — Desde criança eu tenho obedecido a todos esses mandamentos.
22 Jisɔs áwuúgémbɔ, ake ne ji, “Ɛ́la genó gema ɛyi ɔbɔɔ́ mampyɛ, cho, kpó unó byɛ́ uko ɔkáré ŋka yimbɔ mbaá bɔɔ́ gekpo, ne ɔ́lɔ́ mankwɔlé me. Mbɔgé ɔpyɛ́gémbɔ, ɔbɛɛ́ nyɛ ne gefwa né mfaánebuú.”
22 Quando Jesus ouviu isso, disse:
23 Mende yina awugé mechɔ́ ɛwé, byɔ úkɔré ji, alɔ mansomé gefwa jií.
23 Quando o homem ouviu isso, ficou muito triste, pois era riquíssimo.
24 Jisɔs agɛ́gé nnó metɔɔ́ ɛgɔɔ́ ji wɔ́, aké, “Ɛ́jweré ne muú ŋka akpɛ né gefwagé Ɛsɔwɔ.
24 Vendo a tristeza dele, Jesus disse:
25 Ɛ́lú wáwá nnó *mpɔ mashwɔne áshwá né ɛmbú ábyamé, ne nnó muú ŋka akpɛ né gefwagé Ɛsɔwɔ ágbárege.”
25 É mais difícil um rico entrar no Reino de Deus do que um camelo passar pelo fundo de uma agulha.
26 Bɔɔ́ abi awuú mechɔ ɛwé ágií áké, “Ne ndé muú yi abɔ nyɛ́ geŋwá ɛyi gélágé byɛɛ́.”
26 Os que ouviram isso perguntaram: — Então, quem é que pode se salvar?
27 Jisɔs ashuú ɛbwɔ́ meko aké, “Genó ɛyi gepwɔgé ákwaá, gepwɔ́ fɔ́ Ɛsɔwɔ.”
27 Jesus respondeu:
28 Ne Pita ajɔɔ́ aké, “Gɛ́ ɛsé delyaá unó sé uko, dékwɔlege wɔ.”
28 Aí Pedro disse: — Veja! Nós deixamos a nossa família e seguimos o senhor.
29 Ajɔ́gé mbɔ, Jisɔs ake ne baá utɔɔ́ bií, “Ngarege ɛnyú wáwálé nnó muú ayi alyagé gepú jií, yɛ mendée wuú, yɛ baá bií, yɛ aŋmɛ́ bií, yɛ mma wuú ne ntɛ wuú gétúgé gefwage Ɛsɔwɔ,
29 Jesus respondeu:
30 abɛ nyɛ́ ne bɔɔ́ ne gejamégé unó né mme yina, upwɔ ɛbi ji abɔ alyaá ne abɛ nyɛ́ ne geŋwá ɛyi gélágé byɛɛ́ né mme ayi áchwɔ́ nyɛ.”
30 receberá ainda nesta vida muito mais e, no futuro, receberá a vida eterna.
31 Né gébé gefɔ́, Jisɔs asɛ baá utɔɔ́ bií áfyaneápeá, ájyɛ tɛ́ne melu ɛwéchá, ɛfɛɛ́ alɔ mangaré ɛbwɔ́ aké, “Wuúge ɛsé dékwɔme mbɔ déjyɛɛ́ né Jɛrosalɛ, dekwɔnégé ɛ́wú, unó uko ɛbí bɔɔ́ ɛkpávé Ɛsɔwɔ ábɔ́ ásamé útaá Maá Ntɛ Mekwaá, ubɛ́ɛ nyɛ́ wáwálé.
31 Jesus levou os doze discípulos para um lado e disse:
32 Ásá nnó áfyɛ́ nyɛ́ ji né amú bɔɔ́ abi álá pɔ́ bɔɔ́ Jus, abi ájwyaáge nyɛ ji, áshyɛ́ ji, ákpóo ji matyɛ mmyɛ.
32 Ele será entregue aos não judeus, e estes vão zombar dele, insultá-lo, cuspir nele
33 Átúlege nyɛ́ ji, ne áwá ji, yɛ́mbɔ ndɔ́ ɛ́lɛɛ́ ɛ́kwɔnégé, akwilége nyɛ né negbo.”
33 e bater nele; e depois o matarão. Mas no terceiro dia ele ressuscitará.
34 Yɛ́ ndɛre Jisɔs ajɔɔ́ mbɔ, áŋgbá bií ákaá fɔ́ ula mechɔ́ ɛwíná wɔ́, ɛbwɔ́ álá tametame yɛ genó gema ágbaré né metɔɔ́ wɔ́.
34 Os discípulos não entenderam nada do que Jesus disse. O que essas palavras queriam dizer estava escondido deles, e eles não sabiam do que Jesus estava falando.
35 Jisɔs aké akwɔnege né mekpó meti Jɛriko, muú amɛ nónómé fɔ, ajwɔ́lé né mapea meti akɔɔ́ ŋka.
35 Jesus já estava chegando perto da cidade de Jericó. Acontece que um cego estava sentado na beira do caminho, pedindo esmola.
36 Awúgé nkane gejamégé bɔɔ́ áwyále, ákóge, mende yimbɔ agií aké, Ndé mechɔ ɛchwɔɔ́?
36 Quando ouviu a multidão passando, ele perguntou o que era aquilo.
37 Ágaré ji áké, “Jisɔs ayi Nasarɛt ne akóge.”
37 — É Jesus de Nazaré que está passando! — responderam.
38 Mende yimbɔ awúgé mbɔ, alɔ mankálégé aké, “Jisɔs, mpyáne Dɛvid, gɛ́ me meshwɛ.”
38 Aí o cego começou a gritar: — Jesus,
39 Bɔɔ́ abi abɔ ájyɛ́ mbɛ, álɔ manyáné ji nnó akwéné mejɔɔ́. Ndɛre ányáne mbɔ ji, ɛ́lú ɛké áchyɛ́ lé ji ɛshyɛ nnó akálé kéŋké. Ne aké, “Mpyáne mfwa Dɛvid, nkpá wɔ geká, gɛ́ me meshwɛ.”
39 As pessoas que iam na frente o repreenderam e mandaram que ele calasse a boca. Mas ele gritava ainda mais: — Filho de Davi, tenha pena de mim!
40 Jisɔs awúgé mbɔ atɛné, atɔ́ bɔɔ́ nnó ajyɛ́ achwɔ́ ne muú amɛ nónómé yimbɔ. Ɛbwɔ́ áchwɔ́gé ne ji, Jisɔs agií ji ake,
40 Jesus parou e mandou que trouxessem o cego. Quando ele chegou perto, Jesus perguntou:
41 “Ndé genó wɔ ɔkɛ́lege mpyɛ́ ɛta wyɛ́?”
41 — O que é que você quer que eu faça? — Senhor, eu quero ver de novo! — respondeu ele.
42 Ne Jisɔs aké ne ji, “Lɔ yɛ́ mangɛ́né. Ɔtoó mbɔ gétúgé ɔfyɛɛ́ metɔɔ́ wyɛ́ ne me.”
42 Então Jesus disse:
43 Tɛ́nétɛ́né yimbɔ alɔ mángɛ́né mbaá ne akwɔlege ji, ne afɛge Ɛsɔwɔ. Bɔɔ́ ako ágɛ́gé mbɔ, álɔ ntó mamfɛɛ́ Ɛsɔwɔ.
43 No mesmo instante o homem começou a ver e, dando glória a Deus, foi seguindo Jesus. E todos os que viram isso começaram a louvar a Deus.

Ler em outra tradução

Comparar com outra

Estude este capítulo no WhatsApp

Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Lucas 18, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.