Lucas 17
Ŋwɛ menomenyɛɛ́ mekɛ́ (ANVNT) vs ARIB
1 Jisɔs ajɔɔ́ ne baá utɔɔ́ bií ake, “Unó úlú ɛbi úbwɔlege bɔɔ́ nnó ápyɛ́ *gabo. Yɛ́mbɔ utóŋkwa úlú ne muú ayi ábwɔ́lege nyɛ́ ayifɔ nnó apyɛ́ gabo.
1 Disse Jesus a seus discípulos: É impossível que não venham tropeços, mas ai daquele por quem vierem!
2 Ɛbɔ ɛlɔ nnó áshií muú yimbɔ gekpɛ́kpɛ́gé ntaá né gemɛ, áŋmé ji né gentoógé ɛbɛɛ́ mega, ne nnó ábɛ́ mebɛ, ábwɔlégé yɛ muú ama né bɔɔ́ bi alú ɛké ambáné nnó apyɛ́ gabo.
2 Melhor lhe fora que se lhe pendurasse ao pescoço uma pedra de moinho e fosse lançado ao mar, do que fazer tropeçar um destes pequeninos.
3 “Sɛge gébé nnó ɛkagé depyɛ gyɛɛ́ mbaá depɔ tiré na. Mbɔgé meŋmɛ́ wyɛ́ apyɛ́gé gabo, ɔbɔ́ mankuú ji ɔjɔɔ́ ne ji ne akamégé nnó alu gyɛɛ́, ɔbɔ́ manjií ji nte.
3 Tende cuidado de vós mesmos; se teu irmão pecar, repreende-o; e se ele se arrepender, perdoa-lhe.
4 Yɛ apyɛ́ge gyɛɛ́ ɛta wyɛ́ máŋáne akénéama né bií, ne achwɔ́gé akamégé yɛ́ndégébé nnó, ‘Alu gyɛɛ́,’ ɔbɔ manjinte né ndɔ yimbɔ meko.”
4 Mesmo se pecar contra ti sete vezes no dia, e sete vezes vier ter contigo, dizendo: Arrependo-me; tu lhe perdoarás.
5 *Áŋgbá Jisɔs áwyágé áké ne ji, “Ata poó ɛsé nnó défyɛɛ́ matɔɔ́ ne Ɛsɔwɔ dépwɔ ndɛre debɔ défyɛɛ́ mɛ́.”
5 Disseram então os apóstolos ao Senhor: Aumenta-nos a fé.
6 Ne Ata Jisɔs ashuú ɛbwɔ́ meko ake, “Metɔɔ́ ɛwé défyɛɛ́ ne Ɛsɔwɔ yɛ́ ɛbɛ́ ɛlé ŋénéŋéné ɛke nyiné mbwɛ́ ngboŋ, dekage jɔɔ́ ne genɔɔ́ ɛyina nnó, ‘Kwilé fa ɔjyɛ tɛ́né né ɛbɛɛ́ mega.’ Genɔɔ́ ɛyimbɔ gébɔ́ mampyɛ́ nkane dejɔɔ́.
6 Respondeu o Senhor: Se tivésseis fé como um grão de mostarda, diríeis a esta amoreira: Desarraiga-te, e planta-te no mar; e ela vos obedeceria.
7 “Désɛ́ nnó muú nyú ama awya muú utɔɔ́ wuú. Ne apyɛgé utɔɔ́ bii uko né mekɔɔ́ yɛlé membame magɔnŋmé. Nnó achwɔge mmu agarege ji tɛ́nétɛ́né nnó, ‘Chó, kpá menyɛɛ́ wyɛ́, ɔnyɛ́’?
7 Qual de vós, tendo um servo a lavrar ou a apascentar gado, lhe dirá, ao voltar ele do campo: chega-te já, e reclina-te à mesa?
8 Ŋgba agarege nyɛ le ji nnó, ‘Chó, kwɔ́ré mandeé jyɛ́, ɔtyɛ́ menyɛɛ́, ɔchyɛ́ me nyɛ́.’ Nnerégé mɛ́, ɔchwɔ́, ɔféré unó ne ɔfɛ́ ɔnyɛ́ awyɛ́.
8 Não lhe dirá antes: Prepara-me a ceia, e cinge-te, e serve-me, até que eu tenha comido e bebido, e depois comerás tu e beberás?
9 Mbɔgé apyɛgé ndɛre ágaré ji, nnó ntɛ wuú ala nyɛ́ wyɛ́ mantámégé ji?
9 Porventura agradecerá ao servo, porque este fez o que lhe foi mandado?
10 Ɛ́lú wyɛ́ genó gémá ne ɛnyú, depyɛgé utɔɔ́ ɛbi áchyɛ́ge ɛnyú denérégé, debɔ́ manjɔɔ́ nnó, ‘Ɛse delu lé baá defwɛ́. Depyɛ lé utɔɔ́ ɛbi debɔɔ́ mampyɛ.’”
10 Assim também vós, quando fizerdes tudo o que vos for mandado, dizei: Somos servos inúteis; fizemos somente o que devíamos fazer.
11 Ndɛre Jisɔs abɔ́ alu akɛ́ne ajyɛ né Jɛrosalɛ, akoó melɛre ayi bɔɔ́ Samariya ne bɔɔ́ Galilií.
11 E aconteceu que, indo ele a Jerusalém, passava pela divisa entre a Samária e a Galiléia.
12 Gébégé Jisɔs áchwɔ kwɔ́ne né maá melɔ fɔ, agɛ́ ande fɔ́ afya abi amée ubá, ágɛ́gé ji átɛné tɛtɛ,
12 Ao entrar em certa aldeia, saíram-lhe ao encontro dez leprosos, os quais pararam de longe,
13 ne álɔ mankuú ji áke, “Ata Jisɔs, gɛ ɛsé meshwɛ.”
13 e levantaram a voz, dizendo: Jesus, Mestre, tem compaixão de nós!
14 Jisɔs ake agɛne ɛbwɔ́, áké, “Choge délɛ́ré lé mmyɛ nyú mbaá ámpyɛ́ upɛ Ɛsɔwɔ nnó áchɛ́ré ɛnyú.” Ndɛre bɔɔ́ bina akɛne ájyɛ́ né meti, ágɛ́ nnó ɛbwɔ́ ako atoó.
14 Ele, logo que os viu, disse-lhes: Ide, e mostrai-vos aos sacerdotes. E aconteceu que, enquanto iam, ficaram limpos.
15 Ne muú ama né geluágé bɔɔ́ bimbɔ agɛ́gé nnó atoó, alɔ mankeré meso, akwane kéŋké, afɛɛ́ge Ɛsɔwɔ, manchwɔ táme Jisɔs.
15 Um deles, vendo que fora curado, voltou glorificando a Deus em alta voz;
16 Akwɔ́négé, ató manó mme né mbɛ ushu Jisɔs, atamege ji. Mende yina abɔ́ alu lé muú Samariya.
16 e prostrou-se com o rosto em terra aos pés de Jesus, dando-lhe graças; e este era samaritano.
17 Jisɔs agɛ́gé ji, alɔ mangií gemɛ jií aké, “Pɔ́ mbɔ mpyɛ ná bɔɔ́ áfya átoó ne abi aneneéama álɛ́?
17 Perguntou, pois, Jesus: Não foram limpos os dez? E os nove, onde estão?
18 Wyɛ́ lé menkɛɛ́ yiná ne akeré meso manchwɔ́ táme Ɛsɔwɔ?”
18 Não se achou quem voltasse para dar glória a Deus, senão este estrangeiro?
19 Ne Jisɔs ake ne mende yimbɔ, “Kwilé, chó ɛjyɛ́ geba, ɔtoó mbɔ gétúgé ɔfyɛɛ́ metɔɔ́ ne me.”
19 E disse-lhe: Levanta-te, e vai; a tua fé te salvou.
20 Né gébé gefɔ́ bɔɔ́ Farasi, ágií Jisɔs ake, “Ndé gébé ɛyige Ɛsɔwɔ áchwɔɔ́ gbáre nyɛ́ gefwa jií fá mme? Ashuú ɛbwɔ́ meko ake, ‘Unó fɔ́ upɔ́ se ɛbi ulɛ́rege nyɛ́ nnó Ɛsɔwɔ achwɔ́ gbáre gefwa jií.’
20 Sendo Jesus interrogado pelos fariseus sobre quando viria o reino de Deus, respondeu-lhes: O reino de Deus não vem com aparência exterior;
21 Muú fɔ apɔ́ ayi akaáge gáre nyɛ́ wáwálé nnó, ‘Gɛ́ Ɛsɔwɔ na ɛlé agbaré mɛ́ gefwa jií fa!’ ‘Gɛ Ɛsɔwɔ mbɔ ɛlé agbare mɛ́ Gefwa jií ɛwu!’ Kaáge nnó *Gefwage Ɛsɔwɔ gelú mɛ́ ne ɛnyú.”
21 nem dirão: Ei-lo aqui! ou: Ei-lo ali! pois o reino de Deus está dentro de vós.
22 Ne ajɔɔ́ ne baá utɔɔ́ bií ake, “Gébé gekwɔ́nege nyɛ́ ɛyigé ɛnyú dékɛ́lege mangɛ́ Maá Ntɛ Mekwaá yɛ né bii uma, yɛ́mbɔ degɛné nyɛ fɔ ji.
22 Então disse aos discípulos: Dias virão em que desejareis ver um dos dias do Filho do homem, e não o vereis.
23 Né gébé ɛyigembɔ, bɔɔ́ bifɔ́ ajɔɔ́ge nyɛ́ ne ɛnyú nnó, ‘Gɛ́ge ji alu fa,’ ‘Gɛ́ge ji alu ɛ́wu.’ Yɛ ájɔɔ́ge mbɔ déjyɛgé fɔ mankɛ́le ji.
23 Dir-vos-ão: Ei-lo ali! ou: Ei-lo aqui! não vades, nem os sigais;
24 Gébége Maá Ntɛ Mekwaá ake achwɔɔ́, bɔɔ́ ágɛ́ne nyɛ́ ji wyɛ nkane dasama akɛ́le mamma, ɛgbɛ ɛwe ne ɛwe, ne nebuú négɛ́nege.
24 pois, assim como o relâmpago, fuzilando em uma extremidade do céu, ilumina até a outra extremidade, assim será também o Filho do homem no seu dia.
25 Yɛ́mbɔ nsá nnó ji ájyɛ́ achwɔ́, abɔ́ mangɛ́ gejamégé ɛfwyale ne njyɛ ɛniné na néshyá nyɛ́ ji.
25 Mas primeiro é necessário que ele padeça muitas coisas, e que seja rejeitado por esta geração.
26 Ndɛre ɛpyɛɛ́ nyá né gébégé Nowa, wyɛ́mbɔ ntó ne ɛpyɛ́ nyɛ́ gébégé Maá Ntɛ Mekwaá aké akerege fa mme.
26 Como aconteceu nos dias de Noé, assim também será nos dias do Filho do homem.
27 Bɔɔ́ ábɔ ányɛ́, anyúu, abifɔ ábáne andée, ne átuú baá né maba. Ányɛ́ kpaá tɛ bií ɛbi Nowa ákpɛné mmu ɛ́kpe. Ɛfɛɛ́ ne manaá akwené dɔɔ́, manyi ákpɛ ne genyágé nnyi, gechwɔ shwa bɔɔ́ bimbɔ ako, ágbó.
27 Comiam, bebiam, casavam e davam-se em casamento, até o dia em que Noé entrou na arca, e veio o dilúvio e os destruiu a todos.
28 Ɛpyɛ nyɛ́ ntó wyɛ́ nkane ɛbɔ́ ɛpyɛ́ né gébé ɛyigé *Lɔt alu mebɛ, bɔɔ́ ábɔ́ ányɛ́, ányúu, abifɔ akpóo unó, abifɔ ánáme, bɔɔ́ bifɔ́ ápyɛ́ makɔɔ́, abifɔ átɛ́nege upú,
28 Como também da mesma forma aconteceu nos dias de Ló: comiam, bebiam, compravam, vendiam, plantavam e edificavam;
29 ne bií ɛbi Lɔt alyá melɔ Sodom, Ɛsɔwɔ apyɛ́ ndoó mewɛ atané mfaánebuú achwɔ sɔ́ melɔ Sodom meko ɛke *mewɛ dáwá
29 mas no dia em que Ló saiu de Sodoma choveu do céu fogo e enxofre, e os destruiu a todos;
30 Wyɛ́mbɔ ntó ne ɛpyɛ́ nyɛ́ mbaá bɔɔ́ né gébé ɛyigé Maá Ntɛ Mekwaá akérege meso fá mme.
30 assim será no dia em que o Filho do homem se há de manifestar.
31 “Né bií bimbɔ, mbɔgé muú abɛgé mfaá gepú, ɛkagé ashúlé mme nnó abɔɔ́ genó né gepú jií, ábó ájyɛ́. Wyɛ́mbɔ ntó muú yi ajyɛgé mekɔɔ́ ɛkagé ama kéré mmu gepú jií.
31 Naquele dia, quem estiver no eirado, tendo os seus bens em casa, não desça para tirá-los; e, da mesma sorte, o que estiver no campo, não volte para trás.
32 Tége genó ɛyigé gébɔ́ gepyɛ́ ne mendée Lɔt.
32 Lembrai-vos da mulher de Ló.
33 Muú ayi akɛ́lege mampoó geŋwá jií ɛbyɛ́nnó aníige nyɛ geji, ne mbɔgé muú akamégé manchyɛɛ́ geŋwá jií getú ya, apóme nyɛ.”
33 Qualquer que procurar preservar a sua vida, perdê-la-á, e qualquer que a perder, conservá-la-á.
34 Jisɔs ama jɔɔ́ ake, “Ngarege ɛnyú nnó né utuú bimbɔ, bɔɔ́ ábɛlégé né ukwɔ́ apea, ákpáne nyɛ́ ama, ályaá ayifɔ.
34 Digo-vos: Naquela noite estarão dois numa cama; um será tomado, e o outro será deixado.
35 Yɛ́ andée apeá ake ákwɔ́ɔ nchi mbaá ama, ákpáne nyɛ́ ama, ályaá ayifɔ.”
35 Duas mulheres estarão juntas moendo; uma será tomada, e a outra será deixada.
36 [Yɛ́ mbɔgé bɔɔ́ apeá ábɛgé né mekɔɔ́, áke ápyɛ́ utɔɔ́, ákpáne nyɛ́ ama, ályaá ayifɔ.]
36 {Dois homens estarão no campo; um será tomado, e o outro será deixado.}
37 Baá utɔɔ́ bií áwúgé depɔ ɛtirena ágií ji áke, “Ata unó bína úpyɛ́ nyɛ́ ɛ́fɔ́.” Ne Jisɔs ashuú ɛbwɔ́ meko ne neka ɛnína ake, “Yɛ́ndé mbaá ayi geŋkwɔ́gé genó gebɛɛ́, ɛfɛɛ́ mbɔ ne denwyɔne ɛtire denyɛɛ́ uŋkwɔ unó dénwérege.”
37 Perguntaram-lhe: Onde, Senhor? E respondeu-lhes: Onde estiver o corpo, aí se ajuntarão também os abutres.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Lucas 17, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.