João 10

Ŋwɛ menomenyɛɛ́ mekɛ́ (ANVNT) vs ARA

Sair da comparação
ARA Almeida Revista e Atualizada 1993
1 Ngarege ɛnyú wáwálé nnó, “Muú ayi akwɔme mfaá gebame akpɛne né mmu gebamege magɔŋme, álá koge né meno gebame alú menjo. Ɛlá pɔ́ mbɔ fɔ́ wɔ́, alú muú yi afɔgé unó bɔɔ́.
1 Em verdade, em verdade vos digo: o que não entra pela porta no aprisco das ovelhas, mas sobe por outra parte, esse é ladrão e salteador.
2 Ne muú yi akogé né meno gebame akpɛ né mmu gebamege magɔŋme alú mbɔɔ́ magɔŋme yimbɔ.
2 Aquele, porém, que entra pela porta, esse é o pastor das ovelhas.
3 Mebame meno gebame ánénégé ji meno gebame, ji akpɛ né mmu, ne magɔŋme awuú meko wuú. Ne ji akuú magɔŋme jií né mabɔ ne asɛ áji afɛ́ dafyɛ.
3 Para este o porteiro abre, as ovelhas ouvem a sua voz, ele chama pelo nome as suas próprias ovelhas e as conduz para fora.
4 Ne asɛ́gé magɔŋme jií ako atanege dafyɛ, ji ajyɛ mbɛ aji akwɔlege ji meso, néndé ákáge meko wuú.
4 Depois de fazer sair todas as que lhe pertencem, vai adiante delas, e elas o seguem, porque lhe reconhecem a voz;
5 Yɛ́mbɔ áji akwɔlege fɔ meŋkɛɛ́, áboó lé ji boó nénde ákáge fɔ meko wuú.”
5 mas de modo nenhum seguirão o estranho; antes, fugirão dele, porque não conhecem a voz dos estranhos.
6 Jisɔs ató ɛbwɔ́ nekané mejɔɔ́ ɛníné na, yɛ́mbɔ, ɛbwɔ́ ákáge fɔ geno ɛyige ji agarege ɛbwɔ.
6 Jesus lhes propôs esta parábola, mas eles não compreenderam o sentido daquilo que lhes falava.
7 Ne Jisɔs ama ajɔɔ́ aké, “Me ngarege ɛnyú wáwálé nnó me ne nlú meno gebamege magɔŋme.
7 Jesus, pois, lhes afirmou de novo: Em verdade, em verdade vos digo: eu sou a porta das ovelhas.
8 Ne bɔɔ́ ako abi abɔɔ́ mbɛ achwɔɔ́ ne me, álú lé anjo, ne bɔɔ́ abi afɔgé unó bɔɔ́ fɔge, magɔŋme awuú fɔ ɛbwɔ́.
8 Todos quantos vieram antes de mim são ladrões e salteadores; mas as ovelhas não lhes deram ouvido.
9 Me ne nlú meno gebame, yɛ́ndémuú ayi akoógé ɛta wa ne akpɛ né mmu, Ɛsɔwɔ aferege nyɛ ji né ɛfwyale gabo. Ne akpɛne nyɛ mmu atanege dafyɛ agɛne yɛ́ndégenó ɛyi gelií ji.
9 Eu sou a porta. Se alguém entrar por mim, será salvo; entrará, e sairá, e achará pastagem.
10 Menjo achwɔɔ́ lé nnó ajo unó, awá bɔɔ́ ne áchɔ unó, yɛ́mbɔ me nchwɔ lé nnó mmpyɛ bɔɔ́ abɔ geŋwá abɛ gbɛne né mati mako.
10 O ladrão vem somente para roubar, matar e destruir; eu vim para que tenham vida e a tenham em abundância.
11 “Me nlú membame magɔŋme melɔ́mélɔ́. Membame magɔŋme melɔ́mélɔ́ achyɛge gemɛ jií gétúgé magɔŋme jií.
11 Eu sou o bom pastor. O bom pastor dá a vida pelas ovelhas.
12 Muú usege apɔ́ fɔ́ membamé magɔŋme, muú áwyaá magɔŋme, ndɛre ɛlúmbɔ, gébégé agɛge mekwala aké achwɔɔ́, aboó alyaá magɔŋme, mekwala afwené áji álá tyátyá.
12 O mercenário, que não é pastor, a quem não pertencem as ovelhas, vê vir o lobo, abandona as ovelhas e foge; então, o lobo as arrebata e dispersa.
13 Muú yimbɔ, aboó alyaá magɔŋme yimbɔ néndé ji alú lé muú usege, abɔɔ́ fɔ́ gébé ne áji wɔ́.
13 O mercenário foge, porque é mercenário e não tem cuidado com as ovelhas.
14 Me nlú membame magɔŋme melɔ́mélɔ́, me nkágé magɔŋme ya ne magɔŋme ya ntó ákáge me.
14 Eu sou o bom pastor; conheço as minhas ovelhas, e elas me conhecem a mim,
15 Wyɛ ndɛre Ntɛ wa akaa me, me ntó nkaa ji. Me nchyɛge gemɛ ya gétúgé magɔŋme ya.
15 assim como o Pai me conhece a mim, e eu conheço o Pai; e dou a minha vida pelas ovelhas.
16 Ne nwya magɔŋme ayifɔ, ayi álá pɔ́ né geluage ayina, mbɔ́ mansɛ áji ncho ne ayina. Áji ntó áwuú nyɛ meko wa, ne mpyɛ nyɛ áji ábɛ ɛkwɔ magɔŋme ɛma ne ábɛɛ́ nyɛ ne membame ama.
16 Ainda tenho outras ovelhas, não deste aprisco; a mim me convém conduzi-las; elas ouvirão a minha voz; então, haverá um rebanho e um pastor.
17 “Ula bi ntɛ wa agboó ne me úlú nnó nchyɛge gemɛ ya nnó áwá gétúgé bɔɔ́ ba ne nnó kwyakwya me mma mbɔ́ geji.
17 Por isso, o Pai me ama, porque eu dou a minha vida para a reassumir.
18 Yɛ́ muú ayi akágé wa me apɔ́, yɛ́mbɔ me mbɔɔ́ ne nchyɛge gemɛ ya nnó awá. Ne me nwyaá uto manchyɛ gemɛ ya nnó áwá ne nwya ntó uto mamma mbɔ geŋwá ya. Gɛ geno ɛyige Ntɛ wa agare me mbɔ”
18 Ninguém a tira de mim; pelo contrário, eu espontaneamente a dou. Tenho autoridade para a entregar e também para reavê-la. Este mandato recebi de meu Pai.
19 Jisɔs ajɔ́gé mbɔ, bɔɔ́ Jus ábɔ́ ufɛre ucháucha.
19 Por causa dessas palavras, rompeu nova dissensão entre os judeus.
20 Abifɔ ájɔ́gé áké, “Melo nchyɛ achyɛge Jisɔs ɛfwyale ne ameé gebwɔɔ́, déwúgé ji.”
20 Muitos deles diziam: Ele tem demônio e enlouqueceu; por que o ouvis?
21 Ne abifɔ ntó ájɔ́gé áké, “Muú ayi melo nchyɛ achyɛgé ji ɛfwyale ajɔ́gé fɔ ufɔɔ́ unó bina. Nnó muú ayi meló nchyɛ achyɛgé ji ɛfwyale, akaáge apyɛɛ́ ntó muú amɛ nónómé agɛne mbaá?”
21 Outros diziam: Este modo de falar não é de endemoninhado; pode, porventura, um demônio abrir os olhos aos cegos?
22 Ne gébégé bɔɔ́ Jus ányɛɛ́ ɛpaá ɛwe ɛbwɔ́ áteé ndɛre áfyɛɛ ɛcha upɛ né amu Ɛsɔwɔ, Jisɔs abɔ alu né Jɛrosalɛ. Gébé ɛyigémbɔ nebá nelu.
22 Celebrava-se em Jerusalém a Festa da Dedicação. Era inverno.
23 Ndɛre Ji alú né dachi ɛcha upɛ Ɛsɔwɔ, akɛne né agbá ayi akuú nnó agba Solomun.
23 Jesus passeava no templo, no Pórtico de Salomão.
24 Bɔɔ́ Jus áchwɔ́ nɔ ji né mme, ágií ji áké, “Wɔ ɔlyagé mbɔ ɛsé né mmu dembyɔ nnó? Mbɔgé wɔ ɔlú Muú yi Ɛsɔwɔ akweré ji ɛlá gefwa gare ɛse gbɔŋɔnɔ.”
24 Rodearam-no, pois, os judeus e o interpelaram: Até quando nos deixarás a mente em suspenso? Se tu és o Cristo, dize-o francamente.
25 Ne Jisɔs ashuú ɛbwɔ́ meko aké, “Me mbɔ ngare mɛ ɛnyú, yɛ́mbɔ ɛnyú dékame ne me wɔ. Utɔɔ́ ɛbi mempyɛɛ́ né mabɔ Ntɛ wa, ubi ne ulɛrege gefɔge muú ayi me nlú.
25 Respondeu-lhes Jesus: Já vo-lo disse, e não credes. As obras que eu faço em nome de meu Pai testificam a meu respeito.
26 Yɛ́mbɔ ɛnyú dékamege néndé depɔ fɔ́ né geluage magɔŋme ya.
26 Mas vós não credes, porque não sois das minhas ovelhas.
27 Magɔŋme ya, ákágé meko wa. Me nkágé áji ne áji ntó ákwɔlege me.
27 As minhas ovelhas ouvem a minha voz; eu as conheço, e elas me seguem.
28 Me nchyɛge áji geŋwá ɛyi gélágé byɛɛ́. Áji ánome fɔ́ mme detu ne yɛ́ muú ayi ákágé fɔɔ́ áji né amu ya ápɔ́.
28 Eu lhes dou a vida eterna; jamais perecerão, e ninguém as arrebatará da minha mão.
29 Néndé Ntɛ wa muú áfyɛɛ́ me áji né amu, aŋea gemɛ apwɔ bɔɔ́ ako, ne yɛ́ muú ayi ákágé fɔɔ́ aji né amu Ntɛ wa apɔ́.
29 Aquilo que meu Pai me deu é maior do que tudo; e da mão do Pai ninguém pode arrebatar.
30 Me ne ntɛ wa Ɛsɔwɔ delu muú ama.”
30 Eu e o Pai somos um.
31 Jisɔs ajɔ́gé mbɔ, bɔɔ́ Jus ama ábɔ́ mataá nnó áto ji áwá.
31 Novamente, pegaram os judeus em pedras para lhe atirar.
32 Ne Jisɔs ajɔɔ́ ne ɛbwɔ́ aké, “Me mpyɛ gejamégé utɔɔ́ ulɔ́úlɔ́ ɛbi Ntɛ wa achyɛɛ́ me utó nnó mpyɛ, ɛnyú degɛ. Né ɛbi ndé ne ɛnyú dékɛlege manto me ne mataá?”
32 Disse-lhes Jesus: Tenho-vos mostrado muitas obras boas da parte do Pai; por qual delas me apedrejais?
33 Bɔɔ́ Jus bimbɔ áshuú ji meko aké, “Ɛpɔfɔ gétúgé utɔɔ́ ulɔ́úlɔ́ ɛbi wɔ ɔpyɛɛ́ ne ɛse detome wɔ ne mataá. Ɛlé gétúgé wɔ ɔbyaá Ɛsɔwɔ. wɔ ɔlú lé mekwaá, yɛ́mbɔ ɔsɛ gemɛ jyɛɛ́ nnó wɔ ɔlú Ɛsɔwɔ.”
33 Responderam-lhe os judeus: Não é por obra boa que te apedrejamos, e sim por causa da blasfêmia, pois, sendo tu homem, te fazes Deus a ti mesmo.
34 Ne Jisɔs ajɔɔ́ ne ɛbwɔ́ aké, “Pɔ nnó asa né mmu ŋwɛ Ɛsɔwɔ nnó, ‘Me nke ɛnyú delu bɔ ɛsɔwɔ?’
34 Replicou-lhes Jesus: Não está escrito na vossa lei:
35 Ɛse dékaá nnó mekomejɔɔ́ Ɛsɔwɔ akwɔrégé fɔ́. Ne mbɔgé Ɛsɔwɔ akú bɔɔ́ abi ji achyɛɛ́ ɛbwɔ́ mekomejɔɔ́ nnó álú bɔ ɛsɔwɔ.
35 Se ele chamou deuses àqueles a quem foi dirigida a palavra de Deus, e a Escritura não pode falhar,
36 Ɛpyɛmbɔ nnó ne me muú Ɛsɔwɔ ajyaá atɔme fa mme, njɔ́gé nnó nlú Maá Ɛsɔwɔ, ɛnyú déké me mbyaá Ɛsɔwɔ?
36 então, daquele a quem o Pai santificou e enviou ao mundo, dizeis: Tu blasfemas; porque declarei: sou Filho de Deus?
37 Mbɔgé me mpyɛɛ́ fɔ́ utɔɔ́ ɛbi Ntɛ wa achyɛɛ́ me nnó mpyɛge, dékamegé fɔ́ ne me.
37 Se não faço as obras de meu Pai, não me acrediteis;
38 Ne mbɔgé me mpyɛ lé ubi, yɛ́ lé ɛnyú déla dékame nnó genó ɛyigé me njɔ́gé gelú wáwálé wɔ́, kamegé ne utɔɔ́ ɛbi me mpyɛɛ́. Dépyɛge mbɔ, dégɛne nyɛ nnó me nlu muú ama ne Ntɛ wa, ne Ntɛ alu muú ama ne me.”
38 mas, se faço, e não me credes, crede nas obras; para que possais saber e compreender que o Pai está em mim, e eu estou no Pai.
39 Ajɔ́gé mbɔ, bɔɔ́ Jus bimbɔ ama amua mampyɛ ji, yɛ́mbɔ aloó ɛbwɔ́ né amu.
39 Nesse ponto, procuravam, outra vez, prendê-lo; mas ele se livrou das suas mãos.
40 Achyaá afɛ né ɛgbɛ ɛbɛɛ́ Jodan ɛwefɔ mbaá ayi Jɔn abɔ awyage nya bɔɔ́ manaá Ɛsɔwɔ, ajwɔlege ɛwú.
40 Novamente, se retirou para além do Jordão, para o lugar onde João batizava no princípio; e ali permaneceu.
41 Ne gejamégé bɔɔ́ ákwɔle ji, ájɔ́gé ne atɛ áké, “Jɔn apyɛ yɛ́ ufélekpa fɔ́ wɔ́, yɛ́mbɔ yɛ́ndégenó ɛyigé ji ajɔɔ́ atome ne mende yina gelú wáwálé.”
41 E iam muitos ter com ele e diziam: Realmente, João não fez nenhum sinal, porém tudo quanto disse a respeito deste era verdade.
42 Ɛfɛɛ́ ne gejamégé bɔɔ́ áfyɛɛ́ metɔɔ́ ne Jisɔs.
42 E muitos ali creram nele.

Ler em outra tradução

Comparar com outra

Estude este capítulo no WhatsApp

Peça à IA da Bíblia Fala para explicar João 10, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.