Atos 13
Ŋwɛ menomenyɛɛ́ mekɛ́ (ANVNT) vs ARA
1 Bɔɔ́ fɔ́ ábɔ́ álú né ɛchomele bɔɔ́ Jisɔs né Antiɔk, abi fɔ́ álú bɔɔ́ ɛkpavé Ɛsɔwɔ ne abi fɔ́ álú anlɛré ɛbwɔ́ álú: Banabas, Simyɔn ayi ákuú ji Niger ne Lukiɔs ayi atané melɔ Sɛren ne Manɛn ayi ɛbwɔ́ ne mfwa Hɛrɔd áwɛ́né mbaa ama ne Sɔl.
1 Havia na igreja de Antioquia profetas e mestres: Barnabé, Simeão, por sobrenome Níger, Lúcio de Cirene, Manaém, colaço de Herodes, o tetrarca, e Saulo.
2 Né gébé gefɔ́ bɔɔ́ Jisɔs bimbɔ ako álya menyɛɛ́ kpékpé, áfɛ́ɛge Ɛsɔwɔ. Ɛwyágé Mendoó Ukpea ɛké ne ɛbwɔ́: “Férege Sɔl ne Banabas né geluage nyú ájyɛ́ pyɛ utɔɔ́ bi njyá ɛbwɔ́ nnó ápyɛ́.”
2 E, servindo eles ao Senhor e jejuando, disse o Espírito Santo: Separai-me, agora, Barnabé e Saulo para a obra a que os tenho chamado.
3 Ne áwuúge mbɔ, áma lyaá menyɛɛ́ kpékpé, ánɛ mmyɛ mbaá Ɛsɔwɔ. Anérégé, ánɛré ɛbwɔ́ amu mmyɛ ne átɔ́ ɛbwɔ nnó ájyɛ́.
3 Então, jejuando, e orando, e impondo sobre eles as mãos, os despediram.
4 Ndɛre Mendoó Ukpea ɛbɔ́ ɛtɔmé ɛbwɔ́, átané áfɛ́ né melɔ Sɛlusha. Ákwɔ́négé, ákpɛ ɛ́kpe, áchyá áfɛ́ melɔ Syaprɔs.
4 Enviados, pois, pelo Espírito Santo, desceram a Selêucia e dali navegaram para Chipre.
5 Ɛbwɔ́ ákwɔ́négé melɔ Salamis, ályá ɛ́kpe bwɔ́ ɛfɛɛ́, ákɛ́ne agarege mekomejɔɔ́ Ɛsɔwɔ né macha mmyɛmenɛne bɔɔ́ Jus. Jɔn Mak akɛne ne ɛbwɔ́, apoge né utɔɔ́.
5 Chegados a Salamina, anunciavam a palavra de Deus nas sinagogas judaicas; tinham também João como auxiliar.
6 Ákɛ kpaá áchyá ákwɔné melɔ Pafɔs. Ɛfɛɛ́ ábané muú megya fɔ ayi ákuú ji Ba-Jisɔs. Alu muú Jus ne akɛne abyɔge gebyɔ nnó ji alu muú ɛkpávé Ɛsɔwɔ.
6 Havendo atravessado toda a ilha até Pafos, encontraram certo judeu, mágico, falso profeta, de nome Barjesus,
7 Ne Ba-Jisɔs yina alu mejeé Sɛgɔs Pɔlɔs ayi alu gɔmena né gebagé mewaá ɛyimbɔ. Gɔmena yina abɔ́ alu muú yi awya defɔɔ́ ne akuú Banabas ne Sɔl getúgé akɛ́lege manwú mekomejɔɔ́ Ɛsɔwɔ.
7 o qual estava com o procônsul Sérgio Paulo, que era homem inteligente. Este, tendo chamado Barnabé e Saulo, diligenciava para ouvir a palavra de Deus.
8 Yɛ́mbɔ ɛbwɔ́ áchwɔgé muú megya yimbɔ, ayi ákuú ji Ɛlimas né meko Grek, alɔ manyɛ mbeé né mekomejɔɔ́ bwɔ́ ne amyɛ mangbɛ́ nnó gɔmena yimbɔ afyɛgé fɔ́ metɔɔ́ né depɔré Jisɔs ɛtiré ɛbwɔ́ ágárege ji.
8 Mas opunha-se-lhes Elimas, o mágico (porque assim se interpreta o seu nome), procurando afastar da fé o procônsul.
9 Ne Mendoó Ukpea ɛgbeé Sɔl metɔɔ, ákuú ji ntó Pɔl, apɛ mende yimbɔ lu lu lu,
9 Todavia, Saulo, também chamado Paulo, cheio do Espírito Santo, fixando nele os olhos, disse:
10 ne aké: “Wɔ maá danchɔmelo. Ɔkií fɔ́ genó gelɔ́gelɔ́ ne defya degbeé wɔ unɛ. Yɛndégébé ɔmuame mambwɔlé depɔré Ɛsɔwɔ ɛti delu cho nnó délá gebyɔ.
10 Ó filho do diabo, cheio de todo o engano e de toda a malícia, inimigo de toda a justiça, não cessarás de perverter os retos caminhos do Senhor?
11 Gɔ́ ngaré wɔ nnó mfaánebuú akwene nyɛ wɔ mmyɛ. Nana ɔbɛ nyɛ amɛ nónómé ne ɔgɛné nyɛ se mbaá né mboó ndɔ.”
11 Pois, agora, eis aí está sobre ti a mão do Senhor, e ficarás cego, não vendo o sol por algum tempo. No mesmo instante, caiu sobre ele névoa e escuridade, e, andando à roda, procurava quem o guiasse pela mão.
12 Gɔmena yimbɔ agɛgé mechɔ́ ɛwé ɛpyɛ, áfyɛɛ́ metɔɔ́ ne Jisɔs, ne ɛkwɔné ji metɔɔ́ nkane agɛné uto bi úlú né mekomejɔɔ́ Jisɔs.
12 Então, o procônsul, vendo o que sucedera, creu, maravilhado com a doutrina do Senhor.
13 Pɔl ne bɔɔ́ bií ákpɛ ɛ́kpe né melɔ Pafɔs áfɛ́ né melɔ Pɛga ɛwé ɛlu né gebagé mewaá Pamfilya. Ɛfɛɛ́ ne Jɔn Mak álya ɛbwɔ́, akéré né Jɛrosalɛ.
13 E, navegando de Pafos, Paulo e seus companheiros dirigiram-se a Perge da Panfília. João, porém, apartando-se deles, voltou para Jerusalém.
14 Átánégé melɔ Pɛga, ákɛ ákwɔne melɔ Antiɔk ɛwé ɛlú kwɔ́kwɔ́lé ne gebagé mewaá Pisidiya. Bii uwyaá bɔɔ́ Jus ukwɔ́négé, ájyɛ kpɛ mmu ɛcha mmyɛmenɛne bɔɔ́ Jus ajwɔlé.
14 Mas eles, atravessando de Perge para a Antioquia da Pisídia, indo num sábado à sinagoga, assentaram-se.
15 Muú fɔ akuúgé malɔ ŋwɛ né ŋwɛ mabɛ́ Mosis ne abi bɔɔ́ ɛkpávé Ɛsɔwɔ ásamé, ákpakpa abi ɛcha mmyɛmenɛne átɔ́ muú nnó ájyɛ́ jɔɔ́ ne ɛbwɔ́ nnó, “Aŋmɛ́, mbɔge ɛnyu dewya majyɛ manchyɛ́ ɛsé chyɛ́ge.”
15 Depois da leitura da lei e dos profetas, os chefes da sinagoga mandaram dizer-lhes: Irmãos, se tendes alguma palavra de exortação para o povo, dizei-a.
16 Ne Pɔl akwile tɛ́né, afu ɛbwɔ nnó ákwéné mejɔɔ́, ne alɔ manjɔɔ́ aké: “Bɔɔ́ Isrɛli ne abi álá pɔ bɔɔ́ Isrɛli abi ánoge ntó Ɛsɔwɔ; nenege matu dewu.
16 Paulo, levantando-se e fazendo com a mão sinal de silêncio, disse: Varões israelitas e vós outros que também temeis a Deus, ouvi.
17 Ɛsɔwɔ yi bɔɔ́ Isrɛli abɔ́ ajya ukwene antɛ ɛsé ne apyɛ ɛbwɔ́ aŋeá gébégé ábɔ́ alu aŋkɛɛ́ né melɔ Ijip. Ne aféré ɛbwɔ́ né melɔ ɛwémbɔ ne gekpɛ́kpɛ́gé ɛshyɛ wuú,
17 O Deus deste povo de Israel escolheu nossos pais e exaltou o povo durante sua peregrinação na terra do Egito, donde os tirou com braço poderoso;
18 ne abɔ́ achó wyɛ metɔɔ́ ne gepɔge bwɔ́ né usaá aŋmɛ upéá gébégé ɛbwɔ́ álú né mashwɔne.
18 e suportou-lhes os maus costumes por cerca de quarenta anos no deserto;
19 Ɛbwɔ́ ábɔ́ ákwɔ́négé nyá né mme ayi akuú Kanaan, apyɛ áwá bɔɔ́ bi álú né malɔ ákéné ama né mme yimbɔ. Ne achyɛ́ mme yimbɔ mbaá bɔɔ́ Isrɛli.
19 e, havendo destruído sete nações na terra de Canaã, deu-lhes essa terra por herança,
20 Ɛlu nana (450) usaá aŋmɛ ɛsaá meso usaá upea meso ɛfya ayi Ɛsɔwɔ ajyá ɛbwɔ́. Afyɛ bɔɔ́ kpakpa gébé ne gébé nnó ápɛ́lé melɔ. Ápɛ melɔ kpaá ɛkwɔne gébé ɛyigé Samuele, muú ɛkpávé Ɛsɔwɔ alɔ ntó mampɛle melɔ.
20 vencidos cerca de quatrocentos e cinquenta anos. Depois disto, lhes deu juízes, até o profeta Samuel.
21 Né gébé géfɔ́, ágii nnó áchyɛ́ ɛbwɔ́ mfwa. Ne Ɛsɔwɔ ajya Sɔl, maá Kish nnó abɛ mfwa bwɔ́. Atané ntoné Benjamɛn ne agbaré melɔ né usaá aŋmɛ upea.
21 Então, eles pediram um rei, e Deus lhes deparou Saul, filho de Quis, da tribo de Benjamim, e isto pelo espaço de quarenta anos.
22 Ne Ɛsɔwɔ aférégé ji né gefwa, áfyɛ́ Dɛvid nnó ábɛ́ mfwa bwɔ́. Gɛ́ genó ɛyigé Ɛsɔwɔ abɔ́ ajɔɔ́ getúgé Dɛvid na, ake:
22 E, tendo tirado a este, levantou-lhes o rei Davi, do qual também, dando testemunho, disse: Achei Davi, filho de Jessé, homem segundo o meu coração, que fará toda a minha vontade.
23 Ne nana Ɛsɔwɔ achyɛ́ ɛsé bɔɔ́ Isrɛli Mpyáné mfwa Dɛvid nnó ábɛɛ́ Menchyɛ́ geŋwá ndɛre ji abɔ́ anyɛ́meno. Ne muú yina ɛ́lé Jisɔs.
23 Da descendência deste, conforme a promessa, trouxe Deus a Israel o Salvador, que é Jesus,
24 Gemɛ́gé nnó Jisɔs ɛyina alɔ utɔɔ́ bii, Jɔn abɔ́ agarege mɛ́ mekomejɔɔ́ Ɛsɔwɔ mbaá gejamégé bɔɔ́ Isrɛli nnó ákwɔré matɔɔ́ bwɔ́ ne ji awyaá ɛbwɔ́ manaá Ɛsɔwɔ.
24 havendo João, primeiro, pregado a todo o povo de Israel, antes da manifestação dele, batismo de arrependimento.
25 Ne ndɛre Jɔn áchwɔ néré utɔɔ́ bii, agií ɛbwɔ́ ake, Ɛnyú defɛré nnó me nlu waá? Mpɔ́fɔ́ muú yi ɛnyú degili nnó achwɔ́. Yɛ́mbɔ kaáge nnó muú yi achwɔ́ nyɛ me meso, nkwané fɔ́ muú yi nkaáge manyi unó uká bii wɔ́.”
25 Mas, ao completar João a sua carreira, dizia: Não sou quem supondes; mas após mim vem aquele de cujos pés não sou digno de desatar as sandálias.
26 Pɔl ama kuú ɛbwɔ́ ake: “Aŋmɛ́ ba, ɛnyú bi delú upyáne Abraham ne ɛnyú ako abi dénoge ntó Ɛsɔwɔ, Ɛsɔwɔ abɔ́ atɔ́ ɛlé ɛsé mekomejɔɔ́ yina ayi akage fére ɛsé né ɛfwyale gabo.
26 Irmãos, descendência de Abraão e vós outros os que temeis a Deus, a nós nos foi enviada a palavra desta salvação.
27 Bɔɔ́ Jɛrosalɛ ne ákpakpa bwɔ́ ábɔ́ ákaá fɔ́ nnó Jisɔs alu menchyɛ geŋwá wɔ́. Yɛ unó bɔɔ́ ɛkpávé Ɛsɔwɔ ɛbi ɛbwɔ́ ákuú yɛndé bií né uwyaá bwɔ́, ákage ula. Ɛbwɔ́ ápyɛgé mbɔ, ásɔ́ mpa Jisɔs nno áwá ji ne ápyɛ uno bi bɔɔ́ ɛkpavé Ɛsɔwɔ ásámé nnó ubɛ́ wáwálé.
27 Pois os que habitavam em Jerusalém e as suas autoridades, não conhecendo Jesus nem os ensinos dos profetas que se leem todos os sábados, quando o condenaram, cumpriram as profecias;
28 Yɛ le ɛbwɔ́ ábɔ́ álá gɛ́ mechɔ ɛwé ji apyɛ ɛwé ábɔ́ mangbó wɔ́ ákwɔ Palɛt mata nnó awá ji.
28 e, embora não achassem nenhuma causa de morte, pediram a Pilatos que ele fosse morto.
29 Ɛbwɔ́ anérégé unó uko bi ŋwɛ Ɛsɔwɔ bɔ́ ajɔɔ́ getúgé Jisɔs, áféré ji né gekwa, ájyɛ bele ji né menome ɛwé áchomé né ɛtaravɛ́.
29 Depois de cumprirem tudo o que a respeito dele estava escrito, tirando-o do madeiro, puseram-no em um túmulo.
30 Yɛ́mbɔ Ɛsɔwɔ apyɛɛ́ ji akwilé né negbo.
30 Mas Deus o ressuscitou dentre os mortos;
31 Né gejamégé ndɔ, alɛré mmyɛ jií mbaá bɔɔ́ bi ábɔ́ átané ne ji né Galilií, ájyɛ́ né Jɛrosalɛ. Ɛbwɔ́ ne nana ágarege mekomejɔɔ́ wuú mbaá bɔɔ́ Isrɛli.
31 e foi visto muitos dias pelos que, com ele, subiram da Galileia para Jerusalém, os quais são agora as suas testemunhas perante o povo.
32 Ne ɛsé dechwɔ́ nana mangaré ɛnyu ntó abya melɔ́mélɔ́ yina. Abya yina ɛ́lé unó bi Ɛsɔwɔ abɔ anyɛ́meno nnó apyɛ mbaá ukwene antɛ sé.
32 Nós vos anunciamos o evangelho da promessa feita a nossos pais,
33 Unó bina upyɛ wáwálé né gébé ɛyigé ɛsé bi delú upyáne bwɔ́, nkane ji apyɛɛ́ Jisɔs akwilé né negbo. Ábɔ́ ásá ntó unó bi né ŋwɛ makwa uba ŋwɛ upéá nnó Ɛsɔwɔ aké:
33 como Deus a cumpriu plenamente a nós, seus filhos, ressuscitando a Jesus, como também está escrito no Salmo segundo: Tu és meu Filho, eu, hoje, te gerei.
34 Ndɛre Ɛsɔwɔ apyɛɛ́ Jisɔs akwilé né negbo nnó amágé gbó se, Ɛsɔwɔ jimbɔɔ́ aké: ‘Mpyɛ nyɛ ɛnyú degɛ́ galɔ́gálɔ́ wyɛ ndɛre mbɔ́ nyɛɛ́meno ne Dɛvid.’
34 E, que Deus o ressuscitou dentre os mortos para que jamais voltasse à corrupção, desta maneira o disse: E cumprirei a vosso favor as santas e fiéis promessas feitas a Davi.
35 Ábɔ́ ásá ntó né melu ŋwɛ makwa ayi fɔ nnó:
35 Por isso, também diz em outro Salmo: Não permitirás que o teu Santo veja corrupção.
36 Né ɛgbɛ ɛwé mfwa Dɛvid, abɔ́ apyɛ utɔɔ́ ɛbi Ɛsɔwɔ achyɛ́ ji né gébé jií, agbó, ne anií ji kwɔ́kwɔ́lé ne menóme ukwéne antɛ bii, ala ɛfɛɛ́ apwane.
36 Porque, na verdade, tendo Davi servido à sua própria geração, conforme o desígnio de Deus, adormeceu, foi para junto de seus pais e viu corrupção.
37 Yɛ́mbɔ muú yi Ɛsɔwɔ apyɛɛ́ ji akwilé né negbo, apwáné fɔ́ né menome wɔ́.
37 Porém aquele a quem Deus ressuscitou não viu corrupção.
38 Ne aŋmɛ́ ba, debɔ́ mankaá wáwálé nnó abya ayi ɛnyú dewuú nnó Ɛsɔwɔ ajigente gabo bɔɔ́, ɛ́lé getúgé Jisɔs yina.
38 Tomai, pois, irmãos, conhecimento de que se vos anuncia remissão de pecados por intermédio deste;
39 Ne muú yi afyɛgé metɔɔ́ ne Jisɔs apome nyɛ né gabo wuú ayi mabɛ́ Mosis álá kage pyɛ ji apó.
39 e, por meio dele, todo o que crê é justificado de todas as coisas das quais vós não pudestes ser justificados pela lei de Moisés.
40 Ne sɛ́ge gébé nnó unó bi ásamé mmu bɔ ŋwɛ bɔɔ́ ɛkpávé Ɛsɔwɔ ɛ́kágé upyɛ́ ɛta nyú. Ásá ɛfɛɛ́ nno:
40 Notai, pois, que não vos sobrevenha o que está dito nos profetas:
41 Ɛnyú bi déjwáge Ɛsɔwɔ, ‘Wuge.
41 Vede, ó desprezadores, maravilhai-vos e desvanecei, porque eu realizo, em vossos dias, obra tal que não crereis se alguém vo-la contar.
42 Ndɛre Pɔl ne Banabas áchwɔ́ táne né ɛcha mmyɛmenɛne, bɔɔ́ bimbɔ ákwɔ bwɔ́ mata nnó ama chwɔ́ ágaré ɛbwɔ́ uno bifɔ́ né bii uwyaá bɔɔ́ Jus ɛbicha.
42 Ao saírem eles, rogaram-lhes que, no sábado seguinte, lhes falassem estas mesmas palavras.
43 Ndɛre bɔɔ́ átyage né ɛcha mmyɛmenɛne, gejamégé bɔɔ́ Jus ne abifɔ bi asɛlé gepɔgé bɔɔ́ Jus ákwɔlege Pɔl ne Banabas. Ne Pɔl ne Banabas áfyɛ ɛbwɔ́ metɔɔ́ nnó ágbaré wyɛ mekomejɔɔ́ Ɛsɔwɔ ndɛre Ɛsɔwɔ ápoógé ɛbwɔ́.
43 Despedida a sinagoga, muitos dos judeus e dos prosélitos piedosos seguiram Paulo e Barnabé, e estes, falando-lhes, os persuadiam a perseverar na graça de Deus.
44 Bií uwyaá bɔɔ́ Jus ɛbifɔ́ ukwɔ́négé, melɔ meko ɛjyɛ chóme manwú mekomejɔɔ́ Ɛsɔwɔ.
44 No sábado seguinte, afluiu quase toda a cidade para ouvir a palavra de Deus.
45 Ne bɔɔ́ Jus abifɔ ágɛ́gé nkane gejamégé bɔɔ́ áchomé, matɔɔ́ ásɔ́ bwɔ́, álɔ manjɔɔ́ nnó mekomejɔɔ́ Pɔl alu gebyɔ́ ne áshyɛ ji.
45 Mas os judeus, vendo as multidões, tomaram-se de inveja e, blasfemando, contradiziam o que Paulo falava.
46 Yɛ́mbɔ Pɔl ne Banabas ágaré ɛbwɔ́ gbɔŋéné áké: “Ɛse debɔ́ débɔ́ mbɛ degaré ɛnyú bɔɔ́ Jus mekomejɔɔ́ Ɛsɔwɔ. Ne tɛ ɛnyú délá fyɛ́ makpo wɔ́, desɛ gemɛ nyú nnó dekwané fɔ́ manyɛ geŋwá ɛyi gélágé byɛɛ́, ne ɛlu galɔ́gálɔ́ nnó ɛsé debwɔ́lé ushu degare mekomejɔɔ́ yina mbaá bɔɔ́ abi álá pɔ́ bɔɔ́ Jus.
46 Então, Paulo e Barnabé, falando ousadamente, disseram: Cumpria que a vós outros, em primeiro lugar, fosse pregada a palavra de Deus; mas, posto que a rejeitais e a vós mesmos vos julgais indignos da vida eterna, eis aí que nos volvemos para os gentios.
47 Gɛ́ genó ɛyigé Átá Ɛsɔwɔ abɔ́ ajɔɔ́ ne ɛsé getúgé Jisɔs ake:
47 Porque o Senhor assim no-lo determinou: Eu te constituí para luz dos gentios, a fim de que sejas para salvação até aos confins da terra.
48 Bɔɔ́ abi álá pɔ́ bɔɔ́ Jus áwúge mbɔ, matɔɔ́ ágɔ ɛbwɔ́ ne afɛɛ́ Ɛsɔwɔ né mekomejɔɔ́ wuú. Ne bɔɔ́ bi Ɛsɔwɔ abɔ́ ájya nnó ányɛ geŋwá ɛyi gélágé byɛ́, ɛle abi ákamé ne Jisɔs.
48 Os gentios, ouvindo isto, regozijavam-se e glorificavam a palavra do Senhor, e creram todos os que haviam sido destinados para a vida eterna.
49 Ne mekomejɔɔ́ Ata akɛ agyaá gebagé mewaá ɛyimbɔ geko.
49 E divulgava-se a palavra do Senhor por toda aquela região.
50 Yɛ́mbɔ bɔɔ́ Jus ájyɛ fyɛ́ ákpakpa melɔ ne afwa andée abi ánoge Ɛsɔwɔ mewɛ ula, ɛbwɔ́ ápyɛ bɔɔ́ álɔ mankɛle mati manchɔ geŋwagé Pɔl ne Banabas átané né gebagé mewaá bwɔ́.
50 Mas os judeus instigaram as mulheres piedosas de alta posição e os principais da cidade e levantaram perseguição contra Paulo e Barnabé, expulsando-os do seu território.
51 Ndɛre ɛbwɔ́ áchwɔ́ ájyɛ́, ákwe uká nnó mpúpú ɛyi ɛbalé wyɛ ɛtané mambɛ́ nkane gepɔ ɛyi gelɛrege gabo ayi bɔɔ́ bimbɔ ápyɛɛ́. Ne áfɛ́ né melɔ Ikɔnyɔm.
51 E estes, sacudindo contra aqueles o pó dos pés, partiram para Icônio.
52 Ne bɔɔ́ Jisɔs bimbɔ álagé meso, Mendoó Ukpea ɛgbeé ɛbwɔ́ matɔɔ́ ne álú ne nechɔ́chɔ́.
52 Os discípulos, porém, transbordavam de alegria e do Espírito Santo.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Atos 13, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.