Apocalipse 5
Ŋwɛ menomenyɛɛ́ mekɛ́ (ANVNT) vs BKJ
1 Genó ɛyigé fɔ ɛyigé me ngɛné ɛlé gebagé ŋwɛ ɛyi ápwirépwire né ɛbwɔnyɛ muú ayi ajwɔlé né geluɔ́gé gefwa. Né gebagé ŋwɛ yimbɔ, ásá unó wyɛ mbɛ ne meso ne ádyɛ geji ne ɛmá né malu ákénéama.
1 E eu vi na destra do que estava assentado no trono um livro escrito por dentro e por fora, selado com sete selos.
2 Ne ngɛ ɛkiɛ́nné Ɛsɔwɔ ɛwé ɛwyaá ncha, ɛgige kéŋké ɛké, “Waá akwané mambea ɛmá ɛwé ádyɛɛ́ né gebagé ŋwɛ yimbɔ anéné geji?”
2 E eu vi um forte anjo proclamando em alta voz: Quem é digno de abrir o livro e romper os seus selos?
3 Yɛ muú fɔ́ apɔ́ yɛ́ né mfaánebuú, fa mme yɛ́ né malɔ áwuú bɔ ayi ákaáge néne gebagé ŋwɛ yimbɔ akuú genó ɛyi gélú mmu.
3 E nenhum homem no céu, nem na terra, nem debaixo da terra, era capaz de abrir o livro, nem de olhar para ele.
4 Ne nlɔ manli segé segé néndé yɛ́ muú fɔ apɔ́ ayi ákwané manené gebagé ŋwɛ yimbɔ akuú genó ɛyi gélú mmu.
4 E eu chorei muito, porque nenhum homem foi achado digno de abrir e ler o livro, nem de olhar para ele.
5 Ne muú ama né geluágé ákpakpa bimbɔ aké ne me, “Ɔligé sé, gɛ́, muu ayi ákuú ji genyanyagé ntoóné Juda, ji alú ntó mpyáne mfwa Dɛvid ammyɛ apwɔ́ bɔɔ́ mawámé bií. Gétú ɛyigémbɔ, ji ne akaáge bea ɛmá ɛwémbɔ malu akénéama ne anéné gebagé ŋwɛ yimbɔ.”
5 E um dos anciãos me disse: Não chores; eis que o Leão da tribo de Judá, a Raiz de Davi, prevaleceu para abrir o livro e romper os seus sete selos.
6 Ajɔɔ́gé mbɔ, ngɛ́ maá ɛgɔŋme átɛ́né kwɔ́kwɔ́lé ne geluɔgé gefwa ɛyigémbɔ, alú ɛké ábɔ́ áwá mɛ ji. Menya ɛyi ɛlú mebɛ ɛni ne ákpakpa bimbɔ, ánɔ ji mme. Ji awyaá ambya akénéama ne amɛ akénéama. Amɛ yimbɔ atɛné né mandoó akénéama ayi ápyɛ utɔɔ́ Ɛsɔwɔ. Ne Ɛsɔwɔ atɔ́ áji né mme meko.
6 E eu olhei, e eis que estava no meio do trono e dos quatro animais, e no meio dos anciãos um Cordeiro em pé, como se tivesse sido morto; tendo sete chifres e sete olhos, que são os sete Espíritos de Deus enviados a toda a terra.
7 Ne maá ɛgɔŋme yimbɔ achwɔ sɛ gebagé ŋwɛ ɛyimbɔ ayi ápwirépwire ne ɛbwɔnyɛ muú ayi ajwɔlé né mfaá geluɔgé gefwa.
7 E ele veio e tomou o livro da destra do que estava assentado no trono.
8 Asɛ́gé mbɔ, menya yimbɔ ɛni ne ákpakpa bimbɔ ɛsa meso ɛni ákwe uwya mme né mbɛ ushu wuú. Ne yɛ́ndémuú né geluagé ákpakpa bimbɔ ne menya yimbɔ áwyaá neŋke né ɛbwɔ ne geku ɛyigé akwyɛɛ́ ne gul. Yɛ́ndé gekú gegbeé ne unó bi unóme gebɛ gelɔ́gélɔ́. Unó ubɛ bina utɛné mbaá mmyɛmenɛne bɔɔ́ Ɛsɔwɔ.
8 E havendo tomado o livro, os quatro animais e os vinte e quatro anciãos prostraram-se diante do Cordeiro; tendo cada um deles harpa e vasos de ouro cheios de incenso, que são as orações dos santos.
9 Ne ɛbwɔ́ ákwa ɛkwɔ mekɛ ɛwé yɛ́ muú fɔ álá álú daŋkwa áké, “Wɔ ɔkwané mansɛ gebagé ŋwɛ ɛyi gepwiré ɔbea ɛma ɛwé ádyɛɛ́ wyɛɛ́, néndé áwá wɔ, manoó mmyɛ ami magbɛle mana gejamégé bɔɔ́ nnó abɛ bɔɔ́ Ɛsɔwɔ. Bɔɔ́ bina atané né malɔ mme mako, ufɔ ufɔɔ́ bɔɔ́. Abi ájɔ́gé mejɔɔ́ ɛma ne abi ájɔ́gé mejɔɔ́ cháchá.
9 E eles cantavam uma nova canção, dizendo: Tu és digno de tomar o livro, e de abrir seus selos; porque foste morto e nos resgatastes para Deus pelo teu sangue, de cada família, e língua, e povo e nação;
10 Ne ɔpyɛ ɛbwɔ́ álú ɛkwɔ ampyɛɛ́ upɛ né gefwa ɛyigé Ɛsɔwɔ se ágbárege. Ne ɛbwɔ́ ágbárege nyɛ gefwa fa mme.”
10 e nos fizeste reis e sacerdotes para o nosso Deus, e nós reinaremos sobre a terra.
11 Ne nké mmage pɛ, ngɛ ne nwu meko gejamégé makiɛ́nné Ɛsɔwɔ ayi yɛ́ muú álá ákágé pa ndɛre atɛne anɔɔ́ geluɔgé gefwa, ne menya ɛyimbɔ ɛni ne ákpakpa bimbɔ.
11 E eu olhei, e ouvi a voz de muitos anjos ao redor do trono, e dos animais, e dos anciãos; e o número deles era dez mil, vezes dez mil, e milhares de milhares;
12 Ne makiɛ́nné yimbɔ ákálé keŋké áké, “Maá ɛgɔ́ŋme ayi abɔ awáne ákwane mansɛ uto uko, ne gefwa, ne deŋga, ne ɛshyɛ, ne ɛnógé, ne ŋgɔ ne matame.”
12 dizendo em alta voz: Digno é o Cordeiro que foi morto para receber poder, e riquezas, e sabedoria, e força, e honra, e glória, e bênção.
13 Ne nwu ntó unó uko ɛbi Ɛsɔwɔ akwyɛɛ́, ɛbi úlú né mfaánebuú, ɛbi úlú fa mme, ɛbi úlú né malɔ aló ne ɛbi úlú mmu ɛbɛɛ́ mega ne unó uko ɛbi úlú yɛ́ndé mbaá, ukwane uké, “Matame, ɛnógé, ŋgɔ ne uto uko ubɛ ne muú ayi ajwɔlé mfaá geluɔgé gefwage maá ɛgɔŋme tɛ kwyakwya ne kwyakwya.”
13 E cada criatura que está no céu, e na terra, e debaixo da terra, assim como as que estão no mar, e tudo o que neles há, eu as ouvi dizendo: Bênção, e honra, e glória, e poder, sejam àquele que está assentado sobre o trono, e ao Cordeiro, para sempre e sempre.
14 Ukwage mbɔ, menya yimbɔ ɛni ɛkame ɛké, “Amɛn” ne ákpakpa bimbɔ ákwɛ uwya mme ánógé Ɛsɔwɔ ne maá ɛgɔŋme.
14 E os quatro animais disseram: Amém. E os vinte e quatro anciãos se prostraram e adoraram aquele que vive para sempre e sempre.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Apocalipse 5, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.